Na kameni kámen. (orig. je v Gmi)

Transkript

1 Ješitný chlap Osadní píseň Hrášek Hlídej lásku Tulácký ráno Signály Generační Valčíček Jarní tání Růže z papíru Hejna včel Toulám se Zrnka Brdskej kemp Ješitný chlap (orig. je v Gmi) Dmi Zapomeň, Ami lásko, Dmi na to, že E7 já jsem A jenom ješitnej A7 chlap, že Dmi věčnej Ami strach, abys Dmi byla jen E7 má, dělá A ze mě horšího A7 snad. : Jsi Dmi milá, takže jako mrak jsou E7 chvíle, kdy jsem sám, kdy A7 necítím tvůj dech na ústech Dmi svých, jsi hezká, takže jako mrak jsou E7 tváře těch, co znám, a A7 pokřik vran je každej jinej Dmi smích. Snad ďábel sám mi napovídá, když pláčeš kvůli mně, jsem trdlo, který zapomíná, jak málo lidí jako ty je. : Každej den, i když mračím se snad, provázíš můj každičkej krok, v myšlenkách, slovech pořád jen rád, ozývá se, lásko, vždyť já jsem cvok. :

2 Hlídej lásku, skálo má (orig. je v Adur) 1. A Jak to v žití chodívá, láska k lidem E7 přichá A zí, přijde, jen se rozhlédne a zase D odchá A zí. Mně potkala ve skalách, šel bosej, D jenom A tak, měl svý džíny vybledlý, na zádech E7 starej A vak. : Hlídej lásku, skálo má, /než se s ránem vytratí/ čeká na nás těžká pouť /až se s ránem vytratí./ Mezi lidma je těžké plout /až se s ránem vytratí / víš, co umí člověk, pojď, /než se s ránem vytratí./ 2. Když mi ahoj povídá, s úsměvem mě pohladí, prý jsem jedna z mála snad, co jí tulák nevadí, sedli jsme si na stráni, dole zpíval řeky proud, den zmizel za obzorem, stín skryl náš tichej kout. : Generační (orig. je v Ami) (spievam s kapom 4) 1. Šel Ami průzračnou nocí a táhl z něj rum, tak pět křížků moudrosti měl, G někde se rozdat Ami chtěl, když opustil ves a poslední dům, tak oheň v dálce uviděl G a tam se rozdat Ami šel. Jste C proradná G banda C bláznivejch G lidí, E7 na který my se Ami dřem, C člověk se G za vás C červená, G stydí E a diví, co nosí Ami den. 2. Tam uprostřed trampů byl i jeho kluk a ten se pomalu zved : táto, prosím tě, mlč, když dostal facku, tak neřek ani muk, jen olíz rozbitej ret: táto, prosím tě, mlč. Kdo z nás je proradná banda bláznivejch lidí a kdo se na nás dře, kdopak se za nás červená, stydí a diví, co nosí den? 3. Šel E průzračnou nocí a táhl z něj rum, tak E pět křížků moudrosti Ami měl

3 Růže z papíru (orig. je v Dmi) 1. Do tvých Ami očí jsem se zbláznil a teď H7 nemám, nemám Dmi klid, Emi hlava třeští, asi tě mám Ami rád, stále někdo říká vzbuď se, H7 věčně trhá Dmi nit, Emi studenou sprchu měl bych si Ami dát. : A7 Na pouti jsem vystřelil Dmi růži z papíru, G7 dala sis ji do vlasů, kde C hladívám tě E7 já, v Ami tomhle smutným světě jsi má Dmi naděj na víru, že Emi nebe modrý ještě smysl Ami má. 2. Přines' jsem ti kytku, no co H7 koukáš, to se Dmi má, Emi tak jsem asi jinej, teď to Ami víš, možná trochu zvláštní v dnešní H7 době, no tak Dmi ať, Emi třeba z ní mou lásku vytu Ami šíš. : Ami, E7, Dmi, Emi, Ami, E7, Dmi, Emi, Ami + : Toulám se klínem skal (orig. je v Gdur) 1. D Toulám se klínem skal C s tvou rukou tvou a s kyta D rou. Píseň co jsem ti hrál C zní údo G lím ozvě D nou. : Ty A7 chvíle mám rád, když jde D den, den už spát. A7 Stín tuláků, ohňů D dým, pláč A7 stromů na stráních, když je H7 vítr ohý G bá jako D nás rychlá A7 doba blázni D vá. A7 ú D ú A7 ú D ú 2. Mávám ti, lásko má, C zbývá už jen, jen pár D chvil. Na kámen teď napíšem C pár řádek G kdo, kdo tu D byl. :

4 Osadní píseň (spievam s kapom 2) (orig. je v Ddur) 1. Ami Na břehu řeky Sázavy je E tichý, klidný kraj, na Ami břehu řeky modravý, tam E osadu prej maj. Když Dmi měsíc kraj ten ozáří a Ami peřej zašumí, tu kamarádi z osady si E s lesem rozu A mí. : A Každý, kdo patříš mezi nás, D víš, co je kama A rád, každý, kdo musel odejít, tak H vrátil by se E rád, D Toronto, má osado, svým A krajem kouzelným, říčko moje, Sázavo, jen D u vás je E dobře, to já A vím. E 2. Ozvěna hlasy navrátí, když soumrak přišel tam, tu kamarádi z osady nechtějí být nikdo sám. Oheň zaplál černou tmou a píseň lesem zní, mraky letí oblohou, jen stromy tiše spí. : 3. Na břehu řeky Sázavy akáty zašumí, tu kamarádi z osady i skálam rozumí. Když vláček nocí zahouká, jdem všichni domů spát, jen vlajka s listem javoru tu bez nás bude vlát. :

5 Tulácky ráno (orig. je v Dmi) (spievam s kapom 2) 1. Ami Posvátný je mi každý ráno, Emi když ze sna budí šumící Ami les a když se zvedám s písničkou známou Emi a přezky chřestí o skalnatou Ami mez. Tulácký ráno, na kemp se snáší, F za chvíli půjdem G toulat se C dál, Ami a vodou z říčky oheň se zháší, F tak zase půjdem G toulat se Ami dál. 2. Posvátný je můj každý večer, když oči k ohni vždy vrací se zpět Tam mnohí z pánů měl by se kouknout, a hned by věděl, jakej chcem svět. 3. Posvátný je mi každý slovo, když lesní moudrost a přírodu zná, bobříku sílu a odvahu touhy, kolik v tom pravdy, však kdo nám ji dá? Valčíček (orig. je v Cdur) : Tuhle C písničku chtěl bych ti, G lásko, dát, ať ti každej den připomí C ná, /:toho, C7 kdo je tvůj, čí ty jsi F a kdo má C rád ať ti každej den G připomí C ná.:/ 1.Kluka jako ty hledám už spoustu let, takový trošku trhlý mý já, dej mi ruku, pojď, půjdeme šlapat náš svět, i když obrovskou práci to dá. : 2.Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš, ani já nejsem žádnej ideál, hlavně, co uvnitř nosíš a co ukrýváš, to je pouto, co vede nás dál. : Na kamen i kámen

6 Hejna včel (orig. je v A#mi?) Ami Nějak umírá nám G láska, my jako F hejna divejch E včel jdeme Ami dál. Každej vztah je vlastně G sázka, každý F ráno může E zmizet, my jdeme Ami dál. Řekněte kdopak za to G může, kdo z nás má F právo něco E brát, Ami kdo učí lidi znovu G dýchat, kdo na vo F jáky chce si E hrát. Už zase bohatejch je spousta a čím víc peněz, lásky míň, jdeme dál. A tak nám zbývá jenom doufat, že už zítra zítra snad budeme dál. : + medzihra + : Nějak umírá nám láska, my jako hejna divejch včel, jdeme dál...

7 Hrášek (spievam s kapom 3) (orig. je v Edur) Jak v G mořích slunce s tmou se ztrácí a pokřik racků šel už spát, tak C utekla nám láska, jó, to se G stává, a A7 najednou tě, holka, nemám D7 rád. Mám G dost už těch tvejch věčnejch nářků a prožárlenejch hloupejch scén, tak C někdy zase brnkni, jó, to se G stává, prostě D7 táhne mě to z kruhu G ven. : Já půjdu až tam na místa, kde už to znám, pár stromů, C ohniště a tunel a G trať, a kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet, a po stý C řeknu sobě: hloupneš, tak G plať. Jak nabobtnalý klíčky z hrášku byly cíle tvý, a já chtěl víc, já předělat chtěl svět, jó, to se stává, kolik bylo nás, a stále nic. Tak pozdravuj ty svoje šminky, lásko, a do zrcadla zkoušej řvát, hold, utekla nám láska, jó, to se stává, a najednou tě, holka, nemám rád. 2x:

8 Signály (orig. je v Cdur) 1. C Cesty jsou blátem pose E dlý vzduch jarní vůní zavo F ní z kouřovejch signá C lů a bílý stopy ve ska E lách umyje slunce jako F prach na cestách tulá C ků. : Zas bude teplej vítr C7 vát a slunce F skály kempu C hřát. Tak ahoj slunce vítej E7 k nám písničku první tobě F dám a budu C hrát. 2. V noci je ještě trochu chlad a rána nedočkavý snad, no já mám čas. Stejně se zimě krátí dech pod stromy narůstá už mech a já mám čas. : Zrnka (orig. je v Adur) 1. Už A dávno se mi stejská, tak ti, lásko, píšu, že bych tě moc chtěl Když dívám se ti do očí, tak jak bych správný slova zapo E mněl : Uspě G chaná doba hledá zrnka D vztahů, z kterých mír a klid by A vstal a není lepší lék než láska, s ní by E o sto roků lidé byli A dál 2. Už dávno se mi stejská a teď koukám kolem sebe ještě víc Do zavřených srdcí slunce těžko cestu hledá odlétne a nic : 3. Jak dávno se mi stejská tak ti lásko píšu, že bych tě moc chtěl Po horách se s tebou toulat, počítat hvězdy v noci rád mám, to bych chtěl : + Na, na + :

9 Jarní tání (orig. je v Hmi) 1. Když první Ami tání Dmi cesty sněhu C zkříží F a nad le Dmi dem se E voda obje Ami ví. Voňavá zem se Dmi sněhem tiše C plíží, F tak nějak Dmi líp si E balím, proč, bůh Ami ví. : Přišel čas F slunce, zrození a C tratí, na kterejch F potkáš kluky ze všech C stran /:Hubenej Ami Joe, Čára, Ušoun se ti Dmi vrátí, oživne F kemp, E jaro vítej Ami k nám.:/ 2. Kdo ví jak voní Dmi země, když se C budí, F pocit má Dmi vždy jak E zrodil by se Ami sám. Jaro je lék na Dmi řeči, co nás C nudí, F na lidi, Dmi co chtěj E zkazit život Ami nám. : 3. Zmrznout by měla, Dmi kéž by se to C stalo, F srdce těch Dmi pánů, E co je jim vše Ami fuk. Pak bych měl naděj, Dmi že i příští C jaro F bude má Dmi země E zdravá jako Ami buk. : + Oživne F kemp, E jaro vítej Ami k ná Dmi á E ám

10 (orig. je v Cdur) Jako G suchej starej strom jako Cmaj7 všeničící hrom, jak v poli G tráva připadá mi ten náš svět plnej Cmaj7 řečí a čím Emi víc tím D líp se G mám Budem Cmaj7 o něco se rvát až tu Emi nezůstane D stát na kameni G kámen a jestli Cmaj7 není žádnej Bůh tak nás Emi vezme země D vzduch no/a potom G amen A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den bohatší králů přes všechna slova co z nich jdou hrabou pro kuličku svou jen pro tu svou Možná jen se mi to zdá a po těžký noci přijde, přijde hezký ráno jaký bude nevím sám taky jsem si zvyk na všechno kolem nás Na na na na...

11 Brdskej kemp (orig. je v Ddur) Každej A má tichej kout, kam chodívá, když toulavý boty z kůže vylo E ví, každej má tichej kout, co zakrývá smutek, pláč a kupu E+ hloupejch staro A stí, starej vak si vezme pak, odřený džínsy, neslyší, míří A7 sám jenom D tam, kde ohně zář zastaví A tvůj všední sen, je to fajn, jen tak se E toulat všedním A dnem. To se stává, že ňákej vlak, že nechytíš, když chvilku jen jsi zůstal stát na rozcestí, to se stává, však mně se zdá, marná sláva, že každej vlak, co kolem jede, ujíždí, to se stává, a co pak s tím, co dělat dál, na prázdným nádraží jen málokdo by se smál, život běží, jenom pozor, tenkrát nastal už čas, kdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás. I já měl kout, kde každej volnej čas jsem pobyl, měl jméno snad, to nevím sám, však něco znám, měl tisíc krás a tisíc kouzel, hezkejch chvil, však jenom pro ty, co mu říkali "horskej kemp", jednou zrána zmizel náhle, a co naděláš, někdo má rád a někdo nemá, však to znáš, život běží, jenom pozor, tenkrát nastal už čas, /:kdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás. :/