B.6. NÁVRH DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

Transkript

1 B.6. NÁVRH DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU 6.1. Doprava Doprava v širších souvislostech Ústecký kraj, v širších přeshraničních návaznostech na metropolitní region Saský trojúhelník (Dresden Leipzig Zwickau Chemnitz), ve vnitrostátních souvislostech na Liberecký, Středočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj, představuje silně urbanizovaný prostor s významnými regionálními, nadregionálními a středoevropskými přepravními vztahy zdrojového, cílového i dálkového charakteru. Pro zajištění zásadních přepravních vztahů a rychle rostoucích nároků dopravy kraj disponuje relativně hustou sítí silnic, železnic, doplněné Labskou vodní cestou a veřejnými a neveřejnými letišti. Dopravní cesty jsou v souladu se strategií rozvoje dopravy ČR v hlavních tazích či úsecích postupně modernizovány na kapacitní tahy, začleněné do evropských dopravních struktur. V těchto souvislostech je zásadním potenciálem pro rozvoj Ústeckého kraje ve středoevropském kontextu průchod IV. multimodálního koridoru transevropské dopravní sítě (TEN) Berlin Praha Budapest Istanbul / Constanta, který na území Ústeckého kraje v cílové podobě představuje dálnice D8 E55, I. a IV. tranzitní železniční koridor, vysokorychlostní trať, Labská vodní cesta s přístavy Lovosice, Ústí nad Labem a Děčín, mezinárodní cyklistická stezka EuroVelo č.7, dopravní terminál kombinované dopravy Lovosice, mezinárodní veřejné letiště Roudnice nad Labem, případně podmíněně navrhované mezinárodní letiště Teplice, Kvítkov. V mezinárodních souvislostech je modernizace a začlenění nadřazených dopravních sítí do evropských struktur vázáno podmínkami a požadavky mezinárodních dohod, smluv a projektů, ke kterým přistoupila ČR. Z nich k zásadním patří: Projekt TEN EU (CEMT) Multimodální transevropské dopravní koridory, definované na 2. Panevropské konferenci na Krétě pro státy střední a východní Evropy (1994) a upřesněné na 3. konferenci v Helsinkách (1997); Projekt TINA Vybraná dálniční, silniční a železniční síť na území přistupujících států EU, které jsou součástí rozšířené sítě TEN síť TINA; Projekt TER Transevropská železniční magistrála (EHK/OSN, 1988); Dohoda AGR Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem, (EHK/OSN, 1976) základní dohoda pro parametry a kategorizace silnic sítě E ; 139

2 Dohoda AGC Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (EHK/OSN, 1985) síť TER; Dohoda AGTC Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech (EHK/OSN, 1991), doplněná o vnitrozemské vodní cesty (1997); Dohoda AGN Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (EHK/OSN, 1997); V průmětu do území ČR a Ústeckého kraje jsou součástí evropské dopravní struktury následující, postupně modernizované a realizované dopravní cesty: TEN IV. multimodální koridor: Dálnice D8 Praha Ústí nad Labem Krásný Les ČR/SRN; postupná realizace Vysokorychlostní trať Praha - Ústí nad Labem - Chabařovice ( Dresden Berlin); návrh I. a IV. tranzitní železniční koridor - dvojkolejné elektrizované železniční tratě č. 090, 091, 098 Břeclav / Dolní Dvořiště - Praha Ústí nad Labem Děčín Hřensko (- Dresden Berlin), součást hlavního koridoru sítě TER; na území Ústeckého kraje dokončená modernizace koridoru Labská vodní cesta (Pardubice ) Chvaletice Lovosice Děčín Hřensko (- Magdeburg Hamburg); součást sítě vnitrozemských vodních cest dle dohody AGN tah E20 Mezinárodní cyklistická stezka EuroVelo č.7 Mezinárodní síť - E (dohoda AGR): D8 - E55 (hlavní tah) Praha Ústí nad Labem Krásný les (- Berlin); (do dokončení D8 po I/8 Cínovec), I/6, R6 - E48 (vedlejší tah) Praha Lubenec Karlovy Vary Cheb Pomezí nad Ohří (-Bayereuth), I/13 - E442 (doplňkový tah) Karlovy Vary Děčín Liberec Hradec Králové Olomouc Valašské Meziříčí (- Žilina). Tranzitní koridory sítě TINA: Hlavní: dálnice D8; I. a IV. železniční tranzitní koridor. Doplňkové a vedlejší: silnice I/6 / R6; železniční tratě č. 072, 073 Kolín Všetaty Litoměřice Děčín; železniční tratě č. 140, 130 Děčín Chomutov Karlovy Vary Cheb. 140

3 Železniční magistrály a trasy mezinárodní kombinované dopravy (dohody AGC, AGTC): I. a IV. železniční tranzitní koridor; C-E-55; železniční tratě č. 072, 073 Kolín Všetaty Litoměřice Děčín; C-E-61. Z hlediska prognózy vývoje dopravy a přepravních vztahů v České republice a Ústeckém kraji lze očekávat výrazně vzrůstající tempo především mezinárodní tranzitní dopravy, která bude značně ovlivněná změnou orientace a dalšího rozvoje globálních trhů střední Evropy. Prognóza dalšího vývoje nákladní dopravy dle Rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 předpokládá, že celková poptávka po nákladní dopravě k roku 2010 stoupne oproti současnosti zhruba o 28 % (tj. celkem na 815 mil. tun/rok). V osobní dopravě se předpokládá, že přepravní výkony u osobních automobilů i nadále výrazně porostou. Stupeň saturace je odhadován na rok 2020, kdy je v ČR očekáváno mil. osobních automobilů. Bez zásadních opatření, urychlené přestavby, modernizace a realizace nových staveb v dopravní síti a infrastruktuře by byl tento stav v roce 2020 zcela kritický. Zásadní důraz musí být současně kladen na zvýšení kvality veřejné dopravy a udržení reálného poměru mezi veřejnou a individuální dopravou. K tomu musí směřovat nejen modernizace dopravní infrastruktury, technologií a prostředků, ale celková systémová podpora veřejné dopravy včetně přeshraniční spolupráce Rozvojové předpoklady a strategie Poloha Ústeckého kraje v ose postupně budovaného a modernizovaného IV. transevropského multimodálního koridoru sítě TEN, vedeného v ose Berlin Drážďany Praha Budapest Istanbul / Constanta jako součást nadřazené evropské dopravní struktury, předurčuje předpoklady pro příznivý celkový rozvoj a budoucí ekonomickou stabilitu kraje s dobrými návaznostmi na evropské sítě a trhy. Podmínky pro kvalitní podélné propojení, obsluhu a přepravní vztahy uvnitř kraje a regionu NUTS II Severozápad s návaznostmi na sousední region NUTS II Severovýchod nabízí Podkrušnohorská dopravní magistrála (postupně modernizovaná silnice I/13 - E442, celostátní dvojkolejná elektrizovaná trať součást evropské sítě TINA, veřejné vnitrostátní letiště Most), která svoji polohou tvoří páteř pánevní urbanizační osy Ústeckého kraje s návaznostmi na transevropský koridor sítě TEN. Doplňujícími nadřazenými osami s návaznostmi na sousední kraje a hlavní město Prahu jsou postupně realizované rychlostní silnice R7 Praha Chomutov (- Chemnitz) a R6 Praha Lubenec Karlovy Vary Cheb (- Marktredwitz), součást evropského tahu E48. Dopravní sítě evropského a vnitrostátního významu jsou pro nadřazené přepravní vztahy a komunikační obsluhu kraje doplněny sítí ostatních silnic I. třídy (silnice č. 7, 8, 9, 15, 27, 28, 30, 62), která v koordinaci s rozvojem území, jeho postupnou revitalizací, s rozšiřujícími se přepravními vztahy, nároky a hranice překračujícími souvislostmi vyžaduje zásadní postupnou přestavbu a modernizaci, v dílčích úsecích částečné přesměrování (např. I/27) a to s ohledem na ochranu životního prostředí, trvale udržitelný rozvoj a mobilitu. 141

4 Významnou doplňující silniční kostrou, posilující vnitřní socioekonomickou stabilitu, rozvoj, mezisídelní vazby i rekreační funkce jednotlivých oblastí Ústeckého kraje, v dílčích relacích s návaznostmi na regionální dopravní sítě Svobodného státu Sasko a sousedních krajů, jsou silnice II. třídy, převedené do majetku a správy kraje; pro posílení přepravní funkce vybraných spojení, pro zkvalitnění podmínek zpřístupnění a obsluhy okrajových oblastí kraje, v koordinaci s nadřazenými dopravními sítěmi, rozvojovými záměry dílčích oblastí kraje, s otevřením hranic a potřebou nových spojení, s ohledem na nezbytnou ochranu obytných a přírodně hodnotných území a řízený rozvoj osídlení, hospodářství, rekreace a cestovního ruchu, vyžadují postupnou přestavbu, úpravy a celkové zkvalitnění, ve vybraných oblastech nová propojení. Nezastupitelný význam je přikládán i silnicím III. třídy, které doplňují propojení regionálně významných center a oblastí, aktivit, rekreačně a návštěvnicky vyhledávaných lokalit. Přenášejí relativně významný podíl motorové a nemotorové dopravy, často v návaznostech překračujících hranice (např. Krušnohorská magistrála s navrhovanými novými silničními spojeními na saskou komunikační síť); ve vybraných relacích je žádoucí jejich zkvalitnění, úpravy či případné posílení přepravní funkce převedením do sítě silnic II. třídy. V souladu s trvale udržitelným rozvojem dopravy, ochranou životního prostředí a přírodních hodnot je nezbytné, nad rámec ÚP VÚC, zvláštní pozornost věnovat motorové dopravě a silniční síti v CHKO Labské Pískovce, CHKO České středohoří a v NP České Švýcarsko s cílem uplatňování systémové regulace rekreační motorové dopravy jako součásti celkové koncepce dopravního systému těchto oblastí; v prostoru NP České Švýcarsko s přesahem a koordinací s NP Saské Švýcarsko (doporučeno řešit na úrovni Generelu dopravy a cestovního ruchu). V železniční dopravě je návrh založen na zásadním zkvalitnění, obnovení a doplnění kolejových sítí a infrastruktury tak, aby se posílil význam a podíl železniční dopravy v celkovém přepravním systému a dělbě přepravní práce a železnice se stala pro osobní i nákladní dopravu rovnocenným moderním oborem s podporou alternativních forem kolejové dopravy, zajišťující významný podíl osobní i nákladní přepravy s hranice překračujícími návaznostmi na kolejové systémy střední Evropy, SRN a sousedních oblastí. Pro hospodářský a kulturní přeshraniční rozvoj Mostecka, znevýhodněného omezením přímého silničního propojení s regionem Chemnitz Erzgebirge, je sledováno vyšší zapojení železniční dopravy do celkového přepravního systému s plnou podporou připravovaného projektu EURO-CESTY, založený na vytvoření účinného veřejného dopravního systému na bázi lehkých kolejových vozidel systému Tram-Train ve spojení Žatec rozvojové zóny Triangle, Joseph - Most Moldava v Krušných horách - Holzhau Freiberg Chemnitz. Potenciálem a zásadním přínosem pro sociální, ekonomickou a kulturní stabilizaci a integraci Šluknovského výběžku do evropských a mezioblastních struktur je obnovení historického železničního spojení Dolní Poustevna - Sebnitz - Bad Schandau s návazností na železniční trať IV. transevropského koridoru, v opačném směru revitalizace a posílení významu kolejového propojení přes Zittau s Libereckem návazně Polskem v ose (Jeleni Gora) Liberec Zittau Varnsdorf Dolní Poustevna - Bad Schandau Dresden / Děčín (návaznost na projekt Libereckého kraje RegioTram ). 142

5 Pro rozvoj vodní dopravy je zásadním potenciálem Labská vodní cesta součást sítě TEN. Pro rozvoj vodní dopravy na řece Labi je v úseku Ústí nad Labem státní hranice ČR/SRN nezbytná realizace staveb a opatření pro zlepšení plavebních podmínek na Labi (varianta technického řešení není dosud stabilizována), navrhované s ohledem na respektování podmínek ochrany životního prostředí, míru jejich ekonomické efektivity a dopravní účinnosti; pro posílení dopravní funkce vodní cesty je navrhováno rozšíření veřejného přístavu Lovosice jako součást dopravního terminálu Lovosice a součást sítě dopravně zbožových center EU. Pro rozvoj letecké dopravy má Ústecký kraj významný potenciál ve stávajících veřejných a neveřejných letištích, z nichž předpoklady pro vyšší využití na úrovni mezinárodního veřejného letiště mají stávající letiště Roudnice nad Labem a Most; ve funkci mezinárodního veřejného letiště v zázemí krajského města Ústí nad Labem je podmíněně navrhované nové letiště Teplice, Kvítkov (územní stabilizace a podpora rozvoje je ze strany zpracovatele ÚP VÚC podmíněna zpracováním hlukové studie a prověřením vlivů provozu letecké dopravy na obytná území a lázeňskou funkci lázní Teplice). Součástí páteřní dopravní struktury kraje jsou cyklistické a pěší trasy a stezky nadregionálního a regionálního charakteru, které pro Ústecký kraj představují zásadní potenciál především pro rozvoj rekreace a turistiky s doporučením jejich začlenění do evropského programu Greenways - zelené stezky, zaměřené na komplexní rozvoj šetrné turistiky. Vstupem ČR do EU a začleněním do sjednocené Evropy je v příhraničním pásu Ústecký kraj Svobodný stát Sasko zaměřena pozornost na zajištění oboustranné prostorové a komunikační prostupnosti a přirozené provázanosti s respektováním místních podmínek a limitů území a s cílem vytvoření kvalitní sítě funkčně diferencovaných přeshraničních spojení v úrovni silniční, železniční a nemotorové jako základ vzájemné kulturní, ekonomické a sociální integrace Silniční doprava Dálkovou mezinárodní dálniční a silniční síť Ústeckého kraje představuje silnice I/8, postupně nahrazovaná dálnicí D8 Praha Ústí nad Labem Krásný les ČR/SRN (součást sítě TEN), v hlavních přepravních koridorech dále posílená připravovanými rychlostními silnicemi R7 (I/7) a R6 (I/6), provázané podélnou přepravní osou silnice I/13 vedenou v koridoru Podkrušnohorské magistrály s návaznostmi na sousední kraje. Pro napojení Šluknovského výběžku na nadřazenou dopravní síť sehrává významnou roli silnice I/9 Praha Rumburk ČR/SRN, pro napojení Mostecka na připravovanou rychlostní silnici R7 pak silnice I/15 a I/28 v ose Most Odolice Louny. Postupně připravované a budované dálnice, rychlostní silnice a modernizované silnice I. třídy vytvářejí nadřazenou dálniční a silniční strukturu, zajišťující převážnou část přepravních vztahů mezinárodní, vnitrostátní a krajské úrovně. Doplňující jsou zbývající silnice I. třídy a navazující síť silnic II. třídy, které zajišťují mezioblastní a mezisídelní přepravní vztahy, regionální obsluhu území, v mikroregionální úrovni s navazující vybranou sítí silnic III. třídy. 143

6 Přehled o rozsahu stávající silniční sítě I. a II. třídy na území Ústeckého kraje se schválenou kategorizací příslušné silnice (Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030; ŘSD ČR, 2000) znázorňuje následující tabulka. Přehled stávající sítě dálnic a silnic I. a II. třídy na území Ústeckého kraje DÁLNICE Schválená kategorizace Dálnice D8 E55 Praha - Lovosice - Ústí nad Labem - Krásný les - ČR/SRN (- Berlin) D26,5/120, D27,5/120 SILNICE I. TŘÍDY Schválená kategorizace Silnice I/6 (R6) - E48 Praha - Bošov - Lubenec - Karlovy Vary - Cheb - ČR/SRN (- Bayereuth) R24,5/100 Silnice I/7 (R7) Praha - Chomutov - Hora Sv. Šebestiána - ČR/SRN (- Chemnitz) R25,5/100 Silnice I/8 E55 Lovosice - Teplice - Cínovec - ČR/SRN (- Berlin) S11,5/60 Silnice I/9 Praha - Mělník - Rumburk - ČR/SRN (- Neugersdorf) S11,5/60, S9,5/70 Silnice I/13 E442 Karlovy Vary - Chomutov - Teplice - Děčín - Liberec S22,5/80-100, S11,5/70 Silnice I/15 Chanov - Kozly - Libčeves - Lovosice - Úštěk - Česká Lípa S11,5/70, S9,5/70 Silnice I/27 Dubí - Litvínov - Most - Žatec - Plzeň - Železná Ruda - ČR/SRN (-Regen) S11,5/80 Silnice I/28 Louny - Odolice - Kozly S11,5/70-80 Silnice I/30 Lovosice - Ústí nad Labem - Chlumec S11,5/70 Silnice I/62 Ústí nad Labem - Děčín - Hřensko - ČR/SRN (- Bad Schandau) S11,5/80, S9,5/70 Silnice I/63 (R63) Nové Dvory Řehlovice S22,5/100 SILNICE II. TŘÍDY Schválená kategorizace Silnice II/118 Doksany - Budyně nad Ohří - Beroun S9,5/80 Silnice II/194 Podbořanský Rohozec - Valeč - Bošov S7,5/60 Silnice II/219 Loučná - Vejprty S7,5/50 Silnice II/221 Podbořany - Nepomyšl - Podbořanský Rohozec S7,5/70 Silnice II/223 Loučná - Měděnec - Křimov S7,5/50, S9,5/60 Silnice II/224 Očihov - Podbořany - Kadaň - Vejprty S9,5/70, S7,5/50 Silnice II/225 Hořenice - Žatec - Louny S9,5/70-80 Silnice II/226 Pšov - Podbořany - Lubenec - Žlutice S7,5/60, S9,5/70-80 Silnice II/227 Roztoky - Rakovník - Svojetín - Žatec S7,5/60 Silnice II/229 Rakovník - Ročov - Louny S7,5/60-70 Silnice II/237 Nové Strašecí - Hořešovice - Peruc - Libochovice - Třebenice S7,5/70 Silnice II/239 Černčice - Peruc - Čemuc S7,5/60-70 Silnice II/240 Praha - Velvary - Roudnice n. L. - Polepy - Liběšice - Starý Šachov S7,5/50-70, S9,5/80 Silnice II/246 Louny - Koštice - Libochovice - Budyně n. O. - Roudnice n. L. - Mělník S9,5/80 Silnice II/247 Radovesice - Chotěšov - Nové Kopisty S9,5/80 Silnice II/248 Varvažov - Petrovice - ČR/SRN S7,5/50 Silnice II/249 Raná - Libčeves - Koštice S9,5/80 Silnice II/250 Žatec - Břvany - Raná S7,5/60, S9,5/80 Silnice II/251 Vidovle - Havraň - Jirkov S9,5/80 Silnice II/253 Dubí - Krupka - Přestanov - Trmice S9,5/60 Silnice II/254 Lom - Duchcov - Teplice S9,5/80 Silnice II/255 Třebušice - Lišnice - Volevčice - Postoloprty S9,5/70, S7,5/60 Silnice II/256 Lom - Braňany - Želenice S7,5/60 Silnice II/257 Chrámce - Bílina S9,5/70 Silnice II/258 Duchcov - Ledvice - Žalany - Řehlovice - Trmice S7,5/50-60, S11,5/60 Silnice II/260 Dubá - Úštěk - Zubrnice - Malé Březno S7,5/60 Silnice II/261 Liběchov - Štětí - Litoměřice - Velké Žernoseky - Ústí n. L. - Děčín S9,5/60-80 Silnice II/262 Česká Lípa - Žandov - Benešov nad Ploučnicí - Děčín S7,5/60 Silnice II/263 Kravaře - Žandov - Česká Kamenice - Jiříkov - ČR/SRN S9,5/60-70, S7,5/60 Silnice II/264 Rybniště - Horní Podluží - Varnsdorf S9,5/70 Silnice II/265 ČR/SRN - Varnsdorf - Krásná Lípa - Brtníky - Velký Šenov S7,5/60, S9,5/70 Silnice II/266 Rumburk - Šluknov - Lobendava S9,5/70, S7,5/60 Silnice II/267 Severní - Lobendava - Dolní Poustevna - ČR/SRN S7,5/60 Silnice II/269 Vrutice - Drahobuz - Dubá S7,5/60 Silnice II/271 Litvínov - Meziboří - Mníšek - ČR/SRN S7,5/60 Silnice II/382 Hrob - Moldava S7,5/60 Silnice II/528 Ústí nad Labem - Knínice - Libouchec - Petrovice S9,5/70 Silnice II/568 Kadaň - Tušimice - Droužkovice S9,5/70 Silnice II/608 Praha - Straškov, Vodochody - Doksany - Terezín S9,5/70-80 Silnice II/613 Trmice - Ústí nad Labem S22,5/80 Exponovaná tranzitní poloha Ústeckého kraje v trase transevropského multimodálního koridoru TEN, v ostatních mezinárodních a přeshraničních tazích v návaznostech na SRN 144

7 a sousední kraje, silný socioekonomický potenciál kraje včetně atraktivních nabídek pro rekreaci a cestovní ruch, předurčují zvýšené nároky na kapacity a úroveň dopravních cest a to jak dálkových koridorů, tak navazující sítě silnic I., II. třídy a vybraných silnic III. třídy. Rozvojové předpoklady a návrh Návrh přestavby silniční sítě vychází z vládou schváleného dokumentu Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010, ze zpracované a na úrovni kraje projednané dokumentace Studie rozvoje a modernizace silnic II. a III. třídy v Ústeckém kraji, dále doplněné novými či aktualizovanými náměty, které jsou koordinovány s nastíněnou celkovou strategií a koncepcí rozvoje kraje, jeho dílčích oblastí a s ÚPD měst a vybraných obcí. Návrhy v oblasti rozvoje dálniční a silniční sítě v maximální míře zohledňují požadavky ochrany životního prostředí a trvale udržitelné mobility. Dálnice a rychlostní silnice Dálnice D8, Praha Ústí nad Labem Krásný les ČR/SRN Dálnice D8, součást sítě TEN a mezinárodního tahu E55, je v současné době realizačně dokončená v úseku Praha Lovosice a Řehlovice Trmice. Zbývající územně stabilizované úseky včetně všech souvisejících staveb, schválené jako součást dálnice D8 Usnesením vlády ČR č. 741/1999, o návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010 včetně návrhu finančního zajištění realizace (Usnesení vlády ČR č.145/2001 Sb.), jsou postupně připravované a realizované s předpokladem dokončení a zprovoznění kontinuálního tahu dálnice D8 (Praha - ) Lovosice Krásný les státní hranice ČR/SRN do r Návrh I. etapa: stavba 0805, Lovosice Řehlovice se všemi souvisejícími stavbami a objekty (D27,5), stavba 0807/I, Trmice Knínice se všemi souvisejícími stavbami a objekty (D28,0) stavba zahájena, stavba 0807/II, Knínice státní hranice ČR/SRN se všemi souvisejícími stavbami a objekty (D27,5) stavba zahájena. Silnice I/6, rychlostní silnice R6, Praha Karlovy Vary Cheb ČR/SRN Silnice I/6, součást mezinárodního tahu E48, je vedena v krátkém úseku po jižním okraji Ústeckého kraje. S ohledem na její přepravní význam ve vnitrostátní i mezinárodní síti, je v koncepci rozvoje dopravních sítí ČR do roku 2010 sledovaná jako rychlostní silnice R6. Zásadní význam pro jižní část kraje má navrhovaná křižovatka MÚK I/27-Lubenec s přímou návazností silnice I/27 směr Podbořany Žatec rozvojové zóny Triangle, Joseph - Most - Litvínov. Po realizaci rychlostní silnice R6 bude stávající silnice I/6 převedena do sítě silnic II. třídy s funkcí doprovodné silnice. Předpokládané zahájení staveb na území Ústeckého kraje lze očekávat v r

8 Návrh I. etapa: MÚK I/27 - Lubenec se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R24,5), Lubenec, obchvat se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R24,5), Lubenec - Bošov se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R24,5). Silnice I/7, rychlostní silnice R7, Praha Chomutov Hora Sv. Šebestiána ČR/SRN Silnice I/7, postupně budovaná jako rychlostní silnice R7 Praha Chomutov, v úseku Chomutov Hora Sv. Šebestiána jako dvoupruhová silnice se stoupacími a klesajícími pruhy, je rozhodující dopravní trasou pro napojení Chomutovska na nadřazené dopravní sítě ČR, hlavní město Prahu a Středočeský kraj, ve směru SRN na evropské sítě a rozvojový region Saský trojúhelník. Zásadní význam má silnice i v návaznosti na připravovanou strategickou zónu Triangle (včetně zóny Joseph), která bude přímo napojena na R7 prostřednictvím MÚK Vysočany (realizace v předstihu), doplňkově MÚK Bitozeves. V současné době je rozestavěna I. stavba přeložky silnice I/7 v úseku Chomutov Křímov a zahájena II. stavba Křímov Hora Sv. Šebestiána. Dokončení obou staveb a jejich zprovoznění je podmínkou pro změnu režimu na hraničním přechodu, který je připravován pro motorovou dopravu bez omezení. Dosud koncepčně nedořešen zůstává úsek průchodu silnice I/7 zastavěnou částí Hory Svatého Šebestiána, jež je součástí zbývající III. stavby v úseku Hora Svatého Šebestiána státní hranice. Kromě průchodu sídlem je přestavba omezena na dílčí úpravy směrového vedení stávající trasy. V prostoru Hory Svatého Šebestiána jsou zpracovatelem ÚP VÚC předloženy dvě varianty řešení, které respektují jak záměry ŘSD ČR (varianta 1), tak požadavky obce (varianta 2). Var. 1 úprava průtahu silnice ve stávajícím koridoru se zahloubením dílčího úseku trasy (záměr ŘSD ČR) Var. 2 přeložka silnice v trase západního obchvatu Hory Svatého Šebestiána (požadavek obce) Jako výsledné řešení zpracovatel doporučuje sledovat variantu 2, která umožňuje založení stabilizovaného koridoru současně i pro doporučenou výhledovou čtyřpruhovou trasu (viz dále). Stabilizace přeložky se západním obchvatem sídla je podmíněná vyhodnocením a souhlasem příslušných orgánů ve vztahu k ochraně krajiny a přírody. S ohledem na předpokládaný intenzivní rozvoj přeshraničních vztahů a nárůst dopravy mezi Ústeckým krajem, nepřímo Karlovarským krajem a Svobodným státem Sasko (region Chemnitz) s návaznostmi na evropské sítě, zpracovatel ÚP VÚC předkládá návrh na územní ochranu pro možné zkapacitnění trasy na čtyřpruhovou silnici S22,5 s obchvatem Hory Svatého Šebestiána (II. etapa po r. 2020). Rychlostní silnice R7 Praha - Chomutov, v dílčích úsecích na území Ústeckého kraje již realizována v polovičním profilu, je sledována k postupné dostavbě včetně všech souvisejících staveb a k plnému zkapacitnění v kategorii R25,5 (předpokládané dokončení celého tahu po r. 2010). Stávající silnice I/7 bude zčásti využita pro stavbu rychlostní čtyřpruhové silnice, zčásti doplněná (např. nová doprovodná silnice v úseku Bitozeves Žíželice) a převedená jako silnice II. třídy do funkce doprovodné silnice. V koordinaci s ŘSD ČR je plánovaná výstavba R7 v návrhu ÚP VÚC členěna podle dílčích úseků, které nemusí vždy od- 146

9 povídat přesnému vymezení příslušné stavby, dle později zpracovávané projektové dokumentace. Návrh I. etapa: I/7; Křímov Hora Sv. Šebestiána státní hranice; v prostoru Hory Sv. Šebestiána var. 1, 2 (S11,5 + stoupací a klesací pruh) Vysočany MÚK se všemi souvisejícími stavbami a objekty, Panenský Týnec; zkapacitnění obchvatu se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R25,5), Sulec, obchvat se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R25,5), Chlumčany, zkapacitnění se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R25,5), Louny, obchvat - zkapacitnění se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R25,5), Postoloprty, zkapacitnění obchvatu se všemi souvisejícími stavbami a objekty, Postoloprty MÚK Bitozeves se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R25,5), MÚK Bitozeves Vysočany MÚK se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R25,5), MÚK Vysočany MÚK Droužkovice se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R25,5), MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice se všemi souvisejícími stavbami a objekty (R25,5), Návrh II. etapa: Chomutov Hora Sv. Šebestiána státní hranice; zkapacitnění trasy (kat. S22,5) se západním obchvatem Hory Svatého Šebestiána. Ostatní silnice I. třídy Silnice I/8, Lovosice - Teplice Cínovec ČR/SRN Silnice I. třídy, do doby dokončení dálnice D8 v plném rozsahu, je součástí mezinárodního tahu E55. Úsek Lovosice Teplice, v souvislosti s výstavbou dálnice D8 a postupným převedením dálkové mezinárodní dopravy do koridoru dálnice (součást TEN), je sledován k převedení do sítě silnic II. třídy ve funkci doprovodné a obslužné silnice. Úsek Teplice Dubí Cínovec ČR/SRN je i výhledově ponechán jako silnice I. třídy s částečným přesměrováním dílčího úseku v prostoru Teplic do stopy stávající silnice I/13 s přímou návazností na navrhovanou Kladrubskou spojku (MÚK Kladruby). S ohledem na obtížně kvantifikovatelné prognózy možného vývoje přepravních vztahů ve spojení Teplice Cínovec Drážďany po silnici I/8, je v II. etapě sledována územní ochrana pro možnou přeložku silnice v zastavěném, šířkově limitovaném úseku Dubí, Pozorka Dubí, lázně. Návrh II. etapa: Dubí; přeložka (kat. S11,5/60). 147

10 Silnice I/9, Praha Mělník Rumburk ČR/SRN Silnice I. třídy zasahuje na území Ústeckého kraje pouze okrajově. Přepravní význam pro zpřístupnění, rozvoj a socioekonomickou stabilizaci Šluknovského výběžku v návaznosti na stávající silnici I/13, včetně propojení na nadřazené dopravní sítě ČR a SRN je však zásadní. Silnice s východním obchvatem Rumburka a s návazností na nový hraniční přechod bez omezení Rumburk / Neugersdorf je relativně vyhovující, vyžadující přestavbu trasy pouze v krátkých úsecích a v místech křížení se silnicemi II. třídy a železnicí v Lesné, Jiřetíně pod Jedlovou a Studánce. Návrh I. etapa: Lesné, přeložka (S9,5), Jiřetín pod Jedlovou, přeložka včetně mostu nad ČD (S9,5), Studánka, přeložka (S9,5). Silnice I/13, Karlovy Vary Chomutov Teplice Děčín Liberec Silnice dálkového významu, součást mezinárodního tahu E442, představuje jeden ze zásadních dopravních tahů kraje, propojující silně urbanizované pánevní oblasti, jádrové území kraje a přírodně hodnotná území CHKO Labských pískovců, s návaznostmi na multimodální koridor sítě TEN (dálnice D8) a sousední kraje Karlovarský, Liberecký (součást Podkrušnohorské magistrály ). Ve vztahu k Šluknovskému výběžku, v návaznosti na silnice I/9 Praha Česká Lípa Rumburk, v regionální úrovni II/263, je hlavní součástí propojovací a přístupové trasy Ústí nad Labem - Děčín Česká Kamenice - Nový Bor Rumburk, v regionální úrovni Ústí nad Labem - Děčín Česká Kamenice Krásná Lípa Rumburk. Silnice je v pánevní oblasti jihozápadně od dálnice D8 po Klášterec nad Ohří postupně realizována ve čtyřpruhovém uspořádání kategorie S22,5 s novým propojovacím úsekem, tzv. Kladrubskou spojkou a přesměrováním do společné trasy s dálnicí D8 v úseku MÚK Řehlovice MÚK Knínice. Východně od dálnice D8 je silnice I/13, s ohledem na kolizní průchodnost ve stávající stopě, ŘSD ČR navrhovaná k přestavbě v převážné míře v nových trasách s rozsáhlými přeložkami v kategorii dvoupruhové silnice S11,5. V souvislosti s výstavbou dálnice D8 má zásadní realizační prioritu přeložka silnice v úseku MÚK Knínice Děčín, jež po zprovoznění dálnice bude přenášet veškeré přepravní vztahy Děčínska k dálkovému mezinárodnímu tahu E55 Praha Drážďany Berlin. Z hlediska koncepčního řešení a možné stabilizace navrhované přestavby dílčích úseků silnice I/13 jsou v současné době nedořešené následující prostory a úseky: a) Klášterec nad Ohří, obchvat na základě zpracované a projednané studie Obchvat silnice I/13 Klášterec nad Ohří (Mott MacDonald Praha, s.r.o. a ŘSD ČR, 2005) je přeložka silnice v kategorii S11,5 směrována výhradně do severního koridoru města, z hlediska průchodu dotčeným územím ve třech variantách. Varianta 1 - trasa vedena od plánované MÚK - I/13 (Klášterec nad Ohří, východ) jižně od Nového Vernéřova a Cibouchova a dále volným prostorem jižně od městských částí Útočiště a Průsek (v meziprostoru okrajových městských částí v převážné části v zářezu). 148

11 Varianta 2 - trasa vedena od plánované MÚK - I/13 (Klášterec nad Ohří, východ) v koridoru nadzemního elektrického vedení, podél západního okraje rozvojové zóny Verne, severovýchodně od Nového Vernéřova a Cibouchova s napojením do trasy varianty 1. Varianta 3 - trasa vedena shodně s variantou 2 v koridoru nadzemního elektrického vedení podél západního okraje rozvojové zóny Verne, severovýchodně od Nového Vernéřova a Cibouchova, dále v samostatné trase severně od městských částí Útočiště a Průsek s tunelem o délce m. Napojení varianty 3 je shodné s variantami 1 a 2 - stávající úrovňová křižovatka Klášterec nad Ohří, západ. Trasa vyvolává částečné demolice chatových osad. Místa napojení na stávající silnici I/13 Klášterec nad Ohří, východ a Klášterec nad Ohří, západ jsou pro všechny tři varianty shodné. Přeložka silnice je ve všech variantách Na základě celkového hodnocení, s přihlédnutím k podmínkám a předpokladům realizace zpracovatel ÚP VÚC doporučuje jako výsledné řešení sledovat variantu 2. Průchod jižně od městských částí Útočiště, případně Průsek doporučuje podrobněji prověřit s ohledem na maximální ochranu obytné funkce a zajištění příčné prostupnosti dotčených částí města. b) Chomutov Klášterec nad Ohří, zkapacitnění v prostoru Černovic s variantním řešením. Po projednání zpracované projektové dokumentace jsou ve zmíněném prostoru sledovány pouze již 2 varianty, tj. 1 a 4. Z hlediska územního průmětu jako výslednou trasu přeložky zpracovatel doporučuje sledovat variantu severní, tj. variantu 4. c) Průchod prostorem Bíliny - malý východní obchvat s tunelem pod úpatím Bořeně, schválený v ÚP SÚ Bíliny, je ze strany zpracovatele ÚP VÚC doporučen přehodnotit a porovnat s dalšími možnými koncepčními variantami, předloženými v konceptu ÚP VÚC. Důvodem jsou širší souvislosti, především předpokládaný rozvoj města Bíliny, posílení významu lázní, snaha o zachování celistvosti hlavních pólů města, tj. město lázně vrch Bořeň a předpokládané omezené objemy dopravy, které by byly převedeny na obchvatovou trasu. V této souvislosti jsou v konceptu předloženy tři varianty řešení (v minulosti již nastíněné), které zpracovatel doporučuje v podrobnějším měřítku, nad rámec ÚP VÚC, vzájemně posoudit a vyhodnotit. Varianta 1 - sleduje zachování stávajícího, směrově logicky vedeného koridoru průtahu se zkapacitněním v kategorii S22,5, v kontaktním místě se zástavbou a klidovou funkcí města se zahloubením a zakrytím dle původního námětu, který byl ze strany ŘSD ČR již v minulosti studijně rozpracováván. Hlavní přínos zpracovatel spatřuje v zachování logického směru trasy a z toho plynoucí maximální dopravní účinnost řešení s možností zachování příčných vztahů pro pěší a cyklistickou dopravu ve stávající výškové úrovni a bez kolizí s motorovou dopravou. Podmínkou pro možné přijetí této koncepce je mimo jiné aktuální zpracování technické studie a vyhodnocení reálnosti řešení. Varianta je ze strany zpracovatele doporučena jako nejpříznivější. Varianta 2 v souladu se schváleným ÚPN SÚ Bíliny respektuje návrh malého východního obchvatu s tunelem pod úbočím Bořeně (kat. S11,5), který je ze strany zpracovatele ÚP VÚC hodnocen kriticky především z hlediska narušení přírodních a krajinářských hodnot, prostorových souvislostí a malé dopravní účinnosti obchvatové trasy. Varianta 3 (modifikace schváleného návrhu) - vylučuje tunel pod úpatím Bořeně a odklání trasu do stopy velkého východního obchvatu. Nevýhodou je značné prodloužení 149

12 trasy, předpokládaný obtížný průchod prostorem Liběšic, kde se trasa odklání od stávajícího čtyřpruhu, opuštění již realizovaného čtyřpruhu v úseku Liběšice Bílina, shodně se schváleným návrhem nízká atraktivita trasy pro průjezdnou dopravu a z toho vyplývající vysoký podíl dopravy, který zůstane na průjezdu Bílinou a v kolizi s příčnými vazbami pěších, tedy nízká dopravní účinnost obchvatu. Pozitivem je především zachování krajinné celistvosti Bořeně ve vztahu k městu. Přeložka je obdobně jako u schválené trasy (v ÚP VÚC - var. 2) z důvodů nízké dopravní účinnosti navrhována jako dvoupruhová kategorie S11,5. Tuto variantu zpracovatel hodnotí ve vztahu k městu Bílině a jeho krajinnému zázemí oproti schválenému řešení jako šetrnější, avšak s řadou výše uvedených negativ. d) Úsek (Libouchec ) Jílové - Děčín je dlouhodobě připravován k zásadní přestavbě v nové trase s odklonem mimo souvislou obytnou zástavbu. Potřebu realizace dále posiluje přepravní funkce silnice ve vztahu k dálnici D8. Úsek Děčín Libouchec Knínice (MÚK- D8) mimo jiné převezme funkci hlavní přístupové komunikace z prostoru Děčína k dálnici D8. Zatímco navrhovaná přeložka silnice v úseku Knínice Libouchec Jílové je stabilizovaná - invariantní, přeložka v úseku Jílové Děčín je v současné době z důvodů nesouhlasu Správy CHKO Labské Pískovce k doporučované trase dle ŔSD ČR koncepčně nestabilizovaná. Z tohoto důvodu jsou v konceptu ÚP VÚC ÚK předloženy 4 varianty řešení (var. 1 4), které vycházejí ze zpracované studie a krajinářského hodnocení (ŘSD ČR doporučená varianta 2). Varianty 1,2,3 - koridor navrhovaných variantních tras navazuje na jižní obchvat Jílového, odkud je ve směru na Děčín veden částečně v souběhu s železniční tratí, od které se východně od Jílového odklání, severovýchodně obchází vrch Klobouk a navazuje na stabilizovanou vstupní trasu do prostoru Děčína (Děčín, Chrochvice), kde se napojuje na silnici I/62. Varianta 4 trasa navazuje na jižní obchvat Jílového, odkud je ve směru na Děčín veden v severní poloze souběžně s železniční tratí. Jižně od Bynova se odklání, v oddálené poloze východně obchází vrch Klobouk a navazuje na společný úsek stabilizované vstupní trasy do prostoru Děčína, kde se napojuje na silnici I/62 (shodně s variantami 1 3). Pro variantní návrhy přeložky bylo zpracováno Oznámení podle zákona č. 244/1992 Sb. v platném znění (ŘSD ČR, 2005) se závěrečným požadavkem zpracování Hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA). Rozhodnutí o výsledné variantě a technickém řešení by mělo vzejít z výsledků hodnocení EIA. e) Úsek Děčín Nový Bor je z důvodu morfologie terénu a problematických geologických poměrů ve stávající trase ŘSD ČR připravován k zásadní přestavbě v novém koridoru dvoupruhové silnice S11,5, vedené údolím říčky Ploučnice ve spojení Děčín Benešov nad Ploučnicí Manušice s napojením na připravovaný západní obchvat silnice I/9 Děčín Nový Bor. Takto vedená silnice I. třídy je pro spojení Děčín Rumburk z důvodů značného směrového odklonu od přímého přepravního směru prakticky nevyužitelná. Přeložka silnice ze strany ŘSD ČR předpokládá přeřazení stávajícího úseku silnice I. třídy Děčín Nový Bor do sítě silnic II. třídy. Ve vztahu ke Šluknovského výběžku tak dojde k zásadnímu oslabení podmínek kvalitního komunikačního napojení na jádrové území Ústeckého kraje. Z tohoto důvodu zpracovatel ÚP VÚC doporučuje ve vzájemné koordinaci MD ČR, zástupců Ústeckého a Libereckého kraje, přehodnotit záměr na převedení dílčího 150

13 úseku silnice I/13 do sítě silnic II. třídy (problematika vlastnických vztahů není v kompetenci ÚPD). Z tohoto důvodu jsou v konceptu sledovány dvě varianty zatřídění a pasportizace silnice I/13 v úseku Děčín Nový Bor; Varianta 1 - stávající úsek silnice I/13 Děčín Nový Bor zůstane i po realizaci a zprovoznění nového silničního koridoru I. třídy Děčín Manušice v síti silnic I. třídy Varianta 2 - stávající úsek silnice I/13 Děčín Nový Bor bude po realizaci a zprovoznění nového silničního koridoru I/13 Děčín Manušice přeřazena do sítě silnic II. třídy č. 268 (dle schválené kategorizace silniční sítě ČR ŘSD ČR). Bez ohledu na výsledné rozhodnutí o konečném zatřídění tohoto úseku silnice, je pro napojení Šluknovského výběžku na Labský dopravní koridor a jádrové území kraje zpracovatelem navrhována prioritní přestavba stávající silnice I/13, variantně II/268 (dle schválené kategorizace silniční sítě ČR ŘSD ČR) v úseku Děčín Česká Kamenice v návaznosti na silnice II/263, mimo Ústecký kraj I/9, s cílem vytvoření kvalitní podélné dopravní trasy, zpřístupňující a vzájemně propojující sídelní strukturu kraje včetně obou okrajových oblastí (Klášterec nad Ohří Rumburk Jiříkov). f) Klášterec n. Ohří Ostrov n. Ohří - návaznost na Karlovarský kraj byla pracovně posuzována ve čtyřpruhovém uspořádání s cílem zajištění kapacitní kontinuální mezinárodní dálkové trasy E442, pro Karlovarský kraj s nabídkou bezkolizní, výhledově kapacitní a rychlé návaznosti na nadřazené sítě ve směru na SRN (I/7 Hora Sv. Šebestiána, I/6 Pomezí n.ohří). Z důvodů ochrany přírody v údolí Ohře, kterým je na území Karlovarského kraje vedená navrhovaná dvoupruhová přeložka silnice I/13, byl tento námět v pracovní úrovni vyhodnocen jako nepříznivý, narušující přírodní hodnoty dotčeného území. Zpracovatel se i přesto domnívá, že je žádoucí nad rámec ÚP VÚC prověřit možnosti alternativních poloh výhledového propojení podkrušnohorského pásu Karlovarsko Ústecka kapacitní trasou v úrovni dálkového mezinárodního tahu (E442). Návrh I. etapa: Klášterec n. Ohří, severní obchvat; varianty 1, 2, 3 (S11,5) Chomutov Klášterec n. Ohří, zkapacitnění (S22,5); v úseku Chomutov Zelená ve 2 variantách (var. 1, var. 4), Chomutov průtah, 3. stavba (S16,5), Třebušice (včetně MÚK Třebušice) Most, zkapacitnění (S22,5), Bílina, přeložka; var. 1 průtah se zahloubením (kat. S22,5), var. 2 malý východní obchvat s tunelem (kat. S11,5), var. 3 velký východní obchvat (kat. S11,5), Kladrubská spojka, novostavba (S22,5), Libouchec Děčín, přeložka (S11,5); v úseku Jílové Děčín ve 4 variantách (var. 1, var. 4) Děčín hranice kraje (- Manušice), přeložka - novostavba (S11,5), Teplice, severní obchvat (M13,0) navrhováno k přečíslování I/30, alternativně I/27. Úsek Děčín Česká Kamenice hranice kraje, variantně sledovaný jako silnice II. třídy (II/268) - návrh I. etapa: Folknářská spojka; Děčín Ludvíkovice, přeložka (S9,5), 151

14 Markvartice Víska pod Lesy, prostorová korekce (S9,5), Česká Kamenice, přeložka (S9,5). Silnice I/15, Chanov Kozly Libčeves Lovosice Úštěk Česká Lípa Silnice I. třídy v návaznosti na silnici I/13 představuje regionálně významnou podélnou přepravní osu jižní částí Ústeckého kraje s návazností na dopravní uzel multimodálního koridoru sítě TEN v Lovosicích, v širších souvislostech s návazností na Českolipsko a silniční síť Libereckého kraje. Silnice je sledovaná k postupné přestavbě s přeložkami dílčích úseků a s prostorovou korekci v kategorii dvoupruhové silnice, v zatíženějším úseku Odolice Lovosice (D8) v kategorii S11,5, návazně ve směru na Českou Lípu v kategorii S9,5. Návrh I. etapa: Odolice Libčeves, přeložka (S11,5) Želkovice, obchvat (S11,5) Želkovice Čížkovice, prostorová korekce (S11,5) Litoměřice, východní obchvat (S9,5) Trnovany, obchvat (S9,5); varianty 1,2 Liběšice, obchvat včetně přestavby napojení silnice II/240 (S9,5) Úštěk Kravaře, přeložka (S9,5); varianty A,B Silnice I/27, Dubí/Teplice - Litvínov - Most - Žatec - Plzeň - Klatovy - Železná Ruda - ČR/SRN Silnice má v současné době ve svém průběhu značně proměnlivý přepravní význam. V souvislosti se zásadními rozvojovými záměry Ústeckého kraje a postupnou realizací rychlostních silnic R6 a R7 silnice získává novou přepravní funkci. V návaznosti na silnici I/13 v úseku Most Bukov (MÚK R6) hranice kraje silnice přebírá funkci hlavní přístupové trasy k R7 (MÚK Vysočany) a ke strategické zóně Triangle - Joseph, a to jak z prostoru Mostecka, tak z opačného směru Žatecka a severní části Plzeňského kraje. Pro tyto oblasti budou připravované záměry atraktivní nabídkou nových pracovních příležitostí a obchodních kooperací. Podmínkou pro zajištění očekávaných přepravních vztahů je nezbytná zásadní přestavba a prostorová korekce silnice s přemostěními obou údolí v Žíželicích a Velemyšlevsi a s doporučením přestavby dalších nevyhovujících úseků a nepříznivých průtahů sídly (S11,5) Havraň, Radíčeves, Sýrovice - Pšov (varianta 1 východní doporučovaná, varianta 2 - západní), Blšany, Strojetice, Kolešov, Bukov s napojením na R6. Upřesnění koridoru přestavby a jeho stabilizace je podmíněna zpracováním studie a podrobnějším prověřením navrhovaných záměrů. V souvislosti s postupnou restrukturalizací a celkovou revitalizací pánevní oblasti po ukončení těžby je v rámci ÚP VÚC přehodnoceno i budoucí dopravní uspořádání nadřazené silniční struktury. Silnice I/27 v úseku Litvínov Dubí je navržena k přesměrování do nové stopy s variantním vedením v úseku Litvínov Lom (varianty 1-3). Varianty 2 a 3 jsou převzaty z původně sledované variantní přestavby silnice I/27 v prostoru Lomu, varianta 1 je předložena jako nový námět, který zpracovatel doporučuje prověřit podrobnější technickou studií. V souvislosti s nově navrhovaným koncepčním uspořádáním silniční sítě v dotčeném prostoru, za předpokladu zachování limitů těžby uhlí (varianta A), zpracovatel doporučuje ja- 152

15 ko výslednou sledovat variantu 1. Ve variantě B překročení limitů těžby je přeložka silnice I/27 ve variantě 1 nerealizovatelná. Realizovatelnost přeložky ve variantě 2, případně 3 není podmíněna variantností těžby hnědého uhlí v prostoru lomu Bílina. Navazující úsek přesměrované a prostorově korigované silnice I/27 částečně využívá stávající silnici II/254 Lom Duchcov Teplice s přímou návazností na přeložku stávající silnice I/13 v prostoru Teplic, s návazností na dálnici D8 MÚK Úžín (navrhované přečíslování I/30, případně I/27). Stávající úsek silnice I/27 Lom Dubí, který je již v současné době svými přepravními výkony na úrovni silnice II. třídy, zpracovatel navrhuje k přeřazení do sítě silnic II. třídy (č. 254). Podmínkou přeřazení je přesměrování silnice I/27 v úseku Lom - Dubí do navrhované stopy Lom Duchcov Teplice ( MÚK Úžín). Původní záměry na zkapacitnění silnice I/27 v úseku Most Litvínov v kategorii S22,5 jsou v konceptu ÚP VÚC i nadále respektovány. Návrh I. etapa: Teplice, Řetenice; přeložka (M14,0) Duchcov, obchvat (S11,5) Duchcov Lom, prostorová korekce (S11,5) Lom Litvínov, přeložka (S11,5); varianty 1-3 Most Litvínov, směrová korekce a zkapacitnění (S22,5) Havraň obchvat (S11,5) Velemyšleves, obchvat včetně mostu (S11,5) Žíželice, obchvat včetně mostu (S11,5) Radíčeves, obchvat (S11,5) Sýrovice - Pšov, přeložka s obchvaty sídel (S11,5); varianty 1, 2 Pšov Kolešov, prostorová korekce s obchvaty Blšan a Strojetic (S11,5) Kolešov Bukov (MÚK R6), přeložka (S11,5) Silnice I/28, Louny Odolice Kozly Silnice I. třídy v návaznosti na silnici I/15 zajišťuje hlavní komunikační napojení Mostecka na nadřazené dopravní sítě (připravovanou R7), Středočeský kraj a hlavní město Prahu. Silnice je v úseku Dobroměřice Louny stabilizovaná s již realizovaným západním obchvatem Loun a napojením na poloviční profil rychlostní silnice R7, po přestavbě stabilizovaná. Zbývající úsek Odolice Dobroměřice je připravován k prostorové korekci v kategorii dvoupruhové silnice. V souvislosti s plánovanou přeložkou silnice I/15 do nové stopy Libčeves Odolice je sledována úprava pasportizace s ukončením silnice I/28 v prostoru Odolic s napojením na novou trasu silnice I/15. Návrh I. etapa: Odolice Dobroměřice, prostorová korekce (S11,5) Silnice I/30, Lovosice Ústí nad Labem Chlumec Silnice zajišťuje hlavní levobřežní spojení Lovosice Ústí nad Labem, s průchodem centrální částí Ústí nad Labem a napojením na silnici I/13 v Chlumci. Výstavbou a následně 153

16 zprovozněním dálnice D8 dojde k přesměrování souvisejících nadřazených dopravních tahů v širším prostoru Ústí nad Labem. V této souvislosti zpracovatel doporučuje vyloučit průchod silnice I/30 centrální obytnou a obchodní částí města Ústí nad Labem a převedení průjezdného vnitroměstského úseku od MÚK Úžín po křižovatku se silnicí I/62 v Ústí nad Labem do sítě silnic II. třídy, alternativně do sítě místních komunikací. Současně doporučuje pasportizačně sjednotit celý levobřežní úsek silnice I. třídy Lovosice - Ústí nad Labem - Děčín Hřensko státní hranice jako kontinuální silniční tah I/62. Navrhované přečíslování dle schválené kategorizace silniční sítě ČR (MD ČR) v úseku MÚK Úžín Teplice jako silnice I/30 zpracovatel doporučuje korigovat. V souvislosti se záměrem převedení silnice I/27 do nové stopy Lom Teplice doporučuje tento úsek zahrnout jako pokračování silnice I/27 až po dálniční křižovatku MÚK Úžín. Námět na přeřazení silnice I/30 v úseku MÚK Úžín křižovatka se silnicí I/62 v Ústí nad Labem do sítě silnic II. třídy, alternativně do sítě místních komunikací (v souladu s ÚP města Ústí nad Labem) je předložen jako varianta, podmíněná rozhodnutím a případným souhlasem kompetentních orgánů. Silnice I/62, Ústí nad Labem Děčín Hřensko ČR/SRN Regionálně významné levobřežní přeshraniční spojení Ústí nad Labem Děčín Hřensko ČR/SRN je kromě průchodu okrajovou částí Děčína stabilizované. V souvislosti s návrhem na změnu pasportizace silnice I/30 zpracovatel doporučuje zvážit alternativu s pasportizačním prodloužením trasy o úsek Ústí nad Labem Lovosice (viz silnice I/30). Návrh I. etapa: Děčín Vilsnice I., přeložka (M16,5) Děčín Vilsnice II., III., přeložka (M16,5) Silnice R63, Nové Dvory Řehlovice V souvislosti s dostavbou dálnice D8 a připravovanou realizací Kladrubské spojky je v rámci schválené kategorizace silniční sítě ČR sledována pasportizační úprava silniční sítě jádrové oblasti Teplice Ústí n.l. Stávající silnice R63 Nové Dvory Řehlovice je schválená k začlenění jako součást přesměrované silnice I/13 se zachováním rychlostního charakteru R. Silnice II. třídy a vybrané silnice III. třídy Silnice II/118, Doksany Budyně nad Ohří Beroun Silnice II. třídy v přímé návaznosti na dálnici D8 (MÚK Doksany) přebírá funkci silničního napojení Dolního Poohří na dálnici D8. V této souvislosti, v souladu s ÚPD Budyně nad Ohří, je navržen východní obchvat sídla, návazně se směrovými úpravami a prostorovými korekcemi ve směru na Mšené - lázně. Návrh I. etapa: Budyně n. Ohří Mšené, východní obchvat Budyně n.o. a směrové úpravy (S9,5) 154

17 Silnice II/223, Loučná Měděnec Křimov Hřebenová silnice, součást Krušnohorské magistrály, zajišťuje propojení horských a sportovně rekreačních oblastí a sídel s návaznostmi na silnice I/25 (Boží Dar) a I/7 (Křímovy). Silnice je vedená 1. ochranným pásmem vodní nádrže Přísečnice. Z důvodů oddálení trasy a odklonu dopravy z 1. ochranného pásma je navrhována přeložka silnice s napřímením trasy v úseku Rusová Měděnec. Návrh I. etapa: Rusová Měděnec, přeložka (S7,5) Silnice II/224, Očihov - Podbořany - Kadaň - Vejprty Silnice II. třídy v návaznosti na silnici I/27 zajišťuje regionální přepravní vztahy jihozápadní části kraje s návaznostmi na Kadaň a přeshraniční prostor Vejprt. V prostoru vodní nádrže Přísečnice silnice prochází v její těsné blízkosti, v krátkém úseku 1. ochranným pásmem. Stávající vedení silnice v prostoru vodní nádrže Přísečnice je ponecháno beze změny s doporučením řešit průchod trasy ochranným pásmem vodního zdroje technickými opatřeními v tělese silnice a jejím přilehlém prostoru (odvodnění - lapoly, apod.). Pro případnou objízdnou trasu je sledováno spojení přes Kovářskou s částečným využitím silnice II/223, následně silnic III. třídy a návazně II/210. V prostoru Kovářské je v této souvislosti navrhována přeložka silnice III. třídy vedená v souběhu s železnicí a úprava stávajícího podjezdu pod železnicí v místě napojení na silnici II/210. Variantně je předloženo převedení této objízdné trasy do sítě silnic II. třídy V souladu s ÚP města Kadaně je navrhována etapová realizace severovýchodního obchvatu s napojením na připravovaný čtyřpruh silnice I/13 E442 (MÚK Šamotka). Kolizní průtah Vejprty s návazností na nově situovaný silniční hraniční přechod je v souladu s konceptem ÚP obce předložen ve dvou variantách s přeložkou silnice v trase jihovýchodního obchvatu centrální části sídla. Doporučení k výběru výsledné varianty a konečné rozhodnutí, související výhradně s hlubší znalostí místních podmínek a problematiky, zpracovatel ponechává na stanovisku obce a výsledku projednávání v rámci ÚPO. Z hlediska širších souvislostí není poloha výsledné trasy rozhodující. Návrh I. etapa: Široké Třebčice, obchvat (S9,5/70) Kadaň, obchvat I. - III. etapa (S9,5) Vejprty, přeložka (S9,5); varianty 1,2 Silnice II/225, Hořenice Žatec Louny Silnice zajišťuje regionální propojení v ose Kadaň Žatec Louny s návazností na silnici I/7, v návrhu rychlostní silnici R7 (MÚK Louny, západ). Problémový průjezd Žatcem je v souladu s ÚP města navrhován v nové trase jižního obchvatu s průchodem po severovýchodním okraji ochranného pásma letiště Žatec, Macerka. Návrh I. etapa: Žatec, jižní obchvat (S9,5) 155

18 Silnice II/226, Pšov Podbořany Lubenec - Žlutice Silnice regionálního až mikroregionálního významu propojuje a obsluhuje prostory Podbořanska a Lubenecka. Přepravní význam silnice vzroste přímým napojením na postupně budovanou rychlostní silnici R6 (MÚK Lubenec). V této souvislosti je v I. etapě navržena přeložka silnice v koridoru západního obchvatu Podbořan. Návrh I. etapa: Podbořany, západní obchvat (S9,5) Silnice II/240, Praha Velvary Roudnice nad Labem Liběšice Starý Šachov Silnice regionálního významu, v návaznosti na dálnici D8 (MÚK Roudnice nad Labem) s přidruženou funkcí silničního přivaděče. Zvýšený přepravní význam silnice je patrný v úseku MÚK Roudnice nad Labem (D8) - Roudnice nad Labem (přemostění Labe) Liběšice s napojením na silnici I/15 ve směru na Českou Lípu a silnici I/9. Kolizní průtah Roudnicí nad Labem je v souladu s ÚP města řešen navrhovaným západním obchvatem města, navazující na již realizovanou část jihozápadního obchvatu, dále novým mostem přes Labe, obchvatem Vědomic a napojením do stávající trasy východně od Černěvse. Průsečná křižovatka s připravovanou přeložkou silnice I/15 severně od Liběšicic je řešena v nové poloze se směrovými úpravami silnice II/240. Ve II. etapě je ze strany zpracovatele doporučeno územně chránit koridor pro možnou přeložku silnice v prostoru Polep a Jištěrpů (západní obchvat). Návrh I. etapa: Roudnice nad Labem, západní obchvat s mostem přes Labe (S9,5) Liběšice, přeložka (S9,5) Návrh II. etapa: Polepy, přeložka (S9,5) Jištěrpy, západní obchvat (S9,5) Silnice II/246, Louny Koštice Libochovice Roudnice n.labem Mělník Silnice propojuje významná centra osídlení a ekonomických aktivit v jižní části Ústeckého kraje s přesahem do Středočeského kraje. Pro zkvalitnění dopravního tahu je sledována zásadní přestavba, prioritně v úseku Koštice Budyně nad Ohří s obchvaty Koštic, Libochovic a Budyně nad Ohří (var. 2). Sdružením obcí je předložen a zapracován do konceptu ÚP VÚC alternativní námět velké souvislé přeložky Koštice Budyně nad Ohří (var. 1), vedený v souběhu s regionální tratí č Přeložka silnice ve variantě 1 je vedena ve volné krajině zcela mimo zastavěné území obcí; upřednostňuje tedy kvalitu životního prostředí a obytné funkce v sídlech. Z hlediska územních nároků a záborů kvalitní půdy je však toto řešení značně rozporné, z hlediska realizačních předpokladů v plném rozsahu reálné v pozdějším časovém horizontu. S ohledem na regionální charakter silnice s převažující obslužnou funkcí vůči přilehlým sídlům a ekonomickým aktivitám, zpracovatel hodnotí pozitivněji variantu 2 s dílčími obchvaty a úpravou příčného uspořádání komunikace v dílčích úsecích stávající trasy. Zpracovatel v případě varianty 1 zároveň upozorňuje na určité riziko obchodního a 156

19 návštěvnického zmrtvení obce, které může nastat při plném odvedení průjezdné dopravy mimo sídla. V prostoru Roudnice nad Labem je v návaznosti na již vybudovaný dílčí úsek jihozápadního obchvatu (silnice II/240) navrhováno vnější propojení jihovýchodního segmentu mezi silnicemi II/240 a II/246 návaznou obchvatovou trasou. Ve II. etapě je sledována územní ochrana koridoru přeložky silnice v úseku Pocedělice Louny. Návrh I. etapa: Koštice, severní obchvat (S9,5); varianty 1, 2 Koštice Budyně nad Ohří přeložka s obchvaty sídel včetně přemostění Ohře (S9,5); varianty 1,2 Roudnice n. Labem, jihovýchodní obchvat (S9,5) Návrh II. etapa: Pocedělice Louny, přeložka (S9,5) Silnice II/247, Radovesice Chotěšov Nové Kopisty Silnice zajišťuje mikroregionální propojení Libochovice Litoměřice, ve vztahu k dálnici D8 (MÚK Lovosice, východ) je v dílčích úsecích Litoměřice D8 a Libochovice D8 využívána ve funkci silničních přivaděčů. Nadřazený přepravní význam má silniční úsek MÚK Lovosice, východ Lukavec Litoměřice s nově navrhovanou navazující silnicí III. třídy (MK) zpřístupňující dopravní terminál (RO-LA) a přístav Lovosice, návazně zpřístupňující průmyslovou zónu Litoměřice, Prosmyky. V této souvislosti je sledována dostavba a prodloužení silnice s novým přemostěním Labe a napojením na silnici II/261, návazně komunikační síť Litoměřic. Návrh I. etapa: Lovosice Litoměřice, přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky I., II. část, včetně mostu přes Labe (S9,5) Silnice II/250, Žatec Břvany Raná V souvislosti s připravovanou strategickou průmyslovou zónou Triangle a přímým napojením silnice na sledovanou rychlostní silnici R7 (MÚK Bitozeves) lze očekávat nárůst přepravního významu silnice II/250. S ohledem na tyto předpoklady jsou v I. etapě sledovány k přestavbě stávající kolizní úseky úrovňového křížení s železničními tratěmi v Žatci, průchod západní okrajovou částí Staňkovic a dílčí úsek silnice jižně od Bitozevsi, související s připravovanou mimoúrovňovou křižovatkou silnice II/250 s R7. Návrh I. etapa: Žatec, přemostění železničních tratí (S 9,5) Staňkovice, přeložka (S9,5) Bitozeves, přeložka (S7,5) 157

20 Silnice II/251, Vidovle Havraň Jirkov Zásadnější přepravní význam má silnice v úseku Havraň (I/27) Chomutov Jirkov s napojením na čtyřpruhovou silnici I/13 (MÚK Jirkov). V této relaci silnice zajišťuje regionální zpřístupnění rozvojové zóny Joseph. Přestavba silnice je zaměřena na prostor Chomutova a Otvic, kde je navrhován jihovýchodní obchvat s návazností na již realizovaný jihozápadní obchvat Chomutova. Dostavbou bude v cílové podobě vytvořen silniční polookruh kolem města, který umožní vyloučení průjezdu především nákladní dopravy z centrální části Chomutova. Návrh I. etapa: Chomutov, jihovýchodní obchvat (S11,5) Otvice, východní obchvat (S11,5) Silnice II/253, Dubí Krupka Přestanov Trmice Silnice zajišťuje obsluhu a mikroregionální propojení pásové sídelní struktury na úbočí krušnohorského hřebene s centrální částí Ústí nad Labem s návazností na levobřežní nadřazený silniční tah, tj. silnice I/30 a I/62. Silnice je v centrálních částech Dubí a Chabařovic v souladu s ÚPO navržena k přestavbě s přeložkami mimo obytná území. V průtahu Ústím nad Labem silnice II. třídy současně zajišťuje obslužnou funkci jako součást komunikačního systému města. Návrh I. etapa: Dubí, přeložka (S9,5) Chabařovice, jihozápadní obchvat (S9,5) Silnice II/254, Lom Duchcov Teplice Silnice II. třídy Lom Teplice je v souvislosti s návrhem na přesměrování silnice I/27 do koridoru stávající silnice II/254 Lom Duchcov Teplice navržena k převedení do trasy stávající silnice I/27 Lom Dubí bez nároků na úpravy v trase. Naopak stávající silnice II/254 v navrhovaném přetřídění na kategorii silnice I. třídy č. 27 je sledována k zásadní přestavbě (viz silnice I/27). Silnice II/255, Třebušice - Lišnice - Volevčice - Postoloprty Silnice II. třídy Třebušice Postoloprty je v koordinaci s postupem těžby hnědého uhlí v dolu Vršany v úseku Bylany Třebušice výhledově přerušena a sledována v nové trase východně od stávající. Navazující úsek Třebušice Záluží u Mostu s napojením na silnici I/27 je koncepčně nestabilizovaný. Zachování silničního spojení je podmíněno zachováním limitů těžby na dole ČSA var. A. Za tohoto předpokladu bude silnice součástí propojení Komořany Horní Jiřetín s návaznostmi na obnovenou podélnou osu II. třídy Litvínov Černice Jirkov, ve vyšším pořadí s návazností na hřebenové partie Krušných Hor. V případě varianty B překročení limitů těžby, bude silnice těžbou přerušena. Silniční spojení v dlouhodobém výhledu, po rekultivaci celého prostoru, je doporučeno obnovit novou komunikací, vedenou z MÚK Komořany středem rekultivovaných prostorů s návazností na výhledově obnovenou podélnou osu podkrušnohorského úpatí. 158