Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - lokalita Drasty

Transkript

1 1/43 Dokumentace posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle přílohy č.4 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - lokalita Drasty Hodnocení vlivů na veřejné zdraví zdravotní rizika hluku a imisí Zadavatel: Ekosystém, spol. s r.o. Podkovářská Praha 9 Zpracoval : MUDr.Bohumil Havel, Větrná 9, Svitavy Tel.: , , bohumil.havel@centrum.cz Soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvětví hygiena se specializací: hygiena životního prostředí, hodnocení zdravotních rizik (jmenován Krajským soudem v Hradci Králové dne pod č.j. Spr. 2706/2002) Držitel osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik v autorizačních setech expozice chemickým látkám v prostředí a expozice hluku vydaných Státním zdravotním ústavem Praha dne 5.4. a pod č.008/04. Držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví vydaného MZ ČR dne pod pořadovým číslem 2/2009. Svitavy, srpen 2010

2 2/43 Obsah: I. Zadání a výchozí podklady... 2 II. Metodika a základní pojmy... 7 III. ZDRAVOTNÍ RIZIKO HLUKU... 9 III.1. Nebezpečnost hluku a vztahy expozice a účinku... 9 III.2. Hodnocení expozice a charakterizace rizika hluku III.3. Závěr k riziku hluku IV. ZDRAVOTNÍ RIZIKO ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ IV.1. Výběr škodlivin a podklady k hodnocení expozice IV.2.1. Oxid dusičitý IV.2.2. Suspendované částice PM IV.2.3. Benzen IV.3. Charakterizace rizika imisí IV.4. Doplňující informace pachové látky a bioaerosol IV.5. Závěr k riziku znečištění ovzduší V. Analýza nejistot VI. CELKOVÝ ZÁVĚR VII. Příloha citovaná a použitá literatura I. Zadání a výchozí podklady Na základě objednávky zpracovatele dokumentace posouzení vlivu záměru stavby Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy (dále záměr) na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, má být provedeno hodnocení vlivů na veřejné zdraví, zaměřené na vyhodnocení zdravotních rizik hluku a imisí škodlivin v ovzduší. K hodnocení byly jako podklady poskytnuty tyto dokumenty: základní popis záměru a rozpracovaná dokumentace posouzení vlivu záměru na životní prostředí, zpracovatel Ekosystém, spol. s r.o., Praha posouzení vlivu výstavby a provozu podzemního raženého technologického kanálu ÚČOV Drasty na životní prostředí, zpracovatel Ingutis, spol. s r.o., červen 2010 závěr zjišťovacího řízení k záměru, vydaný MŽP ČR dne rozptylová studie číslo RS2010/02, zpracovatel Ing.Vlastimil Bílek P.A.T. Praha 4 Braník, datum vydání hluková studie Výpočet hladin akustického tlaku pro akci Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy v lokalitě Drasty, zpracovatel RNDr. Jiří Matěj, Bartošovice, datum vydání Stručný popis hodnoceného záměru a poskytnutých podkladů: Posuzovaným záměrem je nové kalové hospodářství (dále KH) rekonstruované ÚČOV Praha, umístěné mimo její areál na Císařském ostrově ve stávajícím areálu dřívějšího, nyní již jen výjimečně využívaného kalového hospodářství v k.ú. Drasty mezi městem Klecany, městskou částí Drasty a obcí Větrušice. Využitelná plocha areálu je cca 17 ha. Napojení na ÚČOV bude řešeno podzemním raženým technologickým kanálem (dále RTK).

3 Zpracování surového kalu a doplňkového organického odpadu je řešeno procesem aerobní fermentace, tj. intenzifikovaným enzymatickým rozkladem v oxickém prostředí při teplotě cca 55 ºC v zóně rozkladu a až 80 ºC v sušící zóně. Kaly budou předem zahuštěny ze 6% na min. 25% sušiny. Surový směsný kal zahrnuje nestabilizovaný primární kal, přebytečný aktivovaný kal a po rekonstrukci ÚČOV rovněž kaly z denitrifikačních filtrů a chemického srážení fosforu. Doplňkovým organickým substrátem může být zelená biomasa, vytříděný biologicky rozložitelný komunální odpad, potravinářské odpady s výjimkou odpadů živočišného původu, sběrový papír, dřevní odpad apod. Využití shrabků z ÚČOV (produkce cca 35 t/den) je podmíněno vytříděním nerozložitelných komponent (plasty, guma, dřevo, tkaniny apod.) Oxické prostředí je zajištěno provzdušňováním vzduchem a mechanickým promícháváním. Proces je tepelně soběstačný bez nároků na doplňkový zdroj tepla. Výstupní produkt je v granulované, případně jiné upravené formě s průměrnou sušinou 80%. Další využití bude záviset na vlastnostech produktu (zejména obsah těžkých kovů a některých organických látek) a jeho legislativním zařazení. Prioritně se předpokládá energetické využití spalováním v externích energetických zařízeních, event. využití na povrchu terénu nebo na zemědělské půdě, kompostování, popř. uložení na skládku. Technologie aerobní fermentace bude předmětem kompletní dodávky vybraného dodavatele. Může být kontinuální nebo diskontinuální, v uzavřených ocelových nebo betonových fermentorech, ve venkovním provedení nebo umístěných ve společné hale. Technologické procesy s potenciální produkcí pachových látek, kde se zachází se surovým kalem nebo jeho fugátem a s organickými odpady budou stejně jako vlastní fermentory vybaveny vzduchotechnikou s odsáváním vzdušniny přes dezodorizační biofiltry s min. 85% účinností odstranění pachových látek. Z chemických prostředků je v technologii používán především organický polyflokulant k odvodnění kalu a roztok s obsahem stopových prvků. Nejedná se o přípravky, které by byly nebezpečné z hlediska vlivů provozu na okolí. Vytápění a temperance objektů bude kotelnou na zemní plyn. Kapacita KH vychází z produkce kalu na ÚČOV a představuje 250 t 100% sušiny kalu/den. Množství doplňkového substrátu je 500 t/d s průměrnou sušinou 55%. Výstupem bude tun/rok produktu 80% sušiny s jednoznačnou prioritou pro energetické využití jako palivo nahrazující hnědé uhlí. Technologie bude v nepřetržitém provozu 24 hodin denně, 365 dní v roce. Vytápění a temperance objektů bude kotelnou na zemní plyn. Počet zaměstnanců 45. Základní procesní operace zahrnují: příjem surového kalu ze spojovacího RTK a vstupní homogenizace surového kalu v akumulačních nádržích zahušťování (odvodňování) surového kalu na odstředivkách příjem organických materiálů navážených nákladní dopravou a RTK (shrabky z ÚČOV) skladování a úprava organického substrátu (drcení, třídění, smísení) a kalu, příprava fermentační směsi proces aerobní fermentace ve fermentorech skladování výstupního produktu v zásobnících spalování zemního plynu v kotelně (výroba tepla pro zateplení objektů) akumulace fugátu z odstředivek surového kalu a ostatních odpadních vod čerpání odpadních vod vč. fugátu do spojovacího RTK a na ÚČOV čištění vzdušin s obsahem pachových látek příslušné chemické hospodářství systémy interní dopravy (nákladní auta, nakladače, dopravníky) 3/43

4 Objem obslužné dopravy je při provozu 14 hodin denně a jednostranném vytížení vozidel vyčíslen na 114 pohybů TNA denně, tedy v průměru podle denní maximální kapacity na 8 9 průjezdů TNA za hodinu. Při dosažení obousměrného vytížení vozidel by byla frekvence dopravy snížena na max. cca 64 pohybů TNA/den. Vnitroareálová doprava při přepravě zahuštěného kalu a shrabků by byla zajištěna průběžně 3 NA. Současné dopravní napojení lokality Drásty je po stávajících místních komunikacích III. třídy kolem distribučního centra společnosti Ahold na komunikaci II/608 napojenou u Zdib na dálnici D8. Tato příjezdová trasa sice vede mimo souvislou obytnou zástavbu okolních obcí, avšak prochází kolem nových vysokých bytových domů u DC Ahold a nové zástavby RD Větrušic, situované cca m od vjezdu do areálu KH. Jsou proto uvažovány další varianty přímého dopravního napojení ze silnice II/608. Areál KH je mimo záplavové území. Obytná zástavba MČ Drasty je situována cca 350 m severně od okraje areálu KH. Jižně je cca 1000 m vzdálena hlavní zástavba obce Klecany a západně cca m je situována nová zástavba RD obce Větrušice. V územním plánu je cca 150 m jižně umístěna plocha pro smíšenou výrobu a cca 300 m jihovýchodně smíšená obytná plocha. V areálu KH je 5 RD bývalých zaměstnanců ÚČOV, u kterých nebude reálné zajistit dodržení hygienických limitů hluku. Z hlediska dalších záměrů v okolí je ve vzdálenosti cca 1,5 km stávající letiště Vodochody, u kterého je projednáván záměr jeho modernizace a rozšíření pro mezinárodní civilní leteckou dopravu. Samostatnou stavbou posuzovanou společně v rámci jedné dokumentace EIA je ražený technologický kanál (dále RTK) pro kalové hospodářství Drasty. Toto podzemní propojení s ÚČOV bude sloužit k čerpání surového směsného kalu a dopravu shrabků, případně písku na KH, odvádění odpadních vod včetně fugátu zpět na ÚČOV, zásobování KH technologickou a pitnou vodou z ÚČOV a odvádění srážkových vod z KH do Vltavy. Bude jím nahrazeno původní pouze potrubní propojení dopravy kalu a kalové vody, které je technicky i kapacitně nevyhovující. Shrabky budou přepravovány v uzavřených vozech kolejovou dopravou. Celková délka RTK je 9,5 km. Větrání tunelu RTK bude přetlakové z centrální strojovny vzduchotechniky. Křížení Vltavy je navrženo podchodem raženou štolou, údolí v Klecanech bude překlenuto tunelovým mostem. Na trase jsou umístěny 4 těžní šachty. Podle poskytnutých podkladů bude z hlediska potenciálních vlivů na okolí rozhodující etapa vlastní výstavby. Ražba se uvažuje nemechanizovaná pomocí trhacích prací. Podle posouzení zpracovaného společností Ingutis spol. s r.o. nebude mít tato ražba vzhledem k vysokému skalnímu nadloží a vedení řídce obydlenou částí Prahy žádný vliv na povrch a nadzemní objekty. Trhací práce budou prováděny podle předem schváleného technologického postupu, který bude určen na základě podrobného geologického průzkumu v rámci další projektové přípravy. Určité dočasné negativní vlivy na okolí lze předpokládat v místech s činností na povrchu. Mimo areál ÚČOV a KH půjde pouze o okolí těžních šachet a případně portálů tunelového mostu. Šachtami bude z podzemí dopravována na povrch a odvážena vytěžená rubanina. Plocha uzavřeného staveniště kolem šachet bude 10 x 20 m, objem dopravy při odvážení rubaniny je vyčíslen v průměru pro jednu šachtu na 6-7 TNA/den, tj. 1 TNA za 2 hodiny během denní doby. Vzhledem ke vzdálenosti šachet od obytné zástavby je nejcitlivější šachta Š4 umístěná vedle zástavby RD obce Brnky ve vzdálenosti cca 40 m od nejbližšího objektu. Problémová je zde i vlastní přeprava materiálu po místních komunikacích. V důsledku těchto povrchových činností sice nelze vyloučit zvýšené obtěžování obyvatel nejbližší dotčené zástavby zejména u okolí šachty Š4 hlukem, prašností a dopravním omezením, avšak vzhledem k dočasnému charakteru stavební činnosti a objemu povrchové dopravy se nemůže jednat o vlivy, které by představovaly reálné zdravotní riziko a bylo by je možné z tohoto pohledu kvantitativně hodnotit. Rovněž skalní charakter především kusové drcené rubaniny a protiprašná opatření při nakládání s rubaninou budou zajišťovat minimalizaci emisí prachu a tím i vlivu na zdraví. 4/43

5 Samozřejmostí, kterou je nezbytné zahrnout do plánu organizace výstavby a další projektové přípravě, jsou konkrétní opatření ke snížení prašnosti a dodržení hygienických limitů hluku ze stavební činnosti. Pokud jde o vlastní provoz RTK, teoreticky přichází do úvahy hlučnost výstupů vzduchotechniky, což je ovšem relativně snadné technicky nebo stavebně řešit. V dalším stupni projektové přípravy proto doporučuji vyhodnotit tento potenciální vliv hlukovou studií s případným návrhem protihlukových opatření a uplatnit podmínku měření hluku u nejbližších dotčených objektů v rámci zkušebního provozu. K oznámení záměru byla uplatněna řada připomínek, zohledněných v závěru zjišťovacího řízení. Kromě jiného se požaduje posoudit v dokumentaci vlivů na životní prostředí i stavbu polyfunkčního RTK, zpracovat hlukovou a rozptylovou studii a zpracovat posouzení vlivů na veřejné zdraví osobou s osvědčením odborné způsobilosti. Z hlediska potenciálních vlivů na zdraví obyvatel jsou ve vyjádřeních dotčených obcí zmíněny hlavně obavy ze znečištění ovzduší, zápachu, zvýšeného výskytu hmyzu a hlodavců, znehodnocení vodních zdrojů v souvislosti s ražbou podzemního kolektoru. Z některých vyjádření je zjevná obava související s budoucím využitím produktu aerobní fermentace kalů, zejména z vybudování spalovny v areálu KH. Z dotčených orgánů se k oznámení záměru nevyjádřila Krajská hygienická stanice, chybí tedy stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví. Hluková studie hodnotí programem HLUK+ verze 7.57 předpokládané akustické vlivy záměru na nejbližší stávající obytné objekty. Samostatně a v celkovém součtu je hodnocen hluk z plošných a bodových stacionárních zdrojů a z dopravy. Výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku je proveden ve 4 výpočetních bodech u nejbližších stávajících obytných objektů v k.ú. Drasty, Větrušice a Klecany. Přesnost výsledků modelových výpočtů se předpokládá v rozmezí ± 3 db. Stávající hlukové pozadí bylo zjištěno měřením v měřících místech situovaných v blízkosti výpočtových bodů hlukové studie. Současně bylo provedeno i sčítání vozidel, které bylo spolu s koeficienty nárůstu intenzity dopravy podkladem k modelování dopravního hluku v cílovém roce Hluková studie se orientačně zabývá i odhadem hlukové expozice nejbližších RD situovaných na západním okraji areálu KH během výstavby závodu. Předpokládá se, že tato výstavba bude probíhat pouze v denní době a podle výpočtu na základě hlučnosti stavebních mechanismů a etap prací bude s rezervou dodržen hygienický limit pro hluk ze stavební činnosti, probíhající v denní době. Z výsledků hlukové studie vyplývá, že hluk z provozu areálu KH včetně vnitroareálové dopravy nebude ani u nejbližší okolní obytné zástavby překračovat hygienický limit pro denní ani noční dobu. Celková akustická situace lokality se významně nezmění a nadále bude dominantně určována silniční dopravou nesouvisející s posuzovaným záměrem. Rozptylová studie, hodnotí rozptylovým modelem SYMOS 97 předpokládaný imisní příspěvek záměru KH Drasty pro oxid dusičitý, suspendované částice PM 10 a benzen. Zdrojem emisí NO 2 je spalování zemního plynu v kotelně a související doprava, hodnoceným zdrojem příspěvku PM 10 a benzenu je vnitroareálová a venkovní doprava, vyvolaná záměrem. Pro rámcovou představu je v rozptylové studii proveden i výpočet rozptylu pachových látek s modelově definovanými hodnotami jejich emisí. Imisní situace lokality záměru je hodnocena na základě údajů z nejbližších měřících stanic, vypočtených imisních charakteristik grafické ročenky ČHMÚ a vyhlašovaných oblastí zhoršené kvality ovzduší. Z hlediska imisních limitů se předpokládá se, že je zde jako na mnoha jiných lokalitách v ČR za zhoršených rozptylových podmínek překračován limit pro nejvyšší 24hodinovou průměrnou koncentraci suspendovaných částic PM 10. 5/43

6 Výstupem rozptylové studie jsou předpokládané hodnoty imisního příspěvku záměru v pravidelné síti referenčních bodů a ve vybraných referenčních bodech, umístěných u nejbližší obytné zástavby a dalších vybraných objektů a lokalit. Z prostudovaných podkladů vyplývá, že přímé a kvantitativně hodnotitelné vlivy záměru na zdraví obyvatel v okolí zahrnují hluk a imisní příspěvek z areálu KH a ze související dopravy u škodlivin, hodnocených rozptylovou studií. Další potenciální významnější nepříznivé vlivy, jako je šíření zápachu, emise sirovodíku (sulfanu), zvýšený výskyt hmyzu a hlodavců, zpracovatel dokumentace na základě technologického a technického řešení a předpokládaných organizačních a provozních opatření v podstatě vylučuje. Patrně je nelze vyloučit za havarijních a nestandardních stavů, které ovšem nelze předem kvantitativně hodnotit. Obsahem hodnocení vlivů na veřejné zdraví není posuzování provozní a technické spolehlivosti navržených technologických postupů. Tyto vlivy je proto možné v rámci hodnocení zdravotních rizik hodnotit pouze kvalitativně, což znamená poskytnout obecnou informaci o jejich podstatě a závažnosti bez konkrétního kvantitativního vyhodnocení pro daný záměr a lokalitu. Nepřímé vlivy, jako jsou psychologické dopady existence rozsáhlého zpracovatelského areálu v dané lokalitě nejsou zcela nové, neboť kalové hospodářství ÚČOV s možnými negativními dopady na blízké okolí zde již historicky existuje. Přípravou a budováním zcela nové technologie s intenzivní související dopravou ovšem vznikne nová situace, která jistě vyvolá obavy obyvatel dotčených nejbližších obcí, které mohou být rozptýleny až delší vlastní zkušeností s provozem. Z hlediska sociálně-ekonomických faktorů, které mají na veřejné zdraví stále významnější vliv, jsou u hodnoceného záměru zastoupeny vlivy jak pozitivní, tak i negativní. Mezi pozitivní vlivy patří vznik nových pracovních míst, i když v dané lokalitě v blízkosti Prahy s vysokým potenciálem pracovních příležitostí tento faktor nebude zásadní. Nejvýznamnějším faktorem je ovšem vyřešení zcela nezbytné podmínky dalšího provozu ÚČOV hl.m.prahy. Úspěšnost tohoto řešení z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví do značné míry závisí na výsledných vlastnostech produktu a jeho dalším využití či likvidaci. Mezi negativní faktory je možné zařadit minimálně dočasné snížení obytné a rekreační atraktivity území v blízkém okolí areálu a s tím související obavy a negativní reakce dotčených obyvatel. Stejné reakce by ovšem vyvolalo umístění tohoto provozu v jakékoliv jiné lokalitě. Předmětem hodnocení vlivů na veřejné zdraví je tudíž kvantitativní vyhodnocení předpokládané hlukové a imisní expozice obyvatel zájmového území na základě výsledků hlukové a rozptylové studie. V zájmu komplexního pohledu je k hodnocení zdravotních rizik imisí připojena ve formě kvalitativní charakterizace rizika doplňující informace o zdravotních aspektech pachových látek a bioaerosolu ze zařízení k nakládání s odpady. Jak již bylo uvedeno, náplní hodnocení vlivů na veřejné zdraví není posuzování provozní a technické spolehlivosti navržených technologických postupů. Pokud jde o problematiku ovlivnění kvality ovzduší pachovými látkami ve vztahu k přípustné míře obtěžování obyvatel, je upravena legislativou Ministerstva životního prostředí ČR a též nespadá do oblasti ochrany veřejného zdraví. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví se jí proto nezabývá. Legislativní úroveň ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými vlivy hluku a imisí některých škodlivin v ovzduší je stanovena platnými hlukovými a imisními limity, jejichž dodržení ve vztahu k posuzovanému záměru hodnotí zmíněné studie. Úkolem hodnocení zdravotních rizik není hodnocení míry dodržení těchto limitů a přípustnosti hodnoceného záměru, nýbrž doplnění informačního obsahu dokumentace o zdravotní charakteristiku posuzovaných faktorů, popis podkladů a postupu použitých při stanovení jejich limitů a v rámci možností daných poskytnutými podklady vyhodnocení možných zdravotních dopadů příspěvku záměru a celkové expozice obyvatel zájmového území. 6/43

7 Pokud je výsledkem tohoto vyhodnocení kvantifikace zdravotního rizika, je třeba si uvědomit, že za stavu dodržení platných limitů nejde o riziko odporující zákonem dané ochraně zdraví obyvatel, neboť některé limity představují kompromis mezi snahou o ochranu zdraví a dosažitelnou realitou a nemusí zaručovat úplnou ochranu zdraví. Příkladem mohou být limity pro hluk z dopravy nebo imisní limity pro suspendované částice v ovzduší. Související zdravotní riziko bylo vyhodnoceno a posouzeno již při stanovení těchto limitů a shledáno jako akceptovatelné. Následující hodnocení zdravotních rizik je zpracováno v souladu s obecnými metodickými postupy WHO a autorizačními návody Státního zdravotního ústavu Praha AN/14/03 verze 2 1 a AN 15/04 VERZE 2 2 pro autorizované hodnocení zdravotních rizik dle 83e zákona č. 258/00 Sb., v platném znění. U autorizačního návodu AN 15/04 VERZE 2 je přihlédnuto k tomu, že je v současné době vzhledem k novým poznatkům do doby doplnění stažen a tyto nové aktuální poznatky jsou v provedeném hodnocení zdravotních rizik hluku aplikovány. Problematika zdravotních rizik hluku a imisí látek znečišťujících ovzduší spadá do náplně oboru hygieny obecné a komunální. Zpracovatel hodnocení má v tomto oboru nástavbovou atestaci, licenci ČLK k výkonu funkce lektora a vedoucího lékaře a třicetiletou praxi. Je spoluautorem výše uvedených autorizačních návodů. V současné době zastává funkci vedoucího odboru hygieny obecné a komunální KHS Pardubického kraje. 7/43 II. Metodika a základní pojmy V hodnocení závažnosti nepříznivých vlivů na veřejné zdraví je standardně využívána metoda hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment). Tato metoda je využívaná především při přípravě podkladů ke stanovení přípustných limitů škodlivých látek v prostředí. Je též jediným způsobem, jak z hlediska ochrany zdraví hodnotit expozici lidí látkám, pro které nejsou stanoveny závazné limity jejich výskytu v prostředí. Stanovené přípustné limity některých faktorů představují nezbytný kompromis mezi snahou o ochranu zdraví a dosažitelnou realitou a nemusí zaručovat úplnou ochranu, zejména skupin populace se zvýšenou citlivostí. Příkladem mohou být hygienické limity pro hluk z dopravy nebo imisní limity pro některé základní škodliviny v ovzduší. Metoda hodnocení zdravotních rizik pak umožňuje v konkrétních situacích získání hlubší informace o jejich možném vlivu na zdraví obyvatel, nežli je možné pouhým srovnáním expozice s limitními hodnotami. Metodické postupy hodnocení zdravotních rizik z kontaminace jednotlivých složek prostředí byly vypracované Agenturou pro ochranu životního prostředí USA (US EPA) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Z nich vycházejí i metodické podklady pro hodnocení zdravotních rizik v České republice, konkrétně Manuál prevence v lékařské praxi díl VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, vydaný v roce 2000 SZÚ Praha, Metodický pokyn MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území - Příloha č.4 Principy hodnocení zdravotních rizik (Věstník MŽP září 2005) a metodické materiály hygienické služby k hodnocení zdravotních rizik. Metodické postupy vypracované US EPA byly sice primárně určeny k hodnocení rizika chemických látek z prostředí, ale principiálně je možné je využít i v případě hodnocení rizika fyzikálních faktorů prostředí. 1 Autorizační návod AN/14/03 verze 2 Autorizující osobou doporučené zdroje informací pro hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha, Autorizační návod AN 15/04 VERZE 2 Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku, SZÚ Praha, leden 2007 (v současné době stažen k aktualizaci)

8 V ČR je metodika hodnocení zdravotních rizik předmětem akreditace dle zákona č. 258/2000 Sb. 3 a odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MZ č. 353/2005. Obecný postup hodnocení zdravotního rizika sestává ze čtyř navazujících kroků: Prvním krokem je identifikace nebezpečnosti, kdy se provádí výběr škodlivin, které mají být hodnoceny a soustřeďují se informace o tom, jakým způsobem a za jakých podmínek mohou nepříznivě ovlivnit lidské zdraví. V případě hluku je obsahem tohoto kroku popis možných nepříznivých účinků hluku na lidské zdraví. Druhým krokem je charakterizace nebezpečnosti, která má objasnit kvantitativní vztah mezi dávkou dané škodliviny a mírou jejího účinku, což je nezbytným předpokladem pro možnost odhadu míry rizika. V zásadě se přitom rozlišují dva typy účinků chemických látek. Takzvaný prahový účinek, většinou spočívající v toxickém poškození různých systémů organismu, se projeví až po překročení kapacity fyziologických detoxikačních a reparačních obranných mechanismů. Lze tedy identifikovat míru expozice, která je pro organismus člověka ještě bezpečná a za normálních okolností nevyvolá nepříznivý efekt. Ukazatelem této ještě bezpečné míry expozice je tzv. referenční koncentrace, většinou rozdílná pro akutní a chronické účinky. U látek podezřelých z karcinogenity u člověka se předpokládá bezprahový účinek. U tohoto účinku nelze stanovit ještě bezpečnou dávku a závislost dávky a účinku se při klasickém postupu dle metodiky US EPA vyjadřuje ukazatelem vyjadřujícím míru karcinogenního potenciálu dané látky. Tímto ukazatelem je jednotka karcinogenního rizika, kterou US EPA definuje jako horní hranici zvýšení celoživotního karcinogenního rizika v důsledku kontinuální expozice dané látce při koncentraci 1 µg/m 3 v ovzduší. Odvozuje se extrapolací z výchozího údaje o expozici v experimentu u pokusných zvířat nebo při profesionální expozici u lidí, při které se již projevil karcinogenní účinek. V případě imisí některých klasických škodlivin, konkrétně oxidu dusičitého a prašných částic je situace složitější. Současné poznatky čerpané z rozsáhlých epidemiologických studií sledujících populaci celých měst neumožňují pro tyto škodliviny odvodit prahovou dávku či expozici a výstupem k hodnocení zdravotních rizik jsou vztahy závislosti účinku na expozici pro různé zdravotní ukazatele. U hluk je situace specifická, neboť pro některé účinky hluku je obtížné hodnotit míru jejich zdravotní závažnosti. Místo referenčních hodnot se proto hluk odvozují prahové hladiny hlukové expozice, nad kterými se začíná daný účinek objevovat nebo se ukazuje být závislý na velikosti expozice. Hodnocené účinky přitom mohou být zdravotně závažné (jako např. kardiovaskulární onemocnění) nebo jde o přirozeně se vyskytující efekty, jako obtěžování hlukem a rušení spánku, jejichž navýšení je považováno za potenciálně nepříznivé. Třetí etapou standardního postupu je hodnocení expozice. Na základě znalosti dané situace se sestavuje expoziční scénář, tedy představa, jakými cestami a v jaké intenzitě a množství je konkrétní populace exponována dané škodlivině. Cílem je postihnout nejen průměrného jedince z exponované populace, nýbrž i reálně možné případy osob s nejvyšší expozicí. Za tímto účelem se identifikují nejvíce citlivé podskupiny populace, u kterých předpokládáme zvýšenou expozici nebo zvýšenou zranitelnost. U hlukové expozice se na rozdíl od expozice chemickým látkám podstatně více uplatňují různé okolnosti a vlivy ekonomického, sociálního či psychologického charakteru, které modifikují a spoluurčují výsledné zdravotní účinky působení hluku. Významně se zde též projevuje odlišný charakter hluku z různých zdrojů. 8/43 3 Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

9 Čtvrtým konečným krokem v hodnocení rizika, který shrnuje všechny informace získané v předchozích etapách, je charakterizace rizika, kdy se snažíme dospět ke kvantitativnímu vyjádření míry reálného konkrétního zdravotního rizika za dané situace, která může sloužit jako podklad pro rozhodování o opatřeních, tedy pro řízení rizika. U toxických nekarcinogenních látek je míra rizika většinou vyjádřena pomocí poměru expozice k referenční ještě podprahové expozici. Tento poměr se nazývá kvocient nebezpečí (Hazard Quotient HQ), popřípadě při součtu kvocientů nebezpečí u současně se vyskytujících látek s podobným účinkem se jedná o index nebezpečí (Hazard Index HI). Při hodnocení rizika imisí se tento postup se běžně používá hlavně u hodnocení specifických chemických látek. Problém zde obvykle bývá s vyhodnocením imisního pozadí, neboť většinou nejde o látky, běžně měřené ve venkovním ovzduší. Jak již bylo uvedeno, u některých klasických škodlivin v ovzduší, jako je tomu u oxidu dusičitého a suspendovaných částic, současné znalosti neumožňují odvodit prahovou dávku či expozici a k vyjádření míry rizika se používá předpověď výskytu zdravotních účinků u exponovaných lidí s použitím vztahů závislosti účinku na expozici z epidemiologických studií. Při hodnocení karcinogenního účinku, jako je tomu v daném případě u benzenu, je míra rizika vyjadřována jako celoživotní zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění u exponované populace, popř. se při zohlednění i počtu exponovaných osob vyjadřuje populační riziko jako počet případů nádorových onemocnění v dané populaci za rok. U hluku je kvantitativní charakterizace rizika možná v případě kontinuálního dlouhodobého působení hluku z dopravy na větší počet obyvatel, kde je standardním výstupem výpočet procenta obyvatel, u kterých lze očekávat nepříznivé projevy působení hluku v oblasti subjektivních pocitů obtěžování a rušení spánku. Z přímých zdravotních účinků je možné v některých případech u dlouhodobé expozice dopravnímu hluku kvantitativně odhadnout riziko kardiovaskulárních onemocnění. Nezbytnou součástí hodnocení rizika je analýza nejistot se kterými je každý odhad rizika nevyhnutelně spojen. Jejich přehled a kritický rozbor zkvalitní pochopení a posouzení dané situace a je třeba je zohlednit při řízení rizika. 9/43 III. ZDRAVOTNÍ RIZIKO HLUKU III.1. Nebezpečnost hluku a vztahy expozice a účinku Jako hluk se obecně označuje jakýkoliv zvuk, který je nechtěný a obtěžující a to bez ohledu na jeho intenzitu. Kromě psychosociálních účinků spočívajících v rušivém vlivu na různé aktivity, soustředění, hlasovou komunikaci, relaxaci a spánek může mít i závažnější přímé zdravotní účinky, které jsou většinou pojeny s dlouhodobou hlukovou zátěží. Následující stručný popis vlivů hluku na zdraví vychází převážně z materiálů WHO a je doplněn o některé specifické a nejnovější poznatky. Dlouhodobé nepříznivé účinky hluku na zdraví je obecně možné s určitým zjednodušením rozdělit na specifické, projevující se při ekvivalentní hladině akustického tlaku nad db poruchami činnosti sluchového analyzátoru a na účinky nespecifické (mimosluchové), projevující se ovlivněním funkcí různých systémů organismu. Tyto nespecifické systémové účinky nejsou způsobeny přímo akustickou energií a projevují prakticky v celém rozsahu vnímané hlukové expozice. Jsou důsledkem stresové reakce a ovlivnění nervové a hormonální regulace fyziologických funkcí a následných biochemických reakcí, ovlivnění spánku a vyšších nervových funkcí, jako je učení a zapamatovávání.

10 10/43 V komplexní podobě se mohou projevit ve formě poruch emocionální rovnováhy, sociálních interakcí i ve formě nemocí, u nichž chronický stres způsobený hlukem může přispět ke spuštění nebo urychlení vlastního patogenetického děje. Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti podle WHO považováno poškození sluchového aparátu, ovlivnění kardiovaskulárního systému, zvýšená spotřeba sedativ a hypnotik, rušení spánku a nespavost a nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí. Omezené důkazy jsou např. pro nepříznivý vliv hluku na výkonnost, činnost hormonálního a imunitního systému, zvýšené riziko obesity a duševních poruch. Poškození sluchového aparátu projevující se sluchovou ztrátou je dostatečně prokázáno u pracovní expozice hluku v závislosti na výši hladiny hluku a trvání expozice. Riziko sluchového postižení však existuje i u hluku v mimopracovním prostředí při různých činnostech spojených s vyšší hlukovou zátěží. Z fyziologického hlediska jsou podstatou poškození zprvu přechodné a posléze trvalé funkční a morfologické změny smyslových a nervových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha. Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 95 % exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani při celoživotní expozici hluku v životním prostředí a aktivitách ve volném čase do 24 hodinové ekvivalentní hladiny akustického tlaku L Aeq,24h = 70 db. S vyšší expozicí hluku v mimopracovním prostředí se můžeme setkat jen ve velmi specifických případech např. u lidí žijících v těsné blízkosti frekventovaného letiště nebo velmi rušných komunikací. Je též známé, že zvýšená hlučnost v místě bydliště přispívá k rozvoji sluchových poruch u osob profesionálně exponovaným rizikových hladinám hluku na pracovišti. Závažné následky pro sluchové ústrojí ovšem mohou mít i některé zájmové aktivity (střelba, automobilové závody, poslech hlasité reprodukované nebo elektroakusticky zesilované hudby). Při nárazovém působení vysokých hladin akustického tlaku hrozí akutní akustické trauma s poškozením bubínku a struktur středního a vnitřního ucha při hodnotách akustického tlaku nad 130 db. Práh bolestivosti při vnímání hlukových podnětů u zdravých osob je udáván mezi db, avšak vykazuje značnou individuální variabilitu. Práh nepříjemného vnímání hluku je mezi db. V některých případech, jako jsou např. zánětlivá onemocnění bubínku a středního ucha, nebo Menierova nemoc, však práh bolestivého nebo nepříjemného vnímání hlukových impulsů může být i nižší. Toto platí i u osob používajících některé typy naslouchadel. K prevenci akutních sluchových poškození by hodnoty maximální hladiny akustického tlaku L Amax měly být nižší, nežli 110 db [1]. Zhoršení komunikace řečí v důsledku zvýšené hladiny hluku má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k podrážděnosti, nejistotě, poklesu pracovní kapacity a pocitům nespokojenosti. Může však vést i k překrývání a maskování důležitých signálů, jako je domovní zvonek, telefon, alarm. Nejvíce citlivou skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé děti v období osvojování řeči. Jde tedy o významnou část populace. Pro dostatečně srozumitelné vnímání složitějších zpráv a informací (cizí řeč, výuka, telefonická konverzace) by rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí vnímané řeči měl být nejméně 15 db a to nejméně v 85 % doby. Při průměrné hlasitosti řeči 50 db by tak nemělo hlukové pozadí v místnostech převyšovat 35 db. Obtěžování hlukem je nejobecnější reakcí lidí na hlukovou zátěž. Uplatňuje se zde jak emoční složka vnímání, tak složka poznávací při rušení hlukem při různých činnostech. Vyvolává celou řadu negativních emočních stavů, mezi které patří pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, úzkostlivost, pocity beznaděje nebo vyčerpání.

11 11/43 U každého člověka existuje určitý stupeň senzitivity, respektive tolerance k rušivému účinku hluku, jako významně osobnostně fixovaná vlastnost. V normální populaci je % vysoce senzitivních osob, stejně jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých % populace víceméně platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže [2]. Četné epidemiologické studie prokazují, že stejná úroveň hlukové expozice z průmyslových zdrojů nebo různých typů dopravy, vede k rozdílnému stupni obtěžování exponované populace. Intenzivnější reakce obyvatel byly pozorovány vůči hluku doprovázenému vibracemi, hluku obsahujícímu nízké frekvenční složky a hluku impulsního charakteru. Nepříjemnější je též hluk s kolísavou intenzitou nebo obsahující výrazné tónové složky. Hodnocení obtěžujícího účinku kombinované expozice hluku z různých zdrojů je velmi obtížné a doposud k tomu neexistuje obecně přijatý model [1]. Při působení hluku však kromě senzitivity a fyzikálních vlastností hluku velmi záleží i na řadě dalších neakustických faktorů sociální, psychologické nebo ekonomické povahy. To vede k různým výsledkům studií, které prokazují u stejných hladin hluku různého původu rozdílný efekt u exponované populace a naopak rozdílné výsledky při stejných zdrojích i hladinách hluku na různých lokalitách v různých zemích [2]. Významnou úlohu hraje vztah ke zdroji hluku, pocit do jaké míry jej člověk může ovlivňovat nebo zda pro něj má nějaký ekonomický význam. Menší rozmrzelost působí hluk, u nějž je předem známo, že bude trvat jen po určitou vymezenou dobu. Závislost je i mezi nepříznivým prožíváním hluku a délkou pobytu v témže bytě či jiném prostředí. Rozmrzelost může vzniknout po víceleté latenci a s délkou konfliktní situace se prohlubuje a fixuje. K objasnění vztahů mezi hlukovou expozicí a intenzitou obtěžování exponovaných lidí byla provedena řada studií a pokusů dospět k odvození kvantitativního vztahu mezi expozicí a účinkem. V EU jsou v současné době k hodnocení obtěžování obyvatel hlukem z různých typů dopravy doporučeny vztahy mezi hlukovou expozicí v L 4 5 dn nebo L dvn a procentem obtěžovaných obyvatel, které byly v roce 2001 odvozeny odborníky TNO (Holandský institut pro aplikovaný vědecký výzkum). Potvrzují poznatek z dotazníkových šetření a průzkumů, že letecký hluk více obtěžuje nežli hluk z automobilové pozemní dopravy a hluk z automobilové dopravy má výraznější účinek, nežli hluk z dopravy železniční [3]. Pro hluk z některých stacionárních zdrojů publikovali Miedema a Vos v roce 2004 modely obtěžování zpracované obdobným způsobem, jako pro hluk z dopravy, a vycházející ze studií provedených v Holandsku. Byly odvozeny pro hluk z posunu na železnici (nádraží), pro hluk ze sezónních provozů a pro hluk z výrobních zařízení s celoročním provozem na základě hlukové expozice vyjádřené v L dvn v rozmezí db. Vzhledem k omezenému počtu výchozích studií, zejména v případě nádraží a sezónní výroby a nižšímu počtu respondentů poskytují tyto vztahy spíše orientační výsledky a podle autorů vyžadují ověření a potvrzení dalšími studiemi [4]. Prahová hladina hluku ve dne, od které se u průměrně citlivých osob začíná projevovat mírné obtěžování je podle WHO 50 db ekvivalentní hladiny akustického tlaku. Prahová hladina pro silné obtěžování je 55 db [1]. Nepříznivé ovlivnění spánku hlukem je u spících osob objektivně prokazatelné hodnocením jednotlivých stádií spánkového rytmu a různých dalších fyziologických funkcí. Spánek je základní biologickou potřebou a jeho narušení a deficit nepříznivě ovlivňuje základní životní funkce a souvisí s řadou závažných zdravotních problémů, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, snížená obranyschopnost vůči infekcím, diabetes, obezita a pochopitelně i snížená výkonnost, úrazovost a nehodovost. 4 L dn (Day-night level) ekvivalentní hladina akustického tlaku za 24 hodin se zvýšením noční hladiny akustického tlaku (22-7h) o 10 db. 5 L dvn (Day-evening-night level) ekvivalentní hladina akustického tlaku za 24 hodin se zvýšením večerní hladiny akustického tlaku o 5 db a noční hladiny o 10 db.

12 12/43 Evropská úřadovna WHO vydala v roce 2009 směrnici pro noční hluk, ve které na základě vyhodnocení současných odborných poznatků doporučuje zdravotně zdůvodněné hladiny hluku jako podklad pro budoucí vývoj legislativy členských zemí v oblasti kontroly a usměrňování noční hlukové expozice obyvatel [5]. Za dostatečně prokázaný je zde považován vztah nočního hluku k subjektivnímu rušení spánku, k užívání sedativ a léků na spaní, k subjektivně udávaným zdravotním problémům a potížím s nespavostí. Pro další závažné nepříznivé účinky narušení spánku hlukem se sice současné důkazy z epidemiologických studií považují za omezené, avšak lze věrohodně vysvětlit jejich mechanismus. Kromě únavy, sníženého výkonu a zvýšeného rizika úrazů a nehod jde o zvýšení rizika kardiovaskulárních onemocnění, depresí a dalších duševních nemocí a obezity [4]. Jako více citlivé skupiny populace k rušení spánku hlukem WHO uvádí děti, seniory, těhotné ženy, chronicky nemocné a osoby pracující na směny. Zatímco k subjektivnímu vnímání rušení spánkem a vědomému probouzení může vzniknout po několika dnech až týdnech určitá tolerance, na fyziologické reakce typu změn srdečního rytmu, krevního tlaku nebo zvýšené frekvence samovolných pohybů během spánku se adaptace neprojevuje. K narušení spánku vede jak ustálený, tak i proměnný hluk. Ve zmíněné směrnici WHO pro noční hluk je pro hodnocení noční hlukové expozice doporučena jako jednotný hlukový deskriptor hladina hluku L night. Pro různé účinky byly stanoveny prahové hladiny hluku od kterých se účinky začínají objevovat nebo začínají být závislé na úrovni expozice. Prahová hodnota L night pro užívání sedativ a prášků na spaní je 40 db. Pro objektivně prokázanou zvýšenou frekvencí pohybů ve spánku, subjektivní pocit rušení spánku a problémy s nespavostí je prahová hladina hluku 42 db. Z neúplně prokázaných účinků udává WHO prahovou hladinu hluku 60 db pro psychické poruchy [5]. Na základě zhodnocení prokázaných i předpokládaných nepříznivých účinků noční hlukové expozice a jako výsledek dohody mezi experty a zástupci průmyslu a vládních a nevládních institucí WHO doporučila 40 db jako cílovou hodnotu L night k ochraně obyvatel včetně citlivých skupin populace. Z hlediska klasické metodiky hodnocení rizik je tato hladina hluku považována za LOAEL 6, tedy úroveň expozice, při které se již nepříznivý vliv začíná projevovat. Za NOAEL 7, tedy úroveň expozice, do které se nepříznivé účinky neprojevují, je považována L night 30 db. V rozmezí db bylo prokázáno ovlivnění spánku ve více ukazatelích, avšak jen mírné úrovně a nebylo prokázáno, že by mělo nepříznivé účinky na zdraví. Hluková expozice v rozmezí L night db již vyvolává nepříznivé zdravotní účinky a ovlivňuje život mnoha lidí. Jako prozatímní cíl pro země, ve kterých z různých důvodu není reálné v krátké době cílovou hodnotu 40 db dosáhnout, WHO doporučila L night 55 db, která ovšem nechrání před nepříznivými účinky hluku citlivé skupiny populace. Hlukovou zátěž nad 55 db WHO považuje za zvýšené nebezpečí pro veřejné zdraví. Nepříznivé zdravotní účinky při této úrovni hlukové expozice již mají častý výskyt, značná část populace je hlukem vysoce obtěžována a rušena a je prokázáno zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění [5]. Podstatným faktorem při odvození těchto hodnot hlukové expozice je zásada, že má být umožněn spánek s pootevřeným oknem ložnice, neboť při zavřených oknech se sice u obyvatel snižuje rušivý vliv venkovního hluku, ale zvyšuje se rušení spánku vlivem nedostatečného větrání. 6 LOAEL (Lowest Observed Adverse Effect Level) - Nejnižší expozice, při které je již pozorován nepříznivý zdravotní účinek na statisticky významné úrovni ve srovnání s kontrolní skupinou. 7 NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) Nejvyšší expozice, při které ještě není pozorován nepříznivý zdravotní účinek na statisticky významné ve srovnání s kontrolní skupinou.

13 13/43 WHO zde vychází z průměrných údajů o zvyklostech větrání ložnic a výsledků současného měření venkovního a vnitřního hluku a uvažuje průměrné snížení vnitřního hluku vůči venkovnímu o 21 db [5]. Z hlediska vztahů expozice a účinku jsou pro dopravní hluk obdobně jako pro obtěžování odvozeny vztahy mezi noční hlukovou expozicí z různých typů dopravy a procentem osob udávajících při dotazníkovém šetření zhoršenou kvalitu spánku, vycházející ze statistického zpracování výsledků terénních studií z různých zemí [6]. Nepříznivé ovlivnění výkonnosti hlukem bylo zatím sledováno převážně v laboratorních podmínkách u dobrovolníků. Zvláště citlivá na působení zvýšené hlučnosti je tvůrčí duševní práce a plnění úkolů spojených s nároky na paměť, soustředěnou a trvalou pozornost a komplikované analýzy. Rušivý účinek hluku je významný zejména při činnostech náročných na pracovní paměť, kdy je třeba udržovat část informací v krátkodobé paměti, jako jsou matematické operace a čtení. K hodnocení ovlivnění výkonu při mimopracovních činnostech není dostatek studií, na základě kterých by bylo možné odvodit vztahy expozice a účinku. Z přímých zdravotních účinků hluku je za nejzávažnější považováno ovlivnění funkce kardiovaskulárního systému. Akutní hluková expozice aktivuje jako nespecifický stresor autonomní a hormonální systém a vede k přechodným změnám fyziologických funkcí, jako je krevní tlak, tep, hladina krevních lipidů, glukózy, vápníku a hořčíku, faktorů krevní srážlivosti aj. Předpokládá se, že po dlouhodobé expozici mohou u citlivých jedinců tyto funkční změny a dysregulace vést ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění, tj. hypertenze, arteriosklerózy a ischemické choroby srdeční (nedostatečné prokrvení srdečního svalu, projevující se klinicky jako angina pectoris až infarkt myokardu). Na základě výsledků epidemiologických studií konstatovala WHO ve směrnici pro komunitní hluk z roku 1999, že kardiovaskulární účinky jsou předpokládány při dlouhodobé expozici ekvivalentní hladině akustického tlaku L Aeq,24h v rozmezí db a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. Avšak tato asociace je slabá a je poněkud silnější pro ischemickou chorobu srdeční (dále ICHS) než pro hypertenzi. Nicméně i toto malé riziko je považováno za potencionálně závažné vzhledem k velkému počtu exponovaných osob [1]. Po vydání směrnice WHO v roce 1999 bylo k objasnění vztahů hlukové expozice z dopravy a rizika kardiovaskulárních onemocnění provedeno několik desítek studií a publikováno několik souborných prací. Pohled na předpokládaný vztah mezi hlukovou expozicí z dopravy a kardiovaskulárním rizikem tak prošel dalším vývojem. Obsáhlý přehled a analýzu výsledků epidemiologických studií zabývajících se rizikem kardiovaskulárních onemocnění ve vztahu k hlukové expozici z dopravy publikoval v roce 2000 a následně v roce 2006 W.Babisch a výsledky této analýzy jsou zahrnuty i do nové směrnice WHO pro noční hluk. Je konstatováno, že od roku 2000 došlo ke zvýšení důkazů o kauzálním vztahu dopravní hlukové zátěže a kardiovaskulárního rizika a současné poznatky z nových studií se považují za omezené nebo postačující pro riziko hypertenze a postačující pro riziko ischemické choroby srdeční [8]. Ve většině novějších studií sloužila jako hlukový deskriptor ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době L Aeq, 6-22h, popř. 24hodinová L dn nebo L dvn. Zvýšené riziko ICHS bylo nalezeno ve většině studií při hlukové expozici L Aeq, 6-22h > 60 db, i když zřídka vyšlo statisticky významné. Ve většině studií je relativní riziko 1,1 1,5 pro hlukovou zátěž nad db a ještě se zvyšuje při zohlednění délky expozice, orientace oken a zvyklosti otevírání oken. Vyšší je též u lidí, kteří se cítí být hlukem obtěžováni. Pozitivně vychází i vztah mezi hlukovou expozicí a spotřebou léků, jak kardiovaskulárních, tak hypnotik a sedativ [8]. Lze tedy konstatovat, že dlouhodobá hluková zátěž z dopravy může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.

14 14/43 Jedním z indikátorů účinku hluku na zdraví, doporučených pracovní skupinou WHO pro hodnocení rizika hluku z dopravy v zemích EU, je proto hodnocení atributivního rizika kardiovaskulární nemocnosti a úmrtnosti [9]. Nová směrnice WHO uvádí pro incidenci infarktu myokardu ve vztahu k silničnímu dopravnímu hluku prahovou hodnotu NOAEL 60 db L day, odvozenou na základě deskriptivních a analytických studií. Při vyšší hlukové expozici se dle WHO riziko kontinuálně zvyšuje až k OR 8 1,2 a více při L day 70 db. Konkrétní vztahy expozice a účinku, získané meta-analýzou různých studií byly publikovány ve zprávě pracovní skupiny WHO, zabývající se kvantifikací zdravotních důsledků zátěže hlukem z prostředí, z prosince 2005 [10] a jsou převzaty pro účely hodnocení atributivního rizika i do nové směrnice WHO z roku Z hlediska vztahu noční hlukové expozice ke kardiovaskulárnímu riziku dosud nejsou shromážděny zcela prokazatelné důkazy. Důvodem je malý počet studií používajících jako hlukový deskriptor L night. Podle experimentů u pokusných zvířat i existujících studií však lze předpokládat, že právě noční hluk má silnější vztah k tomuto riziku, nežli hluk denní, což indikují i výsledky nejnovějších epidemiologických studií jak pro silniční, tak i letecký hluk. WHO uvádí pro noční hlukovou expozici v nové směrnici pro noční hluk prahovou hodnotu hlukové zátěže pro riziko hypertenze a infarktu myokardu 50 db L night s poznámkou, že toto riziko je podmíněno i denním hlukem. Odvození této prahové hodnoty ovšem více méně vychází ze studií denní hlukové expozice (L day ) nebo 24 hodinové expozice (L den ) s hodnotou NOAEL 60 db a předpokladu, že noční hladina hluku je u hluku ze silniční dopravy cca o 10 db nižší [5]. V budoucnosti lze předpokládat, že pokračující výzkum povede k dalšímu upřesnění vztahů a prahových hodnot hlukové expozice z dopravy a kardiovaskulárního rizika. Např. nejnovější výsledky švédské studie analyzující vztah dlouhodobé hlukové expozice ze silniční dopravy k riziku infarktu myokardu se zohledněním řady dalších rizikových faktorů též naznačují užší vztah k expozici v noční době a zvýšené riziko bylo nalezeno již od úrovně expozice 50 db L Aeq, 24 hod [11]. Pozorování dalších účinků hlukové expozice, jako jsou změny v hladině stresových hormonů, vliv na imunitní systém a následně zvýšená frekvence infekcí, nebo snížená porodní váha novorozenců u matek exponovaných vysoké hladině hluku v době těhotenství, nejsou natolik průkazná a konzistentní, aby mohla sloužit k hodnocení zdravotních účinků hluku. Podobně nejsou jednoznačné ani výsledky studií zaměřených na vztah hlukové expozice a projevů poruch duševního zdraví. Současné podklady naznačují, že hluk z prostředí zejména při vysoké úrovni má vztah k psychologickým symptomům a může zvyšovat pocity úzkosti a spotřebu sedativ, avšak je málo důkazů o závažnějších účincích. Nejistoty hodnocení zdravotních účinků hluku jsou nevyhnutelné. V podstatě jsou dvojí. Jedny jsou dány neschopností fyzikálních parametrů hluku, které máme k dispozici, jednoduše popsat fyziologickou závažnost, tedy nebezpečnost hlukové události. Druhé vyplývají ze skutečnosti, že účinek hluku je variabilní nejen interindividuálně, ale i situačně, sociálně, emocionálně a historicky. V praxi se proto nezřídka setkáváme se situacemi, kdy lidé postižení hlukem v konkrétních podmínkách nepotvrzují platnost stanovených limitů, neboť z exponované populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních, které stojí jakoby mimo kvantitativní závislosti. Za různých okolností představují tyto atypické reakce 5 20 % celého souboru [2]. 8 OR (Odds ratio) poměr šancí, je mírou relativního rizika

15 15/43 Z hlediska fyzikálních parametrů hluku je významné jeho spektrální (kmitočtové) složení. Podle Havránka má širokopásmový hluk výraznější účinky na oběhové funkce a další funkce zprostředkované přes podkoří. Naproti tomu tónový hluk je spojován s vyšší subjektivní rušivostí a má pronikavější účinek na sluchové ztráty. Významnou roli zde hraje také výška, tj. frekvence působícího tónu. Hluky s převahou frekvencí > Hz jsou považovány za agresivnější než hluky s frekvencemi < Hz [2]. Velmi specifické vlastnosti jak z hlediska šíření, tak i z hlediska účinků a individuálních rozdílů ve vnímavosti má hluk o nízkých frekvencích < 100 Hz. Z hlediska zvýšené citlivosti některých populačních skupin vůči nepříznivým zdravotním účinkům hluku bylo např. prokázáno, že lidé vysoce obtěžovaní i nízkou hlukovou zátěží mají zvýšené riziko hypertenze, lidé starší, nemocní a lidé s potížemi se spaním jsou zvýšeně citliví vůči narušení spánku hlukem. U lidí s narušeným spánkem v důsledku hluku je vyšší riziko hypertenze, ischemické choroby srdeční a negativního účinku na psycho-sociální pohodu. Se zvýšeným rizikem výrazného obtěžování hlukem je nutné počítat u lidí senzitivních, lidí majících obavy z určitého zdroje hluku a lidí, kteří cítí, že nad danou hlukovou situací nemají možnost kontroly. Vztah mezi hlukem a jeho účinkem na člověk je ovšem velmi komplexní a složitý a všechny faktory a charakteristiky hluku, které zde působí, nejsou dosud dostatečně objasněné. III.2. Hodnocení expozice a charakterizace rizika hluku Podkladem k hodnocení hlukové expozice obyvatel zájmového území je hluková studie, která modeluje předpokládané akustické vlivy záměru na nejbližší stávající obytné objekty. Samostatně a v celkovém součtu je hodnocen hluk z plošných a bodových stacionárních zdrojů (prostup hluku budovami a vzduchotechnika) a z liniových zdrojů záměru (doprava uvnitř areálu a na parkovacích plochách a vyvolaná doprava na veřejných komunikacích). Výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku je proveden ve 4 výpočetních bodech situovaných na hranici chráněného venkovního prostoru nejbližší obytné zástavby v k.ú. Drasty, Větrušice a Klecany: Bod č.1 RD Drasty č.p.38, vzdálený cca 22 m západně od okraje areálu KH Bod č.2 RD Drasty č.p.28, vzdálený cca 260 m severně od okraje areálu KH Bod č.3 RD Větrušice č.p.156, vzdálený cca 455 m severozápadně od okraje areálu KH Bod č.4 Bytový dům ul. V Honech č. 689 v k.ú. Klecany, vzdálený cca 1430 m jihovýchodně od okraje areálu KH Stávající hluková situace byla zjištěna měřením v měřících místech situovaných v blízkosti výpočtových bodů hlukové studie. Současně bylo provedeno i sčítání vozidel, které bylo spolu s koeficienty nárůstu intenzity dopravy podkladem k modelování dopravního hluku v cílovém roce Z výsledků hlukové studie vyplývá, že hluk z provozu areálu KH nebude ani u nejbližší obytné zástavby překračovat hygienický limit pro denní ani noční dobu. Pro celkovou akustickou situaci zájmového území nadále zůstane dominantním zdrojem silniční doprava nesouvisející s posuzovaným záměrem. Zvýšení hlukové expozice z dopravy po veřejných komunikacích vlivem dopravy vyvolané provozem KH se ve výpočtových bodech č. 1 3 u nejbližší stávající zástavby v k.ú. Drasty a Větrušice pohybuje v rozmezí 0,7 1,9 db v denní době a 0,4 0,6 db v noční době. U novostaveb bytových domů na severním okraji Klecan (výpočtový bod č.4), které jsou v současné době vystaveny nejvyšším hladinám hluku z dopravy, se vliv záměru prakticky neprojeví vůbec, navýšení zde vychází pouze o 0,2 db v denní době.

16 16/43 V hlukové studii je přitom podle principu předběžné opatrnosti a konzervativního přístupu hodnocena varianta 1, která má nejdelší napojovací trasu místních komunikací vedenou v nejbližší vzdálenosti obytných zón. Ostatní varianty jsou z hlediska hluku z dopravy příznivější. Výsledky výpočtů jednotlivých zdrojů hluku a celkové hodnoty pro denní dobu (8 souvislých a navazujících nejhlučnějších hodin) a pro noční dobu (1 nejhlučnější hodina) převzaté z hlukové studie udávají následující tabulky. Tab. č.1 Denní doba, rok 2015 L Aeq,8hod. zdroj hluku bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 db db db db bodové zdroje 34,0 25,7 26,1 20,3 plošné zdroje 30,9 28,0 23,8 16,6 liniové zdroje vnitroareálová doprava a parkoviště 41,2 26,8 23,2 10,3 provoz areálu KH celkem 42,3 31,7 29,3 22,1 hluk pozadí (doprava veřejné komunikace) 48,2 54,8 32,0 73,2 hluk pozadí + doprava záměru veřejné komunikace 50,0 55,5 33,6 73,5 celkem po realizaci záměru 50,7 55,5 35,0 73,5 Tab. č.2 Noční doba, rok 2015 L Aeq,1hod. zdroj hluku bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 db db db db plošné zdroje 34,0 25,7 26,1 20,3 bodové zdroje 30,9 28,0 23,8 16,6 liniové zdroje vnitroareálová doprava a parkoviště 25,1 17,4 10,9 0,0 provoz areálu KH celkem 36,1 30,2 28,2 21,9 hluk pozadí (doprava veřejné komunikace) 40,3 47,0 24,1 67,3 hluk pozadí + doprava záměru veřejné komunikace 40,9 47,4 24,7 67,3 celkem po realizaci záměru 42,1 47,5 29,8 67,3 Z výsledků je zřejmé, že celková hluková expozice nejbližší obytné zástavby se po realizaci záměru významně nezmění. Relativně nejvyšší celkové zvýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku vychází u zástavby Větrušic v bodě č.3 (o 2,6 db v denní době, resp. o 5,7 db v noční době), ovšem v úrovni hlukové expozice, která je pod současným hlukovým pozadím, což potvrzují i výsledky provedeného měření. V této souvislosti je vhodné připomenout, že k subjektivně postřehnutelnému zvýšení hluku dochází až při zvýšení výchozí hladiny hlukové zátěže o více než 3 db, při zvýšení hladiny hluku o 6 db je již změna hlasitosti vnímána zcela zřetelně. Přitom zhruba platí, že hluková expozice z komunikace, jakožto liniového zdroje hluku, se změní o 3 db až při dvojnásobné změně výchozí frekvence dopravy. Hluková studie se orientačně zabývá i odhadem hlukové expozice nejbližších RD situovaných na západním okraji areálu (výpočtový bod č.1) během výstavby. Předpokládá se, že tato výstavba bude probíhat pouze v denní době a podle výpočtu na základě hlučnosti stavebních mechanismů a etap prací bude s rezervou dodržen hygienický limitu pro hluk ze stavební činnosti 65 db ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro dobu hodin. K základnímu vyhodnocení údajů hlukové studie z hlediska prahových hodnot nepříznivých účinků hluku mohou sloužit následující tabulky č. 3 a 4.

17 17/43 V těchto tabulkách jsou vybarvením znázorněny prahové hodnoty hlukové expozice pro nepříznivé účinky hluku ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně, popř. omezeně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku. Vycházejí z hlukových směrnic WHO z roku 1999 a 2009 a platí obecně bez specifikace zdroje hluku. V okolí komunikací je ovšem jejich dodržení obtížné. Ve spodních řádcích tabulek jsou v odpovídajících hlukových pásmech uvedena čísla výpočetních bodů hlukové studie a to pro obě hodnocené varianty, tj. celkovou hlukovou expozici v roce 2015 bez provozu KH (varianta 0) a pro výsledný stav po realizaci záměru (varianta 1). Tab. č. 3 Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice den (L Aeq, 6-22 h ) Nepříznivý účinek Sluchové postižení* Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční včetně IM Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování db(a) < Výpočtové body hlukové studie varianta 0 Výpočtové body hlukové studie varianta 1 *přímá expozice hluku v interiéru Nepříznivý účinek Psychické poruchy* Hypertenze a IM* Subjektivně hodnocená horší kvalita spánku Zvýšené užívání sedativ Tab. č. 4 - Prahové hodnoty účinků hlukové expozice noc (L Aeq, 22-6 h ) db(a) < Výpočtové body hlukové studie varianta 0 Výpočtové body hlukové studie varianta 1 *účinky s omezenou váhou důkazů

18 18/43 Z tabulek je zřejmá velmi rozdílná hluková zátěž obytné zástavby, reprezentovaná výpočtovými body hlukové studie. Zatímco v bodě č. 3 je z hlediska zdravotních rizik zcela nevýznamná, u nových obytných domů na severním okraji Klecan v bodě č.4 dosahuje úrovně, při které se s výjimkou poškození sluchu mohou projevovat všechny prokázané nepříznivé účinky hluku. Pro kvantitativní hodnocení rizika hluku z průmyslových stacionárních zdrojů nejsou v současné době k dispozici spolehlivé vztahy expozice a účinku. K orientačnímu vyhodnocení procenta obtěžovaných obyvatel je pouze možné využít vztahů publikovaných v roce 2004 na základě několika studií obtěžování obyvatel v okolí průmyslových provozů v Holandsku [4]. Vycházejí z 24hodinové hlukové expozice vyjádřené v L dvn a jsou odvozeny pro rozmezí hlukové expozice db. V daném případě je očekávaná hluková expozice obyvatel okolí areálu KH buď nižší, nebo je zcela překryta hlukovým pozadím z dopravy. Je proto bezpředmětné se tímto účinkem hluku kvantitativně zabývat. Ke kvantitativnímu odhadu nepříznivých účinků hluku z dopravy jsou v současné době používány vztahy expozice účinku pro výpočet procenta obtěžovaných obyvatel, resp. obyvatel rušených ve spánku, které vycházejí z meta-analýz zahraničních epidemiologických studií a jsou doporučeny k použití v zemích EU. Vztahy pro obtěžování hlukem vycházejí z hlukové expozice v L dn nebo L dvn v rozmezí db a jsou odvozeny pro tři stupně obtěžování vztažené k teoretické 100 stupňové škále intenzity obtěžování [3]. První úroveň LA (Little Annoyed) zahrnuje procento osob obtěžovaných od 28. stupně škály 0 100, tedy přinejmenším mírně obtěžovaných. Druhá úroveň A (Annoyed) se týká obtěžování od 50 stupně škály a třetí úroveň HA (Highly Annoyed) zahrnuje osoby s výraznými pocity obtěžování od 72. stupně stostupňové škály intenzity obtěžování. Vztahy pro hlukový deskriptor L dn a hluk ze silniční dopravy jsou dány rovnicemi: %LA = -6, (L dn 32) 3 + 5, (L dn 32) 2 + 0,723 (L dn 32) %A = 1, (L dn 37) 3 + 2, (L dn 37) 2 + 0,566 (L dn 37) %HA = 9, (L dn 42) 3 + 1, (L dn 42) 2 + 0,538 (L dn 42) Vztahy pro rušení hlukem ve spánku, vycházející z noční ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L night 9 v rozmezí db, vyjadřují závislost udávaného rušení spánku na hlukové expozici bez vlivu jiných faktorů [6]. Jsou odvozeny podobně jako u obtěžování pro tři stupně rušivého účinku vztažené k teoretické 100 stupňové škále intenzity a sice jako LSD (Lowly Sleep Disturbed) od 28. stupně škály (tedy přinejmenším mírně rušení ), SD (Sleep Disturbed) pro rušení od 50 stupně škály intenzity a HSD (Highly Sleep Disturbed) pro vysoký stupeň rušení od 72.bodu stostupňové škály intenzity rušení. Vztahy pro hluk ze silniční dopravy jsou dány rovnicemi: %LSD = -8,4 0,16 L night + 0,0108 (L night ) 2 %SD = 13,8 0,85 L night + 0,01670 (L night ) 2 %HSD = 20,8 1,05 L night + 0,01486 (L night ) 2 9 L night dlouhodobá ekvivalentní hladina akustického tlaku A v časovém úseku 8 hodin v noci na nejvíce exponované fasádě domu.

19 19/43 S použitím těchto vztahů je proveden odhad procenta obtěžovaných a rušených obyvatel zástavby reprezentované výpočtovými body hlukové studie.. Pro srovnání je stejný výpočet proveden i pro současné hlukové limity pro hluk z dopravy. Výsledky jsou zaokrouhleny na celá čísla. Pozn.: ve výpočtovém bodě č. 3 je hluková zátěž výrazně pod prahem obtěžujících a rušivých účinků a spodním okrajem rozmezí hlukové expozice, pro které byly vztahy expozice a účinku odvozeny. Obtěžující a rušivý účinek se zde proto nepředpokládá žádný. Tab. č. 5 Procento obyvatel obtěžovaných hlukem výpočtové body hlukové studie a limity Procento obyvatel obtěžovaných hlukem v roce 2015 Výpočtové body hlukové studie č. LA (%) A (%) HA (%) V0 V1 V0 V1 V0 V Hlukové limity Silnice (55/45 db) běžné komunikace Silnice (60/50 db) hlavní komunikace Silnice (70/60 db) stará hluková zátěž Vysvětlivky: LA - přinejmenším mírně obtěžovaní A - přinejmenším středně obtěžovaní HA - vysoce obtěžovaní V0 - nulová varianta, stav bez záměru V1 - konečný stav se záměrem Tab. č. 6 Procento obyvatel subjektivně rušených hlukem ve spánku výpočtové body hlukové studie a limity Procento obyvatel rušených hlukem v roce 2015 Výpočtové body hlukové studie č. LSD (%) SD (%) HSD (%) V0 V1 V0 V1 V0 V Hlukové limity Silnice (45) běžné komunikace Silnice (50) hlavní komunikace Silnice (60) stará hluková zátěž Vysvětlivky: LSD - přinejmenším mírně rušení SD - přinejmenším středně rušení ve spánku HSD - vysoce rušení ve spánku V0 - nulová varianta, stav bez záměru V1 - konečný stav se záměrem

20 20/43 Z výsledků je zjevný kompromisní charakter limitů pro hluk z dopravy, nicméně i skutečnost, že účinek hluku je do jisté míry bezprahový a pro citlivou část populace se obtěžující efekt projevuje i při úrovni expozice pod prahovými hodnotami obtěžujících a rušivých účinků hluku pro průměrně citlivou expozici. Ve vztahu k posuzovanému záměru je zřejmé, že zprovozněním KH bude s výjimkou nejbližší zástavby u areálu KH současná hluková situace obytné zástavby v zájmovém území změněna pouze nepatrně v řádu desetin procenta obtěžovaných obyvatel. Absolutní počet obtěžovaných v daném případě hodnocen není, neboť vlivem záměru nedochází ke změnám, které by se mohly reálně projevit. Kromě toho vztahy expozice a účinku byly odvozeny pro obtěžování vyvolané dlouhodobou hlukovou expozicí a jsou zprůměrňovány na celou populaci. Nemusí tedy platit pro jednotlivce nebo malé soubory exponovaných osob, jako je tomu v daném případě u obyvatel hodnocených rodinných nebo bytových domů, kde může být obtěžující a rušivý účinek hluku významně modifikován jak individuální vnímavostí konkrétních osob vůči hluku, tak jejich osobním vztahem ke zdrojům hluku, konkrétní orientací oken hlavních pobytových místností a dalšími faktory a významně se lišit od vypočtených údajů. Dalším možným indikátorem účinku hluku z dopravy na veřejné zdraví je atributivní riziko kardiovaskulární nemocnosti. Při hodnocení se používají vztahy expozice a rizika infarktu myokardu nebo hypertenze, vycházející z meta-analýz epidemiologických studií. Příkladem jsou hodnoty OR pro denní hlukovou expozici ze silniční dopravy a riziko infarktu myokardu, uvedené ve zprávě pracovní skupiny WHO, zabývající se kvantifikací zdravotních důsledků zátěže hlukem z prostředí a převzaté i do směrnice WHO z roku 2009 [5,10]. Jsou uvedeny v následující tabulce č. 7 a v podstatě znamenají, že riziko infarktu myokardu se zvyšuje cca o 5% při expozici silničnímu hluku v denní době v hlukovém pásmu ekvivalentní hladiny akustického tlaku db, resp. o 9% v hlukovém pásmu db a o 19% v hlukovém pásmu db. Tab. č. 7 - hluk ze silniční dopravy (L day ) - riziko IM (OR) db(a) L day OR (95% CI) 1,00 (0,86-1,29) 1,05 (0,86-1,29) 1,09 (0,90-1,34) 1,19 (0,90-1,57) 1,47 (0,79-2,76) V daném případě není opodstatněné kvantitativní hodnocení tohoto rizika provádět, neboť prahová hladina hluku 60 db je překročena pouze v jednom výpočtovém bodě u nových bytových domů na severním okraji Klecan, kde se vliv dopravy kalového hospodářství prakticky neprojeví a při daném počtu exponovaných obyvatel by i pro výchozí vysokou hlukovou zátěž vyšly v konkrétním počtu onemocnění IM zcela zanedbatelné hodnoty.