TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D."

Matěj Brož
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

2 Trestní právo Odvětví veřejného práva Ochrana společnosti před kriminalitou - určuje, které společensky nebezpečné činy jsou trestné - stanoví tresty za tyto činy

3 Vazba na etické hodnoty dané společnosti 1) význam i pro formování právního vědomí a veřejného mínění (preventivní působení trestního práva) 2) Odráží ty pro přežití společnosti nejvýznamnější hodnoty a chrání nejvýznamnější společenské vztahy

4 Trestní právo hmotné (materiální) - též trest. právo v užším smyslu či kriminální trest. právo (vedle něj jej tvoří trestní právo správní) - upravuje podmínky trestnosti, katalog skutkových podstat, trestů a ochranných opatření Trestní právo procesní (formální) - upravuje proces vedení trestního stíhání

5 Teorie důvodu a účelu trestání 1) Absolutní (retributivní) teorie - vliv učení I. Kanta (trest jako kategorický imperativ) - trest představuje odplatu za spáchané zlo - nesleduje se žádný konkrétní účel (např. převýchovu) (trest, resp. či spravedlnost obnovení řádu v dané společnosti je účelem sama o sobě)

6 2) Relativní (preventivní) teorie - C. Beccaria, A. Feurbach (individuální a generální prevence) - trestá se, aby se nepáchalo zlo - nereflektuje požadavek spravedlivosti trestu (až extrémní rozpor u právního utilitarismu)

7 Účinnější je vždy jistota, že trest pachatele dostihne, než hrozba tvrdého trestu Přísné tresty nejsou sami o sobě v boji proti kriminalitě efektivní (k relativním teoriím i nacistická teorie zastrašení - exemplární kruté tresty)

8 3) Teorie smíšené (slučovací) kombinuje v sobě požadavek spravedlivého trestu s účelností jeho uložení (individuální a generální prevence) - trest musí reflektovat i povahu a závažnost spáchaného činu a být mu adekvátní (trest jako obranná reakce společnosti)

9 Individuální prevence působení na osobu pachatele 1) zabránění v páchání trestné činnosti (vězení, ochranná opatření, zákaz výkonu činnosti) 2) výchovné působení trestu na pachatele

10 Generální prevence působení na ostatní občany a na veřejnost 1) funkce odstrašení 2) informace, jakého jednání se vyvarovat (u řádných občanů může posílit pocit bezpečí)

11 Odstraňme právo trestní a budeme mít právo pěstní, návrat k svémoci, k odvetě, rozvrat celého sociálního pořádku A. Miřička Trest je také obrannou reakcí společnosti Institucionální trestání pachatelů umožňuje udržet sociální řád i v tom smyslu, že brání svémocné odplatě (vendetě)

12 Trestní právo a právní stát I) Trestní právo má druhotný, akcesorický či subsidiární charakter ve vztahu k ostatním odvětvím práva 1) tyto vztahy již tedy upraveny i v jiných právních odvětvích 2) trestní právo - ultima ratio (poslední řešení - 12/2 TZ)

13 Trestní právo jako ultima ratio 1) má sloužit primárně jako prostředek ochrany před kriminalitou a nikoli jako prostředek k jiným cílům (po roce 1948 a poté i v době tzv. normalizace užíváno k prosazování např. politických a hospodářských reforem a obecně k řízení vývoje společnosti) 2) trestního práva nemá být použito tam, kde je možné stejného nebo obdobného výsledku dosáhnout jinak (subsidiarita trestněprávní represe obecně má nejzávažnější následky a zároveňi primát prevence před následnou represí)

14 II) V demokratickém státě primát ochrana osobnosti člověka, jeho důstojnosti a lidských práv priorita těchto hodnot (odráží se i např. ve struktuře zvláštní části trestního zákoníku) III) Zásada odpovědnosti za spáchání trestného činu - požadavek spravedlnosti (přiměřenosti) rozsudku a trestu - spáchání činu se bylo možno vyhnout zásada odpovědnosti za zavinění (nullum crimen sine culpa) IV) Zásada humanismu (projevuje se např. v zrušení trestu smrti) vztahuje se na způsob výkonu trestu a resocializace

15 Zásada žádný trestný čin, žádný trest bez zákona Čtyři dílčí zákazy (jako nástroje zamezení svévole a garance právní jistoty) nullum crimen, nulla poena sine lege 1) scripta, 2) stricta, 3) praevia, 4) certa 1) zákaz obyčejového práva (trestní právo je zákonné - psané) 2) zákaz analogie v neprospěch pachatele (zákaz analogie ve vztahu ke katalogu skutkových podstat, trestů a ochranných opatření) 3) zákaz retroaktivity přísnějšího trestního zákona 4) zákaz užívání neurčitých právních norem skutkové podstaty trestných činů i vodítka pro výběr trestu musí být dostatečně určité

16 Místo trestního práva v právním řádu Úkolem trestního práva je chránit hodnoty a vztahy upravené již jinými právními odvětvími, je-li toho třeba (subsidiárně). Zvláštní význam ve vztahu k trestnímu právu mají zejména: Ústavní právo formuluje základní zásady trestního práva procesního i hmotného, trestní právo naopak poskytuje ochranu ústavně zaručeným lidským právům (např. čl Listiny zákl. práv a svobod) Mezinárodní právo přímá závaznost mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy; mezinárodní trestní právo mezinárodní trestní tribunály Evropské právo proces europeizace trestního práva států EU zejména harmonizaci vybraných skutkových podstat a eurokonformní výklad trestních norem a práce na evropském modelovém trestním kodexu Správní právo upravuje správní trestání (zejména přestupky)

17 Trestní právo a související vědní obory Trestněprávní nauka se zabývá trestním právem de lege lata Kriminologie nauka o kriminalitě, pachatelích, obětech, příčinách kriminality a její kontrole Penologie nauka o trestech, jejich výkonu a účincích Kriminalistika zkoumá otázky odhalování trestné činnosti a jejich pachatelů (při tom využívá poznatky soudního lékařství, soudní psychologie aj. forenzních oborů)

18 Pojmy k zapamatování: Trestní právo hmotné a procesní Teorie důvodu a účelu trestu Individuální a generální prevence Akcesorický a subsidiární charakter tr. práva. Zásada žádný trest bez zákona

Podobné dokumenty

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst.

PRÁVO Trestní sankce 1. Pojem a účel trestu I. pojem zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud