PETR BEZRUÈ: SLEZSKÉ PÍSNÌ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PETR BEZRUÈ: SLEZSKÉ PÍSNÌ"

Transkript

1 PETR BEZRUÈ: SLEZSKÉ PÍSNÌ

2 ÈERVENÝ KVÌT Za temným oknem, v kvìtníku sivém, hrubý a ostnatý mraèil se kaktus. Jednoho jitra èervený z lodyhy vyrazil kalich, èervený kvìt. Byl u nás básník, co jiné mìl oèi, co mìl rád vonné a nádherné rùže. Distichem zvuèným pochválil rùži a odsoudil pyšnì ten rudý kvìt. Jsou duše drsné, co samy šly žitím, hroty a ostny je zalily vrchem. Co mìly v srdci? Kvetly-li jednou a kvetly-li v noci, rudý byl kvìt.

3 HANÁCKÁ VES Domky na patro jak øady bílých ptákù sotva vánek lehkým dechem omží. Ticho jde jak krev Hanákù voda Romží. Na svých gruntech tkví sedláci klidní. Dobrý císaø, ten žije ve Vídni, Nìmci pod horami, v mìstech židé. Èerné lány øepy jak pruh smoly ; rusovlasé dìvèe kope v poli, ví, že jednou muž si pro nì pøijde. Šuhaj z Hané práce hledí a dbá, aniž v díle prahne po dìvuše, ví, že žena raz za práh pøikluše, tøi dny a tøi noci bude svatba. Hrubý sedlák, osmahlý a rudý, trochu pyšný proti mìstským lidem, nikdy ze své neuhne ti pùdy. Jak, jak jest jinak pod Beskydem!

4 KYJOV Ej, ztepilí šuhaji v èižmách vy, ej, dìvèata v suknici rudé, vždy veselo bývalo v Kyjovì, vždy veselo v Kyjovì bude. Tak jako to táhne z vonných rév, tak jako ty kypíš, má sloko, tak hoøí, tìch ohnivých Slovákù krev, tak ret pálí a srší oko. Kdo chce nás bít,: kdo chce nás urazit? My nevíme o pánu žádném, jak vesele dovedem žít a pít, tak vesele na poli padnem

5 PTENÍ Domky máš žluté a chudobné, vidím a vidím, že v Ptení po skromnu horáci dýchají, že zde již Hanákù není. Hleï, mezi domky je kopeèek, travnatý, nenáhlý, nízký: zámeèek se ètyrmi vìžkami ve støedu tiché té vísky. Na vršku slívy a kaštany, lípy a po kraji borek. Zámeèek knížecí? Ne, to jest pijáka-sedláka dvorek.. Trhliny ve zdech a pavouci, do zkázy všecko to chvátá, døevìný plot kolem dokola, døevìné kolny a vrata. Kdyby tak jiskra sem zalétla, pomoci zámeèku není, chudobný žaluješ bídu svou, vidím, žes zámeèek z Ptení. Pøed èasy øinèely meèe zde, poháry do kuropìní, odtud jsi do boje vylétal,

6 rytíøi Jeníku z Ptení. Dnes je vše pusto a rozbito, smutnì tu stojí a vzdychá ve støedu hlinìných chaloupek zapadlá panská ta pýcha. Doèkám a doèkám se jedenkrát, aby smích táhl po líci nad pádem toho, co vraždil nás nahoøe nad Ostravicí?

7 PLUMLOV-I Èerný bor utíká s kopeèka, široké jezero pod ním, nad vodou létají rybárky, podobny plachtám jsou lodním. Hradisko sivé a vysoké, na pøíkré vyhnáno skále, dnes tam jen Themis promlouvá ve jménu Boha a krále. Zámek je úzký a hrozivý, nestvùrné podivné rysy, drahému pánu jej stavìli oddaní sedláci kdysi. Tak jak jej do výše vyhnali, biè jim hrál pøi práci notu, tolik do základù prosáklo prolité krve a potu. Èí je? Kdo jiný než Liechtenstein, Moravy pán z pólu k pólu, nìmecký grof, zde dost kavalír, nesáhl na naši školu. Tam v mojí vlasti je velký pán, mnoho má hutí a dolù, když už nám sebral pùl ojèizny,

8 proè by nám nevzal i školu? A jak to u nás tam vypadá, kde stojí cizácká škola, chránìná grofem a zákonem, výsledek do nebe volá. Možná že jednou i Liechtenstein! (O panské zvùli ten mur ví). Plumlove. Z cizích škol na Slezské chachaøi rostou a.

9 PLUMLOV - II (F. ERNESTOVI) Tisíc lidí v žití zøel jsem, zapomnìl jsem docela, ale Tebe stále vidím, jak Ti padly do èela èerné vlasy na Plumlovì, jak pod nimi myšky dvì (tak to byly malé oèi) dívaly se opilé. Prchlého jsem mládí vzpomnìl : èas spìl letem sokola, a dvì noci a den celý šly poháry dokola. Sám jsem, nemiluji lidí, struna v srdci doznìla, ale chtìl bych, by Ti padly èerné vlasy do èela, èerné vlasy jednou zase, by pod nimi myšky dvì, tak jak tenkrát na Plumlovì, dívaly se opilé!

10 MAŠKARNÍ PLES V únoru nikdy jsem ze sebe nerobil blázna: mùj život tich byl jak pùlnoc a teskný jak záøí. Š astnìjší národ nech karneval miluje a zná, Tìšín mi hledìl v kolébku - ty èti mi to z tváøí. Maškarní ples jednou oknem jsem zadarmo spatøil : Sokol a hasiè a v gázových šateèkách dìcko, Španìlka, Polka, s níž veselý kozák se bratøil, bohynì, andìlé, víly a èert ví, co všecko. Mìsteèka hlavy tøi spanilé dcerky sem hledí: Èechy a Morava, - ta tøetí?. - plynou pospolu; to bude dìvèe z Tìšínska?. Nu, to aspoò vìdí : rùžovou sukni má a èernou k ní kamizolu. V únoru nikdy jsem ze sebe nerobil blázna. Mùj život tich byl jak pùlnoc a teskný jak záøí. Š astnìjší národ nech karneval miluje a zná, Tìšín mi hledìl v kolébku - ty èteš mi to z tváøí. Pod Lysou dìvuchy... uzdu jsem vzpomínkám pustil - chvìly se zimou a pøed okem ohnivým žida. Do týdne budeš ty metlou...v zem oèi jsem spustil, nemìly prsù a se rtù jim plakala bída.

11 PAPÍROVÝ MOJŠL Ten ráz na pravdu jsem neudeøil : žalost jejich nesklonila šíje; to jen britský fantast-básník vìøil a na racu skládal elegie. Z Polské pøíjde žid k nám pod Beskydem, za pìt rokù ves má - napøed víme -, kdysi žebrák, nyní oøe lidem, u všech dìvuch má ius noctis primae. V nìmé zlosti zaskøípeme zuby. dìvèe, muže, dìdinu žid skoupí; a kdo za to, že jsme jako duby, na ženy a na peníze hloupí? Jedna spøež a pøece názor mìním : osud smýkl jím, jak kosa klasem; už tak bývá. S Božím dopuštìním pøiskøípne èert Hebrejce ta èasem. Tak pøemýšlím a je závìr blízký. když tak pán svých vyvolených chrání, pøes svùj køivý nos a hrubé pysky, pøísahal bych, nebyl židem ani. Když od mìsta dolù pùjdeš,k jihu, den co den tam žida potkáš s mìchem, dej mu krejcar, zahodí jej v mihu,

12 dej mu papír, chopí se ho spìchem. Den co den jde pøíkopem a travou, z bláta papíry pozornì loví, ète a tøese kudrnatou hlavou, øíkají mu Mojšl papírový. V zimní noci šel jsem k mìstu nìmý. Bùh mne...!? Kdo si na milníku hoví? (deset minut krèma pod olšemi!) Snìhem zalit Mojšl papírový. Èekáš, až tì zítra chodec sundá, bídnou koøist havranù a lišek? Modlíš se? Dbal kdy pán vagabunda? Vzhùru, žide, pùjdem na kelíšek! Šenkýøi, dej k ohni tu lavici : nech se na ní suší, si pohoví ten, jehož jsem našel na silnici: tož host vzácný, Mojšl papírový. Synku, jak chroust zmoklý.sedíš vìru, když umdlené se stran svìsil krovky: co bys pil? Však víš, my ze severu napijem, se nejspíš kontušovky. Vypij, Mojšle, jak první láska sladká, jde z ní prvosenky pøídech, hoøká jest jak beznadìjná láska, vonná jest jak sosna na Beskydech..

13 Ostrá jest, jak zuby horské pily, zatøes jí a perla, k vrchu vyjde, jasná, že by, bozi sami pili, Mojšle, pij, ach, drž krok se mnou, žide! Kdo se na svìt pøes kraj sklenky dívá; celý se mu rosou v máku tøpytí; všecka žalost v jeden úsmìv splývá... a co, žide, povíš o svém žití?. Blázen jen své hoøe vypravuje, vodka høeje a pán židùm pøeje, s Mojšlem prodlí, Mojšla vyèastuje, všecko povím - pán se nevysmìje. Jednou, pane, Bùh vám k milování družku švarnou daruje, však víte, jednou z ruèky vypadne jí psaní... jak, vy, pane, jak s ní naložíte Nedá, žide. Též ráz zaplakala ve mnì láska, - dým jsem pustil z smotku; - mìl jsem dìvèe rád... jinému pøednost,dala, a dva roky, žide, pil jsem vodku.. Co hoøkého kdy se žitím tkalo, leckdo šeptal ve sluch slova lisí, ale nic tak cestou nedojalo : soucit kmitl blázna toho rysy.

14 Tož já, pane...tož já... a juž ústil do kelíška hoøký motýl bolu : Hleïte, Mojšl zase skoènou spustil - homerský smích zaznìl ode stolù. Utkvìl jsem na první krásce zrakem; a když sliènou vezmeš sobì ženku, už jsi zabit jak Goliáš prakem, jak když ruèíš za velikou smìnku. Lépe brkem brousil žernov mlýnský, nežli vìøit ženì milující; naè ses ženil? Chy do zubù rýnský,. chceš-li ženy, a ba po silnici. Miloval pán ženu kdys? Stín prvý noci rájem byl mi až do rána, ve dne za kmit jeden sladký brvy byl bych snesl cedry jí s Libana. Kdo zná kvést jen v stínu slièné masky, hleï, ten bìží za bludièkou v èervnu: vsadil život na sedmièku lásky,. blázen jest a patøí na lucernu. Patøí tam. A jednou... jednou... pane, lístek ztratila : nu, co tam stojí? Svìt se toèí se mnou, z øádkù vane vlastní hanba, vina ženy mojí. Nevìstko, již mít kdo chtìjí, mohou!

15 Èepel padla v lebku ranou hromu: datlík s rudou èapkou u mých nohou má je žena... nosem smál se k tomu. Déle žils - víš, jak se vìci dìjí : listem bøem, Bùh temným mluví hromem; z lidí ti, kteøí se nosem smìjí, vždy se smìjí nad spáleným domem. Vítr zadul, odnesl to psaní; sbìhli se a odvlekli mne z domu : zabil vìrnou nevinnou svou paní - zbláznil se - dodali moudøí k tomu.. Tichý blázen! - Pustilo mne èasem hlupcù soudcù a lékaøù plémì; list ten hledám... bloudím... svìtu já jsem potrhlý žid... co pán øekne ke mnì? Bos nech, chud nech, mlád kdy s, motýl štìstí drží se tì jako olše strouhy; v podzim žití v sluch ti zašelestí hoøké sny, vzpomínky, marné touhy. Tak èi tak buï. Pij. Jak tobì vèera, šlápne mnì na šíji osud pøíštì; tìžko žít od jitra do veèera, jednoho nám nebýt útoèištì. Tomu na týl lehlo jarmo kmene,

16 tomu žena život otrávila, toho bolest jak biè konì žene - vodka, bratøe, sladká vodka zbyla!

17 JEDNA MELODIE Èasem špatné verše píšu, na štìstí mne ètou jen málo, v polozhaslý plamen dýšu, tøeba se mi panstvo smálo. Èasem tichou píseò zpívám, odpus te mi špatnou notu, èerný horník v práci bývám od soboty po sobotu. V bouønou dobu, kdy jez huèí idejí a fantasie, jednotvárným tónem zvuèí jedna u mne melodie. Z lidu mého jeden drak tyl, jedna pìst mu hrdlo svírá, a z mých veršù jeden daktyl, jeden smutek ve svìt zírá. Lehký jamb po Labi skáèe, spondej Hanou, kráèí s klidem, mne stále daktyl pláèe jako šalmaj pod Beskydem. Jeden bìs mùj národ hlídá, jeden kat mu hlavu sklání, pod Beskydem jedna bída,

18 jedno dlouhé umírání. Èasem zní to ve sluch hranou, jak bych stál nad bratra rovem; jak kdybych šel Modrou stranou Huèínem a Benešovem. Jednou skoènou hrát vám budu. Snad to bude píseò jiná marno, už zas smutnou hudu, protože jsem od Tìšína. V Belgii když Frankù despot s Britem v boj se srazil rudý, skotský, pluk møel šavlí vespod, dudák hrál jim k tomu v dudy. To jen tak jsem zpíval málo, to jen tak jsem pìl svým lidem, by se nám to umíralo líp za hudby pod Beskydem.

19 JEN JEDENKRÁT Už nevím, kdy a kde jsem slyšel jednou vypravovat povìst. Kdes na severu zemì je smutné údolí, sevøené vrchy. to teskné jest a temné, neb žádný den tam nezasvitne slunce. Tam teskný žije národ u vìèném Snìhu v zaèouzených jurtách, kol ohnì sedí muži, jimž zlata dražší bývá každé slovo, za nimi teskné ženy, a vzad se tisknou v kožešiny dìti. Tu nevím, jak se stalo, èi snad se vymkla ze své dráhy Zemì, v den jeden svitlo slunce : a celý národ, podìšený záøí, vráz prchl v èerné jurty a balvany zavalil každý východ a tváøí klesl k zemi, k démonu neznáma posílal prosby, by šetøil jejich žití. A zatím venku sluneèná záøe sžehla vìèné snìhy a pùda nedotknutá pode rty slunce dala fial kvìt.- Bùh sluneèný když vidìl to mrtvé ticho a bázlivé prosby,

20 údolí pøešel a nikdy víc v tu nepohledìl stranu. - A když strach pøešel, a ze stanù se odvážili lidé, vidìli vlahou zemi, kvìt neznámý a vùni fial èili, a zøeli, že se dobrý Bùh na nì podíval, jimi uražený, a poznali v své duši, že nikdy den ten nevrátí se zpátky, tu smutek hlubší žití vráz schýlil hlavy zasmušilých mužù a šíje teskných žen, a v dvojnásobném dále žili smutku, neb cítili, že jednou jas žití šel kol jejich mraèné zemì, a jejich pøešel vinou a víc se nenavrátí! * Jen jedenkráte kolem mne šla láska. Vlas èerný padl k pasu, a sladkým hlasem hovoøila ke mnì: Vy dobrého jste srdce, a s vámi bude š astna každá žena a krátký plachý pohled, jenž více dìl než její sladká slova, jež øekla sladkým tónem, jak mluví se v mé vlasti u Tìšína;

21 šel s její øeèí! A já, jenž dávno vypil až v hoøké kvasnice života èíši a z knihy žití bílé vyrval listy, jsem øekl drsným tónem, tak jak mluví dav èerných mužù hore tam pod Ostravskou plání : Bez konce, sleèno, s oným pùjde štìstí, jenž bude vaším mužem, však na strom zvadlý nepøipínám rùži. Já jsem ji miloval, ona se mi vydala! Vyhasl mùj krb, v srdce lehly stíny, a smutek bez konce mým táhne žitím, když vzpomenu si èasem, že sladkým krokem kolem mne šla láska, a já pøirazil dveøe svojí chaty, a nikdy více se nevrátí zpátky!

22 ONDRÁŠ Hasly hvìzdy, bylo k ránu, do mrakù se Lysá zdvihla, v dáli vìže Ratiboøe, TATRY obzor zastínily, kosi zdvihli píseò v sosnách, šel jsem dolù do Frydlantu. Cestou velký stín se mihl. Znám ty oèi, co se svítí jak železo rozpuštìné; znám ty pocuchané vlasy, jak èetyna pøes kmen bøehù; znám ty hrubé, tìžké ruce, co se o kyj podpírají: Odráš s Lysé - bratøe Ondro! Velikán se zaškaredil, hned se Lysá pomraèila, kosi v sosnách dozpívali, mraky srazily se k bokùm. Co tu skoro zrána robíš? Též tys jeden z cizích chlopù. co zelené šaty mají, co dìvuchy vyhánìjí a co cizí øeèí øondzum, èert sám v mé je nasel bory?

23 Bratøe Ondro, z tvé jsem krve, z tvé ojèizny od Tìšína, já písnièky tiché zpívám... A co národ, nezpívá už? Vyhynuly naše písnì, dìvuše se zalkne v hrdle, zlým když okem ti ji zmìøí, co zelené šaty mají a co cizí øeèí øondzum, èert sám v tvé je nasel bory! Jediná nám zbyla píseò a tož: žol, žol, žol mi bedÿe.., Pobrali nám naše školy, pobrali nám naše hory, salaše nám pohubili... Po zákonu tak se dálo? Po zákonu, bratøe Ondro! A kdo dává cizí školy? Ten, kdo bohat, kdo má hutì, Po našemu po dìdinách potichu gorali øondzum, ale v hutích cizí mluva, a pro ty se školy staví... Po zákonu tak se dìje?

24 Po zákonu, bratøe Ondro! Po našemu slovo boží ještì slýchat na Borové, ještì zazní v Janovicich, ale pero paterkovo nesmí psáti po našemu :víš, kdo pánem je ve Frydku a kdo pánem ve Vraclavi? Po zákonu tak se dìje? Po zákonu, bratøe Ondro! Ve Frydku nás podávili, kdekdo zapøel svoji mluvu, jako jednou zradil Juráš.. - Po svìdomí tak se dìje? Po svìdomí, bratøe Ondro! A juž nevím, jak to bylo. Smích se trhl knírem Ondry, divný smích a nekoneèný, (hora hoøe vracela jej, hora s hory chytala jej), smích té matky v øecké báji, když jí padlo sedm synù, když jí sedm dcerek padlo, smích jak by to od sta rackù

25 Paskovskými nad rybníky. A já jsem se zasmál také. Myslím, že se cosi trhlo tichým smíchem v boku Lysé, vìènì tiché, mlèelivé, zkamenìlé slzy oné národa porobeného, co se dívá pøes sto rokù na ten útisk pøi Beskydu : jak se smìje horská matka, když chlop v tmavých dolech zhasí. když chce živit sedm ptáèat, a kobzole dávno došly: dìtem dávnou poví báji za kobzole o Ondráši...

26 MOTÝL Pøes Smrky, bøehy, pøes haluze jedlí lehounký vánek se skøivánkem zvednul: pøes øeku vzpomínek lod ky snù bøedly, motýl mi na ruku sednul. Láska jsi, štìstí jsi, slièný motýle? Odle, bys šuhaje, dìvuchu zdobil na èerné kadeøi, na ruce bílé... co bych já, co s tebou robil?

27 NÁVRAT Po letech, po letech v rodnou mou ves vrací mne života pøíval. Mùj krok, krok dìvèete na prvý ples, hoøelo slunce, kos zpíval. Ten starý kostel a ten èerný les, domky se pod strání hrbí, pod brvou roztála vzpomínek rez, na øece ty staré vrby! Pøijdu jen; nevím, kam nohu bych nes, do cizích rukou grunt kles náš; nehryzeš? Ach, tys-je Dombrovských pes! Vid,synku, že mne už neznáš? Zdráv faráø? Zdráv rektor? Každý mne bil, býval jsem èertovo kvítí; zdráv starý grof je-li? Byl Nìmec, byl, v pokoji nechal nás žíti. V drahou mi školu zøím, pod okna rám, srdce se zachvìlo v køeèi : dìti, ty dìti, ty modlí se tam protivnou panskou mi øeèí. Utíkám k høbitovu. Co jsem mìl rád, døíme tam, - ne v duši mojí; co jsem byl v cizinì, kdo šel v zem spát,

28 polský køíž v hlavách mu stojí. V portále zámku vryt dravý je pták, zobákem rovná si pero. Kdo koupil panství, a èí je to znak? Mrtvi jsme. Hled, markýz Gero. Šest židù v dìdinì,burmistr žid, barevna žlutá u øeky. Tak klesl hluboko, Pane, ten lid, že jsi ho proklel na vìky? Ještì otázka : ta nechtìla ven, jak by kol šíje šla smyèka, jak by mi dávila poslední sen : zdráva-li... górna Maryèka? Milý byl v cizinì. Tož zaprosil bohatec, jakých poøídku; pravda, že od rána do noci pil, mìl z èeho, ten barvíø z Frydku. Ze vsi šel sešlý a sehnutý muž, ret se chvìl, v brázdu se díval. Za hory slunce se sklánìlo juž, vonìla zemì, kos zpíval. Sešlý muž, sehnutý z dìdiny šel, v duši žal hluboký nese; v komické vrásky tváø nabranou mìl, vydrž... až sám budeš v lese.

29 KANTOR HALFAR Byl to synek jako jedle, byla na nìj pyšná máti, ale škaredou mìl chybu : tu, že nechtìl poslouchati tìch, kdož vládli pod Lipinou. A když tak se kantor spustí... víš, jsou høíchy v katechismu, co se nikdy neodpustí. Leta táhnou, vlasy øidnou jako listí pøed jesení. Halfar poøád za mládence! Pro Halfara místa není. V krèmì zazní skoèná hudba. Právì v kapli dalo slovo. èi by mìlo deset rokù èekat dìvèe Halfarovo? Pøijdou páni: Škola polská! Burmistr v klín ruce složí. Ale vzpurný Halfar uèí, jak mu káže zákon Boží. Tich po mezích chodí kantor, bez úsmìvu, bez myšlenky, v krèmì v noci sám za stolem

30 hledí k zemi, hledí sklenky. V horký veèer, na klekání když se jednou ve vsi zvoní, vrazí dìvèe v èernou jizbu : kantor visí na jabloni! Bez modlitby, bez slzy ho, jak pøi høíšné duši jisto, v roh høbitova zakopali, a tak dostal Halfar místo.

31 SETKÁNÍ Na øemeni lankasterku, za klobouèkem sivé pero, v srdci lesa borového tak mne potkal markýz Gero. Polské knìze dal do fary, èeskou školu ponìmèil mi. Odpoèinul, drahou pušku povìsil mezi dva jilmy. Prokletý vrah mojí mluvy! (Ale horskou rád má dcerku.) Dvacet krokù stál ode mne, doma nechám lankasterku!

32 Sedmdesát tisíc je nás pøed Tìšínem, pøed Tìšínem. Sto tisíc nás ponìmèili, sto tisíc nás popolštili, v duši padl svatý klid: když nás zbylo sedmdesát, tisícù jen sedmdesát, smíme žít? Sedmdesát tisíc hrobù kopají nám pøed Tìšínem. Èasem nìkdo k nebi vzlykne, pomoci se nedovolá, cizí Bùh smích ve tváø støikne, tupì díváme se v davu, jak nám k špalku kladou hlavu, jak vùl na porážku vola. Markýz Gero tak je bohat: dej nám beèek sedmdesát, beèek tisíc sedmdesát! Poly se, ti ponìmèíme, poly se ti popolštíme, zahøímají ústa sterá: Hore - hej! - markýze Gera! Ale prve nežli zhynem, nech se zpijem rudým vínem,

33 robka s dcerkou, chlop se synem pøed Tìšínem, pøed Tìšínem.

34 KONIKLEC Bylo z vesny, èasnì z vesny. A do Vídnì po práci smilovská dìvucha táhla po mém boku ke štaci. Jarní teplé slunko táhne horskou strání kamennou, fialové zvonky stonky ty chlupaté vyženou. A na kopce vzhùru bìží, pìšina, nepìšina, trhali ty prosté kvítky židé, kupci z Tìšína. Jeï, dìvucho! Na Sasùvku vraceli se kupèíci, po nich kvítí utržené, zašlapané silnicí.

35 DVA HROBNÍCI Z Bašky zajdi do Tìšína a z Tìšína pod Lipinku. Snad se cosi udá vidìt, co jsem èasto vídal, synku. Já chudobný goral z Beskyd chodil v parnu, v zimní, slotì. Vidìl jsem dva velké pány za hrobníky pøi robotì. Plni zlata, bièe v botech, na otroky v ruce jarmo, jed a slinu na nás na rtech : nejste many Gera darmo! Jak se nièí koukol rudý, co v obilí zlatém bují, koho poøád bijí rýèem koho poøád zahrabují? Nechce zhasnout - a pøec mìl by, když se trápí páni, tací pøi robotì s bídným chlopem. Kdo vás najal na tu práci? Žil bych bohat jako Midas, bez starosti jako negr, jenom umìt národ šlapat,

36 jen mít jméno? Chodil bych jak krásné jitro, jako,kos bych sobì hvízdal, jenom držet nás za hrdlo a mít jméno? Tìžká mluva našich dìdù! Neumí dva rýmy øíci. Snad je najde porobená haluz tam za Ostravicí?

37 DÌDINA NAD OSTRAVICÍ Jak když pøed dlouhým a žlutým tím murem, - blesk hoøe bil v otce a rozrazil matku, zoufalá žena na zeï klesla skráni,- vlekl jej, padlého obránce mìsta, surový Øek : jak když pod kopytem øímského jezdce, døevìným štítem a kamenným mlatem máchaje darmo vstøíc oceli tìžké, v prach klesl barbar : jsme do prachu klesli a hryžeme zem. Grofe ze zámku! Byl,krásný to jezdec, s vlajícím chocholem, blýskavohelmý? Grofe ze zámku! Já za pluhem šel jsem, grofe ze zámku, tys kolem mne jel. BLENDOVICE Blendovským høbitovem jednou jsem šel, polské jsem poèítal køíže. Nech moravský lid, knìz polský tak chtìl, bude tak do nebe blíže. Noc táhla. Polák od východu dul, sníh padal a mrzlo lítì. Co vidím? Èerstvì hle kopaný dùl a pøi nìm plakalo dítì.

38 Sepjalo ruèky : Pojï za dìckem sem, než bude snìhem zaváto! - Co pleteš, co tøeštíš? - Tvùj synek jsem, Bezruèi Petøe, mùj táto! Kéž by tì zadávil èerný bìs sám, chacharèe, ztra se v noc temnou! Co na svìtì jsem - já ženy nemám milenka nespala se mnou. Žal moje máma - tvùj,slezský jsem lid, tesknota, bída mé potky! Dlo boga svientego! zaèal jsem klít, tak jsem se napil té vodky? Pøes zeï jsem skoèil jak bázlivý pes, když nad ním fièí knut volský. Do hrobu èerného mùj synek kles, jeden víc pøibyl køíž polský.

39 TOŠONOVICE Z Frydku šel jsem do Tìšína. V srpnu bylo, teplo bylo, na silnici nadešel jsem šumné dìvèe z Tošonovic. S Panem Bog, dÿevuška švarna.,,s Panem Bog, dÿeó dobrý, pane. Z kuñ, kaj idÿeš?. Do fabriky do Æešina z Tošonovic. Do pìruna, jaks-je švarna, jaké oèi, jaké renèky! Po falešnu pán mi øondÿi. Yn po pravu. A èís-je ty?. Bystroñova z Tošonovic. Tys-je Polka? Ni, Moravka. Vyhrnulo bílé zoubky, zle se na mne podívalo švarné dìvèe z Tošonovic; to jen u nás rektor Polák, ten nám dává polské knížky, ale my jen po moravsky øondÿimy, co z Tošonovic. Folvarkem øeè naše znìla, Harasovských, Tošonovských.

40 Dávno tomu. Cizí øeèí mluví dnes Tluk z Tošonovic. Až se zase ve vlast vrátím, pùjdu z Frydku do Tìšína, pøejdu Dobrou, Vojkovice, pùjdu kolem Tošonovic. Pùjdu kolem polské školy, polské po dìdinì pùjdu : vzpomenu, jak zlobilo se, když jsem se ptal, je-li Polka, švarné dìvèe z Tošonovic.

41 DOMASLOVICE {KNÌZI JANU JEŽÍŠKOVI) Než na nás to pøijde hoøe, než padneme v polské moøe, než nám na šíj vloží polské jho páni z Tìšína, pros Ty za nás Hospodina, služebníèe Boží! Než z žen za noc jednu zrobí beze ptaní polské roby, nežli synkùm vloží v ruce polské slabikáøe, pros Ty za nás u oltáøe, služebníèe Boží! A než pluh nám z ruky padne, než nás posledního za dne pod køíž polský složí, nech moravské žalmy vzplanou nad mohylou nasypanou, služebníèe Boží!

42 MARYÈKA MAGDONOVA Šel starý Magdon od Ostravy domù, v bartovské harendì veèer se stavil, s rozbitou lebkou z ní vyletìl ven. Plakala Maryèka Magdonova. Vùz plný uhlí se v koleje zvrátil. Pod vozem zhasla Magdonova vdova. Na Starých Hamrech pìt vzlykalo sirot, nejstarší Maryška Magdonova. Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? Budeš jim otcem a budeš jim matkou? Myslíš, kdo doly má, má srdce také, tak jak ty, Maryèko Magdonova? Bez konce jsou lesy markýze Gera. Otcové když v jeho pobiti, dolech, smí si vzít sirotek do klínu drva, co pravíš, Maryèko Magdonova? Maryèko, mrzne a není co jísti... Na horách, na horách plno je døeva... Burmistr Hochfelder vidìl tì sbírat, má mlèet, Maryèko Magdonova? Cos to za ženicha vybrala sobì? Bodák má k rameni, na èapce peøí, drsné má èelo, ty jdeš s ním do Frydku,

43 pùjdeš s ním, Maryèko Magdonova? Cos to za nevìstu? Schýlená hlava, fìrtoch máš na oèích, do nìho tekou hoøké a ohnivé krùpìje s lící, co je ti, Maryèko Magdonova? Frydeètí grosbyrgøi, dámy ze Frydku jizlivou budou se smáti ti øeèí, ze síòky uzøí tì Hochfelder žid. Jak je ti, Maryèko Magdonova? V mrazivé chýši, tam ptáèata zbyla, kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? Nedbá pán bídných. Co znìlo ti v duši po cestì, Maryèko Magdonova? Maryèko, po stranì ostré jsou skály, podle nich, kypí a utíká k Frydku šumivá, divoká Ostravice. Slyšíš ji, rozumíš, dìvucho z hor? Jeden skok nalevo, po všem je, po všem. Èerné tvé vlasy se na skále chytly, bílé tvé ruce se zbarvily krví, s Bohem buï, Maryèko Magdonova! Na Starých Hamrech na høbitovì pøi zdi bez køížù, bez kvítí krèí se hroby. Tam leží bez víry samovrazi. Tam leží Maryèka Magdonova.

44 BERNARD ŽÁR Z Frydku je Bernard Žár. Proto svùj zapírá národ - Bernard Žor. Má rád svoji ženu, má rád svoje dìti, do kostela chodí a nedìle svìtí, k dobrému vede vede svùj kmen, dbá, aby prokletých pariù øeèí dùm nebyl znesvìcen, jí aby nemluvil krom pacholka tvor, tak to porouèí Bernard Žor. Z Frydku je Bernard Žár. Proto svou zapírá matku - Bernard Žor. Když hosty do domu si k hostinì pozve, ven z domu s matkou! Ráda se ozve prokletých pariù øeèí nemluví, neumí lepších øeè lidí, do krve Bernald Žor za ni se stydí : èi vìènì žít bude, èi vìènì znìt bude prokletých pariù øeè v domì na rynku, kde ctností je sbor, a kde je pánem Bernard Žor? Zlý host pøišel do domu. Na loži zmítá jím horeèka tìžká a fantas ho chystá,

45 nadarmo mužové moudøí jej léèí, u lože žena a dìti mu kleèí (na dvoøe matièka pláèe); v horeèce prokletých pariù øeèí zpovídá, louèí a modlí se chor Bernard Žor. Zvoní a hlaholí frydecké zvony, do zemì spouštìjí rakev, a øeèí panskou modlí se sbor. Køíž øeèí panskou lže mrtvého slávu, po skonèené pouti tam mdlou složil hlavu Bernard Žor. Kdo vzadu to stojí a pláèe a kleèí u hrobu, pánù když odešel sbor? Tichounko modlí se bázlivým rtem matièka prokletých pariù øeèí, (nemùže jinak, není to vzdor, nemluví jinak, kdo z Beskyd a z hor!) aby se nevzbudil, nezlobil v hrobì její syn døímající, Bernard Žor.

46 PÌTVALD Z Poremby Dombrovský Petr se dal, dìvucha bìžela pøed ním. Gero jel z Pìtvalda, a kde kdo stál, mžikem v prach sklonil se jedním. Koníky èerné viz, kopyt slyš buch, zlacená uzda, hleï, svítí. Pùl kroku ještì a zachraò tì Bùh, mohlo po dìvèeti býti. Dombrovský k dìvuše - krev prchla z žil - pøiskoèil, v náruè ji zchvátil, panský biè hluboko v líce se vryl, Petøe, což abys ji vrátil? Uhni, ve Fryštátì byla by zlá, uhni, buï tich jen a krotký! Krvavá rýha ti do duše plá, Dombrovský, dost už je vodky. Hodina pøijde, den, velký den, obzor je plameny zúžen! Zadržte konì! Pša krev, z vozu ven! Dombrovský, vra, co jsi dlužen!

47 DVÌ DÌDINY Jak rád bych vás nazval jmenem, mé dìdiny, èerné domky. jedna je pøi Ostravici, druhá leží za Lucinou; v té se tmìjí èerné doly, v druhé hoøí rudé hutì, v obou jeden pán. V obou najdeš cizí školu, cizí øeèí pozdraví tì ty dìvuchy rusovlasé a ti synci bystrých oèí. Nikomu nic nerobíme, stebla køížem nestavíme, pána ctíme jako Boha, proè nám berou naši mluvu, proè nám vzali naši školu? Bože, kdyby vstal tak Ondráš, Bože, to by bylo práce! Chodil bys ty po dìdinách, chodil bys ty po Beskydách, zatøásl bys temnou hlavou, hrubým kyjem zamáchal bys do daleka, do vysoka, vyhnal bys ty cizí vrahy mého lidu, mojí mluvy, nestaèili utíkat by

48 z našich Beskyd do své Modré, èi tam dolù do Dunaje. Bože, kdyby vstal tak Ondráš : Co to za øeè na holotách, na holotách po Beskydách? Co za písmo na tìch hutích, kdo ty cizí školy staví, kdo to chodí temným borem, èi gorali vyhynuli? Neptej se mne, bratøe Ondro,. per do toho, bratøe Ondro. rozbij jim ty cizí školy, zasyp jim ty èerné doly, rozboø jim ty rudé hutì, vyžeò tu spøež cizí z Beskyd, nech už to má kaftan bídný, nech pláš zlatem vykládaný. Per do toho, bratøe Ondro! Posílám vám z dálky pozdrav, mé dìdiny, èerné domky. když jsem chodil mezi vámi, tak mi bylo v srdci úzko. A ty, macku, co to zpíváš, a èí jsou ty èerné doly a èí jsou ty rudé hutì a kdo je jich pán?

49 VRBICE Pod Bohumínem, kde doznìla mých dìdù øeè, a mezi Hrušovem, fabrika rudá kde dýme, fabrika panská, kde dýcháme tìžko a ztìžka, ležíš, má dìdino, s døevìným chrámem. Zapadlé domky, kde na støechách mechy se plazí, ve ètyrech topolích na køíži Kristus. Tak vrazili v èelo mi trnovou korunu pøi Bohumínì, pøibili ruku mi v Ostravì, v Tìšínì v srdce mne bodli, z Lipiny octu mi podali píti, pøi Lysé nohy mi probili høebem. Jednou, ach jednou ty pro mne si pøijdeš, ty dìvucho temných a bezlesklých oèí, co mák nosíš v ruce. Dál bude biè znìt, dál budou nás dávit, pod Bohumínem a v Hrušovì, v Lutyni, v Bašce, já to víc neslyším, co je mi po tom, co je mi po všem.

50 LIGOTKA KAMERALNA Vidìls voje poražené na pochodu ustupovat? Temnou nocí strážné ohnì, bázlivé a teskné ohnì, jako ruce fosforové spínají se v tiché prosbì, jak :bludièky po moèálech, jak horníkù svìtla v dolech. Bože,už je tomu dávno, už to ani pravda není: pod Godulou v zimní noci mrzl jsem pøi strážném ohni : díval jsem se tam k Tìšínu, vidìl jsem, jak vrah náš z Beskyd, velký, mocný, potmìšilý, dívá se na naše ohnì : Brzo uhnou, brzo zhasnou? Vzpomnìl jsem si, na Moravì svìtlá voda v èernou padá. Dvì hodiny, kde se sešly, na jih tiché mìsto leží. Podávám vám z dálky ruku, stejná ruka vás tam bije, tak jak u nás po Beskydách. Bože, co jsem chodù svìtem, jedno záští srdcem táhlo, jeden odpor dýchal duší:

51 jsi-li. z mojí domoviny, rozumíš mi, nenávidìt jak já budeš celý život. Do ciziny odešel jsem, pryè jsem uhnul od praporu, jak pøede mnou tisíc jiných. A dnes smìšné písnì zpívám, naøíká,to v mojí duši: proè jsi uhnul od korouhve? Po letech jsem pøišel zpátky: ticho v noci jako zlý zbìh zas jsem stanul pod Godulou. Kde jsou naše strážné ohnì? Rozhlížím se, tam na západ, tam na západ v Dobraticích, blýskají se dlouhou nocí lak bludièky po baøinách, jak horníkù svìtla v dolech, jako ruce fosforové nesmìlé a teskné ohnì. Ještì žijem v Dobraticích?

52 ŽERMANICE Vody jí nepodá žádná jiná, ale je chudobná, nemá nic, prošvarná dìvucha od Tìšína, dìvucha šumná z Žermanic. Chudoba je moje domovina, daruj mi ruku, nemám nic, šumná ty dìvucho od Tìšína, dìvucho švarná z Žermanic. Neber jej, pøi beèce leží vína, propil by duši za mìsíc, prošvarná dìvucho od Tìšína, dìvucho šumná z Žermanic. Robota na štrece : nosí vína jim roba pobledlá, vzdychajíc : znáš ji? Hleï dobøe: je od Tìšína, Maryèka tvoje z Žermanic! Do vody dívá se a vzpomíná, pøed lety jak slièná tváø zøela vstøíc : bylach nejšvarnìjší od Tìšína, kvíteèek lepý z Žermanic.

53 CHYCENÝ DROZD Mùj stryk byl ptáèíkem vášnivým. Chytal a prodával drozdy. Pøes kvìten, èert panský zákaz cti, beskydské prosmýèil hvozdy. Vybral ta støapatá ptaèátka, když se jim kabátek zhustil, sameèci dali se do zpìvu, kaèky do svobody pustil. Zestárl - potkám ho s ptáèetem: Jak jde øemeslo? A spìchám. Ni, to je koøist má poslední, toho si pro stáøí nechám. Za mìsíc pøišel jsem do stryka. Pták tich a vážný jak baèa : Stryku, to ptaèisko vysmyète, nìzpive - bedÿe to kaèa. Mudroku, pod zobák podiv se, jak se ten èerný pruh stáèá: chceš uèit starého ptáèníka? Sameèek - nimo, že kaèa. Po letech stryka jsem navštívil, sivý jak myš ticho hledí z dýmeèky obláèky vypouští,

54 krotký drozd na stole sedí: sivý a tichý jak starý stryk, vážný a hrubý jak baèa, stryk se za ušima poškrabal : Synku, mìls pravdu - je kaèa. Do lesù nìlza víc. Ptáèátku pohladil hlavièku jemnou : Choæ ;kaæa, choæ mi nic nìzpive, nìch už tu dožije se mnou. Tak také dožijí básníci. Do svìta písnì ven pošlou, smutek si nesou za výslužku v samotu v budoucnu došlou.

PETR BEZRUČ LYRIKA 1

PETR BEZRUČ LYRIKA 1 PETR BEZRUČ LYRIKA 1 Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Práce s klíčovými texty české poezie 1. poloviny 20. století, ukázky, práce s textem, interpretace Očekávaný přínos Procvičení čtenářské gramotnosti,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_113 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Tomáš Vaculík

Více

S Petrem Bezručem po Slezsku

S Petrem Bezručem po Slezsku S Petrem Bezručem po Slezsku Kraj: Moravskoslezský kraj Roční období: Terén: Městské prostředí Kopcovitá příroda Časová náročnost: 2 3 dny Délka: 20 km Rady: Pohodlné oblečení na túru přírodou, vhodnou

Více

Rudolf Medek: ZBOROV

Rudolf Medek: ZBOROV Rudolf Medek: ZBOROV Vìnováno památce bojovníkù a muèedníkù, kteøí v této válce položili svùj život za svobodu èeskoslovenského národa. I. Èeské i slovenské dìti, synové národa, omlazeného hrdinskou krví,

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

4. O jakých částech Ostravy se autora zmiňuje? Znáte nějakou další část tohoto města?

4. O jakých částech Ostravy se autora zmiňuje? Znáte nějakou další část tohoto města? PL Petr Bezruč: Slezské písně; buřiči a dekadenti Ostrava Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, za sto let v rameni bezmasém svaly mi v železo ztuhly. Lehko se zasmát mi kdekdo moh, ve Vídni, v ústraní tichém.

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Václav Říha Šípková Růženka

Václav Říha Šípková Růženka Václav Říha Šípková Růženka Text byl volně upraven v Městské knihovně v Praze podle pohádky Václava Říhy z díla Zvířátka a Petrovští. Další pohádky naleznete online na www stránkách Městské knihovny v

Více

11. LITERÁRNÍ MODERNA. C)Česká literatura přelomu 19. a 20. století Anarchističtí buřiči

11. LITERÁRNÍ MODERNA. C)Česká literatura přelomu 19. a 20. století Anarchističtí buřiči 11. LITERÁRNÍ MODERNA C)Česká literatura přelomu 19. a 20. století Anarchističtí buřiči Anarchističtí buřiči přelom století u nás provází hospodářský růst a společenský pohyb z 90. let 19.století vychází

Více

Petr Bezruč. Slezské písně (1909) (Výbor)

Petr Bezruč. Slezské písně (1909) (Výbor) Preparación de textos: Alejandro Hermida de Blas Petr Bezruč Slezské písně (1909) (Výbor) DEN PALACKÉHO Já velikou viděl jsem národní slavnost. (V mém kraji je pusto a ticho a šero.) Já viděl českých měst

Více

Tak mě tady máš. Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích

Tak mě tady máš. Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích Tak mě tady máš Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích Rozum a cit hlad nebo žízeň Na duši klid jen v hlavě mi zní I když chci spát

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně Nakladatelství Lidové noviny UOBSAH ZE ŽIVOTA Vítězslavu Hálkovi / 9 Rodné mluvě/12 Píseň lidu / li Mrtvá země /15 Píseň otroků

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

Foliáš z Fornostu. Toulky

Foliáš z Fornostu. Toulky Foliáš z Fornostu Toulky Poutník I Byl večer, už zavřela se vrátka a jakýs poutník zpíval písničku. Ta slova zdála se být sladká, ale mužíček smutněl trošičku. Kousek dál v prachu cesty kráčí on, malý

Více

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto !" #$ #%"!& Památníku Terezín převzato (č... /+ 01 1 '#( ) #%"!&* + (č. 596!( # #%"!&, (č.968 2 B / 2 2 3 4viz. Lagus, ?@

Více

Refrén. Ročník 7. 12. 4. - 7. 5. 2012. Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková

Refrén. Ročník 7. 12. 4. - 7. 5. 2012. Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková ČESKÝ JAZYK Refrén Ročník 7. 12. 4. - 7. 5. 2012 Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

Jaroslav Vrchlický (1853 1912)

Jaroslav Vrchlický (1853 1912) Jaroslav Vrchlický (1853 1912) vl. jm. Emil Frída nar. v Lounech stud. G, filosofie, historie, románských jazyků vychovatel v severní Itálii sňatek s Ludmilou Podlipskou profesor literatury na Karlově

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI 1. NEDĚLE PO SV. TROJICI formulář A1 (bohoslužby s večeří Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho

Více

Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou

Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Šindlerová, Jindřiška

Více

9. Tøi støelecké terèe

9. Tøi støelecké terèe 9. Tøi støelecké terèe Zoltov Tak už maluješ, holoubku? Kupecký Jako støelecké terèe se to snad hodí. Zoltov Oho, nahá žena vystupuje z vany! Jsi chlapík! Chlapík! Ptal ses, jestli je Petr na mužské. Není.

Více

Klement Gottwald básně. Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958)

Klement Gottwald básně. Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958) Klement Gottwald básně Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958) Vydal se mladý hoch do světa s pilkou a hoblíkem v ruce, Čech, Moravan a proletář. a pěšák revoluce. Prve než začal se slovy, rozmlouval

Více

Karel Hynek Mácha Večer na Bezdězu

Karel Hynek Mácha Večer na Bezdězu Karel Hynek Mácha Večer na Bezdězu Znění tohoto textu vychází z díla Romány a povídky tak, jak bylo vydáno v nakladatelství Laichter v roce 1906 (MÁCHA, Karel Hynek. Romány a povídky. K vydání upravil

Více

Karel Hynek Mácha. Život a dílo

Karel Hynek Mácha. Život a dílo Karel Hynek Mácha Život a dílo Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha 6. listopadu 1836 Litoměřice) jeden z největších českých básníků, ve své době nepochopen představitel romantismu a zakladatel

Více

štìpím se Naplno rozhoøí èerné terèe za sklem se vynoøí chvilkový výboj støelce

štìpím se Naplno rozhoøí èerné terèe za sklem se vynoøí chvilkový výboj støelce Støelec a most Støelec chvilkový výboj Nastal èas naplnit všechna pøece vzetí promìnit okovy v trpké víno bez pøíkras zahodit øece smetí výkøikem obnovy se pøímo prodrat štìrkem k podloží podkovy zakrýt

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz DUBEN 2009

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz DUBEN 2009 OSTRUŽINY Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz DUBEN 2009 1. Po sklence (od milancholik) 2. Jak se dýchá ticho (od Lizzzie) 3. Noční víla (od nevěrná) 4. Po hádce (od ivkaja) 5. Vstoupil jsi (od Verena) 6.

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

PRÁCE S TEXTEM Zpěvy sladké Francie (Král Looys)

PRÁCE S TEXTEM Zpěvy sladké Francie (Král Looys) AUTOR Mgr. Jana Pikalová PRÁCE S TEXTEM Zpěvy sladké Francie (Král Looys) OČEKÁVANÝ VÝSTUP procvičování čtení a porozumění textu na základě doplňování slov do textu básně podle rýmu FORMA VZDĚLÁVACÍHO

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

Jaroslav Seifert: JABLKO S KLÍNA

Jaroslav Seifert: JABLKO S KLÍNA Jaroslav Seifert: JABLKO S KLÍNA PÍSEÒ NA VRBOVOU PÍŠ ALKU Už na nás prší z jehnìd pel a na køe letí jaro horempádem, zpod køídel kvoèny vyletìl houf kuøat, pípajících hladem. Bože, a i to nejmenší z nich

Více

Jan Neruda: ZPÌVY PÁTEÈNÍ

Jan Neruda: ZPÌVY PÁTEÈNÍ Jan Neruda: ZPÌVY PÁTEÈNÍ MOJE BARVA ÈERVENÁ A BÍLÁ Ten rudý prapor náš s tím bílým vedle polem - jak bije, šlehá po svém bidle holém! Hned plapolavì v rušnou dál se nese, hned truchle choulí se a zimniènì

Více

Jiří Wolker V NEDĚLI SE HOLKY BUDOU DIVIT. výbor z milostné poezie

Jiří Wolker V NEDĚLI SE HOLKY BUDOU DIVIT. výbor z milostné poezie Jiří Wolker V NEDĚLI SE HOLKY BUDOU DIVIT výbor z milostné poezie 2011 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či

Více

Tušivá rozpomnění. Jezerní básníci. Přeložil Václav Renč. Vybral a sestavil Zdeněk Stříbrný K vydání připravil Zdeněk Beran

Tušivá rozpomnění. Jezerní básníci. Přeložil Václav Renč. Vybral a sestavil Zdeněk Stříbrný K vydání připravil Zdeněk Beran Tušivá rozpomnění Jezerní básníci Přeložil Václav Renč Vybral a sestavil Zdeněk Stříbrný K vydání připravil Zdeněk Beran Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky. Translation Václav

Více

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.

Více

Vánoční besídka CB Žižkov 2010

Vánoční besídka CB Žižkov 2010 Vánoční besídka CB Žižkov 2010 Píseň 1 Pán Ježíš přikázal budete světlem Autor: Tomáš Najbrt Pán Ježíš přikázal budete světlem, budete svítit do okolí. Pán Ježíš přikázal před celým světem, velkým i dětem,

Více

Fotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv.

Fotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv. Znění tohoto textu vychází z díla Knihy veršů tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Český spisovatel v roce 1995 (ORTEN, Jiří. Knihy veršů. 1. vyd. Praha: Český spisovatel, 1995. 301 s. Spisy Jiřího Ortena,

Více

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009 OSTRUŽINY Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009 1. BÁSNÍCI (od puero) 2. Sonáta pro srpnový večer (od Verena) 3. Ve vaně (od milancholik) 4. (M.) Vzkaz lásky (od ivkaja) 5. Ach, vodo (od nostalgik)

Více

Lidová slovesnost. Ročník 8.

Lidová slovesnost. Ročník 8. ČESKÝ JAZYK Lidová slovesnost Ročník 8. květen 2013 Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

jednou to skončí V polárních pustinách slunce nejde spát jako já u nohou tvých jestli tě mám rád

jednou to skončí V polárních pustinách slunce nejde spát jako já u nohou tvých jestli tě mám rád V š i c h n i S v a t í V polárních pustinách slunce nejde spát jako já u nohou tvých jestli tě mám rád Ledy slábnou, voda stoupá sirény zpívají noci slané, když zvedá žár Jednou to skončí a z nás čáry

Více

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013)

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013) Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty do S T Ř E D U (2. 6. 2013) Sami a spolu nahoru dolu ve zpěvu ptáků v zrcátku mraků

Více

J.Seifert Druh materiálu Pracovní list Anotace. Práce s básní, porozumění a interpretace básní J.Seiferta.

J.Seifert Druh materiálu Pracovní list Anotace. Práce s básní, porozumění a interpretace básní J.Seiferta. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218CZ. Šablona I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské gramotnosti Označení materiálu VY_12_INOVACE_Pap19

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od

Více

Karel Havlíèek Borovský: KRÁL LÁVRA

Karel Havlíèek Borovský: KRÁL LÁVRA Karel Havlíèek Borovský: KRÁL LÁVRA BYLTÌ jednou jeden starý dobrý král, ale je to dávno, taky od Èech dál, troje moøe, devatery hory dìlí kraj ten od èeské komory, kde on panoval. Byl král irský Lávra,

Více

Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984

Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984 Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984 Město v slzách (1921) - představa světa bez bídy a nenávisti, touha léčit, potěšit; soucit s chudými, vidiny lidského štěstí - proletářská poezie Děti

Více

Jiří Wolker HOST DO DOMU

Jiří Wolker HOST DO DOMU Jiří Wolker HOST DO DOMU 2012 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

Více

LITERATURA NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ ROZBOR BÁSNÍ

LITERATURA NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ ROZBOR BÁSNÍ LITERATURA NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ ROZBOR BÁSNÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ Listopad 2013 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT OBOR KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 3. ročník Český jazyk

Více

ONDŘEJ HLOŽEK otluky

ONDŘEJ HLOŽEK otluky ONDŘEJ HLOŽEK otluky ZÁJEZDÍ/EDICE ZHOŘ ISBN: 978-80-87843-01-7 1 Ondřej Hložek (*1986, Opava) Autor poezie, pořadatel literárních akcí a animátor v kulturním dění. V roce 2011 vydalo nakladatelství Dalibora

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 06.01.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_14_CJL_L

Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 06.01.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_14_CJL_L Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 06.01.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_14_CJL_L Ročník: III. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

KAREL HYNEK MÁCHA BÁSNĚ PŘÍLEŽITOSTNÉ 1

KAREL HYNEK MÁCHA BÁSNĚ PŘÍLEŽITOSTNÉ 1 KAREL HYNEK MÁCHA BÁSNĚ PŘÍLEŽITOSTNÉ 1 Na příchod krále Slunce zapadlo u věčnosti moře; Na jeho mohylách ţertvy se pálí V růţovém ohni od hory ku hoře. Hluboká noc se za sluncem přivalí, Hlubší neţ hrob

Více

ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ

ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ Chválená a velebená budiž bez ustání 3x Též Neposkvrněné početí nejblahoslavenější Panny a Matky Boží Marie. Úvod Dn. 1746: Buď veleben, milosrdný Bože, Že ses

Více

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2557 Autor: Elena Kolarovská Období: duben 2012 Název: VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Vzdělávací

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Pobo nost v den památky V ech vìrných zemøelých I

Pobo nost v den památky V ech vìrných zemøelých I POBO NOST I 277 Pobo nost v den památky V ech vìrných zemøelých I Od svící na oltáøi se rozsvítí velikonoèní svíce. Knìz mù e zùstat ve fialovém ornátì nebo obléci pluviál. Kde jsou k tomu vhodné podmínky,

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007 1. Polibek na skle (od Severka) 2. Vosková (od moonell) 3. Zahazujem (od prostějanek) 4. Brána (od otazník) 5. Šerosvit... (od Ayla) 6. I don't

Více

Král s královnou vychází na jeviště, král usedá na trůn a královna si sedá vedle něj.

Král s královnou vychází na jeviště, král usedá na trůn a královna si sedá vedle něj. Jak Mojmír ke štěstí přišel Anotace: Divadelní scénář pohádky vhodný k dramatizaci s dětmi. SCÉNA I. ZÁMEK Stařenka 1: Za devatero horami, za devatero řekami bylo nebylo jedno malé královstvíčko. Tomu

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_132 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření:

Více

Copak je to vázaného?

Copak je to vázaného? Copak je to vázaného? Petr Motýl POHOUPEJ divoké husy led na jezerech sobi putující krajinou rozumu krvavé slunce zapadá za betonové vilky na konci vsi přelétavá křídla tmavá louka jabka malované talíře

Více

Česká klasika Výběr z české poezie

Česká klasika Výběr z české poezie Česká klasika Výběr z české poezie také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jana Eislerová Česká klasika Výběr z české poezie e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena. Žádná

Více

TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003

TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003 TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003 TMA SE SNÁŠÍ NA MĚSTO TAK TĚ PROSÍM BUĎ SE MNOU UPÍR KROUŽÍ KOLEM NÁS SCHOVEJ HLAVU POD POLŠTÁŘ ZKOUŠÍM TO DÁL R. ZKOUŠÍM TO DÁL DOTKOUT SE OBLAKŮ ZKOUŠÍM TO DÁL DOTKNOUT SE HVĚZD

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivitai.1 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma I.2.4 Vybraní autoři a texty od antiky do 20.

Více

Soutěžní básně. Soubor A. Vzdychne malíř Podzimek. - Mám se vrátit s prázdnou domů? Franta s Jendou, čerti malí, pod tím oknem fotbal hráli.

Soutěžní básně. Soubor A. Vzdychne malíř Podzimek. - Mám se vrátit s prázdnou domů? Franta s Jendou, čerti malí, pod tím oknem fotbal hráli. Soubor A Gorila Protože prý gorile Ta vám, lidi, měla ránu! Chechtal se jí celý prales, co je tohle za vynález. Když si vyšla na sluníčko, zebrám smíchem prasklo tričko, a když vlezla do houští, smáli

Více

Poezie života je láska. Svatopluk Èech. Hledali jsme štìstí a našli jsme sebe. J. Lennon

Poezie života je láska. Svatopluk Èech. Hledali jsme štìstí a našli jsme sebe. J. Lennon MOTTA Hledali jsme štìstí a našli jsme sebe. J. Lennon Poezie života je láska. Svatopluk Èech 1 2 Kdo miluje, má stále plné ruce práce. Aischylos Láskou èlovìka k èlovìku se otvírá brána nebeská dokoøán.

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov. Autor: Téma sady: Název výstupu: Datum vytvoření: 2. 12. 2012. Číslo projektu: ANOTACE

Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov. Autor: Téma sady: Název výstupu: Datum vytvoření: 2. 12. 2012. Číslo projektu: ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_20_KOUZLA A ČÁRY Datum vytvoření:

Více

Karel Hynek Mácha Mnich. (Zlomky z romantické básně.)

Karel Hynek Mácha Mnich. (Zlomky z romantické básně.) Karel Hynek Mácha Mnich (Zlomky z romantické básně.) Znění tohoto textu vychází z díla Básně. Máj. Zlomky. Dopisy. Deník tak, jak bylo vydáno v nakladatelství Laichter v roce 1907 (MÁCHA, Karel Hynek.

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle)

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) kámen Bílý 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) 3. Poklad ( J. Škorpík / V. Kočandrle, I. Bartošová) 4 Jeskyně (V. Kočandrle,

Více

Čerpala jsem z obou stránek a nestačila se divit, jaké krásné texty psala! KOČKY. Když kočky řvou. tma sirkou připálí. sladkobolný karamel

Čerpala jsem z obou stránek a nestačila se divit, jaké krásné texty psala! KOČKY. Když kočky řvou. tma sirkou připálí. sladkobolný karamel Několik textů písní Zuzany Navarové, mnohem více nalezneme na stránkách http://www.karaoketexty.cz nebo na neoficiálních stránkách http://navarova.wz.cz/. Čerpala jsem z obou stránek a nestačila se divit,

Více

Beneš Metod Kulda Čertův mlýn

Beneš Metod Kulda Čertův mlýn Beneš Metod Kulda Čertův mlýn Znění tohoto textu vychází z díla Moravské národní pohádky (Díl 1.) tak, jak bylo vydáno nákladem R. Prombergra v roce 1912 (KULDA, Beneš Metod. Moravské národní pohádky.díl

Více

Krátké texty pro ètenáøe

Krátké texty pro ètenáøe 2.-5. roè. 3 Krátké texty pro ètenáøe OSV VDO EGS MKV ENV MED Využití: Krátké pøíbìhy usnadòují zlepšení ètení s porozumìním a umožòují dìtem lepší orientaci v textu. Pracovní listy lze využít také pro

Více

Projekt: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505

Projekt: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Metodický list Zařazení materiálu: Šablona:Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti (I/2) Sada:1 Číslo: EU-OPVK-ČIG-2ST-08

Více

JEŽÍŠOVY ZÁZRAKY Ježíš nebyl jen učitel, který vykládal nádherná podobenství, ale dělal také mnoho zázraků. Ježíšovo učení bylo tak vznešené a božské, že takové věci mohl učit jenom Bůh. Aby však všichni

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Bodláky ve vlasech. Emi Ami D

Bodláky ve vlasech. Emi Ami D Bodláky ve vlasech Emi Ami D 1. Do vlasů bláznivej kluk mi bodláky dával, Emi C F D za tuhle kytku pak všechno chtěl mít, D Ami H7 svatební menuet mi na stýblo hrával, C D D7(-) že prej se musíme vzít.

Více

Zařazení materiálu: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Zařazení materiálu: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Volnomyslné přírodní deníky

Volnomyslné přírodní deníky Volnomyslné přírodní deníky Karolína Tauberová 3. místo Próza do 23 let 1. 7. Dokud si vítr hraje s mými vlasy, kapky deště dopadají na tvář a slunce rozjasňuje oči, září mi úsměv na rtech a já cítím,

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

Petr Bezruč. Život: (1867 Opava 1958 Olomouc)

Petr Bezruč. Život: (1867 Opava 1958 Olomouc) Petr Bezruč (1867 Opava 1958 Olomouc) Petr Bezruč je literární pseudonym připisovaný Vladimíru Vaškovi. Bezruč byl český básník, který vystoupil na začátku 20. století se svou jedinou sbírkou originálních

Více

Ladislav Vesecký Milena Doušková Karel Pecháček 01/2016 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5

Ladislav Vesecký Milena Doušková Karel Pecháček 01/2016 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 Ladislav Vesecký Milena Doušková Karel Pecháček 0/06 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 0 5 Eva Míková Ivana Hurtová Marie Bartošová 0/06 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 Zdeněk Huspek Miroslav Lorenc

Více

Matouš 13, 24-30 (plevel, pšenice, spálení, stodola) Předložil jim jiné podobenství: S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. Když však lidé spali, přišel

Více

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)

Více

nedočkavý princ zkratkou uhání v zádech má douhou pouť a bitvu vítěznou u dvora ho čeká první setkání s budoucí chotí s urozenou princeznou

nedočkavý princ zkratkou uhání v zádech má douhou pouť a bitvu vítěznou u dvora ho čeká první setkání s budoucí chotí s urozenou princeznou 01 CESTA DO KRÁLOVSTVÍ nedočkavý princ zkratkou uhání v zádech má douhou pouť a bitvu vítěznou u dvora ho čeká první setkání s budoucí chotí s urozenou princeznou tvá cesta je vábivá jak démant na dlani

Více

Zlatý kolovrat. Divadelní inscenace dle stejnojmenné básně publikované ve sbírce Kytice (dříve Kytice z pověstí národních - 1983)

Zlatý kolovrat. Divadelní inscenace dle stejnojmenné básně publikované ve sbírce Kytice (dříve Kytice z pověstí národních - 1983) Zlatý kolovrat Divadelní inscenace dle stejnojmenné básně publikované ve sbírce Kytice (dříve Kytice z pověstí národních - 1983) Původní báseň: Karel Jaromír Erben Scénář sestavil: Ondřej Turek Král přijíždí

Více

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni 1 Vršovice 1.5.2011 Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na naší společné bohoslužbě. Na setkání, kde smíme naslouchat Božímu slovu, těšit se z Božího pozvání a děkovat za ně.

Více

Nebe plné červánku. Jsem zpátky. 1 Nebe plné červánků

Nebe plné červánku. Jsem zpátky. 1 Nebe plné červánků 2008 Jsem zpátky 1 Nebe plné červánků 2 Nekonečná 3 Léto 4 Tři oříšky 5 Scházíš mi čím dál víc 6 Rozvíjej se poupátko 7 Láska má je zákon 8 Ve jménu lásky Nebe plné červánku Přiznávám, že čas od času o

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

ZAPOMENUTÍ BÁSNÍCI VERŠE VÁŽNÉ

ZAPOMENUTÍ BÁSNÍCI VERŠE VÁŽNÉ ZAPOMENUTÍ BÁSNÍCI VERŠE VÁŽNÉ Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Práce s texty české poezie 1. poloviny 20. století, ukázky, práce s textem, interpretace Očekávaný přínos Procvičení čtenářské gramotnosti,

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_123 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

Thyrsos Franti ek Halas

Thyrsos Franti ek Halas Thyrsos František Halas THYRSOS František Halas Ilustrace Jindøich Štyrský Nenaroditi se vùbec, to znamená štìstí. Ale pro toho, kdo se již zrodil, je nejlépe vrátiti se, odkud pøišel. SOFOKLES 4 SMUTEK

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov Bible pro děti představuje Nebe, Boží nádherný domov Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Lazarus Upravili: Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2012 Bible for Children,

Více

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Ilustrace Hedvika Vilgusová Aventinum, Praha 1996 OBSAH Kohout a perla... 3 Myš, žába a luňák... 4 Orel, hlemýžď a vrána... 5 Lev a myš... 6 Pes a kus masa... 7 Moucha a

Více

Jindřiška Šindlerová. Projdi se mnou

Jindřiška Šindlerová. Projdi se mnou Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou Tribun EU 2013 Jindřiška Šindlerová Cover Jindřiška Šindlerová Illustrations Jindřiška Šindlerová Obsah Projdi se mnou... 8 Noční sonety... 10 Lásko prolhaná!... 11

Více