Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva a veřejné správy. Trest smrti. Bakalářská práce. Lenka Mothejzíková

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Trest smrti Bakalářská práce Autor: Lenka Mothejzíková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Pavel Norek Praha Duben, 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala zcela samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích dne: Lenka Mothejzíková

3 Poděkování: Dovoluji si tímto poděkovat za spolupráci, odbornou pomoc a velkou trpělivost svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Pavlu Norkovi, který mi svými radami pomohl k vypracování této bakalářské práce.

4 Anotace Předmětem této bakalářská práce je problematika práva na využívání trestu smrti a jeho uplatnění s ohledem na život jako jednoho ze základních lidských práv. Bakalářská práce se věnuje úpravě práva na život v rámci mezinárodních úmluv Organizace spojených národů, rady Evropy i Evropské Unie, jako i úpravě práva na život v Českém právním pořádku s ohledem na mezinárodní závazky České Republiky v této oblasti. Bakalářská práce se osobně zabývá problematice trestu smrti, jeho historickým průřezem v právním kontextu, jako i současné právní úpravě zákazu tohoto absolutního trestu v normách mezinárodního práva. V Českém právu sice není uzákoněn trest smrti, ale z hlediska historie byl uplatňován v dřívějším Československu. Takže je možné právní srovnání s pohledem do minulosti dřívější Československé Republiky se současnou Českou Republikou. Klíčová slova: lidská práva, právo na život, trest smrti, mezinárodní dokumenty o lidských právech. Annotation The subject of this thesis is the issue of the right to use the death penalty and its application with regard to life as one of the fundamental human rights. The work deals with the right to life as defined in the international conventions adopted by the United Nations, Council of Europe and the European Union as well as its transposition into the Czech law with respect to the Czech Republic. The work trackless the issue of the death penalty, its history in the legal context and the present prohibition of the death penalty in the international law. The capital punishment does not exist in the current Czech law however it was applied in the past in the former Czechoslovak law, applicable in the past, and the current Czech law as far as this penalty is concerned. Key words: Human rights, the right to live, Capital punishment (death penalty), International documents of human rights.

5 Obsah: Úvod Historie Trestu smrti Historický exkurz Trestu smrti České země Feudalismus v českých zemích Stavovství Feudální Absolutismus Trest smrti v Československu Trest smrti v období protektorátu Čech a Moravy Trest smrti v poválečném období ( ) Trest smrti a politické procesy po roce Trest smrti po roce Trest smrti po roce 1990 a zákaz Trestu smrti Doživotí Trest smrti a Evropská Unie Všeobecná deklarace lidských práv Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech Evropská úmluva o lidských právech Listina základních práv Evropské unie Listina základních práv a svobod Trestní zákoník Dotazníková metoda k Trestu smrti Dotazníková část obecná Dotazníková část praktická Analýza dotazníkové metody Údaje organizace AI k aplikaci Trestu smrti Novodobé způsoby vykonávání Trestu smrti Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh, grafických zobrazení a zkratek

6 Úvod V bakalářské práci se okrajově věnuji pohledu na trest smrti jak z hlediska historického, tak i z hlediska právního. První kapitola je věnována krátkému pohledu do historie, začátky které by se daly nazvat prvními pokusy o právní normy nebo stanovy, některé normy (stanovy) neměli písemnou formu, přesto byly využívány. Dále do historie je už právo kodifikováno (má již písemnou formu) a uzákoněno, bývá i publikováno pro veřejnost. Historický pohled se dále věnuje zemím české koruny, později Československa. Historický pohled je i zaměřen na významnou událost pro Českou republiku rok 1990, kdy dochází ke zrušení Trestu smrti. Druhá kapitola je zaměřena na Trest smrti z pohledu Evropské unie. Jsou zde uvedeny dokumenty a smlouvy (za kterými stojí velké množství významných osobností např. F. D. Roosevelt), které se zasloužily o zrušení Trestu smrti. Zároveň dané společenství dohlíží na dodržování této zásady, popřípadě rozhoduje o sankcích a reparacích. Přesto i v dnešním světě se najdou státy (země), které stále využívají absolutní trest. Při současném pohledu společenství se usiluje o zrušení trestu smrti pro všechny státy (země), cílem by mělo být celosvětové dodržování práva na život. Třetí kapitola obsahuje samotný dotazníkový výzkum, kterým jsem oslovila širokou škálu respondentů. Tito dotazovaní respondenti ochotně a se zájmen odpovídali na dané otázky, výzkum je velice zajímal, s tím, že by se rádi dozvěděli jaký je současný pohled společnosti k tomuto tématu. Vybrala jsem jen malý zlomek respondentů, jelikož jsem nepředpokládala takový zájem oslovených osob. Tento počet pro výzkum bakalářské práce byl zúžen na 49 dotazovaných osob. Čtvrtá kapitola je vedena jako souhrn informací o trestu smrti a i jako vyhodnocení dotazníkové metody. Samotný názor autorky dle získaných informací je uveden v závěru bakalářské práce. 6

7 1 Historie Trestu smrti Usmrcování člověka je staré jako lidstvo samo. 1 Obrázek 1: Historie Trestu smrti Zdroj: Záleželo, v jaké části světa se nachází dotyčná osoba odsouzená k výkonu absolutního trestu. Každá země (království, stát) měla stanoveny jiné praktiky pro výkon hrdelního trestu a i délky utrpení odsouzeného. S ohlednutím se do dějin lidstva se dá uvést několik vykonaných trestů smrti s pomocí zvířat, různých nástrojů, vynálezů atd Protože historie trestu smrti je velmi obsáhla, zaměřila jsem se na absolutní trest z hlediska českého práva, jakým vývojem prošel a jak se samotný trest smrti uplatňoval. Bakalářská práce se nezabývá způsoby prováděnými na člověku jako takovém, ale pouze občas jsou uvedeny příklady způsobů trestu smrti. Nejdříve bych Vám uvedla dle mého 1 M. Monestier, Historie trestu smrti dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnosti. 1. vydání Praha r. 1998, str. 1. 7

8 názoru nejhumánnější způsoby hrdelního trestu, například stětí hlavy, otrava, zabití atd...a ty méně humánní tresty, například zabití krysou, navíjení vnitřností, oběšení atd Proč vznikl absolutní trest? Tato otázka již byla v několika publikacích vysvětlována, ale hlavním cílem bylo poukázání na nejvyšší sankci pro zločiny tehdejších dob, zároveň absolutní trest měl napracovat a dbát na dodržování určitých kodexů, i když v tehdejších dobách nebyl hrdelní zločin kodifikován, ale stačila jen veřejná informovanost (zvyky, obyčeje). Tato sankce sloužila k udržování pořádku a obecné bezpečnosti Historický exkurz Trestu smrti České země Rozvoj trestního práva je procedura velmi dlouhodobá a ani v současnosti tento vývoj trestního práva není konečný. 3 Vývoj trestního práva nezasahuje pouze do české země, ale i do celého světa. Protože společnost se stále vyvíjí a musí reagovat na dané změny. Absolutní trest byl už od počátku vzniku společnosti. V dobách společenství se práva chránila svépomocí, protože nebyl žádný systém právní ochrany, proto postupně společnost prováděla kodifikace a různé novelizace. Každé období našeho státu je spjato s vývojem v oblasti trestního práva a obsahuje značná specifika. 4 Proto se v následující části budu věnovat rozmachu trestního práva v českých zemích. 1.2 Feudalismus v českých zemích České hrdelní soudnictví prodělalo ve středověku a raném novověku řadu vývojových etap v souvislosti s ekonomickými a politickými situacemi. 5 Z historických údajů vyplívá, že české soudnictví se vyvíjelo z práva obyčejového k obecným právním normám. Druhá polovina 13. století je přínosná pro českou zemi tím, že se začíná projevovat Zemský soud. Rozhodovací pravomoc soudu spadala na panovníka, pokud panovník nebyl přítomen, tuto funkci převzal nejvyšší Purkrabí. 2 M. Monestier, Historie trestu smrti dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnosti. 1. vydání Praha r. 1998, str J. Tauchen, P. Salák a M. Šejvl, československé trestní právo v proměnách věků, Brno roku 2009, str K. Malý, Dějiny českého a československého práva do roku 1945, třetí přepracované vydání Praha: Linde 2005, str Tamtéž, str

9 Samotné jednání zemského soudu nemělo písemnou formu pouze ústní, kde vedení procesu řídili nejvyšší sudí, součástí soudu byli i přísedící jednalo se o sbor 12 panů a 8 rytířů. Tento soud se zabýval právem trestním tak i svobodnými statky, při těchto jednáních se využívalo tzv. specifické české právo jedná se o právo nálezové a právo obyčejové. Rozsudky, které vyhlašoval zemský soud, se nejdříve musely nalézt a takto nalezená rozhodnutí dále aplikovali na pozdější případy. 6 Absolutní trest se prováděl 4 způsoby: 7 zahrabáním za živa, upálením, stětím a oběšením. 1.3 Stavovství Nejpodstatnější období pro trestní právo, protože v tomto období se trestní právo nejvíce vyvíjelo. Dokument, který způsobil převratné změny, byl vydán roku 1500, nazývaný Vladislavské zřízení zemské 8, provedl kodifikaci práva šlechtického. I když došlo k uzákonění práva šlechtického, zůstala možnost využívání práva obyčejového i nálezového, tyto práva nezanikly. Nejznámějším obyčejovým právem je právo krevní msty (oko za oko, zub za zub). Projevem tehdejší politické doby bylo další vydání zemských zřízení v letech 1530, 1549 a Justice ve stavovství měla velmi složitou funkci, jelikož byla velmi komplikovaná. Příslušnost k jednotlivým stavovským skupinám a sociálním vrstvám byla primární pro rozhodnutí, který soud bude v dané věci příslušný vést řízení. 9 V tomto období vznikly tři sféry chráněných vztahů: 1. Sféra církev a náboženství 2. Sféra panovník a feudální stát 3. Sféra nejvyšší funkcionáři státu (soudci, zemští úředníci) K těmto sférám byly přiřazeny určité kategorie provinění, všechny kategorie deliktů měly nejtvrdší druhy trestů. První kategorie zahrnovala 3 delikty čarodějnictví, kacířství a rouhání. Druhá kategorie zahrnovala již větší množství deliktů delikty proti bezpečnosti, porušení povinnosti vojenské ochrany, urážka panovníka atd Pachatel, který se provinil 6 M. Monestier, Historie trestu smrti dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnosti. 1. vydání Praha r. 1998, str E. Vlček, Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu, 2. Vydání Brno, r. 2004, str K. Malý, Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Praha: Leges 2010, str M. Monestier, Historie trestu smrti dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnosti. 1. vydání Praha r. 1998, str

10 urážkou panovníka, byl potrestán absolutním trestem a zároveň mu byl zabaven veškerý majetek ve prospěch státu. Ztráta majetku, cti i hrdla byla praktikována dle Vladislavského řízení zemského na toho pachatele, který měl v úmyslu panovníka sesadit z trůnu (oficiálně nazýváno útok proti panovníkovi), i když tento panovník byl zvolen řádným způsobem. Trest smrti se týkal i spolupachatelů, kteří usilovali o sesazení panovníka. Třetí kategorie obsahovala delikt pro současnou společnost poněkud zvláštní (dnes by se jednalo o křivé obvinění). Koncem 15. století hrozil trest smrti každému, kdo obvinil zemské úředníky nebo soudce a toto obvinění neprokázal. 10 Zdrojem právního poučení byla vedle zemského řízení i městská práva. Do roku 1579 justice užívala tzv. Práv městských Brikcího z Licka, i když pro své nedostatky oficiálně přijata nebyla, ale justice ji ve skutečnosti využívala. 11 Tuto právní normu nahradil nový zákoník roku 1579, autorem byl Pavel Kristián z Koldína. 12 Zákoník se nazýval Práva městská království českého, zákoník obsahuje části, které se zabývají Trestem smrti. V tomto období se absolutní trest uplatňoval často a i způsoby výkonu trestu byly různé, např. za žhářství byl stejný trest, tedy upálení, způsob upálení byl používán i za čarodějnictví, oběšení bylo např. za krádeže. 1.4 Feudální Absolutismus V roce 1707 vyhlásil Josef I. hrdelní řád (Constitutio Criminalis Josephina), tento řád měl pouze subsidiární charakter, nenahrazoval původní normy, ale určoval, jaké hrdelní soudy budou zachovány. Volba byla dána na základě jejich zvláštních privilegií, obyčejů a lén. 13 Součástí těchto soudů byl devíti-členný tribunál s jedním předsedou, všichni členové museli být plně obeznámeni hrdelním řádem. Další podmínka pro toto členství byla schopnost spravedlivě a nezaujatě rozhodovat. Soudy si musely platit ze svých zdrojů kata a písaře, součástí práce kata byla i povinnost spravovat pranýř a popraviště. 10 E. Vlček, Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu, 2. Vydání Brno, r. 2004, str M. Monestier, Historie trestu smrti dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnosti. 1. vydání Praha r. 1998, str Tamtéž, str Tamtéž, str

11 Městské soudy, ale neplnily podmínky, které ukládá výše uvedený řád, a proto došlo k jeho úpravám. Tyto úpravy byly publikovány v druhé polovině srpna roku Tato úprava měla za následek celkové snížení počtu hrdelních soudů, tyto změny zasáhly Čechy i Moravu. Původní počet těchto soudů byl 383 a po reformě zůstalo jen 19 soudů v Čechách a 13 soudů na Moravě. Za vlády Marie Terezie vznikla Tereziánský zákoník 14 ( Constitutio Criminalis Thereziana). Zákoník navazuje na trestní právo rakouské tzv. Ferdinandeu. 15 Tímto došlo k porušení tradice původního českého práva. Zákoník byl již ve svém vzniku zastaralý, protože obsahoval surové metody výslechu a i tresty byly nehumánní. Tehdejší metodou pro zjišťování důkazů byla tzv. Tortura odsouzený byl mučen, aby se přiznal k určitému deliktu a předpokládalo se, že vždy odsouzený je vinen, jen on sám může prokázat svoji nevinu. Tereziánský zákoník stanovil přesná pravidla pro používání tortury včetně postupů a přesného použití mučicích nástrojů, zároveň obsahoval přesnou dobu, po kterou bylo možné odsouzeného mučit. Tortura byla krutější než samotný absolutní trest.16 Absolutní trest zahrnoval následující metody výkonu např.: Oběšení, upálení, zahrabání za živa, stětí a čtvrcení. Tereziánský zákoník připouští i postih provinění sine lege, tzn. dovoluje stíhání deliktů, které nejsou součástí zákona, ale pro společnost jsou velmi nebezpečná. Zde se již objevuje prostor pro vlastní rozhodnutí soudce. Za vlády Marie Terezie byl v právních normách stále veden Trest smrti za čarodějnictví, kdy poslední čarodějnický proces se konal v roce Zásadní změnu ve vývoji trestního práva učinil Josef II., který roku 1787 vydal Všeobecný zákoník o zločinech a trestech. 17 Josefa II. ovlivnil spis Caesara Beccaria první, kdo se 14 R. van Dülmen,. Divadlo hrůzy: soudní praxe a trestní rituály v raném novověku. 1. vyd. Praha: Rybka publishers, str. 142.; K. Malý, et al. Dějiny českého a československého práva do roku Praha: Leges, str K. Malý, Dějiny českého a československého práva do roku Praha: Leges, str M. Monestier, Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. vyd. 1. Praha: Rybka publishers, str K. Malý, Dějiny českého a československého práva do roku přeprac. vyd. Praha: Linde Praha, str

12 postavil proti trestu smrti, byl profesor práv a italský filosof Caesare Beccaria ( ), tento profesor práv se zasadil o humanizaci trestního práva a stál za svým názorem proti trestu smrti, který později uvedl i ve svém díle O zločinech a trestech (Dei Delitti e DellePene). Dle názoru tohoto filosofa, trest smrti není zapotřebí a ani není dostačující pro odstrašení obyvatelstva, vhodné mu přišlo nahradit tento způsob trestu, způsobem doživotního otroctví. Ale s postupem času bylo provedeno jeho omezování. Za vlády Josefa II. byl trest smrti zrušen, až do roku 1795 kdy byl znovu obnoven, ale už byly stanoveny podmínky vylučující trest smrti (do 20 let jen těžký žalář na let). 18 Josefínský trestní zákoník se vyznačoval tím, že byl jasný, stručný, úplný a srozumitelný. Když se stanovovaly tresty a jejich výše, byla použita zásada úměrnosti mezi společenskou nebezpečností trestného činu a tvrdostí trestu. Tento předpis měl sloužit především k resocializaci odsouzeného. Přesto, že předpisy nemají charakter msty, jako tomu bylo v minulosti, přesto však zůstávají nehumánní tělesné tresty. Zároveň byl trest smrti ponechán, ale jen po dobu trvání stanného práva. Další neopominutelnou změnou bylo taxativní vyjmenování trestů, čímž byla značně ovlivněna benevolentnost soudů. V našem právním řádu se poprvé objevuje zásada nullum crimen sine lege a nulla poena sine lege tato zásada je uplatňována dodnes, zároveň obsahuje i zásadu legality tzn., nemůže být stíhán za delikt, který není uveden v zákoně. Zákon zavedl trestnost pokusu a výčet okolností přitěžujících a polehčujících. 19 V roce 1795 byl trest smrti znovu uzákoněn, ale tento trest se mohl použít v případech velezrady nebo pokusem o ni. 20 V roce 1796 je vyhlášen zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích, který obsahuje 2 části: První část obsahovala ustanovení o zločinech Druhá část obsahovala ustanovení o přestupcích E. Vlček, Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 2. nezm. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s M. Monestier, Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. vyd. 1. Praha: Rybka publishers, Str

13 Roku 1803 byl vydán ve Vídni zákoník, který zasáhl do vývoje trestního práva v naší zemi, a roku 1852 došlo k novelizaci tohoto zákoníku. Trest smrti byl vykonáván např. za loupežnou vraždu, žhářství nebo velezradu. 21 Zákoník obsahuje hmotně-právní a i procesně-právní úpravu, přebíral a rozšiřoval všechny náležitosti z Josefínského zákoníku. Zde se objevuje zásada, neznalost zákona neomlouvá, která je platná doposud. Dále určuje, že Návod, pomoc a pokus jsou trestnými činy, ale úmysl trestný není. Zákoník ukládal za zločiny žalář, který měl tři stupně a trest smrti se vykonával pouze oběšením Trest smrti v Československu Při vzniku samostatného Československa dne vyvstal zásadní problém se změnou platnosti právních norem, jelikož nás situace donutila k převzetí převážné většiny norem Rakouska-Uherska, i když jsme byli novým a samostatným státem. 23 Mezi převzaté normy patří i zákon č. 117/1852, trestní zákon o zločinech, přečinech a přestupcích se změnami a doplňky. Zákoník dával soudům pravomoc k uložení trestu smrti za např. loupežné zabití, vzbouření se v době stanného práva a trestný čin vraždy. 24 Když se řekne Československá republika je zapotřebí zmínit i našeho prvního Československého prezidenta Tomáše Garrique Masaryka. Tato osobnost československých dějin se zasazovala o zrušení trestu smrti, ale zároveň musela respektovat stanoviska veřejnosti. Prezident se o trestu smrti vyjádřil nelichotivě již v roce 1895, kdy popravy nazval nejďábelštější formou vraždy poněvadž schvalují je lidé vládnoucí s úplným klidem a rozmyslem, s dostatečnou lhůtou k udělení milosti, pod ochranou bodáků. Jsou to nejsurovější 21 Tamtéž, str E. Vlček Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 2. nezm. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s Tamtéž, str O. Liška, Tresty smrti vykonané v Československu v letech opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, str

14 zbytky středověké inkvizice. Statistiky snažící se dokazovati blahodárné účinky trestu smrti na zmenšení zločinnosti jsou neúplné, nepravdivé a nevědecké. 25 Jelikož v prezidentské funkci byl už delší dobu a měl již zkušenosti, uvedl další svůj názor k absolutnímu trestu (adresátem byl Karel Čapek) ve znění: Těžká pro mne byla otázka trestu smrti, a dny, kdy jsem to učinil, mám ve svém kalendáři poznamenány černým křížkem. Sledoval jsem pozorně, má-li trest smrti vliv na zločinnost, studoval jsem statistiky zločinů a zejména vražd po celou dobu, ale nevidím, že by trest smrti měl účinek odstrašující na lidi zločinné, zločinec ve chvíli vraždy nemyslí na trest, ale na úspěch svého zlého činu. Jistým účinek je na občany ostatní, zejména o věci myslící. Můj argument pro trest smrti není, že je odstrašující, ale že je v něm mravní expiace: vzít člověku život je bezpráví tak strašlivé, že může být usmířeno jen výkupným stejně těžkým. Dělám ovšem patřičný rozdíl mezi vraždou a zabitím a uznávám polehčující okolnosti při každém zločinu, jako to moderní kriminální psychologie vyžaduje, ale ve výjimečných případech nemohu vyvracet, že trest smrti je ve shodě s metafysickým uznáním hodnoty lidského života. Věřím a čekám, že bude zrušen vyšší vzdělaností a mravností obyvatelstva, souhlasem nás všech. 1.6 Trest smrti v období protektorátu Čech a Moravy Zlomový den pro Československo byl , kdy došlo k nárůstu vykonávaných poprav, jelikož nastala doba okupace Německem v čele s Adolfem Hitlerem. Tento vůdce se hlavně zaměřoval na židovský národ a to nejen na území Československa, ale po celém okupovaném území. Během okupace byla zničena legislativa Československa, protože Němci zde uplatňovali jejich legislativu, která byla často upravována a rozšiřována dle jejich potřeb. Tyto právní normy sloužily i k zastrašování obyvatel, jednalo se o tzv. oktrojové právo. Upravované německé normy vydávali členové říšské vlády a říšský ministr pro Čechy a Moravu. Tyto normy zaručovaly nerušený chod válečného hospodářství a zabraňovaly odboji. Trest smrti byl ukládán i za nedbalostní delikty, kdy na pouhé udání, křivé obvinění, bez obhajoby či bez řádného soudu a bez předložených důkazů probíhalo soudní řízení, na jehož konci byl odsouzený odveden k výkonu trestu. 25 J. Kuklík, ml: Prezident Masaryk a trest smrti. Dějiny a současnost 5/98, str

15 V období okupace Německem bylo využíváno více způsobů trestů smrti například Gilotina. Gilotina v Československu byla umístěna do Pankrácké sekyrárny. Pro zajímavost uvádím popravy uskutečněné v Pankrácké sekyrárně 1079 odsouzených na trest smrti a také popravených. 26 Po pádu Pankrácké sekyrárny dne byl dán rozkaz gilotinu rozebrat a odstranit, kdy dozorčí dne gilotinu rozebrali a hodili ji do Vltavy, dnes je uložena v Pankráckém památníku Trest smrti v poválečném období ( ) V poválečném období vznikly mimořádné lidové soudy, jejichž úkolem bylo trestání zrádců, kolaborantů a nacistických zločinců. 28 Státy, které okupovali nacističtí Němci, se ještě v době okupace domluvily na stíhání a trestání osob, které se dopustily zločinů proti lidskosti a tím porušily pravidla mezinárodního práva. Roku 1942 v Londýně byla přijata Svatojakubská deklarace, která vyžadovala stíhání a trestání nacistických zločinců. Zákonný základ pro lidové soudy dal dekret prezidenta republiky č. 16 ze dne , o potrestání nacistických zločinců, zrádců a kolaborantů i o mimořádných lidových soudech. Dekret je nazýván Velký retribuční dekret. Dekret č. 138 vydaný dne se nazývá Malý retribuční dekret, upravuje trestání některých provinění proti národní cti. K těmto dekretům přibývají i Benešovy dekrety, které nevydával prezident jen sám, ale na návrh vlády. Všechny dekrety prošly dne tzv. ratihabicí 29 a staly se zákony. 30 Mimořádné lidové soudy měly své sídlo v krajských soudech, ale senát tohoto soudu mohl sídlit kdekoli. Soud se skládá z předsedy, který je sám soudcem a čtyř soudců z obyvatelstva, 26 O. Liška, Tresty smrti vykonané v Československu v letech opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, s M. Monestier, Historie trestu smrti dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnosti. 1. vydání Praha r. 1998, str L. Jarkovská, Odplata, či spravedlnost? : mimořádné lidové soudy na Královéhradecku. Praha: Prostor, str ; B. Frommer, Národní očista: retribuce v poválečném Československu. Praha: Academia, str Z. Beneš, Rozumět dějinám: vývoj česko německých vztahů na našem území v letech Praha: Gallery, str Problematikou dekretů se rovněž zabývá Jaromír Tauchen, blíže např. J. Tauchen, Beneš-Dekrete von einer rechtlich historischen Perspektive. Journal on European History of Law. Vol. 1/2010. str

16 toto jednání bylo ústní a veřejné. Proces nesměl trvat déle jak tři dny, jinak byl případ převeden k řádnému soudu. Obviněný si mohl zvolit obhájce, pokud toho nevyužil, byl mu přidělen z moci úřední. Rozsudek se vyhlásil veřejně a trest se vykonával dvě hodiny po vyhlášení, když proces probíhal bez přítomnosti obviněného trest smrti, měl být aplikován do 24 hodin po dopadení pachatele. Od května roku 1945 do v Československu působily tyto retribuční soudy a odsoudily více jak osob. Toto retribuční řízení bylo revoluční, ale i zde docházelo k omylům a přehmatům. Často se stávalo, že Retribuční soudnictví bylo zneužíváno za účelem zbavení se nepohodlných osob. Ten, kdo obdržel obsílku od soudu, automaticky pozbyl volební právo, což bylo špatné pro politiku, v roce 1946 tímto způsobem vyhrála volby Komunistická strana Československa Trest smrti a politické procesy po roce 1948 Politické procesy zahrnovaly vysoké číslo rozsudků trestu smrti. Na konci 40. a první polovině 50. letech proběhlo několik rozsudků trestu smrti jen za účelem odstranění nepohodlných osob a tím se snažila provádět i zastrašování obyvatelstva. Nejznámější proces byl proces s Miladou Horákovou či Heliodorem Píkou nebo i vysocí funkcionáři Rudolf Slánský. 32 Roku 1948 byl vyhlášen zákon č. 232/1948 pod jehož vedením byl zřízen státní soud a státní prokura s určením pro trestné činy dle zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky. V zákoně č. 86/1950 Sb., 29 trestního zákona je definován způsob výkonu trestu smrti, který se provádí oběšením a v případě zvýšeného ohrožení státu zastřelením. 1.9 Trest smrti po roce 1956 V roce 1956 proběhla velká změna právních předpisů, jelikož se změnila i politická situace státu. Zároveň se prováděla i částečná reforma trestního práva hmotného v letech O. LiškaTresty smrti vykonané v Československu v letech opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, str K politickým procesům blíže např. KAPLAN, Karel; PALEČEK, Pavel. Komunistický režim a politické procesy v Československu. Brno: Barrister & Principal,

17 Zákon č. 63/1956 měnil a doplňoval trestní zákon č. 24/1957, zákon o disciplinárním stíhání, rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví a posledním zákonem je, zákon č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství. Tyto zákony nosily výchovný charakter trestního práva. Trest odnětí svobody na doživotí byl nahrazen trestem odnětí svobody na 25 let, zároveň došlo ke zrušení některých skutkových podstat trestných činů, protože zákon č. 86/1950 Sb., za ně ukládal trest smrti, ale některých se tato změna nedotkla. V roce 1960 byla přijata nová Ústava zákon č. 100/1960 Sb., Nová Ústava vedla ke zlepšení právních předpisů, vedla ke kodifikaci a novelizaci. Nový trestní zákon č.140/1961 Sb., byl přijat pomocí novelizace a kodifikace, tento zákon říká, že trest smrti je již trestem fakultativním a i trestem výjimečným, došlo ke zvýšení počtu skutkových podstat, za které se trest smrti ukládal. Absolutní trest se mohl uložit tehdy, pokud to zákon povoluje ve zvláštní části, při ukládání se přihlíží ke stupni společenské nebezpečnosti a účinné ochraně. 34 Další změnu přinesl zákon č. 45/1973 Sb., umožňuje účinnější postih zvlášť nebezpečných trestných činů. 35 Tato novela zavedla ochranný dohled a umožnila udělení místo trestu smrti trest odnětí svobody na let. V této novele se objevují závazky ČSSR, které vyplynuly z mezinárodních úmluv a vnitrostátního práva i ze zásady vyplývající ze zákona o ochraně státního tajemství. Tato úprava trestního práva zůstala beze změny až do roku 1990, kdy v České republice došlo ke zrušení trestu smrti. 36 Poslední poprava byla vykonána dne v Praze, poslední odsouzený se jmenoval Vladimír Lulek a absolutní trest dostal za pěti-násobnou vraždu. 33 příspěvek Evy Žatecké ve sborníku příspěvků, blíže: P. Salák, J. Tauchen aj. Československé trestní právo v proměnách věků. Brno: Masarykova univerzita, str O. Liška Tresty smrti vykonané v Československu v letech opr. a rozš. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, s P. Salák, J. Tauchen, aj. Československé trestní právo v proměnách věků. Brno: Masarykova univerzita, s E. Vlček, Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 2. nezm. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s

18 1.10 Trest smrti po roce 1990 a zákaz Trestu smrti Změnu, kterou předvídal už Tomáš Garrique Masaryk, přinesl zákon č. 175/1990 Sb., tento zákon provedl definitivní zrušení absolutního trestu. Od se pod názvem výjimečného trestu rozumí trest odnětí svobody na let nebo trest odnětí svobody na doživotí Doživotí Uvězněná osoba si tento trest odpykává ve vězení do konce života. Doživotí je nejvyšším možným trestem ukládaným v České republice, uložit jej lze pouze pachateli, který spáchal zvlášť závažný zločin vraždy nebo který při spáchání zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení, vlastizrady, teroristického útoku, genocidy, útoku proti lidskosti, teroru, válečné krutosti, použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje, perzekuce obyvatelstva nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků, úmyslně způsobit smrt člověka. A jen tehdy, pokud je spáchaný zločin mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavržení hodnému způsobu provedení nebo k zvlášť zavržení hodné pohnutce anebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku, přičemž jeho uložení vyžaduje účinná ochrana společnosti, případně není naděje, že by pachatele bylo možno napravit výjimečným trestem odnětí svobody nad 20 až 30 let. 37 V soudní praxi se doživotí uděluje za brutální nebo vícenásobnou vraždu. Soudní psychologové vypracují posudek, ke kterému soud může přihlédnout, při svém rozhodnutí, zdali je u pachatele možná resocializace (náprava), pokud ano, dostane obviněný trest v horní hranici možného trestu odnětí svobody, pokud je resocializace nemožná nebo velice nepravděpodobná, dalo by se říci i problematická, obviněný dostává trest odnětí svobody na doživotí. Legislativa České republiky umožňuje udělení doživotí pro jednu a tutéž osobu pouze jednou, v jiných legislativách, může odsouzený dostat doživotí i několikrát, nejlepším příkladem jsou 37 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 18

19 Spojené státy Americké, kde sériový vrah dostal až 35 doživotních trestů. Takto odsouzená osoba, ale může požádat o podmínečné propuštění až za 447 let. To znamená, že odsouzení na doživotí pro pachatele neznamená konec, ale má i naději, že po splnění podmínek může být podmínečně propuštěn. V České republice je možné nejdříve po 20 letech po odsouzení si požádat o podmínečné propuštění, tuto žádost projednává soud a na soudu záleží, zda žádosti vyhoví či nikoli, aby soud rozhodl kladně je zapotřebí od odsouzeného, aby byla projevena lítost či nějaká známka nápravy. Je uvedeno, podle názorů odborníků psychologického zaměření, že někteří vězni nesnesou myšlenku, že z vězení nikdy nevyjdou živí, proto se raději pokusí o sebevraždu. Nejčastějším způsobem provedení bývá oběšením nebo podřezáním. 19

20 2 Trest smrti a Evropská Unie Dříve než se budu věnovat samotným úmluvám Evropské unie, je dobré zmínit i světové organizace, které se snaží udržovat celosvětový mír a zároveň je vhodné uvést i mezinárodní agentury, které se již několik desítek let věnují vyhodnocováním statistic, na základě podkladů z celého světa, ať už je to na téma trestu smrti či dalších témat. Jedná se o organizaci Amnesty International, zkráceně AI, její výsledky jsem zahrnula do části dotazníkového výzkumu. 2.1 Všeobecná deklarace lidských práv Organizace spojených národů byla založena na konci druhé světové války v San Francisku, z důvodů snahy o udržení a nastolení světového míru. Oficiální vznik organizace spojených národů je datován dnem 24. Říjen 1945, kdy s tímto názvem organizace přišel jako první americký prezident Franklin Delano Roosevelt ve spolupráci s ministerským předsedou Winstonem Churchillem. Jedná se o zásady ochrany lidských práv a s tím spojené právo na život. Tyto principy jsou důležité jak pro vnitrostátní a mezinárodní úroveň, provedla Organizace spojených národů přijetí Všeobecné deklarace lidských práv roku 1948, ale tato deklarace není právně závazná 38 Absolutní trest tu přímo uveden není, deklarace má vypracované programy velmi ze široka, právo na život je chráněno v následujících článcích: Článek 3 - Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. Článek 5 - Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. 39 Teze související s trestem smrti je soudní proces, který v sobě zahrnuje principy např. presumpce neviny, nestrannost soudu, zákaz diskriminace a zásada rovnosti, kdy zákaz diskriminace je uveden v článku dvě a zásada rovnosti je v článku sedm. Další články, které souvisejí s okruhem trestu smrti: 38 Všeobecná deklarace lidských práv z roku Všeobecná deklarace lidských práv z roku

21 Článek 9 - Nikdo nesmí být svévolně zatčen, zadržen nebo vyhoštěn. Článek 10 - Každý má stejné právo, aby byl řádně a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem pokud jde o určení jeho práv a povinností nebo o jakékoli trestní obvinění proti němu. Článek 11 (1) Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má právo být považován za nevinného, pokud není prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly dány veškeré záruky nutné pro jeho obhajobu. (2) Nikdo nesmí být odsouzen pro nějaký čin nebo opomenutí, které v době, kdy byly spáchány, nebyly podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestný činem. Rovněž nesmí být uložen trest vyšší, než jakého bylo možno použít v době, kdy byl trestný čin spáchán. 40 V této deklaraci není nikde uvedeno, že trest smrti je zavrhován, ale ve vnitrostátním právu je možné ho udělit. Později byly přijaty nové listiny, které se lišily od výše uvedené deklarace tím, že státy které tyto listiny ratifikovaly, byly pro ně právně závazné. 2.2 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (dále jen MPOPP) vychází z výše zmíněné Všeobecné deklarace lidských práv je však mnohem konkrétnější a bohatší. Je to další z aktů OSN, který byl přijat v prosinci roku Tento mezinárodní pakt o občanských a politických právech (MPOPP) hlásá právo na život. Ve svých ustanoveních v určitých případech hrdelní trest toleruje za delikty v zemích, kde trest smrti nebyl dodnes zrušen. Pro vybrané státy, které mají zakotven absolutní trest ve svých právních řádech, tento pakt ukládá kvantum omezujících podmínek pro uplatnění absolutního trestu. Pakt se snaží o zrušení nebo omezení hrdelního trestu. Z usnesení patku vyplývá, že není možné znovuzavedení absolutního trestu. Nejdůležitější články týkající se absolutního trestu jsou tyto: 40 Všeobecná deklarace lidských práv z roku I. Hlinovská, Trest smrti. Praha: Univerzita Karlova, s

22 Článek 6 - Každá lidská bytost má právo na život. Toto právo je chráněno zákonem. Nikdo nebude svévolně zbaven života. V zemích, kde nebyl zrušen trest smrti, může být rozsudek trestu smrti vyhlášen pouze za nejtěžší trestné činy v souladu s právem platným v době, kdy byl trestný čin spáchán, a nikoli v rozporu s ustanoveními tohoto Paktu a Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia. Tento trest může být vykonán pouze na základě konečného rozsudku vyneseného příslušným soudem. Jestliže zbavení života znamená zločin genocidia, rozumí se, že nic v tomto článku neopravňuje kterýkoli stát, který je smluvní stranou Paktu, odchýlit se od kteréhokoli závazku, jenž byl převzat na základě ustanovení Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia Každý, kdo byl odsouzen k trestu smrti, má právo žádat o milost nebo zmírnění trestu. Amnestie, milost nebo zmírnění trestu smrti mohou být uděleny ve všech případech. Rozsudek trestu smrti nebude ukládán za trestné činy spáchané osobami mladšími osmnácti let a nebude vykonán na těhotných ženách. Tohoto článku se nelze dovolávat proto, aby se zabránilo zrušení trestu smrti nebo aby zrušení trestu smrti bylo zdrženo kterýmkoli státem; účastníkem tohoto Paktu. Článek 7 - Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech 2. Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech byl zveřejněn v prosinci roku 1989, tento protokol usiluje o zrušení absolutního trestu, navazuje na článek 3 42 Vyhláška ministra zahraničních věcí o Mezinárodním Paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech č. 120/1976 Sb. ze dne 10. Května

23 Všeobecné deklarace lidských práv a na článek 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Absolutní trest byl protokolem upraven v následujícím znění: (1) Nikdo nesmí být podle jurisdikce státu, který je stranou tohoto Protokolu, popraven. (2) Každý členský stát musí přijmout nutná opatření ke zrušení trestu smrti podle své jurisdikce. 43 Přistoupení České republiky k Protokolu bylo dne Z ustanovení je zřejmé, že smluvní strany mají povinnost vytvořit antecedence pro zrušení absolutního trestu. V protokolu je uvedena i možnost učinění výhrady v článku 2, kdy je možné využití trestu smrti, ale jen na základě platné vnitrostátní normě, ale pouze pro válečné období. 2.4 Evropská úmluva o lidských právech Roku 1950 byla přijata Evropská úmluva o lidských právech, která navazovala na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku Podstatnými články týkající se absolutního trestu jsou následující: Článek 2 - Právo na život Právo každého na život je chráněno zákonem. Nikdo nesmí být úmyslně zbaven života kromě výkonu soudem uloženého trestu následujícího po uznání viny za spáchání trestného činu, pro který zákon ukládá tento trest. Zbavení života se nebude považovat za způsobené v rozporu s tímto článkem, jestliže bude vyplývat z použití síly, které není více než zcela nezbytné, při: a) obraně každé osoby proti nezákonnému násilí b) provádění zákonného zatčení nebo zabránění útěku osoby zákonně zadržené c) zákonně uskutečněné akci za účelem potlačení nepokojů 43 Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech z roku Zákon č. 209/1992 Sb., Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a svobod ve znění protokolů č. 3, 5, 8 a

24 Článek 3 - Zákaz mučení - Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. 45 Z tohoto znění je patrné, že se v jednom bodě slučují dvě protikladné skutečnosti a to právo na život a povolení absolutního trestu za určitých podmínek. Jedná se o Protokoly č. 3,5,8. Zvláštností je, že se tyto dvě protikladné skutečnosti navzájem nevylučují. V protokolu číslo 6 dochází k velkým změnám, které se týkají absolutního trestu. Znění je následující: Článek 1 - Trest smrti se zrušuje. Nikdo nemůže být k takovému trestu odsouzen ani popraven. Článek 2 - Stát může zákonem stanovit trest smrti za činy spáchané v době války nebo bezprostřední hrozby války; tento trest bude uložen pouze v případech, které předvídá zákon a v souladu s jeho ustanoveními. Stát sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy příslušná ustanovení tohoto zákona. 46 Česká republika je vázána tímto protokolem ode dne Země, které tento protokol ratifikovaly, se stal závazným, i když zde nedochází k naplnění práva na život, jelikož tato Úmluva ponechává možnost trestu smrti za určitých podmínek (bezprostřední hrozby války a v případě války) a tato možnost musí být uvedena ve vnitrostátní úpravě. Přesto protokol uvádí, že trest smrti je obecně zrušen. 2.5 Listina základních práv Evropské unie Evropským Dnem proti trestu smrti je 10. říjen. Evropská unie bojuje proti tomuto absolutnímu trestu. Evropská unie se ztotožňuje s názorem, že trest smrti nemá smysl pro současnou společnost, není zde pro něj místo. Podporuje odpor k trestu smrti a vyvíjí tlak na státy, které trest smrti stále využívají, aby ho zrušily. Evropská unie ustavičně vyzývá 45 Totéž 46 Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb. ve znění sdělení č. 41/1996 Sb. a č. 243/1998 Sb. 24

25 státy, které ho ještě neratifikovaly, aby tak co nejrychleji učinily nebo k němu přistoupily. 47 Jedním ze členů Evropské unie je i Česká republika. Z členství v Evropské unii vznikly nejen České republice práva, ale i řada povinností, kdy jsme se zavázaly k dodržování Listiny základních práv Evropské unie. Listina je někdy označována jako Charta základních práv, kde uvádí základní práva občanů Evropské unie. V současné době je Listina připojena k tzv. Lisabonské smlouvě, Prezident Václav Klaus požadoval výjimku týkající se Listiny. Odůvodnil to obavami z ohrožení platnosti Benešových dekretů. Tento jeho krok byl některými politiky kritizován a odůvodnění zpochybňováno. Nejdůležitější články z Listiny týkající se absolutního trestu jsou následující: Článek 2 - Právo na život - Každý má právo na život. Nikdo nesmí být odsouzen k trestu smrti ani popraven Článek 4 - Zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu - Nikdo nesmí být mučen ani podroben nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. 48 Členské státy Evropské unie, které se zavázaly slibem, že budou dodržovat Listinu základních práv Evropské unie, mají jako podmínku, že trest smrti musí být vyloučen z jejich vnitrostátních úprav, jinak by tento dokument byl v rozporu s touto listinou EU. Protože Evropská unie trest smrti nepřipouští, stala se jednou z podmínek pro vstup do Evropské unie a i Rady Evropy. V článku 48 a výše se uvádí zásady a principy spravedlivého soudního procesu. Všechny tyto dokumenty jsou považovány jako nejvýznamnější akty, které se věnují a upravují okruhy daného tématu trestu smrti. Z hlediska zpracování tohoto tématu je zapotřebí se zmínit i o české legislativě upravující trest smrti. Abychom viděli rozdíl mezi mezinárodní a vnitrostátních úpravou listin. 47 Evropská unie v České republice: Evropská unie je odhodlána dosáhnout celosvětového zrušení trestu smrti [online]. Dostupné z: 48 Listina základních práv Evropské unie 25

26 2.6 Listina základních práv a svobod Ústavním zákonem je Listina základních práv a svobod vedena jako zákon č. 2/1993 Sb. V hlavě II. oddílu prvním je definována Ochrana základních lidských práv a svobod. Úprava problematiky k trestu smrti je následující: Článek 6 - Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. Nikdo nesmí být zbaven života. - Trest smrti se nepřipouští. - Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. 49 Článek 6 zákona č. 2/1993 Sb., hovoří o výslovném zákazu trestu smrti, naproti tomu Všeobecná deklarace lidských práv tento trest výslovně nezakazuje. Zákon č. 2/1993 Sb., článek 6 je obsáhlejší než článek 3 Všeobecné deklarace lidských práv a svobod, který zní: Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. 50 Další článek, který se zabývá problematikou trestu smrti je následující: článek 7 - (2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. 51 Článek 7 zákona č. 2/1993 Sb., je ve shodě s článkem 5 Všeobecné deklarace lidských práv. Listina základních práv a svobod, vydaná ve sbírce zákonů České republiky, a Všeobecná deklarace lidských práv, vydána Organizací spojených národů, se shodují v bodě nazvaném soudní proces - presumpce nevinny článkem 11 VDLP a článkem 40, odstavce 2 LZPS. 2.7 Trestní zákoník Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., byl vydán ve sbírce zákonů České republiky. Trestní zákoník se trestem smrti nemůže nezabývat, jelikož má novou právní formu, byl by v rozporu se zákonem č. 2/1993 Sb. Trest smrti byl zrušen zákonem č. 175/1990 Sb. Jelikož byl trest smrti 49 Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. 50 Všeobecná deklarace lidských práv z roku Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. 26

27 zrušen zákonem č. 175/1990 Sb., nejvyšším možným trestem v České republice je dle zákona č. 40/2009 Sb., výjimečný trest. Tento trest je upraven 54, ve znění: Výjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje. Trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let může soud uložit pouze tehdy, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena. Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal zvlášť závažný zločin vraždy podle 140 odst. 3, nebo který při spáchání zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení podle 272 odst. 3, vlastizrady ( 309), teroristického útoku podle 311 odst. 3, teroru ( 312), genocidia ( 400), útoku proti lidskosti ( 401), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle 411 odst. 3, válečné krutosti podle 412 odst. 3, perzekuce obyvatelstva podle 413 odst. 3 nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle 415 odst. 3 zavinil úmyslně smrt jiného člověka, a to za podmínek, že a) takový zvlášť závažný zločin je mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku a b) uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let. Uloží-li soud trest odnětí svobody na doživotí, může zároveň rozhodnout, že doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 27

28 Mladiství delikventi Odlišným způsobem se přistupuje k mladistvým pachatelům trestných činů, tento způsob upravuje zákonem č. 218/2003 Sb., zákon o soudnictví ve věcech mládeže. 53 Mladiství představují specifickou skupinu pachatelů, jelikož mnohdy nejsou dostatečně rozumově a mravně vyspělí, a proto je k nim třeba přistupovat jinak než k dospělým pachatelům. Existuje však celá řada menších předpisů, které výše uvedené doplňují SCHELLE, Karel; LAMKA, Roman; TAUCHEN, Jaromír. Demokratizace českého právního řádu ( ). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, str Tamtéž, s

29 3 Dotazníková metoda k Trestu smrti Dotazníkovou metodu písemné dotazování, jsem zvolila pro její dostupnost, nenáročnost pro dotazované respondenty. Výhodou dotazníkové metody je i to, že je vyloučen jakýkoli vliv zadavatele a zároveň dotazovaní mají dostatek času a klidu pro pečlivé vyplňování. Otázky kladené dotazníkovou metou jsou jasné, stručné, některé jsou předem definované, dotazovaná osoba nemusí příliš přemýšlet o složitosti otázek, odpovědi jsou proto velmi rychlé a zároveň můžeme oslovit širokou veřejnost někdy i na jednou. Při písemném dotazování dochází ke ztrátě dotazníkových formulářů, pokud nejsou respondenti dost motivováni nebo pokud dané otázky (téma) respondenty velmi zajím. Dotazníková metoda písemného dotazování by měla mít určitý počet otázek, pro respondenty je lépe méně otázek, aby se dotazovaný příliš nerozptyloval nebo nebyl zahlcen otázkami, pokud bych zvolila obsáhlejší formu dotazníku, některé respondenty by mohl odradit. POHLAVÍ Grafické zobrazení 1 POČET RESPONDENTU MUŽ 39 ŽENA 10 CELKEM DOTAZOVANÝCH 49 Zdroj: vlastní 29

30 3.1 Dotazníková část obecná Vyhodnocuji každé odvětví dotazníkové části zvlášť, protože se mi sice vrátili všechny dotazníky (tzn. 100% návratnost), ale jak je na první pohled zřejmé, bylo více dotazovaných mužů než žen. V tomto případě je provedený výzkum veřejného mínění velmi ovlivněn názorem mužů, nedošlo k souznění počtu adresátů z hlediska pohlaví, přesto je i toto zjištění důležité, protože můžeme vidět hlavní rozdíl mezi rozhodováním žen a mužů. Přesto jsem uvedla grafické znázornění odpovědí obou pohlaví společně. Grafické zobrazení 2 Zdroj: vlastní 30

31 Vyplněný dotazník od oslovených respondentů - žen byl vrácen sice 100%, ale zúčastnilo se pouze 10 oslovených žen, různé věkové skupiny, jiného pracovního zaměření, dosaženého vzdělání i délky pracovního poměru. Oslovení muži, také různých věkových skupin, pracovního zaměření, dosaženého vzdělání a i délky pracovního poměru, byli více ochotní vyplnění dotazníku, celkem oslovených mužů bylo 39 a i zde je 100% návratnost dotazníku. Věková hranice Muži + ženy Níže je uveden graf, ve kterém je společná věková hranice dotazovaných - žen i mužů. Nejsilnější skupinou dotazovaných podle věkové hranice je věk mezi 31 a 40 lety, poté následuje věk od 41 let a více a poslední skupinou je věk od 20 do 30 let. V procentuálním měřítku by se to znázornilo, že první skupina (20 30 let) zaujímá 24%, druhá skupina (31 40 let) zaujímá 47% a třetí skupina (41 a více let) zaujímá 29%. Grafické zobrazení 3 Rozlišení dle věkové hranice Muži + Ženy let let a více let 14 Zdroj: vlastní 31

32 Dosažené vzdělání Muži + ženy Graf zobrazující respondenty dle dosaženého vzdělání. Podařilo se mi získat dat převážně od dotázaných se středoškolským vzděláním ukončeným státní závěrečnou zkouškou maturitou. V procentech je to následovně: Respondenti se základním vzděláním mají 0%, Středoškoláci bez maturity mají 2%, Středoškoláci s maturitou získali 80%, Vyšší odborné vzdělání zujímá 6% a poslední Vysokoškoláci získali 12% z celkového počtu respondentů. Grafické zobrazení 4 Dosažené vzdělání Muži + Ženy Základní vz. 0 Střed. bez m. 1 Střed. s m. 39 Vyšší odbor. 3 Vysokoškol. 6 Zdroj: vlastní 32

33 Pracovní poměr Muži + ženy Délka pracovního poměru byla zvolena, podle současné situace respondenta, tzn., jak dlouhou dobu již pracuje u stávajícího zaměstnavatele. Graf vypovídá následující informace: Pracovní poměr od 0 8 let procenty dosáhl na výši 25%, rozhraní 9 15 let získal 43%, let praxe 8% a poslední hodnotící kritérium 21 a více let praxe 24%. Podle spočítaných údajů byla nejvíce oslovena řada pracujících lidí v rozhraní 9 15 lety. Grafické zobrazení 5 Pracovní poměr (délka) Muži + Ženy 0-8 let let let 4 21 a více let 12 Zdroj: vlastní 33

34 Pracovní zařazení Muži + ženy Pracovní zařazení bylo zvoleno do tří segmentů, nižší management kam jsem zařadila všechny zaměstnance pracující pro určitou společnost (např. manuálně pracující, administrativní pracovníky, pracovníky veřejného sektoru atd ). Pro vyšší management jsem stanovila hranice vzdělání vyšší odborné školy, vysoké školy s tituly Bakalář nebo Magistr, pracujících na pozicích zástup ředitele společnosti, vedoucí určitého úseku administrativy. Vyšší management představujíce ředitelé podniků, vlastníky podniků, členové vlád legislativy. Dle výsledků nižší management obsahuje 61% respondentů, což je nejvíce pro tuto oblast výzkumu, dále je střední management se 12% a třetí segment vyšší management má 27%. Grafické zobrazení 6 Pracovní zařazení Muži + Ženy Nižší management 30 Střed. Management 6 Vyšší management 13 Zdroj: vlastní 34

35 3.2 Dotazníková část praktická Grafické zobrazení 7 Zdroj: vlastní Praktická část dotazníkové metody je rozčleněna na otázky pokládané v dotazníku, kde ke každé otázce je uveden počet odpovědí na dané téma trestu smrti. Tabulka výše zobrazená je souhrnem všech odpovědí získaných od respondentů. Otázka číslo 1. Jste pro Trest smrti? a) Ano b) Ne c) Nevím Počet odpovědí pro Trest smrti od ženského pohlaví bylo 6, pro variantu b) 2 a variantu c) 2. Výsledky ukazují, že převládá odpověď a) pro trest smrti. Odpovědi od mužského pohlaví je následující: varianta a) 30, varianta b) 7 varianta c) 2. Muži se také rozhodli pro variantu a) pro trest smrti. Celkově otázka číslo 1. vyšla pro trest smrti jednoznačně schválením absolutního trestu. 35

36 Otázka č. 2 Pokud Ano, jakou formou by měl Trest smrti probíhat? a) Smrtící injekcí b) Elektrickým proudem (křeslo) c) Zastřelením d) Oběšením e) Ukamenováním f) Stejným způsobem jakým byl proveden trestný čin Nejčastější odpověď mužů na tuto otázku byla možnost a) smrtící injekce, kdy pro možnost a) hlasovalo 9, b) 3, c) 1, d) 0, e) 4 a f) 5. Jedenáct respondentů neodpovědělo vůbec. Ženy volily možnost a) 5, b) 0, c) 0, d) 0, e) 3, f) 0, osm respondentek neoznačilo žádnou odpověď. Přesto nejvíce volená možnost byla možnost a) smrtící injekce pro obě pohlaví. Grafické znázornění výsledků odpovědí 1: na otázku č. 2 Zdroj: vlastní 36

37 Otázka č. 3 Pokud Ne, zvolte důvod: a) Neprůkaznost b) Vysoký věk odsouzené/ho c) Psychické nemoci d) Podjatost soudu korupce e) Trestné činy z nedbalosti Ukazuje výsledek ve znění: muži pro variantu a) 10, ženy 3, varianta b) muži 3 stejně ženy 3, varianta c) muži 4, ženy 0, varianta d) pro obě strany 0, e) muži 3 a ženy 2 hlasy. 21 respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Nejlepší varianta byla opět za a). Zvláštností je, že varianta b) a d) došla k harmonickému souznění obou pohlaví. Otázka č. 4 Schvalujete současné postavení společnosti k Trestu smrti? a) Ano b) Ne c) Nevím Odpověď na možnost a) muži 10, žen 1, možnost b) 12 muži, ženy 3, možnost c) muži 17, ženy 6 hlasů. Vyhrála možnost c), což spíše dokazuje, že respondenti nesledují a neví, jaké je dění z hlediska trestu smrti v současné společnosti. Otázka č. 5 Mělo by se rozhodovat o přijetí Trestu smrti v referendu? a) Ano b) Ne c) Nevím Varianta a) odpovědi od mužů v počtu 37 a 5 žen, varianta b) vyšla pro obě pohlaví stejně 2 hlasy a varianta c) vyšla 3 hlasy jen pro ženy. Vítězná odpověď je za a), respondenti souhlasí s referendem. 37

38 Otázka č. 6 Za jaké trestné činy by měl být Trest smrti? a) Vícenásobná vražda b) Terorismus c) Zneužívání nezletilých osob d) Zvlášť závažné trestné činy K otázce číslo 6, se muži pro bod a) vyjádřili s počtem hlasů 15, ženy 1 hlas, bod b) muži hlasovali číslem 10, ženy 1 hlasem, bod c) muži 0, ženy 7, bod d) muži 14 hlasů a ženy 1 hlas. U této otázky se dostali do podobné shody body a) a d), tzn. Vícenásobná vražda a zvlášť závažné trestné činy. Déle poukazuje na odlišný názor v bodě c), kdy muži tuto variantu nezmiňují, ale ženy ji využily nejvíce. Grafické znázornění výsledků odpovědí 2: na otázku č. 6 Zdroj: vlastní 38

39 Otázka č. 7 Co byste raději volili u závažných trestných činů? a) Trest smrti b) Doživotí c) Jiný způsob. Bod a) pro muže vyšel s 24 hlasy a pro ženy 3 hlasy, bod b) pro muže 11 hlasy pro ženy 7 hlasy, bod c) byl odpovězen pouze muži v počtu 4 hlasů. Tyto hlasy byly dány do kategorie jiných trestů a zde jsem obdržela informace ve znění: mučení, doživotí s výkonem nucených prací, smrt stejný způsobem. Znovu byla potvrzena možnost A) Trest smrti. Otázka č. 8 Jakým jiným trestem by se měl Trest smrti nahradit? a) Doživotí b) Nucené práce c) Vyhoštěním ze země d) Jiný trest Odpověď na otázku číslo 8, se většinou shoduje s odpovědí číslo 7, v případě bodu d), kde byla dána stejná odpověď ve znění: doživotí s výkonem nucených prací. Jinak vyhodnocená data vyšla pro možnost a) muži: 24, ženy 3 hlasy, možnost b) 6 hlasů od ženy a 15 hlasů dali muži, možnost c) s výsledkem 0 a možnost d) 1 hlas od ženy. Výsledkem je bod a) doživotí. Otázka č. 9 Byl/a byste pro znovuzavedení Trestu smrti? a) Ano b) Ne c) Nevím Z analyzovaných dat je zřejmé, že výsledná odpověď je za a) Ano, když ženy na tuto možnost hlasovaly 6 hlasy, muži 25 hlasy, možnost b) pro ženy znamenala hodnocením 2 hlasů a pro muže 11 hlasů, a konečná c) varianta pro ženy 2 hlasy a pro muže 3 hlasy. 39

40 Otázka č. 10 Měl by mít odsouzený právo na poslední přání a proč? a) Ano b) Ne c) Nevím Podle poslední odpovědi jak ze strany mužů, tak ze strany žen, vyplývají následující čísla. Možnost a) pro ženy 2 hlasy pro muže 5 hlasů, možnost b) pro ženy 6 hlasů pro muže 23 hlasů poslední možnost c) pro ženy 2 hlasy pro muže 11 hlasů. Posledním vítězem otázky číslo 10 je možnost B) nemá právo na poslední přání, a k druhé části otázky proč jsem obdržela, následují dvě možnosti a to že, tomu, komu blížil, taky nedal možnost, zbytečné náklady. Grafické znázornění výsledků odpovědí 3: na otázku č. 10 Zdroj: vlastní 3.3 Analýza dotazníkové metody Zvolila jsem počet otázek v praktické části na 10, převážně se jedná o otázky s předem volitelnou možností, dotazovaní nemají moc prostoru k samotnému vyjádření, volí vždy danou možnost. Pro mě jako autorku je tento způsob nejlepší pro vyhodnocení výzkumu a i 40

41 pro zpracování dat, počet respondentů, kteří mi odpověděli je velká řada, proto jsem provedla zúžení dotazovaných na 49. Velice mě překvapil zájem o dané téma Trestu smrti a i velká ochota spolupracovat na výzkumu. Výsledky, kterých jsem dosáhla, jsou pouze okrajové, jelikož dotazovaný segment byl severní Čechy a pět respondentů ze zahraničí (Velká Británie, Španělsko), proto jsem použila do bakalářské práce i výzkumy uvedené na internetové síti např. společnost AI (Amnesty International), nebo společnosti CVVM (centrum pro výzkum veřejného mínění), které spolupracuje i se statistickým úřadem ČR, aby bylo možno porovnání výsledků. 3.4 Údaje organizace AI k aplikaci Trestu smrti ROK 2010 Z dostupných informací z roku 2010 získaných od organizace Amnesty International je 95 zemí, které trest smrti nemají ve svých legislativách a ani absolutní trest nevykonávají, 9 zemí vykonává trest smrti pouze výjimečně a to například za zločiny v době války, další země 35 nazývané abolicionistické, 55 posledních 58 zemí, které absolutní trest mají a stále ho vykonávají, ale je známo jen 18 zemí ve kterých byl trest smrti vykonán (rok 2009). 56 Státy, které vykonávají trest smrti, jsou převážně na asijském a africkém kontinentu. Překvapuje mě, že sem patří i státy považované za vyspělé jako je např. Japonsko, Singapur, Spojené státy Americké. Spojené státy Americké mají jiný právní systém než Evropa. USA patří nejen k nejčastějším vykonavatelům trestu smrti (např. v roce 1999 bylo popraveno 98 lidí), ale také vede statistiku poprav uskutečněných na odsouzených, kteří byli v době spáchání zločinu mladší 18 let (13 popravených od roku 1990). Amnesty International ukazuje na vysokou potencionální míru justičních omylů, od roku 1973 bylo ve Spojených státech Amerických více než 85 odsouzených od trestu smrti osvobozeno, kdy se zjistila jejich 55 tzn. že trest smrti je uzákoněn v právním řádu, ale za období 10 let nebyl vykonán

42 nevina. Na to, že žijeme v novém tisíciletí, se ve světě stále používá široká možnost metod výkonu absolutního trestu. 57 Velká část zemí kombinuje několik způsobů najednou (tzn., že existuje výběr z několika, neznamená to výkon několika způsobů najednou jako např. ve středověku). Nejčastějším způsobem je zastřelení, tento způsob je praktikován v 73 zemích, další možnost je oběšení, vykonává ho 58 zemí, ukamenování praktikuje 6 zemí, následuje smrtící injekce 5 zemí, useknutí hlavy 3 země, 1 země vykonává popravu na elektrickém křesle a stejný počet zemí jako je u elektrického křesla je i u smrtícího plynu. Mezi státy Unie, kde nebyl v letech trest smrti ani vynesen ani vykonán, patří: Aljaška, Hawai, Kansas, New York atd Mezi státy, kde byl rozsudek vynesen, ale nikdy nebyl vykonán, patří: Oklahoma, New Jersey, Kentucky, Washington atd 58 ROK 2011, dne Trest smrti, vykonáváme v menší míře než v roce 2010, ale s větším nasazením. Počet států, které stále vykonávají trest smrti za posledních 10 let, klesl o jednu třetinu. V roce 2011 však rapidně narostlo množství poprav ve státech, které trest smrti uplatňují. Ve své výroční zprávě Rozsudky smrti a popravy 2011 to uvedla mezinárodní organizace Amnesty International. 59 Většina zemí od používání trestu smrti ustupuje, uvedl SalilShetty, generální tajemník Amnesty International. Těm, které tuto krutou metodu stále používají, vzkazujeme: jste pozadu a je načase, abyste tento nelidský a ponižující trest přestaly vykonávat. 60 Společnost Amnesty International má k dispozici informace ohledně poprav uskutečněných např. v Íránu, že daná země nepřiznává oficiální a skutečný stav popravených osob. Ve třech zjištěných případech za trestné činy provedla popravu osob mladších 18 let, což porušuje mezinárodní právo na ochranu lidských práv a základních svobod Stejné internetové stránky 60 Stejné internetové stránky 42

43 Většina zemí, kde byla provedena poprava nebo odsouzení k trestu smrti, neměly odsouzení dle zákona spravedlivý soudní proces. Některé země přiznání ke spáchanému trestnému činu vynucovala mučením nebo nátlakem země, které tyto metody využívaly, byly: (někde i jsou) například Bělorusko, Čína, Írán, Irák, Severní Korea a Saúdská Arábie, což také je v rozporu s mezinárodním právem. 61 Co se zlepšilo? I v zemích, kde je trest smrti vykonáván ve vysoké míře, došlo v roce 2011 k určitému pokroku, snížení vykovávání absolutního trestu nebo k jeho úplnému zrušení. Čína popravila více lidí, než celý svět dohromady. Přesné počet vykonaných poprav ale nelze zjistit, protože Čína tyto údaje uchovává jako státní tajemství. V Evropě a v zemích bývalého Sovětského svazu se popravuje v jediném státě - Bělorusku. V roce 2011 zde byli popraveni dva lidé. Trest smrti v číslech. V roce 2011 byl aplikován trest smrti nejméně na 676 lidech ve 20 státech. Oproti roku 2010 byl hrdelní trest vykonán o 149 odsouzených více. Nejvyšší místo v seznamu poprav zaujímá Čína, s orientačním číslem 1000 popravených, druhé místo zaujímá Írán 360 popravených, následuje Saudská Arábie 82 osob, Irák 68 osob, Spojené státy Americké 43 popravených, Jemen 41 odsouzených na trest smrti, Severní Korea 30 popravených a poslední země je Somálsko s 10 popravenými. Jak vyplývá ze seznamu největším vykonavatelem trestu smrti Čína, ta provedla poprav více než všechny státy dohromady, ale skutečný stav přesto není znám, jelikož jak už bylo zmíněno, výše jedná se o státní tajemství, tzn., že popravených osob může být více. Na blízkém východě došlo k nárůstu poprav o 50%, největší zásluhu mají čtyři státy: Irák, Írán, Saudská Arábie, Jemen. Pouze 20 států ze 198 využívalo absolutní trest, jedná se o snížení jedné třetiny oproti roku 2002, kdy vykonávalo trest smrti 31 zemí, ale zajímavé je 61 Stejné internetové stránky 43

44 číslo 140, což znamená, že dané země mají trest smrti zrušen zákonem nebo tento trest v praxi nevyužívá. Dle informací společnosti AI ke konci roku 2011 čekalo ve vězeních na absolutní trest odsouzených. Rozsudek trestu smrti dostali odsouzení např. za cizoložství a sodomii v Íránu, obchodování s lidskými ostatky v Demokratické republice Kongo, odpadnutí od víry v Íránu, rouhání v Pákistánu, čarodějnictví v Saudské Arábii a za drogové delikty ve více než deseti zemích světa. V Bělorusku a Vietnamu dokonce nebyli odsouzení ani právní zástupci či rodina informováni, že se blíži poprava odsouzeného. Veřejné popravy vykonávala Severní Korea, Saudská Arábie, Somálsko i Írán. 44

45 4 Novodobé způsoby vykonávání Trestu smrti Krátce uvádím způsoby poprav prováděných ve Spojených státech Amerických. Poslední poprava v USA byla provedena 3. Března 1999 v Arizoně, plynovou komoru v současnosti v USA používá 5 států, odsouzený si, ale může zvolit ze tří variant popravy. Za prvé je to smrtící injekce, za druhé elektrické křeslo a poslední možnost je plynová komora. Plynová komora vzduchotěsná místnost s lehátkem nebo židlí, na níž se upoutá odsouzený. Smrt odsouzeného způsobuje plynný kyanid. Poprvé byl tento trest smrti použit ve státě Nevada v roce 1921 považuje se za nehumánní popravu, jelikož utrpení osoby je jednoznačné: lapání po dechu, třes popřípadě zvracení, to vše trvá několik sekund. Samotná smrt se dostaví až po několika minutách, nejčastěji je toto rozmezí 6 až 18 minut, takže smrt plynem je velmi pomalá. Před samotným výkonem trestu smrti dostává vězeň pokyny, aby si urychlil smrti, že se musí několikrát zhluboka nadechnout po vypuštění plynu. Tato metoda se v současnosti využívá v pěti státech (Arizoně, Kalifornii, Marylandu, Missouri a Wyomingu), ale nevýhodou této popravy je, že je velmi finančně náročná proto se od ní opouští. Obrázek 2: Plynová komora Zdroj: 45

46 Smrtící injekce jedna z nejrozšířenějších a nejhumánnějších metod absolutního trestu, začala být uplatňována roku 1977 ve Spojených státech Amerických a je stále používána v 23 státech USA. Odsouzený je připoután k lůžku nebo stolu, který připomíná operační stůl, odsouzenému je vstříknuta látka sodiumthiopenton, která způsobí, že dotyčný po 10 až 15 sekundách usíná. Následují další injekce, ale ty už obsahují smrtící látku. Jedna injekce zastavuje dýchání a druhá zastavuje činnost srdečního svalu. Pro provedení aplikace látky je zapotřebí odborník jinak mohou nastat komplikace, ale světová asociace lékařů (WMA) roku 1981 vydala prohlášení, že lékař podílející se jakkoli na vykonání trestu smrti tímto způsobem porušuje etický kodex, pokud by, ale prohlásil odsouzeného za mrtvého, nedopouští se žádného porušení, nesmí se aktivně podílet na popravě. Smrtící injekce se využívá ve 34 státech a touto metodou bylo usmrceno 406 vězňů. Obrázek 3: Smrtící injekce Zdroj: 46

47 Zastřelení bývá nejvíce používáno ve válečném období, jedná se o hodně rozšířený způsob výkonu trestu smrti. Střely zasahující hlavu nebo jiné životně důležité orgány působí převážně okamžitou smrt, protože dochází k celoplošnému poškození a destrukci mozku. Pokaždé se, ale střelcům (popravčí četě) nepodaří zasáhnout životně důležité orgány a odsouzený se dostává do těžké agónie. Někteří střelci popravčí čety míří mimo, aby nebyli zodpovědní za smrt vězně. Tento způsob trestu smrti je legální v Utahu a Oklahomě. Obrázek 4: Zastřelení Zdroj: Oběšení v roce 1965 byl trest smrti způsobem oběšení zrušen ve státě Velká Británie a po roce 1990 v Československu, nyní se tento způsob vykonává ve státech Delaware, Washington, ale od roku 1976 si tento způsob popravy vybrali pouze tři vězni, protože je považována za rychlou, bezbolestnou a jistou smrt. 47

48 Obrázek 5: Oběšení Zdroj: Elektrické křeslo vynalezl a sestavil na zakázku Thomas A. Edison, podnětem pro sestrojení křesla byla současná forma poprav, tvrdilo se, že současná forma poprav je nehumánní a zastaralá. Podobu dnešního elektrického křesla vymyslel Alfred P. Southwick, první elektrické křeslo se vyrobilo v roce 1888 v New Yorku a poprvé bylo použito v roce Na popravy vykonávají se na elektrickém křesle, není hezký pohled, protože se mění barva kůže, šíří se zápach spáleného masa a vyprazdňují se útroby. Pro vězně je to hrozná smrt, protože nenastává okamžitě, ale až po několika minutách. Zároveň záleží, ve kterém státě se poprava provádí, jelikož každý stát používá jiné voltové napětí, ale smrt musí nastat nejpozději do dvou minut. Pro všechny státy je společné, že popravu vykonávají minimálně tři popravčí, nikdo neví, kdo z nich zmáčkl tlačítko, které způsobilo odsouzenému smrt. Dnes je elektrické křeslo legální ve státech Florida, Tennessee, Kentucky atd, jediný stát, kde je tento způsob absolutního trestu využíván jsou Filipíny. 48

49 Obrázek 6: Elektrické křeslo Zdroj: Setnutí hlavy gilotina (vynálezce Dr. Guillotin) se stala slavnou za francouzské revoluce, kde pod odstřím gilotiny skončili i králové, královny, požívala se ve Velké Británii. V dnešním světě se setnutí hlavy vykonává v Saudské Arábii a ostatních arebských státech. Tato metoda se považuje za humánní, protože je velmi rychlá stejně jako oběšení. Bylo, ale zjištěno, že po setnutí hlavy zůstává mozek činný ještě několik sekund a mozek registruje bolest, je to dáno okysličenou krví po setnutí, délka utrpení žáležela na přesnosti kata. 49

50 Obrázek 7: Setnutí hlavy - gilotina Zdroj: Garota nebo garotte - jedná se o nástroj, který se používal v Portugalsku, Španělsku a v dalších koloniích spravující tyto kolonie Portugalsko, Španělsko. Vězeň se posadil a pomocí tohoto zvláštního zařízení byl udušen nebo odsouzenému byl zlomen hrtan či trachea. V současnosti se garota již nepoužívá, tento nástroj byl využíván hlavně od středověku do roku

51 Obrázek 8: Garota nebo garotte Zdroj: Ukamenování používá se především za sexuální trestné činy (např. cizoložství), tento způsob trestu smrti má tradici v zemích Středního východu např. Írán. Hlavní zmínka je již datována v bibly, proto dlouhá tradice. Odsouzené osobě svážou ruce a nohy, zahrabou ji do písku, kde kouká jen hlava, která je zakryta rouškou. Zhysterizovaný dav potom začne házet kameny až do té doby, než ustanou výkřiky odsouzené osoby, kdy dav usoudí, že trest byl vykonán. Zvláštností je, že Íránské zákony zakazují pro ukamenování používat velké kameny, aby smrt nenastala příliš rychle, odsouzené osobě se snaží přivodit co největší utrpení, což se považuje za dost barbarské a nehumánní. 51

52 Obrázek 9: Ukamenování Zdroj: Obrázek 10: Mapa světa Zdroj: 52

53 Popis mapy světa: o Tmavě modrá barva absolutní trest zrušen pro všechny delikty o Červená barva trest smrti je uplatňován i proti osobám mladších 18 let o Zelená barva hrdelní trest nezrušen, ale za posledních 10 let nebyl uplatněn o Světle modrá barva trest zrušen, pro normální delikty (kromě válečného stavu) o Oranžová barva trest smrti je vykonáván 53

54 Závěr V bakalářské práci jsem se snažila přiblížit laické veřejnosti pohled na trest smrti jak z hlediska historie, tak z hlediska právního smlouvy, jedná se o smlouvy, které byly uzavřeny dle právní legislativy České republiky tak legislativy Evropské Unie. Tyto smlouvy nejsou pouze ze současnosti, ale i z minulosti, jak je z jejich obsahu vidět, je také zřejmé jakým způsobem se trestní právo vyvíjelo a vyvíjí. Důvodem zkrácené historie trestu smrti je pohled na rozvoj absolutního trestu s ohledem na lidskou společnost, jejím rozvojem a uplatňování norem v dějinách. Nejdříve z hlediska celosvětového, od počátku lidstva až do dnešní doby. Poté byl proveden pohled na historický exkurz trestu smrti v českém království od doby temna (středověk) do doby světla (osvícenství). Dále jsem provedla skok zkrácenou historií zaměřenou na Československo, její tehdejší právní úpravy k trestu smrti. Zabývala jsem se i současnou legislativou České republiky, kde je uvedeno, že hrdelní trest je nepřípustný = nelegální. Další část bakalářské práce je věnována právním dokumentům České republiky i dokumentům mezinárodního práva, tyto dokumenty jsou uloženy v archivech u sekretáře Evropské Unie a u dalších institucích mající právní sílu od výše uvedené Evropské Unie. Kapitola se věnuje krátkému rozlišení dokumentů zabraňujícím uskutečnění absolutního trestu, poté odhaluje vývoj těchto smluv jak z hlediska České republiky, tak z hlediska mezinárodních smluv. Nejdůležitějším dokumentem pro zrušení trestu smrti je Listina základních práv a svobod, kde je uveden jeden z nejcennějších poznatků a tj. každý člověk má právo na život. V bakalářské práci je i uvedeno, že i v dnešním 21. století, století techniky, se nacházejí země (státy), které mají trest smrti: a) Aktivní, ale nevyužívají absolutní trest b) Aktivní a využívají absolutní trest ve výjimečných případech c) Aktivní a plně absolutní trest využívají 54

55 d) Neaktivní, zrušený bez možnosti obnovy Evropská společnost si pro kontrolu, doporučení, nařízení vybrala právní orgán, který má povinnost pomocí nařízení, vyhlášek, stanov, zákonů svým členským zemím začlenit do jejich právních systémů zákony, které jsou nutné pro zákaz trestu smrti. Tyto právní orgány se snaží absolutní trest zrušit celosvětově. Trest smrti je ve své podstatě velmi jednoduchým nástrojem vládnoucí moci k udržení pořádku ve společnosti, kterou se snaží ovládat, ať už jeho vykonáváním nebo jen psychologickou hrozbou. Zejména v zemích, kde není možnost vzdělání nebo je vzdělání záměrně potlačeno např. Čína, Severní Korea atd Z posledního seznamu odsouzených vyplývá, že se tito lidé hrozby absolutního trestu nebáli, své trestné činy provedli brutálním způsobem. Při odsouzení nebyl projeven žádný soucit nebo lítost nad daným skutkem a to vede k zamyšlení nad současnou společností, zda by nebylo vhodné znovu zavést trest smrti a tímto způsobem dané pachatele ze společnosti odstranit. Zvolené téma je velmi obsáhlé a složité pro definitivní závěr zda trest smrti ano či ne. Někteří zastánci absolutního trestu nechtějí znát důvody pro zrušení trestu a i naopak od nepříznivců jsou ohlasy nevůle slyšet jakékoliv argumenty pro trest smrti, proto záleží jen na nás samotných, zda se přikloníme k argumentům pro trest smrti nebo proti. Snažila jsem se ze získaných informací sestavit práci tak, aby si každý mohl vytvořit svůj vlastní názor a měl i objektivní pohled na tento absolutní trest. Dle mého názoru věřím, že by se samotný trest smrti měl znovu zavést, já sama patřím mezi příznivce trestu smrti, ale za určitých podmínek. První podmínkou je, že daný trestný čin musí být spáchaný za zvlášť závažných podmínek, tj. brutální vražda, terorismus a co jediné může porušit tuto podmínku je zneužívání nezletilých osob. U tohoto specifika s mým osobním názorem většina obyvatel nesouhlasí, hlavně v té části zneužívání nezletilých osob, protože si myslí, že tito pachatelé jsou nemocní. Já jsem přesvědčena, že tento skutek nemoc není jak si pak vysvětlit, co provedli nebohému, bezbrannému dítěti, takto zneužité děti mají do zbytku života určitý handicap a nic už to neodstraní. Další podmínkou je, že dotyčná odsouzená osoba neprojevuje žádnou emoci, je 55

56 apatická ke svému skutku, nemá v sobě kousek slušnosti, aby se omluvil, alespoň pozůstalým. Poslední podmínka je, že by trest smrti měl být vykonáván okamžitě po skončení procesu, kde je naprosto zřejmý pachatel, žádné průtahy (odvolání atd ) sice náklady na výkon absolutního trestu jsou vysoké, ale jednorázové, dále už nezatěžují společnost. Proto bych byla ráda, že po přečtení bakalářské práce si každý sám za sebe zvolí svůj postoj a třeba se najde i někdo, kdo bude s mým názorem na trest smrti souhlasit. 56

57 Seznam použité literatury Knižní díla: B. FROMMER, Národní očista: retribuce v poválečném Československu, Praha Academia 2010, ISBN C. H. BECK, Nový trestní zákoník, trestní řád, přestupky, r. 2004, ISBN E. VLČEK, Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu, 2. Vydání, Brno 2004, ISBN I. HLINOVSKÁ, Trest smrti, Praha: Univerzita Karlova, 1998 J. KUKLÍK ml., Prezident Masaryk a trest smrti - dějiny a současnost 5/98 J. NOLČ, Ústava České republiky v otázkách a odpovědích, 1 vydání, Computer Press Brno, r. 2004, ISBN J. TAUCHEN, P. SALÁK, M.ŠEJVL - Československé trestní právo v proměnách věků, Brno 2009, ISBN J. VOREL, Trest smrti minulost a současnost, r. 2011, ISBN K. KAPLAN, P. PALEČEK, Komunistický režim a politické procesy v Československu, Brno: Barrister & Principal 2001 ISBN K. MALÝ, Dějiny českého a československého práva do roku 1945, 3. přepracované vydání, Praha: Linde 2005, Praha: Leges 2010, ISBN L. JARKOVSKÁ, Odplata či spravedlnost?: mimořádné lidové soudy na Královéhradecku, Praha: Prostor 2008, ISBN M. MONESTIER, Historie trestu smrti Dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost, nakladatelství Rybka Publishers, r. 1998, ISBN O. LIŠKA A KOLEKTIV, Vykonané tresty smrti Československo , Praha Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, r. 2000, ISBN O. LIŠKA, Tresty smrti vykonané v Československu v letech , 2. opravené a rozšířené vydání, Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu R. van DÜLMEN, Divadlo hrůzy - soudní praxe a trestní rituály v raném novověku, 1. Vydání Praha: Rybka Publishers, 2001, ISBN Z. BENEŠ, Rozumět dějinám: vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech , Praha: Gallery

58 Časopisy: EPOCHA SPECIÁL, vydavatelství RF HOBBY, léto ISSN SVĚT SPECIÁL, vydavatelství EXTRA PUBLISHING, léto ISSN Judikatura: Primární normativní právní akty Listina základních práv a svobod EU Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č.209/1992 Sb. ve sdělení č. 41/1996 Sb., a zákon č. 243/1998 Sb. Ústavní zákon č.2/1993 Sb., a Ústavní zákon č.162/1998 Sb., listina základních práv a svobod Všeobecná deklarace práv z roku 1948 Vyhláška ministerstva zahraničních věcí o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech z r Zákon č. 100/2004 Sb. m. s., Druhý opční protokol k mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon Zákon č. 175/1990 Sb., o zrušení trestu smrti a nahrazením výjimečným trestem Zákon č. 209/1992 Sb., Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Zákon č. 231/1948 Sb., ochrana lidově demokratické republiky Zákon č. 232/1948 Sb., upraven zákon pro politické procesy Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Zákon č. 45/1973 Sb., novela trestního zákona ÚZ č. 746 Ústava České republiky, listina základních práv a svobod, Nakladatelství Sagit, ISBN Elektronické zdroje: BLUECAT - Popravy ve světě, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIMEDIA COMMONS, [cit ]. Dostupné na WWW: 58

59 WIKIPEDIE, Doživotí, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIPEDIE, Elektrické křeslo, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIPEDIE, Plynová komora, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIPEDIE, Trest smrti, [cit ]. Dostupné na WWW: EVROPSKÁ KOMISE, [cit ]. Dostupné na WWW: EVROPSKÁ UNIE, [cit ]. Dostupné na WWW: EVROPSKÁ UNIE, [cit ]. Dostupné na WWW: anguage=cs&guilanguage=en AMNESTA INTERNATIONAL, [cit ]. Dostupné na WWW: EVROPSKÝ PARLAMENT, [cit ]. Dostupné na WWW: MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ, [cit ]. Dostupné na WWW: vely_primarniho_prava_eu/lisabonska_smlouva/listina_zakladnich_prav_evropske_unie.html NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, [cit ]. Dostupné na WWW: INFORMAČNÍ CENTRUM OSN V PRAZE, [cit ]. Dostupné na WWW: COUNCIIL OF EUROPE, [cit ]. Dostupné na WWW: DEATH PENALTY INFORMATIN CENTER, [cit ]. Dostupné na WWW: 59

60 EUROPEAN COMISSION, [cit ]. Dostupné na WWW: IA. COM, [cit ]. Dostupné na WWW: MUČENÍ, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIPEDIE, Garota, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIPEDIE, Mapa, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIPEDIE, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIPEDIE, Gilotina, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIPEDIE, Mapa, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIPEDIE, [cit ]. Dostupné na WWW: WIKIPEDIE, [cit ]. Dostupné na WWW: 60

61 Seznam příloh, grafických zobrazení a zkratek Seznam příloh: Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6 Seznam odsouzených vězňů na doživotí Popravy v roce mapa Země s největším počtem poprav v roce graf Dotazník Vyhodnocení dotazníkové metody - tabulka Zjednodušená verze legislativního procesu Seznam grafických zobrazení: Grafické zobrazení Grafické zobrazeníí Grafické zobrazení Grafické zobrazení Grafické zobrazení Grafické zobrazení Grafické zobrazení Obrázky: Obrázek 1: Historie Trestu smrti... 7 Obrázek 2: Plynová komora Obrázek 3: Smrtící injekce Obrázek 4: Zastřelení Obrázek 5: Oběšení Obrázek 6: Elektrické křeslo Obrázek 7: Setnutí hlavy - gilotina Obrázek 8: Garota nebo garotte Obrázek 9: Ukamenování Obrázek 10: Mapa světa

62 Výzkum: Grafické znázornění výsledků odpovědí 1: na otázku č Grafické znázornění výsledků odpovědí 2: na otázku č Grafické znázornění výsledků odpovědí 3: na otázku č

63 Seznam použitých zkratek: např. například tzn. to znamená CVVM Centrum pro výzkum veřejného mínění č. číslo OSN Organizace spojených národů atd. a tak dále tzv. takzvané (ě), (á), (ý) WMA Světová organizace lékařů tj. to jest ČR Česká republika AI Amnesty International společnost provádějící výzkum Sb., Sbírka zákonů LZPS Listina základních práv a svobod m. s. mezinárodní smlouva ČSSR Česká socialistická republika Základní vz. Základní vzdělání Střed. bez m. Středoškolské vzdělání bez maturity Střed. s. m. Středoškolské vzdělání s maturitou Vyšší odbor. Vyšší odborné vzdělání Vysoko. Vysokoškolské vzdělání Střed. management Střední management EU Evropská unie EHS Evropské hospodářské společenství ESUO Evropské společenství uhlí a oceli 63

64 Seznam vězňů odsouzených na doživotí v ČR Příloha č. 1 V současnosti se v ČR nachází 35 doživotně odsouzených vězňů. Doživotně odsouzení vězni jsou umístěni ve věznicích Valdice, Mírov a Opava. Vladimír Bayer Oto Biederman ČangČchü-Liang Ludvík Černý Alexandr Dřímal Jaroslava Fabiánová Ondrej Gažik Jaroslav Hejna Vladimír Herbrych SohibekJuldašbajev Jiří Kajínek Dušan Kazda Dušan Kotlár Josef Kott Juraj Kučerák Vladimír Kuna 25 let) Michael Kutílek Stanislav Lacko Ivan Lázok Zdeněk Maleček Luboš Miko (1 vražda) (5 vražd) (3 vraždy) (5 vražd) (2 vraždy) (4 vraždy) (1 vražda) (3 vraždy) (1 vražda) (1 vražda) (2 vraždy) (1 vražda) (1 vražda) (4 vraždy spolu s Kutílkem) (3 vraždy) (napomáhání k 5 vraždám Černého, rozsudek později změněn na (4 vraždy spolu s Kottem, 1 vražda samostatně) (1 vražda) (1 vražda) (1 vražda) (1 vražda) 64

65 Ladislav Pacovský Pavel Peca Marian Rafael Ivan Roubal Robert Schjanger Josef Schottenhammel Miloslav Sláma Jaroslav Steinbauer Jaroslav Stodola Dana Stodolová Miloslav Širůček Jiří Šouta Miroslav Szettey Jan Uhljar Bohumír Vacík Martin Vlasák Zdeněk Vocásek Petr Zápotocký Petr Zelenka Jaroslav Zezula (3 vraždy) (3 vraždy) (1 vražda) (5-8 vražd) (1 vražda) (1 vražda) (3 vraždy) (2 vraždy) (8 vražd spolu s manželkou Danou) (8 vražd spolu s manželem Jaroslavem) (3 vraždy) (pokus o vraždu) (1 vražda) (2 vraždy) (4 vraždy) (2 vraždy) (2 vraždy) (1 vražda) (7 vražd) (2 vraždy) 65

66 Popravy v roce přehled Příloha č. 2 66

67 Příloha č. 3 ZEMĚ S NEJVĚTŠÍM POČTEM POPRAV V ROCE