Exekuce v našem právním řádu

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Exekuce v našem právním řádu (Execution in our legal system) Bakalářská práce Autor: Hana Jochmanová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Aleš Rozehnal Břeclav Červen, 2016

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Břeclavi, dne 20. června 2016 Hana Jochmanová

3 Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucí své bakalářské práce JUDr. Rozehnalovi za konzultace, ochotný přístup, odborné vedení a za připomínky a rady, které mi v průběhu realizace práce poskytl.

4 Anotace práce Exekuce v našem právním řádu, která je tématem práce, je zahrnuta jak do občanského soudního řádu, tak do zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a do správního řádu. Účelem exekučního řízení je dosáhnout uspokojení konkrétního právního nároku věřitele přiznaného kvalifikovaným způsobem bez ohledu na ochotu dlužníka poskytnout takto přiznané plnění. Práce proto vymezuje nejen pojem exekuce, ale i pojem výkon rozhodnutí, srovnává tyto dva postupy a podrobně informuje o veškerých úkonech, které může činit jak soudní exekutor v exekučním řízení tak soudce ve výkonu rozhodnutí. Část práce je věnována novele exekučního řádu s platností od , která s sebou přinesla mnoho změn. Z praktického hlediska je v práci obsažen nástin jednání o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí, které probíhalo u exekučního soudu, dále také nástin dražebního jednání. V závěru práce je uvedena kapitola týkající se ukončení výkonu rozhodnutí. Cílem práce je srovnání soudního výkonu rozhodnutí a exekuce dle exekučního řádu. Klíčová slova: exekuce, soudní exekutor, exekuční novela, výkon rozhodnutí, návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, dražební jednání, ukončení výkonu rozhodnutí

5 Summary The distraint of debtor in Czech law, which is the main topic of the thesis, is contained in both the Civil Procedure Rules and the Distraint Act (exekuční řád), as well as in the Administrative Procedure Act (správní řád). The objective of the distrain process is to satisfy legitimate claims of the creditor with no regards to the debtor s willingness to cover such claims. The thesis not only defines the terms distraint and enforcement of judgement but it also compares them and informs thoroughly about all actions that may be carried out by both the distrainer and the judge. One part of the thesis deals with the new amendment of the aforementioned law that came into power on the January 1st, 2013 and which changed a lot in the system. The next part offers practical examples of the negitotiation to terminate a distraint which has been confirmed by the Distraint Court, and furthermore an auction is illustrated as well. The final part of the thesis describes the ways of terminating the enforcements of judgement. The task of the thesis is to compare the distraint according to the Distraint Act with the judicial enforcement. Keywords: distraint, distrainer, distraint amendment, enforcement of judgement, suggestion to terminate the enforcement of judgement, auction, termination of the enforcement of judgement

6 Obsah 1. Úvod Pojem exekuce Soudní exekutor Exekuční činnost exekutora Exekutorský úřad Exekutorská komora Zaměstnanci soudního exekutora Exekutorský koncipient Exekutorský kandidát Výkon rozhodnutí Druhy výkonu rozhodnutí Předpoklady výkonu rozhodnutí Účastníci řízení Způsoby výkonu rozhodnutí Prohlášení o majetku Nařízení výkonu rozhodnutí Provedení výkonu rozhodnutí Zastavení výkonu rozhodnutí Náklady výkonu rozhodnutí Rozsah srážek, nařízení a provádění srážek, výplata provedených srážek, změna plátce mzdy, několik plátců mzdy, srážky z jiných příjmů Nařízení a provádění srážek Výplata provedených srážek Změna plátce mzdy Několik plátců mzdy Srážky z jiných příjmů Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přikázání jiných peněžitých pohledávek, pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu Přikázání jiných peněžitých pohledávek Pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí... 28

7 3.12. Postižení jiných majetkových práv, postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti, postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti Postižení jiných majetkových práv Postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, správa spoluvlastnického podílu na nemovité věci Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí Prodej movitých věcí Soupis movitých věcí Exekuce dle exekučního řádu Exekuční řízení Účastníci řízení, exekuční návrh, pověření k provedení exekuce, exekuční titul Součinnost třetích osob Exekuční příkaz Odvolání proti rozhodnutí exekutora, odklad exekuce, zastavení exekuce Způsoby provedení exekuce Náklady exekuce Správní exekuce, daňová exekuce Exekuční novela od Předžalobní výzva Pověření k provedení exekuce místo Usnesení o nařízení exekuce Spojování exekucí Exekuce na manžela či manželku povinného Zvukový záznam či videozáznam z mobilární exekuce Odnětí řidičského průkazu, členská práva v bytových družstvech Správa nemovitostí Exekuce prodejem nemovitosti Exekuce v praxi náslech jednání o návrhu na zastavení exekuce, dražba Ukončení výkonu rozhodnutí exekuce Výsledky Závěr Seznam použité judikatury a literatury... 59

8 11. Používané zkratky... 60

9 1. Úvod Každý člověk se může dostat do nelehké životní situace, kdy jsou ohroženy jeho existenční problémy. Někdy stačí opravdu málo, pro začátek postačí, když Vás propustí ze zaměstnání, víte, že máte doma rodinu, hypotéku na dům a leasing na auto. Jen při představě, že o tohle všechno přijdete, padáte do mdlob. Situace v této fázi není kritická. Zkoušíte si hledat práci, avšak přes veškeré snažení, je to marné, bohužel jste bez práce. Trvá to už přes půl roku a banka na Vás začíná naléhat, leasingová společnost také. Různí lidé řeší situace různými způsoby. Buďto si vezmou další půjčku, aby touto půjčkou mohli splácet hypotéku či leasing a dostávají se do děsivého kolotoče. Kritická situace nastává ve chvíli, kdy již tito lidé nejsou schopni splácet své závazky, a nastává doba, kdy věřitelé přistupují k vymáhání svých pohledávek. Samozřejmě že tento proces je zdlouhavý, než vše projde přes soudy, než se účastníkům řízení doručí písemnosti, než si je tito převezmou. Následně však nastává situace, ze které již není úniku. Na člověka, který tuto situaci nezvládl, již byl vydán exekuční titul, vysvětlíme si později, oč přesně se jedná. S tímto dokumentem je věřitel schopen bez ohledu na to, jestli dlužník chce či nikoliv, své peníze dostat zpět. Nyní přichází na řadu institut soudního výkonu rozhodnutí a nebo soudního exekutora. Exekuční návrh je podán a začne probíhat výkon rozhodnutí či exekuce. Jak se této situace vyvarovat? Jak se nedostat podobných problémů? A když už se člověk do exekuce dostane, jak se dá vzniklá situace řešit? Řešení se dá najít vždy. Prostřednictvím bakalářské práce se pokusím objasnit, vysvětlit veškeré pojmy, které se týkají exekuce v našem právním řádu. Exekuce neboli vykonávací řízení je nucený výkon, který považuji za velmi významný v situaci, kdy věřitel z dlužníka nemůže dostat své peníze zpět. Bakalářská práce se tedy zabývá nejen pojmem exekuce v našem právním řádu, ale i tím, jak je pojem vymezen v exekučním řádu a občanském soudním řádu, jaké jsou podmínky zahájení exekuce, jakými způsoby je možno exekuci či výkon rozhodnutí provést. Dále je v práci obsažena exekuční novela od V neposlední řadě práce obsahuje ukázku z praxe, která se týká návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí a dražby. Cílem práce je srovnání soudního výkonu rozhodnutí a exekuce dle exekučního řádu. Zjistit, která z dané formy exekuce je rychlejší a efektivnější, jestli je to exekuce dle exekučního řádu (dále jen exekuční řádu) nebo soudní výkon rozhodnutí. 8

10 2. Pojem exekuce Postup, kterým se provádí nucená realizace plnění k tomu oprávněnými orgány je našimi právními předpisy nazýván výkon rozhodnutí nebo-li exekuce. 1 Exekuční titule je vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy, jiná vykonatelná rozhodnutí, jejichž výkon připouští zákon. Exekuce se řídí zákonem č. 120/2001 Sb., dále jen exekuční řád. Exekuce ve většině případů spočívá ve vymožení peněžitého plnění od povinného pro oprávněného nebo také od dlužníka pro věřitele. Exekuce k vymožení peněžité pohledávky (peněžitého plnění) se vede na jednotlivé majetkové předměty povinného. Je tedy exekucí reálnou. Exekucí se má docílit v tomto případě zpeněžení jednotlivých majetkových předmětů povinného a z docíleného výtěžku má být oprávněný nuceně uspokojen. Exekuce k vydobytí práv na nepeněžitá plnění předpokládá jiné právo oprávněného než je nárok na zaplacení peněžité pohledávky a jinou povinnost povinného, než je povinnost platit. Patří sem povinnost něco dát či poskytnout a to něco jiného než peněžitou částku, dále povinnost něco vykonat či provést, povinnost něco jiného opomenout či zdržet se nějakého jednání a konečně povinnost trpět trvání určitého stav Soudní exekutor Exekutor, aby mohl být jmenován musí splňovat určité předpoklady, těmito předpoklady jsou: musí se jednat o občana České republiky, musí být plně způsobilý k právním úkonům, musí mít řádně ukončené vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice, musí být bezúhonný, musí vykonat alespoň tříletou exekutorskou praxi. Touto praxí se rozumí praxe exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta. 1 Exekuce Ilona Schelleová a kol., 1.vydání KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2008, strana 6 2 Exekuce Ilona Schelleová a kol., 1. vydání KEY Publishing s.r.o., Ostrava 2008, strana 17, 19 9

11 musí složit exekutorskou zkoušku (přičemž je možné uznat odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, notářskou zkoušku, profesní zkoušku na komerčního právníka) musí složit slib do rukou ministra musí před započetím výkonu exekutorského úřadu uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti. 3 Když jsou splněny všechny výše uvedené podmínky, fyzická osoba je jmenována exekutorem Exekuční činnost exekutora Soudní exekutor vykonává exekuční činnost za úplatu. Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však může vykonávat za úplatu i jinou činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev a jiných ústředních orgánech státní správy a v orgánech samosprávy ( 3, zákon č. 120/2012 Sb., exekuční řád). Exekutor sám rozhoduje o způsobu provedení exekuce, sám také vydává rozhodnutí v souladu s exekučním řádem. Z toho vyplývá, že soudnímu exekutorovi byla svěřena pravomoc, kterou měl dříve pouze soud. Soudní exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při jejím výkonu je vázán pouze Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu, které byly vydány v řízení o výkonu rozhodnutí, v exekučním řízení. (zákon č. 120/2001 Sb. exekuční řád) Exekutor nejen že rozhoduje o způsobu provedení exekuce, velmi důležitá je informace, že za průběh exekuce nese také odpovědnost. 3 Exekuce v zrcadle právních předpisů ( III. Soudní exekutoři a jejich exekuční činnost), Schelleová, Lamka, 1. Vydání, KEY Publishing s.r.o. Ostrava,2007, strana 6, 7, 8, 9 10

12 2.3. Exekutorský úřad Exekutor řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní všechny úkoly potřebné k řádnému výkonu exekuční činnost. Exekutor při své činnosti používá průkaz exekutora, razítko a pečetidlo, které obsahují: a) jeho jméno, příjmení a titul b) označení,,soudní exekutor c) sídlo exekutora d) státní znak České republiky. Průkaz exekutora, razítko a pečetidlo vydá exekutorovi Komora ( 13, zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti). Sídlem exekutorského úřadu je obec, ve které je sídlo okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován. Jiné sídlo v obvodu tohoto soudu si exekutor může zvolit jen s předchozím souhlasem Komory ( 14, zákon č. 120/2001 Sb. exekuční řád) Exekutorská komora Orgánem zajišťujícím všechny exekutory je komora. Nazývá se Exekutorskou komorou České republiky a její sídlo je v Brně. Jedná se o právnickou osobu se samosprávnou stavovskou organizací vykonávající dohled nad veškerou činností exekutora a nad vedením všech exekutorských úřadů. Členství v Komoře je povinné a vzniká dnem jmenování exekutora do úřadu. Zaniká ke dni jeho odvolání, smrtí nebo prohlášením za mrtvého. Jménem Exekutorské komory jedná prezident jako její statutární orgán. Prezidentem Exekutorské komory je Mgr. David Koncz, viceprezidentem je Mgr. Michal Rudý. 4 Komora má tyto orgány: a) sněm b) prezidium c) prezidenta 4 Exekuce v zrcadle právních předpisů (III. Soudní exekutoři a jejich exekuční činnost) Schelleová, Lamka, 1. vydání KEY Publishing 2007, strana 6 11

13 d) revizní komisi e) zkušební komisi f) kárnou komisi g) kontrolní komisi Funkční období členů orgánů Komory je tříleté Zaměstnanci soudního exekutora Exekutor může zaměstnávat v pracovním poměru vykonavatele exekutora a další zaměstnance. Na pracovní poměr zaměstnanců exekutora se vztahuje zvláštní právní předpis. Exekutor může vykonavatele písemně pověřit prováděním úkonů, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel. Další zaměstnance může pověřit prováděním jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti ( 27 odst. 1, odst. 2) Vykonavatelem exekutora může být občan České republiky, který a) je plně svéprávný, b) je bezúhonný, c) má úplné středoškolské vzdělání, d) je v pracovním poměru u exekutora po dobu nejméně 6 měsíců, e) složil kvalifikační zkoušku vykonavatele exekutora ( 27, odst. 3, písm. a) e) Exekutorský koncipient Exekutorským koncipientem je zaměstnanec soudního exekutora zapsaný v seznamu exekutorských koncipientů, který vede Exekutorská komora České republiky ( 19, odst. 1) Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana České republiky, který a) je plně svéprávný, b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo, v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu ( 89, zákon č. 111/1998 Sb.), současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému 12

14 vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice. Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora každého občana České republiky, který je plně svéprávný, získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice, je bezúhonný a je v pracovním poměru u exekutora. 5 Exekutor může koncipienta písemně pověřit provádění úkonů, které jsou předmětem exekuční činnosti ( 21, odst. 1, zákon č. 120/2001 Sb.) Exekutor však nemůže pověřit koncipienta k vydání exekučního příkazu. Koncipient nemůže vykonat dražbu nemovité věci nebo obchodního závodu, vydávat rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské zástavní právo ( 21, odst. 2, zákon č. 120/2001 Sb.) Exekutorský koncipient je tedy zaměstnancem soudního exekutora, který u něj po dobu tří let získá exekutorskou praxi, po této praxi skládá exekutorské zkoušky Exekutorský kandidát Exekutorský kandidát je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu exekutorských kandidátů ( 23, odst. 1). Seznam kandidátů vede exekutorská komora. Komora na základě písemné žádost koncipienta zapíše do seznamu kandidátů toho, kdo je ke dni zápisu zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal důvod k jeho vyškrtnutí a a) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, b) složil exekutorskou zkoušku.( 24, odst. 1, písm. a) c). Exekutor může kandidáta písemně pověřit prováděním úkonů v exekuční nebo další činnosti. Exekutorský kandidát je člověk, který již splnil všechny požadavky, aby byl jmenován exekutorem. Složil exekutorskou zkoušku a vykonal tříletou exekutorskou praxi. Bohužel dosud nebyl vybrán ve výběrovém řízení, které vede Komora, na místo neobsazeného exekutorského úřadu a nesložil slib do rukou ministra

15 3. Výkon rozhodnutí V České republice funguje tzv. dvojkolejnost výkonu rozhodnutí. Výkon rozhodnutí může provádět buď sám soud prostřednictvím svých vykonavatelů, nebo pověřený soudní exekutor. Výkon rozhodnutí v režimu soudů je režimem, který v tuzemsku existoval již před rokem 2001 (tedy před vznikem soudních exekutorů) a existuje dosud. Jedním z rozdílů je třeba to, že provedení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu zajišťuje soudní vykonavatel, ten je zaměstnancem soudu, je tedy placen soudem a řízení o výkonu rozhodnutí je zpoplatněno podle zákona o soudních poplatcích. Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu provádí soudní exekutor, jedná se o soukromou fyzickou osobou, kterou pověřil stát k provedení exekuce Druhy výkonu rozhodnutí a) výkon rozhodnutí v občanském řízením soudním (99/1963 Sb.) b) výkon rozhodnutí v trestním řízení soudním (141/1961 Sb.) c) výkon rozhodnutí ve správním řízení (500/2004 Sb., 337 /1992 Sb.) 3.2. Předpoklady výkonu rozhodnutí Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení ( 251, odst., zákon č. 99/1963 Sb.) K tomu, aby řízení o výkon mohlo být zahájeno (a posléze výkon rozhodnutí nařízen) je nutné, aby byl podán odpovídající procesní návrh tím, kdo se představuje jakožto nositel zájmu nuceně vykonat rozhodnutí (případně jiný zákonem uznaný titul (jímž mu bylo proti

16 jinému přiznáno právo). 7 Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí ( 253, zákon č. 99/1963 Sb.) Při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech ( 254, odst. 3, zákon č. 99/1963 Sb.) V usnesení, jím soud nařizuje výkon rozhodnutí, se uvede poučení o tom, že nebudou-li v odvolání uvedeny žádné skutečnosti rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí, odvolací soud odvolání zamítne ( 254, odst. 4) V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze namítat jen ty skutečnosti, jež jsou pro nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné; k ostatním odvolací soud nepřihlédne a odvolání obsahující jen takové důvody odmítne ( 254, odst. 5, zákon č. 99/1963 Sb.) V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy ( 254, odst. 6, zákon č. 99/1963 Sb.) K projednání odvolání není třeba nařizovat jednání také tehdy, jestliže se v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliže soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednán ( 254, odst. 8, zákon č. 99/1963 Sb.) 3.3. Účastníci řízení Účastníky řízení jsou při výkonu rozhodnutí oprávněný a povinný. 8 Je-li nařízeným výkonem rozhodnutí postiženo to, co je součástí společného jmění manželů, je účastníkem řízení, pokud jde o tuto součást společného jmění, i manžel povinného. 9 Náležitostí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí však není označení manžela povinného, byť je také účastníkem řízení, resp. jeho určitého stadia. Je tomu tak proto, že manžel povinného se stává účastníkem řízení až teprve nařízením výkonu rozhodnutí. 10 tedy nikoli již v době, kdy oprávněný návrh na nařízení výkonu podává. Poněvadž splní-li se uvedená podmínka účastenství manžela povinného, je třeba s tímto manželem jako s účastníkem řízení fakticky nakládat Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Kurka, Drápal, Linde Praha, 2004, strana Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Kurka, Drápal, Linde Praha, 2004, strana Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Kurka, Drápal, Linde Praha, 2004, strana Viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 2 Cdon 1446/96, uveřejněné pod č. 113/1997 v časopise Soudní judikatura 11 Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Kurka, Drápal, Linde Praha, 2004, strana

17 3.4. Způsoby výkonu rozhodnutí Nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v zákoně ( 257, zákon č. 99/1963 Sb). Výkon rozhodnutí ukládající zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem ( 258, zákon č. 99/1963 Sb.). Výkon rozhodnutí ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů ( 258, odst. 2) Prohlášení o majetku Prohlášení o majetku je vymezeno v zákoně č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád. Kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může soudu před podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku. Není-li povinný plně svéprávný nebo jsou-li povinným obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnická osoba, označí oprávněný podle možnosti osoby, které je třeba předvolat. Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li oprávněný k návrhu listiny osvědčující, že jeho pohledávka nebyl nebo nemohla být ani s pomocí soudu uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí; stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně ( 260b, odst. 1). Návrhu na prohlášení majetku nelze vyhovět, a) probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek povinného b) byla-li u povinného zavedena nucená správa podle zvláštního zákona ( 260 b., odst. 2). Není-li povinný plně svéprávný, soud místo povinného předvolá jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka ( 260c, odst. 1). Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, jestliže prohlášení bude odmítnuto nebo jestliže v něm budou uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Považuje-li to soud za účelné, vyzve povinného, jeho zákonného zástupce, opatrovníka nebo osobu činící prohlášení za obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnickou osobu, aby předložil seznam majetku povinného ( 260 d, odst. 1) 16

18 Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou. Předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů před konáním výslechu ( 260d, odst. 2). Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen ( 260d, odst. 3). Před zahájením výslechu soud předvolaného vyzve, aby uvedl úplné a pravdivé údaje o majetku povinného, a znovu ho poučí o následcích nesplnění této povinnosti a o následcích odepření prohlášení ( 260e, odst. 1). V prohlášení o majetku je předvolaný povinen uvést a) plátce mzdy nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto nároku b) peněžní ústavy, u nichž má účty, výši pohledávek a čísla účtů nebo jiné jedinečné identifikátory c) dlužníky, u nichž má jiné peněžité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek d) osoby, vůči nimž má jiná majetková práva, jejich důvod a hodnotu e) movité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného a kde, popřípadě u koho se nacházejí; totéž platí o cenných papírech a zaknihovaných cenných papírech f) nemovité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného g) závod povinného a jeho části a kde se nachází ( 260 e, odst. 2) O prohlášení o majetku soud sepíše protokol; seznam majetku, který předloží předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliže předvolaný prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do protokolu doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého soudem a výslovné prohlášení předvolaného o tom, že v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé údaje o majetku povinného. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný. Právní jednání povinného týkající se jeho majetku, která učinil poté, co bylo předvolanému doručeno předvolání k prohlášení o majetku, jsou vůči oprávněnému neúčinná ( 260h) 3.6. Nařízení výkonu rozhodnutí Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. V návrhu na výkon rozhodnutí uvede oprávněný rodné číslo povinného, je-li mu známo. V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky uvede oprávněný, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy. Navrhuje-li oprávněný 17

19 výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav a číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor, z něhož má být pohledávka odepsána; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky. K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se na návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně ( 261, odst. 1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení. Navrhne-li oprávněný k vydobytí své peněžité pohledávky výkon rozhodnutí několika způsoby zároveň, ačkoli by k jejímu uspokojení zřejmě stačil pouze některý z nich, nařídí soud výkon rozhodnutí jen tím způsobem, který stačí k uspokojení pohledávky oprávněného ( 263, odst. 2). Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného a ceny věci, z níž má být uspokojení této pohledávky dosaženo, může soud nařídit, a to po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným vhodným způsobem ( 264). Soud zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliže je již z návrhu zřejmé, že by výtěžek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí ( 264, odst. 2) 3.7. Provedení výkonu rozhodnutí Po nařízení výkonu rozhodnutí se postará soud o jeho provedení. Výkon rozhodnutí na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení. Jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí může činit zaměstnanec soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu. Upustit od dalšího provádění výkonu rozhodnutí bez příkazu předsedy senátu může vykonavatel jen tehdy, když s tím souhlasí oprávněný anebo splní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá rozhodnutí. Na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho 18

20 rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. I bez návrhu povinného může soud odložit výkon rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven. Návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem nemovitých věcí nebo postižením závodu ( 265) Zastavení výkonu rozhodnutí 12 Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže a) byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným; b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným; c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení; d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jim bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku; h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. Výkon rozhodnutí bude zastaven také tehdy, jestliže povinný provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními právními předpisy a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést. Nařízený výkon rozhodnutí zastaví soud na návrh nebo i bez návrhu. 12 GROSSOVÁ, Exekuce v současné právní praxi, Linde Praha, a.s., 3. vydání,

21 3.9. Náklady výkonu rozhodnutí 13 Pod pojem náklady výkonu rozhodnutí nelze zahrnout všechny náklady spojené s činností soudů. Zákonná úprava nákladů v řízení vychází z následujících zásad: - zásada zájmová spočívá v tom, že si každý účastník platí sám náklady na procesní úkony spojené s procesními úkony jeho samého, dále platí náklady spojené s těmi úkony, které v jeho zájmu nařídí soud z úřední povinnosti. - zásada úspěšnosti se uplatňuje tam, kde mají účastníci postavení odpůrců, to je v řízení sporném. Účastník, který měl v řízení proti svému odpůrci plný úspěch, má nárok na náhradu nákladů potřebných k plnému uplatňování nebo bránění práva. - Zásada odpovědnosti za zavinění nebo náhodu se uplatňuje tam, kde náklady vznikly zaviněním nebo náhodou, která se přihodila účastníkovi nebo dalším osobám zúčastněným na řízení. Všeobecnou povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí ukládá soud nebo oprávněný orgán současně při nařízení výkonu rozhodnutí Rozsah srážek, nařízení a provádění srážek, výplata provedených srážek, změna plátce mzdy, několik plátců mzdy, srážky z jiných příjmů Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob sražená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Sražené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje ( 276). Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách ( 277, odst. 2) Způsob výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy má ve výkonu nezastupitelné místo. Je vhodným především k vymáhání nižších pohledávek, kde by naopak nevhodným byl výkon 13 GROSSOVÁ, Exekuce v současné právní praxi, Linde Praha, a.s., 3. Vydání,

22 prodejem nemovitých věcí nebo nemovitostí, anebo kde není jiný postižitelný majetek. Výhodou srážek ze mzdy je technická a organizační jednoduchost. 14 Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky (např. výživné, sociální pojištění, zdravotní pojištění) se srážejí dvě třetiny. Přednostními pohledávkami jsou a) pohledávka výživného, b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví, c) pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy, d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění, f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory, j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období první 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény ( 279, odst. 2, zákon č. 99/1963 Sb.) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně ( 280, odst. 3) Nařízení a provádění srážek 14 Kurka, Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, a.s.,

23 V nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, prováděl ze mzdy povinného stanovené srážky a nevyplácel sražené částky povinnému ( 282, odst. 1) Soud doručí nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a plátci mzdy. Povinnému a plátci mzdy je doručí do vlastních rukou ( 282, odst. 2) Povinný ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí, právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek ( 282, odst. 3) Jakmile nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, vyrozumí soud o tom pláce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky sražené ze mzdy povinného ( 283). Plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena ( 284, odst. 1) Výplata provedených srážek Sraženou částku vyplatí plátce mzdy přímo oprávněnému. Má-li však být z provedených srážek uspokojeno několik pohledávek, může plátce mzdy zaslat sraženou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud ( 291, odst. 1). Sraženou částku je plátce mzdy povinen oprávněnému vyplatit, když sám má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by si jinak mohl započíst ( 291, odst. 2). Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy ( 292) Změna plátce mzdy Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. ( 293, odst. 1). Za změnu plátce mzdy se považuje i placení dávek podle zvláštního právního předpisu okresní správou sociálního zabezpečení. Pokud nový plátce mzdy obdržel od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy ( 293, odst. 2). Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy již dnem, kdy se od povinného nebo od 22

24 dosavadního plátce mzdy dozví, že byl soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a pro jaké pohledávky; nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce mzdy již dříve, vzniká mu tato povinnost dnem, kdy mu je doručeno usnesení. Pořadí, které získala pohledávka oprávněného, zůstává jí zachováno i u nového plátce mzdy ( 293, odst. 3). V usnesení o změně plátce mzdy seznámit zejména s výší dosud provedených srážek, což vede k vyčíslení výše zůstatku vymáhané pohledávky, pro niž mají být srážky dále prováděny. 15 V tomto případě platí, že určení výše nedoplatku v předchozích usneseních vydaných při změně plátce mzdy nebrání tomu, aby soud provedl zjištění jinak, zjistí-li jejich nesprávnost (soud není vázán tím, jak zůstatek vymáhané pohledávky stanovil v usnesení při předchozí změně plátce mzdy). Soud při rozhodování nemůže přihlížet k platbám, které byly provedeny mimo daný výkon rozhodnutí (tj. kupříkladu byly plněný dobrovolně), jestliže ohledně nich nebyl výkon rozhodnutí zastaven Několik plátců mzdy Pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy ( 297, odst. 1). Srážky ze mzdy je každý plátce mzdy povinen provádět ode dne, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí ( 297, odst. 2). Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali ( 298, odst. 1). Provádí-li srážky několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky vždy soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sraženou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí soud ze 15 Kurka, Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, a.s., Ze zhodnocení rozhodování soudů a státních notářství při výkonu rozhodnutí, ze dne , sp. zn. Cpj 159/79, Nejvyšší soud ČSR, uveřejněného pod č. 21/1981 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str

25 sražené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému ( 298, odst. 1) Srážky z jiných příjmů Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou a) náhrada mzdy nebo platu, b) nemocenské, c) peněžitá pomoc v mateřství, d) důchody, e) stipendia, f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, g) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se končením zaměstnání, h) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním i) úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku ( 299) Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přikázání jiných peněžitých pohledávek, pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu Mezi další způsoby nařízení výkonu rozhodnutí patří přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu. V tomto způsobu výkonu rozhodnutí soud přikáže peněžnímu ústavu, aby 24

26 od okamžiku, kdy mu bude doručeno usnesení, z účtu povinného až do výše vymáhaného pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel žádné peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani s nimi jinak nenakládal ( 304). O tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud vyrozumí oprávněného a peněžní ústav; peněžnímu ústavu vyrozumění doručí do vlastních rukou ( 305). Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuji až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno vyrozumění ( 306, odst. 1). Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacením oprávněnému. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen na více účtu povinného, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí z jednotlivých účtů podle pořadí uvedeného v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ( 307, odst. 1) Přikázání jiných peněžitých pohledávek Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo jiného nároku (srážky z jiných příjmů např. nemocenská, náhrady mzdy nebo platu, peněžitá pomoc v mateřství atd.) lze nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat ( 312, odst. 1). Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného do výše pohledávky oprávněného a jejího příslušenství, pro něž byl nařízen ( 312, odst. 3). Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a dlužníkovi povinného. Dlužníkovi povinného je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být doručeno dříve než dlužníku povinného ( 313, odst. 2). Povinný ztrácí právo na pohledávku okamžikem, kdy bylo dlužníkovi povinného doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ( 313, odst. 3). Jakmile nabude usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom soud oprávněného a dlužníka povinného; dlužníku povinného soud doručí vyrozumění do vlastních rukou ( 314). Výkon rozhodnutí se provede tak, že dlužník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu postižena ( 314a, odst. 1). 25

27 Pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy ( 317, odst. 2). Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky státní sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplacené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče Postižení jiných majetkových práv, postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti, postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti Postižení jiných majetkových práv Výkon rozhodnutí lze nařídit postižením jiného práva než mzdy, peněžité pohledávky nebo nároku, jde-li o právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného. Výkon rozhodnutí postižením jiných majetkových práv se nepoužije, je-li podíl společníka v obchodní společnosti představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, nebo kdouli práva společníka podílet se na řízení obchodní společnosti, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku spojena s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem ( 320, odst. 1). Postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí postižením účasti společníka veřejná obchodní společnost, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku povinného z práva na podíl na likvidačním zůstatku ( 320a, odst. 1). Vysvětlila bych to prakticky tak, že když je povinný účasten ve veřejné obchodní společnosti a má v této jakýkoliv podíl, pak právě výkonem rozhodnutí postižením práva na podíl na likvidačním zůstatku, mu zaniká účast ve společnosti a podíl na likvidačním zůstatku je připsán na výkon rozhodnutí. 26

28 Zaniká-li v důsledku nařízení výkonu rozhodnutí jen účast společníka ve veřejné obchodní společnosti, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádání ( 320a, odst. 2). 27

29 Postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti V nařízení výkonu rozhodnutí soud zakáže a) povinnému převádět jeho podíl komanditisty v komanditní společnosti, podíl ve společnosti s ručením omezením nebo jeho družstevní podíl nebo ho zatěžovat a b) příslušnému orgánu komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstvu udělit povinnému k převodu nebo k zatížení podílu souhlas, je-li ho potřeba ( 320a, odst. 1, písm. a)-b) Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, správa spoluvlastnického podílu na nemovité věci Výkon rozhodnutí správou nemovité věci může být nařízen, jen když oprávnění označí nemovitou věc nebo jejich soubor, jejíž správu navrhuje, jestliže uvede, že správou nemovité věci nebo jejich souboru lze dosáhnout uspokojení jeho pohledávky s příslušenstvím a jestliže doloží, že nemovitá věc nebo jejich soubor e majetkem povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, soud vyrozumí katastrální úřad, v jehož obvodu se nemovitá věc nachází ( 320b, odst. 1). Správu nemovité věci vykonává soud. Jednotlivé úkony může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu. Vyžaduje-li to charakter nemovité věci, soud ustanoví správce ( 320f, odst. 1). Soud činí vhodná opatření, aby nemovitá věc byla řádně a úspěšně hospodářsky užívána, zejména přikáže dlužníkovi povinného, aby plody a užitky plynoucí z nemovité věci skládal na jím určený účet, a zakáže mu, aby je poskytoval povinnému, aby je poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal ( 320 f, odst. 3) Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí Výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních právních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají ( 321). Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon 28

30 rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly ( 322, odst. 1). Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména a) běžné oděvní součásti, obvykle vybavení domácnosti, b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, d) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce, e) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník ( 322, odst. 2). Je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna ( 322, odst. 3) Prodej movitých věcí Výkonem rozhodnutí může být nařízen podle návrhu oprávněného s výslovným určením věcí, které mají být prodány, nebo bez tohoto určení ( 323, odst. 2). Je-li oprávněnému známo, že má povinný některou movitou věc umístěnou mimo svůj byt (sídlo), anebo že povinný je vlastníkem zaknihovaného cenného papíru, uvede oprávněný takovou skutečnost již v návrhu na výkon rozhodnutí; oprávněný rovněž uvede podle možností, kde se movitá věc nachází nebo kde je zaknihovaný cenný papír evidován ( 323, odst. 3) Soupis movitých věcí Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí se doručí povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány ( 325, odst. 1). Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, doručí se 29