1:48. eduard. 10(13)? TECHNICKÁ DATA Fw 190A-6 9(8)

Transkript

1 Focke-Wulf Fw 190A :8 eduard A FEW WORDS FIRST The second half of the SecondWorldWar saw the Focke-Wulf Fw190, in its various forms, emerge as the best of what was available to the Luftwaffe. The dedicated fighter version was a high performance, heavily armed machine. Its development had a precarious beginning, against a 198 specification issued by thetechnishesamt, RLM. The first prototype took to the air on June 1, 199.After a series of improvements and even radical changes, the design culminated in the fall of 190 in the pre-series version Fw190A-0 to the tune of twenty-eight pieces. Six of these were retained by the test unit Erprobungsstaffel 190 at Rechlin, which was tasked with conducting service trials. These revealed a wide range of flaws to the point where the RLM halted further development. Despite this, on the basis of urgings from the test unit staff, the aircraft was not shelved.after a series of some fifty modifications, the RLM gave the go ahead for the Fw190 to be taken into inventory of the Luftwaffe. In June, 191, the Luftwaffe accepted the first of 100 ordered Fw190A-1s, armed with four 7.9mm MGs. By September, 191, II/JG 6 was completely equipped with the type, operating on the Western Front. November saw the production of the next version Fw190A-, powered by a BMW801C-, and armed with two 7.9mm MGs and two MG151s of 0mm caliber in the wings. Part of this series received an additional pair of 0mm MG FFs, thus attaining an armament standard of later types. Asignificant advancement to the design came in the spring of 19, when the BMW801D- became available, who s installation gave birth to the Fw190A-. July saw the development of the improveda-. Both were armed with what became the standard two fuselage mounted MGs, two wing mounted MG151 cannon, and two MG FF cannon, placed inboard of the wheel wells. During 19, production had intensified, and a production facility was set up under license at Fieseler. Thanks in part to this, production rose in 19 to 1,878 units as opposed to in 191. Large-scale production of the A-5 was initiated in April, 19, with an identical wing to the A-, but with a nose extension that would become standard on all subsequent Fw-190A versions up to the A-9, and also on the corresponding F types. July saw the development of a new, strengthened wing, which incorporated MG151s instead of the MG FFs in the outer position. The adoption of this wing developed the A-6 version. Further changes developed thea-7, produced during the end of 19. This version came about with the replacement of the fuselage mounted MGs with 1mm MG11s. Further improvements led to the Fw190A-8, and this version became the most widely produced with some 100 units made. The most significant change to this variant was the installation of the GM-1 nitrous-oxide injection system, for temporary power boost in combat.aportion ofa-8 production was built as thea-8/r anda-8/r8, armed with MK108 cannon in the outer wing location, and with armoured slabs added to the cockpit sides and a modified canopy. The final production version of the BMW801 powered fighter was the Fw190A-9, equipped with the BMW801TS of 000hp (0kW). There was a parallel development of these fighter optimized aircraft with a dedicated fighter-bomber version, the Fw190F. These aircraft had reduced wing armament to two MG151 cannon in the wingroot position.the engine was optimized for low level operation, and the armament options varied to satisfy the ground attack role, including bombs of various weight classes and a variety of anti-tank rockets. This branched into the extended range Fw190G version. Development of the thoroughbred fighter continued in the guise of the Fw190D, which began to reach Luftwaffe units in the second half of 19, and was the result of mounting an in-line Jumo1A-1 engine into a modified Fw190A-8 airframe.although the Fw190 never achieved the widespread usage of the competing Bf109, its contribution to the GermanAir Force was certainly significant through the second half ofwwii. Fw190s saw service on thewestern Front as well as in the East.As heavy fighters with imposing firepower, they found themselves integral components, from 19 onwards, within the units tasked with the protection of the Reich from the ominous clouds of allied four-engined bombers. This is where thea-8 version was instrumental, along with it sa-8/r armoured development. This version, with its firepower, was a very ominous and daunting foe for the bomber crews. From the second half of 19, their danger was kept in check to a degree by escorting P-7s, and necessitated the development of the P-51 Mustang. Ve druhé polovině.světové války patřil Focke-Wulf Fw 190 různých verzí k tomu nejlepšímu, čím Luftwaffe disponovala. Stíhací verze Fw 190 představovaly výkonný, těžce vyzbrojený stroj. Jeho nesnadný vývoj začal v roce 198 na základě specifikací Technishes Amtu RLM. První prototyp poprvé vzlétl 1. června 199. Po řadě změn a mnohdy radikálních úprav se vývoj na podzim roku 190 dopracoval k předsériové verzi Fw 190A-0, vyrobené ve 8 kusech. Šest těchto strojů obdržela na jaře 191 zkušební jednotka Erprobungsstaffel 190 na letišti v Rechlinu, která s nimi prováděla provozní zkoušky.ty odhalily takové množství nedostatků, že RLM téměř zastavil další vývoj. Nicméně, na doporučení personálu zkušební jednotky dostal stroj šanci. Po provedení více než 50 změn na draku letounu vydalo RLM povolení k zařazení Fw 190 do řadové služby u Luftwaffe. V červnu 191 převzala Luftwaffe první za sta objednaných sériových Fw 190A-1, vyzbrojených čtyřmi kulomety MG ráže 7,9 mm. V září 191 jimi byla vyzbrojena celá II/JG 6 na západní frontě. V listopadu pak začala výroba další verze, Fw 190A-, poháněné motorem BMW 801C- a vyzbrojené dvěma kulomety MG a dvěma kanóny MG 151 ráže 0 mm v křídlech. Část této série měla také přídavné kanóny MG FF ráže 0 mm, čímž se výzbroj dostávala na pozdější vysoký standard. K významné změně došlo na jaře 19, kdy byl k dispozici motor BMW 801 D-, jehož montáž dala vzniknout verzia-. V červenci pak výroba plynule přešla na zlepšenou verzia-. Obě už byly standardně vyzbrojeny dvěma trupovými kulomety MG, dvěma křídelními kanóny MG 151 a dvěma kanóny MG FF, montovanými rovněž do křídla vně podvozkových šachet. V roce 19 už výroba nabíhala do vysokých obrátek, rozjelaserovněžlicenčnístavbafw190ufirmyfieseler. Idíkytomudosáhlacelkováprodukceroku191878strojů, oprotikusůmvyrobenýchvroce191. Vdubnu19výrobapřešlanavelkosériovouverziA-5, s identickým křídlem jako u verzea-, ale s prodlouženým trupem, který se stal nadále základní součástí draku všech pozdějších verzí až poa-9, včetně bitevních verzí Fw 190 F. V červenci bylo k dispozici nové, zesílené křídlo, v němž byly na vnější pozici instalovány kulomety MG 151 místo MG FF. Instalace tohoto křídla přinesla verzia-6. Další změnou na výrobních linkách byla verzea-7, vyráběná na konci roku 19. Vznikla nahrazením trupových kulometů MG kulomety MG 11 ráže 1 mm.vúnoru 19 pak další úpravy vedly k verzia-8, která se stala nejrozšířenější verzí tohoto letounu s bezmála 100 vyrobenými stroji. Nejpodstatnější změnou byla instalace zařízení GM-1, krátkodobě zvyšujícího výkon motoru vstřikováním oxidu dusného do motoru. Část produkce verze A-8 byla vyrobena ve variantě A-8/R a A-8/R8, vybavené kanóny MK 108 na vnějších pozicích křídel, a přídavným pancéřováním pilotního prostoru a překrytu kabiny. Poslední sériově vyráběnou stíhací verzí s motorem BMW 801 byla v roce 195 verzea-9, vybavená motorem BMW 801 TS o výkonu 000 k (0 kw). Paralelně s vývojem stíhacích verzí probíhal vývoj bitevních verzí Fw 190 F. Tyto strojem měly křídelní výzbroj redukovánu na dva kanóny MG 151 na vnitřních pozicích. Výkon motoru byl optimalizován pro operace v nižších letových hladinách. Stroje disponovaly velkou škálou podvěšené výzbroje pro protizemní útoky, zahrnující bomby různých ráží a řadu variant protitankových raket. Vzniklo rovněž několik variant verze G, což byl stíhací bombardér s prodlouženým doletem. Vývoj čistě stíhacích verzí pokračoval verzí Fw 190D, dodávanou jednotkám Luftwaffe od srpna 19. Fw 190D vznikl instalací motoru Jumo 1A-1 do upraveného draku Fw 190A-8.Ačkoli Fw 190 nikdy nedosáhl u stíhacích jednotek Luftwaffe tak velkého rozšíření jako konkurenční Bf 109, stal se významnou součástí válečného úsilí německého letectva ve druhé polovině. světové války. Fw 190 bojovaly jak na západní, tak na východní v frontě. Jako těžké stíhací stroje s impozantní výzbrojí získávaly od roku 19 na významu v jednotkách protivzdušné obrany Říše, kde se uplatnily v boji proti těžkým čtyřmotorovým bombardérům. V této roli byla významná především verzea-8 a její pancéřovaná variantaa-8/r. Tyto stroje s jejich zesílenou výzbrojí byly pro spojenecké bombardéry skutečně vražedné. Od druhé poloviny roku 19 ovšem jejich hrozbu stále úspěšněji eliminovaly doprovodnéstíhačkyp-7dapředevšímvynikajícíp-51dmustang. W.Nr. 5010, stroj Josefa Pipse Prillera, je stejný letoun, zobrazený ve schématu D, ale v pozdějším období, kdy bylo označení velitele Geschwader změněno do této podoby. Se strojem 5010 je od 8. srpna 19 nezvěstný Uffz. Ernst Schande z./jg 6. W Nr 5010, machine flown by Josef Pips Priller, is the same as that in Scheme D, but in a later guise, when the markings of the Geschwader commander were developed into those shown. With 5010, Uffz. Ernst Schande of./jg 6 went MIAonAugust 8th, TECHNICAL SPECIFICATIONS: Fw190A-6 Span: m Length: 9.100m Empty Weight:,960kg Take-Off Weight:,106kg Maximum Speed: 670km/h Cruising Speed: 95km/h Ceiling: 10,000m Range: 850km Powerplant: One BMW801D-, 100hp (1567kw) 1 cylinder engine Armament: two 7,9mm MG machine guns and four 0mm MG 151 cannon 10(1)? TECHNICKÁ DATA Fw 190A-6 9(8) rozpětí: 10,506 m délka: 9,1 m prázdná váha: 960 kg vzletová váha: 106 kg maximální rychlost: 670 km/h cestovní rychlost: 95 km/h dostup: m dolet 850 km motor: BMW 801D- o výkonu 0k ( kw) výzbroj: kulomety MG ráže 7,9 mm a kanóny MG 151 ráže 0 mm

2 ATTENTION UPOZORNĚNÍ ACHTUNG ATTENTION Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of reach of small children. Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head. Před započetím stavby si pečlivě prostudujte stavební návod. Při používání barev a lepidel pracujte v dobře větrané místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte v blízkosti otevřeného ohně. Model není určen malým dětem, mohlo by dojít k požití drobných dílů. Iire soigneusement la fiche d instructions avant d assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture a` proximité d une flamme nue, et aérer la piece de temps en temps. Garder hors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les enfants mettre en bouche ou sucer les pièces, ou passer un sachet vinyl sur la tete. Von dem Zusammensetzen die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit Belüftung öffnen. Bausatz von kleinen Kindern fernhalten. Verhüten Sie, daß Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen oder Plastiktüten über den Kopf ziehen. INSTRUKTION SIGNS INSTR. SYMBOLY INSTRUKTION SINNBILDEN SYMBOLES OPTIONAL VOLBA FACULTATIF NACH BELIEBEN BEND OHNOUT PLIER SIL VOUS PLAIT BITTE BIEGEN OPEN HOLE VYVRTAT OTVOR FAIRE UN TROU OFFNEN SYMETRICAL ASSEMBLY SYMETRICKÁ MONTÁŽ MONTAGE SYMÉTRIQUE SYMMETRISCHE AUFBAU NOTCH ZÁŘEZ L INCISION DER EINSCHNITT REMOVE ODŘÍZNOUT RETIRER ENTFERNEN APPLY EXPRESS MASK POUŽÍT EXPRESS MASK NABARVIT PŘED SLEPENÍM AND PAINT BEFORE GLUING A> H> L> PARTS DÍLY TEILE PIECES PLASTIC PARTS I> F> N> 7 8 -Parts not for use. -Teile werden nicht verwendet. -Pieces a ne pas utiliser. -Tyto díly nepoužívejte při stavbě. - COLOURS BARVY FARBEN PEINTURE G> J> K> eduard PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS GSi Creos (GUNZE) AQUEOUS Mr.COLOR AQUEOUS Mr.COLOR H77 C TIRE BLACK H C00 BLACK H80 KHAKI GREEN H C00 RED H 0 C0 OLIVE DRAB H C00 YELLOW H RUST H8 C008 SILVER RLM66 C0 WHITE C RLM76 LIGHT BLUE H1 C018 FLAT BLACK Mr.METAL COLOR H7 C01 RED BROWN MC1 DARK IRON H6 C0 RLM71 DARK GREEN MC18 ALUMINIUM H65 C018 RLM70 BLACK GREEN MC1 STEEL C07 RLM75 GRAY Mr.COLOR SUPER METALLIC SM01 SUPER CHROME

3 PE9 plastic PE19 J, J PE7 PE L15 PE8 PE7 PE11 PE J plastic L18 PE L18 PE19 L15 J J J I I L15 I PE1 PE8 J68 PE6 PE PE5 PE7 PE PE PE PE PE10 PE1 PE6 PE1 PE5 PE PE PE1 PE J K8 PE9 PE J19 PE J59 J59

4 L L19 I1 L10 MC1 DARK IRON L10 MC1 DARK IRON L16 I L1 A1 PE15 PE16 PE5 A PE A K K15 H77 C TIRE BLACK K1 H C00 BLACK A1 K1

5 GLUE PART K0 INTO WING (F? G ) FIRST, THEN GLUE I16 IN MARKED PLACE NALEPTE NEJPRVE DÍL K0 DO KŘÍDLA ( F? G ), TEPRVE PAK NALEPTE NOSNÍK I16 NA VYZNAČENOU POZICI I16 MARKING C ONLY IF K/ K FUEL TANK RACK INSTALED K0 J18 I16 J18 F? G J G F H RUST F- MARKING A, B, C ONLY G- MARKING D ONLY J56 J65 J57 J66 J9 J9 G F 5

6 H1- MARKING A, B, C ONLY L1- MARKING D ONLY L1 H1 J J J MC1 DARK IRON J7 J6 MC1 DARK IRON J7 G F F + H1- MARKING G + L1- MARKING A, B, C D J10 OPEN DON T USE PART J IF I18/ I19 ARE CLOSED MC1 DARK IRON J A I19 CLOSED I1 OPEN DON T USE PART J IF I18/ I19 ARE CLOSED J10 MC1 DARK IRON J A I15 6 I18 CLOSED

7 A A G F GLUE PART J5 INTO PART K6 FIRST, THEN GLUE PHOTO-ETCHED PARTS PE0/PE1 ONTO PART J5 VLEPTE NEJPRVE DÍL J5 DO DÍLU K6, POTOM VLEPTE KOVOVÉ DÍLY PE0/PE1 NA DÍL J5 J5 PE0 PE1 J1 H7 C01 RED BROWN K6 N PE0 N H7 C01 RED BROWN K6 K16 K9 7

8 J1 H1 C0 FLAT BLACK K MC1 STEEL J50 MC1 STEEL K H1 C0 FLAT BLACK J6 H1 C0 FLAT BLACK K1 J8 J9 MC18 ALUMINIUM K5 MC18 ALUMINIUM H1 C0 FLAT BLACK H1 C0 FLAT BLACK K1 H1 C0 FLAT BLACK J9 I TEMPLATE ONLY! DO NOT GLUE! THIS SERVES TO ATTAIN EXACT EXHAUST POSITION AND IS DISCARDED AFTERWARDS ŠABLONA! NELEPIT! SLOUŽÍ K USAZENÍ VÝFUKŮ DO SPRÁVNÉ POZICE. PO NALEPENÍ VÝFUKŮ SE ODSTRANÍ H RUST J J J55 H RUST J51 H RUST H RUST J16 J1 J J15 I K7 H1 C0 FLAT BLACK 8

9 J5 I J J J5 I J J5 STEP 1 J5 K18 STEP STEP DON T USE IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVŘENÝ J7 J6 L K5 L K6 L1 J11 J58 J5 L L19 J5 J58 MC18 ALUMINIUM 9

10 K11 K10 J8 SM01 SUPER CHROM K7 K H77 C TIRE BLACK H C00 BLACK L5 J1 J8 K8 SM01 SUPER CHROM H C00 BLACK L5 L0 J1 J1 H77 C TIRE BLACK L7 H H- MARKING A, B, C ONLY L7- MARKING D ONLY 8 o L0 J1 H1- MARKING A, B, C L6- MARKING D ONLY L6 H1 ONLY J7 J7 J0 K7 J0 K8 L1, L- MARKING MARKING ONLY D ONLY B L L1 10

11 MARKING D ONLY L1 L PE18 MARKING D ONLY L1 L L9 PE1 J0 J I1 I11 C RLM 76 LIGHT BLUE A, C K K- MARKING ONLY K PE7 C RLM 76 LIGHT BLUE C RLM 76 LIGHT BLUE J60 J61 J6 J1 J6 11

12 J5 K1 J67 N1 N7 PE6 H7 C01 RED BROWN PE8 N1 - OPEN CANOPY N7 - CLOSED CANOPY N5 PE H65 C018 RLM 70 BLACK GREEN pcs. I1 CLOSED I19 OPEN L8 H65 C018 RLM 70 BLACK GREEN I8 I18 CLOSED I19 OPEN I18 OPEN CLOSED HATCH ONLY PE9 1

13 A GEORG SCHOTT, 1./JG 1, Deelen AB, Netherlands, summer 19 W.Nr.55076, osobní stroj velitele 1./JG 1 Oblt. Georga Murr Schotta. Stroj nese Schottův osobní emblém, nahrbeného černého kocoura. Černo-bíle kostkovaná příď byla během krátkého úseku léta roku 19 označením 1./JG 1. Georg Schott létal jižve Španělské občanské válce, kde získal u.j/88 v prosinci 198 tři vítězství. Během Bitvy o Francii sestřelil dva Hurricany a dva MS.06. Patřil mezi nejúspěšnější stíhače své jednotky v Bitvě o Británii, v období pěti týdnů sestřelil osm Spitfirů. Další Spitfire si připsal na konto v lednu 191. V roce 19 sloužil u IV./JG 1, přejmenované na I./JG 1. Byl zařazen k 1. Staffel a na začátku června 19 se stal jejím velitelem. Během následujících dvou měsíců sestřelil tři B- a jeden Hawker Typhoon. Osudným se mu stalo 7. září 19. V boji s americkými bombardéry nad Německou zátokou byl jeho stroj zasažen palubními střelci a musel seskočit na padáku. Přestože se mu podařilo dostat do nafukovacího člunu, nebyl pátrací službou nalezen a člun byl vyplaven na břeh ostrova Sylt až11. října 19. Schottjižnejevil známky života. W Nr 55076The personal mount of the Commander of 1./JG 1, Oblt Georg Murr Schott, it carries Schott's personal marking consisting of an arched black cat. The black and white checkerboard pattern served, for a short timeframe during the summer of 19, as a unit marking for 1./JG 1. Georg Scott flew already during the Spanish Civil War, where he gained three aerial victories in 198. During the Battle of France, he downed two Hurricanes and two MS.06s. He was one of the most successful pilots of his unit during the Battle of Britain, and in a span of five weeks, he had brought down eight Spitfires. In 19, he served with I./JG 1 (ex IV./JG 1). Integrated into 1.Staffel, he served as its commander from the beginning of June, 19. Over the next two months, he shot down three B-s and a Hawker Typhoon. The 7th of September, 19, became a fateful day for Scott, when, in a fight withamerican bombers, his fighter was hit by defensive fire, and Scott bailed. Despite having been able to get into his life raft, rescue did not locate him until he was found with no signs of life on the shore of the island of Sylt on October 11th, 19. H 1 H H (1) H 19 H 7 H H 7 H0 0 H H H H 0 6 H H H H H H0 5 0 H 10(1) H YELLOW H RED H WHITE 7 H RLM 76 RLM 75 7 RLM 7 H0 0 BLACK H eduard 1

14 B HANS DORTENMANN,./JG 5 Grünherz, Eastern front, February 19 W.Nr , stroj Lt. Hanse Dortenmanna z./jg 5 Grünherz. Tento stroj nese zimní nátěr přes původní kamuflá ž, která na několika místech povrchu letounu prosvítá skrz smývatelnou bílou barvu. S tímto strojem Dortenmann 6. února 19 nouzově přistál na břicho na základně Orša-Jih poté, co přišel o téměř metr levé poloviny křídla po srážce se sovětskou stíhačkou. Během útoku zezadu ve výšce asi 00 m neodhadl správně vzdálenost a srazil se s protivníkem, kterým byl pravděpodobně kpt. Ivan Michailovič Astakov ze 9. IAP. Přestože tento letec sám zahynul, byla mu srážka s černou 7 klasifikována jako taran a uznána jako jeho dvanácté vítězství (dalších sedm měl ve spolupráci). Posmrtně byl vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu. Pro Dortenmanna to bylo první potvrzené vítězství. Do svého přesunu na Západ sestřelil ještě 1 sovětských letounů, včetně bitevních Il- Šturmovik. Celkem dosáhl 8 vítězství a byl vyznamenán Rytířským křížem. Jiný Dortenmannův stroj, tentokrát ze západní fronty, najdete v našístavebnici Fw 190A-8. This aircraft carries a winter whitewash over the standard camouflage, which is evident in random areas where the water soluble paint has washed off. It was with this aircraft that Dortenmann bellied in at Orsha- Süd Air base on the 6th of February, 19, after losing three feet off his port wing in a collision with a Soviet fighter. In a rear hemisphere attack against his target, and at a height of some 00m, he misjudged his distance. His intended target was probably a fighter flown by Capt Ivan Mikhailovich Astakhov of 9 IAP. Having been killed in this encounter, the collision with Black 7 was classified as a taran attack and consideredastakhov's twelfth victory (another seven being shared). He was awarded a posthumous Hero of the Soviet Union. It was Dortenmann's first confirmed victory. Prior to his transfer to the west, he shot down a further fourteen Soviet aircraft, including four Il- Sturmoviks. He totaled 8 kills, and was awarded the Iron Cross. Another one of Dortenmann's mounts, this time from the Western Front, can be found as a subject in our Fw190A-8 kit. H 6 H0 0 H (1) H 16 H H H H H 7 H0 H H H H H H H H H H H H H H 6 10(1) H 16 YELLOW H H RED H WHITE 1 H 1 RLM 76 RLM 75 7 RLM 7 H0 0 RLM 71 H6 eduard

15 C ANTON HACKL, III./JG 11, Oldenburg AB, Germany, March 19 Osobní stroj velitele III./JG 11 Hptm. Antona Toni Hackla na základně Oldenburg v březnu 19. Stroj nese označení velitele Gruppe, žlutý pruh je označením JG 11 v rámci Obrany Říše. Bílý ocas je verzí rozpoznávacího označení velitelského stroje. Hackl vstoupil do armády v roce 19, později absolvoval letecký výcvik a před válkou sloužil u II./JG 77. V únoru 19 byl těžce zraněn v souboji s Lightningy v Africe. Po vyléčení se stal velitelem III./JG 11 v západní Evropě. Osobně velel většině operací své Gruppe. 15. dubna 19 byl sestřelen Thunderboltem a opět zraněn. V červenci 19 se stal Kommodorem JG 76, v říjnu byl jmenován velitelem II./JG 6 Schlageter. Od ledna 195 vedl JG 00 Wilde Sau a od února pak znovu JG 11. Hackl byl bojově nasazen pět let, absolvoval přes 1000 bojových letů, osmkrát byl sestřelen a několikrát zraněn. Celkem dosáhl 19 vítězství, z toho čtyřmotorových bombardérů a 11 sovětskýchletounů. Byl vyznamenán Rytířskýmkřížem s dubovou ratolestí a meči. The personal mount of the commander of III./JG 11, Hptm Anton Tony Hackl. The yellow band is the identifier of JG 11 within the Defense of the Reich, and the white tail is a recognition mark of the commander's mount. Hackl joined the army in 19, and later went through pilot training, and prior to the war served with II./JG 77. In February, 19, he was badly injured in combat with Lightnings in Africa. After recovery, he became commander of III./JG 11 in western Europe. He personally led the majority of operations of his Gruppe. At April 15, 19, he was again wounded in a fight with a Thunderbolt. In July, 19, he became the Kommodore of JG 76, and by October had been named commander of II./ JG 6. From January, 195, he commanded JG 00 Wilde Sau, and by February, again, JG 11. Hackl saw five years of combat, flew over 1000 sorties, was shot down eight times and wounded on several occasions. He gained a total of 19 victories, and of those were four-engined bombers and 11 Soviet aircraft. He was awarded the Iron Cross with OakLeaves and Swords. H6 7 H H (1) H 6 H 7 H H H Y1? Y Y1? Y 7 H0 0 H AB Z1?Z H H H H H H H (1) H0 0 7 H6 5 H YELLOW H RED H H WHITE H RLM 76 RLM 75 7 RLM 7 H0 0 RLM 71 H6 eduard 15

16 D JOSEF PRILLER, JG 6 Schlageter, Lille-Vandeville AB, France, 19 Osobní stroj Kommodora JG 6 Schlageter, Obstlt. Josefa Pips Prillera, základna Lille-Vandeville, 19. Priller vstoupil do Luftwaffe v roce 196, od roku 198 sloužil u JG 51. Na konci roku 190 byl vyznamenán Rytířským křížem za 0 sestřelů. Ještě téhož roku se stal velitelem 1./JG 6 Schlageter. Rok 191 u Kanálu byl pro něj mimořádně úspěšný, od poloviny června do začátku srpna sestřelil 6 britských strojů. V závěru roku byl jmenován velitelem III./JG 6. V lednu 19 se stal Kommodorem JG 6 a současně až do dubna 19 vedl velitelství stíhacích operací v St. Pol. V den D provedl se svým číslem proslulou ztečna invazní pláž a 15. června sestřelil Liberator 9. BG jako své 100. vítězství. V lednu 195 se stal inspektorem stíhačů na západní frontě. Priller za pět let bojů absolvoval 07 misí, docílil 101 vítězství včetně 11 čtyřmotorových bombardérů. Byl vyznamenán Rytířskýmkřížem s dubovou ratolestí a meči. Po válce vedl provoz pivovaru vaugsburku a napsal kroniku JG6. This was the personal mount of the commander of JG 6, Obstlt Josef Pips Priller. Priller joined the Luftwaffe in 196, and from 198 served with JG 51. By the end of 190, he was awarded the Knight's Cross for 0 victories, and before the year was out, he became commander of 1./JG over the Channel proved to be an exceptional year for Priller, when between mid June to the beginning of August, he shot down 6 British aircraft.at the end of the year, he was named commander of III./JG 6. In January, 19, he became Kommodore of JG 6, and at the same time, untilapril, 19, he headed the leadership of operations at St. Pol. On D-Day, he led famed raid along the invasion beaches, and on the 15th of June, he downed a Liberator of 9 BG, to gain his one-hundredth kill. In January, 195, he became a western front fighter inspector. In five years of combat duty, Priller flew 07 missions, achieved 101 victories, including 11 four-engined heavies. He was awarded the Knight's Cross with Oak Leaves and Swords. After the war, he headed the establishment of brewery inaugsburg, and wrote the chronicles of JG6. H6 7 H H (1)? 9(8) H H0 0 7 H H H H 7 H0 0 H H H H H H H H H H6 10(1)? 9(8) H YELLOW H H RED H H6 RLM 76 RLM 75 H0 RLM 7 RLM 71 eduard EDUARD M.A., Printed in Czech Republic H