Strategické hlasování při volbách do Senátu Parlamentu České republiky
|
|
- Stanislav Kraus
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Hájek, L. Strategické hlasování při volbách do Senátu Parlamentu České republiky 3 Strategické hlasování při volbách do Senátu Parlamentu České republiky Lukáš Hájek Abstract The article deals with a concept of strategic voting employed in the case of the elections to the Senate of the Parliament of the Czech Republic. The aim is to scrutinize whether a voter votes strategically in the two-round system in the Czech Republic. The area of study is analyzed through contradictory presuppositions of Garry Cox in Making Votes Count and Giovanni Sartori in Comparative Constitutional Engineering about a voters behavior in the first round of the two-round system. The results are that strategic voting is not observed. Hypothesis of Garry Cox about strategically acting voter was refuted by several employed tools. On the contrary hypothesis of Giovanni Sartori about elector voting in the first round of two-round system as freely as in proportional representation is in harmony with the results. Furthermore, on the one hand anti-system parties look to be underrepresented under the voting system in the Czech Republic, on the other hand they tend to gain more votes in the second from the two rounds as the results of the analysis of the related Sartori s presuppositions. Keywords two-round system, strategic voting, Duvergerian equilibrium, SF ratio, Senate
2 4 European Electoral Studies, Vol. 10 (2015), No. 1, pp Úvod Volební studia se celou jednou oblastí svého zájmu detailně zaměřují na účinky volebních systémů, když v podstatě u všech typů předpokládáme primárně dva (rozličné) efekty, a sice mechanické a psychologické. Výjimkou není ani systém dvoukolového hlasování, který je oproti ostatním volebním systémům specifický právě tím, že volič může hlasovat během krátké doby hned dvakrát. To dává vzniknout intenzivní a pozoruhodné debatě o psychologických účincích dvoukolového volebního systému na voliče. Zejména možnosti voličovy kalkulace v 1. a 2. kole v závislosti na jednotlivých strategiích podněcují řadu sporů napříč akademickou obcí. Cílem následujícího článku je odhalit, nakolik v českém prostředí hlasují voliči ve dvoukolého volebním systému strategicky. Prostředkem výzkumu je kritická analýza dvou dnes již klasických textů vyjadřujících se k problematice účinků dvoukolového hlasování. Jedná se o knihu Srovnávací ústavní inženýrství Giovanni Sartoriho (2001), poprvé vydanou roku 1994, a publikaci Making Votes Count od Garyho W. Coxe (1997) z roku Článek tak využívá poznatky předních politických vědců a odhaluje možnosti jejich aplikace v našem politickém prostoru na základě rozsáhlé datové analýzy. Výzkumná otázka zní, zda je možné pozorovat autory předpokládané efekty dvoukolového hlasování, zejména strategické hlasování, v prostředí České republiky. Studie využívá k zodpovězení výzkumné otázky kvantitativních metod analýzy při práci s datovým setem výsledků voleb do Senátu Parlamentu České republiky (Senát PČR). Giovanni Sartori a Garry Cox o systému dvoukolového hlasování Známý italský politolog Giovanni Sartori (2001: 24) souhlasí s tím, že systém dvoukolového hlasování je do značné míry zvláštním systémem. Umožňuje totiž voličovi přeorientovat své hlasy mezi prvním a případným závěrečným hlasováním a navíc jde podle něj o ohromně pružný systém. Hlavní Sartoriho tezí je, že systém dvoukolového hlasování nikdy nefunguje jako zcela většinový (ve smyslu volebního systému first past the post) a nikdy ani jako zcela proporční. Přestože pak dvoukolové volební procedury bývají standardně zahrnuty mezi většinové volební systémy (Chytilek et al. 2009), pro Sartoriho představuje z praktického hlediska 1. kolo volby situaci, kdy se voliči chovají jako v poměrném volebním systému, tedy svobodně vyjadřují své první preference. Podle Sartoriho (2001: 75) známého výroku může volič střílet dvakrát: Při první ráně je ještě dost tma. Podruhé střílí již za plného denního světla. Sartori sice připouští, že voličova svoboda je už v 1. kole omezena v systémech, kde jsou do 2. kola vpuštěni jen někteří, či dokonce pouze dva kandidáti, jako je tomu v případě českých senátních voleb. Ve výsledku však tvrdí, že bez ohledu na tyto rozdíly platí, že volič je v dvoukolovém hlasování právě tak svobodný v prvním kole jako v systému poměrného zastoupení. První kolo tedy představuje pouze selekci, nikoliv elekci a volič je tlačen ke strategické volbě až v kole druhém, kde musí přejít často na svoji druhou či dokonce třetí preferenci (Sartori 2001: 75, 76). Dalším Sartoriho poznatkem je vliv dvoukolového hlasování na podobu stranického systému a tvrdí, že tento systém hlasování trestá ideologickou a odměňuje pragmatickou politiku. Volební systém bez uzavřeného 2. kola dává totiž stranám mezi oběma koly možnost vyjednávat o podpoře. Uzavřené 2. kolo tento prostor neposkytuje, i když dohoda by sice mohla být uzavřena ještě před 1. kolem, ale dle Sartoriho by odstoupivší strana přiznávala dopředu porážku, což je nelogické a raději tak zkusí štěstí, neboť nezapomeňme, že v 1. kole se ještě střílí za tmy. Dle Sartoriho lze intuitivně konstatovat, že dvoukolové hlasování v jednomandátových obvodech má na stranický systém stejné reduktivní účinky jako jakýkoliv většinový systém, neboť dvoukolové hlasování obecně primárně penalizuje antisystémové strany (extremistické, extrémní i izolované). Svého nejvyššího výsledku totiž tyto strany dosahují už v 1. kole a nepřipadá u nich v úvahu přesun voličských hlasů od jiných stran. Zejména silný systém dvoukolového hlasování (s uzavřeným 2. kolem v jednomandátových volebních obvodech) tendenčně vyřazuje antisystémové strany za hranice relevantnosti a způsobuje významnou podreprezentaci třetích rozptýlených stran, které nemají dostatečnou podporu v regionech (Sartori 2001: 77 80).
3 Hájek, L. Strategické hlasování při volbách do Senátu Parlamentu České republiky 5 Americký politolog Garry Cox (1997: 123) již od počátku zaujímá oproti Sartorimu zřetelně odlišné stanovisko. Tvrdí totiž, že pokud se volič zajímá výhradně o výsledek konkrétní volby a má racionální očekávání, strategické hlasování hraje ve dvoukolovém hlasování podobnou roli, jakou má v jednokolovém většinovém systému. Volič už v 1. kole hlasuje značně strategicky, a to zejména s ohledem na omezení počtu životaschopných (viable) kandidátů před 2. kolem. Limit aplikovatelný na počet takových kandidátů Cox teoreticky stanovuje v 1. kole na M + 1, kde M představuje počet kandidátů, kteří postupují z 1. do 2. kola. Teze Garryho Coxe (1997: 126) jsou založeny na řadě podmínek, kterými je obecně obtížné se zabývat. Kromě již výše uvedených je to kupříkladu předpoklad, že pro voliče je hlasování bez nákladů, a proto se vůbec nezabývá otázkou volební účasti. Celkově je v rámci dvoukolového hlasování s uzavřeným 2. kolem pro Coxe (1997: ) důležitý systém tzv. párování, tedy výběr kandidátů, kteří se v rozhodujícím 2. kole utkají o mandát. Cox uvažuje tím způsobem, že situace, kdy by kandidátovi chyběl k vítězství už v 1. kole snad jediný hlas, je pro voliče značně nepravděpodobná. Proto bude voliče primárně zajímat, mezi kým si bude vybírat ve 2. kole, které je teprve rozhodující. Volič tedy dle Coxe volí strategicky již v 1. kole, tzn. že již v 1. kole může volit i jinou než svoji první preferenci, aby zajistil odpovídající podmínky pro 2. kolo. Na základě již uvedených (i některých dalších) předpokladů Cox konstruuje dva výroky o systému dvoukolového hlasování s uzavřeným 2. kolem: Výrok 1 Výrok 2 V rámci dostatečně velkých elektorátů se hlasy pro kandidáty očekávané na čtvrtém a nižším místě budou blížit nule. V rámci dostatečně velkých elektorátů se zisky kandidátů očekávaných na prvním a druhém místě budou blížit. Výrok 1 Cox (1997: 128) odvozuje od předpokladu, že v 1. kole se volič bude rozhodovat mezi životaschopnými (viable) kandidáty, což dle pravidla M + 1 v systému s uzavřeným 2. kolem značí výběr mezi kandidáty očekávanými v 1. kole na 1. až 3. místě při opuštění ostatních kandidátů. Existují však dvě omezení. Za prvé všichni kandidáti očekávaní na 4. a nižším místě mají jen nepatrný podíl hlasů. Za druhé se objevuje očekávaná remíza pro 3. místo mezi dvěma a více kandidáty, tzn. že nikdo z nich není postižen, neboť všichni mají dobrou šanci na postup do 2. kola (Cox 1997: 129). Výrok 2 Cox (1997: 130) zakládá na předpokladu, že kandidát očekávaný na 1. místě bude při zvětšující se převaze postupně opouštěn voliči, kteří se více než na snahu vybrat kandidáta už v 1. kole budou soustředit na výše zmíněný princip párování pro kolo druhé. Kandidáti na 1. a 2. místě se budou tedy k sobě postupně přibližovat. Jedná se přirozeně o poměrně riskantní strategii, neboť kandidátovi očekávaném na 1. místě mohou nakonec chybět hlasy k tomu, aby se do 2. kola vůbec dostal. Cox sice zmiňuje situace, kdy voličům může záležet na vítězství kandidáta již v 1. kole, ale na základě více či méně logických argumentů odvozuje, že uvedené výroky nakonec platí za všech situacích (Cox 1997: 130, 137). Jak je z předešlého textu možné číst, Sartori i Cox dochází ve svých publikacích k jasně odhalitelným předpokladům, které by dle každého z nich měl dvoukolový systém hlasování s uzavřeným druhým kolem mít. Podstatný je zejména fakt, že v jádru svých teorií si oba dva autoři odporují. Tento spor byl podroben již nejednomu výzkumnému prověření a následující příklady nejsou sice zdaleka vyčerpávající, ale měly by poukázat na některá zajímavá zjištění a případně i metodické postupy, kterak lze výše zmíněný rozpor posoudit. Zajímavý výzkum uskutečnila skupina odborníků ve Francii. Straeten, Laslier a Blais (2013) se pomocí metodicky problematického, ale přesto zajímavého internetového hlasování, kterého se zúčastnilo přibližně 8 tisíc respondentů, pokusili odhalit, jak různé volební systémy použité v rámci jedněch voleb mění chování voličů v nich. Výzkumný tým poskytl respondentům v různých skupinách naprosto stejnou nabídku kandidátů, kteří kandidovali v 1. kole skutečných prezidentských voleb ve Francii v roce Pokaždé ovšem za využití jiného volebního systému. Volič byl nejprve seznámen s každým ze čtyř nabídnutých volebních systémů, kterými byly dvoukolový většinový volební systém s uzavřeným 2. kolem (skutečně využívaný), systém prvního v cíli first past the post, alternativní hlasování alternative vote a schvalování approval vote (Chytilek et al. 2009; Straeten, Laslier a Blais 2013: 324). Každý
4 6 European Electoral Studies, Vol. 10 (2015), No. 1, pp respondent následně volil ve všech čtyřech uvedených volebních systémech při stejné možnosti výběru kandidátů. Cílem bylo odhalit, kolik lidí volilo v různých volebních systémech jinak. Pokud se budeme zabývat pouze těmi výsledky, které se vztahují k výše nastíněnému sporu Coxe a Sartoriho, zjistíme, že celkem 89 % respondentů volilo stejného kandidáta v systému prvního v cíli i v 1. kole dvoukolové volby (Straeten, Laslier a Blais 2013: 326). Zároveň v přiloženém dotazníku uvedlo celkem 13 % lidí, že v 1. kole dvoukolové volby nevolí kandidáta, kterého by preferovali (Straeten, Laslier a Blais 2013: 328). Tato data indikují, že voliči vybírají kandidáta strategicky již v 1. kole, což podporuje Coxovu tezi oproti Sartorimu. Psychologické účinky vybraných volebních systémů na rozhodování voliče jsou potvrzeny i dalšími texty (Blais et al. 2011), ale pro předložený článek má zásadní význam další experimentální studie z francouzského prostředí (Blais et al. 2007). Zde už se výzkumníci přímo zaměřili na debatu o (ne)strategickém chování voliče v jednokolovém a dvoukolovém hlasování, konkrétně se studie snaží rozsoudit Coxe a Maurice Duvergera, jehož argumentaci pak do značné míry převzal právě Sartori. Metodicky znatelně pokročilejší výzkum byl proveden na skupině lidí, kteří volili pod jednokolovým i dvoukolovým volebním systémem při stejné nabídce kandidátů rozdělených na pravolevé ose (Blais et al. 2007: ). Výsledky výzkumy, podobně jako ve výše nastíněné studii, ukázaly, že rozdíly mezi jednokolovým a dvoukolovým hlasováním byly minimální, což opět potvrzuje Coxovu tezi, že volič volí strategicky i v 1. kole dvoukolového hlasování podobně jako by volil v jednokolovém systému (Blais et al. 2007: 283). Konkrétně se projevilo (Blais et al. 2007: 285), že voliči zcela zřetelně opouští dva nejextrémnější kandidáty. Přestože je studie zakončena slovy, že Cox ve svých předpokladech uvažuje správně, zůstává zároveň faktem, že strategické opouštění některých kandidátů je v 1. kole dvoukolového hlasování oproti hlasování jednokolovému méně frekventované (Blais et al. 2007: 285). Pokud ale voliči mají stejnou nabídku možností, mají skutečně tendenci se v obou systémech chovat podobně. Empirická analýza předpokladů na případu senátních voleb Z výše uvedených výzkumů založených na experimentální bázi poměrně jednoznačně vyplývá, že v otázce strategického chování voličů ve dvoukolovém hlasování má blíže k pochopení reality četba Coxe než Sartoriho. Pokusme se však nyní empiricky prověřit toto zjištění na českém případu voleb do Senátu PČR. Nejprve stanovme dvě základní vzájemně rozporné výzkumné hypotézy dle zjištěných předpokladů obou autorů, z nichž může být nutně prokázána pouze jedna: H 1A H 1B Volič se v 1. kole chová jako v poměrném volebním systému, tedy svobodně vyjadřuje svoji první preferenci (Sartoriho předpoklad). Volič už v 1. kole hlasuje značně strategicky, když jde primárně o omezení počtu životaschopných (viable) kandidátů před 2. kolem (Coxův předpoklad). Vedle výroků o (ne)strategickém chování v rámci 1. kola dvoukolového hlasování je možné za další zřetelně identifikovatelná tvrzení považovat Sartoriho tendenční předpoklady o účincích dvoukolového volebního systému pro antisystémové strany. Zformovat lze další dvě hypotézy k ověření jejich platnosti v českém prostředí: H 2 H 3 Efektem dvoukolového volebního systému je celková podreprezentace antisystémových stran. Antisystémové strany získávají nejvyšší počet hlasů již v 1. kole. Výběr datového podkladu v podobě senátních voleb je logicky opodstatněný. Za prvé jde vedle prezidentských voleb o jediný případ, kdy je v českém prostředí využíván systém dvoukolového hlasování a je tak možné se pomocí prověření Coxových a Sartoriho hypotéz zabývat otázkou strategického hlasování. Oproti prezidentským volbám, které se prozatím konaly pouze jednou v roce 2013, je pak v rámci voleb senátních k dispozici nesrovnatelně širší datová základna, která je veřejně dostupná skrze web Českého statistického úřadu ( Datový set pro výzkum obsahuje informace o všech
5 Hájek, L. Strategické hlasování při volbách do Senátu Parlamentu České republiky 7 řádných volbách do Senátu PČR uskutečněných v letech Opomenuty jsou volby doplňovací, protože předpokladem je, že ty se konají v ojedinělé společenské a politické atmosféře odlišné oproti volbám řádným probíhajícím napříč celou Českou republikou ve stejném čase. Důvodem je potřeba pracovat s případy srovnatelného charakteru pro pozdější sledování proměn časové řady (Drulák et al. 2008: 68; Novák 2011: 304). Celkem je kvantitativní analýza provedena na základě 324 voleb. Datový set je zpracován v programu IBM SPSS Statistics, jenž je využit rovněž k dílčím výpočtům a tvorbě grafů. Prověření předpokladů strategického chování voličů Výše uvedené kontradikční hypotézy H 1A ah 1B ukazují, že 1. kolo dvoukolového hlasování s uzavřeným 2. kolem je štěpícím momentem mezi oběma autory. Na tuto názorovou dichotomii je možné nahlížet obzvláště prizmatem dvou Coxových výroků (viz výše), které vyzývají k empirickému prověření. Z výroku 1 vyplývá, že (i při ponechání autorem zmíněných výjimek stranou) by mělo být možné najít tendence k výraznějším rozdílům v zisku hlasů mezi kandidáty na 3. a 4. místě. Z výroku 2 lze usuzovat, že sice rovněž tendenčně, ale přesto významně by mělo být možné identifikovat menší rozdíly mezi kandidáty na 1. a 2. místě. Přestože Cox uvedená tvrzení přímo nekvantifikuje, z jeho způsobu uvažování lze celkem nesporně odvodit, že minimálně rozdíl mezi 3. a 4. kandidátem by měl být (zřetelně) vyšší než rozdíl mezi 1. a 2. kandidátem. Coxův předpoklad lze tedy kvantifikovat následujícím způsobem, kde V i představuje zisk hlasů pro jednotlivé kandidáty: (V 1 V 2 ) < (V 3 V 4 ) Z dat vyplývá, že výše uvedená nerovnice platila pouze v 85 z 324 případů (26,23 %), když v 239 případech (73,77 %) byl dokázán vztah opačný. Zatímco pak průměrný rozdíl v procentuálním zisku 1. a 2. kandidáta činil 10,91 %, mezi 3. a 4. kandidátem dosahoval průměrně 4,32 %. Cox sice upozorňuje na některé situace, které mohou jeho předpokládaná pravidla narušovat (Cox 1997: 129), ovšem to, že v téměř třech čtvrtinách případů byla výše uvedená (primitivní) podmínka ve formě vzorce vycházejícího z Coxových výroků vyvrácena, jeho hypotézu H 1B příliš nepotvrzuje. Cenným nástrojem pro otestování přítomnosti strategického hlasování v 1. kole dvoukolového hlasování je porovnání výsledků druhého a prvního poraženého, tedy využití tzv. second-first (loser) ratio SF ratio (Cox 1997: 85; Moser, Scheiner 2009: 54). Při aplikaci na dvoukolový většinový systém s uzavřeným 2. kolem to znamená porovnání zisků hlasů 4. a 3. kandidáta ve výsledném pořadí 1. kola. Testování poměru zisků má úzký vztah ke zjišťování přítomnosti tzv. duvergerovského ekvilibria, které předpokládá přesun významné většiny hlasů k předním kandidátům při opuštění těch beznadějných strategic desertion (Dudáková et al. 2006: 21). Znaky duvergerovské logiky vznikaly primárně na případu volebního systému prvního v cíli, ale analogicky je lze pozorovat i v dalších volebních systémech, jakým je právě systém dvoukolového hlasování, o což se ostatně pokouší i sám Cox (Dudáková et al. 2006: 21 23). Konstatuje přitom, že strategické hlasování je možné pod duvergerovskou logikou odhalit při SF ratio blízko hodnotě 0. V rámci neduvergerovského ekvilibria se o 3. místo mohou dělit dva a více kandidátů a nenastává situace jejich opouštění voliči (Cox 1997: 129). Zároveň se však stále mohou projevit i obvody se strategickým hlasováním duvergerovské logiky a pro zakreslený histogram sledující frekvenci volebních obvodů s příslušnými hodnotami SF ratio je typické bimodální rozložení s vrcholy u SF ratio hodnot 0 a 1. Právě bimodální rozložení pod neduvergerovskou logikou značí přítomnost strategického hlasování (Cox 1997: 86-88). Vzhledem ke snaze prověřit zkonstruované hypotézy se však lze na nástroj SF ratio dívat mnohem prozaičtěji. Pro prokázání výše uvedeného Coxova předpokladu o zřetelném rozdílu hlasů mezi 3. a 4. kandidátem by se SF ratio mělo blížit pokud možná co nejvíce hodnotě 0. Čím blíže je totiž výsledek hodnotě 0, tím spíše je pravidlo M + 1 potvrzeno (Jesse 1999: 327). Naopak, čím více voliči nejsou ochotní či schopní hlasovat (dle Coxových úvah) strategicky, tím bude SF ratio vyšší (Moser a Scheiner 2009: 54). Počet volebních případů s vybraným intervalem SF ratio za celou historii senátních voleb v České republice ukazuje níže obrázek 1. Z něj jasně vyplývá, že se SF ratio převážně kloní k hodnotě 1, což
6 8 European Electoral Studies, Vol. 10 (2015), No. 1, pp Obrázek 1: SF ratio prvních kol senátních voleb v České republice (Český statistický úřad) popírá přítomnost jednak duvergerovského ekvilibria, jednak strategické hlasování pod neduvergerovskou (i duvergerovskou) logikou. Přeneseně je tímto způsobem především vyvrácen i Coxův předpoklad o významném rozdílu mezi zisky hlasů 3. a 4. nejúspěšnějšího kandidáta v pořadí 1. kola. Jev nepřítomnosti strategického hlasování v případě České republiky však nemusí být nijak zvláště překvapivý. Ve své podstatě se totiž shoduje se závěry studie z amerického prostředí, že v nových demokraciích se političtí aktéři nechovají tak strategicky, jako je tomu v demokraciích etablovaných (Moser a Scheiner 2009: 60). Důvodem pro to se zdá být zejména nedostatek informací. Pokud přijmeme takovou tezi, avšak zároveň vnímáme současný politický systém v České republice jako již konsolidovaný a etablovaný, mohli bychom odhalit vývoj ukazatele SF ratio v čase směrem k prohlubování právě strategického hlasování, a to pod duvergerovsku i neduvergerovskou logikou. Výsledky takového časového srovnání ukazují obrázky 2 6 společně s tabulkou 1. Již letmý pohled na datové i grafické zpracování stejného ukazují, že významnější strategické hlasování v podobě prohlubujících se rozdílů v ziscích 3. a 4. kandidáta a tedy i snižujících se SF ratio nelze pozorovat. Neobjevuje se ani bimodální rozložení, SF ratio blízké hodnotě 0 se v datech vůbec nevyskytuje. Průměrné SF ratio se spíše mírně zvyšuje a zatímco maximální hodnoty zůstávají přibližně na stejné úrovni, minimální se dokonce zřetelně navyšují, což zejména popírá možnou existenci předpokládaného strategického hlasování při duvergerovské logice. I nástroj SF ratio tak hovoří proti Coxově hypotéze H 1B. Tabulka 1: SF ratio prvních kol senátních voleb v České republice Volby/ukazatel Průměr 0,726 0,781 0,836 0,763 0,792 0,792 0,681 0,724 0,758 0,787 0,758 Minimum 0,280 0,515 0,552 0,281 0,545 0,425 0,262 0,455 0,492 0,467 0,262 Maximum 0,993 0,995 0,999 0,971 0,995 0,978 0,975 0,977 0,995 0,998 0,999 Pro Coxe kruciální pravidlo M + 1 v případě dvoukolové volby s uzavřeným 2. kolem znamená pro voliče rozhodování zejména mezi prvními třemi očekávanými kandidáty. Podle Coxovy argumentace by se takový předpoklad měl odrazit i ve volebních výsledcích. To si lze představit tak, že součet
7 Hájek, L. Strategické hlasování při volbách do Senátu Parlamentu České republiky 9 Obrázek 2: SF ratio prvních kol senátních voleb v České republice v letech 1996 a 1998 (Český statistický úřad) Obrázek 3: SF ratio prvních kol senátních voleb v České republice v letech 2000 a 2002 (Český statistický úřad) Obrázek 4: SF ratio prvních kol senátních voleb v České republice v letech 2004 a 2006 (Český statistický úřad)
8 10 European Electoral Studies, Vol. 10 (2015), No. 1, pp Obrázek 5: SF ratio prvních kol senátních voleb v České republice v letech 2008 a 2010 (Český statistický úřad) Obrázek 6: SF ratio prvních kol senátních voleb v České republice v letech 2012 a 2014 (Český statistický úřad) Obrázek 7: Průměrné zisky prvních tří kandidátů v závislosti na celkovém počtu kandidátů (Český statistický úřad)
9 Hájek, L. Strategické hlasování při volbách do Senátu Parlamentu České republiky 11 obdržených hlasů prvních tří kandidátů by měl tvořit významnou část všech odevzdaných hlasů a tento poměr by se neměl měnit ani s různým počtem kandidátů, protože pravidlo M + 1 v sobě nijak nezohledňuje počet kandidujících. Naopak podle Sartoriho by v 1. kole dvoukolového hlasování měly být voličské preference mnohem více rozloženy tak, že v podstatě odpovídají volebnímu systému poměrného zastoupení. Zde nastává přímý střet hypotéz H 1A ah 1B. Dataset ukazuje, že v rámci všech 324 prvních kol získali kandidáti na prvních třech místech průměrně 72,84 % hlasů. Co je ale možná důležitější, je klesající trend křivky průměrných hodnot, který v obrázku 7 ukazuje, že s rostoucím počtem kandidátů se významně projevuje i odliv voličů od prvních tří. To odporuje Coxově představě, že počet kandidátů by na takový ukazatel v podstatě neměl mít výraznější vliv. Při ještě stále běžném počtu osmi až deseti kandidátů se už voličská podpora pro první tři kandidáty pohybuje pouze mezi 60 a 70 %. Od počtu jedenácti kandidátů se sice součet procentuálních zisků prvních tří kandidátů navyšuje, ale vzhledem k počtu takových případů již nelze těmto zjištěním přikládat přílišnou váhu. Tato zjištění Coxovu tezi o pravidlu M + 1 a zisku pro první tři kandidáty sice přímo nepopírají, protože ta opět není konkrétně kvantifikována, ale určitě ji nijak nepodporují. Na základě uvedeného grafu je možné tvrdit spíše to, že se objevují tendence podporující Sartoriho představy o proporčním rozdělení voličských preferencí v 1. kole, když se podpora s rostoucím počtem kandidátů stále více přesunuje od prvních tří i k dalším kandidátům. I třetí využitá metoda Coxovu hypotézu H 1B spíše popírá a k tomu i tendenčně potvrzuje Sartoriho hypotézu H 1A. Dopady dvoukolového volebního systému na antisystémové strany Kromě zkoumaného sporu mezi Coxem a Sartorim v otázce možného strategického chování voličů v 1. kole dvoukolového hlasování je třeba posoudit i Sartoriho hypotézy H 2 ah 3 o dopadech dvoukolového systému hlasování na antisystémové strany. Jejich reprezentantem je v předloženém článku Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), jelikož na jejím zařazení do uvedené kategorie panuje shoda v akademické obci (Fiala et al. 1999: 273; Vodička a Cabada 2011: 284; Kubát 2013: 88) a zároveň se voleb oproti jiným potenciálně pozorovatelným antisystémovým stranám pravidelně účastní, což poskytuje dostatečně rozsáhlou datovou základnu. Z 324 případů, kdy se uskutečnilo 1. kolo senátních voleb, KSČM jako jediná (!) česká politická strana vždy navrhla kandidáta. Do 2. kola následně postoupil stranou oficiálně navržený kandidát ve 45 případech (13,89 %). Celkem v osmi případech KSČM získala mandát (17,78 % ze situací, kdy kandidát navržený KSČM postoupil do 2. kola). Zcela v souladu se Sartoriho hypotézou H 2 je tedy možné konstatovat, že konkrétně KSČM je volebním systémem odsouvána do pozice jen málo relevantní strany. To lze porovnat zejména s jejími výsledky při volbám do dalších zastupitelských orgánů při využití jiných volebních systémů, které jsou zřetelně lepší. Zajímavá je též analýza Sartoriho výroku o zisku antisystémových stran mezi 1. a 2. kolem, když v hypotéze H 3 tvrdí, že tyto strany dosahují svého největšího profitu hlasů již v kole prvním. Tento jev se však potvrdil pouze v 8 z 45 případů (17,78 %), ve všech ostatních případech (82,22 %), kdy kandidát navržený KSČM postoupil do 2. kola, v něm získal více hlasů než v kole prvním. Hypotéza H 3 tedy byla v českém případu KSČM vyvrácena. Průměrně totiž kandidáti komunistické strany získali ve 2. kole o hlasů více než v 1. kole (medián hlasů), což představuje průměrné navýšení zisku hlasů mezi 1. a 2. kolem o 29,13 %. Závěr Článek představil hlavní teze Garryho Coxe (Making Votes Count) a Giovanni Sartoriho (Srovnávací ústavní inženýrství) a ukázal, že autoři se zásadně rozcházejí ve svých předpokladech o psychologických účincích volebního systému dvoukolového hlasování s uzavřeným 2. kolem na voliče. Kritická reflexe sporu jinými autory potvrdila primárně Coxovy předpoklady, že volič se nechová v systému dvoukolového hlasování výrazně jinak od systému jednokolového, což znamená, že hlasuje značně strategicky již v 1. kole dvoukolového hlasování.
10 12 European Electoral Studies, Vol. 10 (2015), No. 1, pp Tento předpoklad s cílem odhalit možné strategické hlasování voličů v prostředí českých senátních voleb prověřil i předložený článek. A to nikoliv metodou experimentální, jaké využili analyzované studie, ale empiricky podloženým výzkumem. Na základě výše prozkoumaných dat lze konstatovat, že Coxovy předpoklady o strategickém hlasování voličů v 1. kole dvoukolového systému hlasování nebyly potvrzeny, ba naopak. Coxova hypotéza byla vyvrácena celkem třemi metodami, a sice prověřením rozdílů v zisku hlasů kandidáta, pomocí nástroje SF ratio a odhalením závislosti procentuálního zisku hlasů prvních tří kandidátů na počtu kandidujících. Vybraná zjištění navíc nepřímo vypovídají o převaze Sartoriho předpokladů o chování voliče v 1. kole dvoukolového hlasování jako v systému využívajícím poměrného zastoupení, což odpovídá i vzájemně rozpornému postavení hypotéz H A ah B. Celkově byla v českém případě senátních voleb potvrzena Sartoriho hypotéza a tedy i absence strategického hlasování v 1. kole dvoukolového hlasování. Rozpor v závěrech oproti experimentálním studiím lze dle mého názoru vysvětlit různými metodami i cíli výzkumu. Zatímco totiž experimentální studie řešily mnohem více rozdíly v chování mezi jednokolovým a dvoukolovým systémem hlasování, předkládaný článek se pomocí empirických analýz přímo zabýval důsledky voličského chování na konkrétním případě voleb do Senátu PČR. Důležité je vnímat i vliv prostředí České republiky, a to nikoliv (pouze) z hlediska politické kultury či odlišné strategie chování českého voliče, ale zejména při pohledu na míru volební účasti. Ta je totiž právě v případě senátních voleb oproti jiným volbám velmi nízká. Sám Cox přitom volební účast explicitně nezmiňuje, pouze předpokládá dostatečně velké elektoráty při absenci nákladů na volbu pro voliče, což podmiňovat vysokou volební účast může. Nízká volební účast však zcela jasně znamená, že voleb se účastní poměrně specifická skupina voličů, u nichž nemusí platit předpokládané tendence v jejich chování. Tolik tedy alespoň částečně na Coxovu obhajobu. Empirickému průzkumu kritice byly podrobeny i Sartoriho hypotézy o důsledcích volebním systému pro antisystémové strany. Bylo sice potvrzeno, že ty zůstávají v důsledku využitého volebního systému mimo významnou politickou relevanci (H 2 ), ale Sartoriho předpoklad o maximálních ziscích těchto stran již v 1. kole byl vyvrácen (H 3 ). Seznam použité literatury B, A. et al The Mechanical and Psychological Effects of Electoral Systems: A Quasi-Experimental Study. Comparative Political Studies. Vol. 44, No. 12, s B, A. et al One-round vs. Two-round Elections: An Experimental Study. French Politics. No. 5, s C, G. W Making Votes Count: Strategic Coordination in the World s Electoral Systems. New York: Cambridge University Press. Český statistický úřad Volby do Senátu Parlamentu České republiky [on-line]. [vid ]. Dostupné na D, P. et al Jak zkoumat politiku. Praha: Portál. D, B., C, R., Z, P Techniky výzkumu výstupů volební soutěže. Druhá generace. Evropská volební studia. Vol. 1, No. 1, s F, P. et al Komunismus v České republice: vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalších komunistických organizací v české politice. Brno: Masarykova univerzita. C, R. et al Volební systémy. Praha: Portál. J, N. G Candidate Success in Multi-member Districts: An Investigation of Duverger and Cox. Electoral Studies. Vol. 18, No. 3, s K, M Současná česká politika co s neefektivním režimem? Brno: Barrister & Principal. M, R. G., S, E Strategic Voting in Established and New Democracies? Ticket Spli ing in Mixed-member Electoral Systems. Electoral Studies. Vol. 28, No. 1, s
11 Hájek, L. Strategické hlasování při volbách do Senátu Parlamentu České republiky 13 N, M Pojmový úvod do komparativní politologie. In N, M. et al. Úvod do studia politiky. Praha: Sociologické nakladatelství. S, G Srovnávací ústavní inženýrství: zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Sociologické nakladatelství. S, K., L, J.-F., B, A Vote Au Pluriel: How People Vote When Offered to Vote Under Different Rules. PS: Political Science & Politics. Vol. 46, No. 2, s V, K., C, L Politický systém České republiky: historie a současnost. Praha: Portál.
TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav
pv9 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29, 3 6 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu květen 4
VíceZpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,
Tisková zpráva Voliči a strany září 2019 20 % voličů se považuje za rozhodné přívržence preferované strany, 49 % s ní většinou souhlasí, 17 % uvedlo, že stanoviska strany jsou jim blízká, ale v mnohém
VíceČÁST IV VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ
ČÁST IV VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ 4.1. Volební účast Nejvyšší volební účast ve volbách do obecních zastupitelstev byla na začátku analyzovaného období v roce 1994, kdy se voleb zúčastnilo více než 62
VíceDemokracie, lidská práva a korupce mezi politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi
VíceVolební model MEDIAN (duben-květen 2012)
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner
VíceBleskový výzkum SC&C pro Českou televizi
Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Důchodová reforma a odbory prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie
VíceRomové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014
ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceSTEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2014
STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 201 V červnovém volebním modelu STEM by se do Poslanecké sněmovny nedostalo hnutí Úsvit, sněmovna by tak byla složena ze šesti stran. Poslední tři měsíce před prázdninami
VíceFavoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice
Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Z modelového exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který se zaměřil na politické nálady občanů ČR, Pražanů a obyvatel Brna a Ostravy
VíceVýsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Výsledky a prezentace české vědy z pohledu
VíceNázor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018
Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to jsou tři pětiny. Téměř sedm z deseti Čechů vnímá jako
VíceVoliči populistických stran ve volbách 2013: základní charakteristiky a užívání nových médií
Voliči populistických stran ve volbách 2013: základní charakteristiky a užívání nových médií Zpráva z výzkumu Květen 2015 Mgr. Jaromír Mazák http://www.polcore.cz Tato výzkumná zpráva 1 přináší základní
VíceZpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,
Tisková zpráva Priority ve financování jednotlivých oblastí sociální politiky listopad 2016 Z deseti sociálních oblastí nejvyšší prioritu získala zdravotní péče, kterou polovina dotázaných uvedla na prvním
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o inflaci a reálných příjmech leden 06 Technické parametry
VíceNázor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017
Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení
VíceČeši k prezidentským volbám v USA
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Češi k prezidentským volbám v USA Technické parametry
VíceSpokojenost se životem červen 2019
Tisková zpráva Spokojenost se životem červen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku
VícePrůzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR
VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceTechnické parametry výzkumu
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Některé aspekty výběru piva českými konzumenty
VíceVĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.
VíceK německým volbám čtěte: Glosa: Německo hledá nové jistoty. Německo před volbami: Merkelová dokáže opozici odebírat voliče
Většina pozorovatelů německé politické scény se shoduje v tom, že Angela Merkelová má vyhráno. Jestliže jsou výsledky předvolebních průzkumů veřejného mínění přesné, měla by kancléřka mít náskok patnácti
VíceČSSD by si mohla vybírat
4. dubna 2013 ČSSD by si mohla vybírat Vládu by ČSSD mohla vytvořit s účastí, podporou nebo tolerancí TOP 09 a Starostů (104 mandátů), KSČM (102 mandátů) nebo ODS (101 mandátů). Volební model, který ppm
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Česká veřejnost o amerických prezidentských volbách - Zájem o americké prezidentské volby projevují více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti, necelé tři pětiny občanů (57 %) toto téma
VíceSTEM PREFERENCE PREZIDENTSKÝCH KANDIDÁTŮ PŘELOM ŘÍJNA A LISTOPADU 2012
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/12 vydáno dne 15. 11. 12 STEM PREFERENCE PREZIDENTSKÝCH KANDIDÁTŮ PŘELOM ŘÍJNA A LISTOPADU 12 Aktuální průzkum STEM se uskutečnil koncem října a začátkem listopadu, tedy
VíceDůvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019
Tisková zpráva Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019 Evropské unii v současné době důvěřuje více než polovina (52 %) českých občanů a % jí nedůvěřuje. Více než třetina oslovených důvěřuje
VíceDůvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017
Tisková zpráva Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017 V české společnosti je v současnosti přibližně stejný podíl lidí, kteří Evropské unii důvěřují (48 %) a nedůvěřují (47 %). Evropskému
VíceSněmovní volební model MEDIAN (listopad-prosinec 2012)
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner
VíceTisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6
Tisková zpráva Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen 2018 49 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 15 % ji vnímá jako špatnou a 34 % ji pokládá
VíceSTEM VOLEBNÍ PREFERENCE KVĚTEN 2015
STEM VOLEBNÍ PREFERENCE KVĚTEN 2015 Na konci května by se do Poslanecké sněmovny dostalo 6 stran. Hnutí ANO vede žebříček preferencí, ale ztrácí. Snižuje se tak jeho odstup od druhé ČSSD. Nadále je patrna
Víceer150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz
er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické
VíceTechnické parametry výzkumu
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty
VíceBleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi
Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Závěrečná zpráva VOLBY DO PS 2010 - Jihomoravský kraj Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Praha,
VíceSystémy politických stran základní klasifikace a typologie
Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní
VíceSTEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016
STEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016 Na startovní čáře roku 2016 potvrzuje hnutí ANO svoji vedoucí pozici v žebříčku volebních preferencí před druhou ČSSD. Obě strany oproti konci roku mírně získaly. Příznivci
Více1/5. volební výzkum PRAHA 1.9.2014-18.9.2014. Praha S 1 5. preference a potenciál
S 1 1/ preference a potenciál preference potenciál Domov 6 TOP Demokratů 09 ### 89 ## Jana Kasla ANO 2011 ### 68 Restart ## 2014 ČSSD### Úsvit přímé 26 ## demokracie SZ + KDU-ČSL 91 32 + ## PRO PRAHU STAN
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě leden 2017 U současného prezidenta lidí nejčastěji pozitivně hodnotí, jak je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. Nejvíce kritičtí
VíceKonzumace piva v České republice v roce 2007
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Češi k prezidentským volbám v USA listopad 2012
VíceSelf-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality?
Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality? Jan Tomášek seminář IKSP, 6. listopadu 2014 Význam self-reportů pro kriminologii Vznik oboru v 19. století poznatky vázané na první oficiální
VíceSněmovní volební model MEDIAN (září-říjen 2012)
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner
Více"Důvěřujete následujícím institucím?" (%)
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 09/2004 A 10/2004 DŮVĚRA V NEJVYŠŠÍ SOUDNÍ A KONTROLNÍ INSTITUCE JE TRVALE VYSOKÁ. ZNAČNÝ KREDIT V OČÍCH OBČANŮ MÁ I ÚŘAD OMBUDSMANA. Uváděné výsledky vycházejí ze dvou
VíceVolební systémy. Jan Šmíd
Volební systémy Jan Šmíd Struktura tématického bloku Základní kritéria pro rozdělení volebních systémů Volební formule Velikost volebního obvodu Dodatečné přidělování poslaneckých křesel Volební kvorum
VíceStatistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ
Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ Ing. Dana Trávníčková, PaedDr. Jana Isteníková Funkční gramotnost je používání čtení a psaní v životních situacích. Nejde jen o elementární
VíceSouboj ANO a ČSSD se vyrovnal
TISKOVÁ ZPRÁVA 1. dubna 2016 Souboj ANO a ČSSD se vyrovnal Pokud by se předčasné volby do PSP ČR konaly nyní, do poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran. Současná vládní koalice by získala ústavní
VíceHodnocení kvality logistických procesů
Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,
VíceČerná skříňka demokracie? Volební systémy
Černá skříňka demokracie? Volební systémy Funkce voleb (D. Nohlen) 1. Legitimace politické moci 2. Výběr, kontrola a výměna politické elity 3. Pokojné řešení politických konfliktů 4. Aktivizace voličů
VíceSněmovní volební model MEDIAN (říjen-listopad 2012)
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner
VíceZpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Česká veřejnost o dění na Ukrajině říjen O vývoj situace na Ukrajině se v současnosti zajímá již jen necelá třetina českých občanů. Aktuální zájem o dění na Ukrajině je nejnižší za celé
Víceer Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry
VíceObčané o americké radarové základně v ČR
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické
VíceTabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00
Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.
VíceNázor občanů na drogy květen 2017
Tisková zpráva Názor občanů na drogy květen 0 Přibližně čtyři pětiny dotázaných vnímají situaci užívání drog v ČR jako problém ( %), ačkoliv pouze asi polovina ( %) to tak vnímá v místě svého bydliště.
VíceObčané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129, 210 310 586 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu
VíceSpokojenost se životem březen 2019
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku
VíceVliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)
Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Postoje obyvatel České republiky k politickým stranám září 17 Naprostá většina české veřejnosti zaujímá vůči politickým stranám značně kritické postoje. Pouze třetina českých občanů věří,
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2012
oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí
Víceeu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O
eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201
VícePreference politických subjektů - leden celkový přehled. cílová skupina pohlaví respondentů věk respondentů vzdělání respondentů % 35+
5 5 SOŠ 1 1/9 Preference politických subjektů - leden 2016 celkový přehled 30% 244% 20% 18 10% 105% 102% 89% 62% 52% 50% 50% 0% 16% 12% 12% 10% 18+ 35+ 45+ 55+ 35% 35% 16% ZŠ 16% OU VŠ 2 2/9 Preference
Víceer140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz
er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické
VíceVolební systémy. Jan Šmíd
Volební systémy Jan Šmíd Struktura tématického bloku Základní kritéria pro rozdělení volebních systémů Volební formule Velikost volebního obvodu Dodatečné přidělování poslaneckých křesel Volební kvorum
VíceVolební model v květnu 2018
Tisková zpráva Volební model v květnu 18 Pokud by se v květnu 18 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 63 % občanů ČR. Volební
VíceVolební model v dubnu 2019
Tisková zpráva Volební model v dubnu 19 Pokud by se v dubnu 19 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 9 % občanů ČR. Volební model
VíceStranické preference a volební model v září 2017
Tisková zpráva Stranické preference a volební model v září 2017 61 % občanů vyjadřuje odhodlání zúčastnit se říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, 30 % se jich nechce zúčastnit a 9 % zůstává nerozhodnuto.
VíceZpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR Tel.:
Tisková zpráva Voličské preference do Evropského parlamentu v únoru 2019 Pokud by se v únoru 2019 konaly volby do Evropského parlamentu, byla by odhadovaná účast 28 %. Voličské preference v této tiskové
VíceVýběr kandidátů na finanční pozice (dotazníkové šetření)
Výběr kandidátů na finanční pozice (dotazníkové šetření) Vytvořil: Distribuce dokumentu: Česká asociace pro finanční řízení elektronicky na členy asociace a vybrané manažery Datum: 7. 12. 2012 31. 1. 2013
VícePODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie.
PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PODOBY DEMOKRACIE PŘÍMÁ DEMOKRACIE = možnost občanů bezprostředně rozhodovat
VíceFyzické tresty Výzkum PR
Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 22. září 2014 č. 775 Stanovisko vlády k návrhu poslanců Petra Gazdíka, Věry Kovářové, Jana Farského, Jiřího Skalického a Františka Váchy na vydání
VíceVolební model v listopadu 2018
Tisková zpráva Volební model v listopadu 218 Pokud by se v listopadu 218 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 6 % občanů ČR. Volební
VíceBleskový výzkum SC&C pro Českou televizi
Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Volby do zastupitelstva Ostravy Praha 20. září 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie Cíle
VíceVýběr kandidátů na finanční pozice z pohledu personalistů
Výběr kandidátů na finanční pozice z pohledu personalistů Vytvořil Distribuce dokumentu Datum Česká asociace pro finanční řízení Elektronicky na členy asociace a vybrané personalisty 1. 8. 2013 30. 8.
VíceKRAJSKÉ VOLBY 2016 Předvolební výzkumy ČT - zhodnocení
KRAJSKÉ VOLBY 2016 Předvolební výzkumy ČT - zhodnocení Předkládá: Mgr. Renata Týmová Předvolební výzkumy ČT - základní informace Na základě zkušeností z krajských voleb 2012 a voleb do PS Parlamentu ČR
VícePreference politických subjektů - prosinec celkový přehled 10,4% 10,3% 9,1% 6,5% 5,0% 5,0% 4,6% 1,5% 1,3% 1,2% 1,2% 1,1%
14% SOŠ 1 1/8 Preference politických subjektů - prosinec 2015 celkový přehled 30% 243% 20% 185% 10% 0% 104% 103% 9 65% 50% 50% 46% 13% 12% 12% 1 35+ 45+ 55+ 35% ZŠ 19% OU SŠ 33% 14% VŠ 35% 33% 19% 2 2/8
VíceANALÝZA NOMINACÍ ŽEN A MUŽŮ DO SENÁTNÍCH VOLEB V ROCE 2016
ANALÝZA NOMINACÍ ŽEN A MUŽŮ DO SENÁTNÍCH VOLEB V ROCE 2016 Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Mgr. Veronika Šprincová Fórum 50 %,
VíceTisková zpráva. Volební model v září 2018 I. ÚČAST VE VOLBÁCH 1/5
Tisková zpráva Volební model v září 218 Pokud by se v září 218 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 63 % občanů ČR. Volební model
VíceCentrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě březen 2018 U současného prezidenta lidí nejčastěji pozitivně hodnotí, jak je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. Nejvíce kritičtí
Více9. květen 2008 MEDIAN ČR
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner
Víceodpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek
VíceTisková zpráva. Volební model v říjnu 2018 I. ÚČAST VE VOLBÁCH 1/5
Tisková zpráva Volební model v říjnu 18 Pokud by se v říjnu 18 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 61 % občanů ČR. Volební model
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129, 210 310 86 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu
VíceNázor občanů na drogy květen 2019
Tisková zpráva Názor občanů na drogy květen Více než čtyři pětiny ( %) dotázaných vnímají situaci užívání drog v ČR jako problém, necelá polovina (4 %) dotázaných pak vnímá užívání drog jako problém v
VíceZpráva z bleskového výzkumu
STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 0 02 Praha 3 Zpráva z bleskového výzkumu STEM pro Friedrich Naumann Stiftung V Praze dne 15. dubna 0 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: bleskový reprezentativní
VíceHYPOTÉZY. Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz. (Disman 2002, s. 76) DEDUKCE (kvantitativní přístup)
HYPOTÉZY Hypotéza není ničím jiným než podmíněným výrokem o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými. Na rozdíl od problému, který je formulován v podobě otázky explicitně, nebo implicitně vyjádřené, hypotéza
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2013
oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické
VíceGraf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura
VíceMateriální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální?
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2004 Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální? Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli
Více11,0% 10,5% 7,9% 6,3% 5,8% 5,5% 3,4% 2,5% 2,0% 1,7% 1,3% ANO ČSSD nevím KSČM ODS KDU-ČSL TOP09 jiné strany Piráti STAN Strana zelených
Preference listopad 214 sběr 22.11. - 11.12.214 S 1 1/ Přehled politických subjektů 2 1 79% 63% 8% % 34% 2% 2% 13% ANO ČSSD nevím KSČM ODS KDU-ČSL TOP9 jiné strany Piráti STAN Strana zelených Úsvit Svobodní
VíceVOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014. Tisková konference, 25. 3. 2014
VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Tisková konference, 25. 3. 2014 1 KONCEPT PŘEDVOLEBNÍHO A VOLEBNÍHO VYSÍLÁNÍ K VOLBÁM DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU A K 10. VÝROČÍ VSTUPU ČR DO EU 2 KONCEPT VYSÍLÁNÍ VLASTNÍCH
VíceANALÝZA ZASTOUPENÍ ŽEN NA KANDIDÁTNÍCH LISTINÁCH DO PŘEDČASNÝCH VOLEB DO PS PČR 2013
[Zadejte podtitul dokumentu.] [Vyberte datum.] [Zadejte název společnosti.] jana Kavková ANALÝZA ZASTOUPENÍ ŽEN NA KANDIDÁTNÍCH LISTINÁCH DO PŘEDČASNÝCH VOLEB DO PS PČR 2013 Analýza vznikla v rámci projektu
VíceVýzkum před prezidentskými volbami vývoj listopad 2017 leden 2018 (4 vlny)
Výzkum před prezidentskými volbami vývoj listopad 2017 leden 2018 (4 vlny) 12. 1. 2018 Zpracováno exkluzivně pro: Metodika výzkumu Cílová skupina Termíny dotazování a velikost vzorku Metoda sběru dat Lidé
VíceVolební model v prosinci 2018
Tisková zpráva Volební model v prosinci 18 Pokud by se v prosinci 18 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 61 % občanů ČR. Volební
VíceHodnocení kvality různých typů škol září 2016
Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje
VíceZpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Hodnocení některých sociálních podmínek říjen 16 Nejlépe je hodnocen přístup ke vzdělání ( % dotázaných uvedlo, že je velmi dobrý či spíše dobrý), následuje přístup ke zdravotní péči (kladné
VíceZpracoval: Ondřej Malina Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Postoje obyvatel České republiky k politickým stranám září 216 Majorita obyvatel České republiky si myslí, že se o ně politické strany zajímají pouze v době voleb. Mladí lidé ve věku 15
VíceStrany a voliči září 2015
Pv1516 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: daniel.kunstat@soc.cas.cz Strany a voliči září 2015 Technické parametry
VíceVLIV KOMPONENT VOLEBNÍHO SYSTÉMU NA VOLEBNÍ CHOVÁNÍ THE COMPONENTS OF ELECTORAL SYSTEM AND RELATIONSHIP TO VOTING BEHAVIOUR.
VLIV KOMPONENT VOLEBNÍHO SYSTÉMU NA VOLEBNÍ CHOVÁNÍ THE COMPONENTS OF ELECTORAL SYSTEM AND RELATIONSHIP TO VOTING BEHAVIOUR Radek Kopřiva Anotace: Příspěvek je věnován problematice vlivu komponent volebního
VíceTisková zpráva. Důvěra ústavním institucím v květnu /8
Tisková zpráva Důvěra ústavním institucím v květnu 20 Prezidentovi důvěřuje 49 % Čechů, vládě 41 %. Poslanecká sněmovna i Senát mají důvěru 32 % veřejnosti. Nejvyšší důvěře se těšila obecní zastupitelstva
Více