Voličská základna a krajní pravice v současném Rakousku. Voter base and the extreme right in contemporary Austria

Transkript

1 Voličská základna a krajní pravice v současném Rakousku Voter base and the extreme right in contemporary Austria Autor: Michal Pink, Jan Burkert mpink@ .cz, @mail.muni.cz Abstract The analysis focuses on the electoral support distribution of right and far right political parties in Austria. The subject of research is the distribution of electoral support both, the Freedom Party of Austria and the Alliance for the Future of Austria, in 2006 and 2008 parliamentary elections. The geographical stability of vote distribution is being compared in 99 counties. There are used statistics and comparative methods for the purpose of electoral support explanation. Keywords Austrian parliament, Elections, Political party, Jorg Haider, Alliance for the Future of Austria, Freedom Party of Austria Poznámka k textu 1 Úvod Již od 70. let můžeme pozorovat pozvolné rozmrzání rakouského stranického systému a tento akt byl definitivně dokonán volbami roku 1986, kdy došlo k událostem, které do systému vnesly novou dynamiku. Dochází k rozpadu tradičních táborových milieu, poklesu efektivity sociopolitických sítí kolem dvou velkých stran, zvyšuje se voličská volatilita a celková nestabilnost preferencí a také roste, jako i jinde v Evropě fenomén 1 Text Voličská základna a krajní pravice v současném Rakousku byl zpracován v rámci Výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích (kód ). 64

2 znechucení a nezájmu o politiku ze strany občanů. Pod tlakem těchto nových faktů jsou nuceny k určité transformaci především dvě dosud nejsilnější strany v zemi jejich základní charakter se tak mění ze stran táborově orientovaných na strany typu catch-all. Rakouský stranický systém se tedy transformuje z konsociačního typu na konkurenční typ a dochází postupně ke změně formátu a to na umírněný pluralismus z dřívějšího bipartismu či systému dvou a půl strany (Hloušek 2008: 231). Všechny výše jmenované fenomény se s postupujícím časem, některé více než jiné, ještě více zviditelnily. Primárně sledované období voleb do Národní rady v Rakousku v roce 2006 a poté předčasných voleb roku 2008 se dočkalo nejnižší míry voličské disciplinovanosti vůbec a o historicky nejnižších ziscích některých stran ani nemluvě. Na druhé straně se do popředí derou strany nové, které jsou více uzpůsobeny politické soutěži. Své úspěchy staví na populistických heslech, antiimigračních a antievropských sloganech. Jedná se o politické subjekty nacházející se na pravé straně spektra někdy označované jako liberální, krajní či radikální pravice. (Hloušek 2008: ). Společně s výše uvedeným tvrzením tak začíná nabývat na významu studium prostorové proměnlivosti voličské základny politických stran, které se musí vypořádat s postupně slábnoucí tradiční vazbou vycházející z táborové struktury. Z toho důvodu se následující text pokusí odhalit základní vzorce voličské základny dvou politických stran, FPÖ a BZÖ, které představovaly hlavní změny v rámci stranického systému. Jak již bylo uvedeno, předložený text by měl identifikovat oblasti podpory dvou uvedených politických stran a představit na dvou volebních soutěžích územní rozložení voličské základny. Srovnávány budou jednotlivé volební mapy a především mapy území volební podpory. Uvedenou metodu přinesla do výzkumu volební geografie autorská dvojice Luděk Sýkora a Petr Jehlička a vychází z jednoduchého výpočtu. Volební výsledky konkrétní politické strany jsou seřazeny podle procentních zisků od nejvyššího k nejnižšímu. Následným sčítáním v takto určeném pořadí hledáme polovinu celkového součtu. U takovéto linie rozdělíme jednotlivé okresy, případně obce, na dvě poloviny a získáme tak 65

3 oblasti, které představují 50 % koncentraci volební podpory z celkového počtu hlasů v daných volbách. Území takto vzniklé nazýváme území volební podpory politických stran (Jehlička, Sýkora 1991). Mimo uvedené srovnání bude také představena územní variabilita a stabilita volebních zisků prostřednictvím variačního 2 a korelačního 3 koeficientu. Zkráceně, cílem následujících odstavců bude nalezení odpovědi, zda dvě krajně pravicové politické strany v posledních parlamentních volbách získaly svou podporu na území, kde ji našly v předchozích volbách, a zda je možné hovořit o stabilní voličské podpoře. Volby 2006 Řádné volby do rakouské NR v roce 2006 potvrzovaly nastavený trend v chování rakouských voličů. Volební účast byla historicky nejnižší 78, 49 %. Tradičně silné strany značně oslabily a nemohly se tak již spoléhat na hlasy pevného voličského jádra. Celková volatilita opět dosáhla o něco vyšší míry (Kořan 2006: 25). Současně je vhodné uvést, že se jednalo o volby, kdy platily ještě stará pravidla. Pro volby uskutečněné v roce 2006 byl celkový počet poslanců Národní rady (NR) 183, kteří byli voleni na základě proporčního volebního systému a to na dobu čtyř let (Říchová 2004: ). Volební právo do NR je obecné, rovné, přímé, tajné a osobní. Volit mohli rakouští občané, kteří do 1. ledna volebního roku dosáhli věku 18 let. Volitelnost se současně odvozovala od nutnosti dosáhnout věku 19 let (Filip 2004: 114). Do voleb se přihlásilo celkem dvanáct politických stran, z nichž pouze pět překročilo 2 Variační koeficient přibližuje variabilitu rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny a je definován jako podíl směrodatné odchylky a absolutní hodnoty ze střední hodnoty (směrodatná odchylka/průměr*100). 3 Pearsonův korelační koeficient zůstává přes některé své nedostatky nejdůležitější mírou síly vztahu dvou náhodných spojitých proměnných X a Y. (Hendl 2006). Nabývá hodnot z intervalu (-1; 1). Pokud některé z těchto dvou krajních hodnot dosahuje, pak lze tvrdit, že se jedná o dokonalou závislost, jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Nicméně je třeba mít na paměti, že tento koeficient je značně ovlivněn odlehlými hodnotami. Jeho hodnoty a interpretace jednotlivých vztahů dvou proměnných lze podle jeho hodnot rozložit na: 0,01 0,09 triviální, žádná, 0,10 0,29 nízká až střední, 0,30 0,49 střední až podstatná, 0,50 0,69 podstatná až velmi silná, 0,70 0,89 velmi silná, 0,90 0,99 téměř perfektní. Současně při zohlednění celkových volebních výsledků platí, že při stoupající hodnotě koeficientu a shodných voleních zisků se jedná o uzavřenou voličskou základnu a při snižující se hodnotě koeficientu a vyšších ziscích lze usuzovat na otevřenější elektorát. 66

4 nutnou hranici k postupu do NR. Tyto subjekty dohromady získaly 95, 87 % všech platných hlasů. S těsným náskokem se vítězem stala Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ), která oproti volbám 2002 ztratila jen jediný mandát. Na druhém místě skončila Rakouská lidová strana (ÖVP), která, jako vítěz předchozích voleb, přišla o celých 13 mandátů. Naopak lehce posílila Svobodomyslná strana Rakouska (FPÖ) a Zelení (Grűnen). Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ), který v předchozích volbách nekandidoval, získal sedm mandátů. V této době se tedy ještě nedá příliš hovořit o silnějším projevu stran nacházejících se napravo na pomyslné ose politického spektra. Nicméně je třeba poznamenat, že došlo k praktickému zdvojení aktéru krajní pravice a co více nedošlo k situaci, kdy by si tyto dvě strany (FPÖ a BZÖ) navzájem kradly voličské hlasy. Ve federálních volbách do Národní rady v roce 2002 získala Svobodomyslná strana Rakouska 10,01 procent hlasů. V roce 2006 tak posílila svoji pozici a navíc získala politického partnera, který sám obdržel něco málo přes čtyři procenta hlasů. Jedinou výjimkou se stala spolková země Korutany, kde BZÖ naprosto drtivě zastínila FPÖ. Ta zde v roce 2002 získala zhruba 23 % hlasů, zatímco ve volbách 2006 jen 7,2. Na druhé straně Svaz pro budoucnost Rakouska obdržel téměř 25 procent hlasů což jej zařadilo na druhé místo za SPÖ v této spolkové zemi. Tabulka č. 1: Výsledky voleb do rakouské NR v roce 2006 Hlasy Mandáty Politický subjekt celkem % celkem % Sociálnědemokratická strana Rakouska , ,15 Rakouská lidová strana , ,06 Zelení , ,47 Svobodomyslná strana Rakouska , ,47 Svaz pro budoucnost Rakouska ,11 7 3,82 Dr. Martin pro demokracii, kontrolu, justici , Komunistická strana Rakouska , Poznámka: Uvedeny jsou strany, které obdržely nejméně 1 % odevzdaných hlasů. 67

5 Po skončení voleb v roce 2006 se vítězná SPÖ rozhodla pro vytvoření velké koalice s druhou nejsilnější stranou Národní rady ÖVP. Ovšem zanedlouho se začaly objevovat první problémy spojené s tímto smělým plánem a roztržky mezi oběma koaličními partnery se vystupňovaly na počátku roku Nakonec tedy vedení ÖVP vypovědělo sociální demokracii koaliční smlouvu a snažilo se iniciovat předčasné volby, ke kterým nakonec došlo 28. září téhož roku. Současně se nadále prohlubovaly trendy z minulých let stále rostoucí voličská fluktuace, rozdrobování tradičních voličských táborů SPÖ a ÖVP a nakonec také znechucení občanů vládní koalicí a jejich příklon k populistickým formacím na pravé straně politického spektra a to na pravici extrémistickou/radikální (Šepták 2008: 21-22). Volby 2008 Pro předčasné volby do rakouské NR v roce 2008 už platila ve srovnání s předchozí soutěží jiná pravidla 4. Vcelku zásadních změn bylo přijato několik. Mezi hlavní body patřilo snížení věkové hranice jak u aktivního volebního práva (z 18 let na 16), tak i u pasivního (z 19 let na 18) a to za podmínky dosažení minimální věkové hranice nejpozději v den voleb. Navíc se prodloužilo trvání poslaneckého mandátu ze čtyř na pět let. Poslední z bodů se týkal nové možnosti volit do rakouské NR pomocí poštovních poboček tedy poštovní volba (Briefwahl), kterou bylo možné uskutečnit mimo tradiční volební místnosti (Wirth 2008). Voleb se nakonec účastnilo celkem deset subjektů na úrovni federace. Vítězem se stala Sociálnědemokratická strana Rakouska, přičemž však výrazně ztratila a oslabila o 11 mandátů. Na druhé pozici stanula ÖVP, která zaznamenala historický propad a ztrátu 15 mandátů. Naopak kdo mohl slavit úspěch, byla Svobodomyslná strana Rakouska a Svaz pro budoucnost Rakouska. První jmenovaná získala nově 13 mandátů oproti předchozímu 4 Reforma přijatá dle plánu vládního programu koalice Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) a Rakouské lidové strany (ÖVP) - úspěšně prošla hlasováním NR na začátku června 2007 (Wirth 2008). 68

6 období, BZÖ pak dokonce 14. Zelení při ztrátě jednoho křesla jen nepatrně oslabili. V této době se tedy naplno rozvinul potenciál silně pravicových stran. A i přesto, že volby celkově nevyhrály, byl jejich úspěch nepopiratelný. Především BZÖ se hned ve svých druhých volbách do Národní rady (navíc pouze v dvouleté periodě) silně etablovala mezi pěti nejsilnějšími stranami. Tabulka č. 2: Výsledky voleb do Rakouské NR v roce 2008 Hlasy Mandáty Politický subjekt celkem % celkem % Sociálnědemokratická strana Rakouska , ,1 Rakouská lidová strana ,9 Svobodomyslná strana Rakouska , ,6 Svaz pro budoucnost Rakouska , ,5 Zelení , ,9 Liberální fórum , Fritz , Poznámka: Uvedeny jsou strany, které obdržely nejméně 1 % odevzdaných hlasů. Po volbách došlo k ustavení staronové koalice složené ze dvou stran, SPÖ a ÖVP. V čele stanul předseda vítězné sociálnědemokratické strany Werner Faymann, jehož strana disponuje sedmi ministerskými posty a dvěma posty státního sekretáře. Pozici spolkového vicekancléře získal Josef Pröll, hlavní představitel druhé vítězné lidové strany, která disponuje zastoupením šesti ministrů a dvěma státními sekretáři. Prostorové vymezení voličské základny BZÖ a FPÖ Podle hodnot variačního koeficientu lze tvrdit, že obě politické strany disponují jinak rozloženou voličskou základnou. U Svobodných lze očekávat daleko rovnoměrnější rozložení voličů než v případě Svazu pro budoucnost Rakouska. Současně lze tvrdit, že v obou případech, jak voleb roku 2006, tak i 2008 se tato prostorová diferenciace 69

7 pohybovala na stejné úrovni. Nová formace Jörga Hiadera, která se v roce 2006 poprvé účastnila parlamentních voleb se podle hodnoty variačního koeficientu opírala o velice nerovnoměrně rozloženou voličskou základnu, která se ve volbách 2008 již méně koncentrovala. Tabulka č. 3. Variační koeficient FPÖ BZÖ ,23 1, ,23 0,77 Zdroj: data Bundesministerium für Inneres/vlastní výpočty Pro porovnání vzájemné provázanosti voličské základny lze dle hodnot korelačního koeficientu usuzovat na stabilní voličskou základnu. V obou případech se jedná o velice vysoké hodnoty, které signalizují velmi silnou až téměř perfektní vzájemnou souvislost. Tabulka č. 4. Korelační koeficient FPÖ BZÖ 2006/2008 0,738 0,960 Zdroj: data Bundesministerium für Inneres/vlastní výpočty Svobodomyslná strana Rakouska FPÖ Strana ve volbách 2006 získala 11,04 %, odpovídající hlasů. Svobodomyslní se tedy umístili těsně za stranou Zelených a nebýt vzniku velké koalice, musela by se v rámci vlády pravého spektra ÖVP obrátit i na FPÖ. Nakonec tedy strana zůstala v opozici a měla velké možnosti, co se týče rozvíjení svého populistického potenciálu (Pelinka 2006). Voličská základna se podle vypočteného území volební podpory soustředila především v západní a střední části Rakouska, kde vytváří souvislý pás. Pokud budeme 70

8 postupovat od západu dále na východ, tak se konkrétně jedná o dvě jednotky ve Vorarlbersku. V Tyrolsku pět okresů (z devíti) neporušeně navazuje na Salcbursko, které vykazuje, jako území volební podpory všech svých šest okresů. Modrá linie dále pokračuje do Horního Rakouska čtrnáct jednotek z celkových osmnácti. Další větší oblast je tvořena pěti okresy ve Štýrsku (celkem sedmnáct), která je napojena na devět, z celkových pětadvaceti okresů v Dolním Rakousku. Zcela bez jakékoli opory se strana nachází v Korutanech a Burgenlandu. Svobodomyslní tak v součtu disponují 41 okresy, které tvoří území volební podpory v roce FPÖ tak získala nejvíce procentuálních zisků v jednotkách s menším počtem obyvatel/voličů. Nejvyšších zisků pak strana dosahuje v Horním Rakousku (celkem čtyři okresy v první šestici) a také ve Vorarlbersku a Tyrolsku vice viz tabulka č. 5. Mapa č. 1: Mapa volební podpory FPÖ volby 2006 Území volební podpory FPÖ Výsledky z roku 2008 jsou pro svobodomyslné důkazem dalšího posilování. Celkem 71

9 hlasů odevzdaných pro jejich kandidátku znamená 17,5 % a třetí místo za upadající dvojicí tradičních stran SPÖ a ÖVP. Zdá se, že strana dokonale oslovila především svým radikálně pravým vymezením agitace zaměřená proti imigrantům, protiintegrační a celkově proti-unijní názory v rámci EU. Dále také populistické slogany, které navíc nepřímo podporuje svým jednáním vláda. Celá jedna třetina voličů ve věku mezi 16 až 29 lety tak volí FPÖ. Podle výsledků průzkumů navíc svobodomyslní nejvíce profitovali na zavedení aktivního volebního práva od šestnácti let (Pelinka 2008a). Jedna ze stran, které zažila nejvýraznější proměnu území volební podpory v období 2006 až 2008 je jistě Svobodomyslná strana Rakouska. Celkově strana obohatila svoji dominantní oblast o další dvě jednotky na výsledných 43. Nicméně největším se zdá rozdíl především v geografickém rozmístění. Většina okresů se přesunula ze západu na východ Vorarlbersko (Dornbirn) a Tyrolsko (Kufstein) tak znamenají pouze dvě území. Salcbursko také oslabilo a vykazuje tři okresy (Salcburk-okolí, Tamsweg a Sankt Johann im Pongau). V Horním Rakousku FPÖ ztratila dvě jednotky (Gmunden a Steyr-země) z původních čtrnácti. Ve Štýrsku strana přišla o město Graz, ale oplátkou získala pět nových území (Voitsberg, Leoben, Bruck an der Mur, Hartberg a Mürzzuschlag). Nové okresy byly také nově zaznamenány v Burgenlandu (Rust-město a Mattersburg). Dolní Rakousko zachovalo původních devět jednotek z roku 2006, ale navíc přibylo pět nových (Melk, Tulln, Korneuburg, Bruck an der Leitha a Sankt Pölten-země). Bez jakékoli opory tak strana zůstala opět pouze v Korutanech 5. 5 Zde ovšem kazí zisky FPÖ její vlastní odštěpek: Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ). Pro BZÖ a především pro jejího lídra - Jörga Haidera, který zde byl zemským hejtmanem, jsou totiž Korutany domácím prostředím. 72

10 Mapa č. 2: Mapa volební podpory FPÖ volby 2008 Území volební podpory FPÖ Co se týče údajů o největší progresivitě strany, tak tu nalezneme v městě Rust. Zde si FPÖ zvýšila zisk o celých 10,8 procentních bodů (z 8,5 na 19,3) oproti volbám v roce Vůbec nejnižší navýšení vykazoval Wolfsberg 0,1 procentních bodů (ze 7,4 na 7,5). I když se to může zdát nepravděpodobné, tak i svobodomyslní neunikli propadu podpory v některých okresech. Nejvíce tak pocítili odklon voličů ve Völkermarktu, ovšem o pouhé čtyři desetiny procentního bodu (z 5,6 na 5,2). Pokud navzájem srovnáme šestice okresů s nejvyššími procentuálními zisky, zjistíme, že první dvě místa zůstala nezměněna a v tabulce se stále nachází Wels-země. Původní Tamsweg (Salcbursko), Wels-město (Horní Rakousko) a Dornbirn (Vorarlbersko) pak vystřídaly Vöcklabruck a Braunau am Inn (Horní Rakousko) a také Wiener Neustadt-město (Dolní Rakousko). 73

11 Tabulka č. 5: Okresy s nejvyšší volební podporou FPÖ ve volbách do NR Volby 2006 Volby 2008 Okres % Okres % 1. Ried im Innkreis 18,1 Ried im Innkreis 24,7 2. Schärding 16,6 Schärding 23,2 3. Tamsweg 15,3 Vöcklabruck 22,5 4. Wels země 15,1 Wiener Neustadt - 22,1 5. Wels - město 15 Wels země 21,6 6. Dornbirn 14,4 Braunau am Inn 21,5 Svaz pro budoucnost Rakouska BZÖ Strana, ke které za velice krátkou dobu již neodmyslitelně patří jméno Jörga Haidera (bývalého zemského hejtmana Korutan), měla ve volbách 2006 o něco vyšší procentuální zisk, než bylo nutné minimum, nutné pro vstup do voleného tělesa. Získala totiž pouze 4,11 %, což odpovídá hlasům. Jedním z důvodů tohoto úspěchu se stal spor s vlastní ideovou matkou FPÖ, když bylo na její popud zakázáno BZÖ používat ve svých volebních propagačních materiálech výraz svobodomyslní. Spor vedený u volebního úřadu byl ostře sledován médii a tak se oběma subjektům dostalo značné pozornosti. Co naopak mohlo Svazu pro budoucnost Rakouska uškodit, byl odchod ministryně spravedlnosti, která svým neztotožněním se s proticizineckými a nacionálními postoji představovala poslední pojítko s liberálnějšími voliči strany (Kořan 2006: 27). Mapa území volební podpory Svazu pro Budoucnost Rakouska v roce 2006 obsahuje celkově deset okresů, z čehož všechny se nacházejí ve spolkové zemi Korutany (Feldkirchen, Hermagor, Klagenfurt-země, Klagenfurt-město, Sankt Veit an der Glan, Spittal an der Drau, Villach-země, Villach-město, Völkermarkt a Wolfsberg). Navíc podpora v Korutanech je skutečně enormní, a to především vzhledem ke zbytku federace. Zatímco v domovské spolkové zemi BZÖ ve všech okresech přesáhla dvacetiprocentní hranici, mimo ni jsou její zisky nejvíce 4,3 %. 74

12 Ve výsledku jsme tedy zaznamenali voličskou přízeň v deseti okresech. Jistě poté nepřekvapí, že tabulka šestice nejpříznivějších vykazuje pouze Korutanské jednotky, přičemž první místo obsadil Spittal an der Drau více viz tabulka č. 6. Mapa č. 3: Mapa volební podpory BZÖ volby 2006 Území volební podpory BZÖ Situace po zveřejnění výsledků předčasných voleb do NR v roce 2008 byla naprosto opačná, než v předcházejícím období. Strana sice v pořadí subjektů poskočila jen o jedinou pozici na čtvrté místo, ale její zisk 10,7 % byl výrazným postupem vpřed a snad ještě více vynikne absolutní počet voličských hlasů, tedy BZÖ také zaznamenala největší navýšení počtu poslaneckých mandátů, když si z původních sedmi v roce 2006 nárokovala nově dalších čtrnáct celkem tedy jednadvacet míst v NR. Strana ve své předvolební kampani používala prakticky shodná hesla a slogany jako její mateřská FPÖ. Agresivní a populistická rétorika poté spolu s výrazným nárůstem voličské fluktuace umožnila Svazu pro budoucnost Rakouska signifikantní navýšení 75

13 preferencí (Šepták 2008: 22). Proměna mapy území volební podpory je jasně viditelná. Kromě území v Korutanech, strana získala dvě jednotky ve Vorarlbersku (okresy Bludenz a Dornbirn) a jeden okres si připsala i v Tyrolsku (Lienz). Dalšími nováčky se staly tři území v Salcbursku (Hallein, Tamsweg a Sankt Johann im Pongau). A vůbec nejviditelnější se stala změna ve Štýrsku, kde se strana obohatila o celkem deset okresů (Murau, Judenburg, Voistberg, Deutschlandsberg, Graz-okolí, Leibnitz, Radkersburg, Feldbach, Fűrstenfeld a Weiz). Po volbách v roce 2008 tak Svaz pro budoucnost Rakouska disponoval šestadvaceti okresy, které tvořily území volební podpory. Ve srovnání s předchozí volební soutěží se jednalo o celkový nárůst šestnácti okresů. Celkově se ovšem navýšil potenciál strany, neboť i v oblastech nacházejících se mimo přímou voličskou základnu se zisky mnohdy nacházely až za desetiprocentní hranicí a klesaly mnohem pozvolněji, než tomu bylo v roce Mapa č. 4: Mapa volební podpory BZÖ volby 2008 Území volební podpory BZÖ 76

14 U BZÖ lze mezi volbami 2006 a 2008 lze zaznamenat vůbec největší nárůst odevzdaných hlasů. Prim si v tomto případě připsaly dokonce dva okresy, ve kterých byl rozdíl rovných 16 procentních bodů (Feldkirchen: z 16,7 na 42,7 a Wolfsberg: z 26 na 42). Naopak nejnižšího přírůstku bylo dosaženo v jednotce Oberpullendorf (Burgenland) o 2,6 procentních bodů (z 1 na 3,6). Strana dále vyniká v tom, že jako jediná z parlamentních subjektů byla ušetřena záporných čísel co se poklesu volební podpory týče zaznamenávala tedy pouze růst. Šestice nejsilnějších okresů zůstala (jak můžeme vidět v tabulce níže) prakticky nezměněna. Došlo pouze k obměně pořadí a v jednom případě k úplné výměně, když Völkermarkt nahradilo území Villach-země (obě jednotky se nacházejí v Korutanech). Tabulka č. 6: Okresy s nejvyšší volební podporou BZÖ ve volbách do NR Volby 2006 Volby 2008 Okres % Okres % 1. Spittal an der Drau 28,8 Feldkirchen 42,7 2. Sankt Veit an der Glan 26,8 Wolfsberg Feldkirchen 26,7 Spittal an der Drau 40,8 4. Wolfsberg 26 Villach - země 38,8 5. Völkermarkt 25,9 Sankt Veit an der Glan 38,8 6. Klagenfurt - země 25,8 Klagenfurt - země 38,5 Vídeň Ve výše uvedených mapách je hlavní město federace uváděno pouze z pohledu další spolkové země. Nicméně samotná Vídeň se dále dělí na 23 samostatných jednotek. Analýzou výsledků voleb 2006 a 2008 v těchto jednotkách dojdeme k závěru, že celkové zisky krajně pravicových stran jsou zde rozporuplné. Zatímco FPÖ zde v roce 2006 získávala kolem 15 %, Svaz pro budoucnost Rakouska silně zaostával a jeho zisky se 77

15 držely pod hranicí 2 % ve všech jednotkách. Rok 2008 poté zvýšil průměr svobodomyslných na 20 % a u BZÖ na 5 % hlasů. Ovšem zatímco BZÖ získávala ve všech jednotkách zhruba shodné procentuální zisky u FPÖ je tomu spíše naopak a jsou zde patrné značné výkyvy. Například v roce 2008 získali svobodomyslní v jednotce Innere Stadt pouze 8,2 % a naproti tomu na dalším území - Simmeringu celých 29,6 procent. Svaz pro budoucnost Rakouska se tedy ve Vídni pohybuje na slabé úrovni a to celoplošně. Na tomto místě opět vyvstává fakt, že nejsilnější voličská základna se nachází ve spolkové zemi Korutany, odkud postupně navyšuje zisky i na federální úrovni. A i když se ve volbách v roce 2008 podpora rozšířila na další (nutno zmínit, že geograficky Korutanům blízké) území, je přízeň v ostatních jednotkách značně slabší, což dokazují i data z Vídně. U FPÖ je situace poněkud odlišná. Její podpora je rozmístěna daleko více rovnoměrně v rámci Rakouska mimo Korutany. V podobném duchu se jeví i situace v hlavním městě federace, kde nachází jak své voličské bašty, tak i méně významné oblasti. Strana tak ve Vídni silně získává, ale i tratí. Tabulky uvedené níže nám poskytují další zajímavý fakt a sice ten, že obě strany dosahují minim ve shodných či geograficky blízkých obvodech Vídně (Bundesministerium für Inneres). Tabulka č. 7: Obvody ve Vídni s nejvyšší/nejnižší volební podporou FPÖ ve volbách do NR Volby 2006 Volby 2008 Obvod % Obvod % 1. Favoriten 20,1 Simmering 29,6 2. Simmering 19,9 Favoriten 28,4 3. Floridsdorf 17,6 Floridsdorf 26,9 1. Innere Stadt 7,1 Innere Stadt 8,2 2. Josefstadt 7,3 Josefstadt 9,3 3. Neubau 7,5 Neubau 9,8 78

16 Tabulka č. 8: Obvody ve Vídni s nejvyšší/nejnižší volební podporou BZÖ ve volbách do NR Volby 2006 Volby 2008 Obvod % Obvod % 1. Donaustadt 2,0 Donaustadt 5,9 2. Floridsdorf 2,0 Floridsdorf 5,6 3. Liesing 2,0 Liesing 5,6 1. Mariahilf 1,4 Neubau 3,5 2. Neubau 1,4 Alsergrund 3,7 3. Josefstadt 1,5 Josefstadt 3,8 Závěr Při vzájemné komparaci dvou politických stran, které jsou odbornou veřejností řazeny ke krajní pravici, našly své voliče v rámci své stabilní základny. U voličské základny Svobodomyslné strany Rakouska se podpora rozložená v roce 2006 především na západě a v centrální části země přesunula ve volbách v roce 2008 do středu a na východ země. Z tohoto zjištění by při širším srovnání plynulo možné tvrzení, že strana v roce 2006 brala hlasy lidovcům a v roce 2008 se přesunula spíše na okresy SPÖ. To by bylo ale poněkud zjednodušující, protože strana v předčasných volbách sbírala výrazně vyšší zisky po celé federaci, vyjma Korutan. Oblast, kde se strana také netěší přílišné pozornosti, je v pro-vládním Burgenlandu. Pro tvrzení o nestálosti voličské přízně by mohla hovořit i na rakouské poměry nízká hladina korelačního koeficientu, která se přesto pohybuje na úrovni velmi silného vzájemného vztahu sledovaných voleb. Ve výsledku FPÖ nemá vyloženě tradiční oblasti podpory a svou podstatou tedy imponuje spíše novým a nerozhodnutým voličům, hlavně pak těm, kteří jsou zklamáni vládní politikou. V případě nově vzniklého Svazu pro budoucnost Rakouska, který v roce 2006 těsně prošel do voleného sboru, se za dva roky silné a neustálé kampaně strana vyšvihla v předčasných volbách na 10 % a zanechala za sebou dokonce stranu Zelených. Ovšem u 79

17 této strany můžeme naprosto jistě označit nejsilnější jádro voličské podpory a tím je bezesporu spolková země Korutany. Podpora v tomto regionu by se možná mohla označit až za nepřirozeně stabilní, neboť se objevuje ve všech typech voleb konaných ve sledované době a navíc se vše ještě stupňuje faktem, že v jiných regionech strana nevykazuje většinovou volební podporu vůbec. Toto tvrzení ale narušuje fakt, že v předčasných volbách BZÖ oslovila i více voličů v dalších okresech, a to především v bezprostředním okolí Korutan především ve Štýrsku, Salcbursku, Tyrolsku a poté samostatná oblast ve Vorarlbersku. Jinde je strana opět bez jednotek. Koeficient odhalující stabilitu voličské podpory dosáhl hodnoty 0,960, což naznačuje, že nejvýraznější byly opět stabilní Korutany vždyť Svaz pro budoucnost Rakouska se jako jediný dokázal probojovat i na mapu vítězů voleb v jednotlivých okresech a vytlačit tak SPÖ a ÖVP ze své bašty volebních úspěchů. Blízká budoucnost krajní pravice v Rakousku silně záleží na dalším chodu vrcholné politiky. Pokud se vládní koalice složená z SPÖ a ÖVP stane opět spíše trpěnou formací ze strany rakouských voličů, je protestní potenciál obou hnutí zřejmě dostatečnou zárukou do budoucnosti. Zvláště u FPÖ, která by neměla být tolik ovlivněna úmrtím Jörga Haidera. Co se týče stability BZÖ, zde je situace komplikovanější. Strana těžila především právě z osoby bývalého korutanského hejtmana. Nyní se ovšem bude muset obejít bez této, pro mnohé velice charismatické, osoby. Dále tedy nezbývá než čekat na další vývoj událostí ohraničený především volbami, které budou nejlepším ukazatelem voličské stability krajní pravice. Seznam pramenů a literatury Filip, J. (2001): Ústavní systém Rakouska, in: Kroupa, J. a kol. (2001): Soudobé ústavní systémy, Brno, Masarykova univerzita, s Hendl, J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat, Praha, Portál. 80

18 Hloušek, V. (2008): Konflikt versus konsensus. Konfliktní linie, stranické systémy a politické strany v Rakousku , Brno, MPÚ. Kořan, M. (2006): Mezi předsednictvím EU a volbami: letní rakouské přemítání, Mezinárodní politika, č. 9, Pelinka, A. (2006): Austria s sour victory, Open democracy, on-line článek ( Pelinka, A. (2008a): Austria s democratic wound, Open democracy, on-line článek ( Pelinka, A. (2008b): Jörg Haider, the polariser, Open democracy, on-line článek ( Říchová, B. (2004): Rakousko, in: Říchová, B. (ed., 2004): Komparace politických systémů II, Praha, VŠE, s Šepták, M. (2008): Co přinesly rakouské parlamentní volby?, Mezinárodní politika, č. 11, Wirth, M. (2008): Demokratiereform, Demokratiezentrum Wien, on-line článek 10/2008 ( idcatside=14&lang=1&sid=8c967c4f0111c58a0c1beac8535f8a11). Webové stránky a internetové adresy Bundesministerium für Inneres ( Federal Chancellery Austria ( Statistics Austria ( 81

19 Pro kontrolu dat Elektronické zdroje ověřeny ke dni