Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová"

Transkript

1 Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů Jana Paloncyová VÚPSV Praha 2004

2 Obsah Úvod Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů Tabulky Grafy Obrázky Definice domácností a rodin podle sčítání obyvatelstva Změny počtu a struktury domácností Tabulky Úplné rodinné domácnosti Obecné charakteristiky Děti v úplných rodinách Úplné rodiny bez závislých dětí Bydlení úplných rodin Manželství Nesezdané soužití Tabulky Grafy Obrázky Neúplné rodinné domácnosti Bydlení neúplných rodin Tabulky Grafy Domácnosti jednotlivců Tabulky Grafy Domácnosti a rodiny z hlediska krajů Tabulky Grafy Obrázky Plodnost žen podle výsledků sčítání obyvatelstva Tabulky Grafy Shrnutí poznatků o domácnostech a rodinách podle výsledků sčítání Literatura

3 Úvod V posledních 15 letech se česká rodina významně mění. Tyto změny jsou pozorovatelné jednak na základě údajů z běžné evidence obyvatelstva, jednak na základě sčítání obyvatelstva. Běžná evidence zachycuje demografické události v kalendářním roce, tj. narození, potraty, úmrtí, sňatky, rozvody a migraci, sčítání obyvatelstva odráží demografickou situaci k určitému stanovenému datu, tzv. rozhodnému okamžiku (např. k 1.3.). Podle údajů běžné evidence dochází v období transformace především ke změně rodinných vzorců. Před rokem 1989 byl model rodinného chování více méně jednotný, téměř každý vstoupil alespoň jednou do manželství, a to ve velmi mladém věku (muži v průměru v 25 letech, ženy ve 22 letech), první dítě se rodilo brzy po sňatku (do 8. měsíců po sňatku se rodilo více než 50 % prvních dětí narozených v manželství), druhé dítě následovalo brzy po prvním (v průměru po 3 letech). Podíl dětí narozených mimo manželství nedosahoval ani 10 %, předmanželské početí bylo většinou legalizováno sňatkem. Intenzita umělé potratovosti byla ve srovnání se západními zeměmi vysoká, nejčastěji však podstupovaly interrupce vdané ženy se dvěma dětmi, tj. umělé přerušení těhotenství se stalo tzv. antikoncepcí ex post, kterou byla řešena neplánovaná těhotenství po narození chtěného počtu dětí. Rozvodovost měla stoupající tendenci. V posledním desetiletí se snížila především intenzita sňatečnosti a plodnosti (podle údajů z roku by do manželství vstupovalo pouze 65 % mužů a 72 % žen, úhrnná plodnost klesla na minimum, 1,13 dětí na jednu ženu v roce 1999). Za poklesem těchto ukazatelů stojí odklad začátku rodinného života do vyššího věku. Tento odklad způsobuje, že se většina mladé populace zatím neobjevuje v demografické statistice běžné evidence, protože u ní nedochází k rodinným událostem - především ke sňatku a narození dítěte. V současné době se úroveň plodnosti sice mírně zvyšuje (2002: úhrnná plodnost 1,17, 2003 zatím předběžně 1,18), nicméně je stále brzy na to, říci, kolik z odložených dětí se nakonec narodí. V souvislosti s odkladem sňatku a porodu se snížily počty vdaných žen, a tedy i počty dětí narozených v manželství. Počty a podíly dětí narozených mimo manželství se naopak zvýšily (2002: 25,3 %), nikoliv však v důsledku vyšší intenzity nemanželské plodnosti, ale především v důsledku již zmíněného nižšího počtu dětí narozených vdaným ženám. Odborníci stále diskutují o tom, zda a především do jaké míry jsou tyto změny reprodukce ovlivněny rostoucím individualismem a širšími možnostmi seberealizace mladých lidí mimo rodinnou sféru, na druhé straně jakou roli sehrála především ekonomická transformace české společnosti, jež se dotkla významně i mladých lidí a rodin. Pozitivně je shodně všemi odborníky hodnocen snižující se trend intenzity umělé potratovosti v 90. letech. Výsledky sčítání zachycují aktuální stav populace k určitému datu, jenž je výsledkem vývojových trendů jednotlivých demografických procesů. Údaje o rodinách a domácnostech zjišťované při sčítáních dokreslují důsledky předešlého rodinného chování. Sčítání je proto doplňujícím a stejně důležitým zdrojem informací o rodině jako údaje z běžné evidence. Předkládaná studie prezentuje výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku. Analýza byla zaměřena na rodinné domácnosti. Většina výsledků z roku je porovnávána s výsledky ze sčítání obyvatelstva z roku. To umožňuje lépe pochopit změny, ke kterým došlo v 90. letech. Při zpracovávání byly použity standardní výstupy Českého statistického úřadu, a to především publikace "Obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti, " a "Domácnosti, ". Analýzy a vlastní výpočty tedy vycházejí z agregovaných dat publikovaných v těchto svazcích, nikoliv z individuálních dat ze sčítání. Agregovaná data analýzu na jedné straně omezují, neboť lze používat pouze vydaná třídění údajů, na druhé straně však vyhovují základnímu popisu rodin a domácností, jenž byl cílem této studie. Tuto studii lze tak pokládat za prostředníka mezi výsledky ze sčítání obyvatelstva vydávanými Českým statistickým úřadem a dalšími studiemi pracujícími na míru s individuální databází. 3

4 Jedním s cílů této studie je i zhodnocení použitelnosti či potřebnosti určitých třídění údajů obsažených právě v oficiálních publikacích. Úvodní kapitola stručně prezentuje základní výsledky o změnách demografických struktur obyvatelstva podle údajů ze sčítání (podle pohlaví, věku, rodinného stavu, vzdělání, ekonomické aktivity). Druhá kapitola představuje úvodní kapitolu k vlastní analýze domácností a rodin, tj. obsahuje základní vymezení a definice jednotlivých typů domácností a rodin. Třetí kapitola je věnována hlavním změnám ve struktuře domácností a rodin. Čtvrtá kapitola se zabývá úplnými rodinnými domácnostmi bez závislých a se závislými dětmi a bydlením těchto rodin. Úplné rodiny jsou tvořeny manželskými páry a nesezdanými soužitími (faktickými manželstvími), proto je těmto kategoriím úplných rodin věnována zvláštní pozornost. Pátá část popisuje druhou kategorii rodin-neúplné rodiny. Neúplné rodiny jsou na jedné straně důsledkem rostoucí rozvodovosti, na druhé straně jejich počet ovlivňuje i vyšší podíl dětí rodících se mimo manželství. Šestá kapitola je věnována domácnostem jednotlivců. Sedmá kapitola stručně pojednává o regionálních rozdílech. Osmá kapitola se pak zabývá plodností žen na základě výsledků sčítání obyvatelstva. Za vlastní deskripcí výsledků v jednotlivých kapitolách jsou uvedeny dvě až tři přílohy: tabulky, grafy, případně obrázky. Tyto přílohy jsou velice obsáhlé, domníváme se však, že vzhledem k informačnímu charakteru studie a jejímu dalšímu využití jsou nezbytné. 4

5 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů Podle výsledků sčítání obyvatelstva žilo k 1.3. v České republice osob s trvalým (bez ohledu na státní občanství) nebo dlouhodobým pobytem (cizinci s přechodným pobytem, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů). Do roku včetně byly údaje vydávány pouze za osoby, které měly v době sčítání trvalý pobyt na našem území. Cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu byli dříve řazeni k cizincům s krátkodobým pobytem a byli tak zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva. Podle výsledků sčítání mělo povolení k dlouhodobému pobytu na našem území cizinců, celkem žilo na našem území cizinců s dlouhodobým nebo trvalým pobytem. Ve srovnání s rokem byl i přes zahrnutí cizinců s dlouhodobým pobytem do bydlícího obyvatelstva zaznamenán pokles počtu obyvatel o 72 tisíc (tabulka 1). V 90. letech se podle srovnání sčítání a snížil počet občanů Slovenské republiky žijících na území České republiky a zdvojnásobil se počet osob s jiným státním občanstvím. V roce mělo české státní občanství 98,5 % obyvatel, dvojí občanství mělo 0,2 % osob, z toho jedna polovina měla české a slovenské občanství, jenom slovenské občanství mělo 0,2 %, přibližně jedno procento obyvatel České republiky pak mělo jiné státní občanství. Počty cizinců měly vliv především na počty osob v mladším a středním věku. Podíl mužů a žen v populaci se příliš nezměnil a v letech i připadalo na jednu ženu přibližně 0,95 mužů. Tento poměr se však mění v závislosti na věku. Odráží se zde poměr chlapců a dívek při narození (na jednu dívku připadá přibližně 1,06 chlapců), úmrtnost a migrace. Podle výsledků sčítání obyvatelstva v letech a bylo více mužů než žen ve všech věkových skupinách až do věku let (graf 1). Poté začaly v populaci převažovat především kvůli vyšší úmrtnosti mužů ženy. Oproti roku bylo však v roce zaznamenáno zlepšení, tj. vyšší index maskulinity, počínaje věkovou skupinou let. Nadúmrtnost mužů ve středním, ale i starším věku se tedy v 90. letech zmírnila (graf 1). Ve věkové struktuře obyvatelstva se v roce oproti roku výrazně projevilo snižování porodnosti v 90., ale i v 80. letech (počet živě narozených se výrazně snížil ze 170 tisíc v roce 1979 na 154 tisíc v roce 1980 a dále klesal; graf 2). Naopak natalitní vlna 70. let způsobila vyšší počty dvacátníků v roce. Podobně tomu bylo i v případě silných populačních ročníků 40. a počátku 50. let, jež se přesunuly z věkových skupin let a let v roce do věku let a let v roce. Ve věkové struktuře z roku byl zřejmý i vliv první světové války (nižší počty osmdesátníků) a vzestupu porodnosti ve 20. letech (vyšší počty sedmdesátníků). Věková struktura obyvatelstva a poměr pohlaví byly rovněž ovlivněny emigračními vlnami, a to především mužů po roce 1948 a Uvedené rysy věkové struktury obyvatelstva se promítly do zastoupení tzv. dětské složky (0-14 let), produktivní složky (15-59 let) a postproduktivní složky (60 a více let). Podle sčítání v uplynulých 50 letech se snižuje podíl dětské složky (tabulka 2). Ke zvýšení došlo v roce 1980, kdy se ve výsledcích sčítání projevila populační vlna 70. let. I v tomto roce však bylo zastoupení dětí nižší než v roce Podle výsledků z roku se podíl dětské složky snížil o téměř 5 procentních bodů oproti roku a děti podle posledních výsledků představovaly 16,2 % populace. Podíl seniorů v populaci se naopak v posledních 50 letech zvyšuje. Výjimkou byl rok 1980, kdy se na snížení relativního počtu seniorů na jedné straně podílel vzestup dětské složky a na druhé straně relativně slabé ročníky seniorů pocházející z období 1. světové války. Uvedené trendy dětské a seniorské složky populace mají vliv na tzv. index stáří (počet seniorů připadajících na 100 dětí), jenž se v uplynulých 50 letech zvyšoval. V 90. letech dokonce počet seniorů převýšil počet dětí a index stáří byl v roce roven 114, tj. na 100 dětí připadalo 114 seniorů. V porovnání s předchozími sčítáními obyvatelstva byla v roce produktivní složka nejvíce zastoupena (15-59 let: 65,4 %). 5

6 Odrazil se zde nižší počet dětí, ale i přítomnost silných populačních ročníků 40. a 70. let v produktivním věku. Tzv. index ekonomického zatížení (počet dětí a seniorů na 100 osob v produktivním věku) se v posledních 30 letech příliš neměnil, neboť růst počtu seniorů byl kompenzován zmenšováním dětské populace (tabulka 2). V následujících letech však lze očekávat zvýšení tohoto indexu, neboť vzroste počet seniorů, protože se do tohoto věku přesunou silné ročníky 40. a 50. let a produktivní složka bude naopak méně sycena z důvodu slabých populačních ročníků z 80. a především 90. let. Pokud se navíc zvýší porodnost, bude růst indexu ekonomického zatížení ještě významnější. Výsledky sčítání potvrdily odklad vstupu do manželství, na nějž poukazovaly již výsledky analýzy běžné evidence v 90. letech. Tento odklad se odrazil ve změně struktury obyvatelstva podle rodinného stavu. Odklad uzavření manželství se u mužů projevil zvýšením podílu svobodných především ve věku do 35 let. V roce žila ve věku let již jedna třetina mužů v manželství, o 10 let později měla tuto zkušenost pouze přibližně desetina mužů. Muži ve věku let byli v roce již většinou ženatí (více než dvě třetiny), v roce byla stále více než polovina svobodných (graf 3). V důsledku zvyšující se rozvodovosti se především ve středním věku (30-60 let) zvyšovaly podíly rozvedených mužů. V seniorském věku (60 let a více) se naopak mírně zvyšovalo zastoupení mužů žijících v manželství, a to především v důsledku snižujících se podílů ovdovělých mužů v souvislosti se zlepšováním úmrtnostních poměrů žen. U žen se odklad sňatku projevil již ve věkové skupině let (graf 4). Ženy se většinou vdávají dříve než muži, věk jejich snoubence je v průměru o 2 roky vyšší. Ve věku let tak bylo v roce svobodných 77 % žen, ale 90 % mužů. Tento podíl svobodných žen však představuje dvojnásobek hodnoty z roku. Ve věku let byla stále přibližně jedna třetina žen svobodných, ve věku let však již prošlo manželstvím 90 % žen (). Podobně jako u mužů se ve středním věku zvyšovaly podíly rozvedených žen a v seniorském věku se snižovaly podíly žen ovdovělých. Vzhledem k tomu, že mají ženy v průměru starší partnery a v důsledku vyšší úmrtnosti mužů a s tím spojené nižší naděje dožití mužů 1, jsou podíly ovdovělých žen vyšší než podíly ovdovělých mužů. Výše zmíněný odklad vstupu do manželství a zvyšující se podíly svobodných ve věku mladším než 30 let však nemusí znamenat, že mladí lidé nežijí s partnerem. Tato otázka bude podrobněji analyzována v kapitole zabývající se úplnými rodinami. Při interpretaci odkladu sňatku a založení rodiny je často poukazováno na prodlužující se přípravu na povolání, tj. větší podíl mladých lidí studuje na vysokých školách a délka vzdělávacího procesu se obecně prodlužuje. V 1. polovině 20. století byla místo dokončeného vzdělání zjišťována gramotnost obyvatelstva. České země obecně patřily k zemím s vysokým podílem gramotných v důsledku zavedení povinné školní docházky již za vlády Marie Terezie v roce 1774, osmiletá školní docházka pak byla uzákoněna v roce Po 2. světové válce tak měla většina obyvatelstva alespoň základní vzdělání (1950: 83 %). Tento podíl se s postupující modernizací společnosti, vyšší poptávkou a přístupem ke vzdělání postupně snižoval, v roce tak měla základní vzdělání pouze necelá čtvrtina obyvatelstva (tabulka 3). Svoji roli hraje v tomto podílu především starší obyvatelstvo (v roce mělo základní vzdělání 38 % osob starších 60 let, 18 % ve věku let, ale jen 6,5 % ve věku let). Mezi roky 1961 a 1970 se zvýšil především podíl osob se středním vzděláním, a to zejména se středním odborným bez maturity (více než čtyřikrát). Tento trend dále pokračoval, zvyšovaly se i počty osob s úplným středoškolským vzděláním (mezi rokem 1970 a 1980 o 29 %, 1980 a o 38 %, a o 30 %). Počty osob se středním vzděláním bez maturity se dále zvyšovaly mírnějším : naděje dožití mužů při narození 72,07 let, žen 78,54 let, naděje dožití ve věku 60 let u mužů 17,28 let, u žen 21,31 let; ČSÚ 6

7 tempem (od roku 1970 mezi jednotlivými sčítáními o %). Podíly a počty vysokoškoláků stále rostly, k největšímu nárůstu mezi jednotlivými sčítáními docházelo do roku (přibližně o jednu polovinu). V 90. letech se sice absolutní i relativní počty vysokoškoláků rovněž zvyšovaly, v porovnání s rokem se však jejich počet zvýšil jen o 31 %. Největší podíl vysokoškoláků byl v roce zaznamenán v hlavním městě Praze (18,8 %), v Brně (17,9 %) a v Ostravě (12,5 %, obrázek 1), nejnižší podíl vysokoškoláků měly naopak okresy Sokolov (4 %), Chomutov a Děčín (4,5 %). Z hlediska krajů měl po Praze největší zastoupení vysokoškoláků kraj jihomoravský (10,3 %), nejnižší pak kraj ústecký (5,4 %). Ve vztahu k rodině je důležitý pohled na vzdělanostní strukturu obyvatelstva podle pohlaví a věku. Ženy mají obecně častěji nižší vzdělání než muži. Při všech sčítáních ve 2. polovině 20. století byly podíly žen se základním vzděláním vyšší než u mužů. V 60. letech se výrazně zvyšovaly podíly mužů se středním vzděláním bez maturity (rozvoj učňovských oborů). Podíly mužů a žen s úplným středním vzděláním se u mužů a žen postupně sbližovaly, počínaje sčítáním z roku 1980 mělo toto vzdělání v absolutním vyjádření více žen než mužů. Ženy vysokoškolačky jsou v populaci stále méně zastoupeny než muži, jejich počty se však mezi jednotlivými sčítáními zvyšovaly rychlejším tempem než počty mužů (mezi roky a - muži: o 22 %, ženy o 46 %). Z hlediska věku není vývoj vzdělanosti populace v 90. letech tak optimistický, jak je často prezentován. Ve věku let, tedy ve věku, kdy je většinou ukončeno studium na vysoké škole, se mezi roky a snížil podíl mužů se základním vzděláním z 9 % na 6,5 % (graf 5). Podíl mužů se středním vzděláním bez maturity zůstal přibližně shodný (49 %), nepatrně se v této věkové kategorii zvýšil podíl mužů s maturitou (přibližně o jeden procentní bod). V oblasti terciárního vzdělávání se zvýšil podíl s vyšším odborným a nástavbovým studiem, podíl vysokoškoláků se však snížil z necelých 14 % na necelých 11 %. Podobný trend byl zaznamenán i ve věku let s tím rozdílem, že se v této věkové kategorii snížil podíl mužů se středním vzděláním bez maturity. U žen (graf 6) došlo ve věku let ke snížení podílu žen se základním vzděláním, k růstu podílu žen se středním vzděláním bez maturity a k poklesu podílu s maturitou, podíl žen majících dokončené vyšší odborné nebo nástavbové studium se zvýšil, podíl vysokoškolaček se příliš nezměnil. Ve věku let byl trend velmi podobný. Je velice pravděpodobné, že se vzdělanostní struktura především ve věku let ještě změní, neboť část této populace zřejmě stále ještě studuje. Na druhou stranu, podíváme-li se na vzdělanostní strukturu, lze především u mužů očekávat, že muži ve věku let v roce budou mít o 10 let později (ve věku let) horší vzdělanostní strukturu než generace o 10 let starší (ve věku let v roce ), neboť je málo pravděpodobné, že se zastoupení vysokoškoláků zvýší ještě o 40 % (z 10,9 % na 15,4 %). Pokud mezi vysokoškoláky zahrneme i muže s vyšším odborným a s nástavbovým studiem (terciární vzdělání), i tak by se podíl mužů v této vzdělanostní kategorii musel zvýšit o 20 % (z 14,4 % na 17,2 %). U žen není situace tak pesimistická: aby byla zachována vzdělanostní struktura ve věku let v roce, musel by se současný () podíl vysokoškolaček ve věku let zvýšit o 17 % (z 11 % na 12,9 %) a podíl žen s terciárním vzděláním o 3 % (z 17,1 % na 17,6 %). V mezinárodním kontextu, a především ve srovnání se zeměmi západní Evropy, je podíl vysokoškoláků ve věku let v České republice na velmi nízké úrovni, horší postavení má v tomto směru pouze Rakousko. Z pohledu terciárního vzdělání je na tom Česká republika ještě hůře (Koschin, 2003). Poslední strukturu obyvatelstva, kterou v této úvodní kapitole zmíníme, je struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity. Ze srovnání výsledků sčítání obyvatelstva z let a vyplývá, že k výrazným změnám došlo ve věku mladším 25 let (grafy 7, 8). 7

8 V tomto věku je patrný vzestup studujících osob spojený s poklesem ekonomicky aktivních a nárůstem ekonomicky neaktivních. U mužů i u žen tento trend významně ovlivňuje strukturu obyvatelstva podle ekonomické aktivity především ve věku let a let, ve věku vyšším (25-29 let) je vzhledem k již nízkému zastoupení studentů vzestup studujících a ekonomicky neaktivních nepatrný. Spolu se zvyšujícím se podílem studentů a ekonomicky neaktivních v nízkém věku se snižuje podíl zaměstnaných v mladém věku. Na druhou stranu se ale ve výsledcích sčítání z roku projevil vývoj nezaměstnanosti v 90. letech a ve všech věkových kategoriích tak byl zaznamenán nárůst podílu nezaměstnaných. Z hlediska zakládání rodiny je nutné snížit zejména nezaměstnanost absolventů škol, jež se projevuje ve vzestupu podílu nezaměstnaných mužů a žen ve věku let a let. Nezaměstnanost mužů je ve věku let již o něco nižší než ve věku let, u žen je zřejmý naopak nárůst. Odráží se zde problematické postavení mladých žen, (potenciálních) matek na trhu práce. 8

9 1.1 Tabulky Tabulka 1 Vývoj počtu obyvatel podle výsledku sčítání sčítání počet obyvatel sčítání počet obyvatel Tabulka 2 Věková struktura populace ( % ) sčítání 0-14 let let 60 a více let index stáří index ekonomického zatížení ,0 63,5 12,4 51,7 119, ,4 59,7 14,8 58,3 124, ,2 60,4 18,3 86,3 130, ,4 59,6 16,8 71,8 128,2 21,0 61,2 17,8 84,8 129,1 16,2 65,4 18,4 113,6 128,1 Pozn.: index stáří: počet seniorů na 100 dětí; index ekonomického zatížení: počet dětí a seniorů na 100 osob v produktivním věku Tabulka 3 Obyvatelstvo podle dokončeného vzdělání nejvyšší ukončené vzdělání základní střední úplné střední vysokoškolské bez vzdělání nezjištěné obyvatelstvo 15leté a starší celkem rok sčítání muži ženy celkem abs. v % abs. v % abs. v % , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,0 9

10 1.2 Grafy Graf 1 Index maskulinity podle výsledků sčítání -, 1,10 1,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0, počet mužů na 1 ženu věk Graf 2 Věková struktura obyvatelstva podle výsledků sčítání -, muži muži ženy ženy 10

11 Graf 3 Obyvatelstvo podle rodinného stavu podle výsledků sčítání, - muži (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 1,5 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 3,2 0,5 0,0 0,1 8,5 7,0 4,4 0,0 0,1 0,1 0,3 0,2 0,5 0,5 1,0 0,9 1,7 1,7 3,1 2,7 5,7 4,6 9,6 10,2 11,7 9,5 8,0 12,812,7 14,4 12,3 10,2 15,2 14,1 9,1 11,7 14,913,3 8,3 8,7 7,2 6,7 25,3 21,4 32,0 5,8 5,3 31,0 39,3 40,4 4,3 4,5 53,1 47,0 98,4 99,4 66,6 90,2 67,8 27,6 54,2 77,4 64,0 24,6 15,1 79,3 71,0 80,7 72,8 82,074,383,8 77,1 84,7 79,983,782,181,0 81,4 76,777,8 3,5 3,6 2,8 2,9 63,8 72,5 67,5 70,5 61,8 2,1 54,5 41,1 46,6 2,3 30,1 23,6 0% 10,7 15,0 7,9 11,4 6,3 8,9 5,3 6,5 4,7 5,1 4,3 4,2 4,2 3,6 3,8 3,3 3,6 3,4 3,5 3,1 3,5 2,9 2,6 2, svobodný ženatý rozvedený ovdovělý Graf 4 Obyvatelstvo podle rodinného stavu podle výsledků sčítání, - ženy (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0,1 0,0 0,8 0,0 0,2 3,2 1,5 0,1 0,4 0,3 0,9 0,7 1,7 1,4 3,0 2,5 7,2 7,0 5,5 4,3 7,8 9,6 10,1 7,7 13,811,715,912,7 17,7 13,7 21,2 16,912,3 17,110,215,4 28,5 23,4 98,8 92,6 61,5 35,0 76,5 81,6 59,5 83,874,1 82,476,180,775,778,9 9,1 13,2 74,676,7 73,370,469,8 10,2 8,3 60,2 63,4 36,0 42,8 46,3 52,3 32,8 38,0 3,5 5,5 31,7 20,022,9 2,8 10,6 4,5 11,9 2,3 4,8 10,9 5,7 10,7 1,9 3,5 4,8 1,7 4,1 6,0 3,5 4,4 3,2 3,6 2,8 3,1 2,7 2,8 3,0 2,5 3,7 2,4 3,9 2,7 4,4 3,3 5,1 3,4 6,2 3,9 7,0 4,4 7,2 8,8 51,0 57,4 5,8 7,8 71,0 66,3 80,6 78,4 86,185,6 88,789,0 6,9 4, svobodná vdaná rozvedená ovdovělá 11

12 Graf 5 Obyvatelstvo podle dokončeného vzdělání a věku podle výsledků sčítání, - muži ( ) muži základní střední úplné střední s mat. vyšší odborné a nástavb. vysokoškol. bez vzdělání nezjištěné vzdělání Graf 6 Obyvatelstvo podle dokončeného vzdělání a věku podle výsledků sčítání, - ženy( ) ženy základní střední úplné střední s mat. vyšší odborné a nástavb. vysokoškol. bez vzdělání nezjištěné vzdělání 12

13 Graf 7 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a věku podle výsledků sčítání, - muži ( ) 1000 muži Graf 8 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a věku podle výsledků sčítání, - ženy ( ) 1000 ženy ekonomicky aktivní ekonomicky neaktivní zaměstnaní nezaměstnaní studenti ekonomicky aktivní ekonomicky neaktivní zaměstnané nezaměstnané studenti 13

14 1.3 Obrázky Obrázek 1 Podíl obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním z obyvatel starších 15 let - SLDB 14

15 2. Definice domácností a rodin podle sčítání obyvatelstva Moderní pojetí domácností jako tzv. malé kolektivity bylo připraveno pro sčítání v roce Obecně bylo toto sčítání prvním cenzem, kde byly výsledky zpracovány za bydlící obyvatelstvo (dříve přítomné v době cenzu). Vydávané údaje týkající se rodin a domácností popisují aktuální, okamžikový stav. Domácnosti se při sčítání zjišťují zápisem jednotlivých sčítaných osob trvale bydlících v bytě o jejich vztahu k uživateli bytu, k osobě v čele hospodařící domácnosti a k osobě v čele cenzové domácnosti. Současně se zapisuje, které osoby spolu hospodaří. Touto metodou je problematické zejména zachycení tzv. faktických manželství. Údaje o nich jsou zjišťovány na základě osobního prohlášení ve sčítacím archu. Tyto informace jsou velmi pravděpodobně značně podhodnoceny, neboť nelze zachytit nesezdané soužití osob, které nebyly hlášeny k trvalému pobytu v jednom bytě. Od roku 1961 se používají tři základní kritéria vymezení domácností a rodin: společné bydlení, společné hospodaření a příbuzenské vztahy. Na základě těchto tří kritérií pak existují v českých sčítáních tři typy domácností: 1. bytová domácnost (BD): definována jako soubor osob, které trvale bydlí v jednom bytě, tvoří ji buď jedna nebo více hospodařících domácností; bytové domácnosti jsou sledovány při analýze úrovně bydlení 2. hospodařící domácnost (HD): definována společným hospodařením osob, které společně bydlí v jednom bytě, osoby společně hradí náklady na bydlení, vytápění, vybavení bytu, provoz domácnosti, stravování apod.; hospodařící domácnost je tvořena jednou (i více) cenzovou domácností 3. cenzová domácnost (CD): definována příbuzenskými či jinými vztahy, na základě těchto vztahů jsou definovány: 3.1. domácnosti rodinné 3.1.a. úplná rodinná domácnost: manželský pár bez dětí nebo s dítětem (dětmi), děti jsou buď závislé nebo nezávislé, k úplným rodinným domácnostem se řadí i faktické manželství (nesezdané soužití) 3.1.b. neúplná rodinná domácnost: jeden rodič žijící s dítětem (dětmi), děti jsou buď závislé nebo nezávislé 3.2. domácnosti nerodinné 3.2.a. vícečlenná nerodinná domácnost: dvě nebo více osob, které společně hospodaří, příbuzné nebo ne, nemůže ale jít o rodinnou domácnost 3.2.b. domácnost jednotlivce: osoba bydlící v bytě sama, nebo bydlí v bytě společně s další cenzovou domácností, ale samostatně hospodaří, patří sem i podnájemník V některých sčítáních se však lišilo zařazení specifických případů. Šlo např. o případy společného bydlení jednotlivce s dalšími osobami. V roce 1961 byl uplatňován tzv. princip uživatele bytu (vlastníka, držitele dekretu či starší nájemní smlouvy nebo člena družstva, který měl po předchozím zaplacení bytu právní nárok ho užívat). Tato osoba byla tedy považována za jednotlivce a ostatní osoby tvořily další domácnost/i. Vzhledem k tomu, že výše uvedený princip uživatele bytu často neodpovídal skutečnosti, neboť se jednalo o situaci, kdy prarodič byl vlastníkem bytu a spolu s ním v bytě bydlela např. dcera s rodinou, byl od roku 1970 tento princip změněn a domácnost jednotlivce byla určena na základě deklarace o společném bydlení a hospodaření, tj. pokud daná osoba hospodařila s cenzovou rodinnou domácností, byla považována za její součást, při samostatném hospodaření pak šlo o domácnost jednotlivce a rodinnou domácnost. Součástí rodinných domácností tak mohou být i tzv. přidané osoby, které společně s rodinou bydlí a hospodaří a netvoří samostatnou rodinnou domácnost (např. babička). Samostatnou cenzovou domácnost vždy tvoří trvale bydlící podnájemník či jeho rodinná domácnost. 15

16 Děti jsou vymezeny příbuzenským vztahem, obecně nezáleží na jejich věku nebo rodinném stavu. Za závislé dítě pak bylo v roce 1961 považováno dítě do 14 let, v roce 1970 do 15 let. V posledních třech sčítáních, v letech 1980, a, bylo za závislé dítě považováno dítě ekonomicky neaktivní mladší, 26 let (v roce 1980 však byly některé údaje publikovány za domácnosti s dětmi mladšími 15 let). Pokud neměli manželé stejné trvalé bydliště, byli považováni např. za domácnost jednotlivce (muž) a neúplnou rodinu (matka s dítětem). Od sčítání 1980 tvoří rovněž samostatnou cenzovou domácnost vdaná žena, se kterou nežije žádné její dítě, a důvodem odloučení od manžela je fakt, že nemají vlastní byt. Cenzové domácnosti tvořené prarodičem a vnoučetem jsou od roku považovány za domácnosti vícečlenné nerodinné, nikoliv již za neúplné rodiny. 16

17 3. Změny počtu a struktury domácností Od roku 1961 (počátek sledovaného období) se zvyšoval počet bytových domácností (BD). Zvyšující se počet bytů se odrážel až do roku snižujícím se podílem společně bydlících cenzových domácností na jedné straně a rostoucím počtem i podílem bytů obývaných pouze jednou osobou na straně druhé (tabulka 4, 5). Podle výsledků z roku však došlo k mírnému nárůstu počtu a podílu bytů, kde bydlí společně více cenzových domácností. Šlo především o případy, kdy v jedné bytové domácnosti bydlelo více hospodařících a tím i více cenzových domácností (případy, kdy byt obývala jedna hospodařící domácnost s více cenzovými domácnostmi, tvořily 13 % bytových domácností s více než dvěma cenzovými domácnostmi). Cenzové domácnosti tak bydlely samostatně v bytě v 80,9 % případů, což je o 2,7 procentních bodů méně než v roce. Ke zhoršení bytové situace (společné bydlení) došlo u všech typů cenzových domácností, nejvíce však u neúplných rodin se závislými dětmi (36 % bez vlastního bytu v roce, tabulka 5). V případě bytových domácností tvořených dvěma cenzovými domácnostmi došlo ke snížení podílu soužití úplné rodiny rodičů a úplné rodiny dětí (: 26 %, : 14 %) a naopak došlo ke zvýšení zastoupení společného soužití jednoho z rodičů s rodinou dítěte (: 20 %, : 44 %). Tyto změny měly společně s nižším počtem dětí v úplných rodinách, vyšším počtem neúplných rodin a domácností jednotlivců (25 % bytů) vliv na snížení průměrného počtu osob žijících v bytě (tabulka 4, 5). Z pohledu společného hospodaření domácností (HD) je možné říci, že téměř všechny hospodařící domácnosti jsou tvořeny pouze jednou domácností cenzovou (). Vliv na tento výsledek má na jedné straně nízký podíl bytů tvořených více cenzovými domácnostmi, na druhé straně společně bydlící cenzové domácnosti hospodaří většinou odděleně (tabulka 4, 5). V případě, že spolu hospodařily právě dvě cenzové domácnosti (v roce : 53 tis. hospodařících domácností), šlo nejčastěji o případy soužití rodičů a dětí (50 tis.), z nichž 23,3 tisíc bylo tvořeno jednou úplnou a jednou neúplnou rodinou a 22,8 tisíc dvěma úplnými rodinami, pouze 4 tisíce hospodařících domácností se skládaly ze dvou neúplných rodin (). Na intercenzálním růstu celkového počtu hospodařících domácností se významně podílel růst počtu hospodařících domácností jednotlivců z tisíc v roce na tisíc v roce. Tyto přírůstky hospodařících domácností jednotlivců přispěly k dalšímu snížení průměrného počtu členů v hospodařící domácnosti z 2,57 na 2,41 v roce (tabulka 4). Klesl především průměrný počet osob v hospodařící domácnosti s jednou cenzovou domácností (z 2,54 v roce na 2,37 v roce ). Průměrný počet členů společně hospodařících cenzových domácností se však zvýšil ze 4,39 na 5,22 osob v roce. V období se zvýšil počet cenzových domácností (CD) o 32,9 %, přičemž počet obyvatel České republiky vzrostl jen o 6,9 %. Počty cenzových domácností se tedy zvyšovaly rychleji než počet obyvatel. V posledním intercenzálním období přibylo 5,4 % cenzových domácností. Hlavním znakem změny struktury cenzových domácností v období - bylo snížení počtu (o 7,1 %) i podílu (z 62 % v roce na 54,6 % v roce ) úplných rodin, a to zejména se závislými dětmi (tabulka 5, 7). Projevil se zde především vliv nižší sňatečnosti při nedostatečné kompenzaci sňatků nesezdaným soužitím a zvyšující se rozvodovosti. Počet i podíl neúplných rodin se naopak vlivem rozvodovosti a růstu nelegitimní porodnosti zvýšily (početně o 32,6 %, tj. z 10,7 % v roce na 13,5 % cenzových domácností v roce, tabulka 7). Stárnutí obyvatelstva na jedné straně a vysoká rozvodovost na straně druhé se podílí na růstu počtu a podílu domácností jednotlivců (: 29,9 % cenzových domácností, tabulka 5). Přibylo také vícečlenných nerodinných domácností v důsledku změny definice: soužití prarodičů a vnoučat již nejsou řazena mezi neúplné rodiny, ale mezi vícečlenné 17

18 nerodinné. Zvýšil se také podíl úplných rodin žijících s tzv. přidanými osobami (z 3,5 % na 4 % těchto rodin), tento jev byl však častější (i přes klesající trend) u neúplných rodin (5,6 % těchto rodin žilo v roce s další osobou). Zajímavým novým zjištěním je pak nárůst cenzových domácností bydlících mimo byty 2. Jejich počet se oproti roku zvýšil o 27 tisíc a mimo bytové domácnosti žilo v roce přibližně 13 % obyvatel (tabulka 6). Absolutně se na přírůstku těchto cenzových domácností podílely domácnosti jednotlivců, k významnému růstu však došlo u rodinných domácností, a to i se závislými dětmi.v roce žilo mimo byty jednotlivců a rodin, v roce se počet jednotlivců mimo byty zvýšil na a rodin na V naprosté většině žijí tyto cenzové domácnosti v nouzovém obydlí. Bydlení v rekreačním objektu je pak časté u úplných rodin bez závislých dětí. Jedná se pravděpodobně o páry v důchodovém věku (tabulka 6). Změny rodinného a reprodukčního chování se projevily ve struktuře cenzových domácností podle věku osoby v čele domácnosti (Bartoňová, 2003). Ve věku do 35 let se významně snížil zejména podíl úplných rodin se závislými dětmi (tabulka 7). Úplné rodiny se závislými dětmi tvořily více než polovinu cenzových domácností až ve věku let (v roce : let). Při posledním sčítání se naopak ve věku let zvýšil podíl úplných domácností bez dětí (z 8,9 % na 10,9 %). Podíl neúplných rodin výrazně vzrostl až do věku 50 let osoby v čele domácnosti (muže nebo ženy, častěji však ženy). Vzhledem k rozvodové praxi, kdy jsou nezletilé děti většinou svěřeny do péče matce, převažují v neúplných rodinách matky s dětmi. V roce bylo také zaznamenáno zvýšení počtu svobodných matek mladších 30 let (z 10 tisíc na 30 tisíc). Ve věku do 35 let se rovněž zvýšil podíl domácností jednotlivců, a to jak mužů, tak žen. Ve věku do 24 let osoby v čele cenzové domácnosti dokonce tento druh domácnosti v roce převládal. Ve věku vyšším 55 let se naopak podíl cenzových domácností jednotlivců - žen snížil v důsledku poklesu počtu ovdovělých žen (tabulka 7). 2 Termín mimo byty zahrnuje např. osoby/domácnosti trvale či dlouhodobě žijící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních, osoby žijící v nouzových obydlích (přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod.), mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách nebo osoby sečtené v obytných domech, ale žijící v nebytovém prostoru. 18

19 3.1 Tabulky Tabulka 4 Základní struktura domácností (tis.) bytové domácnosti BD BD=HD=CD BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD domácnosti mimo byty úhrn 2 542,3 327, ,4 88,6 11,4-100, ,7 119,9 253, ,8 87,9 3,9 8,2-100, ,6 76,2 267, ,9 90,2 2,2 7,6-100, ,0 63,5 254, ,7 91,4 1,8 6,8-100, ,3 49,1 322, ,7 90,3 1,3 8,4-100,0 hospodařící domácnosti HD BD=HD=CD BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD domácnosti mimo byty úhrn 2 542, , ,7 119,9 523,1 6, ,4 80,7 3,6 15,5 0,2 100, ,6 76,2 553,0 10, ,0 83,1 2,0 14,6 0,3 100, ,0 63,5 524,1 8, ,9 85,0 1,6 13,2 0,2 100, ,3 49,1 675,8 34, ,1 82,0 1,2 16,0 0,8 100,0 cenzové domácnosti CD BD=HD=CD BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD domácnosti mimo byty úhrn 2 542,3 670,2 1, ,3 79,0 20, , ,7 242,8 534,2 10, ,7 77,5 6,9 15,3 0,3 100, ,6 154,9 556,2 13, ,7 81,3 4,0 14,4 0,3 100, ,0 133,3 522,0 8, ,6 83,6 3,3 12,9 0,2 100, ,3 99,4 680,0 35, ,7 80,9 2,3 15,9 0,9 100,0 obyvatelstvo BD=HD=CD BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD domácnosti mimo byty úhrn ,3 17,9 0,8 100, ,8 20,2 100, ,8 3,5 12,0 0,8 100, ,1 2,8 11,0 0,1 100, * ,9 2,5 13,4 12,6 100,0 Zdroj: SLDB 1961-; Kučera, Kalibová in Pavlík (1994); Bartoňová, Kučera (1999); *58 tis. obyvatel bydlících mimo byty+nezjištěno průměrný počet členů 3,35 3,15 2,92 2,76 2,64 průměrný počet členů 3,13 2,89 2,70 2,57 2,41 průměrný počet členů 2,95 2,78 2,64 2,53 2,38 průměrný počet členů

20 Tabulka 5 Složení domácností (tis.) ukazatel bytové domácnosti celkem 2 869, , , , ,7 z toho se dvěma a více CD absol. 327,1 373,1 343,3 317,7 371,4 % 11,4 12,1 9,8 8,6 9,7 s jednou osobou absol. 390,1 492,3 697,0 842,4 957,8 % 13,6 15,9 19,9 22,7 25,1 hospodařící domácnosti celkem 3 034, , , , ,1 z toho se dvěma a více CD absol ,7 79,4 65,6 53,3 % - 3,9 2,1 1,6 1,3 s jednou osobou absol ,6 897, , ,2 % - 19,9 23,7 26,3 30,3 censové domácnosti celkem 3 214, , , , ,7 úplné rodiny absol , , , , ,6 % 74,8 71,0 66,0 62,0 54,6 neúplné rodiny absol. 249,6 306,7 325,1 434,4 576,4 % 7,8 8,8 8,4 10,7 13,5 s jednou osobou absol. 514,7 668,6 938, , ,2 % 16,0 19,1 24,2 26,9 29,9 vícečlenné nerodinné domácnosti absol. 44,6 39,9 55,0 14,7 84,5 % 1,4 1,1 1,4 0,4 2,0 podíly cenzových domácností s vlastním bytem % úplné rodiny bez dětí 77,7 74,9 81,5 84,9 84,7 s dětmi 82,8 82,1 87,2 89,2 87,5 neúplné rodiny bez dětí 79,8 80,9 86,0 89,0 85,2 s dětmi 59,6 60,6 65,5 70,0 63,6 domácnosti jednotlivců 75,8 73,5 74,9 77,3 75,1 celkem 79,1 77,3 81,3 83,6 80,9 podíl BD=HD=CD - 88,6 87,9 90,2 91,4 90,3 podíl HD=CD ,1 97,9 98,4 98,7 CD na 100 BD - 112,0 113,4 110,9 109,3 111,6 CD na 100 HD - 105,9 104,1 102,2 101,7 101,3 HD na 100 BD - 105,8 109,0 108,5 107,5 110,2 Pozn.: 1961 děti do 14 let, 1970 děti do 15 let, jinak závislé děti Tabulka 6 Cenzové domácnosti mimo byty -, úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné se záv. dětmi bez záv. dětí se záv. dětmi bez záv. dětí jednotlivci nerodinné domácnosti % nouzové obydlí 67,4 68,8 37,7 42,8 91,0 89,6 69,4 72,6 79,0 84,4 92,7 89,9 mobilní obydlí 0,6 0,3 0,7 0,2 0,3 0,2 0,0 0,3 0,4 0,5 0,0 0,8 rekreační chata, 32,0 30,9 61,6 57,0 8,7 10,2 30,6 27,1 20,5 15,1 7,3 9,3 chalupa celkem Pozn.: u roku k nouzovým připočteny i ostatní případy a nekolaudované domy 20

21 Tabulka 7 Struktura cenzových domácností podle typu a věku osoby v čele domácnosti -, (%) věková skupina úplné rodiny bez záv. dětí se záv. dětmi neúplné rodiny bez záv. dětí se záv. dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců muž žena muž žena cenzové domácnosti celkem v tisících ,2 32,5 1,2 14,6 0,4 0,2 20,8 16,3 206, ,9 61,4 0,6 10,4 0,2 0,1 13,5 5,0 315, ,5 70,9 0,7 10,5 0,1 0,0 10,4 2,9 349, ,7 59,3 3,5 9,7 0,1 0,0 9,5 4, , ,9 22,9 6,3 3,2 0,2 0,1 8,8 10,7 305, ,9 9,1 6,0 1,4 0,2 0,1 8,5 16,8 310, ,2 3,3 6,1 1,0 0,2 0,2 8,6 24,4 339, ,7 0,8 7,5 1,2 0,2 0,5 10,2 41,9 925,2 celkem 27,6 34,5 4,5 6,3 0,2 0,2 10,4 16, , ,2 13,5 0,0 18,2 4,1 2,5 27,1 25,4 166, ,9 36,4 0,0 17,8 1,9 0,7 20,6 11,6 351, ,6 54,1 0,0 17,6 1,0 0,2 16,2 5,3 359, ,4 50,2 4,5 13,0 0,7 0,5 13,1 4, , ,7 18,2 9,7 4,0 0,6 0,4 11,8 9,6 481, ,4 7,6 8,7 1,5 0,5 0,5 11,2 14,7 387, ,8 2,7 7,2 0,4 0,4 0,9 9,8 20,7 296, ,9 0,4 7,6 0,1 0,6 3,1 10,0 38,3 998,6 celkem 29,1 25,5 5,5 8,0 0,9 1,1 13,3 16, ,7 Pozn: v úplných rodinných domácnostech je osobou v čele domácnosti muž, neúplné rodinné domácnosti a vícečlenné domácnosti nejsou zcela srovnatelné v důsledku zařazení domácnosti prarodičů a vnoučat do vícečlenných domácností v roce 21

22 4. Úplné rodinné domácnosti 4.1 Obecné charakteristiky Jak již bylo výše zmíněno, došlo v posledních 10 letech k významnému snížení počtu úplných rodin, a to zejména se závislými dětmi (tabulka 8). Pozornost věnovaná tomuto typu cenzových domácností je odůvodněna několika faktory. Za prvé úplné rodiny jsou stále, i když podle posledního sčítání velice těsně, nejčastějším typem soužití a žije v nich stále převážná část obyvatel (: 71 %). Za druhé založení úplné rodiny, neboli soužití muže a ženy, je podmínkou pro narození většiny dětí a jejich výchovu. V 90. letech došlo z transverzálního pohledu k velkému snížení porodnosti a plodnosti. Na jedné straně se zde projevil odklad porodů do vyššího věku, ať již z důvodu změny momentálních životních preferencí nebo v důsledku obtížnější ekonomické situace v období rané dospělosti. Na druhé straně se zatím odkládané porody nemusí v plné míře nakonec uskutečnit, a to z nejrůznějších důvodů (zdravotních, partnerských, ekonomických, profesních apod.). Sčítání obyvatelstva umožňuje zachytit charakteristiky domácností a rodin a doplnit tak informace vyplývající z běžné evidence obyvatelstva. Podle výsledků z roku představovaly úplné rodiny přibližně jednu polovinu všech cenzových domácností (tabulka 8). V úplné rodině žilo podle výsledků posledního sčítání obyvatelstva 71 % všech obyvatel republiky, v roce 1961 to bylo 86 %, v roce ještě 78 %. K výrazným změnám došlo z hlediska přítomnosti závislých dětí v úplných rodinách. Podle posledního sčítání tvořily úplné rodiny se závislými dětmi čtvrtinu cenzových domácností a necelou jednu polovinu všech úplných rodin. Na jednu úplnou rodinu s dětmi i bez dětí pak v průměru připadá čím dál tím méně dětí (tabulka 9). Nejvyšší počet závislých dětí mladších 26 let připadal v průměru na jednu úplnou rodinu v roce Projevila se zde zvýšená porodnost z 2. poloviny 70. let. Snižující se průměrný počet závislých dětí v úplných rodinách v posledních 20 letech je především důsledkem nižšího podílu dětí druhého a vyššího pořadí a zvyšujícího se podílu párů bez dětí. Z hlediska věku mužů a žen žijících v úplných rodinách byl oproti roku v roce patrný pokles podílu osob žijících s partnerem až do věku 60 let (grafy 9, 10). Podíly osob žijících v prvním či dalším manželství nebo nesezdaném soužití nasvědčují tomu, že snížení počtu úplných rodin bylo způsobeno poklesem sňatečnosti, a to jak prvosňatečnosti, tak sňatečnosti opakované, při nedostatečné kompenzaci vyšším počtem nesezdaných párů 3, a zvyšováním rozvodovosti. U seniorů byl naopak zaznamenán nárůst počtu i podílu osob žijících v páru. Projevila se zde především nižší úmrtnost, a to hlavně zvyšující se naděje dožití u mužů. Zvýšení podílu seniorů žijících v úplné rodině bylo způsobeno růstem podílu osob žijících v prvním, případně dalším manželství. Z pohledu struktury úplných rodin byl v roce patrný nárůst podílu nesezdaného soužití, zvláště ve věku mladším 30 let (grafy 11, 12). Osoby žijící po 30 letech věku s partnerem žily podobně jako v roce nejčastěji v prvním manželství. Bereme-li v úvahu rodinný stav mužů a žen žijících v úplných rodinách v roce a, je zde patrný vliv rozšiřujícího se faktického manželství (faktickému manželství bude dále věnována samostatná podkapitola). V roce žilo v nesezdaném soužití párů, o deset let později spolu trvale žilo bez sňatku párů, tedy o 47 % více. Tato skutečnost se projevila v nižším počtu i podílu úplných rodin tvořených spolubydlícím manželským párem (pokles z 96,6 % v roce o 2 procentní body). Naopak větší zastoupení měly v roce páry tvořené svobodnými partnery (1,3 % proti 0,3 % v roce ) a partnery, kde každý z nich již prošel legálním manželstvím (rozvedený, ovdovělý; 2,4 % proti 2,0 % v roce 3 Partneři (bez ohledu na legální status) musí mít stejné trvalé bydliště. 22

23 ). Manželství byla většinou oboustranně první (84,7 % v roce, 83,4 % v roce ), druhá a další manželství obou partnerů představovala v obou letech přibližně 6 % všech spolužijících manželských párů. Z pohledu vzdělání partnerů je výsledky sčítání obyvatelstva i potvrzena tzv. homogamie partnerů, to znamená partneři mají nejčastěji stejné vzdělání. Výjimkou jsou muži vysokoškoláci, kteří žijí stejně často s vysokoškolačkou jako se ženou s úplným středním vzděláním. V populaci mužů i žen žijících v úplné rodině se oproti roku v roce snížil podíl osob se základním vzděláním (muži: -19 %, -10 %, ženy: - 34 %, : 22 %). Tento výsledek však může být ovlivněn vzdělanostní strukturou populace, intenzitou vstupu do partnerství a intenzitou zániku úplné rodiny. Roli však hraje i samotná věková struktura a úmrtnost, neboť např. generace seniorů mají v průměru nižší dokončené vzdělání než generace mladší. Z porovnání počtu mužů a žen žijících v úplné rodině na 100 osob daného věku a vzdělání v letech a vyplývá, že se nejvíce snížil podíl mužů a žen bydlících s partnerem se základním vzděláním (u mužů o 32 %, u žen o 18 %, tabulka 10). U mužů s nejnižším vzděláním došlo k významnému snížení (o více než 20 %) ve věku do 40 let. U žen byl pokles ve srovnání s muži méně výrazný, o více než 20 % se snížily podíly žen žijících s partnerem se základním vzděláním mladších 35 let. Uvedený celkově nejvyšší pokles podílu osob se základním vzděláním žijících v úplné rodině byl způsoben výraznějším snížením těchto podílů i ve středním a vyšším věku v porovnání s ostatními vzdělanostními skupinami. Podíl mužů se středním a vyšším vzděláním žijících v úplné rodině se v porovnání s rokem snížil v roce o přibližně 15 % (tabulka 10). K nejvýraznějšímu poklesu došlo především z důvodu odkladu vstupu do manželství u mužů mladších 30 let majících úplné střední nebo vysokoškolské vzdělání (20-24 let: o 75 %, resp. 80 %, let: o 42 %, resp. 49 %, tabulka 10). Podíl žen se středním vzděláním žijících v úplné rodině se podobně jako u mužů v roce celkově snížil o přibližně 10 % v porovnání s rokem. U vysokoškolaček však byl celkový propad podílu žen žijících s partnerem významnější - o 15 % (muži celkově 12 %), vyšší podíl byl v roce ve vztahu k zaznamenán až ve věku starším 60 let. U žen s minimálně úplným středním vzděláním došlo podobně jako u mužů k významnému snížení podílu žijících v úplné rodině do věkové skupiny let včetně (20-24 let: o 68 %, resp.o 72 %, let: o 32 %, resp. 43 %). 4.2 Děti v úplných rodinách V posledních 40 letech se zvyšuje podíl úplných rodin bez závislých dětí (tabulka 8) a v samotných úplných rodinách s dětmi se průměrný počet dětí snižuje (tabulka 9). Z hlediska věku mužů a žen žijících v úplných rodinách je v nejmladších věkových skupinách znatelná změna časování rození dětí (grafy 13-16). Např. rozložení mužů v úplných rodinách podle počtu dětí ve věku let v roce odpovídalo v roce rozložení ve věku let. Ve věku let byl u mužů žijících s partnerkou zřejmý nárůst bezdětnosti a naopak snížení podílu mužů se dvěma a více dětmi. Významný pokles bezdětnosti mužů žijících v úplné rodině na úroveň 10 % byl zaznamenán v roce až ve věku let. V této věkové skupině však nedošlo pouze k nárůstu podílu mužů žijících v páru s jedním dítětem, ale zvýšil se i podíl mužů se dvěma a více dětmi. U žen žijících trvale s partnerem bylo v roce ve věku let zaznamenáno relativně dvakrát více bezdětných než v roce. V roce bylo dokonce v tomto věku nejvíce žen se dvěma a více dětmi (54 % + 9 %). O deset let později byl srovnatelný podíl žen se dvěma a více dětmi zaznamenán až ve věku let (grafy 13-16). Změny absolutního počtu dětí žijících v úplných rodinách mohou být ovlivněny třemi základními faktory: velikostí příslušné věkové kohorty mužů, respektive žen, tedy osob, které v daném věku mohou žít v úplné rodině, dále podílem osob žijících v páru, tj. kolik osob 23

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ŘEŠENÍ PROJEKTU SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA NEÚPLNÝCH RODIN S NEZLETILÝMI DĚTMI V ČESKÉ REPUBLICE HR135/05

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ŘEŠENÍ PROJEKTU SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA NEÚPLNÝCH RODIN S NEZLETILÝMI DĚTMI V ČESKÉ REPUBLICE HR135/05 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ŘEŠENÍ PROJEKTU SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA NEÚPLNÝCH RODIN S NEZLETILÝMI DĚTMI V ČESKÉ REPUBLICE HR135/05 PROSINEC 2005 Národní centrum sociálních studií, o.p.s., U Kavalírky 250/6, BOX

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová . RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová Struktura obyvatel podle rodinného stavu je odrazem dlouhodobého působení řady faktorů, mezi které patří demografická a ekonomická situace území, postoje a hodnoty

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013)

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) Poslední Projekci obyvatelstva vydal ČSÚ před čtyřmi roky, v květnu 2009 (Projekce 2009). Základními vstupními údaji nové projekce (Projekce 2013)

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra demografie a geodemografie Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D., RNDr. Olga Sivková,

Více

POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY

POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 199 22 Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 13 PRO ÚČELY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ. únor 2008

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 13 PRO ÚČELY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ. únor 2008 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 13 PRO ÚČELY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ únor 2008 Vypracovala: RNDr. Šárka Kasalová Daňková o.s. Demografické informační centrum (DIC) http://dic.demografie.info/

Více

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Tomáš Kostelecký, Jana Vobecká tomas.kostelecky@soc.cas.cz jana.vobecka@soc.cas.cz

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

Socio-demografická analýza města

Socio-demografická analýza města Socio-demografická analýza města Realizační tým Shromažďování a zpracování informací a dat Bc. Blanka Mikundová Zuzana Obrátilová 1 Obsah I. Úvod... 3 II. Charakteristika města... 3 Vývoj počtu obyvatel...

Více

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Do 1368 Vývoj a struktura dávek státní sociální podpory Ettlerová, Sylva In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Vyšší porodné od dubna letošního roku má být jedním

Více

Životní situace vícedětných rodin. Kamila Svobodová

Životní situace vícedětných rodin. Kamila Svobodová Životní situace vícedětných rodin Kamila Svobodová VÚPSV, v.v.i. Praha 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2007, 1. vydání, počet stran 44

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 Zuzana Mačková Martina Miskolczi Abstrakt Předčasné důchody mají v České republice již dlouholetou tradici, může si o ně zažádat osoba nejdříve

Více

Cizinci v České republice podle dat sčítání lidu

Cizinci v České republice podle dat sčítání lidu 31.3.2014 Cizinci v České republice podle dat sčítání lidu Počet cizinců žijících v České republice trvale narůstá a ti se tak stávají stále důležitější součástí celkové populace. Netvoří však homogenní

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1 Obsah příspěvku

Více

Rodinné chování a bytová situace mladé generace - souvislosti s partnerským, sňatkovým a natalitním chováním

Rodinné chování a bytová situace mladé generace - souvislosti s partnerským, sňatkovým a natalitním chováním Rodinné chování a bytová situace mladé generace - souvislosti s partnerským, sňatkovým a natalitním chováním výsledky empirického šetření Bydlení mladé generace 2003 Sylva Ettlerová Barbora Matějková VÚPSV

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

V kolika půjdeme do důchodu aneb co lze vyčíst z demografického vývoje?

V kolika půjdeme do důchodu aneb co lze vyčíst z demografického vývoje? V kolika půjdeme do důchodu aneb co lze vyčíst z demografického vývoje? Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Změny v demografickém chování populace ČR po roce 1989 Změny v přístupu k manželství

Více

Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just

Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just Doprava ve městech Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu Christiane Just Faktory ovlivňující cestovní zvyklosti a dopravu ve městech jsou předmětem řady studií a často se

Více

7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010, 2012

7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010, 2012 7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010, 2012 Demografické a sociálně ekonomické tendence vývoje MČ Praha 2 jsou z velké části srovnatelné s vývojem v celém hl. m.

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR

VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Martina Miskolczi, Zdeněk Pavlík Abstrakt: Článek obsahuje projekci vývoje

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

POPULAČNÍ VÝVOJ: J A P O N S K O

POPULAČNÍ VÝVOJ: J A P O N S K O POPULAČNÍ VÝVOJ: J A P O N S K O Anna Šťastná Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Japonsko se řadí mezi nejvyspělejší země světa nejen v ekonomických a hospodářských

Více

Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností

Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 6. 2009 25 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů European

Více

Formy soužití Registrované partnerství

Formy soužití Registrované partnerství Formy soužití Registrované partnerství Bc. Kateřina Pavlů Formy soužití 1 Registrované partnerství Partnerský život život ve dvou Manželství Nesezdané soužití (partnerské soužití) Homosexuální vztahy registrované

Více

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích 1 3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 211 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích Sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 211 se uskutečnilo na

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Možnosti rodin a přístupy rodinných politik Anna Šťastná Neúplné rodiny V průběhu celé historie; v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+420) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://www.natur.cuni.cz/demografie RNDr. Jiřina Kocourková,

Více

Domácnost a formy soužití

Domácnost a formy soužití Domácnost a formy soužití Společně posuzované osoby Posuzují se společně s žadatelem Nejčastěji rodina, vždy se společně posuzují rodiče a nezaopatřené děti, manželé a registrovaní partneři Popř. patří

Více

I. Projekce obyvatelstva České republiky

I. Projekce obyvatelstva České republiky I. Projekce obyvatelstva České republiky Nejnovější projekci obyvatelstva České republiky vypracoval Český statistky úřad závěrem roku 23. Navazuje tak na předchozí projekce z let 1993, 1995, 1997 a 1999.

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 213 25 2 27 28 29 21 211 212 March 213 June 213 Sept 213 Oct 13 Nov 213 Dec 213 25 2 27 28 29 21 211 212 213 214* 215* Tato nově publikovaná

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 2 (PRACOVNÍ VERZE)

SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 2 (PRACOVNÍ VERZE) SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE (PRACOVNÍ VERZE) PŘÍLOHA Č. 2 URČENO PRO Program prevence kriminality na místní úrovní PARTNERSTVÍ 2006 KRAJ Zpracovatel: Odbor sociálních věcí, bezpečnosti

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL

NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL Projekt: Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti Část I: Zaměstnanost Dílčí studie: 1.2 Nabídka pracovních sil NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL (Vybrané problémy dalšího vývoje zdrojů pracovních sil v ČR) Zpracoval:

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Změny české rodiny: mladá generace a demografický vývoj

Změny české rodiny: mladá generace a demografický vývoj Změny české rodiny: mladá generace a demografický vývoj (1.část závěrečné zprávy z výzkumu Rodina 2001 ) Jana Paloncyová VÚPSV leden 2003 Obsah Úvod 3 1. Základní informace o respondentech mladších 30

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol.

Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Financováno z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Hlavního města Prahy P R O F I L Y K R A J Ů

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele. trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele

Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele. trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele Michala Lustigová / Konzultační den CHŽP - Sledování

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ

Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Rada seniorů České republiky, Svaz spolků Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Z podkladů Českého statistického

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Měnící se rizika a šance na trhu práce Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce

Měnící se rizika a šance na trhu práce Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce Měnící se rizika a šance na trhu práce Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce Jiří Vyhlídal Petr Mareš VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno 2006 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních

Více

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura Zdraví a vzdělání v České

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Audit návštěvnosti internetu

Audit návštěvnosti internetu 1 Audit návštěvnosti internetu Trendy v návštěvnosti internetu leden 2009 únor 2011 www.netmonitor.cz www.spir.cz 2 Trendy v návštěvnosti internetu Více než polovina (57 %) české populace je na internetu

Více

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OLOMOUCI A SOUVISEJÍCÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OLOMOUCI A SOUVISEJÍCÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 2015 ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ A UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OLOMOUCI A SOUVISEJÍCÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE OBSAH I. ÚVOD KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ A VAZBA NA POTŘEBY AKTÉRŮ... 4 II. VYBRANÉ SOCIODEMOGRAFICKÉ

Více

ANALYTICKÁ ČÁST ROZVOJOVÉHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE VERZE: 03. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný, Mgr. Hana Francová, Ph.D.

ANALYTICKÁ ČÁST ROZVOJOVÉHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE VERZE: 03. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný, Mgr. Hana Francová, Ph.D. ANALYTICKÁ ČÁST ROZVOJOVÉHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE VERZE: 03 Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný, Mgr. Hana Francová, Ph.D. květen 2012 OBSAH 2 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 5 ÚVOD 6 1. ZÁKLADNÍ

Více

závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje

závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje červenec 2012 Sociotrendy, 2012 ISBN 978-80-904888-6-1 Obsah Úvod... 4 1. Obecná část Statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého

Více

Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností potenciálně i akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení - senioři

Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností potenciálně i akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení - senioři Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností potenciálně i akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení - senioři Cíl vytvořit finančně dostupné sociální bydlení pro seniory ve stávajících

Více

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ OBCE DOLNÍ BŘEŽANY NA OBDOBÍ 2012 2030

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ OBCE DOLNÍ BŘEŽANY NA OBDOBÍ 2012 2030 PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE A JEHO DŮSLEDKŮ PRO KVALITU ŽIVOTA OBYVATEL V DYNAMICKY SE MĚNÍCÍCH OBCÍCH V ZÁZEMÍ ČESKÝCH MĚST: APLIKACE V ROZVOJI A SPRÁVĚ ÚZEMÍ Program na podporu aplikovaného společenskovědního

Více

Analýza a projekce reprodukce dospělé populace a pracovní síly podle stupně a oboru vzdělání v ČR v letech 2000-2020. Martin Lepič a Jan Koucký

Analýza a projekce reprodukce dospělé populace a pracovní síly podle stupně a oboru vzdělání v ČR v letech 2000-2020. Martin Lepič a Jan Koucký Analýza a projekce reprodukce dospělé populace a pracovní síly podle stupně a oboru vzdělání v ČR v letech 2000-2020 Martin Lepič a Jan Koucký Praha, září 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Katedra demografie, Vysoká škola ekonomická v Praze. Ústav pro informace ve vzdělávání

Katedra demografie, Vysoká škola ekonomická v Praze. Ústav pro informace ve vzdělávání Katedra demografie, Vysoká škola ekonomická v Praze Ústav pro informace ve vzdělávání Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Praha 2011 ISBN 978-80-245-1781-0 PROGNÓZA LIDSKÉHO KAPITÁLU

Více

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2 Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení Kateřina Jechová MČ Praha 2 Praha 2 charakteristika obce Rozloha 418 ha Počet obyvatel cca 50 tis. 4 katastrální území Nové Město

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 28. 11. 2012 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let

Více