Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Klinika zubního lékařství

Transkript

1 Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Klinika zubního lékařství Iritační a senzibilizační potenciál dentálních materiálů stomatodynie Irritation and sensitization potential of dental materials stomatodynia MUDr. Simona Kaprálová Olomouc 2011

2 Disertační práce byla vypracována v rámci postgraduálního studia na Klinice zubního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Doktorand: MUDr. Simona Kaprálová Školitel: prof. MUDr. Miroslav Eber, CSc. Lékařská fakulta, Klinika zubního lékařství Univerzita Palackého v Olomouci Tato disertační práce byla vypracována v rámci grantového projektu IGA MZ CR NR

3 OBSAH ÚVOD..4 METODIKA 6 VÝSLEDKY 7 Charakteristika souboru...7 Subjektivní potíže. 7 Objektivní nález...8 Výsledky lokálních faktorů..8 Výsledky po léčbě 9 Kontrolní a sledovaná skupina...11 STATISTIKA.12 DISKUZE...14 ZÁVĚR...16 SUMMARY 18 LITERATURA

4 ÚVOD Sliznice dutiny ústní je opakovaně vystavována nebo trvale exponována širokému spektru látek, z nichž mnohé mají alergogenní, toxický či iritační potenciál. Následkem toho se objevuje celá řada problémů od objektivních změn na sliznici dutiny ústní až po jen subjektivní potíže, které jsou pacienty různě vnímány a interpretovány. Orální medicína je často shrnuje pod pojem stomatodynie či glosodynie (při lokalizaci obtíží pouze na jazyku). Existuje řada synonym a jiných označení, s nimiž se můžeme setkat v praxi i literatuře. Například pálení a svědění jazyka, pálení rtů, nejrůzněji popisované slizniční parestezie, dyskomfort v dutině ústní, pálivý syndrom a jiné. V zahraniční literatuře se používá pojem burning mouth syndrome (BMS) [1]. Zmíněné potíže často způsobují i psychickou alteraci postižených pacientů, kteří potom mohou trpět i společensky. Kvalitu života lze zkoumat z různých úhlů pohledu včetně jejího ovlivnění zdravotním stavem daného jedince. Ukazuje se, že tzv. orální problémy mají významný dopad na fyzickou, sociální a psychickou rovnováhu člověka. Příčiny stomatodynií můžeme rozdělit na místní (lokální) nebo celkové (somatické). Samozřejmě nejsou výjimkou ani kombinace obojího [2, 3, 4, 5, 6]. Dynie musíme proto posuzovat jako komplexní problém. Často se jedná o pacienta neklidného, anxiózního či depresivního, jenž vyžaduje individuální přístup ošetřujícího lékaře. V dnešní době k poměrně častým vyvolávajícím elementům patří i ztráta zaměstnání, stres. Glosodynie či stomatodynie musíme chápat jako příznak společný řadě patologických stavů, ne jako samostatné onemocnění [7]. Cílem předkládané disertační práce je definování racionálního postupu diagnostiky a léčby. Zavedení osvědčených metod do provozu parodontologického oddělení. Využití zkušeností ve výuce s cílem dobře informovat budoucí zubní lékaře s problematikou onemocnění sliznice dutiny ústní, usnadnit jim tak diagnostické rozpaky a zkrátit dobu potíží pacientů. 4

5 V úvodní části disertační práce jsou podrobně uvedeny jednotlivé příčiny stomatodynií, a to jak lokální, tak celkové. V následující kapitole se můžeme seznámit s vyšetřovacími metodami, které byly v této disertační práci použity. Další část práce je věnována výsledkům jednotlivých vyšetření a jejich porovnání s výsledky uváděnými v české i zahraniční literatuře. 5

6 METODIKA Interdisciplinární spoluprací Kliniky zubního lékařství a Kliniky chorob kožních LF UP a FN Olomouc byli pacienti vyšetřováni podle stanovených standardních podmínek na obou klinických pracovištích. Základem jsou řádně odebrané anamnestické údaje, které zahrnují osobní anamnézu, farmakologickou, alergologickou anamnézu. Součástí je sociální a rodinná anamnéza. Sledujeme zlozvyky, zda pacient kouří, je-li či není abstinent. Důležitou součástí dat je anamnéza současných potíží délka trvání, dosavadní léčba, podrobný průběh potíží, eventuálně návaznost potíží na nějaký podnět. Poté následuje komplexní vyšetření dutiny ústní. Pokud má pacient alespoň částečně zachovaný chrup sanovaný různými dentálními slitinami, provedeme měření galvanických proudů. Pacient je pozván na další kontrolu, při které provedeme stěr ze sliznic na mikrobiologické vyšetření. K další kontrole je pacient pozván většinou za dva až tři týdny, po tu dobu provádí výplachy bylinnými výluhy. Na této kontrole provedeme Škachův test, stěžují-li si pacienti na suchost úst. Je-li indikována biopsie (pacienti s objektivními příznaky ve smyslu porušené keratinizace sliznice), je provedena hned nebo po dohodě s pacientem v krátké době. Současně přihlížíme k výsledkům mikrobiologického vyšetření a provádíme léčbu v případě nutnosti (antimykotika, antiseptika, antibiotika). Celkové vyšetření doplňujeme panoramatickým rentgenovým snímkem (OPG) a pacienta odkazujeme na Kožní kliniku LF UP a FN Olomouc k provedení klinického vyšetření dermatologem, screeningového laboratorního vyšetření a epikutánnímu testování. Po odečtení se pacient vrací s výsledky k nám, další léčba se potom odvíjí od výsledků jednotlivých vyšetření. 6

7 VÝSLEDKY Charakteristika souboru. Soubor tvořilo 128 jedinců, z toho 105 (82,00%) žen a 23 (18,00%) muži, poměr žen a mužů tvoří přibližně 4,6:1, čili poměrové zastoupení odpovídá číslům uváděným v literatuře [3, 8]. Průměrný věk celé skupiny byl 59,68 let, přičemž ženy dosahovaly průměrného věku 60,13 a muži 57,65 let. Nejmladšímu pacientovi bylo 21 a nejstaršímu 84 let, v obou případech se jednalo o ženy. Subjektivní potíže. Co se týká klinického objektivního nálezu a subjektivních potíží, soubor pacientů vykazoval následující: Většina pacientů přicházela se subjektivními potížemi, které 116 (90,6%) pacientů klasifikovalo jako trvalé problémy, 6 (4,68%) dotázaných udávalo potíže občasné či nevýrazné a stejný počet pacientů neudával žádné potíže. Subjektivní pocity pacientů štípání, pálení 54 sucho 26 bolesti 22 poruchy chuti 16 nepříjemné pocity 16 bílé povlaky 12 puchýř 10 otok 10 zarudnutí 3 7

8 Objektivní nález. Objektivní nález objektivní výrazný nález 83 objektivní mírný nález 19 objektivně bez nálezu 26 Výsledky mikrobiologické kultivace, epikutánních testů, Škachova testu a měření galvanických proudů. Pozitivní výsledky lokálních faktorů mykologická a bakteriální kultivace 63 alergie 52 poruchy keratinizace 50 galvanické proudy 32 xerostomie 2 8

9 Výsledky po léčbě. Výsledky po léčbě - všichni pacienti bez potíží 48 mírné zlepšení 50 nezlepšeno 25 nedostavil(a) se 5 Předchozí graf mapuje především subjektivní pocity pacienta po léčbě, která následovala po kompletním vyšetření pacienta a byla vždy zaměřena na konkrétní výsledky vyšetření. Často se jednalo o terapii kombinovanou, zaměřenou na jednotlivé příčiny. Posloupnost ošetření byla vždy zvolena individuálně, dle závažnosti. U pacientů bylo nutné odstranit a vyměnit podezřelé dentální materiály, přeléčit mikrobiální infekci a stabilizovat stav sliznic. Pacienti, kteří udávali úplné zlepšení po léčbě, tvořili 37,5 %, tedy 48 případů z celkového počtu 128 sledovaných pacientů. Jednalo se zejména o pacienty s pozitivním výsledkem kultivace, alergie, galvanických proudů a jejich kombinací. U 15 z nich se podílelo více vlivů současně, u zbývajících 33 pacientů se jednalo o jeden faktor způsobující potíže. V jednom případě byl vyléčen pemphigus celkově podávanými kortikoidy a jedenkrát lokální léčbou zcela zklidněn nález orálního lichenu. V 5 případech šlo současně o úpravu celkového zdravotního 9

10 stavu a u 6 pacientů jsme navíc nechali odstranit suspektní lokální dráždění. Mírného zlepšení jsme docílili u 50 (39,06%) pacientů. Skupina byla tvořena 11 muži, 9 ženami ve věku pod a 30 ženami nad 50 let. Opět se jednalo o přeléčení mikrobiální infekce, odstranění galvanických jevů a vyloučení alergického dráždění, v přibližně stejném zastoupení jako u předešlé skupiny. Celkem bylo 18 pacientů s více příčinami potíží a u zbývajících 32 jsme prokázali jednu příčinu. U téměř 1/3 (16 pacientů) jsme se potýkali s projevy lichenu v ústech, zlepšení zde zaznamenané je jednak díky zavedené léčbě, většinou lokální a jednak díky odstranění dráždivých nox (K, A, G). Čtyři pacienty jsme odeslali k praktickému zubnímu lékaři k odstranění mechanického lokálního dráždění. Ve většině případů se na potížích podílel i celkový zdravotní stav. Ve 4 případech jsme vyslovili podezření na stomatodynii, jejíž částečné zlepšení bylo podmíněno úpravou lokálních vlivů. Jednalo se o pacienty s negativním nálezem v dutině ústní. Pocity, které pacienti udávali, se týkaly ve dvou případech poruch chuti, 1x pacientka trpěla bolestmi hlavy po nasazení horní totální náhrady a 1x se jednalo o pacientku s typickým pálením jazyka. Úhrnem lze tedy říci, že úplného zlepšení u této skupiny pacientů nebylo dosaženo z důvodu přítomnosti objektivních změn na sliznici dutiny ústní (poruchy keratinizace) a vlivem celkového zdravotního stavu. Nelze také vyloučit postmenopauzální syndrom u sledovaných žen. K žádnému zlepšení nedošlo u 25 (19,53%) pacientů (z toho pouze dva muži). Dvojkombinaci potíží jsme stanovili u 3 ošetřených pacientů, u 8 pacientů jeden faktor a ve 14 případech neprokázalo žádné vyšetření pozitivní výsledek. U 17 pacientů byl objektivní nález zcela negativní nebo nevýrazný, v 8 případech sliznice dutiny ústní vykazovala známky jistých změn (2x xerostomie, 2x zmnožený povlak jazyka, 1x pigmentace sliznic, 1x erozivní lichen, 1x pemphigoid, 1x erytém a otok sliznic). 10

11 Do této skupiny se řadí pacienti s bohatou celkovou a farmakologickou anamnézou, ve dvou případech, jak již bylo uvedeno, šlo o pacienty s histologicky pozitivním nálezem na sliznici dutiny ústní erozivní lichen a slizniční pemphigoid. Pokud se jednalo o pacienty s pozitivním výsledkem vyšetření, došlo vždy k jejich úpravě, tzn., že byla přeléčena bakteriální infekce, odstraněny elektroaktivní výplně a vyloučeno alergické působení dentálních materiálů. U tří pacientů nešlo toto dráždění vyloučit, neboť se jednalo o prokázanou alergii na peruánský balzám (2 případy) a na kalafunu a endiaron (1 případ). Tyto látky mohou být součástí potravin, kosmetik, hygienických a přírodních přípravků, nelze tudíž zcela vyloučit jejich působení. Do této skupiny patří také pacienti s nevýrazným objektivním nálezem, negativními výsledky vyšetření, kteří jsou celkově zdraví se subjektivními potížemi. V těchto případech je léčba velice náročná a spočívá spíše v psychoterapii s definitivní diagnózou dynie. Ženy, které tvořily téměř celou tuto skupinu, byly v 17 případech v období menopauzy a post menopauzy, pouze 5 žen bylo mladších 50 let. Nelze proto vyloučit ani hormonální změny typické pro toto období a pro vznik stomatodynií. Kontrolní a sledovaná skupina. Soubor 128 pacientů jsem rozdělila na dvě skupiny, podle přítomnosti či nepřítomnosti objektivních příznaků. Většina pacientů (83) objektivní příznaky měla a tvořila tak sledovanou skupinu. Zbývající část souboru (45 pacientů bez objektivních změn) tvořila skupinu kontrolní, všichni tito pacienti trpěli subjektivními potížemi nejrůznějšího charakteru. Při podrobnějším vyšetření byla 17x (37,7%) prokázána pozitivní mikrobiální kultivace, u 13 (28,8%) pacientů byla přítomna alergie na dentální materiály a u 13 (28,8%) jsme naměřili nadprahové hodnoty galvanických proudů. U celkem 9 (20,0%) pacientů jsme nenašli žádnou lokální příčinu potíží. Dva pacienty jsme odeslali mimo jiné na odstranění lokálního dráždění. 11

12 Výsledky léčby znázorňuje následující tabulka. bez potíží mírné zlepšení nezlepšeno nekontrolováno sledovaná skupina kontrolní skupina STATISTIKA Statistické zpracování výsledků bylo provedeno na Ústavu lékařské biofyziky LF UP Olomouc. K hodnocení byla předložena data a výsledky sledované a kontrolní skupiny. Obě skupiny byly statisticky porovnány v následujících parametrech: věk mikrobiologická kultivace galvanizmus alergie subjektivní potíže objektivní nález histologické vyšetření přítomné materiály v dutině ústní Škachův test délka trvání potíží celkový zdravotní stav výsledek (stav) po léčbě. Výše uvedené sledované veličiny byly v obou vytvořených skupinách v rovnováze, bez statisticky významného rozdílu. Pouze parametry objektivní nález a histologické vyšetření zcela logicky vykazují 12

13 při analýze statisticky významný rozdíl. Je to dáno tím, že kontrolní skupinu tvořili pacienti bez výrazných objektivních změn a tudíž bez přítomnosti slizničních změn ve smyslu poruch keratinizace. Další čtyři uvedené veličiny byly opět v rovnoměrném zastoupení u obou skupin, bez statisticky významného rozdílu. Tato statistická data znamenají, že obě skupiny vykazovaly shodné zastoupení sledovaných parametrů a výsledky léčby obou skupin lze vzájemně porovnat. Statisticky zpracovaná data veličiny výsledky jednoznačně prokazují statisticky významný rozdíl. Znamená to tedy, že sledovaná skupina vykazovala po přeléčení nebo odstranění možných příčin dynických potíží větší procento pacientů se zlepšením výchozího stavu. Naproti tomu u kontrolní skupiny, kde pacienti neměli objektivně žádné příznaky (zato výrazné subjektivní) se dalo usuzovat spíše na stomatodynii, došlo v daleko menším procentu k úpravě stavu. V kontrolní skupině tedy převažovali pacienti, u nichž jsem vyslovila podezření na stomatodynii. Skupina * Výsledek Crosstabulation Skupina Total sledovaná kontrolní Count % within Skupina Adjusted Residual Count % within Skupina Adjusted Residual Count % within Skupina Výsledek Total ,0% 48,8% 36,3% 100,0% -2,0 2,2 -, ,2% 27,9% 41,9% 100,0% 2,0-2,2, ,3% 41,5% 38,2% 100,0% Chi-Square Tests Fisher's Exact Test N of Valid Cases Exact Sig. Value (2-sided) 6,324,

14 DISKUZE Tato studie je zaměřena na vyhledávání příčin stomatodynií s cílem stanovit racionální postup diagnostiky a léčby těchto stavů. Nedílnou součástí je i zavedení osvědčených metod do provozu oddělení. Pacienti, kteří navštívili Kliniku zubního lékařství LF UP a FN Olomouc v letech a splnili požadovaná kritéria, byli zařazeni do sledovaného souboru. K nejčastějším příčinám stomatodynií patří alergické reakce na dentální a jiné materiály, poruchy keratinizace sliznice úst, nadprahové hodnoty galvanických proudů, dysmikrobie dutiny ústní. Nejčastěji diskutovaným alergenem je rtuť, respektive soli rtuti. Severské státy od roku 2008 zakázaly či alespoň omezily používání amalgámu jako výplňového materiálu. Jako hlavní důvody jsou uváděna dvě základní fakta, jednak ochrana životního prostředí a jednak ochrana zdraví pacienta. Podle vyjádření Evropské unie a významných mezinárodních vědeckých výborů při EU (SCHER a SCENINHR) a mezinárodních profesních organizací (CED a FDI) jsou dopady na životní prostředí nízké, nezávažné, rovněž tak ovlivnění zdravotního stavu pacientů a personálu je za předpokladu dodržování správného pracovního postupu zcela minimální. Amalgám jako výplňový materiál splňuje požadavky pro kavity v distálním úseku. Co se týká možného alergického potenciálu amalgámu, je nutno podotknout, že ani alternativní výplňové materiály nejsou zcela bez rizika [9]. Amalgámové výplně stále patří k nejrozšířeněji užívaným výplním distálního úseku chrupu, řada obyvatel se však obává možného poškození zdraví rtutí [10]. Iritační a senzibilizační potenciál dentálních slitin a tedy i rtuti, respektive amalgámů je obecně znám. Existuje řada zahraničních studií, které se touto problematikou zabývají. Působení těchto látek se uvádí v souvislosti se vznikem lichenoidních lézí v dutině ústní, s přítomností parestezií a existencí nadprahových hodnot galvanických proudů 14

15 [1, 7, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19]. I řada našich pacientů vykazovala nález nadprahových hodnot. Dynie je chronické onemocnění charakterizované pálením ústní sliznice spojené např. s pocitem sucha v ústech či se změnami chuti. Obvykle bez výrazného klinického nálezu. BMS se vyskytuje častěji u žen po menopauze. Patofyziologie onemocnění je stále neznámá [20]. Termín pálení v ústech (syndrom BMS) by měl být použit pouze v případě, že u pacientů po důkladném vyšetření nedojde k identifikaci žádné příčiny potíží. Mnozí z těchto pacientů prokazují úzkost, deprese a poruchy osobnosti, u řady pacientů se setkáváme s kancerofobií [7]. Hlášená prevalence v obecné praxi se pohybuje v rozmezí 0,7% 15% [21]. Ve většině případů je obtížné nebo nemožné zjistit příčinu pálení v ústech [22]. Léčbou v těchto případech je psychoterapie [3, 23]. Jako jednu z možných příčin stomatodynií musíme zvažovat i alergický původ. Reakce na dentální materiály se nemusí vždy prezentovat objektivním nálezem na sliznicích dutiny ústní, ale může se jednat pouze o subjektivní potíže, pacienty různě interpretované. Je proto vždy nutné provést epikutánní testy. Tímto způsobem odhalili autoři alergie na dentální slitiny soli niklu, chromu, paladia, kobaltu, zlata, rtuti (řazeno sestupně), dále na akryláty [24]. Bakteriální infekce dutiny ústní představuje narůstající problém v mnoha zemích. Populace stárne, přibývá pacientů s řadou celkových systémových onemocnění a s rozsáhlou a pestrou medikací, čímž se zvyšuje riziko oportunních infekcí. Klasickým představitelem je rod Candida [25]. Součástí takovýchto stavů bývá často xerostomie, ať už poléková či vyvolaná zdravotním stavem pacienta. Narušená salivace se podílí na vzniku patogenních infekcí v dutině ústní, a to jak kandidóz, tak i jiných. Zdrojem potíží v dutině ústní nemusí být vždy nutně patologické přemnožení orálních bakterií, ale může se jednat o osídlení či přestup infekce při chronických onemocněních z dolních cest dýchacích, při zánětu středouší či při chronických tonzilitidách. V takovýchto případech je potom veškerá lokální léčba neúspěšná 15

16 a je nutná spolupráce i s jinými specialisty [26], což poukazuje na obtížnost terapie. ZÁVĚR Cílem práce bylo vyhledávání a monitorování etiopatogenetických faktorů stomatodynií. Zaměřila jsem se na její nejčastější příčiny, a to mikrobiální infekci, galvanické proudy, alergické dráždění, vliv celkového zdravotního stavu. Součástí práce byla úzká spolupráce s Klinikou kožního lékařství LF UP a FN Olomouc. S lékaři jmenované kliniky jsme prostřednictvím kožních epikutánních testů vyhledávali možné alergeny z řad dentálních slitin a plastů (polymerů), používaných v protetické i konzervační stomatologii. Odhalili jsme také několik alergií na preparáty, které se řadí mezi kosmetika a fytoterapeutika, jež můžeme rovněž zařadit mezi možné příčiny dynií. Kožní testy jsou relevantní vyšetřovací metodou k průkazu kontaktní přecitlivělosti, závazné i z forenzního hlediska. Jsou nezatěžující vyšetřovací metodou. Dalším problémem, který vyvolává nepříjemné pocity v dutině ústní je změna ve složení její fyziologické mikroflóry. S takovými situacemi se setkáváme téměř denně a na prvním místě stojí přemnožení rodu Candida, především Candida albicans. U disponovaných jedinců nabývá charakteru oportunních infekcí a může vést k velkým problémům jak zdravotním (progrese do kaudálních partií zažívacího a respiračního traktu), tak i společenským, které ještě více komplikují už tak dosti strádající organizmus. Takto postiženého člověka postihují nejrůznější fobie, k jejichž odstranění někdy stačí pouhé podrobné vyšetření a následná léčba. Pacienti se stomatodynií navštěvují lékaře nejrůznějších specializací, ale vyřešení problému většinou leží na bedrech stomatologů, často ve spolupráci s lékaři jiných odborností. Stomatolog by měl být proto velice dobře informován o způsobech jednotlivých vyšetření, které vedou k objasnění problému a následným možnostem adekvátní léčby. 16

17 Tato práce má za cíl nastínit problematiku stomatodynií a ukázat možnosti terapie. Naše studie ukazuje, že pacientů trpících stomatodynií přibývá, věková hranice se posunuje k mladším jedincům. Současně také ukazuje, že řešení pacientových potíží je v některých případech možné, eventuálně je v našich silách alespoň částečně pacientovi ulehčit v jeho spíše psychickém strádání. 17

18 SUMMARY Oral cavity, including lips and labial mucosa in red, constitutes the environment that is daily exposed to many substances that may have an irritative nature and cause many unpleasant sensations. This state is termed as a dyny, in the foreign literature, a term Burning Mouth Syndrome (BMS) is used. In addition to local factors, general effects, eventually their combinations, may play a role here. Stomatodynia is divided into stomatodynia in a narrow sense, when it is not possible to identify any of these factors, or stomatodynia in a broader sense, when the factor evoking oral cavity irritation can be clear on the basis of a comprehensive examination. Among the local factors evoking oral cavity irritation, we include allergies to dental materials, galvanic stimulation, changes in microbial flora of the mouth, dry mouth caused by above-mentioned factors and/or reaction to used medication. Thus, the emergence of dyny is governed by the overall health of the patient, the above-mentioned drugs, hormonal and metabolic disorders, neuropathy, angiopathy, radiotherapy and chemotherapy. Obviously, there are other possible causes which have not been clearly demonstrated. The presented doctoral thesis is focused on a detailed outline of the stomatodynia problem with the aim to find some of these abovementioned causes, mainly of a local character, and to relieve the patient's suffering, which can often lead to cancerophobia and often to a substantial reduction of psychological comfort of the patient. In collaboration with the Dermatology Clinic, University Hospital in Olomouc, we searched for possible allergies to dental materials utilizing patch tests, we then monitored other etiopathogenetic factors of stomadynia evaluating detailed examinations. We worked also with the Institute of Microbiology, University Hospital in Olomouc, where doctors of this institute evaluated actual laboratory microbial flora captured on the swabs from the patient's mouth. 18

19 As stated in the methodology of the thesis, a part of the dental examination was also focused on measuring the galvanic currents, evaluation of salivation quantitative test, classification of white spaces on the oral mucosa based on clinical and biopsy diagnosis. After evaluating the test results, we always initiated the relevant therapy, which led to the removal of identified factors. Moreover, we evaluated the subjective feelings of patients and clinical findings in the patient s oral cavity. We compared the situation before and after treatment in all of 128 patients examined. Furthermore, we divided the patients into two groups. The division criterion rested in an objective finding in the oral cavity during the first examination. As a checking group, we selected the number of patients who had subjective problems though, but the clinical findings in the oral cavity were completely sedate, without any pathology. As the study group, we chose the part of patients whose clinical findings were positive. We performed a statistical processing of the two groups in order to compare them with respect to all monitored parameters. Statistical data of "results" variable clearly demonstrate a statistically significant difference. This means that after the re-treatment or elimination of potential causes of dyny problems, the studied group showed a greater percentage of patients whose oral cavity situation improved before the treatment initiation. In contrast, in the checking group, where patients did not show any objective signs (but significant subjective signs) and thus rather a stomatodynia in a narrow sense was expected than an objectively evincible problem, we observed a much smaller percentage of patients with improved oral cavity situation after treatment. Thus, in the checking group, there was a certain number of patients for who we express a suspicion to stomatodynia. This thesis is aimed to outline the stomatodynia issues and show the treatment possibilities. Our study demonstrates that the number of patients suffering from stomatodynia, either in a narrow or broader sense, is increasing, and the age limit is shifting to younger individuals. 19

20 At the same time, we also show that a solution of patient s problems is possible in many cases or there are way how to partially relieve the patient's psychological distress. Thus, the basic outcome of this work is to demonstrate a rational procedure of diagnosis and therapy treatments. The introduction of well-proven procedures in the practice of the department. Exploitation of experiences in teaching with the aim to well inform the future dentists on problems of diseases of the oral mucosa. To avoid their diagnostic confusions as much as possible and to shorten the time a patient suffers from a particular oral cavity problem. The study was supported by the IGA MZ CR NR grant. 20

21 LITERATURA 1. Kaprálová, S., Adámková, H., Eber, M., Ditrichová, D., Dobešová, J.: Stomatologické materiály a jejich možný vliv na sliznici ústní dutiny. Prakt. zub. Lék., 2006, č. 3, s www:dentalgentlecare.com/burning-mouth-syndrome.htm 3. Grushka, M., Epstein, J.B., Gorsky, M.: Burning mouth syndrome. Am Fam Physician, 2002, č. 4, s Mouth Syndrome.htm 5. Buchanan, J., Zakrzewska, J.: Burning mouth syndrome. BMJ Clinical evidence 2008, 03, s Škach, M., Švejda, J., Liška, K.: Onemocnění ústní sliznice. 1975, 2. vydání Avicenum, Praha 8. Fedele, S., Fricchione, G., Porter, S.R., Mignogna, M.D.: Burning mouth syndrome (stomatodynia). QJM, 2007, 100(8), s Zemen, J.: Blíží se soumrak amalgámu? LKS, 2008, č. 3, s Joska, L., Marek, M., Novák, P.: Uvolňování rtuti ze zubních amalgámů do modelového roztoku slin. Čs. Stomat., 1998, č. 4, s Schmidt-Westhausen, A.M.: Orální lichenoidní léze. Quintessenz 2010, č. 1, s Wong, L., Freeman, S.: Oral lichenoid lesions (OLL) and mercury in amalgam fillings. Contact Dermatitis 2003, 48, s Laeijendecker, R., Dekker, S. K., Burger, P. M., Mulder, P. G.H., Van Josst, T., Neumann, M. H. A.: Oral Lichen Planus and Allergy to Amalgam Restorations. Dental Arch Dermatol. 2004,140, s Thornhill, M. H.: Oral lichenoid lesions and amalgam fi llings. Evid Based Dent 2006, 7, s

22 15. Cobos-Fuentes, M.J., Martínez-Sahuquillo-Márquez, A., Gallardo- Castillo, I., Armas-Padrón, J.R., Moreno-Fernández, A., Bullón- Fernández, P.: Oral lichenoid lesions related to contact with dental materials: A literature review. Med Oral Patol Oral Cir Bucal. 2009, 14(10), s Laine, J., Kalimo, K., Happonen, R.P.: Contact allergy to dental restorative materials in patients with oral lichenoid lesions. Contact dermatitis, 36, č. 3, s Kučerová, H., Dostálová, T., Procházková, J., Himmlová, L.: Vliv galvanizmu na výskyt bolestivých symptomů v dutině ústní. Progresdent, 2000, č. 6, s Vavřičková, L., Dostálová, T., Vahalová, D.: Dentální slitiny kovů. Část I.: Dělení dentálních slitin, fyzikální a chemické vlastnosti. (Souborný referát). Čes. Stomat., 2008, č. 2, s Speciali, J.G., Stuginski-Barbosa, J.: Burning mouth syndrome. Curr Pain Headache Rep., 2008, 12(4), s Zakrzewska, J.M., Forssell, H., Glenny, A.M.: Interventions for the treatment of burning mouth syndrome. Cochrane Database of Systematic Reviews 2005, Issue 1. Art. No.: CD DOI: / CD pub Feilzer, A.J.: Burning mouth caused by denture material. Ned Tijdschr Tandheelkd, 2009, 116(9), s Machet, L., Le Dû, S., Bernez, A., Pilette-Delarue, M., Lelièvre, G., Hoarau, C., Hüttenberger, B., Vaillant, L.: The value of allergy survey in a retrospective series of 40 patients with burning mouth syndrome (stomatodynia). Ann Dermatol Venereol., 2008, 135(2), s Dahle n, G.: Bacterial infections of the oral mucosa. Periodontology 2000, 2009, 49, s Dahle n, G.: Non-odontogenic infections in dentistry. Periodontology 2000, 2009, 49, s