1. Učební texty pro popularizátory vědy

Transkript

1

2 Studijní opora k výukovému modulu v oblasti přírodních věd K4/MPV5 Lesy - jejich význam a funkce z hlediska požadavků lidské společnosti byla vytvořena v rámci projektu Poznej tajemství vědy. Projekt s reg. č. CZ.1.07/2.3.00/ je financován z operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky. Výukový modul představuje nástroj pro vzdělávání cílové skupiny (zájemci o vědu) ve specifickém tématu v rámci přírodních a technických věd. Tento modul popularizační formou seznámí potenciální zájemce o vědecko-výzkumnou práci s vědeckým přístupem (schopností odhalovat skryté příčiny dějů, rozpoznávat falešnou analogii). Dále motivační formou ukáže práci domácích i zahraničních výzkumníků v terénu i v laboratořích. Výukový modul je tvořený unikátním textem, obsahujícím: 1. Učební texty pro popularizátory vědy 2. Pracovní aktivity pro studenty a žáky, min. 5 aktivit pro SŠ, 3 aktivity pro ZŠ 2. st., 1 aktivita pro ZŠ 1. st.): a. popis vědeckých/badatelských aktivit (v laboratoři či terénu), b. pracovní listy, c. návody na experimenty a měření, d. dvě strany odborného anglického textu. 3. Metodická příručka Materiál vytvořil expertní tým společnosti: ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z. ú. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava, IČ: , Tel.: , Web: info@accendo.cz. ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z. ú. je vědecko-výzkumná organizace schválená poradním orgánem vlády Radou pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, za účelem podpory aplikovaného výzkumu v regionálních vědách. Svou činností se významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství. Garant: Ing. Vratislav Mansfeld, Ph.D. Autoři: Ing. Vratislav Mansfeld, Ph.D., Ing. Karel Pokorný, Ing. Štěpán Křístek ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, z. ú.,

3 OBSAH ČÁST A Seznámení popularizátora vědy s tématem Úvod do udržitelného obhospodařování lesů Les a lesní hospodářství Legislativní rámec obhospodařování lesů v České republice Základní legislativa související s obhospodařováním lesů v České republice Státní lesnická politika Ministerstva zemědělství České republiky Koncept trvale udržitelného obhospodařování lesů Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě Národní lesnický program Trvale udržitelné obhospodařování lesů v České republice Oblastní plány rozvoje lesů Základní pilíře trvale udržitelného obhospodařování lesů Hodnocení pilířů lesního hospodářství Produkční pilíř Ekologický pilíř Sociální pilíř Současný stav lesů a lesního hospodářství v České republice Informace o lesích a lesním hospodářství v České republice Diskutované podněty k obhospodařování lesů Vliv možných změn klimatu na vývoj lesů Adaptace a mitigace Regionalizace lesů v České republice Diferenciace přírodních podmínek Klasifikace lesního stanoviště a lesnická typologie v České republice Hodnocení trvale udržitelného obhospodařování lesů Moravskoslezského kraje Přírodní podmínky v Moravskoslezském kraji Ekologické řady Lesní vegetační stupeň Zhodnocení Moravskoslezského kraje z pohledu pilířů lesního hospodářství Věděli jste, že ČÁST B Pracovní aktivity pro studenty a žáky Pracovní aktivity pro 1. stupeň základních škol Strom základní prvek lesa

4 1.2 Les prostor pro život? Pracovní aktivity pro 2. stupeň základních škol Lesnická násobilka Kdo se stará o les? Povolené a zakázané činnosti v lese Protierozní funkce lesa Pracovní aktivity pro studenty středních škol Mimoprodukční využití lesů volnočasové aktivity Lesnická mluva Zkouška lesníkova učně Křížovky Pracovní listy s odborným textem v anglickém a českém jazyce FORESTIA - GAME FOR SCIENCE LAUNCHES A VIRTUAL FOREST FORESTIA - PORTÁL "GAME FOR SCIENCE" SPOUŠTÍ ONLINE VIRTUÁLNÍ LESNÍ HRU ČÁST C Metodická příručka Pracovní aktivity pro 1. stupeň základních škol Strom základní prvek lesa Les prostor pro život? Pracovní aktivity pro 2. stupeň základních škol Lesnická násobilka Kdo se stará o les? Povolené a zakázané činnosti v lese Protierozní funkce lesa Pracovní aktivity pro studenty středních škol Mimoprodukční využití lesů - volnočasové aktivity Lesnická mluva Zkouška lesníkova učně Křížovky

5 Zemi nedědíme po předcích, nýbrž si ji jen vypůjčujeme od našich dětí. Antoine De Saint-Exupéry 5

6 CÍL VÝUKOVÉHO MODULU Popularizátoři vědy se seznámí s následujícími okruhy Obhospodařování lesů má, v porovnání s jinými průmyslovými odvětvími určité zvláštnosti, které vyplývají z podstaty lesa jako živého ekosystému, pestrosti přírodních podmínek a dlouhou, řádově stoletou, produkční dobou. Je nutné si uvědomit, že v době sklizně (mýcení porostů) jsou zúročeny výsledky práce předchozích generací. Kromě zhodnocení dřevní hmoty je nutné lesy obhospodařovat tak, aby průběžně společnosti poskytovaly další ekonomické, ekologické, sociální a kulturní benefity. Koncept trvale udržitelného obhospodařování lesů (TUOL) byl definován v průběhu ministerských konferencí o ochraně lesů v Evropě - Mnisterial Conference on the Protection of Forests in Europe. Evropský přístup k problematice lesů je založen na produkčním (ekonomickém), ekologickém a sociálním pilíři lesního hospodářství. Na základě principu subsidiarity jsou evropské lesnické politiky prostřednictvím národních lesnických programů přenášeny do jednotlivých členských zemí. Národní lesnický program ČR v dokumentu Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II formuluje klíčové aspekty, které souvisí s ekosystémovým pojetím lesního hospodářství ČR. V rámci modulu je představena aplikace principů trvale udržitelného obhospodařování lesů na úrovni Moravskoslezského kraje. V tomto případě se vychází z třídimenzionálního pojetí lesního hospodářství (produkční, ekologický a sociální pilíř) a prostřednictvím indikátorů je charakterizován stav lesů v zájmovém území. Znalosti Popularizátoři vědy při aktivním seznámení s výukovým modulem budou schopni seznámit zájemce o vědu se základními principy trvale udržitelného obhospodařování lesů a práci s nimi při vyhodnocování aktivit člověka v území. Dovednosti ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Čas potřebný ke studiu je 24 hodin. 6

7 Seznam symbolů a zkratek ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KLÍČOVÁ SLOVA RYCHLÝ NÁHLED V MODULU CÍL ÚKOLY K PROCVIČENÍ KONTROLNÍ OTÁZKA ŘEŠENÍ SHRNUTÍ KAPITOLY 7

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOPK ČHMÚ ČSÚ EIA EVL GIS CHKO ICPF LH LHP LTKS MCPFE MSK MZe MZCHÚ MŽP NIL NLP NP NPP NPR OPRL PLO Agentura ochrany přírody a krajiny Český hydrometeorologický úřad Český statistický úřad Environmental Impact Assessment (Posuzování vlivů projektu na životní prostředí) Evropsky významný lokality Geografický informační systém Chráněná krajinná oblast Výzkumné lesnické plochy v rámci programu ICP Forest Lesní hospodářství Lesní hospodářský plán Lesnicko-typologický klasifikační systém Ministerská konference o ochraně lesů v Evropě Moravskoslezský kraj Ministerstvo zemědělství ČR Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Národní inventarizace lesů Národní lesnický program Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Oblastní plány rozvoje lesů Přírodní lesní oblast 8

9 PP PR PUPFL SEA SIL SLP TUOL TZP ÚHÚL VZCHÚ ZCHÚ Přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Strategic Environmental Assessment (Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí) Souhrnné informace o lese z datového skladu ÚHÚL Státní lesnická politika Trvale udržitelné obhospodařování lesů Trvale zkusné plochy pro sledování lesů v ČR Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem Velkoplošná zvláště chráněná území Zvláště chráněná území 9

10 ČÁST A Seznámení popularizátora vědy s tématem CÍL Po úspěšném a aktivním absolvování Získáte vědomosti o principech trvale udržitelného obhospodařování lesů, a jak je tento pojem definován. Seznámíte se s ekonomickými, ekologickými a sociálními aspekty lesního hospodářství. Součástí těchto znalostí jsou informace o legislativních dokumentech, které souvisí s aplikací zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů v regionech ČR. Znalosti Získané znalosti použijete při popularizaci problematiky lesních ekosystémů ve vztahu k lesnímu hospodářství v souladu s principy trvale udržitelného obhospodařování lesů. Dovednosti KLÍČOVÁ SLOVA Les a lesní hospodářství; funkce lesa; polyfunkční pojetí lesů; trvale udržitelné obhospodařování lesů (TUOL); ekonomický, ekologický a sociální pilíř; národní lesnický program; oblastní plány rozvoje lesů; indikátory a multikriteriální přístup k TUOL. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Čas potřebný ke studiu je 8 hodin. 10

11 1 ÚVOD DO UDRŽITELNÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ Není tomu to tak dávno, kdy člověk žil v souladu s přírodou a jeho činnost neměla zásadní vliv na jednotlivé složky biocenózy 1. Teprve po nástupu průmyslové revoluce, v druhé polovině 18. století, životní prostředí doznalo podstatných změn. Do té doby civilizace zásadním způsobem nenarušovala přírodní ekosystémy. Vědeckotechnický rozvoj a rostoucí nároky společnosti způsobily mimořádnou poptávku po uhlí a dřevu. Především rozvoj měst, průmyslu, důlní činnosti a výstavba lodí pro mořeplavectví negativním způsobem ovlivnily lesní ekosystémy ať už z hlediska plošného rozsahu anebo druhového složení. Existence lesů je historicky spojena s trvale udržitelným obhospodařováním lesů, neboť byli to především lesníci, kteří si v polovině 19. století uvědomili význam udržitelnosti ve vztahu k lesním majetkům. Vzhledem k dlouhé době produkční (řádově 100 roků) bylo lesním hospodářům zřejmé, že výsledky jejich práce budou hodnotit budoucí generace. Základní principy obhospodařování lesů byly zaměřeny na vyrovnanost a nepřetržitost lesní produkce. Současně byla patrná snaha prostřednictvím ochrany lesů posilovat stabilitu a vitalitu lesních ekosystémů. Bezpečná produkce dřeva byla základním předpokladem pro existenci lesních majetků. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že při snaze snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů na životní prostředí, zmíněná bezpečnost produkce dřeva opět sehrává klíčovou roli při úsilí zachovat lesy v dobrém stavu i pro budoucí generace. Trvale udržitelné hospodaření je správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i v budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a mezinárodní úrovni, a které tím nepoškozují ostatní ekosystémy (2. ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, Helsinky 1993). Dále je kladen důraz na integritu lesních ekosystémů, které souběžně společnosti poskytují ekologické, ekonomické, sociální a kulturní benefity ve prospěch současných a budoucích generací. Postupně, jak sílil negativní vliv na životní prostředí, si člověk uvědomil, že les neposkytuje pouze dřevo a lesní plody, ale i znamenité místo pro odpočinek a relaxaci. Kromě jiného les zmírňuje extrémními projevy počasí, chrání půdu před erozí, zlepšuje klima v krajině a pomáhá čistit vodu. Les přináší řadu dalších významných užitků a lesní hospodář začal na les pohlížet jinak, než jen jako zdroj dřeva. Věnoval pozornost přírodním procesům a uvědomil si řadu souvislostí. Toto poznání mu umožnilo o lesy pečovat tak, aby zohlednil vztahy uvnitř lesa. Takovéto pojetí je založeno na ekologii jednotlivých složek životního prostředí. Jedná se o ekosystémový přístup, který ponechává větší prostor přírodě a přirozenému vývoji tam, kde umělé (hospodářské) zásahy jsou nadbytečné. Tím je docíleno toho, že přírodní procesy jsou respektovány (nenarušovány) a lze je využít při naplňování hospodářských cílů. Dnes jsou dobře popsány ekologické nároky jednotlivých druhů dřevin. Lesníci umí správně odhadnout, na kterém stanovišti bude produkce lesních porostů vysoká, kde nízká. Na stanovištích extrémně chudých na živiny s předpokladem nízké produkce není 1 Společenství organismů obývajících určitý prostor a se svým životním prostředím tvoří celek. Jednotlivé složky biocenózy jsou vzájemně propojeny vazbami a funkční biocenóza je schopna autoregulace. Docent Vorel ve výkladovém slovníku hospodářské úpravy lesů (Simon et Vacek, 2008) uvádí: Biocenóza, tj. fytocenóza a zoocenóza, se svým přírodním prostředím tvoří celek, který se nazývá geobiocenóza - v případě lesa lesní geobicenóza nebo též lesní ekosystém. 11

12 nutné rezignovat na význam lesů. Lesní porosty tohoto typu plní další ekologické funkce např. chrání půdu před erozí a sesuvy, zlepšují kvalitu vody Klíčovou podmínkou stabilních ekosystémů je druhová pestrost - BIODIVERZITA. Les druhově pestrý lépe odolává lesním škůdcům a nepříznivým klimatickým vlivům. Les roste řádově sto roků a je vhodné založit les takový, který má šanci existovat po tak dlouhou dobu. Je to velmi důležité z hlediska předpokládaných změn klimatu. Les se nemůže např. po padesáti letech růstu přesunout do vhodnějších podmínek tak, jak je tomu u řady živočišných druhů. Kromě druhové pestrosti (smíšení lesů) jsou i důležité poznatky z hlediska stáří stromů v jednom lesním porostu. Bohatě věkově strukturovaný les lépe využívá stanoviště - životní prostor (překryv jednotlivých etáží lesních dřevin). Dnešní poznatky o lesních ekosystémech umožňují lesní porosty pěstovat na odpovídajícím stanovišti a způsoby, které napodobují přírodní procesy. Je mnohem užitečnější se od lesa nechat inspirovat, než s ním bojovat a za každou cenu uplatňovat svou představu hospodářský záměr pramenící z tržní poptávky bez ohledu na přírodní podmínky a zákonitosti. Moudří lesní hospodáři začali při obhospodařování lesa přírodu napodobovat. Např. upřednostňují přirozenou obnovu porostů (nálet semen a vyklíčení semenáčků) před umělou (sadba sazenic). Vlastník lesa tím ušetří za sadbu a práci lesních dělníků při sázení. Dobrý lesní hospodář respektuje, napodobuje a využívá přírodní procesy tak, aby je nenarušil a současně využil co nejvíce ke svému prospěchu. Takové uvážlivé hospodaření se nazývá PŘÍRODĚ BLÍZKÉ OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ 2. 2 Původní lesy (před intenzivním obhospodařováním) se vyznačovaly velmi bohatou druhovou skladbou, věkovou i prostorovou strukturou a v současnosti je stále více kladen důraz na respektování přírodních procesů. Přírodě blízké obhospodařování lesů podporuje stabilitu lesních ekosystémů, která je základním předpokladem pro existenci lesů a následně pro plnění všech požadavků, které společnost očekává s naplňováním lesnických ekosystémových služeb. V této souvislostí je velmi často diskutován nepasečný způsob obhospodařování lesů a tento přístup nelze zaměňovat s bezzásahovým managementem v lesích. 12

13 2 LES A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Pojem lesní hospodářství zahrnuje záměrné využívání lesa z hlediska jeho produktů a služeb. Současně je nutné les chápat jako významnou složku životního prostředí, tj. působení účinků lesa na stanoviště a okolní krajinu. V tomto případě je výstižnější termín lesní ekosystém, který zahrnuje širší vztahy mezi lesem a dalšími složkami životního prostředí. Les uspokojuje nároky společnost a z hlediska jeho sociálně-ekonomického přínosu jsou funkce lesa rozděleny do následujících skupin (Tab. 1): 1. Produkční funkce lesa les poskytuje materiální hodnoty, které lze finančně zhodnotit. V prvé řadě je to dřevní surovina a jsou to i další komodity zvěřina, vánoční stromky, lesní plody, léčivé rostliny, nebo i kompenzace zvýšených nákladů spojených se zajištěním dalších lesnických ekosystémových služeb. 2. Ekologické funkce lesa působení lesa z hlediska působení na složky životního prostředí (půdu, vodu a vzduch), především se jedná o funkce půdoochranné, hydrické, klimatické, ekologicko-stabilizační. 3. Sociální funkce lesa les, který je významným segmentem životního prostředí umožňuje uspokojení požadavků společnosti, které nejsou obsaženy v předchozích dvou skupinách. V tomto případě se jedná o využití lesa ve vztahu k rekreaci, turistice, myslivosti a dalším veřejným zájmům. Tabulka 1: Přehled hlavních funkcí lesa Funkce produkční Funkce lesa Funkce mimoprodukční Funkce produkční Funkce ekologické Funkce sociální dřevoprodukční (využití dřeva ve společnosti, tržby za dříví) nedřevěně-produkční (prodej vánočních stromků, produkce lesních plodů, sběr léčivých bylin) dřevo jako obnovitelný zdroj energie edafická (půdo-ochranná) klimatická (klima-ochranná) ekologicko-stabilizační (biodiverzita, akumulace uhlíku, produkce kyslíku ) socioekonomická (rozvoj venkova, zaměstnanost ) rekreační léčebně-zdravotní (lázeňské lesy, minerální vody ) krajinotvorná kulturní a historický význam lesa poznávací (výzkumná, vzdělávací, poznávací, výchovná) institucionální (ochrana přírody, zájmy armády, vedení elektřiny, plynu ) hydrická vodoprodukční (kompenzace zvýšených nákladů na hospodaření ve vztahu k vodě) hydrická (vliv lesa na kvalitu vody, akumulace srážkových vod, zvyšování retenční kapacity krajiny ) hydrická (ochranná pásma vodních zdrojů, záplavová území, mokřady ) zisky z myslivosti (prodej zvěřiny a další příjmy z myslivosti) vliv myslivosti (škody zvěří na lesních porostech, geofond zvěře) sdružování myslivců (lovectví a veterinární význam myslivosti) provoz lesních školek ochrana genofondu lesních dřevin zdroj osiva lesních dřevin Zdroj: MANSFELD et HRUBAN,

14 Zákon o lesích ukládá za povinnost současně s lesní výrobou (produkční funkce lesů) paralelně podporovat ekologické a společenské (sociální) funkce lesa a pro účely tohoto zákona se rozumí: - lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa, - funkcemi lesa přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční, - lesními porosty jsou stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa, - hospodařením v lese se rozumí obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa. V podstatě jsou rozlišovány dva základní užitky z lesa: volné a funkční. Volné užitky společnost využívá tak, jak je poskytuje příroda; funkční užitky jsou spojeny s vynakládáním určité snahy, aby les splnil představy člověka. V této souvislosti je nutné zmínit, že pokud je lesu přiřazeno určité cílevědomé poslání nastane změna v pojetí lesa - z výrobních podmínek prostředí se stává výrobní prostředek (MATĚJÍČEK, 2003). Z uvedeného vyplývá, že jakákoliv funkce lesa je vždy spojena s aktivní činností člověka, protože souvisí s uspokojováním jeho potřeb. Moderní definice pro trvale udržitelné lesní hospodářství (RIO 1992, HELSINKY 1993, MONTREAL) popisuje význam lesů z pohledu: ekonomického (produkčního), ekologického a sociálního. Aby se všechny užitky a potenciální funkce lesů mohly plně rozvinout prostřednictvím lesnických ekosystémových služeb 3, je nutné zachovat a podporovat multifunkční obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem. Multifunkční lesní hospodářství (MATĚJÍČEK, 2003): Plánované užití lesních zdrojů takovým způsobem, kdy různé potřeby lidí jsou uspokojovány na trvale udržitelném základě a kdy veškerý materiální a nemateriální užitek poskytovaný lesem pro společnost je co možná největší 4. Hospodaření v lesích s cílem získat vícenásobné produkty a užitky (produkční lesy, ochranné lesy, chráněné lesy). Multifunkční lesní hospodářství aplikuje integrovaný přístup směrem k rozdílným kategoriím lesů a zahrnuje vědecké, kulturní, rekreační, historické a další hodnoty lesních zdrojů 5. 3 Lesnické ekosystémové služby jsou užitky, které lidská společnost čerpá z lesních ekosystémů; tyto benefity významně ovlivňují kvalitu životní úrovně J. Parviainen, METLA (Finnish Forest Research Institute), Joensuu Research Station. Forest Resources of Europe, CIS, North America, Australia, Japan and New Zealand (Industrialized temperate/boreal countries) UN-ECE/FAO Contribution to the Global Forest Resources Assessment Geneva Timber and Forest Study Papers, No. 17. Main Report. United Nations, New York and Geneva, p. 5 Forests in sustainable development - guidelines for forest sector development cooperation. 96, 208 pages. Catalogue number : CF C, ISBN/ISSN: On-line version, annex 4.6: Glossary of Terms 14

15 3 LEGISLATIVNÍ RÁMEC OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ V ČESKÉ REPUBLICE 3.1 Základní legislativa související s obhospodařováním lesů v České republice V České republice jako demokratické zemi jsou prostřednictvím zákonů a legislativních norem prosazovány zájmy společnosti i jednotlivců. V následujícím výčtu jsou hlavní právní předpisy, které souvisí s obhospodařováním lesů. Není zmíněna obecná a ekonomická legislativa (občanský zákoník, obchodní zákoník ), která nepřímo ovlivňuje procesy odehrávající se v souvislosti využívání ekosystémových služeb poskytovaných lesy. Lesnická legislativa Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Vyhláška č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Vyhláška č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování Vyhláška č. 100/1996 Sb., kterou se stanoví žádosti o udělení licence v lesním hospodářství a podrobnosti o udělování licencí v lesním hospodářství Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa Vyhláška č. 423/2011 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát Nařízení vlády č. 193/2000 Sb. ze dne , kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2001 až 2004 Nařízení vlády č. 247/2009 Sb. ze dne , kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2011 až 2015 Zákon 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) Vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa 15

16 Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Vyhláška č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech k vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě Vyhláška č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice Vyhláška č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejích částí do jakostních tříd Vyhláška č. 245 /2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu Vyhláška č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti Legislativa životního prostředí Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 388/1991 Sb., ČNR o Státním fondu životního prostředí Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb. Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa 3.2 Státní lesnická politika Ministerstva zemědělství České republiky Státní lesnická politika (SLP) se zabývá veřejnoprávním a hospodářským významem lesů. Její hlavní náplní je sociální význam lesů poměr lesního hospodářství (vlastníků lesů) a národních zájmů z hlediska využívání lesů. Jedná se především o vymezení vztahů mezi vlastníky lesů a lidskou společností, která poptává lesnické ekosystémové služby. SLP neřeší detailní situace, které nastanou v lese a s nimi spojené problémy, ale jen konflikty které vznikají ve společnosti ve vztahu k lesům a lesnímu hospodářství. Stát prostřednictvím SLP podporuje trvale udržitelné obhospodařování a využívání lesů. Státní lesnická politika Ministerstva zemědělství České republiky vychází z mezinárodního dění a je provázána s Národním lesnickým programem. Zachování stabilních a zdravých lesů schopných je veřejným zájmem a Zásady státní lesnické politiky byly schváleny vládou České republiky usnesením č. j. 854 ze dne 21. listopadu Při uplatnění SLP formou plánování hospodářských opatření je nutné posuzovat jednotlivé funkce lesů i jejich souběh z pohledu multifunkčního lesního hospodářství. Přístup společnosti k lesům nelze paušalizovat nebo schematizovat; např. lidé žijící v Jeseníku vnímají lesy intenzivněji jako součást 16

17 životního prostředí, než obyvatelé Ostravy. Z těchto důvodů jsou v jednotlivých regionech kladeny rozdílné požadavky na ekosystémové služby poskytované lesy. Podklady pro podrobné plánování zajišťují oblastní plány rozvoje lesů (OPRL), které funkce lesů posuzují prostřednictvím rámcových směrnic hospodaření (RSH). RSH jsou zpracovány pro hospodářské soubory 6 ; RSH vychází z podnikatelského záměru vlastníka lesa a ze základních hospodářských doporučení pro pěstování lesů; obsahují např. údaje kdy lesní porosty mýtit, jakým způsobem provádět jejich těžbu a následné zalesnění, včetně doporučených způsobů výchovy budoucích lesních porostů s ohledem na přírodní podmínky v daném lese. RSH zohledňují kromě postoje vlastníků požadavky různých subjektů (organizací a institucí), které přichází do kontaktu s problematikou lesního hospodářství, včetně úřadů státní správy lesů. RSH musí být postaveny tak, aby výsledky hospodaření v lesích byly ekonomicky efektivní (naplňovaly podnikatelský záměr vlastníka lesů), pro přírodu co nejméně škodlivé. Zároveň musí zajistit uspokojování všech dalších oprávněných veřejných zájmů. Obrázek 1: Hřeben Černé Studnice (Foto V. Mansfeld) zdroj: archiv autor 6 Hospodářský soubor si lze představit jako určité území s příbuznými přírodními podmínkami, porostními poměry a shodným funkčním zaměřením lesa, pro které se plánují hospodářská opatření. Rámec přírodních podmínek je vymezen hospodářsky příbuznými stanovišti jako východisko pro nové lesní porosty. 17

18 4 KONCEPT TRVALE UDRŽITELNÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ Zpráva Millennium Ecosystem Assessment - Ecosystems and Human Well-being vydaná v roce 2005, mimo jiné uvádí: 1. V posledních 50 letech člověk lesní ekosystémy mění rychleji a rozsáhleji než v kterémkoli přechozím období lidské historie. Tento trend má příčinu především ve snaze uspokojit rychle rostoucí požadavky společnosti na energie, dostupnost pitné vody, poptávku po dřevní biomase (hlavně stavební dřevo a palivo). Tento vývoj negativně ovlivňuje biologickou rozmanitost lesních ekosystémů. 2. Změny prováděné v lesních ekosystémech podporují růst lidského blahobytu a ekonomický rozvoj společnosti, ale těchto přínosů je dosahováno za cenu rostoucích nákladů v podobě znehodnocování mnohých ekosystémových služeb, snížení stability lesních ekosystémů, prohlubování rozdílů mezi venkovským a městským prostorem, včetně transferu lesního kapitálu mimo odvětví LH a odčerpávání peněz v rámci globalizace trhů. Tyto problémy, pokud nebudou řešeny, zásadní měrou oslabí výhody, jež z lesních ekosystémů poplynou pro budoucí generace. 3. Znehodnocování ekosystémových služeb by se mohlo v první polovině tohoto století podstatně zhoršit a je překážkou k naplňování principů multifunkčního obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem. 4. Změnu přístupu ke komplexnímu hodnocení lesních ekosystémů při současném uspokojení rostoucí poptávky po jejich službách dosáhnout vyžaduje rozsáhlé změny politik, institucí a podpory při jejich implementace do lesního hospodářství. 4.1 Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě Koncept trvale udržitelného obhospodařování lesů (TUOL) byl definován prostřednictvím ministerských konferencí o ochraně lesů v Evropě - Ministerial Conference on the Protection of Forests in Europe (MCPFE) 7. MCPFE (ÚHÚL, 2008b) respektive Forest Europe je politická iniciativa nejvyšší úrovně, která je zaměřena na ochranu a trvalé obhospodařování lesů v evropském regionu. Zahrnuje 46 evropských států, Evropskou unii a mnoho mezinárodních organizací. Na základě realizovaných ministerských konferencí byly stanoveny kvalitativní a kvantitativní indikátory trvale udržitelného obhospodařování lesů. Evropský přístup k problematice lesů je založen na ekonomickém, ekologickém a sociálním pilíři lesního hospodářství (Obr. 2) a toto pojetí TUOL bylo uplatněno v Národním lesnickém programu ČR

19 Obrázek 2: Schéma procesu MCPFE s přehledem řešených rezolucí zdroj: archiv autor Proces ministerských konferencí je východiskem pro formulování strategických dokumentů lesnického sektoru zejména se jedná o Akční plán Evropské unie (EU) pro lesnictví (COM, 2006), novou lesnickou strategii EU pro lesy a navazující odvětví (COM, 2013) a aktuálně Action Plan for the Forest Sector in a Green Economy (FO:EFC, 2013). 19

20 4.2 Národní lesnický program Hledání vyváženého přístupu k obhospodařování lesních ekosystémů je cílem Národního lesnického programu (ÚHÚL, 2008b; ÚHÚL, 2013). Národní lesnický program (NLP) je považován za koncept trvale udržitelného obhospodařování lesů při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství. NLP je součástí státní lesnické politiky a zároveň je takto naplňována Lesnická strategie pro Evropskou unii tzv. Akční plán EU pro lesnictví. Akční plán pro lesnictví zahrnuje odborné lesnické podněty, které kladou důraz na uplatnění přírodě blízkých postupů při obhospodařování lesů. Tyto iniciativy mají za cíl zlepšení životaschopnosti a stability lesních ekosystémů. Jsou východiskem pro formulování národních lesnických programů a principy TUOL jsou zahrnuty do klíčových akcí (KA) Národního lesnického programu II: KA1 - Zvýšit ekonomickou životaschopnost a konkurenceschopnost TUOL KA2 - Podpořit výzkum a technologický rozvoj s cílem zvýšit konkurenceschopnost lesnického sektoru KA3 - Zlepšit zhodnocování a marketing lesních nedřevních užitků a služeb KA4 - Propagovat a podporovat využívání lesní biomasy pro výrobu energie KA5 - Podpořit spolupráci vlastníků lesů KA6 - Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů KA7 - Zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v lesích KA8 - Rozvíjet monitoring lesů KA9 - Zlepšení zdravotního stavu a ochrany lesa KA10 - Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží KA11 - Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří KA12 - Podpora zlepšení sociální situace pracovníků v LH KA13 - Zvýšit přínos lesů a lesnictví (lesnického zboží, služeb) pro rozvoj venkova KA14 - Zlepšit slabé postavení LH v rámci veřejné správy KA15 - Zlepšit informovanost veřejnosti o skutečném stavu lesů a potřebách LH KA16 - Řešit institucionální vztah státu k lesům a lesnímu hospodářství KA17 Lesy ve vlastnictví státu Přestože uvedené koncepční dokumenty a závěry z ministerských konferencí na ochranu lesů v Evropě deklarují naléhavé úsilí o zlepšení současných poměrů v lesním hospodářství, jak na národní, tak i evropské úrovni, proces hledání optimálního řešení daných problémů je komplikovaný. Strategické požadavky jsou formulovány velmi obecně a tato skutečnost způsobuje zdlouhavou polemiku. Výsledkem diskuse jsou mnohdy nejednotná stanoviska jak postupovat při managementu lesního hospodářství. Tomuto stavu odpovídají výsledky vědeckých aktivit, které lze obtížné porovnávat a vzájemně propojovat. 20

21 4.3 Trvale udržitelné obhospodařování lesů v České republice 8 V rezoluci z ministerské konference v Helsinkách H1 je ve všeobecných zásadách (čl. 4) uvedeno doporučení, aby hospodaření v lesích bylo založeno mj. také na periodicky aktualizovaných plánech/programech. Praktické uplatnění konceptu trvale udržitelného obhospodařování lesů v ČR má tyto základní fáze: 1) Zjištění, a vyhodnocení údajů o aktuálním stavu lesů, 2) srovnání výsledků (bod 1) s koncepcí státu a přijetí rozhodnutí, kterým směrem se má lesní hospodářství (LH) vyvíjet, řeší se na úrovni vlády ČR, MZe, NLP, 3) vytvoření zásad hospodaření v lesích, které usměrňují LH k požadovanému stavu (bod 2), řeší ÚHÚL a schvaluje MZe, 4) přenos zásad hospodaření v lesích z národní úrovně na oblastní úroveň (regionální usměrnění LH), 5) přenos z oblastní úrovně do úrovně lokální porostních podmínek konkrétního lesa. Z celého procesu jsou patrné tři úrovně: Národní, je formulována státní lesnickou politikou, ovlivněna Národním lesnickým programem a legislativou, oblastní, je náplní oblastních plánů rozvoje lesů, nebo plánů péče o národní parky, lokální, je náplní lesních hospodářských plánů a osnov (LHP/O), plánů péče o zvláště chráněná území a územně analytických podkladů (ÚAP). Ke koordinaci záměrů vlastníků lesů a státní lesnické politiky slouží hospodářská úprava lesů, která je nástrojem pro plánování trvalosti a vyrovnanosti výnosu (zisku) z lesa. Hospodářská úprava lesů vychází ze zjištěných přírodních veličin (popis porostů). Poskytuje základ pro naplnění požadavků trvalého a vyrovnaného plnění všech hospodářských, ekologických a sociálních funkcí lesů. Na národní úrovni jsou informace o lesích získávány z Národní inventarizace lesů (NIL). Na výsledky NIL navazují oblastní plány rozvoje lesů, které jsou důležitým nástrojem státní lesnické politiky. Oblastní plány rozvoje lesů jsou zaměřeny na regionální úroveň a poskytují podklady pro podrobnou úroveň plánování především formou lesních hospodářských plánů a osnov (LHP/O). LHP/O jsou legislativně zakotveny v lesním zákoně č. 289/1995 Sb. a ve vyhlášce č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování. Pro území národních parků a zvláště chráněných území vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny povinnost zpracovat plány péče. Na základě zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) jsou stanoveny zásady územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodovací procesy v území. Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. 8 Pří zpracování kapitoly 4.3 se čerpalo z dokumentu: MANSFELD, VRATISLAV; KŘÍSTEK, ŠTĚPÁN; HRUBAN, ROBERT. (2013). Koncepce oblastních plánů rozvoje lesů po roce Brandýs nad Labem: UHUL, 28 s. 21

22 4.4 Oblastní plány rozvoje lesů 9 V 1 zákona č.289/1995 Sb. zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) je uvedeno, že posláním lesního zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Lesní zákon také v 23 odst. 1 konstatuje, že OPRL jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. V praxi to znamená, že OPRL obsahují podklady a informace, které jsou důležité pro přijetí správných rozhodnutí z hlediska obhospodařování lesů. Tato rozhodnutí musí učinit vlastník lesů a současně jsou v tomto procesu zohledněny veřejné zájmy. Vlastník lesa při obhospodařování svého majetku musí strpět to, že lidé budou jeho les navštěvovat např. za účelem sportovního vyžití anebo sběru hub a lesních plodů pro svou potřebu. Tím se vlastnictví lesa zásadně odlišuje od jiných druhů vlastnictví např. sadu, či zahrady, kterou si vlastník může oplotit a zamezit vstupu veřejnosti. OPRL zadává, kontroluje a schvaluje Ministerstvo zemědělství (MZe). Podrobněji je OPRL definováno vyhláškou č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. S odkazem na předchozí kapitoly, které pojednávali o významu evropské lesnické politiky z pohledu přenosu principů trvale udržitelného obhospodařování lesů (TUOL) do regionální úrovně, mají OPRL výlučné postavení (Obr. 3): lesnická strategie EU NLP oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) lesní hospodářské plány a osnovy (LHP/O) a naopak OPRL mohou poskytovat informace směrem k EU. Obrázek 3: Postavení OPRL při naplňování TUOL v ČR Zdroj: Koncepce OPRL po roce 2018 Kromě zmíněné legislativy má pro OPRL význam Národní lesnický program pro období do roku 2013, který byl schválen vládou České republiky usnesením č dne 1. října 2008 (NLP). S odvoláním na obsah NLP lze uvést, že OPRL se zaměřují na bezpečnou a trvalou produkci lesů, zlepšení stavu a ochrany lesů, zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v lesích, zmírnění dopadů změn klimatu a v neposlední řadě na podporu multifunkčního využití lesů. OPRL poskytují hospodářsky využitelné informace o lesích ČR, doplněné o doporučení z hlediska obhospodařování lesů. OPRL nabízí objektivní podklady pro vlastníky lesů a státní správy lesů (např. lesnické plánování zpracování LHP/O), pro tvorbu strategických (koncepčních) dokumentů LH (např. NLP), které využívají především ministerstva MZe a MŽP. S výsledky OPRL pracují pracovníci ochrany přírody, výzkumných ústavů, vědci a studenti na lesnických fakultách. Data 9 Pří zpracování kapitoly 4.4 se čerpalo z dokumentu: MANSFELD, VRATISLAV; KŘÍSTEK, ŠTĚPÁN; HRUBAN, ROBERT. (2013). Koncepce oblastních plánů rozvoje lesů po roce Brandýs nad Labem: UHUL, 28 s. 22

23 OPRL jsou také využívána např. při zpracování územně analytických podkladů, poskytování dotací, tvorbě plánů péče o zvláště chráněná území, projektů SEA, EIA atd. OPRL zahrnují dva základní procesy (Obr. 4): 1. Přenos principů státní lesnické politiky, respektive uplatnění principů trvale udržitelného obhospodařování lesů v regionální oblasti při tvorbě lesních plánů a krajinném inženýrství. 2. Poskytování aktuálních údajů o lesích - tj. soustředěné, hospodářsky a ekosystémově využitelné informace o stavu lesů pro potřeby státní lesnické politiky, respektive podklady pro rozhodovací a regulační procesy státní správy a samosprávy. První tok informací zahrnuje přenos informací z národní úrovně do regionů. Jedná se především o rámcové směrnice hospodaření (RSH), které musí být stabilní a nabídnout dostatek vhodných alternativ z hlediska obhospodařování lesů. Druhý tok informací představuje přenos údajů o stavu lesů z regionální úrovně směrem k MZe formou souhrnných zpráv. Úkolem souhrnných zpráv je poskytnout uživatelům aktuální informace o situaci v zájmovém území. Obrázek 4: Oblastní plány rozvoje lesů a realizace stání lesnické politiky v lesním hospodářství. OPRL Zdroj: Koncepce OPRL po roce 2018 Jsou komplexním dílem, protože z hlediska plánování zahrnují 2 základní procesy plán a jeho zpětnou (zdroj: Koncepce OPRL po roce 2018) 23

24 5 ZÁKLADNÍ PILÍŘE TRVALE UDRŽITELNÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ V posledních desetiletích se stupňuje zájem o lesy, které jsou nenahraditelnou složkou životního prostředí. Lesy produkují dřevo - obnovitelný zdroj energie a jeho využití v běžném životě šetří neobnovitelné zdroje energie (ropa, plyn uhlí, kámen na stavbu ). Lesy rovněž poskytují příležitosti k rekreaci, jsou prospěšné pro zdraví obyvatel, zlepšují kvalitu životního prostředí. Nejen z uvedených důvodů je důležité, aby se ekonomické, ekologické, sociální a kulturní dědictví lesů zachovalo i pro budoucí generace. Vlastníci lesů 10 zvažují budoucí vývoj lesních majetků s cílem maximalizovat zisky a zároveň minimalizovat rizika spojená s obhospodařováním lesů. Kromě toho roste poptávka po ekosystémových službách, které souvisí s ekologickým pilířem lesního hospodářství (účinky lesů klimatické, edafické, hydrické, podpora biodiverzity ) a se sociálním pilířem lesního hospodářství (rekreační využití lesů, rozvoj venkova ). Harmonické plnění všech funkcí lesa předpokládá ekosystémový přístup k pilířům lesního hospodářství s ohledem na dané přírodní podmínky. Při analytickém zhodnocení multifunkčního obhospodařování lesa z hlediska trvale udržitelného obhospodařování lesů je nutné vycházet z třídimenzionálního pojetí lesního hospodářství 11 : 1. Produkční pilíř zahrnuje tradiční produkční funkce lesů. Na les (stromy) je pohlíženo především jako na zdroj suroviny (dřeva) pro výrobu či jako zdroj energie. 2. Ekologický pilíř zastupuje naplnění lesnických funkcí s významnými prvky pro ochranu lesního stanoviště a přírodních ekosystémů. 3. Sociální pilíř zahrnuje užitky lesa významné pro společnost; lesy jsou využívány k rekreaci, odpočinku, relaxaci, ale i k umocnění léčby nemocných nebo ke studijním účelům apod. 5.1 Hodnocení pilířů lesního hospodářství Při hodnocení stavu lesa v zájmovém území je použito kritérií a indikátorů navržených pro OPRL (MANSFELD et HRUŠKA, 2013). Indikátory, kalkulované v jednotlivých kritériích, jsou seskupeny do produkčního (ekonomického), ekologického a sociálního pilíře lesního hospodářství. Kritéria OPRL reprezentují charakteristické vlastnosti daného pilíře LH (Obr. 5). Pro hodnocení kritérií se používají vybrané indikátory. Kritéria umožňují zájmová území hodnotit v porovnání mezi sebou. Jedná se o analýzy na vyšší - rámcové úrovni v dané struktuře pilířů LH. Indikátor OPRL je údaj, na základě kterého je hodnoceno určité kritérium OPRL. Obecně lze indikátor popsat jako ukazatel navržený ke snížení velkého počtu dat směrem k jejich jednodušší formě při zachování jeho hlavního smyslu a původního významu. Kritéria a indikátory signalizují případné problémy v analyzované oblasti. Dobře zvolený soubor indikátorů umožňuje definovat významné spojitosti např. silné a slabé stránky zájmového území. 10 Státní lesy 61 %, soukromé lesy tvoří v ČR 18,4 % a jiné než státní, obecní nebo městské, církevní lesy pak 20,6 % (zdroj: NIL) 11 Les plní současně významné funkce a přináší řadu užitků, které jsou hodnoceny z hlediska produkčního, ekologického a sociálního pilíře lesního hospodářství. 24

25 Určení těchto vztahů je základním předpokladem pro minimalizaci tzv. zájmových střetů v lesích. Na základě poznání dějů v zájmovém území je možné optimalizovat požadavky na plnění funkcí lesů. Získané poznatky mohou významně ovlivnit způsob obhospodařování lesů a uskutečnění poptávky po lesnických ekosystémových službách. Obrázek 5: Znázornění schéma uspořádání kritérií a indikátorů. Informace o lesích vzniknou na základě ekosystémových analýz. Ekosystémové analýzy = rozbor souvislostí mezi ekonomickým, ekologickým a sociálním pilířem v LH. zdroj: Koncepce OPRL po roce 2018 Les plní současně významné funkce, které jsou hodnoceny z hlediska ekonomického, ekologického a sociálního pilíře lesního hospodářství. Přehled kritérií aplikovaných ve výukovém modulu: Pilíř Kritérium 1. Produkční 1.1. Nedřevní produkce 1.2. Produkční potenciál 1.3. Bezpečnost produkce 2. Ekologický 2.1. Ekologická stabilita a biodiverzita lesa 2.2. Ekosystémové působení lesa 2.3. Vliv ochrany přírody 3. Sociální 3.1. Výzkumně vzdělávací význam lesa 3.2. Sociální význam lesa 3.3. Rekreační a zdravotní atraktivita lesa Pro potřeby výukového modulu byly aplikovány vybrané indikátory OPRL přepočítané za krajské uspořádání lesů. Prostřednictvím kritérií vyjadřují charakteristické vlastnosti jednotlivých pilířů LH. Musí splňovat vysoké nároky z hlediska schopnosti indikovat zvolený jev a musí se vyskytovat ve všech krajích ČR. Přiřazení hodnoty indikátoru k danému kritérii je nazýváno operacionalizací. Ve výsledku je kritérium ohodnoceno na sedmibodové stupnici, kde jednička znamená nejhorší a sedmička nejlepší, respektive ideální situaci. 25

26 5.2 Produkční pilíř Produkční pilíř sdružuje skupinu funkcí lesů, které úzce souvisí s ekonomikou lesního hospodářství strategickým cílem je dlouhodobé zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství a zvýšené využívání lesnických výrobků, zboží a služeb v životě společnosti. Hodnotí se údaje především o produkčním potenciálu, lesů, těžební možnosti porostů, nedřevní produkce (výnos z myslivosti a lesních plodů) a v neposlední řadě jsou pečlivě sledovány údaje, které souvisí s bezpečností produkce. Indikátory produkčního pilíře aplikované v analýze MSK, v závorce uvedený datový zdroj: 1.1. Nedřevní produkce: množství kusů zvěře na jeden hektar (ČSÚ, 2013) 1.2. Produkční potenciál: Celkový průměrný přírůst (SIL), zásoba dřeva m3 bez kůry na jeden hektar (ÚHÚL/SIL, 2013) 1.3. Bezpečnost produkce: podíl porostní plochy bez poškození na porostech (ÚHÚL/SIL, 2013) Podíl přestárlých porostů (ÚHÚL/SIL, 2013), škody zvěří (Zpráva o stavu lesa a LH ČR v roce 2013) 5.3 Ekologický pilíř Ekologický pilíř je charakteristický skupinou ekologických funkcí lesů. Strategickým zaměřením tohoto pilíře je uchování a zlepšení biologické rozmanitosti, celistvosti, zdraví a odolnosti lesních ekosystémů v místním měřítku s ohledem na možný scénář globálních a krajinných změn. V tomto kontextu jsou v zájmovém území (lese) hodnoceny zájmy ochrany přírody, údaje charakterizující ekologickou stabilitu a biodiversitu lesa, hydrické a půdoochranné funkce lesa. Indikátory ekologického pilíře aplikované v analýze MSK, v závorce uvedený datový zdroj: 2.1. Ekologická stabilita a biodiverzita lesa: Lesy potřebné pro uchování biodiverzity (ÚHÚL/SIL, 2013), Stupeň přirozenosti lesních ekosystémů (ÚHÚL/NIL, 2006), Zastoupení porostů s bohatou strukturou (ÚHÚL/NIL, 2006) 2.2. Ochranné funkce lesa: vybraná stanoviště (ÚHÚL/SIL, 2013), lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, hydrickou, klimatickou nebo krajinotvornou (ÚHÚL/SIL, 2013) 2.3. Vliv ochrany přírody: Ochrana přírody VZCHÚ - podíl CHKO + NP + PP na PUPFL v % (ÚHÚL/OPRL, 2013), zastoupení biocenter ÚSES (ÚHÚL/OPRL, 2013), 5.4 Sociální pilíř Sociální pilíř je charakterizován užitky, které lze uskutečnit jen díky existenci lesů. Strategickým cílem LH je přispět ke kvalitě životního prostředí zlepšením sociálních a kulturních přínosů plynoucí z obhospodařování lesů. Konkrétně jsou v zájmovém území hodnoceny rekreační a zdravotní funkce lesa, přírodní a kulturní atraktivita lesa, výzkumně vzdělávací funkce lesa a v poslední době je les vnímán z hlediska pracovních příležitostí ve vztahu k zaměstnanosti regionů. Socioekonomický význam lesů je velký, ale často bývá podceňován. Lesy přispívají k rozvoji venkova a zajišťují řadu pracovních míst. 26

27 Indikátory sociálního pilíře aplikované v analýze MSK, v závorce uvedený datový zdroj: 3.1. Výzkumně vzdělávací význam lesa: 1. zóny CHKO, přírodní rezervace a památky (ÚHÚL/SIL, 2013), Ochrana přírody MZCHÚ - NPR PR, NPP, PP, (ÚHÚL/OPRL, 2013), Počet výzkumných ploch (ÚHUL/OPRL, TZP, ICPF, 2013), 3.2. Sociální význam, lesa: jiný veřejný zájem (ÚHÚL/SIL, 2013), průměrný počet zaměstnanců v LH v roce 2004 (ČSÚ), zastoupení uznaných obor a samostatných bažantnic, NPR (ÚHÚL/OPRL, 2013) 3.3 Rekreační a zdravotní význam lesa: zastoupení ochranných pásem hygienické ochrany vod (ÚHÚL/OPRL, 2013), zastoupení příměstských a rekreačních lesů (ÚHÚL/SIL, 2013); 27

28 6 SOUČASNÝ STAV LESŮ A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Na základě aktuálních údajů o lesním hospodářství 12 lze konstatovat: Česká republika patří k zemím s vysokou lesnatostí. Lesní pozemky zaujímají výměru ha, což představuje 33,9 % z celkového území státu. Zalesňováním zemědělsky nevyužívaných půd se výměra lesů soustavně zvyšuje. Ve vlastnictví státu je 59,7 % lesů, ve vlastnictví obcí, lesních družstev, právnických osob a církví je 21,0 %, podíl soukromého vlastnictví činí 19,3 % lesů. V době, kdy vznikal tento dokument, nebyly dořešeny restituce církevního majetku. Podle převažujících funkcí (ve smyslu kategorizace určené zákonem č. 289/1995 Sb.) je v ČR 74,6 % lesů hospodářských, 22,9 % lesů zvláštního určení a 2,2 % lesů ochranných. Druhová a prostorová skladba lesů v ČR byla v minulosti pozměněna ve snaze zvýšit produkci dříví a uspokojit poptávku po nejčastěji žádaných dřevinách. V důsledku toho dnes převládá podíl jehličnatých dřevin (73 %) nad listnatými (26 %). Podíl listnatých dřevin se v lesích za poslední půl století zdvojnásobil ( ,5 %, %, přesto zastoupení autochtonních listnatých dřevin a jedle bělokoré je nedostatečné. Návštěvnost lesa byla v roce 2013 velmi nadprůměrná, tj. 25,7 návštěv lesa na obyvatele, a 109,3 návštěv/ha lesa oproti dlouhodobému průměru 20,6 návštěv/obyvatele a 86,3 návštěv/ha lesa za celé sledované období. 6.1 Informace o lesích a lesním hospodářství v České republice Podrobné informace o stavu lesů a lesního hospodářství v ČR lze získat z různých zpráv, publikací a datových zdrojů zaměřených především na vyhodnocení lesů a lesního hospodářství. Ministerstvo zemědělství ČR každoročně vydává Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky. Hlavním zdrojem údajů pro tyto výstupy jsou data LHP/O, NIL a OPRL. Výsledky NIL jsou dostupné na webových stránkách ÚHÚL a aktuální informace OPRL jsou k dispozici v mapových kompozicích na Geoportálu portálu ÚHÚL 13. Další informace lze získat na webových stránkách Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Provoz databáze informačního systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) zajišťuje Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). Kromě toho existuje řada dalších informačních zdrojů. Např. webové stránky PRALESY.CZ se snaží přehledně a souhrnně informovat o problematice výzkumu a monitoringu přirozených lesů v ČR. Přinášejí komplexní informace a přehledy o současném rozsahu a stavu přirozených lesů všem potenciálním uživatelům, mezi které se počítá i široká veřejnost hledající základní údaje a odkazy k této problematice. V neposlední řadě je nutné zmínit Lesní pedagogiku, která zábavnou formou zprostředkovává informace o lesním ekosystému, o jeho vnitřních vztazích, o trvale udržitelném hospodaření a významu lesa. 12 Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce Mapový server ÚHÚL. Dostupné z www: 28

29 6.2 Diskutované podněty k obhospodařování lesů Les je v krajině významným nositelem biologické rozmanitosti. Hodnota biologické rozmanitosti se odvíjí od stupně přirozenosti lesních ekosystémů. V tomto ohledu klíčovou roli sehrává druhová pestrost a bohatost struktury lesních porostů. Poslední výzkumy ukazují, že produkce smíšených věkově rozrůzněných bohatě strukturovaných lesních porostů je vyšší než porostů monokulturních s minimálním věkovým rozpětím. Kromě produkce dřevní hmoty, jako obnovitelné suroviny, je možné uvést tyto významné lesní ekosystémové služby: samočistící schopnost lesního stanoviště, která ovlivňuje kvalitu vody, schopnost lesa vázat vzdušný uhlík, čistit vzduch od emisí. Lesy poskytují atraktivní živá místa pro trávení volného času a kromě rekreace je stále aktuálnější problematika podpory venkovských regionů z hlediska příspěvků lesů pro tvorbu pracovních příležitostí. Dlouhodobý vývoj lesů v posledních staletích vlivem lidských zásahů prodělal zásadní změny. Současné lesy jsou výsledkem intenzivního obhospodařování lesních ekosystémů. Druhová skladba, věková a prostorová struktura porostů je pozměněna tak, aby naplňovala především požadavky na maximální a vyrovnanou produkci dříví v návaznosti na poptávku trhu (dřevozpracujícího průmyslu). Výsledkem je převaha jehličnatých dřevin v druhové skladbě lesa (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2013: smrk 51 %, borovice 17 %, str. 74) a věkově i růstově málo diferencovaných porostů. Podle výsledků Národní inventarizace lesů v České republice , se zvyšuje produktivita obhospodařovaných lesů; ovšem kromě výše produkce je mnohem důležitější její bezpečnost, která je základním předpokladem pro trvalý a vyrovnaný výnos z lesních majetků. Hospodářská hlediska (produkční funkce lesa) nejsou jediným aspektem pro obhospodařování lesů. Souček et Tesař (2008) uvedli, že výše celkové objemové produkce stejnorodých smrkových porostů, považovaná v minulosti za jeden z hlavních faktorů při volbě dřevinné skladby, ustupuje do pozadí. Podle autorů je zvýšený důraz kladen na kvalitu dřeva a ve větší míře i na plnění mimoprodukčních funkcí lesních ekosystémů. Dále poukazují na riziko poškození stejnorodých smrkových porostů nahodilými těžbami, které se zvyšuje s odlišností stanovištních podmínek od růstového optima smrku. Je to tím, že uměle založené stejnověké a stejnorodé smrkové porosty rostoucí na těchto stanovištích jsou méně stabilní. Současné problémy v lesním hospodářství vyvolané klimatickou nestabilitou, měnícím se globálním trhem s dřívím i nárůstem společenské poptávky po mimoprodukčních funkcích lesa se promítají do strategie trvale udržitelného multifunkčního lesního hospodářství. V této souvislosti je možné konstatovat, že za optimální řešení je považován strukturovaně bohatý les, obhospodařovaný nepasečnými postupy, které preferují stanovištně vhodné dřeviny s bezpečnou a vysokou produkcí dřevní hmoty. Kromě toho je důležité při obhospodařování lesa ponechat větší prostor tvořivým silám přírody tam, kde umělé zásahy jsou nadbytečné a ekonomicky neefektivní. 14 ÚHÚL, Národní inventarizace lesů v České republice : Úvod, metody, výsledky. 1. vydání. Brandýs nad Labem: ÚHÚL, s. ISBN

30 6.3 Vliv možných změn klimatu na vývoj lesů Výsledky Národní inventarizace lesů v ČR dokládají, že značný podíl hospodářských lesů má uniformní druhové složení a jednoduchou porostní strukturu. Jsou zpravidla druhově chudé, známé jsou zejména stejnorodé porosty smrku a borovice nejednou na nevhodných stanovištích. V podmínkách předpokládané klimatické změny jsou takovéto porosty málo stabilní a snadno podléhají přirozeným disturbancím - různým typům narušení. Následně mohou být ohroženy rychlým rozpadem, který může být především na exponovaných stanovištích rizikem pro trvalost lesního prostředí. Klima je hlavní řídící silou fungování ekosystémů a udržování ekologické stability. V této souvislosti se v odborných diskusích poukazuje na nepřetržitý klimatický stres, který působí na lesní ekosystémy. VAVŘÍČEK (2008) poznamenal, že kombinace stresových faktorů působí silněji na lesy v horských oblastech. Bezpečnost produkce ovlivňuje acidifikace (zvyšování kyselosti, resp. snižování ph prostředí) lesních půd, která přesahuje přirozenou regeneraci půdního prostředí. Vysoká kyselost půdy ovlivňuje výživu lesních porostů, která v kombinaci s extrémními projevy klimatu, především výskytem vyšších teplot a nedostatkem srážek způsobuje chřadnutí lesních ekosystémů (HADAŠ, 2009). Dr. Ing. Macků v roce 2008 ve vztahu k projednání v NLP Klíčové akce 6 (Snížení dopadů očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů) uvedl, že stav lesů a lesního hospodářství v ČR ovlivňují především tyto činitele: 1. globální klimatická změna, extrémní meteorologické jevy, 2. staré i současné imisní a ekologické zátěže, 3. nedostatečné využívání přírodních procesů při obhospodařování lesů (nevhodné používání holosečí, vysoký podíl umělé obnovy lesů, nedostatečné využívání přípravných dřevin při obnově na holinách, nevhodná druhová a prostorová skladba), 4. nevhodné myslivecké hospodaření, 5. biotičtí škodliví činitelé a jejich aktivizace. 6.4 Adaptace a mitigace Změna klimatu nepříznivě ovlivní i životní prostředí a kvalitu života v České republice. Je proto zapotřebí přijmout taková opatření, která udrží změny klimatu v únosných mezích tzv. mitigační opatření. Určité změny jsou ale již nevyhnutelné. Proto je důležité věnovat pozornost také opatřením adaptačním, která nám do budoucna umožní, abychom se změnám klimatu přizpůsobili; například posílením schopnosti krajiny zadržovat vodu kvůli vyššímu výskytu extrémních srážek. 15 Ve vztahu k adaptačním opatřením se v NLP v Klíčové akci 6 (Zlepšení a ochrana životního prostředí - ekologický pilíř): Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů jsou řešena tato doporučení: 6.1 Pěstovat prostorově a druhově rozrůzněné porosty s co největším využitím přírodních procesů, pestré dřevinné skladby, přirozené obnovy a variability pěstebních postupů. 6.2 Podporovat druhy a ekotypy lesních dřevin snášejících klimatickou změnu. 15 Zdroj: Shrnutí politiky ochrany klimatu České republiky část A. dostupné na 30

31 6.3 Prodloužit zákonné lhůty k zalesnění a zajištění porostů. 6.4 Posoudit možné změny lesních vegetačních stupňů. 6.5 Zabránit degradaci půd, a tím maximalizovat množství uhlíku vázaného v půdě. 6.6 Optimalizovat uhlíkový cyklus v půdních horizontech, zásobách dřeva stojících porostů a výrobcích ze dřeva. 6.7 Hledat opatření udržující vysokou a stabilní produkci dřevní hmoty. 6.8 Zaměřit dotační pravidla k podpoře adaptačních opatření snižujících dopady klimatické změny. 6.9 Podporovat ekologicky vhodné zalesňování zemědělských půd Snížit obmýtí u dřevin nejvíce ohrožených klimatickou změnou Pěstovat porosty rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě Podporovat využívání tvaru lesa nízký a střední les Vzhledem k dlouhé době růstu lesů (řádově desítky let) je nutné v dostatečném předstihu přijmout vhodná opatření, která přispějí ke stabilitě lesních ekosystémů. Správné obhospodařování lesů zmírní negativní dopady změn klimatu, protože les má schopnost vázat uhlík. V průběhu růstu stromů prostřednictvím fotosyntézy je uhlík z atmosféry uskladňován v lesních porostech. V případě, že stromy byly zničeny a začnou se rozkládat, uvolní uhlík zpět do prostředí (atmosféry), čímž se stávají zdrojem emisí skleníkových plynů. Když zničenou oblast opět zalesníme, cyklus začíná nanovo a zasazené stromy opět začnou pohlcovat uhlík. 16 Ve vztahu ke zmírnění dopadů negativních změn klimatu v lesích je nutné vycházet z těchto momentů: 1) Výsadba nových lesů a zalesněním odlesněných stanovišť. Při výsadbě lesů je nutné dbát na správný výběr druhů dřevin a to zejména v oblastech, kde je produkce dříví důležitou funkcí budoucího porostu. V této souvislosti jsou důležité tyto body: a) Význam biodiverzity lesních porostů, respektive zvyšováni adaptačního potenciálu lesů druhovou, genovou a věkovou diverzifikaci porostů. b) Vhodný způsobu obhospodařování lesa orientovat se na přírodě blízké postupy a podpora bohatě strukturovaných lesů. c) Stromy vystavené stresu jsou více ohrožený biotickými škůdci. 2) Význam lesů pro zmírnění klimatických extrémů (sucho a povodně). Ochrana před extrémními hydrologickými jevy je založena především na zvyšování retenční 17 schopnosti lesů v kombinaci se zadržování vody v krajině optimalizací soustavy malých vodních nádrží, výstavba poldrů 18, revitalizací vodních toků, obnova tůní/mokřadů a využívání přírodě blízkých hospodářských opatření, včetně výsadby vhodných břehových porostů. 16 Zdroj: Forestry and Climate Change: A Convenient Truth, FAO and UK Forestry Commission, Retence je schopnost zadržovat vodu v krajině. Tato voda může být dočasně zadržena na povrchu lesních stromů (porostů), vyschlém půdní profilu. Zvýšením retenční schopnosti lze pozitivně ovlivnit okamžitý průběh povodňových průtoků a v důsledku prodloužení průtokových poměrů lze docílit pravidelnější zásobování odběratelů vodou. 18 Poldry jsou ohrázované prostory, schopné zadržet část povodňových průtoků. Suché poldry jsou trvale prázdné nádrže sloužící k zachycení vody při povodňových stavech. 31

32 3) Plánovat v předstihu a upřednostňovat preventivní opatření. Přestože lze přijmout opatření vedoucí ke snížení skleníkových plynů už teď, je nutné počítat s určitou setrvačností; kromě toho vědecké studie dokládají, že změny klimatu způsobené emisemi vypouštěnými v minulosti jsou během příštích let nevyhnutelné (PRETEL et al. 2011). V lesním hospodářství je naléhavé se zaměřit provázání mitigačních a adaptačních opatření, která stabilizují toto odvětví. Tato opatření nejen že jsou účinnou reakcí na velkoplošný rozpad lesních ekosystémů, ale zároveň je jimi vázán uhlík v lesích. Následující příklad názorně ukazuje jak se mitigační a adaptační opatření doplňují: Aktivně využívat obnovitelné zdroje 19 - není špatné stromy vytěžit, ale chybou je les nezalesnit. Energie získaná z dříví nebo biomasy přispěje k úspoře fosilních paliv a redukuje produkci emisí. Použití dříví jako palivo vzhledem k uhlíkové bilanci je šetrné uvolní se přibližně tolik uhlíku, kolik jej bylo uloženo během růstu stromů v lese. Tyto emise opět v průběhu růstu vážou nově zasazené stromy. Správný ekologický přístup podporuje maximální využití dříví. Budeme-li ve stavebnictví na místo materiálů z neobnovitelných zdrojů (beton, ocel ) používat víc dříví, může to mít pozitivní vliv na snížení množství skleníkových plynů v ovzduší. Výrobky ze dřeva jsou výjimečný, protože pocházejí z přírodního obnovitelného trvale udržitelného zdroje. Uhlík, který obsahují, v nich zůstává uskladněn po celou dobu životnosti výrobku. Pouhé zakonzervování stávajícího stavu - netěžit lesní porosty - přináší rizika v podobě nestability přestárlých porostů, proto je nutné lesy obnovovat včas a vhodným způsobem. Významný je i sociální aspekt těchto opatření, která tvorbou pracovních příležitostí nepřímo přispějí ke stabilizaci venkovského zemědělského sektoru. 19 Obnovitelné zdroje energie jsou takové zdroje energie, které mají sami od sebe schopnost se plně nebo částečně obnovovat. (Zdroj: Kopecký, Eberle, Jak učit o změně klimatu? Asociace pro mezinárodní otázky, 2012) 32

33 7 REGIONALIZACE LESŮ V ČESKÉ REPUBLICE 7.1 Diferenciace přírodních podmínek Přírodní podmínky České republiky jsou velmi rozmanité a při jejich studiu byly vymezeny přírodní lesní oblasti (PLO), lesní vegetační stupně (LVS) a ekologické řady (EK). Přírodní lesní oblasti jsou území s obdobnými přírodními a produkčními podmínkami lesních dřevin (PLÍVA et ŽLÁBEK, 1986). PLO jsou území vymezená v rámci průzkumu lesních stanovišť a Česká republika je rozčleněna na 41 přírodních lesních oblastí (Obr. 6). PLO jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 83/1996 Sb. a jejich hranice jsou zakresleny v mapovém díle OPRL. Obrázek 6: Přírodní lesní oblasti v ČR Zdroj: ÚHÚL, Název přírodní lesní oblasti Název přírodní lesní oblasti 1 Krušné hory 22 Krkonoše 2 Podkrušnohorské pánve 23 Podkrkonoší 3 Karlovarská vrchovina 24 Sudetské mezihoří 4 Doupovské hory 25 Orlické hory 5 České středohoří 26 Předhoří Orlických hor 6 Západočeská pahorkatina 27 Hrubý Jeseník 7 Brdská vrchovina 28 Předhoří Hrubého Jeseníku 8 Křivoklátsko a Český kras 29 Nízký Jeseník 9 Rakovnicko-kladenská pahorkatina 30 Drahanská vrchovina 10 Středočeská pahorkatina 31 Českomoravské mezihoří 11 Český les 32 Slezská nížina 12 Předhoří Šumavy a Novohradských hor 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny 13 Šumava 34 Hornomoravský úval 14 Novohradské hory 35 Jihomoravské úvaly 15 Jihočeské pánve 36 Středomoravské Karpaty 16 Českomoravská vrchovina 37 Kelečská pahorkatina 17 Polabí 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy 33

34 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj 39 Podbeskydská pahorkatina 19 Lužická pískovcová vrchovina 40 Moravskoslezské Beskydy 20 Lužická pahorkatina 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky 21 Jizerské hory a Ještěd Les neboli lesní geobicenóza nebo také lesní ekosystém, je společenství mnoha druhů (rostlin, stromů a živočichů), které se navzájem ovlivňují, a jejich výskyt závisí na přírodních podmínkách daného stanoviště. Pro vytvoření charakteristických lesních porostů a rostlinných společenstev významnou roli sehrává geologické podloží, půda, klima a nadmořská výška. Z uvedených faktorů klima klíčovým způsobem ovlivňuje rozdíly ve výškovém rozložení vegetačních stupňů Lesní vegetační stupně (LVS) vyjadřují závislost změn přírodní vegetace na změnách výškového a expozičního klimatu (Obr. 7). Jinak řečeno vyjadřují vztah mezi podnebím a rostlinným společenstvem. Vymezení LVS je podmíněno změnou klimatu, zejména teplot a srážek s měnící se nadmořskou výškou lesního stanoviště. Poskytují informaci o rozšíření dřevin z nížin až po vrcholky hor. V lesích ČR je vylišeno celkem 10 LVS a jejich názvy jsou odvozeny od zastoupení a převládající kombinace významných dřevin (borovice, dubu, buku, jedle, smrku a kleče) v příslušném LVS: 1. LVS dubový; 2. LVS - buko-dubový; 3. LVS - dubo-bukový; 4. LVS bukový; 5. LVS - jedlobukový; 6. LVS - smrko-bukový; 7. LVS - buko-smrkový; 8. LVS smrkový; 9. LVS klečový; 0. LVS bory; vzhledem k regionálním podmínkám byly názvy LVS upřesněny oproti uvedeným termínům (1, 2 a 9. LVS) - viz kapitola 8.1. Obrázek 7. Lesní vegetační stupě a přírodní lesní oblasti v ČR zdroj: ÚHÚL 34

35 V lesích se růstové podmínky (stanoviště) rozlišují také podle půdních vlastností a v této souvislosti byly definovány ekologické řady (obr. 8). Ekologické řady: kyselá, živná a obohacená humusem (javorová), představují nejrozšířenější lesní stanoviště v lesích ČR. Extrémní ekologické řady jsou charakteristické výraznějším znakem extrémního stanoviště (např. prudké kamenité svahy, sutě, skalní města ). Nachází se na nich vzrůstově zakrslé lesy, které mají především půdoochranou funkci. Na stanovištích ovlivněných vodou se vychází z hodnocení vodního režimu a v tomto případě jsou vymezeny tyto ekologické řady: obohacená vodou - vliv proudící vody ve vodotečích na lesní stanoviště, oglejená - vliv vody na lesní stanoviště je střídavý např. v létě, kdy je méně srážek, je půdní profil suchý a v případě dešťů např. na jaře je půdní profil na stanovišti nasycen vodou, podmáčená lesní stanoviště je trvale ovlivněno vodou, vliv vody je patrný i na povrchu, protože se v terénních prohlubních zdržuje voda, a rašelinná na lesním stanovišti se vyskytuje rašelina. Obrázek 8: Ekologické řady a přírodní lesní oblasti v ČR zdroj: ÚHÚL 35

36 7.2 Klasifikace lesního stanoviště a lesnická typologie v České republice Obhospodařování lesů vychází ze stanovištních podmínek lesních porostů, které jsou rozhodující pro volbu vhodného způsobu obhospodařování lesních porostů. V tomto směru jsou důležité výsledky průzkumů lesních stanovišť, které jsou mapovány a popsány lesnickou typologií (Obr. 9). Lesnická typologie hodnotí lesy tak, jak by pravděpodobně vypadaly, pokud by se nechaly přirozenému vývoji. Jejím hlavním úkolem je rozdělit lesy na části (lesní stanoviště) s podobnými růstovými podmínkami. Lesnická typologie při hodnocení lesů zohledňuje půdu (zda je bohatá na živiny, jak je ovlivněna vodou), podnebí (srážky a teploty v dané oblasti), reliéf terénu (zda se jedná o údolí, nebo hřebenovou partii), stávající vegetace (stromové a bylinné patro), historický vývoj lesů (např. zda porost vznikl na základě kalamity), přirozenou dřevinnou skladbu lesů. Obrázek 9: Ukázka vylišení lesních typů na podkladě černobílého leteckého. Na základě průzkumu lesních stanovišť jsou v lesnických mapách vylišeny lesnicko-typologické jednotky. Tyto údaje jsou digitálně zpracovány technologií GIS, jako mapové dílo v souvislém zobrazení lesnicko typologických jednotech ČR zdroj: Mapový server OPRL) Edafické kategorie společně s lesními vegetačními stupni definují nosnou jednotku Lesnickotypologického klasifikačního systému - soubor lesních typů (SLT). V ekologické síti je vymezen lesními vegetačními stupni, které jsou označeny čísly (1 9) a edafickými (stanovištními) kategoriemi, které jsou označeny velkými písmeny abecedy (A Z). Základní popis souborů lesních typů lze zpravidla odvodit z charakteristiky příslušného lesního vegetačního stupně a z charakteristiky dané ekologické řady a edafické kategorie. Výjimku tvoří bory, jejichž rozšíření v lesích není podmíněno výškovým klimatem a nejsou zařazeny do vegetačních stupňů. 36

37 8 HODNOCENÍ TRVALE UDRŽITELNÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Tabulka 2 : Základní porovnání lesů MSK a ČR Charakteristika lesa MSK MSK ČR Poznámka Lesnatost 36 % 34 % Průměrná zásoba na 1ha 273 m m 3 Podíl jehličnanů 66,3 % 72,9 % Zastoupení smrku ztepilého 56,0 % 51,1 % Podíl listnáčů 32,0 % 25,9 % Holina z obnovovaných porostů 1,7 % 1,2 % Podíl lesů hospodářských 83,33 % 74,60 % Podíl lesů ochranných 0,88 % 2,50 % Podíl lesů zvláštního určení 15,79 22,90 Cellový průměrný přírůst 8,1 m 3 6,9 m 3 Zásoba dříví stanovená na základě objemu stromů v porostech. Skupina jehličnatých dřevin (podíl byl kalkulován ve vztahu k ploše porostní půdy, kterou dřeviny zaujímají). Podíl byl kalkulován ve vztahu k ploše porostní půdy, kterou smrk zaujímá. Skupina listnatých dřevin převahu tvoří buk lesní 14,5 % (podíl byl kalkulován ve vztahu k ploše porostní půdy, kterou dřeviny zaujímají). Počítáno ve vztahu k ploše porostní půdy; holina je dočasná do 2 let bude zalesněna. Podíl na celkové výměře lesů. Jsou určeny k běžnému obhospodařování. Podíl na celkové výměře lesů. Hospodářský význam ustupuje, na významu nabývá plnění mimoprodukčních, ekologických funkcí lesa. Podíl na celkové výměře lesů. Preference potřeb lidské společnosti, které nesouvisí s poptávkou po dřevní surovině. Celkový průměrný přírůst (CPP) se počítá na podkladě celkové objemové produkce za dobu obmýtní existence lesního porostu. zdroj: ÚHÚL 8.1 Přírodní podmínky v Moravskoslezském kraji Ekologické řady Edafické řady vyjadřují rozrůzněnost růstových podmínek v závislosti na půdních a stanovištních poměrech. Tab. 3 znázorňuje zastoupení ekologických řad v lesích na území MSK. Významný podíl lesních stanovišť se nachází na kvalitních lesních půdách 46,6 % (ekologická řada živná v 3 až 6- LVS) a společně ekologickou řadou kyselou 31,4 % jsou dány velmi dobré předpoklady pro pěstování lesů s vysokým produkčním potenciálem. Na těchto stanovištích je možné intenzivně lesy obhospodařovat a vložené úsilí bude zhodnoceno vysokým ziskem pro vlastníky lesů. 37

38 Tabulka 3: Lesnicko-typologický klasifikační systém zastoupení (%) ekologických řad MSK v ekologické síti dle LVS zdroj: ÚHÚL Lesní vegetační stupeň Klimatické lesní vegetační stupně (LVS) vyjadřují vztah mezi klimatem a rostlinnými společenstvy zastoupenými tzv. klimaxovými dřevinami - dubem (zimní, letní), bukem, smrkem a klečí, případně i jedlí nebo borovicí. Tabulka 4: Zastoupení LVS v MSK zdroj: ÚHÚL Z Tab. 4 vyplývá, že těžiště ploch lesů Moravskoslezského kraje je v 5. LVS (téměř 40 %), a ve 4. LVS (33,2 %); významné plošné zastoupení lesů se nachází také ve 3. lesním vegetačním stupni (15,8 %). Tato situace odpovídá významné rozloze lesů ve středních až vyšších polohách, ve kterých jsou dobré podmínky pro lesní hospodářství. V příloze modulu je mapa lesních vegetačních stupňů v Moravskoslezském kraji. V této mapě jsou zobrazeny LVS a v legendě jsou uvedeny jejich stručné charakteristiky 38

39 8.2 Zhodnocení Moravskoslezského kraje z pohledu pilířů lesního hospodářství Obrázek 10: Graf hodnocení MSK prostřednictvím kritérií a indikátorů Tabulka 3: SWOT analýza MSK Kritérium Faktor Komentář Nedřevní produkce Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Tradiční jelenářské oblasti Nízká úroveň pytláctví Vysoká produkce lesních plodů, zejména borůvek a hub Menší využití nehroubí a těžebních zbytků Využití samovýroby při zpracování nehroubí a těžebních zbytků na palivo Vysoká poptávka po produkci lesních plodů Pytláctví Neregulovaný nárůst sběru lesních plodů 39

40 Kritérium Faktor Komentář Produkční potenciál Bezpečnost produkce Ekologická stabilita Ochranné funkce lesa Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Vysoký celkový přírůst Vysoký podíl produkčních smrkových porostů Absence úplného spektra lesnických ekosystémových služeb Rekultivace hald a opuštěných průmyslových ploch Zachování vysoké produkce při změně dřevinné skladby Ztráta produkce při přeměně porostů Odnětí plnění funkcí lesa pro jiné lidské aktivity Nízké ohrožení zvěří Nestabilní smrkové porosty Vysoký podíl přestárlých porostů Postupná přeměna smrkových porostů Rozpad smrkových porostů Rozpad přestárlých porostů Živelní škody větrem, sněhem a námrazou Velká rozmanitost lesních stanovišť, výskyt unikátních biotopů Nízký stupeň přirozenosti lesů Postupná přeměna druhové skladby porostů ve fázi obnovy Rozpad lesů s bezzásahovým managementem Rozpad smrkových porostů Nízké ohrožení těžebně dopravní erozí Vysoký střední věk ochranných lesů Postupná obnova půdoochranných lesů 40

41 Kritérium Faktor Komentář Vliv ochrany přírody Výzkumně vzdělávací funkce lesa Sociální význam lesa Rekreační a zdravotní význam Lesa Hrozby Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Silné stránky Slabé Stránky Příležitosti Sesuvy a poddolovaná území Rozpad starých porostů ochranných lesů Zajištění územní ochrany prostřednictvím ZCHÚ; Natura 2000 Ochrana zdrojů reprodukčního materiálu Výskyt velkých šelem Průměrný výskyt vzácných druhů zvěře Využití ochrany genofondu původních druhů Narušení územní ochrany tvrdým turismem Vysoký počet výzkumných ploch Dominantní atraktivity: Jeseníky, Beskydy Absence školních lesů Školní lesy pro SOŠ Frýdek-Místek, podpora lesnické pedagogiky Rušení výzkumných ploch Kvalita životního prostředí Turistická infrastruktura Pracovní příležitosti mimo průmyslová centra Podpora osvětové činnosti a informačních center Absence lesnických ekosystémových služeb Vysoký počet objektů individuální rekreace Velká městská a průmyslová aglomerace Vysoká návštěvnost Slabá infrastruktura měkkého turismu a ekoturismu Usměrnění návštěvnosti do vybraných center 41

42 Kritérium Faktor Komentář Hrozby Nekontrolovaný nárůst návštěvnosti Zvyšování tvrdého turismu Zvyšování četnosti a velikosti hromadných a sportovních akcí Vjíždění motorovými vozidly do lesa Vjíždění do porostů motorovými vozidly, na horských kolech, na lyžích a snowboardech nebo na koních Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody zdroj: ÚHÚL Specifika Specifickým tématem regionu MSK je ostravsko-karvinská aglomerace, která způsobuje střet zájmů trvale udržitelného - multifunkčního lesního hospodářství a ochrany přírody v kombinaci s rekreačním a průmyslovým využíváním krajiny. Tento střet se jeví hlavní hrozbou pro budoucnost stavu lesů a krajiny v regionu, respektive jeho vyřešení bude limitovat využití a přínos lesů v MSK. Doporučení Z pohledu naplnění plného spektra a vyváženosti ekosystémových služeb lesa by se opatření měla zaměřit na posílení ekologické stability a biodiverzity lesa, především změnou druhové skladby. Pro trvale udržitelné hospodaření se jeví jako nutné pokročit v přeměně druhové skladby od vysoce produkčních, ale labilních, smrkových porostů blíže k přirozené dřevinné skladbě a na obnovovaných stanovištích ve větší míře doplňovat smrk jedlí a listnáči. Důsledná ochrana PUPFL podle lesního zákona je rovněž prvořadou podmínkou trvale udržitelného hospodaření. Shrnutí výsledků Lesnatost Moravskoslezského kraje dosahuje 36 %. V minulosti se zvyšovala zalesňováním nevyužité zemědělské půdy, nejvíce po 2. světové válce. Přírůsty dřeva jsou nad celostátním průměrem a potvrzují vysoký produkční potenciál lesů především v Moravskoslezských Beskydech. Výsledky ekosystémových analýz nicméně naznačují, že prostor pro další zvyšování produkce dříví je již zúžený; hospodářská úprava lesů se musí zaměřit na udržení produkčního potenciálu a zachování rovnoměrné produkce. Nejdůležitějším trendem vývoje dřevinné skladby je v současnosti snižování zastoupení smrku. Druhová skladba porostů se pozvolna připodobňuje skladbě přirozené. Lesní hospodářství v oblasti umožňuje vyvážené zajištění všech funkcí a ekosystémových služeb v rámci ekonomického, ekologického i sociálního pilíře. Vysoké produkční možnosti lesů jsou využívány přiměřeně, ochrana přírody je zajištěna odpovídajícím způsobem v rámci ZCHÚ. Lesy slouží k rekreaci obyvatel průmyslové aglomerace a zároveň zajišťují ochranu vod i ochranu půdy proti erozi. 42

43 9 VĚDĚLI JSTE, ŽE Lesnatost ČR roste. Na konci 18. století nedosahovala výměra lesů v zemích Koruny české 2 milióny hektarů (20 tisíc km 2 ). V současnosti přesahuje výměra lesů v ČR 2,6 miliónů hektarů (26 tisíc km 2 ). 20 Oproti roku 1920 se výměra lesů zvýšila o 288 tisíc hektarů, což je více než čtyřnásobek výměry Národního parku Šumava. Nejvíce lesů roste na horách. Lesy pokrývají všechna pohraniční pohoří ČR, ke katastrům s největší lesnatostí patří katastry Žďárský potok a Železná pod Pradědem v Hrubém Jeseníku s lesnatostí přesahující 97 %. Nejvýše les roste v Krkonoších a Hrubém Jeseníku, kde je na Pradědu horní hranice lesa okolo 1400 m n. m. Nejnižší lesnatost je naopak v zemědělsky intenzivně obhospodařovaných nížinách, v katastrech některých obcí (např. Holasovice na Opavsku) není les vůbec žádný. Lesnatost hlavního města Prahy je 9,4 %. Nejníže položeným lesem v ČR je les v národní přírodní rezervaci Soutok na soutoku Dyje s Moravou, s nadmořskou výškou pouhých 150 m n. m. Les je důležitou zásobárnou uhlíku, průměrná akumulace uhlíku činí 1,9 tuny uhlíku na hektar lesa za rok, množství uhlíku uloženého v dřevní biomase lesů ČR přesahuje 270 miliónů tun a celkem je v lesních ekosystémech v ČR vázáno až 820 miliónů tun uhlíku. 21 Při těžbě a technickém použití dříví z hospodářského lesa (např. na stavbu domů, výrobu nábytku), zůstává uhlík vázaný ve dřevě uložen po mnoho let. Použití dříví jako paliva k vytápění je uhlíkově téměř neutrální (uvolní se takové množství uhlíku, jaké bylo uloženo během růstu dříví), ale sníží uvolňování uhlíku z fosilních paliv. Podobně staré pralesy, ve kterých je přírůst a rozklad biomasy vyrovnaný, jsou uhlíkově prakticky neutrální. Největší produkce dosahují lesy v Beskydech a na Šumavě. Největší beskydské smrky a jedle dosahují výšek až 50 m, nejlepší smrkové porosty mají zásoby dříví přes 1200 m 3 na hektar (průměrná zásoba v ČR je 264 m 3 na hektar). Ročně se v ČR vytěží více než 15 miliónů m 3 dříví, přiroste ho však více než 21 miliónů m 3. Zásoba dříví v lesích tak trvale narůstá a v současnosti dosahuje 687 miliónů m 3. V roce 1930 to bylo pouhých 307 miliónů m Na jednoho obyvatele ČR připadá 68 m 3 dřeva, ročně přirostou asi 2 m 3 a vytěží se 1,5 m 3 dříví. Těžba dříví pokrývá jeho spotřebu v ČR. Podle odhadů je potřeba pro pokrytí běžné spotřeby přibližně 1 m 3 dříví na obyvatele za rok. Z celkově vytěžených více než 15 miliónů m 3 se více než 5 miliónů m 3 vyváží do zahraničí a cca 2,5 miliónů m 3 dováží; ČR je tedy čistým exportérem dříví. 20 Asi 1/5 až ½ vytěženého dříví představují těžby nezávislé na hospodaření (tzv. nahodilé těžby), vynucené poškozením nebo odumřením stromů přírodními vlivy: větrnými nebo sněhovými polomy, podkorním a listožravým hmyzem, suchem apod. V nepříznivých letech může být podíl nahodilých těžeb i výrazně vyšší, v roce 2007 po orkánu Kyrill přesáhl jejich podíl na celkové těžbě dříví 90 % a celkem bylo vytěženo více než 18 miliónů m Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, Časopis Vesmír, Oulehle F., Hruška J.: Lesy v globálním koloběhu uhlíku (2009) [cit ] Dostupné z WWW: < 43

44 Jedna samička lýkožrouta smrkového (Ips typographus) dokáže během svého života naklást i více než 100 oplodněných vajíček (v průměru 60) 22 a lýkožrout smrkový může na našem území vytvořit 3 generace do roka. Jeho počty se tak mohou během jediného příznivého roku zmnohonásobit a je schopný rychlou gradací vytvořit kůrovcovou kalamitu. Kromě lýkožrouta smrkového patří k nejnebezpečnějším druhům podkorního hmyzu (kůrovců) lýkožrout menší (Ips amitinus), lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) a lýkožrout severský (Ips duplicatus). Celkový objem evidovaného kůrovcového dříví se v ČR v posledních letech pohybuje okolo 1 miliónu m 3, během gradace kůrovců se ale může zvýšit desetinásobně. Každoročně je pro ochranu lesa proti kůrovcům použito 60 tis. feromonových lapačů a položeno kolem 340 tis. stromových lapáků. 23 K největším škůdcům lesů patří velcí býložravci: jelen evropský, srnec evropský a další spárkatá zvěř. Škody způsobené zvěří především na mladých lesních porostech jsou každoročně vyčíslovány v částkách mezi 25 až 31 milióny Kč 23, na každý vytěžený m 3 dříví připadají až 2,- Kč ztrát způsobených zvěří. Tato částka nezahrnuje náklady na ochranu porostů proti okusu, ohryzu a loupání zvěří, která je prováděna každoročně asi na 5 % porostní plochy, ani následné škody způsobené např. hnilobami sloupaných porostů. V některých oblastech je pastva lesní zvěře na mladých dřevinách taková, že prakticky znemožňuje odrůstání některých druhů dřevin (jedle, listnatých druhů) a mění tak charakter celého ekosystému. Nejčastější příčinou lesních požárů je člověk. V ČR vzniká lidským zaviněním více než 95 % lesních požárů. 24 V roce 2012 bylo v ČR zaznamenáno 1549 lesních požárů. Na ochraně proti požárům se podílí Letecká hasičská služba, která provedla 199 hlídkových letů a 21 hasebních zásahů, při kterých provedla 774 shozů; celkem nalétala 450 letových hodin. 23 Lesy v ČR stárnou. Průměrné stáří lesních porostů dosáhlo 65 let, v roce 1950 to bylo jen 53 let. Nejvyšší průměrné stáří dosahují porosty kosodřeviny 101 let, nejnižší bříza 48 let. 23 Znamená to, že přibývá porostů vysokého, starého lesa (tzv. kmenovin) a také porostů pralesního charakteru s omezeným hospodařením. Také to ale znamená, že není obnovováno tolik porostů, kolik by bylo potřeba a starší porosty jsou pak labilnější a snadněji podlehnou škůdcům. Paseka je běžnou vývojovou fází zdravého hospodářského lesa, kdy starý porost musí uvolnit místo novému. Podle lesního zákona nesmí být úmyslnou těžbou vytvořena holina větší než 1 hektar a každá holina musí být nejpozději do dvou let zalesněna novými sazenicemi nebo semenáčky. Po následujících pěti letech musí být zajištěn nový lesní porost, aby mohl znovu dorůst do podoby vysokého lesa. Také v přírodních pralesích vznikají holé plochy paseky bez lidského přičinění, např. větrnými polomy, a to někdy i na rozsáhlých plochách velikosti v řádu stovek hektarů. Samovolnému vývoji bez lidských zásahů je v ČR ponecháno asi 100 km 2 lesů. 23 Pro samovolný vývoj jsou vhodné ekosystémy přírodě blízké, se strukturou podobnou původním pralesům. Naopak běžné hospodářské lesy by se bez lidských zásahů během let zcela rozpadly. 22 Knížek M., Zahradník P.: Kůrovci na jehličnanech. Lesní ochranná služba. Lesnická práce 2/ Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, Sfera. Vy se ptáte, my odpovídáme - Práce studentů Vyšší odborné školy publicistiky na téma: LESNÍ POŽÁRY [cit ] Dostupné z WWW: < 44

45 Na stavbu jednoho celodřevěného rodinného domu (srubu) je potřeba asi m 3 dříví. Veškeré vytěžené dříví v ČR za rok by tak postačovalo na výstavbu tisíc celodřevěných domů. Z jednoho průměrného stromu se dají vyrobit asi 2 masívní židle. Ze všeho dříví vytěženého v ČR za rok by mohlo vzniknout až 25 miliónů židlí a každý obyvatel ČR by mohl sedět na 2 židlích (a ještě pozvat sousedy ). Z jednoho běžného smrku se vyrobí okolo 80 tisíc listů kancelářského papíru formátu A4 gramáže 80 g/m 2, tj. 400 kg neboli 5000 m 2 papíru. V novinovém papíru je určitý podíl dřevoviny z recyklace, takže z jednoho smrku lze vyrobit asi 6800 výtisků deníku běžného novinového formátu. 25 Celkový přírůst dřeva v lesích ČR představuje průměrný tepelný výkon, který odpovídá příkonu asi 48 miliónů 60 W žárovek. Spálením 1 m 3 suchého smrkového dříví vyrobíme asi 6 GJ (tj kwh) tepla. Na vytopení běžného rodinného domu stačí zpravidla m 3 palivového dříví za rok. Pokud bychom veškeré dříví vytěžené v ČR (přes 15 miliónů m 3 ročně) použili pouze k vytápění, stačilo by maximálně pro polovinu všech domácností, kterých je v ČR asi 4,4 miliónu. Největším vlastníkem lesů v ČR je stát. Asi 61 % všech lesů je v majetku státu, 1,3 miliónů hektarů, tj. 50 % lesů, spravuje státní podnik Lesy České republiky, s. p., dalších cca 124 tisíc hektarů Vojenské lesy a statky, s.p. Cca 17 % tvoří obecní a městské lesy a 22 % lesů je v soukromém vlastnictví. V procesu církevních restitucí se očekává předání církvím až 150 tisíc hektarů lesů. Bez ohledu na vlastnictví jsou lesy v ČR volně přístupné veřejnosti. Vstup do lesa je na vlastní nebezpečí a omezen může být pouze v případech stanovených zvláštními zákony, jako např. vstup do rezervací, vojenských újezdů, ochranných pásem vodních zdrojů apod. Les je možné oplocovat pouze k ochraně porostů před zvěří nebo ve zvláštních případech, jako jsou obory a lesní školky. Každý má právo pro vlastní potřebu sbírat v lese houby, lesní plody ale nikoliv jmelí a suchou na zemi ležící klest (tj. suché větve tenčí než 7 cm). To se netýká komerčního sběru, tzn. sběru za účelem prodeje v čerstvém nebo zpracovaném stavu, pro který je nutné povolení vlastníka (v případě státních lesů správce) lesa. Lesní cesty jsou součástí lesa a platí na nich zákaz vjezdu motorovými vozidly. Do lesních porostů mimo cesty je navíc zakázáno jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, protože by mohlo dojít k poškození půdního povrchu a semenáčků lesních dřevin. Poškození půdního povrchu nebo svrchní humusové vrstvy otevírá nebezpečí eroze, kterou je ohroženo asi 172 tisíc hektarů, tj. 6,5 % lesů v ČR. 25 KRPA PAPER, a.s., Papír v číslech [cit ] Dostupné z WWW: < 45

46 SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA: Časopis Vesmír, Oulehle F., Hruška J.: Lesy v globálním koloběhu uhlíku (2009) [cit ] Dostupné z WWW: < HADAŠ, P Multivariation methods tool for solving evaluation of the forest health conditions in the territory of the Jizerské hory Mts. In Sustainable development and bioclimate : Proceedings Stará Lesná A. PRIBULLOVÁ; S. BIČÁROVÁ (eds.). [s.l.]: Geophysical Institute SAS et Slovak Bioclimatological SAS. s HRUŠKA-TVRDÝ, L. Hruškova metoda multikriteriální analýza zohledňující podmíněnost území, doplněna o sociální rozměr (člověk a prostor). Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o., 12 s., Knížek M., Zahradník P.: Kůrovci na jehličnanech. Lesní ochranná služba. Lesnická práce 2/2004 KRPA PAPER, a.s., Papír v číslech [cit ] Dostupné z WWW: < MANSFELD, VRATISLAV; HRUBAN A ROBERT (2015) Koncepce Oblastní plány rozvoje lesů a jejich význam. Lesnická práce (v tisku) MANSFELD, VRATISLAV; KŘÍSTEK, ŠTĚPÁN; HRUBAN, ROBERT. (2013). Koncepce oblastních plánů rozvoje lesů po roce Brandýs nad Labem: UHUL, 28 s. MANSFELD, V.; HRUŠKA, L Kritéria a indikátory oblastních plánů rozvoje lesů. Lesnická práce, roč. 92, č. 10, s MATĚJÍČEK, JIŘÍ Forest-policy trends and internalisation of externalities (In Czech). Available at: < > MATĚJÍČEK, JIŘÍ Vymezení základních pojmů a vztahů z oblasti mimoprodukčních funkcí lesa. Strnady: VÚLHM. PLÍVA, K.; ŽLÁBEK, I Přírodní lesní oblasti ČR. 1. vydání. Praha: SZN, 316 s. PRETEL, JAN. et al. (2011), Zpřesněni dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatřeni (V), Závěrečná zpráva o řešení projektu VaV SP/1a6/108/ v letech , ČHMÚ Sfera. Vy se ptáte, my odpovídáme - Práce studentů Vyšší odborné školy publicistiky na téma: LESNÍ POŽÁRY [cit ] Dostupné z WWW: < SIMON, J.; VACEK, S Výkladový slovník hospodářské úpravy lesů. 1. VYDÁNÍ. BRNO: MZLU, 126 S. ISBN SOUČEK, JIŘÍ; TESAŘ, VLADIMÍR Metodika přestavby smrkových monokultur na stanovištích přirozených smíšených porostů. E. KRUPIČKOVÁ (red.). Jíloviště Strnady : VÚLHM, v.v.i., 35 s. Lesnický průvodce 4/2008. [Recenzovaná metodika]. ÚHÚL, Oblastní plány rozvoje lesů: Jednotlivé separáty pro 41 PLO. Brandýs nad Labem: ÚHÚL, sv. 46

47 ÚHÚL, Národní inventarizace lesů v České republice : Úvod, metody, výsledky. 1. vydání. Brandýs nad Labem: ÚHÚL, s. ISBN ÚHÚL, 2008a. MINISTERSKÁ KONFERENCE O OCHRANĚ LESŮ V EVROPĚ. Brandýs nad Labem: ÚHÚL, s. ISBN ÚHÚL, 2008b. NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM PRO OBDOBÍ DO ROKU Kostelec nad Černými lesy: ÚHÚL, s. ISBN ÚHÚL, ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ KOORDINAČNÍ RADY K REALIZACI NÁRODNÍHO LESNICKÉHO PROGRAMU II. Brandýs nad Labem: ÚHÚL, S. ISBN VAVŘÍČEK, D Stav půd vybraných území Krkonoš a Kněhyně v Moravskoslezských Beskydách. In P. SAMEC (ed.). Metody zpracování dat v lesnickém monitoringu. 1. vydání. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s ISBN Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 2013 Přílohy: 1. Mapa: Lesních vegetačních stupňů v Moravskoslezském kraji ve formátu PDF 2. Mapa: Lesní rezervace a zajímavosti na Beskydsku ve formátu PDF 3. Mapa: Lesní rezervace a zajímavosti na Ostravsku ve formátu PDF 47

48 ČÁST B PRACOVNÍ AKTIVITY PRO STUDENTY A ŽÁKY 1 PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1.1 Strom základní prvek lesa Byl to kluk, jako každý jiný. Říkejme mu třeba Oren. Rád jezdil na kole, přitom si představoval, jak protíná jako vítěz pásku v Tour de France. Také tablet ho hodně bavil. Měl v něm spoustu her, měl moderní telefon a doma vlastní počítač. Zkrátka byl to normální moderní kluk. Ale spokojený nebyl. Pořád jeho mysli něco chybělo, ale sám nemohl přijít na to, co. Pořád hledal něco, co by mu dalo klid. Byl nervózní a často kvůli tomu i zlý. V jednom takovém návalu zlosti vytrhl malý vysemeněný strom i s kořeny a odhodil ho daleko, jindy nakopl pampelišku tak, až z ní svítivý žlutý květ odlétl daleko před něj. Ale ani takové výkony ho neuspokojovaly. Měl vztek poté sám na sebe, že se tak chová a že se neovládl. V takových chvílích žádný živý tvor si nemohl být jistý svým životem. Nakonec vzal většinou kolo a šlapal ze všech sil, aby vybil svoji energii, šlapal do úmoru, že nemohl dál. Až onehdá, při jednom výlevu najednou.. Bum, prásk, tsss, rup, cink a ticho. Všude tma. Rozhlédl se kolem sebe, šero se plížilo do kraje, ležel na okraji lesní cesty a nad ním se skláněl.. Fuj to jsem se polekal. Kdo jsi? Hrůzou si musel zakrýt oči. Jsem už hodně starý Duch tohoto lesa, starší, než lidstvo samo a mám spoustu podob. Dávno jsem rezignoval na změny šatníku vás lidí, jsou na mne příliš rychlé. Zdám se ti ošklivý? Pohlédni do svého nitra a sám mi řekni, jestli se sám sobě líbíš. Oren zavřel oči a pomyslel si, jestli se mu to všechno jen nezdá. Otevřel je a stařík tu byl pořád. Ale ten zvláštní tvor ho začal zajímat. Chtěl ho vyzkoušet, a proto se ho optal: A ty jako duch stromu dokážeš rozhodovat o životě a smrti každého stromu? Dokážeš zničit celý les? Vy lidé jste jako malí kluci. Nechápete, že les je jako živý organismus a jeho jednotlivé buňky jsou stromy? Tady v lese panuje svoboda. Každý strom má právo na život a také má právo si vybrat, kde bude žít. Je to jeho volba. Zda zvolil správně nebo špatně ukáže čas. Ale osud je nemilosrdný. Vybral-li správně, pak bude žít hodně dlouho, pokud špatně, je to jeho konec. Žádné léky jako u vás u nemocných lidí. Orenovi šla z toho hlava kolem. Tohle bylo něco nového, cítil, že tohle je to, co hledá. Místo, kde je klid a svoboda. Všude kolem to na něj Motivace 48

49 dýchlo atmosférou pohody a klidu, který pronikl i do jeho duše. Pevný řád, ano pevný řád je to, co v životě hledal. A ty víš, který strom je zdravý a který nemocný? Ty víš, jak to ve stromě funguje?, zeptal se Oren. Samozřejmě, že to vím. A jestli chceš, také ti to ukáži, odpověděl Duch. A podal mu ruku. Nějaká neznámý hlas říkal Orenovi, že tomu starci s divnými rozcuchanými vlasy a v otrhaném jutovém šatu podobný pytli může věřit. Stařec vypadal jako sušinka, byl nízkého vzrůstu, ve svraskalé ruce držel sukovici a v levé zvláštní lampu, kterou Oren ještě nikdy neviděl. Oren váhavě natáhl ruku, stařec obdivuhodně pevně ji stiskl, přitáhl si Orena a pomohl mu vstát. Oren byl vyšší, než stařec, ale cítil ze starce nesmírnou energii, která v něm probouzela respekt a úctu. Nebyla to ale energie, která v Orenovi vzbuzovala neklid. Bylo to něco nového, něco zvláštního. Byla to tichá a klidná síla, která ze starce vyzařovala, to Oren neznal, nikdy nic podobného nepocítil. Když stáli vedle sebe, stařec ukázal na nejližší strom. Byl to dub, už velmi starý. Jeho koruna dosahovala závratné výšky, kůra byla hodně svraskalá, ale dub se zdál být v dobrém stavu. Pohleď, představuji ti Cerra. Jeden z nejstarších stromů v tomto lese. Celá atmosféra okamžiku byla velmi zvláštní a jakoby Orena někdo ovládal. Oren mimoděk ustoupil o krok, sklonil hlavu a ruku dal na prsa. Stařec se usmál, když to viděl, zdvihl ruce a zašeptal zřetelně, ale tiše směrem ke stromu. Bratře Cerre, přicházím tě navštívit s tvorem, jehož mysl hledá, co skrýváš. Dovol, abychom tě navštívili. Strom zašuměl, široký vrásčitý kmen se najednou ještě rozšířil. Uprostřed se objevila prasklina, která se ještě rozestoupila a. Světe div se. Z kmene vystoupil podobný stařík. Buď zdráv bratře. Dlouho jsem tě neviděl. Koho přivádíš? Pohlédl na zkoprněného Orena, kterému nohy jakoby vrostly do země a nemohl se ani hnout. Jakmile ho spatřil, zamračil se. Toho kluka? Nedohodli jsme se, že slepým lidem nebudeme ukazovat naše tajemství? Poslední staletí lidé zapomněli, co pro ně znamenáme, a snaží se žít v naprostém odloučení od nás. Ty chceš naši dohodu porušit? A navíc tenhle spratek si minulý týden hrál s nožem a kůrou sousedního Tilia. To snad nemyslíš ani vážně. Duch pohlédl rozvážně na Orena. Ano, vím o tom. Nezapomeň, že jsem byl zvolen jako strážce a duch tohoto lesa. Ale třeba je to špatný přístup se úplně od lidí odtrhnout. Zkusme pro jednou zapomenout na to. Cítím, že Oren by mohl sdělit 49

50 lidem, že udělali chybu. Cerr chvilku vrtěl hlavou a pak se podíval na Orena. Dobrá, nemáme co ztratit. Pojďte tedy. A vyrazil poměrně svižným krokem ke svému obydlí. Duch s očarovaným Orenem ho následovali. Vstoupili do tmavé chodby a za nimi se zvláštním zvukem se chodba uzavřela. Oren se s obavami otočil, ale oba starci postupovali rychle dále, tak se nezdržoval a rychle vyrazil za nimi. Ocitli se ve zvláštní místnosti. Byla velmi spoře osvětlena, neměla okna, ani žárovky, přesto něco svítilo, nebylo však vidět, co. Duch se ohlédl po Orenovi. Tady jsme v první komnatě. Vidíš ty trubičky? Slyšíš ten zvuk? A opravdu, když se Oren zaposlouchal, nebyla v místnosti žádná voda, přesto slyšel slabé šumění. Takové šumění znal. Takhle šumí moře. Ale moře je odsud hodně daleko, ne? Oba starci se po sobě podívali a usmáli se. Cerr odpověděl. Šum moře to skutečně není. Vy lidé hledáte ve všem něco převratného, jezdíte za tím po celém světě, ale přitom spousta zajímavých jevů a věcí je všude kolem vás. Vidíš ty trubičky? Těmi vede energeticky bohatá tekutina z koruny dolů ke kořenům. Tekutina je potrava pro kořeny, aby měly energii nasát vodu a vytlačit ji ke koruně. To uvidíme v další komnatě. Mezitím Duch někde z kapsy vylovil maličký kelímek podobný náprstku a druhou rukou něco hledal. Přehraboval se přitom v trubičkách, až nahmátl nějaké místo, k němuž přiložil náprstek a trubičku silně stiskl. Z trubičky začala prýštit průhledná tekutina, kterou zachytil do náprstku. Když byl kalíšek plný, pokynul Orenovi, aby přistoupil blíže, podal mu náprstek s tím, aby ochutnal. Oren se chvilku zdráhal, ale nechtěl si oba starce rozhněvat, tak zavřel oči a otočil kalíšek dnem vzhůru a obsah nalil do úst. Jaké ale bylo jeho překvapení. V ústech měl sladkou šťávu, která svou chutí předčila jeho očekávání. Cítil, jak mu šťáva teče do žaludku a po celém těle se mu rozlévá ta tichá, klidná síla, která vyzařovala z obou starců. Děkuji vám, řekl, ani nevěděl, jak to z něj vypadlo. On, který slovo DĚKUJI, neřekl, jak dlouho. Oba starci se na sebe podívali. Cerr trochu nechápavě, Duch jen pokrčil rameny a spokojeně se usmál. Strčil si kelímek do kapsy a posunkem vyzval k pokračování prohlídky. Pán domu Cerr tedy vyrazil jako první. Ocitli se v malé úzké chodbičče, stáli v ní jeden za druhým a pohlédli do strany, opírajíc se o zábradlí. Pohleď Orene. Co vidíš? 50

51 Oren se ohlédl vpravo i vlevo a nic neviděl. Tedy něco přeci. Nedokázal to popsat. Stěna bublin, která produkovala další bubliny na každou stranu. Vyprodukované bubliny se spojovaly a tvořily tak nové trubky. Alespoň takhle mu to připadalo. To je Kambium. Vyrábí nám nové buňky na obě strany. Ty se později spojí v trubičku, jak jsi viděl v předchozí komnatě. Směrem ven z kmene lýkové, které vedou živiny z koruny do kořenů, z které jsi před chvilkou ochutnal a směrem dovnitř buňky dřevní, které vedou vodu od kořenů do koruny. V koruně se voda dostane do nejposlednějšího lístku. Zelený lístek se napije vody, vdechne oxid uhličitý, a když na něj dopadne sluneční paprsek, vyrobí tu dobrou šťávu, jak jsi ochutnal a pošle ji kořenům. vysvětloval Duch klidným hlasem. A jak to ty lístky dělají, že vyrobí ze slunečního paprsku, vody a oxidu uhličitého sladkou šťávu?, zeptal se Oren. Duch se již nadechl, když v tom Cerrus ho přerušil. Nech nám alespoň tohle tajemství. Když ti to povíme, lidé si sestrojí stroj, který nás nahradí, a my už nebudeme potřeba. Duch ti ale neřekl důležitou věc, že při výrobě lístky produkují kyslík, který potřebujete k dýchání. Oren jen nevěřícně zíral. Díval se střídavě na Ducha, na Cerra a na Kambium. To se nenechalo ničím rušit a se stejným klidem, jakým působili oba starci, produkovalo buňky lýka a na druhou stranu buňky dřeva. Tu Oren spatřil, jak některé buňky, očividně vyrobené nedávno kambiem, jsou takové jiné, než ty dnešní. Ihned se na to zeptal. Cerrovi se rozjasnila tvář. Všímáš si, to je dobře. Víš, v zimě spím a přes jaro a léto musím nasbírat spoustu zásob, abych z nich v zimě mohl žít. Na jaře, když se probudím, produkuje kambium jiné buňky, než v létě. Na jaře jsou takové tenkostěnné, světlé, v létě pak tmavé. Na pařezu pak vy lidé vidíte kruhy, které právě ukazují, jak naše kambium pracuje. A protože každý rok vyprodukuje jednu vrstvu jarního a jednu letního dřeva, vidíte to jako kruhy. Stačí spočítat na pařezu, kolik je kruhů a zjistíš snadno, kolik bylo stromu, který jsi porazil. Starci otevřeli dveře a vstoupili s Orenem do další komnaty. Tady to šumělo podobně, jako v komnatě první. Také tu byly trubičky, v kterých to šumělo, visely shora dolů, jako v první komnatě. Oren se obrátil na oba starce zvídavým pohledem. Těmito trubičkami vedou kořeny vodu vzhůru až do korun? Tedy, ty musí mít ale síly, když vytlačí vodu do takové výšky, řekl Oren. Cerr se poté obrátil na Ducha. 51

52 Ten chlapec se mi začíná líbit. Pojďme ještě dál, ukáži vám, co jsem ještě nikomu neukazoval. Opustí tedy komnatu a stojí před její stěnou. Je jiná, než ostatní, vlastně to není normální zeď. Teprve teď si Oren uvědomil, že nic není z cihel ani betonu a přesto se cítil bezpečně, nebál se, že spadne. Pořád mu vrtalo hlavou, jak je to možné. Co v něm vyvolává ten pocit důvěry a úcty k oněm starcům. Hlavou se mu honila spousta otázek. Stáli na konci komnaty. Před nimi se vypínala hrubá, jakoby svraskalá stěna. To je prazáklad celého mého domova. Jsou to buňky, které drží celý strom. Jsou neobyčejně silné, musí být, protože drží celý strom. Na nich jsem si dal záležet, když jsem je tvořil. Musí vydržet i několik staletí. Cerrus hovořil klidným vyrovnaným hlasem, ale Oren v jeho hlase postřehl náznak pýchy. Normálně by jinému řekl nějakou uštěpačnou poznámku, aby mu zkazil radost a tropil si z něj posměch, ale autorita obou starců vůbec toto nepřipouštěla. Jsme na konci cesty. Je pozdě, pojďme se vrátit. řekl Duch lesa. Oren tedy pohlédl na stěnu z jádrových buněk, rukama pohladil trubičky s vodou, prošel kolem kambia, které se nenechalo rušit a pořád produkovalo dřevní a lýkové buňky, prohrábl naposledy trubičky se sladkou šťávou a chtěl vyjít ven, když tu o něco zakopl. Starci se ohlédli po nezvyklém zvuku. Dávej pozor na cestu, to je kůra. Chrání strom před poškozením. upozornil Cerrus. Otočili se a vystoupili všichni tři z kmene obrovitého dubu. Duch se otočil na Cerra. Děkuji ti bratře, myslím, že Oren všemu porozuměl. Pochopil, že stromy jsou pro člověka důležité, že jako jediní tvorové na Zemi umí přeměnit vodu, oxid uhličitý a sluneční světlo na cukry a životodárný kyslík, kdyby jich nebylo, člověk by neměl co dýchat a zahynul by. A já myslel, že les slouží člověku pouze jako zdroj dřeva. Nikdy mne nenapadlo, jak dřevo vzniká, bral jsem to tak nějak automaticky. Nevěděl jsem, že je strom prospěšný ještě nějak jinak, řekl Oren. Cerr se otočil na Ducha lesa. Myslíš, že skutečně pochopil, co znamená les pro člověka? Přestane nám už ubližovat? Duch lesa tiše kývl a řekl pouhá tři slova, která zasyčela Orenovi v uších. Jsem si jist. V tom Duch lesa pohlédl na Orena velmi pronikavým pohledem a podával mu dřevěnou kuličku. 52

53 Tady máš na památku, slyšel Oren jakoby v dálce, němě jako stroj natáhl ruku a kulička mu sama vklouzla do dlaně. Potom cítil, jakoby do něj někdo vstupoval, nebyl schopný se pohnout, mimoděk zavřel oči a před očima mu ubíhal celý jeho dosavadní život jako ve filmu. Hluk na začátku všeho byl důsledek srážky se stromem při zběsilé jízdě na kole, následoval záběr na chlapce, který ničí rostliny a stromy, vyčítavé oči maminky, slyšel svá zpupná a vzteklá slova, kterými tolik ubližoval svým milovaným, uviděl sebe, jak jde poprvé do školy s maminkou, okamžik, kdy se poprvé naučil na kole a tak to šlo dále. Odehraný příběh v hlavní roli jeho samého končil jeho prvními krůčky u dětské postýlky a záběrem na oči zalité slzami své milované maminky. Náhle otevřel oči. Rozhlédl se udiveně kolem sebe. Ležel vedle lesní cesty, nad ním se tyčil vysoký statný dub cer. Kolem něj rozházené součástky jeho bicyklu, které odlétly po nárazu. Hlava ho trochu bolela, zkusil vstát, těžce se zvedal z měkounké trávy. Něco ho tlačilo do dlaně, chtěl to zahodit. Pohlédl do ní a našel.. Už to nebyl postrach vrabců či pampelišek, už nikdy nezraňoval maminku vzteklými slovy, když byl jako na jehlách, protože nikdy již nebyl nervózní, nikdy poté již vztek neměl. Vážil si všeho, tablet schoval na nejspodnější dno šuplíku, telefon používal, jen když to bylo nutné k telefonování. Rodiče ho doma nepoznávali. Pomáhal jim a rád. Byl jako vyměněný. A důvod znal jen on sám. Bylo to jeho veliké tajemství, které nikdy nikomu neprozradil. Strom se skládá z části stabilizační jádrové dřevo, které roste jako první. Nachází se uprostřed kmene. Kolem něj se vytvoří dřevo běl, která má za úkol transport vody ze země do koruny. Listy v koruně totiž umí přeměnit oxid uhličitý s vodou na cukry (glukózu). Ale potřebují energii, kterou získají ze slunečního záření. Kolem běle je kruh tzv. kambia, které má za úkol produkovat buňky běle do středu kmene a ven buňky lýka. Lýko zase vodí vyrobené cukry z koruny dolů ke kořenům. Kořeny tedy potřebují energii na vytlačení vody a rozpuštěných látek ve vodě do koruny. Kořeny ale nemají pouze transportní funkci. Jedna z funkcí je i stabilizační (=kotví strom, aby se nevyvrátil). Kůra pak slouží k ochraně vodivých cest dřeva. Vysvětlení Dva vysocí účastníci se postaví zády k sobě jádrové dřevo. Kolem nich si lehnou tři studenti s dlouhými vlasy vlásečnicové kořeny. Mezi ně si sednou podsaditější studenti představují kořeny Úkol 53

54 stabilizační. Další tři studenti se postaví kolem jádra mezi kořeny a představují bělové dřevo. Další kruh studentů (vzhledem ke vzdálenosti od středu již vyšší počet) představují se zdviženýma rukama korunu. Rukama pohybují, jako s listy. Další kruh studentů představuje kambium, které produkuje do středu dřevo, ven lýko. Další kruh studentů představuje lýko, které transportuje cukry vytvořené fotosyntézou z koruny ke kořenům a poslední kruh tvoří kůra. Každá složka kmene má nějakou funkci, dostane proto pokyn dělat nějaký zvuk. Vlásečnicové kořeny nasávají vodu, bělové dřevo ji transportuje, koruna vyrábí cukry a lýko je transportuje ke kořenům. Kambium tvoří dřevní a lýkové buňky. Kůra je tvořena ze studentů, kteří se chytí za ruce a chrání tak strom proti proniknutí patogenu do kmene. Všichni naráz začnou produkovat předem domluvené zvuky. Hra tím ale nekončí. Zbylí studenti jsou např. kůrovci, kteří se snaží fyzicky narušit kůru a proniknout do kmene. Když se jim to podaří, strom usychá hra končí. Poznámka: Hra se dá hrát i ve třídě. V přírodě je třeba dbát na prostředí a počasí. Nesmí být mokro, povrch musí být relativně rovný, bez větších nerovností apod. Pomůcky: Doporučuje se karimatka pro sedící a ležící, ve třídě je vhodný pro teoretický úvod využít obrázku, flipchart apod. 54

55 A/ STROM RŮSTOVÉ FAKTORY Hráči se rozdělí na dvě skupiny - stromy a růstové faktory. Každý strom i faktor bude vybaven značkou, kterou si sám vybere (voda, teplo, světlo a živiny). Pedagog dbá na to, aby všechny faktory byly vybaveny v příslušném poměru. Pedagog rozmístí stromy po prostoru. Hra začíná tím, že stromy začnou chytat růstové faktory. Ti se přemístí ke stromu, který je chytil. Když strom pochytá všechny 4 růstové faktory, faktory se promění v nové stromy. Ty opět začnou shánět faktory zbylé a přináší je na své stanoviště. Extra faktory, z kterých se ještě stromy nestaly, musí zůstat na svém stanovišti a čekat, až bude dost faktorů k vytvoření stromu. Hra končí zachycením všech růstových faktorů. Hru vyhrává ten, kdo vytvořil nejvíce nových stromů. Vylepšení: Je vhodné celou hru časově omezit. Pedagog omezí hru například na 15 minut, a když zástupci stromů určeni před hrou nechytí faktory tak, aby vznikl alespoň jeden strom, hra pro něj končí, protože Strom vyčerpal všechny své zásobní látky a nestačil vytvořit kořeny či listy v dostatečné míře, aby mohl vyrůst. Úkol Variace: Prvotně určené stromy chytají své faktory do té doby, dokud není vytvořen první strom. Poté hra končí. Poznámka: Je lepší, kdy se hra zkrátí a faktory a stromy se vymění. Pomůcky: Kartičky s čísly I v přírodě je prokázáno, že stromy zachycují růstové faktory aktivním způsobem. Například kořeny aktivně prorůstají z míst chudých na živiny do míst bohatých na živiny. Listy rostou tak, aby nestínily jiným listům při zachytávání světla. Tím si strom zajišťuje co největší plochu schopnou zachytávat světlo. Vysvětlení 1.2 Les prostor pro život? V lese žije mnoho zvířat, roste mnoho rostlin. Jaké lesy z hlediska druhového složení jim nejvíce vyhovují? Monokultury či smíšené lesy? Zvířata hledají v lese úkryt, potravu a klid na rozmnožování. Všechny tři požadavky jsou zaručeny pouze ve smíšených lesích s pestrou druhovou, věkovou i výškovou skladbou. Vysvětlení 55

56 A. LES A JEHO PRAVIDLA Celá aktivita se odehrává v lese. Pedagog rozdělí účastníky do dvou skupin. Pro rozdělení může použít rovněž drobnou aktivitu pro zatraktivnění celého průběhu hry. Po rozdělení do dvou skupin se obě skupiny dětí postaví do řady jeden vedle druhého a proti každému stojí spolužák z druhé skupiny. Jedna řada žáků představuje les, druhá řada představuje zvířata, která putují krajinou a hledají les, aby uspokojili své potřeby. Pedagog vysvětlí, že každé zvíře hledá něco jiného v lese a podobně i každý les nabízí rovněž něco jiného. Podle toho, jak je les vysoký, jakého druhu, vzrůstu a jaké zvíře daným lesem prochází a co hledá. Pedagog předvede jednotlivé posunky, které představují funkci, kterou strom nabízí úkryt, potravu a klid na rozmnožování. Ty samé posunky platí i pro žáky, která představují zvířata. Poté se obě řady žáků k sobě obrátí zády a každý beze slova si rozmyslí, co představuje. Zvířata, která hledají potravu, jiná, která hledají úkryt, zbytek klid k rozmnožování. To samé si rozmyslí i stromy. Na povel pedagoga se obě řady stromů i zvířat otočí čelem k sobě a rukama naznačí, co představují. Čili stromy co nabízí, zvířata co hledají. Podíl jednotlivých funkcí u zvířat i stromů by měl být téměř stejný. Většina zvířat tudíž nalezne, co hledá. Hra se obvykle hraje ještě jednou. Mohou se přitom vyměnit pozice zvířat a stromů. Během rozmýšlení obou skupin, kdo co bude představovat svými posunky, tajně přistoupí pedagog ke skupině stromů a pobídne je, aby představili žáci jednu funkci. Po otočení mnoho zvířat nenajde to, co hledá. Úkol Odpověz na otázku: Co je potravní řetězec? Co se stane, když některá část tohoto řetězce zmizí? Jakými způsoby k tomu může dojít? Pokud nebude les různorodý, různověký, druhově bohatý, zvířata putující krajinou nenaleznou, co hledají a buď zahynou či migrují jinam. Proto lesní hospodář nesmí sázet lesy jednoho druhu po velké ploše a zakládat tzv. stejnověké monokultury, čili lesy stejného druhového složení a stejného věku. Neúplná druhová škála živočichů zapříčiní nevyvážený výskyt vůči lesu škodlivých organismů, který často přeroste v ekologickou katastrofu a zánik porostu nebo alespoň k významnému omezení jeho funkcí. Vysvětlení 56

57 2 PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL 2.1 Lesnická násobilka Oren byl kdysi chlapec, jako každý jiný kluk v dnešní době. Bylo mu 12 let, chodil do základní školy na malém městě, rád hrál s klukama různé hry, ale jak to už tak bývá v dnešní moderní době, nejraději si hrál s tabletem či na počítači. Před pár lety se mu však stala věc, tedy spíše událost, která ho zcela změnila. Už to nebyl roztržitý malý uličník, ale rozvážný chlapec, který z něj vyrostl během velmi krátké doby. Přestal hrát digitální hry a pustil se do poznávání okolní přírody a lesů. Co se stalo? Co ho tak změnilo? Miloval ty chvíle, kdy stál uprostřed starých stromů v lese a cítil proudění živin a energie v jejich obrovitých kmenech. Začal les vnímat zcela odlišně, než jeho kamarádi. A tak místo k počítači se snažil každou chvilku trávit v lese. Zjistil, že les není něco stejného po celý rok. Předtím do lesa chodil jen z donucení párkrát do roka. Teď ale při pravidelných návštěvách viděl, jak se vyvíjí stromy, keře, na jaře, jak se les probouzí, v létě kvete a ty koruny plné včel. Velmi rád pozoroval zvěř a zjišťoval, jak se mění jejich chování během roku atd. O své zážitky se chtěl s někým podělit. Ale ztěží nacházel někoho, kdo by mu porozuměl. Málokterý z jeho kamarádů dokázal dlouhou dobu naslouchat jeho nadšenému vyprávění. Když popisoval mamince a tatínkovi, co v lese viděl, tak z toho oba byli nadšeni. Byli rádi, že jejich synek přestává vysedávat před počítačem a chtěli ho v tom podporovat. Ale nevěděli jak. Času moc neměli, museli chodit do práce a tak chodil Oren do lesa za město sám. Až o prázdninách u prarodičů našel někoho, kdo mu rozuměl. Dědeček si všiml, že velmi často hledí zasněným pohledem k nedalekému lesu a jednou u snídaně se ho zeptal, jestli s ním půjde do lesa na dříví. Orenovi oči jen zasvítili a vděčně přisvědčil. Dědeček vzal svého psa na vodítko a šli. Po cestě šli rozvážným pomalým krokem a dědeček se vyptával Orena, co ví o lese. Byl velmi mile překvapen, že Oren má spoustu poznatků, které vypozoroval, ale bohužel neznal souvislosti, které mohl získat jen někde ve škole. Ale v přirodopisu brali anatomii lidského těla a o lese se toho moc také nedozvěděl. Přišli na okraj lesa a mimoděk ztlumili hlas. Les byl plný majestátních stromových velikánů, starých daleko přes sto let. Na úvozovou cestu plynule navazovala cesta lesní a tak po ní šli dále. Po chvilce tlumeného povídání oba úplně ztichli a vlastně ani nevěděli proč. Tak mocně na ně začal působit les. Mířili do hloubi lesa dál a dál, když tu vidí v porostu postavu muže. Dědeček porušil ticho a slabě zašeptal. To bude Franta, místní revírník. Asi se tu bude těžit. Motivace 57

58 Mezitím popošli blíže, ale lesník na ně nedbal. Sešel z cesty a zamířil do porostu. Na krku mu visely nějaké předměty, přes rameno měl brašnu, v ruce tlustý blok a kusem velikého papíru. Poměrně daleko od cesty se zastavil a začal dělat podivné věci. Chvíli držel před očima na délku paže podivné sklíčko, do kterého hleděl na okolní stromy a otáčel se dokola. Když se otočil o 360, něco si zamumlal, vzal do ruky tužku a něco si napsal do bloku. Poté si vzal jiné předměty, které mu visely na krku a zase jimi hleděl do korun stromů, hned zase na patu stromu. Vypadal jako kouzelník, co očarovává stromy v lese. Rozevřel pak velký kus papíru, chvilku do toho hleděl, pak něco zamumlal a začal se balit. V tom si všiml kolemjdoucích, překvapeně na ně pohlédl a pozdravil. Dobrý den, odpověděli dědeček s Orenem skoro současně. Oren ani nedutal, trochu se styděl, ale dědeček se zeptal. Spletli jsme si Vás s Frantou Kořánem, co tu dělá hajného. Ono se tu bude těžit? Včera jsme byli spolu v hospodě, ale o těžbě se vůbec nezmínil. Nene, odvětil neznámý. Tady ten les ještě k těžbě nedorostl. Je v plné síle, bylo by škoda ho vytěžit. Tak co tady měříte, když ne těžbu? zeptal se dědeček. Mladý lesník-taxátor se usmál a trpělivě vyvětloval. Oren přitom ani nedutal, jen hltal každičké slovo. Příští rok tady končí plán, tak to musím přeměřit, kolik přirostlo dříví, co se změnilo po těch deseti letech, jak se lesu daří, a navrhnu, jak by se s lesem mělo zacházet na příštích deset let. O tom Oren vůbec nikdy neslyšel. Zajímal se o les, ale vždy si myslel, že o les pečuje hajný, jak se mu zlíbí. Že se hajný musí řídit nějakým plánem, vůbec nevěděl. Ale osmělil se a zeptal se: A co všechno v lese měříte? Mladý taxátor se usmál. V samotném lese se toho měří spousta, ale ještě více se toho zjišťuje, než do toho lesa vůbec vyjdu. Chtěl by ses o tom dozvědět trochu více? Mám trochu času, protože právě pan Kořán dnes je někde mimo. Měl jsem s ním mít schůzku, ale volal, že mu to nevyjde, tak mám čas. Jestli chceš, ukáži ti, co dělám. Orena pomalu opouštěl ostych. Hořel nedočkavostí. Přestával se schovávat za dědečka a zvědavě lesníka-taxátora pozoroval. Hlavně ho zajímaly ty podivné krabičky, které se mu houpaly na krku. A taxátor pokračoval. Když chci udělat nový plán, musím mít plán starý, abych mohl 58

59 porovnat, jak se les za těch předchozích deset let změnil. Ten mám tady. Pojďte se podívat. Lesník vytáhl tlustou knihu. Otevřel ji a Oren s dědečkem spatřili spoustu tabulek popsaných nesrozumitelnými údaji. Ale lesník je nenechal dlouho přemítat, co jaké číslo znamená a ihned začal vysvětlovat. Podívejte se. Každá část lesa má své číslo. Liší se od sebe třeba druhovou skladbou, věkem nebo jsou odděleny nějakou cestou, potokem apod. Každé takové části říkáme porostní skupina. Označuje se velkým číslem s písmenem a malým číslem. Třeba tady, vidíte? 363B12. To je skupina, v které stojíme. A jak jsem na to přišel? Podívejte se na tuto mapu. Lesník roztáhl velký list papíru a skutečně se před Orenem rozprostřela veliká mapa, podivně barevná. Lesník pokračoval. Tady tou cestou jste přišli. Zde jste ji opustili a tady teď stojíme. Zpočátku se Oren vůbec neorientoval, ale jak mu taxátor ukazoval, postupně nacházel jisté souvislosti, cesty, okraje lesa. A co znamenají ty barvy? osmělil se Oren. Barvy znamenají přibližný věk porostní skupiny, odvětil taxátor. Čím je barva světlejší, tím jsou stromy ve skupině mladší a naopak. Nejmladší jsou žluté, nejstarší tmavozelené. Tady to je sousední porostní skupina, přes cestu zase tahle. Ta ale už má písmeno C. To písmeno označuje POROST. A největší číslo 363 tzv. ODDĚLENÍ. Oren nábožně poslouchal zajímavému vyprávění. Vzal si do ruky tabulky a začal jim pomalu rozumět. Dal se tu nalézt věk okolních stromů, jejich průměr kmene, výška, dokonce i kvalita. V pravé části tabulky bylo zaznamenáno, jak má hajný v porostní skupině hospodařit. Oren byl velmi překvapený. Bylo to vše velmi propracované a dokonalé. Po chvilce se však zamyslel a zeptal se. A jak se zjišťuje výška porostu? Vždyť je každý strom jinak vysoký a jak se vlastně zjistí výška stromu, když ho nesmíme pokácet? Lesník s úsměvem odpověděl. Skutečně, strom změříme, aniž bychom ho pokáceli. Podívej se na tenhle přístroj. Říkáme mu VÝŠKOMĚR a s jeho pomocí to dokážeme. Změříme výšku několika stromů a přepočítáme na celou porostní skupinu. Podobně zjišťujeme průměr tzv. PRŮMĚRKOU. Ten změříme ve výšce 1,3 metrů nad zemí, aby nám údaj nezkreslil kořenový náběh stromu. Opět jich změříme několik a výsledky vztáhneme k celé porostní skupině. A taxátor vytáhl podivný přístroj do tvaru písmene L a ukazoval Orenovi, jak se s ním pracuje. Poté vyzval Orena, ať si to také zkusí. 59

60 Ten rychle pochopil a s průměrkou rychle měřil několik okolních stromů. A tohle znáš? zdvihl ruku taxátor a v ní držel takové speciální skíčko. Oren si sklíčko chvilku prohlížel, nijak zvláštní mu nepřipadalo. Co je tak zvláštní na tomhle sklíčku? Napadlo ho. Než však stačil otázku vyslovit, taxátor mu už odpovědě. To je relaskopické sklíčko. Lom světla při průchodu sklíčkem ti opticky posune obraz kmene a podle toho, jak ho posune, ty zjistíš tzv. ZAKMENĚNÍ. To nám říká, jak moc je vyplněn životní prostor stromy. Jestli by kmenů či stromů mohlo být ještě více či jestli je již prostor porostu vyplněn stromy zcela. Oren na to civěl jako na fatu morgánu. Takové obyčejné sklíčko? Vždyť na něm vůbec nic není. Odvětil Oren. Ale taxátor se jen smál. Stejnou reakci jsem měl také, když jsem ho viděl poprvé, řekl taxátor. Poté vytáhl speciální sešit a pravil. Tady pak mám různé grafy a tabulky. S jejich pomocí zjistím, jak se porostu daří a jak by se mělo v něm hospodařit. Vidíte, tady jsou výšky stromů, tady průměry, tady jejich stáří a tady hospodářská opatření. Ale to nestačí. Musíme znát také, na jakém stanovišti zrovna porost roste a jaké druhy stromů zde rostou. Je to skutečně poměrně složité. Oren ani nedutal. Napětím a nedočkavostí ani nedýchal. Nevěděl, co dříve. Jestli nahlížet do mapy nebo číst v knize s tabulkami (hospodářském plánu), jestli dříve měřit výšky nebo průměry kmenů či vypočítávat průměrné výšky apod. Pobíhal od jedné činnosti k druhé a lesník mu vše trpělivě vysvětloval. Smál se přitom a říkal, že byl také takový nedočkavý. Dědeček se ale začal po chvíli ošívat. Blížil se čas poledne a Oren nebyl k utišení. Nakonec to nevydržel, přerušil orenovy zvídavé otázky a začal se loučit. Tak vám pane taxátore moc děkujeme za zajímavé vyprávění. Orene pojď už, ať babička nemusí oběd ohřívat. Orenovi se nechtělo, ale co naplat. Musel poslechnout. Také se rozloučil s taxátorem a v duchu si umínil, že bude pátrat po informacích o lesnickém plánování. A že les, který často navštěvuje, určitě bude mít také svého hospodáře. Slíbil si, že až se vrátí domů, že zjistí, kdo ho tam dělá a že se s ním zkontaktuje a poprosí ho o mapu. Najednou z něj už nebyl romantický snílek, který pohlíží na strom jako na individuum. Postoupil o krok výše a začal les vnímat jako živý organismus, o který někdo pečuje. 60

61 V noci nemohl spát, tolik dojmů za dnešek, pořád mu v hlavě zněla slova POROSTNÍ SKUPINA, POROST, RELASKOPICKÉ SKLÍČKO, ODDĚLENÍ, PRŮMĚRKA, VÝŠKOMĚR, LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ PLÁN, TAXAČNÍ TABULKY, TAXÁTOR. S posledním slovem konečně usnul. Ráno rychle běžel na místo včerejšího setkání, ale po taxátorovi ani vidu, ani slechu. Smutně se vracel zpět úvozovou cestou a slíbil sám sobě, že jednou bude lesníkem, a když bude na sobě hodně pracovat, snad se stane i taxátorem. Základem lesa je strom. Jeho parametry ujišťujeme a měříme a z naměřených veličin odvozujeme celkový stav lesa. Důležité jsou sice současné parametry, ale důležitější je jejich vývoj. A co se vlastně na stromech sleduje? Zejména je to jeho druh, výška, průměr kmene ve výšce 1,3metrů, stáří, zdravotní stav. Pro úplnost je nezbytné i vědět, na jakém stanovišti roste, na jakém geologickém podloží, expozici a sklonu svahu a spoustu dalších věcí. Vysvětlení 61

62 Zdroj: Pracovní materiály ÚHÚL A. POZNÁŠ DRUHY STROMŮ? Které názvy stromů patří ke kterému obrázku? Jilm vaz, buk lesní, bříza bělokorá, borovice lesní, lípa srdčitá, dub letí, jedle bělokorá, olše lepkavá, smrk ztepilý

63 B. LESNICKÁ NÁSOBILKA V ČÍSLECH Jak velká část ČR je dnes pokryta lesy? a) pětina b) polovina c) třetina d) téměř tři čtvrtiny Úkol Jaký podíl území ČR byl pokryt lesy v minulosti? a) lesů u nás bylo více b) přibližně stejně c) lesů bylo méně Úkol Jak velká část Moravskoslezského kraje je pokryta lesy? Je lesnatost v tomto kraji vyšší nebo nižší než v ČR? a) lesnatost kraje je nižší než lesnatost ČR b) lesnatost kraje je vyšší než lesnatost ČR c) stejná Úkol Jaký je vývoj celkové zásoby dřeva v lesích ČR? a) v minulosti byla celková zásoba větší, díky devastaci životního prostředí zásoba dřeva se snižuje b) kdepak, v minulosti byla menší, v současně době se zásoba zvyšuje c) celková zásoba dřeva je přibližně každý rok stejná d) celková zásoba dřeva kolísá, každý rok je jiná Úkol Zamysli se nad tím, jak rychle roste strom. Kolik dřeva každým okamžikem v celé naší republice přirůstá? Kolik času potřebují všechny naše lesy na to, aby vyprodukovaly tolik dřeva, aby se z toho množství postavil jeden dům? a) 3 s b) 3 min c) 3 hod d) 3 dny e) 3 týdny f) 3 měsíce Úkol 63

64 Jaké je průměrné obmýtí* lesů v ČR? a) přibližně 80 let b) 105 let c) 115 let d) 135 let * Obmýtí je hodnota, která nám udává, jaký průměrný věk má les při mýtní těžbě v ČR Úkol Jaké je průměrné obmýtí lesů v Moravskoslezském kraji ve srovnání s ČR? a) nižší b) vyšší c) stejná Úkol Kolik se vytěží dříví za rok v lesích ČR vzhledem k množství, které přiroste? a) více se vytěží dřeva, než přiroste b) více přiroste dřeva, než se vytěží c) vytěží se přesně tolik dřeva, kolik přiroste Úkol Zamysli se nad rčením Šetři papírem, chraň naše lesy. Zamyšlení Do jakého pilíře bys zařadil myslivost? a) ekonomický b) environmentální c) sociální Úkol Kolik je v ČR přibližně registrovaných myslivců (držitelů loveckých lístků)? a) 20 tis. b) 50tis. c) 100tis. d) 200tis. Úkol Myslivců v ČR přibývá nebo ubývá? a) na rozdíl od lesa, kterého přibývá, členů cechu mysliveckého ubývá b) když přibývá lesa, přirozeně přibývá i myslivců Úkol 64

65 Přibližně ¾ lesů v ČR jsou lesy hospodářskými (pilíř ekonomický), u kterých je primární produkce dříví. Myslíš, že v lesích Moravskoslezského kraje je podíl lesů se stejnou funkcí: a) vyšší nebo b) nižší nebo c) srovnatelný? Úkol Není pochyb, že práce v lese je velmi fyzicky náročná. Podle ČSÚ zaměstnává lesní hospodářství cca 9,21 člověka na 1000ha lesa. Je v lesích Moravskoslezského kraje zaměstnáno proti lesům ČR zaměstnanců a) více b) méně c) stav je srovnatelný Úkol Lesníci rozlišují tyto druhy těžeb: a) náhodná, mýtní, výchovná b) nahodilá, mýtní, výchovná c) výchovná, obnovní, nahodilá, mimořádná Úkol Myslíš si, že nahodilé těžby je v Moravskoslezském kraji více než v ČR nebo méně? a) méně b) více c) je to tak stejné Úkol C. PESTROST DRUHOVÉ SKLADBY V LESE BIODIVERZITA Myslíte si, že les je pouhá továrna na dřevo? Kdepak. Dnes se již ví, že les je pro člověka důležitý nejen z hlediska produkce dřeva, ale i život v něm je pro nás nepostradatelný. Jen kvalitní vnitřní vztahy v lesním ekosystému, vztahy mezi neživou a živou složkou, mezi všemi organismy navzájem, je zárukou dobré zdravotní kondice lesa a jen takový les je schopný poskytovat další, tzv. nedřevní funkce člověku, které jsou neméně důležité, než funkce dřevoprodukční. Jaký les však takové funkce produkuje? Motivace 65

66 Myslíš si, že monokultura (les jednodruhový) stejného věku poskytuje stejné prostředí pro život jako les smíšený? Základem kvalitních vztahů v ekosystému je různorodost prostředí. Nejlepší a nejkvalitnější ekosystém tedy vzniká tam, kde je les smíšený, kde roste mnoho druhů stromů na jedné lokalitě, stromů různého stáří, kde se potkávají staré stromy, které produkují semena, z kterých vyrůstají mladé semenáčky. Mateřský strom je přitom svou mohutností chrání před sluncem, suchem, a když uschne a padne, rozkladem jeho kmene dodává semenáčkům živiny. Takový příběh se děje v lesích původních, kde člověk nehospodařil. Vysvětlení Vyber charakteristiky, které indikují druhově pestré lesy? a) stejnorodé a stejnověké porosty b) pařeziny výmladkový les c) bohatě strukturované lesy (věkově a druhově) d) lesy na specifických stanovištích (např. borové lesy na píscích) Úkol Co je základním předpokladem založení a pěstování lesa s vysokým stupněm biodiverzity? a) znalost přírodních a stanovištních poměrů b) představa společnosti c) dotační tituly EU d) znalost růstových procesů (dynamiky) jednotlivých dřevin, které jsou ve směsi Úkol Co ovlivňuje biodiverzitu lesa? a) kmenový stav zvěře b) stupeň mechanizace a technické vybavení odborného lesního hospodáře c) informační technologie v lesním hospodářství d) odborné znalosti lesních hospodářů a vlastníků lesů e) lesnická legislativa a lesnické strategie EU Úkol 66

67 2.2 Kdo se stará o les? Aby les mohl plnit všechny funkce lesa, musí se o něj člověk starat. Kdo to provádí? Co všechno k tomu potřebuje? Co je jeho cílem? Motivace A. KDO SE STARÁ O LES A JAKÉ POMŮCKY K TOMU POUŽÍVÁ? Jak pozná člověk, že les plní všechny funkce, jak má? Ideální stav je, když člověk tyto funkce využívá tak, aby nenarušil přirozené křehké vazby uvnitř ekosystému. Kdo všechno se o les stará? Hajný či revírník je odpovědný za péči o les (sázení, těžba, výchova mladších porostů apod.), kterou provádí lesní dělníci. Ale ani hajný nemůže v lese dělat, co se mu líbí. Řídí se lesním hospodářským plánem či osnovou. Tu vypracovává lesní taxátor obvykle na desetileté období. Všechny tyto profese jsou placeny jako standardní zaměstnání. V lese však ještě můžeme potkat myslivce, který reguluje stav zvěře a zastupuje v ekosystému chybějící článek predátorů. Kdyby jich nebylo, zvěř se přemnoží a působí lesníkům a lesním dělníkům velké škody na kulturách. Pro zdárný růst lesa jsou potřeba kvalitní sazenice. O ty se postarají pracovníci lesní školky, kteří vysejí sebraná semena z kvalitních stromů. Semena otrhají či posbírají trhači semen a šišek. Vysvětlení 67

68 Poznáte, kdo používá nástroje na obrázku? Zakroužkujte obrázky tou správnou barvou. Myslivec, či lesník? Taxátor, těžař či sběrač semen? Nebo lesní dělník? 68

69 2.3 Povolené a zakázané činnosti v lese Kdo umí všechno les poškodit? Zkus se zamyslet. Opravdu vítr les poškodí? Opravdu kůrovec lesu škodí? Co třeba liška? Proč by si příroda ničila sebe samu? Zkuste se zamyslet. Vnímáme důsledek vichřice a vzniklé veliké holiny po ní jako proces ničení lesa přírodou? Nezní to trochu paradoxně? Co když je pravda jinde? Motivace Vznik kalamity větrem, následně kůrovcem posuzujeme subjektivně z pohledu člověka, kterého vítr připravil o funkce lesa. Ale co když se příroda jen brání tlaku člověka? Co když člověk sám způsobil extrémní výkyvy počasí? Když člověk vykácí les na veliké ploše a i když ho znovu vysází, co vznikne? Vznikne skutečně les přírodního charakteru? Kdepak. Vznikne monokultura stejného stáří. Ale v přírodě to vypadá jinak. Les je směs stromů různého druhu a různého stáří. Tím lépe odolává tlaku rozmarům přírody. Příroda si tam sama vypěstuje odolný les proti větru i hmyzím škůdcům. Lesník se snaží napodobit přirozený proces života lesa. Je to hodně náročná činnost. V mladém stádiu vývoje je les velmi náchylný na poškození. Les v tomto okamžiku vnímejme nejen jako skupinu stromů, ale organismus plný vnitřních vztahů mezi faunou, flórou, prostředím apod. Vysvětlení Bohužel v dnešní době musí lesník chránit les nejen před vlivem zvěře, před rozmary přírody (mrazy, sucho, vítr apod.), ale v poslední době i před důsledky bezohledného chování návštěvníků. Lesní hospodaření se řídí zákonem o lesích. V něm je uvedeno, které činnosti jsou povoleny a které zakázány. Jak to dokážete odhadnout, prověří následující kvíz. 69

70 A. KTERÉ ČINNOSTI NA OBRÁZCÍCH PATŘÍ MEZI POVOLENNÉ A KTERÉ MEZI ZAKÁZANÉ ČINNOSTI V LESE?

71

72 2.4 Protierozní funkce lesa Půdní vrstva vzniká rozkladem geologického podloží. Jak myslíš, že je tento rozklad rychlý? Vždyť kořeny stromů dosahují do značné hloubky. Pojďme si ukázat, jakým způsobem proces eroze vzniká a funguje. Motivace Eroze je jedna z největších problémů současné společnosti. A les je jeden z prvků, který významně tento problém omezuje. Kořeny stromů zpevňují povrch půdy a zabraňují tak jejímu odnosu. Vysvětlení Nachystáme si dvě bedýnky, např. od ovoce. Na jedné straně u každé vyřízneme otvor pro odtok vody. Do dřevěných bedýnek dáme fólii tak, abychom nezakryli odtokový otvor. Do jedné bedýnky přidáme jen půdu, do druhé půdu s rostlinkami či s malými stromky. Dřevěné bedýnky sklopíme pod úhlem 45 a pod odtokové otvory umístíme průhledné odměrky. Do obou bedýnek nalijeme najednou 2 litry vody. Vody bude protékat do odměrek. Lesní půda pojme větší část vody, do odměrky se voda dostane po velice dlouhé době a je podstatně jasnější. Půda bez rostlin silně eroduje. Skoro všechna voda proteče, je velice špinavá, erodovaná půda je zachycena v nachystaném sítu. Pedagog upozorní na rozdíl v obsahu síta a čistotě odtečené vody. Využije těchto informací a dedukuje následky erozivního působení vody. Úkol Pomůcky: dřevěné bedýnky, odměrka na vodu, síto, zemina, rostlinky, voda, fólie. 72

73 3 PRACOVNÍ AKTIVITY PRO STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL 3.1 Mimoprodukční využití lesů volnočasové aktivity Les vždy plnil funkci zejména dřevoprodukční. V dnešní době ale lidé pohlíží na les nejen jako na továrnu na dřevo, ale veřejnost si uvědomuje, že může využívat i jiné požitky z lesa. V poslední době je zaznamenán přímo raketový vzrůst zájmu veřejnosti o les jako o místo vhodné k odpočinku, relaxaci i k pořádání různých volnočasových aktivit. Kdy jsi byl naposledy v lese jako návštěvník? Co jsi v lese dělal? Když si na to vzpomeneš, jsou tvé zážitky a dojmy spíše pozitivní či negativní? Proč? Motivace Ve většině případech na člověka působí les velmi pozitivně. Člověk ještě nepřišel na to proč. Zřejmě se jedná o komplex jevů, které les dokáže vytvořit a působit tak na člověka. Už jen to, že v eliminuje extrémní výkyvy počasí, v zimě je v lesním porostu tepleji, než na volné ploše, v létě příjemně chladí. Vysvětlení A. NAUČNÁ STEZKA Jsi vlastník lesa. Tvůj les leží v blízkosti poměrně velkého města, a tudíž je silně využíván k rekreaci. Oslovil tě starosta města, kterému se les velmi líbí a chtěl by v něm vybudovat naučnou stezku. Jak budeš při realizaci postupovat? Situace 1. Nad porostní mapou 1:10000 vytipuj trasu naučné stezky: a) Vytipuj zajímavosti v zájmovém území b) Na základě výsledků předchozího šetření navrhni téma naučné stezky c) Podle lokalizace jednotlivých zájmových prvků navrhni trasu stezky Úkol 2. O výsledcích předchozího bodu informuj starostu obce. Domluv s ním formu financování výstavby vybavení naučné stezky. Nabízí se možnost financování z evropských fondů či z národních zdrojů. 3. Na základě jeho požadavku odhadni výši nákladů na zbudování a provoz. 73

74 B. MYSLIVOST Jaký je rozdíl mezi lesníkem a myslivcem? Je role myslivce skutečně tak důležitá? Co kdyby se přestala lovit zvěř? Jaké by to mělo důsledky? Zamysli se nad tím a své úvahy prodiskutujte společně v celém kolektivu. Motivace Co poskytuje les člověku je jasné. Ale les, aby správně fungoval, potřebuje i výskyt fauny-zvířat. Po celá staletí člověk lovil zvířata pro obživu, později pronásledoval zvířata, která působila škody na jeho zdraví a majetku, ještě později dokonce lovil zvířat pro zábavu. A protože měl stále dokonalejší techniku pro lov, v mnohých případech došlo k drastickému snížení zvěře až k vyhubení. Tehdy si neuvědomil, jaké to bude mít následky. Nevěděl nic o ekosystému a jeho vnitřních křehkých vazbách. Došlo k vyhubení významných predátorů, kteří plnili funkci regulaci zvěře a neregulovaná zvěř začala intenzívně devastovat čerstvě osázené paseky novými sazenicemi, pole a louky apod. Jednalo se zejména o škody okusem na sazenicích, kterou způsobovala zvěř srnčí, jelení apod. Tato zvířata neměla v přírodě žádné přirozené nepřátele. Ani medvědi, ani rys se v přírodě nevyskytoval. Proto musela společnost nalézt někoho, kdo bude suplovat jejich role. A tím je v dnešní době myslivec. Je to člověk, který většinou ve svém volném čase se stará o zvěř, krmí ji, aby nestrádala a nehledala potravu na polích či v lesních kulturách a v neposlední řadě i odstřelem supluje roli predátorů. Vysvětlení Jsi nájemcem honitby, v které se staráš o divokou zvěř. Rozsáhlé pozemky, které jsou její součástí, mají různý charakter louky, pole, rybníky, les. Situace Vypočítej finanční náročnost takové honitby podle zadání. Úkol Doplň informace do textu a odpověz na otázku: Úkol Jak se jmenuje honitba? 74

75 Jaká je výměra honitby? 995 ha Jaká je platnost nájemní smlouvy? Plocha lesa 40% 398 ha Plocha polí a trvalých travních porostů 50% 497,5 ha Plocha - vodní plochy 10% 99,5 ha Roční nájemné les 120 Kč/ha/rok Kč Roční nájemné pole 50 Kč/ha/rok Kč Roční nájemné vodní plochy 10 Kč/ha/rok 995 Kč Roční nájemné celkem Kč Stavy zvěře (zdroj: Wikipedie) Stavy zvěře jsou množství jednotlivých druhů zvěře, které se myslivci snaží udržovat mezi kmenovým a normovaným stavem. K určení jednotlivých stavů je potřeba několikrát do roka uskutečnit sčítání zvěře, které si zajišťují jednotlivá myslivecká sdružení a dále je postupují krajským úřadům a Ministerstvu zemědělství ČR. Kmenový stav zvěře Kmenový stav je minimální stav, kdy množství zvěře o určité hustotě ještě zajišťuje přirozenou reprodukci. Tento stav se určuje podle tabulek stanovených Vyhláškou MZe č. 491/2002 Sb. Dočasné výjimky se dá dosáhnout například při zmlazování nebo výstavbě lesa, kdy je potřeba zajistit podmínky pro bezproblémový růst rostlin a minimální procento škod a není jiná možnost. Normovaný stav zvěře Normovaný stav je maximální povolený stav, kdy zvěř neškodí ekosystému. Je to maximální povolená hranice počtu zvěře o určité hustotě. Podobně jako u kmenového stavu je určen Vyhláškou MZe č. 491/2002 Sb. Při překročení tohoto stavu dochází k regulaci stavů buď odchytem, nebo častěji odstřelem. Přirozený stav zvěře Přirozený stav zvěře je stav, který se ustanoví, pokud počet zvěře není uměle udržován člověkem. Vysvětlení 75

76 Vypočítej normované stavy zvěře: srnec 120 ks/1000 ha lesa, 65 ks/1000 ha pole zajíc 420 ks/1000 ha pole bažant 445 ks/1000 ha pole Kusy zvěře zaokrouhli na celé kusy dolů. Úkol Přítomnost zvěře v krajině a v lese je nezbytná. Je to důležitá součást ekosystému. Ale současná zvěř nemá přirozené nepřítele, díky čemuž dochází často k vyšším, pro ekosystém neúnosných stavů. Proto je velmi důležité správné myslivecké hospodaření, kdy dochází k citlivé regulaci počtu zvěře. Vysvětlení Zamyslete se, jaké škody mohou být způsobeny vyššími stavy zvěře. Co je to: Ohryz Okus Loupání Spočítejte škody způsobené zvěří na lese: Na ploše honitby bylo osázeno celkem 30ha lesa stromky v počtu 4200ks/ha. Došlo k poškození 5% jedinců okusem a ohryzem a dále byly zničeny stromky vyrytím na 2000m 2. Výše škody vzniklá poškozením nebo vyrytím jednoho stromku je průměrně 14Kč. Úkol Jaké mohou být příjmy z mysliveckého hospodaření? Vypočítejte příjem za zvěřinu: Výtěžek z honitby byl 1,3kg zvěřiny na 1 ha lesa a pole mimo vodní plochy. Z toho ¼ srnčí za cenu 110Kč/kg a 3/8 z divočáků za 45 Kč/kg a 3/8 zajíců, která se neprodávala. Jaké jsou nejvýznamnější náklady na provoz honitby? 76

77 Spočítejte ostatní náklady na provoz honitby, když bylo nakoupeno: 1500kg ovsa, 1q stojí 420Kč 30 balíků sena o hmotnosti 400kg/ks za cenu 1500Kč/t 150kg soli po 1kč/kg 30m 2 prken o síle 2cm za cenu 6000Kč/m 3 1,5m 3 tyčí za 1550 Kč/m 3. Zamyslete se nad tím, zda je takové hospodaření únosné, zda existuje možnost zvýšit zisk. Berte v úvahu, že do výpočtu zisku a nákladů nejsou započteny mzdy lidí, kteří pracovní postupy realizují. Počítá se s tím, že majitel honitby nebo nájemce vše dělá ve své vlastní režii. Zamyšlení C. GEOCACHING Pojďme do lesa začít trochu legrace a současně se něco dozvědět o lese a přírodních zákonitostech. Současně strávíme pěkné chvilky v nádherném zeleném království naší přírody. Pojďme zrealizovat GEOCACHING. Motivace Geocaching je mezinárodní hra je na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skrytého objektu zvaného cache, o němž jsou známy jen jeho geografické souřadnice. Při hledání se používají běžné turistické přijímače GPS ( Vysvětlení 77

78 Vymysli lesnické téma, které obeznámí v rámci hry Geocaching hledače pokladů-cachery o trvale udržitelném obhospodařování lesů a jeho třech pilířích ekonomickém, ekologickém a společenském. Vše zrealizujte do skutečné podoby. Úkol 1. Na webových stránkách si založte svůj profil (nick a přihlašovací heslo). 2. Na základě pochůzky vytipujte místo v lese, které je nějak zajímavé a pomocí přístroje GPS zaměřte jeho souřadnice. 3. O této lesnické zajímavosti napište listing. 4. Listing převeďte do HTML kódu ve webovém formuláři, vyplňte souřadnice a další povinné položky. Postup 5. Požádejte reviewera o zveřejnění. 6. Po zveřejnění na základě logů jednotlivých nálezců udržujte cache v provozu. Výše uvedený postup je vhodný pro založení nejlehčí tradiční cache.. Popis keše Velmi nenáročná keš, kterou založili lesníci, kteří se v ČR jako lesní pedagogové věnují vzdělávání o lese a lesním hospodaření. Lesní školkařství Úkolem lesních školek je vypěstovat kvalitní sazenice lesních dřevin pro umělou obnovu lesa (neboli výsadbu sazenic do lesa). I když v současné době se zvyšuje podíl tzv. přirozené obnovy (růst nového lesa díky nalétnutí semen z okolo rostoucích stromů), přesto má úloha umělé obnovy stále své nepřehlédnutelné místo, např. při změně druhové skladby lesa, kdy v okolních porostech není vhodná dřevinná skladba, která by dala vzniknout novému porostu přirozenou cestou (vysemeněním). Příklad A jaká je cesta semínka od sběru do výsadby sazenice? Nejprve si vlastník lesa nechá pro svoji potřebu trhačem otrhat šišky, bukvice či jiné plody z kvalitních porostů vlastního lesa. Prodá je školkaři, ten je vyseje na záhony v lesní školce a stará se o ně, dokud nevypěstuje semenáčky. 78

79 Péče o semenáčky je velmi náročná, záhony jsou mnohdy i stovky metrů dlouhé, musí se zavlažovat, semenáčky odplevelovat, chránit před pozdními mrazy apod. Samozřejmě celá lesní školka je pečlivě oplocena, aby zvěř na záhonech nenadělala škody. Po vzrůstu semenáčků se tyto vyzvednou a rozsadí na jiný záhon nebo do květináčů. Poté už to není semenáček, ale sazenice. Většinou má školkař k dispozici i fóliovníky se závlahou a větráním. Cesta semene na paseku do lesa je skutečně velmi složitá a dlouhá. Při péči o záhony a fóliovníky se nedá obejít bez chemie. Vzrostlé sazenice se poté vyzvedávají ze záhonů a svazují do svazku např. po 100 kusech. Pokud sadbu ještě dáváme do kontejnerů (květináčů) nazýváme ji obalovanou sadbou. V opačném případě sadbou prostokořennou. Takto nachystané sazenice jsou připraveny k prodeji pro zalesňování lesa. Po celou dobu si musí školkař vést evidenci, odkud které sazenice (semenáčky) pochází, konkrétně z které oblasti (ČR je rozdělena na 41 tzv. přírodních lesních oblastí). Sazenice vypěstované ze semen z konkrétní přírodní lesní oblasti se musí vysazovat do podobných přírodních podmínek, odkud semeno pochází. Jen tak je zajištěno, že se potomkům stromů přizpůsobených specifickým přírodním podmínkám bude v podobném prostředí dobře dařit. Sazenici horského smrku, která vzešla ze semen ze šumavských smrků, se určitě nebude dobře dařit například v podmínkách Jeseníků či Beskyd. Něco k umístění keše: Keš je umístěna v blízkosti areálu lesních školek. Z místa nálezu můžete vidět fóliovníky. Ke keši se snadno dostanete i autem, protože se nalézá nedaleko asfaltem zpevněné lesní cesty. Přesto bych doporučoval nechat geovozítko na nedalekém parkovišti a k samotné keši dojít pěšky. 79

80 D. MEDITACE V LESE, LES V MEDITACI Člověk se cítí v lese velmi příjemně. Někdo v lese díky tomu provádí relax aerobního charakteru, běhá, cvičí, posiluje, jiní se prochází a nechává na své tělo a mysli působit blahodárné účinky lesního porostu. Pojďme však zkusit meditovat v lese. Zkusme objevit další dimenze možností využít les k odpočinku, tentokrát k relaxaci našeho vědomí a mysli. Právě lidé a studenti potřebují duchovně posílit, protože svou mysl velmi namáhají. Pojďme si ukázat, jak na to. Motivace Tato aktivita je velmi náročná na přípravu, a ačkoliv to tak nevypadá, dokáží ji úspěšně zrealizovat pouze velmi zdatní pedagogové. Základem je fakt, že člověk má k lesu emocionální přístup. Toho využijeme v této aktivitě. Přístup člověka k lesu je přes jednotlivé stromy. Vycházíme z toho, že každý student se cítí jako dospělý a hluboko v podvědomí má obraz svého stromu a svého lesa. Obtížnost vycházky s touto tématikou tkví rovněž v individuálním přístupu pedagoga ke každému studentovi. Je důležité, aby skupina studentů nebyla příliš velká. Mezi pedagogem a studentem musí vzniknout vztah, zrovna tak i mezi samotnými studenty. Lesník přivede skupinu na světlý okraj porostu a zde vytvoří kruh. Členové skupiny si sednou na karimatky a lesník-pedagog ukáže všem různé obrazy umělců s lesní tématikou. Ponechá dostatečně dlouhou dobu působit tyto obrazy na jednotlivé studenty. Vhodné je nabídnout každému účastníkovi více obrazů, aby si mohl vybrat. Jeho výběr musí být instinktivní. Vybere si obraz, který ho osloví. Studenti mohou sdělit ostatním, proč si zrovna vybrali daný obraz poté, co si vybrali všichni. Poté lesník vede studenty různými druhy porostů, různého věku, smíšenými i monokulturou, více etážovými i jednoetážovými apod. Ihned na místě probíhá diskuse mezi pedagogem a studentem o porostech. Zajímavá je např. návštěva remízku v poli. Vysvětlení Závěrečnou zastávku zvolíme ve starém listnatém porostu s působivými stromy. Všichni studenti si sednou k patě stromu a opřou se o něj. Pokud je to nepohodlné, lehnou si na karimatku na zem a stromu se dotýkají. Když se všichni usadí, všichni zavřou oči a uvolněně dýchají. Dbají přitom na to, aby výdech byl delší než nádech a byl co nejdelší, protože s vydýchnutím se současně tělo uvolňuje, tak aby došlo k co největšímu uvolnění. Je možné v tomto okamžiku použít stromovou meditaci, kterou produkuje lesník. Všichni účastníci si během meditace představují obraz - svůj strom. 80

81 Po ukončení meditace si každý účastník dobře zapamatuje svůj obraz. Následuje fáze volného pohybu účastníků, při němž se cca půl hodiny pohybují po okolních porostech a hledají svůj strom. Tento strom by měl být takový, který je zaujme na první pohled. Lesník poprosí účastníky, aby si vyhlédnutý strom pečlivě prohlédli a kontaktovali se s ním. Při kontaktu s ním by si měli účastníci vzpomenout na úryvky textu při meditaci a přemýšlet o ní. Po cca půl hodině se účastníci vrátí na místo a barvami a štětcem malují svůj strom, od kterého přicházejí, ve svém lese, který viděli během meditace. Kromě barev lze využít i uhel. Kdo neumí nebo nechce malovat, může takový svůj les popsat písemně do poznámkového bloku. Na závěr se účastníci posadí do kruhu a sdělují své dojmy, zkušenosti, pocity. Pedagog po ukončení požádá všechny, aby si našli v okolí svého bydliště nějaký svůj strom a chodili k němu meditovat, ke kterému si vypěstují podobný vztah. Pomůcky: Karimatka, psací potřeby, barvy či uhel 81

82 Meditační text: Meditace stromu Zcela se zklidním, udělám si pohodlí a cítím svůj dech, odpoutám se od svého těla, uvolním všechny své svaly. Je teplo, ležím zcela uvolněn, na zádech ve vodě, voda mě omývá ze všech stran a nese po proudu. Slunce svítí, je příjemně teplo. Po nebi plují bílé mráčky. Pluji kolem krásného břehu řeky. Všímám si, že řeka je stále užší. Voda mne nese stále dál. Nade mnou nebe s obláčky, na břehu rostou stromy, řeka se proměňuje v rybník, voda je mělčí a já cítím, jak ležím na měkkém písečném dně, vstávám a jdu na břeh. Ocitám se na rozkvetlé louce a jdu přes ni. Objevuji krásný strom. Obcházím těsně tento strom, cítím jeho energii, dotýkám se jeho kůry. Pozvolna se proměňuji v tento strom. (krátká pomlka několik sekund) Jsem tento strom Cítím se jako strom. Meditační text Představuji si, že je právě jaro. Cítím první teplé paprsky jarního slunce, je příjemný, teplý větřík. Moje pozornost se obrací ke kořenům, k mým kořenům, konečky mých kořenů nasávají výživné látky. Cítím, jak proudí teplo a energie mými kořeny. Tato energie stoupá kmenem stromu stále vzhůru. Do mých větví a větviček až k nejvzdálenějším špičkám. S každým nádechem cítím tuto energii stále více. Na všech mých větvích začínají rašit mladé lístky, jsou jemné, hebké a. Lístky rostou, jsou stále větší, silnější. Pomocí listů zachycuji vodu z deště, kterou poté vedu ke kořenům. Mé proměňují sluneční světlo v energii, tuto energii potřebuji k životu, mohu ji vnímat, proudí z mých lístků, větví, do mého kmene. Ve mně je koloběh tepla, energie a harmonie. Pociťuji vše toto uvnitř. Nyní začínají vznikat mé pupeny. Jsou mlaďounké a je jich stále více. 82

83 Rostou, jsou stále větší. Pukají a ukazují překrásné květy. S každým nádechem stále více květů. Stojím zde v plném květu, silný, velký a velmi pěkný strom. Proudí ve mně teplo a harmonie vše v sobě pociťuji, obracím svou pozornost dovnitř k svému silnému kmeni, svým větvím a větvičkám, ke svým listům a květům. Teplý proud energie proudí celým mým JÁ a nyní, když se podívám ven, poznávám, že ve všem, v celém mém okolí, proudí tato energie. Vidím, jak vše ostatní kvete, roste, je tak překrásné toto vidět. Dny jsou nyní delší, slunce věnuje více tepla, každým dnem stále víc, s každičkým nadechnutím to můžu pocítit. Energie uvnitř mého těla je stále silnější, kořeny se roztahují v teplé zemi, vše ve mně se zvětšuje, mé listy jsou stále zelenější, silnější. Z mých květů vznikají plody, které pozvolna dozrávají. Mohu cítit, jak rostou. Když si vítr hraje s mými větvemi, uvědomuji si jejich váhu. Slunce je teplé a s mojí rozlehlou korunou poskytují stín každému, kdo si chce u mne odpočinout. Klid a trpělivost proudí celým mým JÁ. 3.2 Lesnická mluva Jak se dorozumívají lesníci? To by ses divil(a), někdy bys jim vůbec nerozuměl (a). Pojďme si ukázat, jaké výrazy používají třeba při popisu růstových fází lesa. Vývoj člověka jako jedince máme od novorozeněte, přes kojence, batole, až po kmetský věk. Ale jak je to u stromů? Motivace A. RŮSTOVÉ FÁZE LESA SEŘAĎTE JE PODLE TOHO, JAK SI MYSLÍTE, ŽE NA SEBE NAVAZUJÍ OD NEJMLADŠÍHO K NEJSTARŠÍMU LESU. Nálet Paseka Tyčovina Holina Kmenovina Nárost Mlazina Tyčkovina Úkol 83

84 Jaký je rozdíl mezi pasekou a náletem? Jaký mezi nárostem a mlazinou? Co je přirozená obnova? Co je pro les vhodnější? Přirozená či umělá obnova? Proč? Úkol 3.3 Zkouška lesníkova učně Už si myslíš, že něco o lese víš? Zkus následující kvízy. Motivace 3.4 Křížovky A Jedovatý strom, rostoucí v ČR. Nejedovatý je pouze obal plodu, který je oranžový. 2. Ochranný obal kolem kmene stromu 3. Strom, který má ve svém znaku Kanada 4. Základní pomůcka pro lesníkovu orientaci v lese 5. Náš národní strom 6. Trvale žijící lesní zvíře v ČR, zejména v horských polohách, někdy přezdívaný král lesa. 84

85 B Hojně pěstovaný listnatý strom v ČR podobný habru. 2. V Polabí pěstovaný listnatý strom, jehož dřevo je velmi žádané pro svou tvrdost. 3. Hojně používaný stroj v lesnictví i v zemědělství 4. Činnost nutná při ochraně sazenic proti buřeni 5. Mladý, kontejnerovaný (v květináči) stromek vysázený na paseku 6. Rychle rostoucí strom s velmi měkkým dřevem, pěstovaný dříve na okrajích vodních ploch, dnes spíše pro energetické účely. 7. Přirozená obnova vysemenění semenáčků 8. Plošná ochrana osázené paseky proti okusu zvěře 9. V nížinách nejrozšířenější lesní, divoce žijící přežvýkavec s parožím, nejmenší ze všech u nás žijících. 10. V ČR rozdělujeme lesy kromě jiného na listnaté, jehličnaté a.. 85

86 C. Nápověda: paseka, prořezávka, borka, probírka

87 1. Strom rostoucí na mokrém stanovišti, často u potoka. Má měkké, načervenalé dřevo, plodem jsou šištičky. 2. Jak říkají myslivci samci od muflona? 3. Málo ceněný listnatý strom podobný buku se svalovčitým kmenem, rostoucí v nízkých polohách. 4. Jediný jehličnatý strom, který v zimě opadává. 5. Vykácená plocha před výsadbou 6. Zbytek stromu po skácení, který vězí pevně v zemi 7. Výchovný zásah ve starších porostech 8. Lesní přežvýkavec s plochým parožím 9. Nepůvodní dřevina z čeledi bobovitých, pro velkou agresivitu působí v lese značné problémy při obnově porostů 10. Výchovný zásah v mladších porostech 11. Ochranná vrstva dřeva stromu, odborný název pro kůru 12. Kalamitní hmyzí škůdce na smrku 13. Ze semínka vyklíčený stromek 14. Lesní přežvýkavec žijící v ČR, který nemá na hlavě parohy, ale rohy 15. Buřeň způsobující velké problémy na podmáčených stanovištích v nízkých polohách při zalesnění, plody jsou velmi chutné, červené. Český botanický název. 87

88 D Dřevina luhu, často trpí grafiózou, má nesymetrické listy. 2. Hlodavec, který šplhá po stromech, má zrzavou nebo tmavou barvu s bílým bříškem. 3. Druh topolu, malé lístky na dlouhé stopce se ve větru třepotají. 4. Co dávají myslivci do krmelce zvěři v zimě, aby netrpěla nedostatkem minerálů? Tvrdá, bílá kostka. Je to nerost a používá ji i člověk v kuchyni. Jaká je tajenka? Zkuste se zamyslet, co těch několik slov znamená. Úkol 88

89 4 PRACOVNÍ LISTY S ODBORNÝM TEXTEM V ANGLICKÉM A ČESKÉM JAZYCE 4.1 FORESTIA - GAME FOR SCIENCE LAUNCHES A VIRTUAL FOREST Cílová skupina: pro studenty 2. až 4. ročníku středních odborných škol a gymnázií V rámci předmětů: ekologie, ochrana prostředí/ochran rostlin, biologie, lesnictví, životní prostředí Pokyny pro učitele FORESTIA is an island of the GAME FOR SCIENCE virtual world, where you will meet Kalikasan, a very unusual naturalist. Come discover the secrets of the boreal forest by searching for precious smart stars with your knowledge detector. And like all virtual worlds, you can also chat with your friends. You will also find the simulation and strategy game FORESTIA. Face the formidable challenge of sustainable forest management. Carry out forest inventories, supply your mills using multi-functional tree fellers, fight massive forest fires, and protect a section of the forest that contains an exceptional ecosystem. Zdroj The island of FORESTIA conceals other secrets that will be gradually revealed by the naturalist through mini-games, video clips, and document files. Come dive into the mysterious world of the forest. [on-line] dostupné With a new simulation and strategy game from CREO, young people can now experience the inherent challenges of sustainable forest management. The game environment is a virtual forest that must be managed in such a way as to sustain the economy, protect biodiversity and satisfy the needs of multiple users such as hunters, fishers and hikers. This educational game can also be used in the classroom, thanks to guides for geography teachers in primary cycles two and three and secondary cycle one. A simulation game is a highly effective tool for teaching about something as complex as sustainable management, explains CREO president, Caroline Julien. And it connects with young people from the digital generation, who have grown up with these new technologies. Ask your own kids tonight whether they would prefer to take a theoretical geography course or play FORESTIA. 89

90 Directly accessible free of charge on-line at ( the game can also be accessed through GAME FOR SCIENCE ( a science-themed virtual world and education portal. FORESTIA has a solid scientific basis and has benefited from the input of numerous partners. Telefilm Canada, the Ministère des Ressources naturelles et de la Faune, Université Laval, the Ordre des ingénieurs forestiers du Québec, the Fédération québécoise des chasseurs et pêcheurs, the Association des biologistes du Québec, the Canada Science and Technology Museum, SOPFEU, the Comité sectoriel de main-d œuvre en aménagement forestier, the Association forestière de la Vallée du St-Maurice, the Association forestière du Québec métropolitain, the Association forestière de Lanaudière, and the École forestière de Duchesnay. For these partners, the game is a unique and innovative teaching tool because it helps make forest science and forestry jobs more attractive by presenting forest management as a stimulating challenge. The goal now is to assemble partners to launch new missions, within both FORESTIA and GAME FOR SCIENCE, in order to introduce players to other science issues. The Québec department of natural resources has already reiterated its commitment for the next year, allowing us to launch a new deciduous forest quest in the near future. 90

91 Výkladový slovník pojmů Anglicky Česky Slovník assemble shromáždit, svolat pojmů biodiversity challenge educational enviroment department biodiverzita druhů) výzva vzdělávací životní prostředí ministerstvo (rozličnost forest management forestry geography guide hiker hunter launch mystrious natural resources naturalist protection science secret sustainable unique řízení (spravování) lesa lesnictví zeměpis průvodce pěší turista lovec spustit, uvést (na trh, do oběhu) záhadný přírodní zdroje přírodovědec ochrana věda tajemství trvale udržitelný jedinečný 91

92 4.2 FORESTIA - PORTÁL "GAME FOR SCIENCE" SPOUŠTÍ ONLINE VIRTUÁLNÍ LESNÍ HRU Cílová skupina: pro studenty 2. až 4. ročníku středních odborných škol a gymnázií V rámci předmětů: ekologie, ochrana prostředí/ochran rostlin, biologie, lesnictví, životní prostředí Pokyny pro učitele FORESTIA je ostrov od GAME FOR SCIENCE (vědecky orientovaný edukační portál) z virtuálního světa, kde potkáte Kalikasana, velmi neobvyklého přírodovědce. Pojď a objev tajemství mrazivého lesa hledáním vzácných "chytrých hvězd" pomocí svého znalostního detektoru. A zamiluj si virtuální svět, kde můžeš také chatovat se svými přáteli. Najdeš zde také simulační a strategickou hru FORESTIA. Postav se obrovské výzvě a staň se manažerem lesního hospodářství, které funguje na principech trvale udržitelného rozvoje. Proveď inventarizaci lesů, zásobuj dřevozpracující podnik moderně vytěženým dřevem, znič obrovské lesní požáry a chraň vytyčené oblasti lesa, kde se nachází unikátní ekosystém. Ostrov FORESTIA ukrývá další tajemství, která budou postupně odhalována přírodovědcem, a to za pomocí mini-her, videoklipů a přiložených složek dokumentů. Tak pojď a ponoř se do záhadného lesního světa. Dostupné on-line: Zdroj S novou simulační a strategickou hrou od CREO mohou nyní mladí lidé zažít velké dobrodružství při řízení trvale udržitelného rozvoje v oblasti lesnictví. Herní prostředí představuje virtuální les, který musí být řízen takovým způsobem, aby byla udržena v rovnováze ekonomická stránka, musí být chráněna biodiverzita (rozličnost druhů) a dále musí být také uspokojeni uživatele lesa, které představují lovci (myslivci), rybáři a turisté. Tato edukační (vzdělávací) hra může být také použita v prostředí klasické školní třídy, a to díky speciálnímu průvodci pro učitele zeměpisu (pro základní školy je to cyklus dvě a tři, pro střední školy je to cyklus jedna). "Simulační hra představuje vysoce efektivní nástroj pro výuku něčeho tak složitého jako je právě trvale udržitelný rozvoj a jeho řízení", vysvětluje prezidentka CREO, Caroline Julien. "Navíc hra dokáže efektivně oslovit mladé lidi současné digitální generace, kteří vyrůstají právě v prostředí nových technologií. Zeptejte se dnes večer svých vlastních dětí, zda by raději měly klasickou teoretickou hodinu zeměpisu nebo zda by si rádi zahráli hru FORRESTIA." 92

93 Hra je přímo dostupná a bezplatná on-line na ( a může být do ní vstoupeno i z dalšího portálu, a to GAME FOR SCIENCE ( který představuje vědecky orientovaný virtuální svět a edukační portál. FORESTIA je postavena na pevném vědeckém základu a čerpala ze zdrojů četných partnerů a sponzorů: Telefilm Canada, the Ministère des Ressources naturelles et de la Faune, Université Laval, the Ordre des ingénieurs forestiers du Québec, the Fédération québécoise des chasseurs et pêcheurs, the Association des biologistes du Québec, the Canada Science and Technology Museum (Vědeckotechnologické Muzeum Kanada), SOPFEU, the Comité sectoriel de main-d œuvre en aménagement forestier, the Association forestière de la Vallée du St-Maurice, the Association forestière du Québec métropolitain, the Association forestière de Lanaudière, and the École forestière de Duchesnay. Pro výše uvedené partnery, hra FORESTIA představuje unikátní a inovativní učební nástroj, který dokáže lesnictví a lesnické práce ukázat v atraktivnějším podání, protože lesní management prezentuje jako jednu velikou výzvu. Dalším úkolem bude nyní shromáždit další partnery a sponzory, aby mohla být odstartována další "mise", a to jak v rámci FORESTIE, tak také portálu GAME FOR SCIENCE, aby mohli být přilákáni další hráči pro nová vědecký témata. Quebecké Ministerstvo přírodních zdrojů již připravuje svůj výbor na další rok, abychom mohli objevovat další lesní záhadu - tentokrát to bude téma spojené s listnatými lesy. 93

94 ČÁST C METODICKÁ PŘÍRUČKA Celý výukový modul je zpracován na téma Trvale udržitelné obhospodařování lesů. Má poměrně logickou strukturu. Je rozděleno na část: A obecné pojednání o trvale udržitelném obhospodařování lesů B konkrétní výukové materiály pro žáky C metodická příručka pro pedagogy Část A má ryze teoretický charakter. Předneste studentům přesně v tomto pořadí uvedená témata. Co v nich můžeme konkrétně nalézt? Na konci každého téma se studenty diskutujte, průběžně během výkladu se přesvědčte, že informacím rozumí. Výklad vhodně střídejte s dialogem. Uvádějte často příklady. Část A zahrnuje spoustu informací o stavu lesa a lesnické legislativy nejen v ČR, ale rovněž v celém světě. Tuto legislativu dává do souvislosti s konferencemi o trvale udržitelném obhospodařování lesů (TUOL). Základem TUOL je pečlivá analýza funkcí lesa. Ty jsou velmi podrobně popsány a zařazeny do skupin funkcí produkčních, ekologických a společenských. Napříč celým modulem se line důležité poselství, a sice že les plní všechny funkce současně, má polyfunkční charakter. Je na člověku, které funkce využije. Principy TUOL nám zakazují využívat vybrané funkce lesů takovým způsobem, aby se porušila rovnováha a vztahy ostatních funkcí lesů. Celé lesní hospodářství v ČR je řízeno celostátní lesnickou politikou, která zase vychází z Národního lesnického programu (NLP) ČR dokumentu, který byl vytvořen ve spolupráci s lesnickou vědeckou elitou ČR a nejlepšími odborníky přes ochranu přírody. Kontrolní otázky a zamyšlení: Co je Trvale udržitelné obhospodařování lesů? Jaké jsou jeho principy? Jaký nejdůležitější zákon v ČR řídí lesní hospodářství? Myslivost? Ochranu přírody? Co je Národní lesnický program? Co je jeho cílem? Kdo ho vytvořil? Zamyslete se nad tím, jaké konkrétní funkce plní lesy v okolí školy. V kapitole 4 se uvádí velmi podrobný vývoj konceptu trvale udržitelného obhospodařování lesů. Jsou zde uvedené veškeré ministerské konference v postupném časovém sledu, které se tímto tématem zabývaly. Na tuto část navazuje pojetí TUOL v ČR, implementace do NLP, naplnění myšlenek TUOL a role Oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL) v souvislosti s principy TUOL. Kontrolní otázky a zamyšlení: Kdy poprvé zazněl termín Trvale udržitelné hospodaření v lesích? Jaké konference dosud proběhly na téma TUOL? Jak šly po sobě? Co je Oblastní plán rozvoje lesů? Jak souvisí s TUOL? Jaké jsou výstupy? 94

95 Následuje 5. kapitola, která se zabývá jednotlivými pilíři TUOL a popisuje, jakým způsobem se dají tyto pilíře hodnotit. Kapitola 6 je věnována současnému stavu lesů a lesního hospodářství v České republice. Popisuje aktuálně řešené problémy ve vztahu k lesům, životnímu prostředí a obhospodařování lesů. Kontrolní otázky a zamyšlení: Jaké jsou základní pilíře trvale udržitelného obhospodařování lesů? Popište je stručně a uveďte příklady jednotlivých indikátorů. Kde získáte základní informace o lesích v ČR? Jaký má les význam pro biologickou rozmanitost životního prostředí? Jak se z pohledu obhospodařování lesů vypořádat s vlivem možných klimatických změn? Vysvětlete rozdíl mezi adaptací a mitigací. V čem spočívá podstata správného ekologického přístupu při aktivním využití obnovitelných zdrojů? 7. kapitola se věnuje regionalizaci území ČR na základě diferenciace přírodních podmínek. V lesnictví pro tyto účely byly založeny tzv. Přírodní lesní oblasti (PLO). Na každou PLO byl vytvořen Oblastní plán rozvoje lesa jako nositel TUOL a realizátor NLP a státní lesnické politiky. Tímto bylo dáno do souvislostí všechny důležité dokumenty zmíněné v minulých kapitolách kladouc si za cíl prosazovat pro přírodu šetrné, pro člověka výhodné TUOL. Základními charakteristikami PLO jsou zde uvedené lesní vegetační stupně (LVS) a ekologické řady včetně grafického vyjádření mapa ČR s hranicemi PLO a LVS či PLO a ekologické řady. Tyto jsou základem lesnického typologického systému ČR, na kterém je postavené celé lesní hospodářské plánování se zásadami TUOL. V kapitole 8 je uvedeno hodnocení lesů na území Moravskoslezského kraje z pohledu TUOL. Konkrétní lesnické ukazatele (indikátory) vhodné k hodnocení kraje vstupují do celkového hodnocení produkčního potenciálu hlavních hospodářských dřevin. Na produkční pilíř navazuje hodnocení územních podmínek z hlediska ochrany přírody (ekologický pilíř) a následně i z hlediska podmínek pro soudržnost obyvatel (sociální pilíř). Závěr kapitoly je věnován komplexnímu hodnocení lesů v Moravskoslezském kraji z hlediska všech třech pilířů (produkčního, ekologického i sociálního). Kontrolní otázky a zamyšlení: Zopakujte si, co je TUOL a jeho principy. 1. Co je to TUOL? 2. Co je NLP? Co řeší? 3. Co je OPRL? Co řeší? 4. Musí lesnická politika MZe České republiky dodržovat principy TUOL? 5. Jaké jsou 3 základní pilíře lesního hospodářství a co do nich patří? 95

96 1 PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1.1 Strom základní prvek lesa Vzdělávací cíl: Rozvoj znalostí o fungování stromu, potažmo celého lesa, pochopení nebezpečí narušení fungujících křehkých vazeb uvnitř tohoto ekosystému. Cílová skupina: pro žáky 1. stupně základních škol V rámci předmětů: přírodověda, vlastivěda, prvouka Rozsah: půl hodiny Poznámka: Lze provozovat ve třídě i v lese. V lese není vhodné provozovat za špatného deštivého počasí Pomůcky: Karimatka Pokyny pro učitele Podle počtu žáků ve třídě rozdělte děti do skupinek. Přečtěte dětem Motivaci a jednoduše jim popište, jak funguje strom, jeho části, funkce. Podle postupu v části Úkol s dětmi názorně sestavte tělo stromu. D. STROM RŮSTOVÉ FAKTORY Vzdělávací cíl: Objasnění znalostí týkající se působení okolních podmínek na strom i celý les. Cílová skupina: pro žáky 1. stupně základních škol V rámci předmětů: přírodověda, vlastivěda, prvouka Rozsah: 0,5 1 hodina Poznámka: Je vhodné provozovat výhradně v lese. Pomůcky: Kartičky s čísly Pokyny pro učitele Aktivita je trochu náročnější na pochopení pravidel. Po skončení aktivity je třeba, aby pedagog s dětmi prodiskutoval text uvedený v části Vysvětlení. 1.2 Les prostor pro život? Vzdělávací cíl: Aktivita naučí děti chápat les jako domov mnoha živočichů i rostlin, kteří zde uspokojují základní fyziologické potřeby. Ty jsou rozděleny na potřebu přijímat potravu, úkryt a rozmnožování. Cílová skupina: pro žáky 1. stupně základních škol V rámci předmětů: přírodověda, vlastivěda, prvouka Rozsah: 0,5 hodiny 45 minut Poznámka: Aktivita je vhodná zejména do lesa. Lesní prostředí evokuje v dětech pocity jednotlivých zvířat. Pokyny pro učitele 96

97 2 PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL 2.1 Lesnická násobilka A. POZNÁŠ DRUHY STROMŮ? Vzdělávací cíl: Aktivita naučí děti chápat les jako dynamický prvek, který je velmi citlivý na poškození. Naučí je poznávat jednotlivé druhy významných hospodářských dřevin. Následující aktivita pokračuje ve vzdělávání v tomto duchu. Cílová skupina: pro žáky 2. stupně základních škol V rámci předmětů: přírodověda Rozsah: 0,5 hodiny 45 minut Poznámka: Aktivitu je vhodné realizovat ve třídě. Lze využít při nepřízni počasí jako náhradní program. Pomůcky: Karty s obrázky Řešení: Jilm vaz (11, 13), buk lesní (8, 5), bříza bělokorá (4, 9), borovice lesní (1, 6), lípa srdčitá (7), dub letní (2, 3), jedle bělokorá (10, 15), olše lepkavá (14), smrk ztepilý (12) Pokyny pro učitele B. LESNICKÁ NÁSOBILKA V ČÍSLECH Vzdělávací cíl: Aktivita naučí děti vnímat les jako obnovitelný zdroj surovin a nahlížení na něj jako na prvek ovlivňující makroekonomiku celého státu. Cílová skupina: pro žáky 2. stupně základních škol V rámci předmětů: přírodověda (matematika) Rozsah: 2 hodiny Poznámka: Samotné aktivitě musí předcházet výklad pedagoga odborných termínů nebo domácí zadání, v kterém si následující informace studenti seženou sami. U každé otázky pedagog provede komentář a nejlépe nějakou zvláštnost. Je nutné, aby studenti věděli, co které číslo znamená!!! Pokyny pro učitele Pomůcky: Otázky Řešení: viz údaje pod tabulkou 97

98 Jak velká část ČR je dnes pokryta lesy? e) pětina f) polovina g) třetina h) téměř tři čtvrtiny Úkol Poznámka: Záměrně zde není uvedeno přesné číslo absolutní či relativní. Studenti mladších ročníků si pod ním plochu obtížně představují. Pedagog upozorní na to, že nejvíce lesů je v pohraničí. Jako zajímavost lze uvést, že i v Praze mají lesy a to cca 2,5tis. ha. Pedagog dále diskutuje, jaké funkce plní lesy v pohraničí mimo intravilán a jaké plní právě lesy v Praze. Pro studenty Ostravska lze pro porovnání uvést, že nejznámější les na území Ostravy je Bělský les, který má přibližně 160ha. Jaký podíl území ČR byl pokryt lesy v minulosti v 16. století? d) lesů u nás bylo více e) přibližně stejně f) lesů bylo méně Úkol Poznámka: Lesnatost v minulosti je uvedena v následující tabulce. Rok 11. /12. stol Lesnatost 80% 25% 28% 30% 33,5% 33,8% Nižší lesnatost v minulosti se zdá být paradoxem, když vidíme techniku, s jakou naši lesničtí předchůdci pracovali. Ale v minulosti se příliš velký důraz nekladl na opětovné zalesnění, nebyly ani dostatečné znalosti vzájemných souvislostí s tímto souvisejících. Les plnil pouze ekonomický pilíř. Na ostatní funkce lesa se příliš nehledělo, snad kromě myslivosti. Pedagog při této příležitosti opět poukáže na význam TUOL a její principy. Plocha lesů se opět začala zvyšovat od dob vlády Marie Terezie. Jak velká část Moravskoslezského kraje je pokryta lesy? Je lesnatost v tomto kraji vyšší nebo nižší než v ČR? d) lesnatost kraje je nižší než lesnatost ČR e) lesnatost kraje je vyšší než lesnatost ČR f) stejná Lesnatost Moravskoslezského kraje je 35,7%, celková lesnatost ČR je 33,6%. Úkol 98

99 Důvodem je výskyt hornatějších částí kraje. V západní části kraje jsou to Jeseníky, ve východní Beskydy. Jaký je vývoj celkové zásoby dřeva v lesích ČR? a) v minulosti byla celková zásoba větší, díky devastaci životního prostředí zásoba dřeva se snižuje b) kdepak, v minulosti byla menší, v současně době se zásoba stále zvyšuje c) celková zásoba dřeva je přibližně každý rok stejná d) celková zásoba dřeva kolísá, každý rok je jiná Úkol Poznámka: Při této otázce lze použít podobný komentář, jako u otázky předchozí. Je však potřebné poukázat na důvody, proč dnes máme u nás více lesů než tehdy. Je třeba, aby zaznělo, jaké předpisy v ČR existují proti tomu, aby se situace z minulosti neopakovala (lesní zákon). Jde konkrétně o povinnost do dvou let od těžby zalesnit a do sedmi zajistit, tzn. zajistit takový stav osázené paseky, aby sazenici byly soběstačné a nehrozilo jejich odumření ve větším měřítku. Rovněž by měli studenti rozvíjet myšlenku, jaké následky by mělo odlesnění a opětovné nezalesnění ve větším měřítku (eroze, povodně, apod.). Tato otázka nabízí spoustu možností diskuse na téma les v minulosti a současnosti a funkce lesa. 99

100 Zamysli se nad tím, jak rychle roste strom. Kolik dřeva každým okamžikem v celé naší republice přirůstá? Kolik času potřebují všechny naše lesy na to, aby vyprodukovaly tolik dřeva, aby se z toho množství postavil jeden dům? g) 3 s h) 3 min i) 3 hod j) 3 dny k) 3 týdny l) 3 měsíce Úkol Poznámka: Cílem otázky je, aby si studenti uvědomili, jak rychle roste strom v poměru růstu všech lesních porostů v ČR. Obvykle člověk nezachytí postupné zvyšování hmoty, zvláště mýtních porostů. Ale tyto porosty přirůstají a v měřítku celé republiky jde o ohromné množství. Dále je třeba poukázat na fakt, že kdyby se těžilo na dřevěné stavby více, než přiroste, jaké to bude mít následky. Také je užitečné zeptat se studentů, jaké budou následky, když lesníci budou těžit méně, než přiroste. Jaký to bude mít vliv na celkový stav porostů a jakou funkci mají přestárlé porosty ve městech či jejich blízkosti. Asi nejvyšším a nejobtížnějším cílem pedagoga v diskusi nad touto otázkou je, když se podaří vyvolat ve studentech rozdílný náhled na subjektivní vnímání lesa člověkem a přírodou. Staré stromy vyvolávají v člověku veskrze pozitivní pocity, ale z hlediska přírodního to třeba není přirozené. Neměl by přestárlý, proschlý a umělým zásahem člověka při životě držený strom poskytnout prostor mladší generaci stromků? Jaké je průměrné obmýtí* lesů v ČR? e) přibližně 80 let f) 105 let g) 115 let h) 135 let * Obmýtí je číslo, která nám udává, jaký průměrný věk má lespři jeho těžbě Úkol Poznámka: Pedagog zde má ideální příležitost dát do relace lidský věk a věk stromu-lesa. Poukáže na to, že les v mýtním věku nesázel lesník, který les kácí, ale jeho o několik generací starší předchůdce, který třeba už ani nežije. Je třeba, aby si studenti uvědomili, že dnes lesníci sází a hospodaří v lese, ale ovoce z jejich hospodaření budou sklízet vnuci či pravnuci. O to je jejich práce zodpovědnější. Jaké je průměrné obmýtí lesů v Moravsko slezském kraji ve srovnání s ČR? d) nižší e) vyšší f) stejná Úkol 100

101 Poznámka: Průměrné obmýtí lesa v Moravskoslezském kraji je 112 let. Je to způsobeno právě nižším zastoupením lesů v kategorii lesů zvláštního určení či lesů ochranných, v nichž je obmýtí výrazně vyšší, někdy i nepřetržité. Kolik se vytěží dříví za rok v lesích ČR vzhledem k množství, které přiroste d) více se vytěží dřeva, než přiroste e) více přiroste dřeva, než se vytěží f) vytěží se přesně tolik dřeva, kolik přiroste Úkol Poznámka: Otázka souvisí a plynně navazuje na otázku o délce přirůstání množství dříví na jeden dům v ČR. Pedagog při této otázce se studenty rozebere hypotetické situace, které by nastaly, kdyby lesníci vytěžili řadu let po sobě více dříví, než přiroste. Zamysli se nad rčením Šetři papírem, chraň naše lesy. Zamyšlení Poznámka: Pedagog navede myšlenku, co vše je ze dřeva. Poté se zeptá studentů, čím by dřevo nahradili. Obvyklá odpověď beton nebo ocel. V myšlenkách postupuje dále tak. Studenti si musí uvědomit, že dřevo váže uhlík, konkrétně skleníkový plyn CO2, a to dokud se nespálí nebo nerozloží. Navíc při výrobě oceli či betonu dochází k výrazným ekologickým zátěžím, při kterých se uhlík spíše uvolňuje. Takže potřebujeme-li nějaký předmět používat, je lepší vyrobený z přírodních, obnovitelných zdrojů. Do jakého pilíře bys zařadil myslivost? d) ekonomický e) environmentální f) sociální Úkol Poznámka: Před samotnou otázkou je vhodné žákům připomenout, co to vlastně pilíře trvale udržitelného obhospodařování lesů jsou. Myslivost má v našem státě velmi dlouhou a slavnou tradici. V minulosti byla provozována pouze pro obveselení šlechty. V současné době je organizována tak, že všechny honební pozemky (pozemky vhodné pro provozování myslivosti) jsou rozděleny do tzv. honebních společenstev. Honební společenstvo je právnická organizace, která má své představitele. Členové tohoto společenstva jsou většinou majitelé pozemků. Honební společenstvo pronajímá honební pozemky nájemci, nejčastěji mysliveckým sdružením. V některých případech má majitel dostatečnou plochu pozemků a dobře položenou, že sám provozuje na svých pozemcích právo myslivosti, může si zde vybudovat i oboru na lesní zvěř apod. 101

102 Kolik je v ČR přibližně registrovaných myslivců (držitelů loveckých lístků)? e) 20 tis. f) 50tis. g) 100tis. h) 200tis. Úkol Poznámka: V roce 2013 bylo registrovaných loveckých lístků cca 93tis. Aktivních myslivců však podle statistik je průměrně 57%. V některých lokalitách díky tomu a díky nepřítomnosti predátorů dochází k přemnožení zvěře, zvláště zvěře vysoké (jeleni, daňci, ), muflonů, divokých prasat atd. Myslivců v ČR přibývá nebo ubývá? c) na rozdíl od lesa, kterého přibývá, členů cechu mysliveckého ubývá d) když přibývá lesa, přirozeně přibývá i myslivců Úkol Poznámka: Bohužel situace v myslivosti v ČR není příznivá. V posledních letech dochází k poklesu počtu držitelů loveckých lístků. Přibližně ¾ lesů v ČR jsou lesy hospodářskými (pilíř ekonomický), u kterých je primární produkce dříví. Myslíš, že v lesích Moravskoslezského kraje je podíl lesů se stejnou funkcí: d) vyšší e) nižší f) srovnatelný Úkol Poznámka: Ačkoliv do území Moravskoslezského kraje zasahuje CHKO Jeseníky i CHKO Beskydy, přesto drtivá většina lesů je zařazena do kategorie lesů hospodářských. Podíl kategorií, které by mohly ovlivnit tento poměr (lesy ochranné a lesy zvláštního určení) je nižší, než poměr těchto kategorií v rámci celé ČR. Je však nutné si uvědomit, že kategorii zvláštního určení získá pouze I. zóna CHKO, ostatní, méně přísné zóny, nejsou důvodem k vyhlášení kategorie lesů zvláštního určení. podíl lesů hospodářských podíl lesů ochranných podíl lesů zvláštního určení % % % ČR 74,60 2,50 22,90 Moravskoslezský kraj 83,33 0,88 15,79 102

103 Není pochyb, že práce v lese je velmi fyzicky náročná. Podle ČSÚ zaměstnává lesní hospodářství cca 9,21 člověka na 1000ha lesa. Je v lesích Moravskoslezského kraje zaměstnáno proti lesům ČR zaměstnanců d) více e) méně f) stav je srovnatelný Úkol Poznámka: V lesích ČR pracuje cca 9,21 člověka na 1000ha, v lesích Moravskoslezského kraje je to 7,33 člověka na 1000 ha lesa. Lesníci rozlišují tyto druhy těžeb: d) náhodná, mýtní, výchovná e) nahodilá, mýtní, výchovná f) výchovná, obnovní, nahodilá, mimořádná Úkol Myslíš si, že nahodilé těžby je v Moravskoslezském kraji více než v ČR nebo méně? d) méně e) více f) je to tak stejné Úkol Poznámka: Podle výše nahodilé těžby se dá posuzovat i stav životního prostředí. V ČR je výše nahodilé těžby průměrně 1,6m 3 /ha, v samotném Moravskoslezském kraji činí 4,64m 3 /ha. Statistické údaje o kůrovcovém dříví jsou více než příkladné. V celé ČR bylo v letech 2008 až 2012 průměrně vytěženo z 1 ha lesa 48,31m 3 /ha nahodilé těžby způsobené kůrovcem. V samotném Moravskoslezském kraji bylo vytěženo ve stejných letech 164,30m 3 /ha tohoto dříví. Podle znalosti bionomie kůrovce lze však usuzovat, že kůrovec není primárním důvodem hrozivé situace. Kůrovec napadá vesměs spíše oslabené a přestárlé smrky. Pedagog tuto informaci přednese studentům a dialogem zkusí studenty navést, proč v tomto jejich kraj tolik vyniká. Je to zřejmé. Důvodem je silné znečištění ovzduší a následné masívní oslabení smrků s následným napadením kůrovci. 103

104 C. PESTROST DRUHOVÉ SKLADBY V LESE BIODIVERZITA Vzdělávací cíl: Cílem této části je přimět studenty se zamyslet, co znamená termín biodiverzita a jaký má vliv na lesní ekosystém. Následně co má vliv na biodiverzitu. Cílová skupina: pro žáky 2. stupně základních škol V rámci předmětů: přírodověda Rozsah: 0,5 hodiny Pomůcky: Otázky Řešení: viz údaje pod tabulkou Pokyny pro učitele Vyber charakteristiky, které indikují druhově pestré lesy? a) stejnorodé a stejnověké porosty b) pařeziny výmladkový les c) bohatě strukturované lesy (věkově a druhově) d) lesy na specifických stanovištích (např. borové lesy na píscích) Úkol Biodiverzita je v lesním ekosystému velmi důležitá. Je zárukou stability lesních porostů, odolných proti nepříznivému působení okolí. Co je základním předpokladem založení a pěstování lesa s vysokým stupněm biodiverzity? e) znalost přírodních a stanovištních poměrů f) představa společnosti g) dotační tituly EU h) znalost růstových procesů (dynamiky) jednotlivých dřevin, které jsou ve směsi Úkol Poznámka: Tato otázka je velmi komplikovaná. Správných odpovědí je totiž více. V podstatě každá z odpovědí lze považovat za správnou. Co ovlivňuje biodiverzitu lesa? f) kmenový stav zvěře g) stupeň mechanizace a technické vybavení odborného lesního hospodáře h) informační technologie v lesním hospodářství i) odborné znalosti lesních hospodářů a vlastníků lesů j) lesnická legislativa a lesnické strategie EU Úkol Poznámka: I na tuto otázku lze odpovědět několika nabízenými odpověďmi kladně. Cílem této i předchozí otázky je rozpoutat diskusi o biodiverzitě, o jejím významu a motivovat obě strany (pedagog i žáci) k dialogu a přemýšlení o problematice biodiverzitě lesních ekosystémů. 104

105 2.2 Kdo se stará o les? A. KDO SE STARÁ O LES A JAKÉ POMŮCKY K TOMU POUŽÍVÁ? Vzdělávací cíl: Aktivita seznámí žáky s lidmi, které můžeme potkat v lese jako lesnický personál. Cílová skupina: pro žáky 2. stupně základních škol V rámci předmětů: přírodověda Rozsah: 1 hodina Poznámka: Pedagog vysvětlí studentům, kdo to je těžař, lesní dělník, trhač semen, taxátor či revírník a myslivec. Měl by přesně vědět, jaký je mezi nimi rozdíl. Pomůcky: Karty s obrázky Řešení: viz obrázky pod tabulkou Pokyny pro učitele Poznáte, kdo používá nástroje či věci na obrázcích? Zakroužkujte obrázky tou správnou barvou. Myslivec, či lesník? Taxátor, těžař či sběrač semen? Nebo lesní dělník? Zdroj: Pracovní materiály ÚHÚL 105