FESTIVAL. ZLATÁ LOĎ estival

Transkript

1 FESTIVAL ZLATÁ LOĎ 4. festi estival slovinské kultury října 2013 Český Těšín, Mikołów, Bielsko-Biała, Biała, Krakov ov, Varšava Literární večery 17. října, Kavárna Avion, Český Těšín 18. října, Instytut Mikołowski, Mikołów 19. října, Galeria Wzgórze, Bielsko-Biała 21. října, Śródmiejski Ośrodek Kultury, Krakov 23. října, Staromiejski Dom Kultury, Varšava 10. mezinárodní překladatelská dílna v Bielsku-Biale Biale října Galeria Wzgórze, Bielsko-Biała Slovenistické přednášky 22. října, Instytut Filologii Słowiańskiej UJ, Krakov: O současných slovinských básnířkách, dr. Alenka Jovanovski O ekologické poezii Jureho Detely, dr. Iztok Osojnik Podrobný program naleznete na webových stránkách Organizátoři: KUD Police Dubove, Literarno društvo IA, Zveza Modro-bela ptica, Stowarzyszenie Triglav-Rysy, Instytut Mikołowski im. Rafała Wojaczka, Akademia Techniczno-Humanistyczna w Bielsku- Białej, Śródmiejski Ośrodek Kultury v Krakově, Instytut Filologii Słowiańskiej Uniwersytetu Jagiellońskiego, Instytut Slawistyki Zachodniej i Południowej Uniwersytetu Warszawskiego, Centrum za slovenščino kot drugi/ali tuji jezik na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani a Spolek/Towarzystwo Avion Sponzor: Javna agencija za knjigo Republike Slovenije/Slovinská knižní agentura Pod záštitou Velvyslanectví Republiky Slovinsko v Polsku Mediální sponzoři: Czar Słowenii/Čar Slovenije, Fragile, Lamelli

2 Název festivalu odkazuje na jednoho z nejvýznamnějších slovinských básníků 20. století Srečka Kosovela ( ): Zlatá loď je název básnické sbírky, která vinou předčasné autorovy smrti nebyla nikdy vydána. Kosovelovy básně, tzv. konsy in integrály, inspirované avantgardními uměleckými proudy jako konstruktivismus, dadaismus, futurismus a surrealismus, měly významný vliv na současné slovinské umění. Kosovelova výzva, ať se lidskost stane znovu hodnotou, je v dnešní době čím dál aktuálnější. Jako plod dlouhodobé polsko-slovinské kulturní spolupráce v uplynulém roce vyšla dvě knižní vydání slovinské poezie v polském překladu: dvojjazyčné vydání básní Srečka Kosovela Kalejdoskop: Izbrane pesmi/wiersze wybrane a výbor z poezie Iztoka Osojnika nazvaný Spodnie na niebie. V rámci letošního festivalu se polský čtenář bude moci seznámit s románem Karfanaum, czyli as killed současné slovinské spisovatelky Maje Novak (přel. Wojciech Domachowski; Instytut Mikołowski a Stowarzyszenie Triglav-Rysy 2013). Na festivalu svá díla představí slovinští umělci: spisovatelka Maja Novak, básnířka a literární vědkyně Alenka Jovanovski, básník, prozaik a esejista Iztok Osojnik, autor zpívané poezie, básník a spisovatel Matej Krajnc, malířka a grafička Alenka Koderman, básnířka a překladatelka Tatjana Jamnik. Připojí se k nim kolegové z Polska a České republiky: Agnieszka Bedkowska-Kopczyk, Agnieszka śuchowska-arent, Renata Putzlacher, Monika Gawlak, Katarzyna Bednarska, Kamil Szafraniec, Maciej Melecki, Krzysztof Siwczyk ad. V rámci Festivalu Zlotá Loď se za účasti zmíněných autorů ve dnech 19. a 20. října uskuteční 10. mezinárodní překladatelská dílna v Bielsku-Biale. Součástí letošní dílny budou rovněž přednášky na témata spojená s literárním překladatelstvím. přeložil Wojciech Domachowski 2013 přeložila Karolina Bucka Kustec 2012 bookshop.eu Kupuj Kupuj levněji! přeložil Marcin Warmuz

3 Program Čtvrtek 17. října ČESKÝ TĚŠÍN (Kavárna Avion, Hlavní třída 1) oficiální zahájení festivalu literární večer s Majou Novak, Alenkou Jovanovski a Iztokem Osojnikem uvádí Tatjana Jamnik a Renata Putzlacher koncert Mateje Krajnce Pátek 18. října MIKOŁÓW (Instytut Mikołowski, ul. Jana Pawła II 8/3) vernisáž malířské výstavy Alenky Koderman literární večer s Majou Novak, Alenkou Jovanovski a Iztokem Osojnikem uvádí Maciej Melecki a Krzysztof Siwczyk koncert Mateje Krajnce Sobota 19. října BIELSKO-BIAŁA BIAŁA (Galeria Wzgórze, Wzgórze 4) mezinárodní překladatelská dílna (podrobný program bude zveřejněn po 10. říjnu) literární večer s Majou Novak, Alenkou Jovanovski a Iztokem Osojnikem uvádí Agnieszka Będkowska-Kopczyk a Katarzyna Bednarska koncert Mateje Krajnce Neděle 20. října BIELSKO-BIAŁA BIAŁA (Galeria Wzgórze, Wzgórze 4) mezinárodní překladatelská dílna (podrobný program bude zveřejněn po 10. říjnu) Pond ondělí 21. října KRAKOV (Śródmiejski Ośrodek Kultury, ul. Mikołajska 2) literární večer s Majou Novak, Alenkou Jovanovski a Iztokem Osojnikem uvádí Tatjana Jamnik koncert Mateje Krajnce Úterý 22. října KRAKOV (Instytut Filologii Słowiańskiej UJ, ul. Bydgoska 19b) O současných slovinských básnířkách, přednáška dr. Alenky Jovanovski O ekologické poezii Jureho Detely, přednáška dr. Iztoka Osojnika Středa 23. října VAR ARŠAVA (Staromiejski Dom Kultury, Rynek Starego Miasta 2) literární večer s Majou Novak, Alenkou Jovanovski a Iztokem Osojnikem uvádí Agnieszka śuchowska-arendt a Tatjana Jamnik koncert Mateje Krajnce 3

4 Medailon ony slovinských autorů Alenka Jovanovski (1974) je slovinská básnířka, esejistka, literární kritička, redaktorka a překladatelka. V roce 2012 vydala básnickou prvotinu, sbírku Hlače za Džija (Kalhoty pro Džiho). Své básně a překlady italské literatury publikovala v literárních časopisech (Literatura, Dialogi, Poetikon) a Radiu Slovenija. Coby kritička a esejistka komentuje současnou slovinskou poezii. Pro Obec slovinských spisovatelů (Društvo slovenskih pisateljev) redigovala edici Litterae Slovenicae. Je laureátkou Stritarovy ceny, již Obec slovinských spisovatelů uděluje mladým kritikům, a ceny Vitez(inja) poezije (Rytíř-ka poezie) pro nejlepší báseň roku Vedle knižních vydání překladů Cesare Pavese (spolupřeklad Gašper Malej) a prózy Itala Calvina je autorkou literárněvědní monografie Temni gen: estetsko skozi prizmo mističnega izkustva (Temný gen: estetično viděné prismatem mystické zkušenosti, 2001). Matej Krajnc (1975) je slovinský básník, spisovatel, překladatel, literární kritik, hudebník a publicista. Vystudoval komparatistiku na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani, kde pokračuje postgraduálním studiem. Je mimořádně plodným autorem: vydal dvacet básnických sbírek (první z nich ve věku 13 let), osm románů a tucet povídkových sbírek. Spolupracuje s většinou slovinských literárních časopisů, překladateli poezie a prózy z angličtiny, němčiny, chorvatštiny, francouzštiny, italštiny. Překládá dílo Alexandra Popea, Leonarda Cohena, Toma Waitse, Johna Keatse, Williama Blakea, Elfriede Jelinek ad. Je členem Obce slovinských spisovatelů a Obce slovinských literárních překladatelů. Napsal monografii o Elvisi Presley, Johnny Cashovi a The Beatles. Věnuje se též písňové tvorbě; už dvanáct let natáčí alba a od roku 2009 zveřejňuje svou hudební tvorbu na portálu myspace.com. Maja Novak (1960) je slovinská spisovatelka, překladatelka a publicistka. Vystudovala právo na Právnické fakultě v Lublani (1986). K psaní vlastní prózy ji přivedla profese literární překladatelky. Překládá především krásnou literaturu a humanistiku z francouzštiny (G. Leroux, E.- E. Schmidt), italštiny (A. Baricco, S. Tamaro, U. Eco a další), srbštiny a chorvatštiny (mj. R. Šerbedžija, V. Arsenijević, I. Simić Bodrožić), angličtiny (R. Dawkins, N. Gaiman, C. Keegan, J. Mcgahern, J. Egan). Vedle toho píše publicistické texty pro časopis Global a fejetony pro společenský týdenník Mladina. Publikovala romány Izza kongresa ali Umor v teritorialnih vodah (Mimo kongresu, anebo vražda v teritoriálních vodách, 1993), Zarka (1994), Cimre (Spolubydlící, 1995, 2003), Karfanum ali as killed (Karfanaum, anebo as killed, 1998, 2000, 2004) a Mačja kuga (Kočičí mor, 2000, 2002, 2011), sbírku krátkých próz Zverjad (Šelmy, 1996, 2011) a knihy pro děti a mládež: romány Kufajn, Kufina in kamela Bombla ali Pravljica za Saro (Vpoho, Bezva a velbloud Budubýt aneb Pohádka pro Saru, 1995) a Vile za vsakdanjo rabo (Víly pro každodenní použití, 1998), sbírku povídek Male živali iz velikih mest (Malá zvířata z velkých měst, 1999) a sbírku básní pro dětí Ura zoologije (Hodina zoologie, 2003). Obdržela nominaci na prestižní literární ceny Kresnik a Večernica a v roce 1997 získala cenu Prešernovy nadace. 4

5 Její povídky se dostaly do řady slovinských a zahraničních antologií, romány se dočkaly překladů do finštiny, srbštiny, angličtiny a polštiny. Iztok Osojnik (1951) je slovinský básník, spisovatel, antropolog, historik, literární komparatista, filozof, malíř, esejista, překladatel, alpinista, cestovatel a turistický průvodce. Vystudoval komparatistiku na Univerzitě v Lublani (1977), absolvoval studijní stáž v Ósace v Japonsku, a získal doktorát z historické antropologie na Primorské univerzitě v Kopře. V letech byl ředitelem Mezinárodního literárního festivalu Vilenica. Průkopník řady uměleckých směrů, spoluzakladatel anarchistického podrealistického hnutí, Garbage art (Kjóto), hudebních performancí Papa Kinjal Band, Hidrogizma a jiných významných uměleckých spolků a festivalů (Galerija Equrna, Trnovski terceti, Pogovori v Vili Herberstein, Vilenica, Revija v reviji, Zlati čoln ad.). Do dnešního dne publikoval 27 sbírek poezie, nejnověji ***asterisk (2011) a Rudě vdani (2012), pět románů, naposledy Svinje letijo v nebo (Svině letí do nebe, 2012), dvě sbírky esejů a studií a historicko-antropologickou monografii Somrak suverenosti: Tanatalna politika oblasti (Soumrak suverenity: Tanatální politika moci, 2013). V češtině vyšel knižní výběr z jeho poezie pod názvem V tobě ožiju (přel. Aleš Kozár, 2007) a v polštině Spodnie na niebie (přel. Marcin Warmuz, 2012). Pořádá Mezinárodní básnicko-překladatelskou dílnu Zlatá loď, Letní literární rezidenci Vermont Collegea ve Slovinsku a další mezinárodní literární projekty. Jeho knihy byly přeloženy do více než 25 jazyků. Obdržel řadu domácích a zahraničních cen: Jenkovu cenu pro nejlepšího básníka roku (1997), Veroničinu cenu pro nejlepší básnickou sbírku roku (1998), Župančičovu cenu udělovanou autorům, kteří významně ovlivnili slovinskou kulturu a jejichž dílo se setkává s příznivým ohlasem v zahraničí (1992), Mezinárodní literární cenu KONS (2011), italskou Cenu Furlánska-Julského Benátska za poezii (2002) a chorvatskou Lucićovu cenu (2004). Tatjana Jamnik (1976) je slovinská básnířka, spisovatelka, překladatelka, redaktorka, učitelka slovinštiny coby cizího jazyka, redaktorka a vydavatelka krásné literatury a humanistiky. Vystudovala slovinštinu a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani. Vydala básnickou sbírku Brez (Bez, 2009). Její básně a povídky byly publikovány ve slovinských i zahraničních literárních časopisech a přeloženy do angličtiny, češtiny, francouzštiny, chorvatštiny, japonštiny, němčiny, polštiny, slovenštiny a srbštiny. Překládá polskou (A. Wiedemann, S. Lem, M. Witkowski, D. Masłowska, P. Bednarski) a českou literaturu (A. Berková, M. Urban, P. Brycz, L. Fuks, R. Denemarková. Do slovinštiny též přeložila jazykovědní monografii A. Będkowské- Kopczyk. Je laureátkou slovinské Ceny pro nejlepšího mladého překladatele z roku 2009, zakladatelkou a hlavní organizátorkou Festivalu slovinské kultury Zlatá loď v Polsku, spoluorganizátorkou Mezinárodní překladatelské dílny v Bielsku-Biale, Mezinárodní básnicko-překladatelské dílny Zlatá loď ve Slovinsku i prezentací slovinských autorů v zahraničí. Stojí v čele Kulturně-uměleckého sdružení Police 5

6 Dubové. Spolu s Tajou Kramberger a Barbarou Korun založila Mezinárodní literární cenu KONS. Alenka Koderman (1970) je slovinská malířka a grafička. Vystudovala malířství na Akademii muzických umění v Lublani. Po zakončení studia vedla umělecké dílny pro děti ( ). Její tvorba zahrnuje nerůznější oblasti: ilustraci, knižní design, loutkářství (Mini teater 2005), užité umění (dekorace ložnic a komod pro Hostel Celica v Lublani 2003), potištěné tkaniny (společně s Marjetou Godler pro Hostel Celica 2007), navrhování a malba keramiky (2011). Její dílo bylo prezentováno na několik skupinových (ve spolupráci se skupinou Paviljon 2008) i individuálních výstavách: 2006 Café Frontpage v Kodani, 2010 Galerie Mik Celje, Vojnik / Galerie Hest, Lublaň, 2012 Galerie Krka / Kritici umění vybírají (Lev Menaše), výstavní stánek v kulturně-kongresovém centru Cankarjev dom, Lublaň, 2013 Knihovna Prežihova Voranca v Lublani Galerie Ars Lublaň. Alenka Koderman: Prostor transformací, 2010, akryl na plátně, 85 x 145 cm 6