M e t o d i k a pro projektování a osazování střešních bezpečnostních kotvících systémů proti pádu osob pro ploché a šikmé střechy

Transkript

1 M e t o d i k a pro projektování a osazování střešních bezpečnostních kotvících systémů proti pádu osob pro ploché a šikmé střechy Zpracoval: ing.mojmír Klas, CSc., projektant a revizor zádržných systémů proti pádu osob mob.: , info@mojmirklas.cz,

2 - 2 - S e z n a m: 1.1. obecná pravidla 1.2. úvod 1.3. postup projektování střešních kotevních bezpečnostních systémů 1.4. rizika při práci na střeše 1.5. určení vhodného typu střešních kotevních bezpečnostních systémů 1.6. typy kotevních systémů pro práci na ploché střeše 2.1. příklady řešení plochých, pultových střech a střech s rizikem pádu za použití kotevních bodů 2.2. možnosti projektování kotevních bodů 2.3. určení délky lana bez pomocného kotvícího bodu 2.4. určení délky lana s pomocným kotvícím bodem 2.5. příklad řešení ploché střechy s pomocí jednotlivých bodů 2.6. příklad řešení ploché střechy s pomocí lanového systému 2.7. příklad řešení ploché střechy s pomocí kombinace lanového systému a pomocných kotvících bodů 2.8. příklad řešení ploché střechy s pomocí kombinace lanového systému, pomocných kotvících bodů a samonavíjejícího lana osobního úvazu 2.9. příklad řešení plochých střech se zvláštními tvary s použitím jednotlivých kotvících bodů a lanového systému příklad řešení pultové střechy pomocí kombinace lanového systému a jednotlivých kotvících bodů 3.1. příklady řešení valbových střech za použití kotevních bodů 3.2. příklady řešení sedlové střechy pomocí horizontálního lanového systému 3.3. příklady řešení pochozích žlabů a okapů 3.4. příklady řešení střech se sklonem do 20º s použitím závěsných háků 3.5. příklady řešení střech se sklonem nad 25º za použití kotevních bodů 3.6. příklady řešení střech se sklonem do 20º za použití závěsných háků 3.7. příklady řešení sedlových střech se sklonem nad 25º za použití závěsných háků 3.8. příklady řešení valbových střech se sklonem nad 25 º za použití závěsných háků 3.9. příklad řešení střech bytových domů se zabezpečením výstupu na střechu 4.1. revize již osazených kotvících systémů 5.1. některá pravidla montáže 6.1. právní prostředí v oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pozemních stavbách 7.1. závěr 7.2. přílohy ke každé montáži 2

3 Obecná pravidla Osazení střešních bezpečnostních systémů pro možnost uchycení lana osobního úvazu je nutné vždy, pokud při provozování objektu budou na střechu vstupovat pracovníci a při tomto pohybu jim hrozí riziko pádu přes volnou hranu, propadnutí otvorem, uklouznutí nebo propadnutí střešním pláštěm Úvod Práce prováděná na střechách sebou nesou téměř vždy výrazné riziko úrazu. Zvláště udržovací je nutné provádět zpravidla v každém ročním období, často za nepříznivých povětrnostních podmínek. Způsob údržby střešního pláště a zařízení na něm, včetně odstraňování nadměrného množství sněhu je nutné řešit již ve stadiu projektových prací. Dodatečné řešení bezpečnosti práce na střechách po dokončení stavby je problematické a také výrazně dražší než při vlastní výstavbě. Vhodně navržený střešní bezpečnostní kotevní systém určený pro provoz a správu objektu, je možné použít jako bezpečnostní prvky při organizaci výstavby a tím snížit jak náklady, tak i zvýšit bezpečnost stavebních prací. Vyřešení systému kotvících bodů, které slouží k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v době provozu, správy a údržby budov je často nezbytnou podmínkou pro řádný provoz objektu. Pro pohyb na střeše, který vyžaduje použití osobních úvazů je nutné již v rámci zpracování projektové dokumentace řešit možnost uchycení osobního úvazu k staticky odpovídajícímu systému. Pokud není řešením systém kolektivní ochrany bezpečnosti a ochrany zdraví, při práci je nutné zajistit individuální ochranu osob, které se budou po střeše pohybovat. Tato metodika vychází z kotvících bodů a systémů odpovídajících EN 795 a EN 517 Mezi nejčastější důvody, proč je nutné na střechu vstupovat patří: - kontrola, revize a obsluha různých zařízení umístěných na střeše ( jako např. klimatizační jednotky, vzduchotechnika apod.) - kontrola, revize a čištění komínů - údržba fotovoltaických a solárních systémů - péče o světlíky - čištění střešních vpustí - odstranění nadměrného množství sněhu - péče a údržba zeleně - provádění oprav a údržbových prací - a řada dalších případů 3

4 - 4 - I dokončená střecha, na které se provádí údržba, opravy, revize a další je pracoviště! Při posuzování povinnosti jak řešit v projektu bezpečnou práci na střeše je nutné brát úvahu, že: pracovník vykonává různorodé pracovní činnosti pracovník může přenášet břemena nebo rozměrné předměty může nastat náhlá změna povětrnostních podmínek ( poryv větru, déšť, námraza apod. rizika uklouznutí na foliových povlakových krytinách a další Projekt střešních kotvících systémů musí pamatovat zejména na případy náročných povětrnostních podmínek! 1.3. Postup při projektování střešních kotvících bezpečnostních systémů Nejprve je nutné definovat případná možná rizika, ke kterým může při práci na střechách docházet. Aktivitu lze charakterizovat jako běžnou, plánovanou, pravidelnou práci, nebo nahodilou, okamžitou, kterou je nutné provádět i v extrémních podmínkách, za deště, sněžení, mrazu a podobně. Tyto podmínky jsou pak vždy mimořádně náročné na bezpečnost práce. Právní předpisy vyžadují přednostní řešení formou kolektivní ochrany. Tato forma ochrany je nejméně riziková. Je však zpravidla finančně náročnější než individuální ochrana. Kolektivní ochranu musíme zásadně volit tam, kde je možný vstup osob, které nejsou poučenými, proškolenými a náležitě vybavenými pracovníky a vstup na střechu je označen a zabezpečen před vstupem neoprávněné osoby. V zásadě jde o dva možné případy: a) údržbové práce hrozí pád na volném okraji, uklouznutí, propadnutí otvorem ve střeše ( např. světlíkem ), propadnutí konstrukcí střechy hrozí zpravidla při montážních pracích. b) montážní práce ( a to nejen pro výstavbě ) hrozí pád na volném okraji, propadnutí střechou i propadnutí otvorem ve střešním plášti. Montážní práce téměř vždy vyžadují přesun břemen, osazování dílců, jejich spojování apod. Tyto činnosti vyžadují mimořádnou starost o bezpečnost práce. 4

5 Rizika při práci na střeše Propadnutí střechou zejména při výstavbě Propadnutí otvorem ve střeše např.světlík Pád na volném okraji Uklouznutí ( je možné na všech typech střech a u všech sklonů ) Obrázek Pokud není na souvislé ploště do 10 pracoviště vymezeno zábranou proti vstupu ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od okraje, je nutné zabezpečení pracovníka proti pádu Určení vhodného typu střešních kotvících bezpečnostních systémů Rozhodující roli hraje: Doba a způsob používání: - krátkodobé - dlouhodobé - pravidelné - nahodilé - akutní - práce vyžadující velký rádius pohybu - rizikové práce apod. Pro pravidelné práce volíme zejména lanové systémy, pro práce vyžadující velký rozsah pohybu pak systémy lanové průběžné. Obdobně postupujeme, když plánujeme systémy pro práce v extrémním období ( odstraňování nadměrného množství sněhu ), pro práce, které je nutné provádět za každých povětrnostních podmínek, které nesnesou odkladu. 5

6 Typy kotvících systémů pro práci na plochých střechách ( toto dělení střech dle sklonu, vychází z příslušných předpisů. Plocha se sklonem 20 pak ze sortimentu vyráběných systémů individuální ochrany proti pádu ) Ploché střechy z hlediska bezpečnosti práce je nutno dělit na: - střechy se sklonem do 10º - střechy se sklonem nad 25º ( nutné zajištění vždy i proti uklouznutí ) 6

7 střechy se zvláštními tvary U střech se sklonem do 10-ti stupňů bez rizika uklouznutí je nutné počítat s použitím osobních úvazů na definovaných rizikových plochách viz oddíl IV. Rizika při práci na střeše. ( viz nařízení vlády ČR 362/2005 Sb. ) U střech se sklonem nad 25º je nutné počítat vždy s ochranou proti uklouznutí bez ohledu na povrchovou úpravu. U střech s rizikem uklouznutí, zejména s plastovým hydroizolačním povrchem je nutné individuální posouzení možných rizik i v jiných případech Příklady řešení plochých, pultových střech a střech s rizikem pádu, za použití kotvících bodů Kotvící systémy dle způsobu řešení lze rozdělit na tři typy řešení: systém tvořený jednotlivými body horizontální lanový systém kombinovaný systém ( kombinace lanového systému a jednotlivých kotvících bodů ) ad 2.1.1) Systém jednotlivých kotvících bodů 7

8 - 8 - Nevýhody: - velké množství prostupů povlakovou krytinou - při větším rozsahu pohybu nutnost častého překládání přípojného lana - velké riziko nesprávné délky lana úvazu ad 2.1.2) Horizontální lanový systém Výhody: - menší počet prostupů povlakovou krytinou - větší pracovní komfort - nižší riziko nesprávné délky osobního úvazu Nevýhody: - obtížnější řešení rohových ( vzdálených ) ploch - obtížné řešení nepravidelných tvarů střechy - vyšší cena 8

9 - 9 - ad 2.1.3) Kombinovaný systém Výhody: - optimální počet kotvících bodů - dobrý pracovní komfort - možnost řešení složitých - nepravidelných tvarů zabezpečované plochy 2.2. Možnosti projektování kotvících bodů Při navrhování umístění jednotlivých kotvících bodů je nutno dodržovat některé zásady, které v maximální míře vyloučí lidskou chybu při použití osobního úvazu. Následky pádu z výšky mají velmi často závažné následky, rychlost záchrany je vždy rozhodujícím činitelem. Doba vyproštění pracovníka, který spadl a je správně jištěn, nemá překročit 10 až 20 minut. Rozhodující vliv na případné zranění a dobu vysvobození má zejména délka volného pádu. Při projektování střešních kotevních bodů je nutné počítat vždy s nejméně příznivou situací, která může nastat. Systém je třeba volit tak, aby co nejvíce eliminoval možné chyby v jeho použití. Některé zásady projektování kotvících bodů: Volná hloubka případného pádu nesmí být více než 1,5. Tato hloubka zajišťuje, že nedojde k vážnějšímu zranění a zejména je dána operativní možnost vysvobození osoby i za pomoci osobního kontaktu. ( Délka volného pádu je definována jako délka bezpečnostního lana od hrany pádu k upevněné osobě ) Délku volného pádu také vymezují výrobci bezpečnostních vybavení a je nutné důsledně respektovat jejich návody k použití.. 9

10 Upozornění: u permanentních lanových systémů nepředpokládáme, že pracovník má tlumič pádu k dispozici! Jednotlivé kotvící body pro tyto účely nemohou být osazovány na hranu možného pádu. Takto umístěné body prakticky neumožňují pracovní pohyb po střeše mezi jednotlivými body. Lanové systémy s permanentním lanem je možné umístit i na hranu pádu. Umístění kotvících bodů v ploše, musí být vždy v souladu s montážními návody výrobce. Zejména vzdálenosti mezi jednotlivými body jsou limitující. Kotvící bod smí být osazen jen na konstrukční prvek stavby, který splňuje podmínky pro osazení konkrétního typu bezpečnostní kotvy. Zatížení při případném pádu se přenáší nejen na nosný prvek, ale je limitováno i spojovacími prvky kotvy. V případě pochybnosti o vhodnosti použít nosný prvek k ukotvení je nutné řešení konzultovat se statikem. Projekt kotvících bodů a systémů se provádí vždy pro daný systém daného výrobce. Záměna výrobků by mohla vést k nesprávnému použití. Nejčastější chyby v umístění kotvícího bodu: Tato varianta vyžaduje použití smyčky do nejvzdálenějšího bodu. V místě nejkratší vzdálenosti je však překročená povolená výška pádu na laně a hrozí riziko vážného úrazu. 1

11 Nejčastější chyby v umístění kotvícího bodu: Rovněž v tomto případě hrozí riziko nadměrného pádu v nejbližším bodě hrany střechy od osazeného kotvícího bodu Určení délky lana bez pomocného kotvícího bodu: 1

12 Toto řešení vyhovuje zásadám pro umístění kotvících bodů. Pracovník použije maximálně lano délky 7 m, ani v nejbližším místě od kotvícího bodu nehrozí překročení povolené délky volného pádu Určení délky lana s pomocným kotvícím bodem: Jestliže je kotvící bod dále než 5 m od nejbližší hrany pádu, musí být na diagonále ve směru k rohovému bodu umístěn ještě jeden kotvící bod, umístěný 5 m od základního kotvícího bodu Příklad řešení ploché střechy s pomocí jednotlivých bodů Příklad za použití kotvících bodů, které mohou navzájem vzdálené být max. 7,5 m 1

13 U tohoto způsobu se projevují tyto nevýhody: - mnoho kotvících bodů - mnoho otvorů ve střeše - nebezpečí pochybení při volbě délky úvazu - časté přemísťování úvazu - náročnější montáž Riziko nesprávné volby délky osobního úvazu u jednotlivých kotvících bodů: I v případě, že jsou dodrženy správné vzdálenosti od hrany, může nastat situace, kdy pracovník nesprávně posoudí potřebnou délku lana. Takto navržený systém nezajišťuje maximální eliminaci nesprávného postupu pracovníků, kteří na střeše pracují. Vzdálenost kotvících bodů od hrany je správná. Hrozí však riziko špatné volby délky lana osobního úvazu. Při rozteči mezi kotvícími body 7,50 m a vzdálenosti kotvících bodů od hrany střechy 2,5 m, nesmí délka lana osobního úvazu překročit 4,0 m. Pracovník vykonávající práce musí být s tímto rizikem seznámen! Toto řešení je sice možné, ale nevylučuje maximálně možnou lidskou chybu. Pokud to situace dovoluje snažíme se tyto případy řešení nepoužívat. 1

14 Příklad řešení ploché střechy s pomocí lanového systémů Pro tento případ jsou použity kotvící body s možností vzdálenosti 10,0 m Takto zvolené řešení umožní přístup ke hraně střechy i ke všem světlíkům. Upozornění: pracovník vykonávající práce musí být upozorněn na povinnost přístupu ke světlíkům pouze ze strany bezpečnostního lanového systému. Při pravidelné práci na a v blízkosti světlíků je vhodné zvolit lanový systém i mezi zbylými řadami světlíků. Upozornění: každý typ kotvících bodů má přesně stanovenou maximální vzdálenost mezi kotvícími body! 1

15 Příklad řešení ploché střechy s pomocí kombinace lanového systému a pomocných kotvících bodů Vysvětlivky: EAP = samostatný kotvící bod Správné umístění pomocných kotvících bodů je velmi důležité! 1

16 Příklad řešení ploché střechy s pomocí kombinace lanového systému, pomocných kotvících bodů a samonavíjejícího lana osobního úvazu Tato varianta je nutná vždy tam, kde není dostatečná hloubka volného pádu ( nejméně 3 až 3,5 m délka lana plus délka těla ). Nevýhody této varianty: - na střeše mohou pracovat jen pracovníci vybavení samonavíjejícím úvazem - při nutnost okamžitého zásahu na střeše nemusí být pracovníci takto vybaveni a je nutné volit zkrácení lana v místech malé hloubky pádu - nutnost mít tuto skutečnost trvale na paměti - povinnost použít zádržný systém dle EN 358/359 Upozornění: Pracovník se nesmí dostat do situace, kdy by došlo k volnému pádu na níže ležící plochu! U permanentních systémů nelze počítat s použitím samonavíjejícícho lana! Vhodnější je v místech nedostatečné hloubky pády kotvící systém oddálit tak, aby nebyla stanovena podmínka použití samonavíjejícího lana. 1

17 Příklad řešení plochých střech se zvláštními tvary s použitím jednotlivých kotvících bodů a lanového systému ( schématické znázornění možného řešení ) Možná rizika: - pád na volném okraji Obdobným způsobem se lze vypořádat s většinou případů, které mohou nastat. Kombinace lanového systému a jednotlivých kotvících bodů umožňuje rozmanité kombinace. Vždy je však nutné dbát na zásadu správného navrhování: Konkrétní řešení bezpečné práce na střechách musí v nejvyšší míře eliminovat případné možné chyby, ke kterým by i nepozorností mohlo dojít! Platí zásada, pokud k chybě může dojít, také k ní dojde! 1

18 Příklad řešení sedlové střechy pomocí kombinace lanového systému a jednotlivých kotvících bodů ( schématické znázornění možného řešení ) Vysvětlivka: EAP jednotlivý kotvící bod Pro tato řešení platí pravidla uvedená v předchozích pasážích. 1

19 Příklady řešení valbových střech za použití kotvících bodů ( schématické znázornění možného řešení ) Způsoby řešení: - hřebenový systém jednotlivé kotvící body - lanový systém varianta přes hřeben pouze do 15-ti stupňů Volba vhodného způsobu řešení kotvícího systému je také limitována typem krytiny, která je použita. 1

20 Příklady řešení střech sedlové střechy pomocí horizontálního lanového systému ( schématické znázornění možného řešení, nepředpokládá možnost propadnutí střechou ) Možná rizika: - pád na volném okraji - uklouznutí po povrchu střechy 3.3 Příklady řešení pochozích žlabů a okapů ( schématické znázornění možného řešení ) 2

21 Příklady řešení střech se sklonem nad 25º za použití kotvících bodů ( schématické znázornění možného řešení ) Upozornění: u těchto střech je nutné považovat plochu za kluzkou! Možná rizika: - pád na volném okraji - uklouznutí po povrchu střechy a pád ze střechy Poznámka: u střech nad 45 je nutné osobní zajištění proti pádu vždy. Upozornění: lanový systém přes hřeben lze navrhovat pouze u střech se sklonem do 15-ti stupňů! 2

22 Příklady řešení střech se sklonem do 20º s použitím závěsných háků ( schématické znázornění možného řešení, nepředpokládá možnost propadnutí střechou ) dle EN 517 Možná rizika: - pád na volném okraji - uklouznutí po povrchu střechy Poznámka: sklon do 20 vychází z montážních návodů výrobců, nemá vazbu na právní předpisy BOZP. Při použití tohoto typu řešení musí být vzdálenost krokví minimálně dle roztečí jednotlivých kotevních háků. 2

23 Příklady řešení sedlových střech se sklonem nad 25º s použitím závěsných háků ( schématické znázornění možného řešení, nepředpokládá možnost propadnutí střechou ) dle EN 517 Možná rizika: - pád na volném okraji - uklouznutí po povrchu střechy Tento typ střechy vyžaduje ochranu proti uklouznutí v celé ploše střechy. Takto navržené řešení kotevních háků je možné použít i při montáži střešního pláště. Při údržbě a obsluze střechy není zpravidla nutné celoplošný pohyb při udržovacích prací. Při využití dalšího nejbližšího kotvícího háku se předpokládá používání teleskopické tyče pro zachycení karabiny přípojného lana k dalšímu závěsnému háku háku. 2

24 Příklady řešení valbových střech se sklonem nad 25º s použitím závěsných háků ( schématické znázornění možného řešení, nepředpokládá možnost propadnutí střechou ) dle EN 517 Možná rizika: - pád na volném okraji - uklouznutí po povrchu střechy Informace: Střešní závěsné háky na rozdíl od sněhových zábran nezvyšují množství zadržovaného sněhu a tím zatížení střechy. Použití závěsných háků některých výrobců umožňuje osazení montážních lávek i položení žebříku do délky 3,0 m. Tento typ střechy vyžaduje ochranu proti uklouznutí v celé ploše střechy. navržené řešení závěsných háků je možné použít i při montáži střešního pláště. Takto 2

25 Příklad řešení střech bytových domů se zabezpečením výstupu na střechu ( schématické znázornění možného řešení ) dle EN 517 Možná rizika: - pád na volném okraji - uklouznutí Upozornění: samostatné závěsné háky je nutno umístit v blízkosti předpokládaného výlezu na střechu. Je nutno počítat s místy předpokládaného pohybu po střeše např. fotovoltaické a solární kolektory, komín, větrací růžice apod. 2

26 Revize již osazených kotvících systémů Střešní kotvící systémy jsou vyrobeny zpravidla z kvalitní nerezové oceli tak, aby trvalé odolávaly všem povětrnostním podmínkám. Přesto je nutné provádět pravidelné revizní kontroly odborníkem školeným výrobní firmou a vybaveným oprávněním k revizní činnosti. Kotvící body i kotvící lanový systém je nutné podrobit roční kontrole, kterou provádí oprávněná osoba za dodržení návodů výrobce. Revize se provádí zpravidla jedenkrát s ročně! Poškozené či jinak narušené kotvící body je nutno vždy vyměnit! Body, které byly vystaveny síle při pádu osoby je nutné nahradit! Po pádu je nutné kotvící bod ( body ) vyřadit z provozu a zajistit jeho/jejich kontrolu Některá pravidla montáže Montáž střešních bezpečnostní kotvících bodů a systémů v ý h r a d n ě: lze provádět - V souladu s nař.vl. č. 362/2005 Sb., přílohy odst I, bod3) 3., musí být splněno: Uspořádání, montáž, demontáž, zajištění stability a únosnosti, používání a kontrola těchto systému musí odpovídat zpracované dokumentaci. - důsledně podle montážního návodu dodaného pro daný kotvící prvek - je povolena montáž pouze řádně certifikovaných prvků a systémů - o montáži se vede předepsaná dokumentace - montáž může provádět pouze firma, která je k tomuto účelu řádně vyškolena oprávněnou osobou ( oprávněná osoba je osoba vyškolená, zaučená a ověřená daným výrobcem systému, který je osazován ) - kotvící body musí být bez koroze, poškození a deformací - je nutné dodržovat doporučení k použití ostatních výrobků používaných v souvislosti s tímto výrobkem - kotvící body a lanový kotvící systém nesmí přijít do styku s chemikáliemi nebo jinými agresivními látkami 2

27 v případě pochybností o funkčnosti je nutné se vždy obrátit na výrobce - zabezpečení volných okrajů střechy musí být spolehlivé, musí zabránit pádu pracovníků a musí být instalováno před započetím prací na střeše samostatně je nutné řešit zajištění bezpečné práce pro firmu osazující bezpečnostní systémy Upozornění: Pomůcka se nevztahuje na navrhování bodů určených k péči o fasádu. Pro projektování bezpečnostních systémů je nezbytná znalost jednotlivých navrhovaných typů! Jiný způsob montáže než určuje výrobce n e n í d o v o l e n! Souhlas s trvalým používáním může dát pouze oprávněná osoba! KOORDINÁTOR BEZPEČNOSTI PRÁCE 1. Na základě ustanovení zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a souvisejících právních předpisů, má většina zadavatelů povinnost určit koordinátora bezpečnosti práce na staveništi zpracovat plán BOZP oznámit zahájení prací 2. Zadavatel stavby je povinen do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli, doručit oznámení o zahájení prací příslušnému oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce. Přehled situací 2

28 Tabulka je použita z veřejného zdroje Právní prostředí v oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pozemních stavbách Povinnosti zaměstnavatele i pracovníka řeší řada předpisů, proto vybírám některé základní právní normy vztahující se k předchozímu: Zákon č. 309/2006 Sb. zákon, kterým se upravují požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích Nařízení vlády ČR č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky Zákon č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi Směrnice Rady č.92/57 EHS směrnice Rady Evropy 101 až 108 zákona č. 262/2006 Sb. - zákoníku práce Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických náležitostech staveb Výpis z nařízení vlády ČR č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky odst. II.a.: 3 odst. 1) Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení. b) na všech pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná plocha přesahuje 1,5 m 3 odst. 3) Prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, se použijí v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné. 3 odst. 4) Ochranu proti pádu není nutné provádět a) na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10 stupňů, pokud pracoviště, popřípadě přístupová komunikace, jsou vymezeny vhodnou ochranou proti pádu, například zábranou umístěnou nejméně 1,5 m od okraje, na němž hrozí nebezpečí pádu.. b) podél volných otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jenom směru nepřesahují 0,25 m Příloha nařízení vlády ČR č. 362/2005 Sb. oddíl II. Zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky: 2

29 odst. 3) Osobní ochranné prostředky se používají samostatně nebo v kombinaci prvků a součástí systémů.tak, že je: c) pád bezpečně zachycen a zachyceného zaměstnance lze neprodleně a bezpečně vyprostit, popřípadě dopravit do bezpečného místa.. odst. 5) Vhodný osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu, popřípadě polohovací systém, musí být určen v technologickém postupu. Pokud se jedná o práce, které zpracování technologického postupu nevyžadují, určí vhodný způsob zajištění proti pádu, respektive pracovního polohování, včetně míst kotvení, odborně způsobilý zaměstnanec pověřený zaměstnavatelem. Příloha nařízení vlády ČR č. 362/2005 Sb., oddíl VI. Práce na střeše Odst. 1) Zaměstnance vykonávající práci na střeše je nutné chránit proti a) pádu ze střešních plášťů na volných okrajích b) sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů c) propadnutí střešní konstrukcí odst.2. Ochranu proti pádu ze střechy nejen po obvodu, ale i do světlíků, technologických a jiných otvorů, zaměstnavatel zajistí použitím ochranné, případně záchytné konstrukce nebo použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu Výpis z vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci stavby,příloha č.1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. rozsah a obsah projektové dokumentace Oddíl B. Souhrnná technická zpráva Písm. L) způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků ( pokud není uveden v části F, tj. Dokumentace stavby ( objektů ) Oddíl E. Zásady organizace výstavby Oddíl 1 Technická zpráva písm.h) stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, plán bezpečnosti na staveništi a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona.. viz 15 zákona č. 309/2006 Sb. a zpracovat plán bezpečnosti a ochrany zdraví při výstavbě a provozu Výpis z nařízení vlády ČR č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích odst. II.c.: 4 Jestliže po omezenou dobu, zejména v závislosti na postupu stavebních a montážních prací nebo při udržovacích pracích, není možno zajistit, aby práce byly prováděny na pracovištích, která splňují požadavky zvláštního právního předpisu ( nařízení vlády č.101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí ), a jestliže při jejich provádění nebo během přístupu na pracoviště hrozí nebezpečí pádu fyzických osob nebo předmětů z výšky nebo do hloubky, zajistí zhotovitel bezpečné provádění těchto prací, jakož i bezpečný přístup na pracoviště v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu ( nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výška nebo do hloubky ) 2

30 Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, pro jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán, stanovuje příloha č.5 k tomuto nařízení. Příloha č.1 k nařízení vlády ČR č. 591/2006 Sb., odst. 7: Přístup na jakoukoliv plochu, která není dostatečně únosná, je povolen pouze, pokud je vhodným technickým zařízením nebo jinými prostředky zajištěno bezpečné provedení práce, popřípadě umožněn bezpečný pohyb po této ploše. Příloha č.3 nařízení vlády ČR č. 591/2006 Sb. oddíl XI. Odst. 1:. Zhotovitel montážních prací zajistí, aby montážní pracoviště umožňovalo bezpečné provádění montážních prací bez ohrožení fyzických osob a konstrukcí a splňovalo požadavky uvedené v příloze č.1 k tomuto nařízení vlády Příloha č.5 nařízení vlády ČR č. 591/2006 Sb., Práce a činnosti.. při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán Odst.5: Práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m. Odst. 11: Práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukcí stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb. Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických náležitostech staveb 8 Základní požadavky (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost^8), c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí^9), d) ochrana proti hluku^10), e) bezpečnost při užívání, f) úspora energie a tepelná ochrana^11). (2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby. (3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí 3

31 zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce Střechy (2) Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu. Odpadní vzduch ze vzduchotechnických a klimatizačních zařízení a odvětrání vnitřní kanalizace musí být vyústěn nad pochůzné střechy a terasy v souladu s normovými hodnotami tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Poznámka autora: termín pochůzné je vyložen MMR jako plocha na níž se vstupuje, po níž se chodí, nebo kde probíhá provoz. ( doslovné znění výkladu lze získat na ) 7.1. Závěr Cílem tohoto metodické pomůcky je objasnit podmínky, důvody a řešení bezpečnostních střešních kotevních systémů a docílit tak zlepšení situace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na střechách stavebních objektů. Pomůcka nemůže a ani nebylo jejím cílem objasnit všechny postupy, možnosti a pravidla. Poskytuje základní přehled o právních normách platných v době sepsání a o způsobech projektování systémů, které v době sepsání byly používány. Autor si vyhrazuje právo tuto pomůcku změnit a doplnit podle vývoje v oblasti bezpečnostních systémů a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každá stavba je specifická a zde uvedené návody je nutno aplikovat na daný objekt, způsob pohybu na střeše a charakteru prací. Autor neručí za navržená a provedená řešení, která neodsouhlasil. Případné dotazy a požadavky na vaše konkrétní řešení je možno konzultovat s autorem. Zpracoval: Ing.Mojmír Klas, CSc., projektant a revizor zádržných systémů proti pádu osob 3

32 mob.: info@mojmirklas.cz červen 2010 Přílohy: - doklad o instalaci a kontrole kotvících bodů a systémů - revizní kniha - protokol hmoždinek a fotodokumentace 3

33 - 33-3

34 - 34-3

35 - 35-3