Zdravotnická ročenka České republiky

Transkript

1 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2011 Zdravotnická ročenka České republiky Czech Health Statistics Yearbook ÚZIS ČR 2012

2 Zdravotnická ročenka České republiky (dříve ČSSR a ČSFR) Publikace vychází od roku 1960, od roku 1991 v česko-anglické verzi. Obsahově vychází především z údajů Národního zdravotnického informačního systému a demografických údajů Českého statistického úřadu. Podává ucelenou informaci o zdravotnictví v České republice. Zahrnuje údaje za oblast demografie, zdravotního stavu obyvatelstva, sítě a činnosti zdravotnických zařízení, pracovníků a zdravotnického vzdělávání, ekonomických ukazatelů a mezinárodní srovnání vybraných ukazatelů. Ve vybraných tabulkách jsou aktuální údaje doplněny o údaje za roky 2000, 2005 a Každá kapitola obsahuje textovou, tabulkovou a grafickou část. Czech Health Statistics Yearbook (formerly CSSR and CSFR) The yearbook is published since 1960, in Czech-English version since The content is based mainly on data from the National Health Information System and on demographic data from Czech Statistical Office. It presents comprehensive information on health care in the Czech Republic. Data cover the areas of demography, health status of the population, network and activity of health establishments, manpower and education, economic indicators and international comparison of selected indicators. In many tables the current indicators are supplemented with data from 2000, 2005 and Each chapter contains sections of text, tables and graphs. Pokud není uvedeno jinak, prezentované údaje se týkají České republiky a roku If not stated otherwise, the presented data concern the Czech Republic and the year Použití krátkých výtahů z této publikace v dalších pracích je dovoleno za předpokladu úplného citování zdroje. Pro publikaci grafů, map nebo většího objemu informací je nutný souhlas Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, Palackého náměstí 4, P.O.BOX 60, Praha 2. Brief extracts from this publication, with exception of figures and maps, may be reproduced provided the source is fully acknowledged. Proposals for reproducing figures, maps or larger extracts should be addressed to the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic, Palackeho namesti 4, P.O.BOX 60, Prague 2, Czech Republic. ÚZIS ČR, 2012 Translation ÚZIS ČR ISSN ISBN

3 PŘEDMLUVA Zdravotnickou ročenku České republiky s údaji za rok 2011 připravil Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) z údajů Národního zdravotnického informačního systému a navazujících mimorezortních zdrojů, zejména Českého statistického úřadu, České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podkladem pro mezinárodní srovnání byla databáze Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny a databáze OECD Health Data. Zdravotnická ročenka České republiky vychází ve stávající podobě od roku Uspořádání a vnitřní struktura kapitol se příliš nemění, dochází pouze k drobným změnám a vylepšením. Tato skutečnost umožňuje uživatelům publikace sledovat statistické údaje v časových řadách. V letošní publikaci došlo ke změně v kapitole 2 Zdravotní stav a v kapitole 3 Síť a činnost zdravotnických zařízení. V tabulce jsou léčení diabetici uváděni nově podle typu diabetu a zároveň došlo i ke změně metodiky sledování léčby diabetiků. V tabulce 3.11 Přístrojové vybavení zdravotnických zařízení jsou opět uváděny RTG diagnostické přístroje zubní a ultrazvukové zobrazovací přístroje podle dalšího podrobnějšího členění jako v předchozích letech (rok 2010, bez podrobnějšího členění, byl výjimkou). Pokud není uvedeno jinak, jsou data publikována souhrnně za zdravotnictví celkem, tj. včetně zdravotnických zařízení ostatních centrálních orgánů (upřesněno v poznámkách k jednotlivým kapitolám). Na celostátní ročenku navazují zdravotnické ročenky jednotlivých krajů, které připravují regionální pracoviště ÚZIS ČR a které poskytují detailnější pohled na zdravotnictví jednotlivých krajů. Zdravotnická ročenka je výsledkem práce kolektivu pracovníků ÚZIS ČR, kterým za přípravu publikace patří poděkování. Poděkování náleží i všem výše uvedeným institucím, které poskytly pro ročenku potřebné údaje. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Praha, listopad

4 FOREWORD Czech Health Statistics Yearbook containing data for the year 2011 was prepared by Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic (IHIS CR) from data of the National Health Information System and from related external sources, in particular, from Czech Statistical Office, Czech Social Security Administration, Ministry of Labour and Social Affairs and Ministry of Education, Youth and Sports. References for international comparison are the WHO database Health for All and the database OECD Health Data. Czech Health Statistics Yearbook is issued in the present form since The order and internal structure of the chapters does not change much, only minor changes and amendments are made. This allows the reader to follow statistical data in time series. In this year s edition some changes were made in Chapter 2 Health Status and in Chapter 3 Network and Activity of Health Establishments. In table diabetics under treatment are newly grouped by type of diabetes and the methodology of type of treatment monitoring has been changed. In Table 3.11, Medical apparatus in health establishments, X-ray diagnostic dental apparatus and ultrasonic scanners are again listed with additional detailed division as in the past years (only in 2010 the detailed division was exceptionally omitted). If not stated otherwise, data are presented for all health establishments in all sectors of central organs (details are given in Notes to Chapters). More detailed information on health care in regions is presented in Regional Health Yearbooks that are prepared by Regional Units of IHIS CR and link up with the all-state Yearbook. The Yearbook is the result of work of a team of workers of IHIS CR. Thanks are due to this team as well as to the above mentioned institutions that provided the necessary data. Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic, Prague, November

5 OBSAH Přehled okresů ČR 1. DEMOGRAFIE Věková struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva v krajích Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva v krajích 1.3 Střední délka života v krajích v letech Živě narození podle věku matky 1.5 Narození podle vitality, pohlaví a porodní hmotnosti 1.6 Specifická úmrtnost Zemřelí a úmrtnost podle příčin smrti - muži Zemřelí a úmrtnost podle příčin smrti - ženy Zemřelí do 1 roku podle příčin smrti Úmrtnost do 1 roku podle příčin smrti Potraty podle věku, druhu a způsobu provedení Potraty podle druhu, způsobu provedení a kraje bydliště 2. ZDRAVOTNÍ STAV Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary (rok 2009) - muži Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary (rok 2009) - ženy Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary podle kraje bydliště (rok 2009) - muži Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary podle kraje bydliště (rok 2009) - ženy Hlášená onemocnění pohlavními nemocemi Hlášená onemocnění pohlavními nemocemi podle kraje bydliště 2.3 Počet žijících osob HIV+ / AIDS 2.4 Hlášená onemocnění vybranými infekčními nemocemi podle kraje bydliště Hlášená onemocnění tuberkulózou CONTENTS List of districts CR 1. DEMOGRAPHY Population by age Population by age in regions Movement of population Movement of population in regions 1.3 Life expectancy in regions in the period Live births by age of mother 1.5 Births by vitality, sex and birth weight 1.6 Specific mortality rate Deaths and mortality rate by causes of death - males Deaths and mortality rate by causes of death - females Deaths till 1 year by causes of death Mortality rate till 1 year by causes of death Abortions by age, category and method Abortions by category, method and region of residence 2. HEALTH STATUS Notified cases of malignant neoplasms (year 2009) - males Notified cases of malignant neoplasms (year 2009) - females Notified cases of malignant neoplasms by region of residence (year 2009) - males Notified cases of malignant neoplasms by region of residence (year 2009) - females Notified cases of venereal diseases Notified cases of venereal diseases by region of residence 2.3 Number of surviving persons HIV+ / AIDS 2.4 Notified cases of selected infectious diseases by region of residence Notified cases of tuberculosis 5

6 2.5.2 Hlášená onemocnění tuberkulózou podle kraje bydliště Léčba diabetu podle typu onemocnění Léčení diabetici podle kraje sídla zdravotnického zařízení 2.7 Dispenzarizovaní pacienti v evidenci praktického lékaře pro dospělé 2.8 Dispenzarizovaní pacienti pro vybraná alergická onemocnění Dispenzarizovaná onemocnění u dětí a dorostu Dispenzarizovaná onemocnění u dětí a dorostu podle kraje sídla zdravotnického zařízení Vrozené vady (rok 2010) Vrozené vady podle kraje bydliště (rok 2010) Hlášené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Hlášené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz podle kraje sídla zaměstnavatele Ukončené případy pracovní neschopnosti podle příčin 2.12 Nově hlášené nemoci z povolání Duševní onemocnění a psychiatrická vyšetření v ambulantní péči Pacienti užívající psychoaktivní látky evidovaní v ambulantních psychiatrických zařízeních Vybraná duševní onemocnění v ambulantních psychiatrických zařízeních podle kraje jejich sídla Vyplácené invalidní důchody podle věku Nově přiznané invalidní důchody podle věku Vyplácené invalidní důchody podle kapitol MKN Nově přiznané invalidní důchody podle kapitol MKN Pacienti přijatí do ústavní péče lázeňských léčeben 2.16 Zařízení sociálních služeb Hospitalizovaní v nemocnicích podle příčin hospitalizace Notified cases of tuberculosis by region of residence Treatment of diabetes by type of disease Diabetics under treatment by region of the seat of health establishment 2.7 Followed up patients registered by general practitioner for adults 2.8 Followed up patients for selected allergic diseases Diseases followed up in children and adolescents Diseases followed up in children and adolescents by region of the seat of health establishment Congenital malformations (year 2010) Congenital malformations by region of residence (year 2010) Notified cases of incapacity for work from disease and injury Notified cases of incapacity for work from disease and injury by region of the employer's seat Terminated cases of incapacity for work by causes 2.12 Newly notified occupational diseases Mental diseases and psychiatric examinations in out-patient care Patients using psychoactive substances registered in out-patient psychiatric facilities Selected mental diseases in out-patient psychiatric facilities by region of their seat Paid invalidity benefits by age Newly granted invalidity benefits by age Paid invalid s benefits by ICD-10 chapters Newly granted invalidity benefits by ICD-10 chapters 2.15 Patients admitted to bed care of balneological institutes 2.16 Social services facilities Hospitalised persons in hospitals by causes of hospitalization 6

7 Hospitalizovaní v nemocnicích podle kraje bydliště Hospitalizovaní v nemocnicích podle věku Hospitalizovaní ve vybraných lůžkových zařízeních podle vybraných příčin hospitalizace 3. SÍŤ A ČINNOST ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ Celkový přehled zdravotnických zařízení Přehled zdravotnických zařízení podle kraje sídla Lékaři a lůžka v léčebně preventivní péči Ambulantní péče v ambulantních a lůžkových zařízeních 3.3 Oddělení nemocnic podle oborů Lůžková péče v nemocnicích Lůžková péče v nemocnicích podle kraje sídla zdravotnického zařízení 3.5 Lůžková péče ve specializovaných ústavech 3.6 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku Počet ambulantních ošetření (vyšetření) Počet ambulantních ošetření (vyšetření) podle kraje sídla zdravotnického zařízení 3.8 Ambulantní péče o děti a dorost 3.9 Lékařská péče o ženy 3.10 Ambulantní péče - ve vybraných chirurgických oborech 3.11 Ambulantní péče - v oboru očním 3.12 Zdravotnická záchranná služba 3.13 Lékárenská péče podle kraje sídla zdravotnického zařízení 3.14 Přístrojové vybavení zdravotnických zařízení 4. PRACOVNÍCI A ZDRAVOTNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ Evidenční počet zaměstnanců a zaměstnavatelé podle kategorií a zřizovatele zařízení Smluvní pracovníci podle kategorií a zřizovatele zařízení Hospitalised persons in hospitals by region of residence Hospitalised persons in hospitals by age Hospitalised persons in selected in-patient establishments by selected causes of hospitalisation 3. NETWORK AND ACTIVITY OF HEALTH ESTABLISHMENTS General survey of health establishments Survey of health establishments by region of the seat Physicians and beds in curative and preventive care Out-patient care in out-patient and in-patient establishments 3.3 Hospital departments by branches In-patient care in hospitals In-patient care in hospitals by region of the seat of health establishment 3.5 In-patient care in specialized institutes 3.6 Activity of institutes for infants and homes for children up to 3 years of age Number of out-patient examinations Number of out-patient examinations by region of the seat of health establishment 3.8 Out-patient care of children and adolescents 3.9 Medical care of women 3.10 Out-patient care - in selected surgery branches 3.11 Out-patient care - ophtalmology 3.12 Medical emergency service 3.13 Pharmaceutical service by region of the seat of health establishment 3.14 Medical apparatus in health establishments 4. MANPOWER AND HEALTH EDUCATION Employees on payroll and employers by categories and by founder of establishments Contract workers by categories and by founder of establishments 7

8 4.2.1 Evidenční počet zaměstnanců a zaměstnavatelé podle kategorie a kraje sídla zdravotnického zařízení Smluvní pracovníci podle kategorie a kraje sídla zdravotnického zařízení Evidenční počet zaměstnanců a zaměstnavatelé podle kategorie a druhu zařízení Smluvní pracovníci podle kategorie a druhu zařízení Lékaři (fyzické osoby) podle hlavního oboru činnosti - muži Lékaři (fyzické osoby) podle hlavního oboru činnosti - ženy Lékaři (fyzické osoby) podle hlavního oboru činnosti - muži a ženy 4.5 Zubní lékaři (fyzické osoby) podle hlavního oboru činnosti 4.6 Farmaceuti (fyzické osoby) podle hlavního oboru činnosti Dosažená specializovaná způsobilost lékařů Dosažená odborná a specializovaná způsobilost zubních lékařů Dosažená specializovaná způsobilost farmaceutů Studující a absolventi lékařských, zdravotně-sociálních, farmaceutických a ostatních fakult podle typu studia Studující a absolventi lékařských, zdravotně-sociálních, farmaceutických a ostatních fakult podle oboru a typu studia 4.9 Studium na zdravotnických školách 4.10 Studující a absolventi zdravotnických škol podle oboru a formy studia 5. EKONOMICKÉ UKAZATELE Vývoj výdajů na zdravotnictví 5.2 Veřejné výdaje na zdravotnictví (v mil. Kč) 5.3 Vývoj objemu distribuovaných léčivých přípravků 5.4 Struktura distribuovaných léčivých přípravků podle hlavních skupin Employees on payroll and employers by category and region of the seat of health establishment Contract workers by category and region of the seat of health establishment Employees on payroll and employers by category and type of establishment Contract workers by category and type of establishment Physicians (natural persons) by main branch of activity - males Physicians (natural persons) by main branch of activity - females Physicians (natural persons) by main branch of activity - males and females 4.5 Dentists (natural persons) by main branch of activity 4.6 Pharmacists (natural persons) by main branch of activity Obtained specialised qualification of physicians Obtained professional and specialised qualification of dentists Obtained specialised qualification of pharmacists Students and graduates of medical, health and social care, pharmaceutical and other faculties by type of study Students and graduates of medical, health and social care, pharmaceutical and other faculties by field and type of study 4.9 Studies in paramedical schools 4.10 Students and graduates in paramedical schools by field and form of study 5. FINANCIAL DATA Trend of expenditure on health services 5.2 Public expenditure on health services (in mill. CZK) 5.3 Trend of the volume of distributed drugs 5.4 Structure of distributed drugs by main groups 8

9 5.5 Příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven 5.6 Struktura nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči 5.7 Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle segmentů péče 5.8 Průměrné náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na 1 pojištěnce podle věku a pohlaví v roce Průměrný měsíční plat zaměstnanců ve zdravotnictví Průměrný měsíční plat zaměstnanců ve zdravotnictví podle kraje sídla zdravotnického zařízení 5.10 Průměrná měsíční mzda zaměstnanců privátních zdravotnických zařízení 6. MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Vybrané demografické ukazatele 6.2 Střední délka života 6.3 Úmrtnost kojenců podle věku 6.4 Standardizovaná úmrtnost podle vybraných příčin smrti 6.5 Podíl celkových výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu 7. OKRESNÍ PŘEHLEDY Střední stav a pohyb obyvatelstva v krajích a okresech 7.2 Přehled vybraných ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva v krajích a okresech 7.3 Přehled zdravotnických zařízení v krajích a okresech Evidenční počet zaměstnanců a zaměstnavatelé podle kategorií v krajích a okresech Smluvní pracovníci podle kategorií v krajích a okresech 5.5 Returns and expenditure of health insurance corporations 5.6 Structure of costs of health insurance corporations on health care 5.7 Costs of health insurance corporations by segments of health care 5.8 Average health care costs of Health Insurance Corporations per 1 insured person by age and sex in Average monthly salary of employees in health services Average monthly salary of employees in health services by region of the seat of health establishment 5.10 Average monthly wage of employees of private health establishments 6. INTERNATIONAL COMPARISON Selected demographic indicators 6.2 Life expectancy 6.3 Infant mortality rate by age 6.4 Standardized mortality rate by selected causes of death 6.5 Proportion of total expenditure on health services in gross domestic product 7. DISTRICT SURVEYS Mid year population and movement of population in regions and districts 7.2 Survey of selected indices of the health state of population in regions and districts 7.3 Survey of health establishments in regions and districts Employees on payroll and employers by categories in regions and districts Contract workers by categories in regions and districts DODATKY APPENDIX

10 Okresy České republiky Districts of the Czech Republic Sokolov Cheb Tachov Domažlice Karlovy Vary Chomutov Plzeň-sever Plzeň Klatovy Plzeň-jih Louny Rakovník Most Strakonice Teplice Ústí n.l. Beroun Příbram Písek Litoměřice Kladno Děčín Tábor Česká Lípa Mělník Benešov Liberec Mladá Boleslav Nymburk Kolín Kutná Hora Pelhřimov Karviná Prahazápad Prahavýchod Praha Jablonec n.n. Semily Jičín Jihlava Trutnov Hradec Králové Havlíčkův Brod Pardubice Chrudim Náchod Žďár n.s. Rychnov n.k. Ústí n.o. Svitavy Blansko Jeseník Šumperk Bruntál Olomouc Prostějov Přerov Opava Nový Jičín Ostrava Rokycany Frýdek-Místek Prachatice České Budějovice Jindřichův Hradec Třebíč Brno Brnovenkov Vyškov Kroměříž Zlín Vsetín Český Krumlov Znojmo Břeclav Hodonín Uherské Hradiště 10

11 1. KAPITOLA DEMOGRAFIE DEMOGRAPHY 11

12 Poznámky ke kapitole Rezortní zdroje údajů: Národní registr potratů Mimorezortní zdroje údajů: Český statistický úřad - počet a složení obyvatelstva, sňatky, rozvody, narození, zemřelí, stěhování, střední délka života Údaje o pohybu obyvatelstva (s výjimkou potratů) se do roku 2000 týkaly pouze obyvatel s trvalým bydlištěm na území České republiky, a to bez ohledu na jejich státní občanství (tedy i cizinců s povolením k trvalému pobytu). Od roku 2001 (v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují také cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších předpisů) a rovněž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů). Od , v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje rovněž zahrnují události (sňatky, narození a úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině. Údaje za potraty byly do roku 2003 ve zdravotnických ročenkách publikovány pouze za české státní příslušnice s trvalým pobytem na území České republiky (tzv. tuzemky), od roku 2004 jsou uváděny souhrnně za tuzemky a cizinky. Notes to chapter Sources of data in the Sector of Health: National Registry of Abortions Sources of data outside the Sector of Health: Czech Statistical Office - number and structure of population, marriages, divorces, births, deaths, migration, life expectancy Data on the movement of population (except abortions) till 2000 concerned only inhabitants with permanent residency on the territory of the Czech Republic disregarding nationality (thus also foreigners with permanent residence permit). From 2001 (in connection with the 2001 Census of population, houses and apartments) the data include also foreigners with visa for more than 90 days (according to Act No. 326/1999 on Sojourn of Foreigners on the Territory of the Czech Republic, in wording of later regulations) and also foreigners with granted asylum (according to Act No. 325/1999 on Asylum, in wording of later regulations). From (in connection with so-called Euro-amendment of Act No. 326/1999) the data also concern citizens of EU countries with temporary stay on the territory of the CR and citizens of third countries with permanent residence. The data also include events (births, marriages and deaths) that occurred abroad but concern persons with permanent residence on the territory of the CR. Earlier editions of the Yearbook till 2003 presented data on abortions for Czech citizens with permanent residency on the territory of the Czech Republic, since 2004 data on abortions are presented comprehensively for Czech and foreign citizens. 12

13 Demografická situace Počet obyvatel v České republice činil ke konci roku 2011 celkem osob, což je údaj založený na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které se uskutečnilo k a následné bilance demografických událostí. V roce sčítání dochází ke korekci aktuálního počtu obyvatel. Chceme-li sledovat meziroční změnu a vývoj populace, musíme vycházet z pohybu obyvatel v daném roce, neboť údaj o počtu obyvatel celkem nelze přímo vázat na informaci o počtu obyvatel v roce předchozím, který je odvozen od předchozího SLDB z roku Během roku 2011 se v populaci ČR narodilo živě dětí a zemřelo osob, přirozenou měnou se tedy počet obyvatel ČR zvýšil o 1,8 tis. osob. Významnou roli však hrála, stejně jako v letech předchozích, zahraniční migrace. Do ČR se přistěhovalo celkem osob, počet vystěhovalých činil 5 701, migrací se tedy v roce 2011 počet obyvatel ČR zvýšil o 16,9 tis. osob. Celkový přírůstek tak činil 18,7 tis. osob. Ve srovnání s rokem předchozím se počet živě narozených dětí snížil zhruba o 8,5 tis., což je pokles poměrně výrazný (v letech 2009 a 2010 se jednalo o meziroční pokles ve výši zhruba dětí). Naopak počet zemřelých zůstal téměř shodný jako v roce 2010, což vypovídá, při stárnoucí věkové struktuře, o snížení intenzity úmrtnosti. Celkový meziroční přirozený přírůstek se oproti období relativně vysoké porodnosti v letech snížil zhruba na pětinu, migrační přírůstek byl sice vyšší než v roce předchozím, výrazně však poklesl jak počet vystěhovalých, tak přistěhovalých. Ve srovnání s rokem 2007, kdy ČR zaznamenala více než 100 tis. imigrantů, jsou stávající počty přistěhovalých zhruba pětinové. Relativně vysoká porodnost posledních 5 let měla za následek meziroční zvýšení podílu dětské složky v celé populaci. Děti do 15 let v roce 2011 představovaly 14,7 % obyvatel ČR, což je nárůst o 0,3 procentního bodu (p.b.). Nárůst však zaznamenáváme i v zastoupení seniorů, zde došlo ke zvýšení o 0,7 p.b. na 16,2 % ke konci roku V současné době tak žije v ČR zhruba 1,7 Demographic situation The total number of inhabitants of the Czech Republic at the end of 2011 was ; this number is based on the results of the Population and Housing Census (PHC) performed as of and on the subsequent balance of demographic events. In the year of Census, the actual population number is corrected. Therefore, population changes and evolution must be derived from the population movement rather than on the total population numbers in the given year and in the preceding year, since the latter was based on balance from the preceding PHC of The number of live born children in 2011 was and the number of deaths was , so that the natural increase of the CR population was 1.8 ths. persons. A significant role belonged, as in the receding years, to foreign migration. The number of immigrants was and the number of emigrants was 5 701, so that the increase of the CR population by migration was 16.9 ths. persons. Thus the total increase was 18.7 ths. persons. In comparison with the preceding year, the number of live born children decreased by ca. 8.5 ths., which is a rather marked decrease (in 2009 and 2010 the decrease was only by ca children). On the other hand, the number of deaths remained almost the same as in 2010, which, together with the aging age structure, gives evidence about diminishing death rate intensity. The natural increase dropped to about one fifth of its value in the period of relatively high natality in ; the migration increase was higher than in the preceding year, but the numbers of immigrants and emigrants both markedly decreased. In comparison with 2007, when the CR registered over 100 thousand immigrants, the present numbers of immigrants represent about one fifth. The relatively high birth rate in the preceding 5 years caused an increase of the share of children in the population. Children up to 15 years in 2011 constituted 14.7 % of all CR inhabitants, which was an increase by 0.3 percentage point (p.p.). An increase was also observed in the share of seniors, which rose by 0.7 p.p. to 16.2 % at the end of At present the CR population includes about 13

14 mil. osob ve věku 65 a více let, z toho zhruba 161 tis. ve věku 85 let a více. Index stáří, neboli poměr seniorské (65 a více let) a dětské složky (do 15 let) v roce 2011 dosahoval hodnoty 110,4 (osob ve věku 65+ na 100 dětí 0 14 let) a ve srovnání s rokem 2010, kdy jeho hodnota činila 107,8, se zvýšil. Stárnutí obyvatel tak plynule pokračuje, doprovázené klesajícím podílem produktivní složky (osoby ve věku let), jejíž zastoupení v populaci se meziročně snížilo o 1 p.b. na 69,1 %. Po přechodné vlně relativně vyšší plodnosti na úrovni 1,49 1,50 dětí narozených jedné matce ve fertilním věku v letech , se v roce 2011 úhrnná plodnost výrazně snížila na pouhých 1,43, což odpovídá zhruba úrovni z roku Narozených ubylo ve všech pořadích, u vdaných i nevdaných žen. Zároveň se zvýšil věk matky při porodu a došlo k dalšímu nárůstu podílu živě narozených dětí mimo manželství na současných 41,8 % (40,3 % v roce 2010). Mrtvě se narodilo v roce 2011 celkem 317 dětí, což je o 24 dětí více než v roce Nicméně, počet mrtvě narozených v posledních 5 letech velmi kolísal okolo hodnoty 300, a to v obou směrech, tudíž na jednoznačný trend nelze usuzovat. Samovolným potratem končilo v roce 2011 celkem těhotenství, počet samovolných potratů se meziročně snížil o 344 případů. Počet umělých přerušení těhotenství (UPT) činil celkem , což znamená mírný meziroční nárůst. Ukončeno bylo také mimoděložních těhotenství. Celkový počet těhotenství, která byla v roce 2011 ukončena buď porodem či potratem činil 147,9 tis., přitom v 73,5 % těhotenství vedlo k porodu živého dítěte, ve 13,2 % bylo těhotenství chtěné, ale skončilo úmrtím před narozením dítěte (porodem mrtvého dítěte, samovolným potratem, UPT ze zdravotních důvodů nebo mimoděložním těhotenstvím). Dalších 13,3 % těhotenství bylo na přání matky, příp. z jiných důvodů, ukončeno uměle. Ze všech živě narozených do jednoho roku věku zemřelo celkem 298 kojenců, z toho 41 během prvního dne a 120 během prvního týdne. Hodnota kojenecké úmrtnosti byla v roce 2011 shodná, jako v roce předchozím, a to 2,7 promile. 1.7 million persons aged 65 or more years, of them about 161 ths. aged 85 or more years. The age preference index, i.e. the number of persons aged 65 or more per 100 children aged up to 15 years, reached the value in 2011; in comparison with the value reached in 2010 it thus increased. Ageing of the population continues along with the decrease of the productive component (persons aged 15 64), whose proportion in the population dropped in 2011 by 1 p.p. to 69.1 %. After the temporary wave of relatively higher fertility at the level of children born to one woman at fertile age in , total fertility markedly decreased in 2011to only 1.43, which corresponds toughly to its level in The decrease of numbers appeared in births of all orders to married as well as unmarried mothers. The age of mothers at childbirth increased again and the share of children live born outside married families rose to 41.8 % (from 40.3 % in 2010). The number of stillbirths in 2011 was 317, which is by 24 more than in Since in the past five years, the number of stillbirths oscillated around the value 300 in both directions, no unambiguous trend other than stagnation could be deduced. Spontaneous abortions terminated pregnancies in 2011, the number of spontaneous abortions dropped from the preceding year by 344. The number of legally induced abortions (LIA) was in the total , which means a slight increase from the preceding year. Also terminated were ectopic pregnancies. The total number of pregnancies terminated in 2011 either by childbirth or by abortion was thousand; of that, 73.5 % pregnancies led to live childbirth, in 13.2 % cases the pregnancy was desired but terminated due to death (stilbirth, spontaneous abortion, LIA for medical reasons or ectopic pregnancy). Other 13.3 % pregnancies were artificially terminated on request of the mother or for other reasons. Of all live born children, 298 infants died in their first year of life, of them 41 in their first day of life and 120 in their first week of life. The value of infant mortality in 2011 was identical with the value in the preceding year, i.e. 2.7 per mille. 14

15 V roce 2011 zemřelo v České republice celkem osob (v tom mužů a žen), což je téměř stejný počet jako v roce 2010 ( osob). Z hlediska věku se snížila úmrtnost téměř všech věkových skupin, vyjma nejvyšší, kde, jak u mužů tak u žen, hodnota úmrtnosti ve věku 95 let a více vzrostla (u mužů výrazněji než u žen). Hodnota standardizované úmrtnosti oproti roku 2010 klesla u mužů o 2,4 % a u žen o 2,1 % (na 918,4, resp. 545,5 zemřelých na 100 tisíc obyvatel evropské standardní populace). Střední délka života se prodloužila u mužů o 0,32 roku na 74,69 let a u žen o 0,14 roku na 80,74 let. Ženy tedy žijí v průměru o 6 let déle ve srovnání s muži. Jaký je však jejich zdravotní stav v těchto přidaných letech? Odpovědět na otázku nám může pomoci ukazatel délka života ve zdraví (Healthy Life Years, HLY), který vyděluje ze střední délky života část prožitou ve zdraví, resp. bez omezení v běžných činnostech. Jedná se o ukazatel spojující data o úmrtnosti a o zdravotním stavu obyvatel. Jeho výpočet je založen, kromě úmrtnostních tabulek, na struktuře populace podle omezení běžných aktivit, zjišťovaného otázkou: Byl(a) jste kvůli zdravotním problémům nejméně po dobu posledních 6 měsíců omezen(a) v činnostech, které lidé běžně dělají? Zdrojem dat o výskytu omezení běžných aktivit ze zdravotních důvodů pro tento ukazatel je Šetření příjmu a životních podmínek (SILC) realizované od roku 2005 ČSÚ. Podle ukazatele celkové naděje dožití měl 65letý muž v roce 2011 naději dožití 15,5 roku, 65letá žena pak 19 let. Rozdíl mezi oběma pohlavími je v tomto věku tedy nižší než při narození, avšak stále značný (3,5 roku). I přesto je délka života ve zdraví u obou pohlaví zhruba stejná. Ve věku 65 let to bylo v roce 2010 u mužů 8,5 roku, u žen 8,8 roku a roky, které mají ženy oproti mužům navíc jsou prožité již s určitým zdravotním omezením. Nejčastější skupinou příčin smrti zůstávají i nadále nemoci oběhové soustavy, které se v roce 2011 podílely na celkové úmrtnosti (standardizované) 46,8 % (45,0 % u mužů a 49,1 % u žen), následovaly novotvary s podílem 27,0 % u mužů a 26,8 % u žen. K poklesu hodnoty úmrtnosti došlo téměř ve všech nejčastějších skupinách příčin smrti. Meziroční srovnání je však do značné míry In 2011 a total of persons died ( men and women) in the Czech Republic; almost the same number as in 2010 ( persons). Age specific death rates diminished in almost all age groups except the highest one, where the value of death rate at age 95 or more years both for men and women increased (for men more markedly than for women). Standardised death rate decreased from 2010 by 2.4 % for men and by 2.1 % for women (to and deaths, respectively, per 100 thousand of standard European population). Life expectancy rose by 0.32 year to years for men and by 0.14 year to years for women. Thus women live 6 years longer than men. But what was their state of health in these added years? Help in answering the question is provided by the indicator of Healthy Life Years (HLY)) that specifies within life expectancy the part of life spent in good health, respectively without limitation in usual activities. The indicator connects data on mortality and on population health status. It is calculated on the basis of mortality tables and of the population structure by limitation in usual activities determined from answers to the question: Have you been because of health problems for at least the past 6 months limited in activities that people usually do? The source of data on prevalence of limitation in usual activities because of health problems used for this indicator is the Survey on Income and Living Conditions (SILC) performed since 2005 by CZSO. In 2011 a man aged 65 had total life expectancy 15.5 years compared with 19 years for a woman aged 65. The difference between sexes is smaller than at birth but still quite significant (3.5 years). However, indicator of Healthy life years at such age is roughly the same: at age 65 it was 8.5 years for men and 8.8 years for women in 2010; the years of longer life of women are thus likely to be spent with some health limitations. The most frequent group of causes of death are still diseases of the circulatory system, whose share in the total (standardised) mortality in 2011 was 46.8 % (45.0 % in men and 49.1 % in women); the next were neoplasms with shares 27.0 % in men and 26.8 % in women. A decrease of mortality values was observed in almost all most frequent group of causes of death. However, detailed 15

16 ovlivněno změnami, k nimž došlo v mechanismu tvorby statistiky příčin smrti v roce Ty se odehrály v několika oblastech: zavedení automatizovaného kódovacího systému IRIS pro výběr základní příčiny smrti určené pro tabelaci, aktualizace MKN-10, včetně pravidel pro výběr a výčtu dg., zpřísnění kontrol vybrané základní příčiny smrti. Tyto změny vedly jednak ke zkvalitnění statistiky příčin smrti, avšak i k významným problémům ve srovnatelnosti úmrtnostních dat s předchozími roky na úrovni jednotlivých diagnóz či jejich skupin. To je nutné brát v úvahu při srovnávání dat o příčinách smrti v roce 2011 s daty staršími. Sňatečnost a rozvodovost se zdravotního stavu týkají jen okrajově, proto se omezíme pouze na konstatování, že v roce 2011 bylo uzavřeno sňatků, což znamená další pokles o 1,6 tis. ve srovnání s předchozím rokem a nejméně svateb na území ČR od roku Poklesl také počet rozvodů, a to o 2,7 tis. na Úhrnná rozvodovost se tak snížila a za rok 2011 činila 46,2 %. Jak jsme již naznačili v úvodní části, významnou roli v početnosti populace ČR hraje migrace. Migrační přírůstky jsou v posledních letech poměrně značné a výrazně převyšují přírůstek obyvatel přirozenou měnou, i když celkový objem migrace od svého maxima v roce 2007 klesá. Migrací v roce 2011 přibylo obyvatel, a to nadále zejména v důsledku pracovní migrace, takže mezi přistěhovalými převládají muži a osoby v produktivním věku. Co se týká národnosti, mezi přistěhovalými jsou i nadále nejčastěji občané ze Slovenska (zhruba pětina přistěhovalých), Ruska (desetina přistěhovalých) a Ukrajiny (necelá desetina). U vystěhovalých se pak jedná nejčastěji o národnost českou (více než polovina vystěhovalých), slovenskou a německou. Regionální diferenciace demografických procesů je dlouhodobě relativně stabilní, determinovaná jednak sociálně-ekonomickými charakteristikami populace, ale také kulturními odlišnostmi a specifiky. Počet obyvatel se v roce 2011 zvýšil přirozenou měnou v 6 krajích. Nejvýraznější kladný přírůstek přirozenou měnou (v relativním vyjádření) vykazovaly kraje Hl. m. Praha, Středočeský a Liberecký, nejvyšší úbytek pak kraj Zlínský a Moravcomparison between years is afflicted by changes in the mechanism of statistics of causes of death made in 2011 in several fields. One was the automatic coding system IRIS for selection of the basic cause of death for tabulation, others were the ICD-10 update including rules for selection and listing of dg. and tightening of checking the choice of the basic cause of death. The changes led to higher quality statistics but also to significant problems in comparability of mortality data with the previous years on the levels of single diagnoses as well as of their groups. This must be considered in comparison of data on causes of death in 2011 with older data. Nuptiality and divorce rate are only marginally connected with health status; thus we only briefly state that the number of marriages concluded in 2011 was , which is less by 1.6 ths. than on 2010 and again the lowest number of marriages on the CR territory since The number of divorces also decreased, by 2.7 ths. to The total divorce rate thus dropped in 2011 to 46.2 %. As mentioned in the introductory paragraphs, foreign migration has an important role in the total population growth in the CR. Annual increase by migration in the past years is quite significant and markedly higher than the natural increase, even though the total volume of migration falls since its peak in The increase by migration in 2011 was ; it was again mostly migration for work so that the immigrants were prevalently men and persons of working age. As for nationality of the migrants, the most frequent among immigrants are again those from Slovakia (about one fifth of immigrants), from Russia (one tenth of immigrants) and from Ukraine (nearly one tenth); the emigrants have mostly Czech nationality (more than one half of emigrants) and in lower numbers also Slovak and German nationality. Regional differences in demographic processes is quite stable in long terms, being determined by socio-economic characteristics of the population, but also by specific cultural differences. The number of inhabitants rose by natural increase in 6 regions. The most marked natural increase (in relative numbers) was registered in regions Praha, Středočeský and Liberecký, the deepest decrease 16

17 skoslezský. Podobně tomu bylo s přírůstkem migračním. Ten byl kladný v 7 regionech, nejvyšší hodnoty (v relativním vyjádření) dosahoval v kraji Středočeském a Hl.m.Praha, nejvyšší úbytek byl zaznamenán v kraji Moravskoslezském a Karlovarském. Vývoj přirozené měny v regionech souvisí jak s demografickými procesy na regionální úrovni, tak se strukturou dané populace. Index stáří se meziročně zvýšil ve všech krajích, v současné době již ve 12 ze 14 krajů jeho hodnota přesahuje 100, pod touto hranicí se drží pouze kraj Středočeský a Ústecký. Tomu odpovídá vysoké zastoupení dětské složky a nejvyšší úhrnná plodnost v rámci ČR, dosahující hodnot přes 1,50 dětí na 1 ženu. Nejnižší hodnoty úhrnné plodnosti zaznamenáváme v kraji Zlínském a Hl. m. Praha (1,35 a méně). K meziročnímu poklesu plodnosti došlo ve všech 14 regionech. Naproti tomu střední délka života se nesnížila ani v jednom z regionů, naopak, ve většině z nich došlo k jejímu nárůstu. Nejvyšší hodnotu zaznamenáváme již dlouhodobě u obyvatel Hl. m. Praha, kteří se vyznačují nejvyšším zastoupením seniorů, nejnižší naopak v kraji Ústeckém. Úmrtnost nenarozených (potratovost) je nejvyšší v krajích Karlovarský, Ústecký, Plzeňský a Liberecký. Zatímco v kraji Plzeňském je tato skutečnost dána vysokou samovolnou potratovostí, v ostatních zmiňovaných krajích se jedná především o umělá přerušení těhotenství. Zdá se, že v České republice se z dlouhodobého hlediska snižuje intenzita populačního růstu, a to jak z pohledu přirozené měny (klesající porodnost a stagnující úmrtnost), tak z hlediska migrace (počty přistěhovalých se významně snižují). Tyto dva faktory významně ovlivňují zejména věkovou strukturu populace, charakterizovanou již dlouhodobě klesajícím podílem osob v produktivním věku. Ani v nejbližších letech však nelze očekávat výrazné pozitivní změny, navíc, se stále zvyšující se úrovní vzdělanosti a možnostmi (a délkou) vzdělávání, lze očekávat, že ekonomicky aktivními se mladí lidé budou stávat ve stále pozdějším věku. To povede i k posunu v časování založení rodiny a pravděpodobně i ke stále častějším potížím s jejím založením vůbec. in regions Zlínský a nd Moravskoslezský. Some similar features are seen in the increase by migretion. It was positive in 7 regions, the highest (in relative numbers) in regions Středočeský and Praha, while the deepest decrease by migration was in regions Moravskoslezský and Karlovarský. The evolution of the natural increase in regions is connected with demographic processes on the regional level as well as with population structure. The age preference index rose in all regions, in 12 of the 14 regions it already exceeds the value 100. The only two regions where it is below this limit are regions Středočeský a Ústecký; this correlates with high shares of children in the population and also the highest total fertility in all CR, exceeding 1.50 children per 1 woman. The lowest total fertility is registered in regions Zlínský and Praha (1.35 and lower). Total fertility decreased in all regions in this year. On the other hand, life expectancy at birth did not diminish in any region and in most of them it increased. The highest life expectancy is registered in long terms in inhabitants of region Praha, who also exhibit the highest share of seniors; on the contrary, the lowest life expectancy is registered in region Ústecký. Mortality of the unborn (the abortion rate) was highest in regions Karlovarský, Ústecký, Plzeňský and Liberecký. While in region Plzeňský this is mostly due to high spontaneous abortion rate, in the other mentioned regions the reasons are first of all legally induced abortions. It seems that the intensity of population growth in the CR decreases from the long-term point of view, both in the natural increase (decreasing birth rate and stagnant death rate) and in the migration balance (numbers of immigrants markedly drop). These two factors have a marked influence on the population age structure, characterised by a longterm decreasing share of persons of productive age. Positive changes cannot be expected in the nearest future. In addition, due to the constantly growing level, opportunity and length of education it may be expected that young people will begin economic activity at higher age. This is likely to lead not only to delays, but also to growing difficulties in staring a family. 17

18 1.1.1 Věková struktura obyvatelstva Population by age Věková skupina Age group 1.7. celkem muži ženy počet % počet % počet % 1/ , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 Celkem , , ,0 Total , , , , , , x x x x , , , , , , ,6 Celkem Celkeml Total

19 1.1.1 Věková struktura obyvatelstva Population by age Věková skupina Age group total males females number % number % number % 2/ , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 Celkem , , ,0 Total , , , , , , x x x x , , , , , , ,9 Celkem Celkem Total

20 1.1.2 Věková struktura obyvatelstva v krajích Population by age in regions Území, kraj Territory, region Počet / Number věková skupina / age group celkem total /2 Česká republika Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský