FARNÍ TROUBA. mějtež pozor na zvuk trouby (Jeremiáš 6,17) Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky.

Transkript

1 Čtvrtek Sv. Filipa Neriho, kněze, památka Pátek Sv. Augustina z Canterbury, biskupa, nezávazná památka po mši příprava na svátost biřmování 18,00 Luká fara - příprava na svátost biřmování Sobota Sv. Emil Neděle VI. neděle velikonoční (cyklus čtení A) Pondělí Sv. Zdislavy, památka Úterý Navštívení Panny Marie, svátek Středa Sv. Justina, mučedníka, památka Čtvrtek NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ, Slavnost Pátek Sv. Karla Lwangy a druhů, mučedníků, památka po mši příprava na svátost biřmování Sobota Sv. František Caracciolo Neděle VII. neděle velikonoční (cyklus čtení A) (Změna programu vyhrazena. Sledujte, prosím, nedělní ohlášky!) Měsíčník farností Bílá Lhota, Bouzov, Luká, Měrotín Ročník X číslo 93 FARNÍ TROUBA mějtež pozor na zvuk trouby (Jeremiáš 6,17) Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. Nechť řekne dům Izraelův: "Jeho milosrdenství trvá navěky." Nechť řekne dům Árónův: "Jeho milosrdenství trvá navěky." Nechť řeknou ti, kdo se bojí Hospodina: "Jeho milosrdenství trvá navěky." Vrazili do mě, abych padl, avšak Hospodin mi pomohl. Hospodin je má síla a statečnost, stal se mou spásou. Jásot ze spásy zní ve stanech spravedlivých. Kámen; který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním. Hospodinovým řízením se tak stalo, je to podivuhodné v našich očích. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho! Pastýřský list Velikonoce 2011 Žl 118(117), PRO ZASMÁNÍ Povídají si dvě sousedky: "Kdo to včera u vás tak sprostě nadával?" "Ale, manžel chtěl jít do kostela a nemohl najít modlitební knížku." Měsíčník Farní trouba vydává: Římskokatolická farnost Bouzov inkorporovaná Německému řádu Bouzov 7 farnost.bouzov@gmail.com tel: , (Neprodejné; jen pro vlastní potřebu; Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři) Redakce tohoto čísla: P. Metoděj Hofman OT; Bc. L. Macek FamOT; M. Foltasová; Mgr. V. Faltýnková a spol. Drazí bratři a sestry, naplnila nás velikonoční radost, protože jsme spolu s Kristem přešli ze smrti do života. V postní době jsme se letos zvlášť připravovali na obnovu křtu, který má pro člověka zásadní význam, protože mění jeho hodnotu. Ve křtu jsme dostali poklad, který nám Pán Ježíš získal svou smrtí na kříži. Dostali jsme Boží život a jsme Božími dětmi. Nesmíme se povyšovat nad druhé lidi, ale kdybychom nebyli hrdí na svého otce, kterým je Bůh, byla by to nejen nevděčnost, ale i hloupost. Kdo má Ducha Svatého, nežije už jako člověk tělesný, ale duchovní, protože má Ducha.

2 Člověk tělesný se soustřeďuje na tělo. Důležité je pro něho to, co jí, vidí, slyší, cítí. Převládá smyslnost. Když city pominou a člověk se snaží dostat do nitra, aby sebe či druhého opravdu poznal, naráží na jakousi vnitřní hradbu způsobenou dědičným hříchem. Všechno intelektuální bádání skončí na této hradbě v nitru člověka, na níž se prožitky promítají jako film, ale to není výpověď o lidském nitru. Jiní hledají ke vstupu do tajemství lidského srdce cestu různých pohanských přístupů, ale do opravdového nitra nevstoupí. Kdo přijal ve křtu Ducha Svatého, má nitro naplněné Boží láskou, která prozařuje jeho duši i tělo, pokud má nitro čisté. Křtem byla zbourána ona hradba dědičného hříchu. Pokud člověk nestaví svými hříchy novou hradbu, není v něm překážka pro vyzařování Boží lásky. Křesťan také vnímá tělesnými smysly, ale díky křestní milosti se dívá i duchovním zrakem, dovede vidět ve světle víry víc, dovede vidět a poznávat Boží věci. Křesťanská moudrost se ukazuje, když necháme působit Boha v nás, když on je náš život. Proto se náš život liší od života světa. Svět se nám může sice smát, jako se posmíval Kristu, ale on nakonec zvítězil. A my, i když musíme podstoupit ještě nějaký boj, už dnes jsme na straně vítěze, když jsme s ním. První křesťané v řadě zemí žili mezi pohany, ale sami budovali novou kulturu, protože jejich hlavním zákonem bylo vyzařování lásky Ducha Svatého. Láska hledá dobro druhého. Proto mezi nimi nebylo nuzných, protože všichni se uměli rozdělit a pomáhat si. Časem vznikl i jakýsi seznam milosrdných skutků, kterým dnes říkáme skutky milosrdenství duchovního: učit, radit, těšit, posilovat, odpouštět a trpělivě snášet. A skutky milosrdenství tělesného: sytit hladové, přijímat ty, kdo nemají střechu nad hlavou, odívat ty, kdo nemají co na sebe, navštěvovat nemocné a vězně, pohřbívat zesnulé. Lidé světa si toho začali všímat a začali o křesťanech říkat: To jsou ti, kteří se milují. A mnozí se začali přidávat. Dnes to konkrétně pro nás znamená: S láskou přijmout každý počatý život. Je-li ve farnosti početná rodina, která se díky zvýšeným daním a omezením dětských přídavků dostává do větších problémů než ostatní, láska věřících najde cestu k pomoci. Jsou-li kolem nás lidé nábožensky nevzdělaní a těch je mnoho, třebas jsou i pokřtění, pak se máme s kým dělit o radost z poznání Krista. Starý a nemocný by neměl zůstat opuštěný a bez svátostí, když má farní rodinu. Jestli je křesťanským skutkem pohřbívat mrtvé z lásky ke Kristu, na jehož pohřbu jsme nemohli být, pak by se mezi křesťany nemělo stát, že zemřelý bude spálen, aniž by měl důstojný křesťanský pohřeb. Nemá-li příbuzné, má sestry a bratry v Kristu. Abychom však dovedli jednat jako lidé duchovní, nesmí naše myšlení řídit svět prostřednictvím veřejného mínění. Nemůžeme být ve všem jako nevěřící a k pohanskému způsobu života pouze přidat nějakou modlitbu. Tak to často dopadá v rodině, kde je centrem televize. Jako jediná autorita je pak uznáváno veřejné mínění světa a už ne Bůh. Víra takových lidí časem zanikne. První křesťané po setkání se Vzkříšeným začali slavit každou neděli jako jeho svátek. Vezměme tedy slavení neděle za základ rodinného života. Dejme nedělní mši svaté přednost před vším ostatním a pak ukazujme svou lásku zvláště tím, že budeme mít čas jeden na druhého, že si budeme naslouchat, že se spolu budeme i modlit. Pak budeme moci zažívat radost z přítomnosti vzkříšeného Krista i v našem domácím společenství. Každému z Vás přeji, aby radost z Boha byla Vaší silou. K tomu Vám ze srdce žehnám arcibiskup Jan CO SE DOMA UPEČE Z bouzovské farnosti na tomto místě bychom rádi poděkovali za finanční dary na květinovou výzdobu do farního kostela. Za tyto prostředky se nakoupí semena květin a další potřebné věci k zhotovování vazeb. Ve čtvrtek 5.5. v 10:00 mše sv. v kapli ve Střemeníčku za živé a zemřelé občany Střemeníčka a za oběti javoříčské tragédie. V sobotu 7.5. v 15:00 mše sv. v kapli ve Svojanově V neděli v 9:15 mše sv. za arcivévodu a velmistra Evžena Habsburského V neděli v 15:00 mše sv. v kapli v Ješově První setkání zájemců o přijetí svátosti biřmování z farnosti Luká se uskuteční ve výroční den zjevení Panny Marie ve Fatimě od 18 hodin v učebně SVC. Na setkání se těší P. Norbert Jan Maria Hnatek OT Májové pobožnosti: Bouzov každý den v 19:00, ve St a Pá po mši sv. Hvozdečko Út a Čt v 19:00 Hrabí Ne, St, Pá v 18:00 Ješov Ne v 19:00 Luká Čt a Ne po mši sv. Vojtěchov vyjma Čt každý den v 19:00

3 Sestra Faustýna Boží milostrdenství Svatá sestra Faustyna Kowalská se narodila 25. srpna 1905 v chudé a zbožné rolnické rodině v malé vesnici Glogowiec, v Polsku. Pokřtěna byla o dva dny později ve farním kostele sv. Kazimíra ve Swinicích Warckých, které se nachází asi 50 km od města Lodži. Při křtu dostala jméno Helena a vyrůstala jako třetí z deseti dětí manželů Kowalských. Helena nacházela ve svých rodičích nejen vzor pracovitosti, zodpovědnosti, obětavosti, ale také zbožnosti. Vedle Písma svatého se v rodině četly životopisy svatých a pozorná Helenka pak tyto příběhy vyprávěla vlastními slovy mladším dětem na pastvě a toužila se stát misionářkou. Pramenem této touhy byla nejenom četba náboženské literatury, ale i Boží působení. Jak sama později napíše ve svém Deníčku, již od 7 let pociťovala ve své duši Boží volání k dokonalejšímu životu, které ji stále provázelo. Od patnácti let po skončení základní školy pomáhala mamince v domácnosti s malými dětmi a v r. 1921, jako šestnáctiletá, odchází do Alexandrova, kde pracuje jako služebná. Zde se jí jednoho dne dostalo tajuplného vidění jasnosti. Kvůli této události se vrací domů a chce vstoupit do kláštera. Rodiče s tím nesouhlasí a tak Helena odchází do Lodži, kde nejprve zastávala domácí práce u třech františkánských terciářek a potom se v rodině Sadowských starala o domácnost a tři malé děti. V červenci v r žádá o přijetí do Kongregace Sester Matky Božího milosrdenství ve Varšavě. Sestra představená jí slíbila, že ji přijme do řádu až po roce, aby si to promyslela. Do řádu je tedy přijata , kde začíná svůj postulát, noviciát začíná v Krakově Lagiewnikách, kde měla mnohá zjevení Pána Ježíše, v říjnu 1937 zde obdržela vzkaz od P.Ježíše ohledně Svátku milosrdenství a také Ježíšovo doporučení k uctívání hodiny jeho smrti, která se nazývá Hodinou milosrdenství. Sestra Faustyna přebývala v mnoha domech kongregace, nejdéle však v Krakově, v Plocku (zde se jí zjevil Pán Ježíš a předal jí instrukce týkající se namalování obrazu Božího milosrdenství) a ve Vilmu (zde jí Pán Ježíš září 1935 nadiktoval Korunku k Božímu milosrdenství). V domech kongregace pracovala především jako kuchařka, zahradnice nebo vrátná. Navenek nic neprozrazovalo její neobvykle bohatý mystický život. Svědomitě vykonávala svěřené práce, byla velmi soustředěná a zbožná a zároveň přirozená, prostá a rozvážná. Řeholní pravidla zachovávala věrně a ve vztazích k bližním se vyznačovala srdečností, jemností a velkou láskou. Hloubku duchovního života sv. Faustyny Kowalské odkrývá Deníček, který začala psát během posledních čtyř let svého života na pokyn zpovědníka P.Sopoćka a se svolením představených. Z jejích zápisků se dozvídáme o velikosti poslání, které ji Pán Ježíš svěřil. Toto poslání spočívá v připomenutí odedávna známé, ale zapomenuté pravdy víry o milosrdné Boží lásce k lidem a v předání nových způsobů úcty k Božímu milosrdenství. Její hluboký mystický život šel ruku v ruce s utrpením. Utrpení očišťuje duši, a tím ji činí schopnější k stále většímu podílu na Božím životě a k účasti na spasitelném Kristově díle. Sestra Faustyna onemocněla tuberkulózou plic a zažívacího ústrojí a jako dobrovolnou oběť za hříšníky přijímala také s úplnou odevzdaností do Boží vůle různá utrpení, aby takto poskytla pomoc duším ohroženým ztrátou spásy. 5. října 1938 odevzdala svou duši do rukou nebeského Otce plná důvěry v jeho bezedné milosrdenství. V Deníčku nám na rozloučenou zanechala tato slova: Na tebe, ubohá země, nezapomenu, i když cítím, že se okamžitě celá ponořím do Boha jako do oceánu štěstí, ale to mi nezabrání vrátit se na zem a dodávat duším odvahu a vybízet je k důvěře v Boží milosrdenství. Sestra Faustýna byla svatořečená obraz Božího milosrdenství 2. svátek Božího milosrdenství 3. hodina milosrdenství 4. korunka k Božímu milosrdenství FORMY ÚCTY K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ KORUNKA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ - modlí se na zrnkách růžence Tato modlitba je na usmíření mého hněvu nejprve se pomodlíš jednou Otčenáš, Zdrávas Maria a Věřím v Boha, potom budeš na zrnkách Otčenáše říkat tato slova: Věčný Otče, obětuji ti tělo a krev, duši i božství tvého nejmilejšího Syna a našeho Pána Ježíše Krista, na smír za hříchy naše i celého světa. Na zrnkách Zdrávasu budeš říkat tato slova: Pro jeho bolestné utrpení buď milosrdný k nám i k celému světu. Na závěr se pomodlíš třikrát: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi a nad celým světem. /Deníček 476/ V korunce prosíme o milosrdenství pro nás a pro celý svět. Slovo k nám znamená osobu, která se modlí a také lidi, za které touží a je povinna se modlit. Slova i k celému světu znamenají všechny lidi na celém světě a také duše v očistci. Několikrát Pán Ježíš ve svých zjeveních sestře Faustyně ukazoval hodnotu a sílu této modlitby. S touto modlitbou spojil také své přísliby, že skrze modlitbu této korunky dá rád všechno, oč ho lidé budou prosit, bude-li to shodné s Boží vůlí. /Den. 1541/

4 Zvláštní milost Pán Ježíš slíbil v hodině smrti nejen těm, kteří se budou tuto korunku modlit, ale také těm, za které se tuto korunku někdo pomodlí. Každý, kdo se ji bude modlit, dosáhne velkého milosrdenství v hodině smrti. Kněží ji budou dávat hříšníkům jako poslední záchranu. /Den. 687/. Napiš, že když se tuto korunku budou modlit u umírajících, postavím se mezi Otce a umírající duši ne jako spravedlivý soudce, ale jako milosrdný Spasitel. /Den. 1541/ Korunka, společně s výzvou Ježíši, důvěřuji Ti. je nejznámější modlitbou k Božímu milosrdenství. Je překládána dokonce do afrických nářečí a lidé se ji modlí ve všech končinách země. Na všechny táborníky se těší organizátoři tábora. Vzpomínka na jarní Prahu V březnu letošního roku děti z bouzovské farnosti navštívili Prahu. Výlet se povedl. Navštívili jsme nově otevřené Technické muzeum, Petřínskou rozhlednu i bludiště a dokončili hru na Pražském hradě odměnou bylo focení každého soutěžícího na královském trůnu v hermelínu a s korunovačními klenoty. Moc rádi bychom poděkovali řádovým sestřičkám karmelitkám za poskytnutý nocleh zdarma. Další výlet do Prahy se uskuteční zase za rok. KALENDÁŘ: TRUMPETKA Dětská mše v květnu bude v pátek v bouzovském kostele. TÁBOR BUDE. Milí rodiče, milé děti, prázdniny jsou sice ještě daleko, ale už teď Vám můžeme oznámit, že se i letos bude konat farní stanový tábor v Protivanově. Tábořit budeme stejně jako v předešlých letech ve stanech, na louce u Protivanovského mlýna. Své děti můžete přihlásit do Přihlášky na tábor najdete ve svých kostelech. Zúčastnit se mohou i děti z okolních farností. Předpokladem účasti dítěte na táboře je jeho dobrý zdravotní stav. Přihlášky jsou závazné a posílají se na adresu: Marcela Foltasová, Bouzov 70, , nebo je můžete předat osobně. Cena tábora je 1.000,- Kč. Uvítáme pomoc rodičů (hlavně tatínků) při stavbě tábora v sobotu od 8,00 hodin, a bourání tábora , sraz je na tábořišti! Peníze budeme vybírat na setkání rodičů s organizátory tábora, které proběhne v pátek 1.července na faře na Bouzově v 19:00 hodin (po dětské mši). Termín tábora: (začínáme ve středu obědem a končíme v úterý obědem) Neděle NEDĚLE V OKTÁVU VELIKONOČNÍM (II.neděle velikonoční Božího milosrdenství) (cyklus čtení A) 10,45 Savín mše svatá v kapli (sv. Josef dělník) 15,00 - Bílá Lhota mše sv. Pondělí Sv. Atanáše, biskupa a učitele církve, památka Úterý Sv. Filipa a Jakuba, apoštolů, svátek Středa Sv. Florián, mučedník Čtvrtek Sv. Gothard, biskup 10, 00 Střemeníčko mše svatá v kapli Pátek Sv. Jana Sarkandra, kněze a mučedníka, památka po mši příprava na svátost biřmování 18,00 Bouzov dětská mše sv. Sobota Sv. Benedikt II., papež, nezávazná památka 15,00 Svojanov - mše svatá v kapli (sv. Gothard) Neděle III. neděle velikonoční (Panna Maria, Prostřednice všech milostí) (cyklus čtení A) pouť ke sv. Gothardovi 10,45 Mladeč mše svatá v kapli (sv. Florián) Pondělí Sv. Hermus, mučedník

5 Úterý Sv. Isidor z Madridu Středa Sv. Ignác z Láconi Čtvrtek Sv. Pankrác, sv. Nereus a Achilleus, mučedníků, památka Pátek Sv. Ondřej Hubert Fournet, sv. Servác, po mši příprava na svátost biřmování 18,00 Luká fara - příprava na svátost biřmování Sobota Sv. Matěje, apoštola, svátek 10,00 Slatinice svěcení pramenů za účasti arcibiskupa Jana Neděle IV. neděle velikonoční (cyklus čtení A) 15,00 Kovářov mše svatá v kapli (sv. Jan Nepomucký) Pondělí Sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka, hlavního patrona Čech, svátek Úterý Sv. Paschal Baylon, Středa Sv. Jana I., papeže a mučedníka,nezáv.památka Čtvrtek Sv. Petr Celestýn, papež Pátek Sv. Klementa Marie Hofbauera, kněze, památka po mši příprava na svátost biřmování Sobota Sv. Ondřej Bobola, mučedník Neděle V. neděle velikonoční (cyklus čtení A) mše sv. za arcivévodu a velmistra Evžena Pondělí Sv. Jan Křtitel de Rossi Úterý Sv. Vincenc Lerinský Středa Sv. Bedy Ctihodného, kněze a učitele církve; sv. Řehoře VII., papeže; sv. Marie Magdalény de Pazzi, panny, nezávazná památka po mši pastorační rada MÁJOVÉ Pokud by měl někdo zájem ve své vesnici navázat na zpřetrženou tradici májových pobožností a nevěděl si rady jak a co se modlit, přinášíme jeden ze způsobů, který se v jedné farnosti praktikuje již po dlouhá desetiletí ZPĚV: Vesel se nebes Královno nebo Anděl Páně 1. sloka Mariánské písně S: Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému L: jako byla na počátku S: Zdrávas Maria.. L: Svatá Maria.. S: Čtení z knihy 2. sloka- Mariánské písně LITANIE LORETÁNSKÁ 3. sloka - Mariánské písně S: Poděkujme Pánu Bohu za všechno, co jsme od něho dnes dostali. L: Otče náš a Zdrávas Maria S: Pomodleme se za našeho papeže Benedikta XVI., biskupy Jana a Josefa, za všechny kněze, za řeholníky a řeholnice, nová kněžská a řeholní povolání a za všechen svatý lid Boží. L: Věřím v Boha S: Duchu Svatý pomoz nám, abychom své hříchy poznali, abychom jich litovali, dobře se z nich vyzpovídali a opravdu se polepšili. L: Desatero Božích přikázání zní. S: Vzpomínáme na celý dnešní den, jak jsme jej prožili a zpytujeme své svědomí. (chvilka ticha) L: Bože můj, mám hříchy na sobě, zasluhuji trestů Tvých.. S: Za ty kteří nemohou najít práci, za bezdomovce, za nemocné a lidi trpící válkou nebo postižené přírodními katastrofami. L: Zdrávas Královno. Oroduj za nás svatá Boží Rodičko,. S: Za děti v křestní nevinnosti, za školní a dospívající mládež, jejich učitele a vychovatele L: Anděle Boží. S: Za svoje rodiče, sourozence, všechny příbuzné, za přátele i nepřátele, dobrodince a umírající. L: Pod ochranu Tvou. S: Odpočinutí věčné dej všem zemřelým Pane,. L: Umříti musím, ale nevím kdy, kde a jak.. S: Požehnej a ode všeho zlého ochraňuj nás i naši farnost všemohoucí a milosrdný Bůh Otec, Syn a Duch Svatý. AMEN. 4. a další sloky Mariánské písně S + L: Ježíši Tobě žiji, Ježíši Tobě umírám, Ježíši Tvůj(á) jsem živý(á) i mrtvý(á) AMEN