Věk a pohlaví dárců krve ve Fakultní nemocnici Brno v letech

Transkript

1 Masarykova univerzita Lékařská fakulta Věk a pohlaví dárců krve ve Fakultní nemocnici Brno v letech Bakalářská práce v oboru zdravotní laborant Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Lenka Ševčíková Autor: Ing. Gabriela Mlčochová Brno, duben 2015

2 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Ing. Gabriela Mlčochová Věk a pohlaví dárců plné krve ve Fakultní nemocnici Brno v letech Pracoviště: Transfuzní a tkáňové oddělení, Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Lenka Ševčíková Rok obhajoby bakalářské práce: 2015 Souhrn: Bakalářská práce zpracovává přehled ve kterém je uvedeno zastoupení dárců krve Transfuzního a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno podle pohlaví a podle věku v letech Získaná data byla analyzována ve vztahu k demografickému vývoji České republiky, Jihomoravského kraje a města Brna. V práci jsou analyzovány jednotlivé demografické ukazatele, které souvisí s věkovou strukturou obyvatel a graficky znázorněny trendy vývoje populace. V závěru práce je srovnán demografický vývoj populace s vývojem věkového složení dárců krve v daném období. Klíčová slova: demografie, stárnutí populace, dárcovství krve, věk dárců krve, pohlaví dárců krve Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

3 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně, pod odborným vedením MUDr. Lenky Ševčíkové a uvedla jsem v seznamu všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne Gabriela Mlčochová.

4 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své práce MUDr. Lence Ševčíkové za cenné rady, ochotu a připomínky. Dále pak celé mé rodině za podporu a pomoc při studiu.

5 Obsah 1 Úvod Teoretická část Historie dárcovství Důvody k darování krve bezpřízpěvkové dárcovství Podmínky pro darování krve Regulace dárcovství TTO FN Brno Odběr plné krve Režim před odběrem Postup při darování krve Rizika pro dárce Statistika dárcovství krve v Brně, v ČR a ve světě Demografie Definice demografie Zdroje dat Demografické procesy Regionální demografie Struktura obyvatelstva dle věku a pohlaví Stárnutí obyvatelstva Demografický vývoj obyvatel Brna Empirická část Charakteristika výzkumného souboru Přehled věkového zastoupení dárců krve - mužů za období Přehled věkového zastoupení dárkyň krve žen za období Srovnání věkového zastoupení dárců krve podle pohlaví dárců krve za období Závěr Seznam literatury a zdrojů Seznam zkratek

6 - 6-1 Úvod Problematika darování krve je v dnešní době stále více aktuální. Potřeba krve se s prodlužujícím věkem a stárnoucí populací neustále zvyšuje, také díky rozvoji medicíny a náročnějším lékařským výkonům je spotřeba krve vyšší. Cílem této práce je utvořit ucelený přehled o dárcích krve z hlediska věku a pohlaví v období 2004 až 2013 a posoudit zda se ve složení dárců krve odráží demografický vývoj České republiky. Jelikož problematika demografického vývoje je velmi široká, není předmětem této práce zpracovat všechny aspekty vývoje populace. Hlavním cílem je poskytnout komplexní přehled o struktuře obyvatelstva v České republice a následně konkrétně v Brně, vykreslit ucelený pohled na vývoj naší populace a popsat součastnou demografickou situaci. Poznatky z demografie se promítají do jiných vědních oborů, stejně tak i do medicíny a dotýkají se též transfuzní služby a darování krve. V České republice zpracovává data o demografických událostech Český statistický úřad, na jehož stránkách je volně k dispozici velké množství informací a dat o demografických událostech v České republice. Moje práce je rozdělena do dvou částí. První teoretická část je rozdělena do dvou kapitol, první kapitola obsahuje zpracování o bezpřízpěvkovém dárcovství krve, o tom kdo může darovat krev, jaké jsou podmínky pro darování krve a jak samotný odběr probíhá. Druhá kapitola se zabývá zpracováním demografických událostí v České republice a v Brně v období 2004 až Druhá část bakalářské práce je empirická a obsahuje přehled o počtu dárců krve, kteří v daných letech darovali krev ve FN Brno a přehled o jejich věkovém složení a srovnání mezi dárci muži a dárkyněmi. V závěru práce je uvedeno zhodnocení, zda se demografický vývoj populace odráží i ve věkovém složení dárců krve.

7 - 7-2 Teoretická část 2.1 Historie dárcovství První historicky dochované záznamy o darování krve spadají do 15. století, kdy nemocnému papeži Inocencovi VIII. darovali krev desetiletí chlapci. Papež i tři mladí dárci zemřeli. Mezi důležitou historickou událost patří objevení krevního oběhu v roce 1616 Williamem Harveym. V roce 1667 byla podána první úspěšná transfuze lékařem Jeanem Baptistem Denisem. Pacientem byl šestnáctiletý mladík a byla mu transfundována beránčí krev. Důležitou osobností byl James Blundell, anglický lékař a porodník, který prováděl v první polovině 19. století transfuze krvácejícícm rodičkám. V českých zemích se v tuto dobu transfuze neprováděly. Důležitým milníkem bylo objevení krevních skupin v roce 1901, kdy Karl Landsteiner objevil tři krevní skupiny a v roce 1907 český psychiatr Jan Janský rozdělil lidskou krev do čtyř skupin. V roce 1939 byl rozpoznán Rh systém. Postupně byly objevovány další antigenní systémy erytrocytů. První krevní banka byla vytvořena v Sovětském svazu v roce V roce 1937 byla založena první krevní banka v USA (Penka, Tesařová, 2012). Po první světové válce se v Československu začaly provádět první transfuze na klinikách především mezi příbuznými, což bylo nedostatečné. Začaly vznikat svazy dárců krve za úplatu. Jednalo se tedy o lidi z nižších sociálních vrstev bez dostatečné lékařské kontroly. Po roce 1942 převzala dárce krve veřejná správa, zde již byly vypracovány předpisy, dárci krve byli vyšetřováni lékaři, podepisovali smlouvu a museli hlásit každé onemocnění nebo podezření na onemocnění (Procházka, Švejnoha, 2000). V roce 1948 vznikla Národní transfuzní služba a začaly se zřizovat transfuzní stanice v celé republice, přestože bylo dárcovství finančně ohodnoceno byl stále nedostatek dárců. První dárci krve bez finančního příspěvku se objevují koncem padesátých let. První evidence bezpříspěvkových dárců je datována do roku V roce 1988 byla pokryta potřeba krve pouze bezplatnými dárci (Procházka, Švejnoha, 2000). Transfuzní služba v ČR prošla po roce 1990 podstatnými změnami. Byly zavedeny moderní technologie, výrazně se rozšířily přístrojové odběry a také laboratorní vyšetření se přizpůsobila světovému standardu (Turek, 1998).

8 Důvody k darování krve bezpřízpěvkové dárcovství Hlavním motivem pro darování krve by měla být pomoc jinému člověku. Důvody k podpoře bezplatného dárcovství jsou nejen etické a právní (krev by neměla být předmětem nežádoucího obchodu), ale i medicínské pouze dárce, který není motivován přímou platbou a není tedy motivován některé informace zatajit, je považován za bezpečného. Darování krve je v obecném zájmu, proto lze dobrovolníka uvolnit ze zaměstnání, lze mu uhradit náklady spojené s darováním krve doprava, lze uplatnit slevu na dani, také Český červený kříž ohodnocuje dobrovolné dárce a některé zdravotní pojišťovny poskytují benefity pro dárce krve. Darování krve je osobní rozhodnutí a přitom veskrze lidský čin. Při vědomí, že lidská krev je dosud (a ještě dlouho bude) nenahraditelnou tekutinou, nutnou k navrácení zdraví a záchraně životů, by rozhodování o tom, zda krev darovat nebo ne, nemělo být příliš složité (Informace pro dárce, 2015). 2.3 Podmínky pro darování krve Podmínky pro odběr krve a její zpracování na transfuzní přípravky upravuje zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zákon 378/2007 Sb., o léčivech a vyhláška 143/2008 Sb., o lidské krvi, kde jsou i informace pro dárce a posouzení jeho zdravotní způsobilosti. Koncepci transfuzní služby v ČR stanovuje Metodické opatření MZd ČR č.j.15288/97/ozp/2-3/ přičemž se vychází ze zásady národní soběstačnosti při zajištění krve a jejích složek a principu dobrovolného a bezplatného dárcovství krve a jejích složek (Informace pro dárce, 2015). Darovat krev v ČR může každá zdravá osoba ve věku let. Darovat krev nemohou osoby, které nesplňují předepsaná kritéria stanovená pro dárce krve/krevních složek. Jde např. o osoby, které v minulosti prodělaly infekční onemocnění, např. Hepatitida B, Hepatitida C, HIV1 nebo HIV2 (Kritéria způsobilosti dárce krve a jejích složek, 2015). Před každým odběrem se provádí pohovor, kde je dárce identifikován a jsou získány informace o jeho zdravotním stavu. Dárce bývá informován o svých právech většinou písemnou formou. Na základě dostupných informací je posouzena způsobilost dárce k odběru. Při každém odběru se provádí vyšetření diagnostických vzorků, které slouží k vyšetření k průkazu známek infekce a vyšetření krevní skupiny v systému AB0, znaku RhD a screeningové vyšetření nepravidelných protilátek proti erytrocytům (Penka, Tesařová, 2012)

9 Regulace dárcovství TTO FN Brno Program regulovaného dárcovství krve spočívá v efektivní regulaci skladu erytrocytových transfuzních přípravků podle krevní skupiny dárce krve. Program regulovaného dárcovství krve je vzhledem k aktuální spotřebě a předpokládanému výdeji transfuzních přípravků založen na plánování odběrů plné krve podle krevní skupiny. Dárce krve tak nepřichází darovat krev kdykoliv on sám chce, ale přichází po vzájemné domluvě s TTO. (Neničková, 2006) Na TTO ve FN Brno je tento program realizován od roku Odběr plné krve Režim před odběrem 24 hodin před odběrem krve nebo jejích složek není vhodné pít ve větším množství alkohol. 12 hodin před odběrem není vhodné jíst tučná jídla a nekouřit alespoň 3 hodiny před odběrem. Dále také není vhodná ani velká fyzická námaha (sportovní výkon, noční směna apod.). Nedoporučuje se jít k odběru nalačno, např. ráno je dobrá lehká netučná snídaně a dostatek tekutin. K odběru je nutné přinést s sebou průkaz totožnosti s fotografií, prvodárci legitimaci zdravotní pojišťovny, opakovaní dárci legitimaci dárce krve Postup při darování krve Dárce krve, který se dostaví k odběru krve na transfuzní oddělení, si v šatně odloží svrchní oděv a obdrží Dotazník pro dárce krve. V Dotazníku pro dárce krve dárce potvrzuje, že nepatří mezi osoby s rizikovým chováním vzhledem k nákaze a přenosu infekčních onemocnění. Dárce svým podpisem potvrdí správnost vyplněných údajů a souhlas s provedením odběru, souhlas s předepsanými vyšetřeními, souhlas se zařazením do národního registru dárců krve a potvrdí, že byl o celé proceduře řádně poučen. Po vyplnění dotazníku se dárce zaregistruje v evidenci dárců. Pokud dosud krev nedaroval (nebo nedaroval na dotyčné transfuzní stanici), je mu zavedena karta a je zadán do počítačového systému.

10 V dalším kroku se dárce podrobí základnímu laboratornímu vyšetření - je mu proveden odběr ze žíly na vyšetření krevního obrazu (kontroluje se zejména hodnota červeného krevního barviva - hemoglobinu). Po vyhotovení výsledků laboratorních testů z kontrolního odběru jsou dárci zváni na vyšetření lékařem, který dárci změří tlak a provede základní běžné vyšetření, zhodnotí vyplněný Dotazník pro dárce krve, tj. anamnézu. Je - li dárce způsobilý, poznamená to lékař do počítače a dárce může přistoupit k samotnému odběru. V opačném případě je též proveden záznam a lékař dárci doporučí další postup a informuje jej, jsou-li důvody vyřazení trvalé nebo dočasné a za jakých podmínek bude moci eventuálně krev v budoucnu darovat. V době čekání na laboratorní výsledky a odběry je dárcům podáváno malé občerstvení. Odběr plné krve probíhá na odběrovém sále (Informace pro dárce krve, 2014). Odběry plné krve jsou nejčastějším typem odběrů (cca 420 tis. ročně). Jde o odběr cca 450 ml krve z žíly dárce. Je možné provést ročně max. 5 odběrů u muže a 4 u ženy. Plná krev se dnes většinou dále zpracovává na jednotlivé složky (červené krvinky krevní destičky plazmu), nebo se jen doplní protisrážlivým roztokem a podává se pacientovi (tento způsob dříve převažoval) (Co se z dárcovy krve použije, 2015). 2.6 Rizika pro dárce Jako nežádoucí reakce na odběr (komplikace) se může u dárce objevit: krevní výron, modřina (krvácení do podkoží po vpichu) celková reakce, mdloby, které jsou způsobeny nedostatečným přizpůsobením krevního oběhu změnám při odběru nebo nepřiměřenou psychickou u přístrojových odběrů, u kterých je v průběhu odběru do oběhu dárce dodáván protisrážlivý roztok, může dojít vlivem kolísání hladiny vápníku k drobným svalovým záškubům (obvykle trnutí jazyka, mravenčení rtů apod.) Všechen materiál používaný k vlastnímu odběru krve, krevních složek i k odběru krve k laboratornímu vyšetření je zásadně k jednorázovému použití. Žádné riziko přenosu jakékoli krví přenosné infekce nehrozí (Riziko pro dárce krve, 2015).

11 Statistika dárcovství krve v Brně, v ČR a ve světě Statistiky ukazují, že jedno darování krve jedna jednotka může zachránit až 3 životy, a to prostřednictvím oddělení a využití jejích složek. Průměrný celkový počet odběrů se zvýšil z 34,7 na 1000 obyvatel v 2008 až na 36,5 v roce 2010, v 30 zemích v evropském regionu WHO. Chce-li být ČR soběstačná v rámci spotřeby a darování krve, je třeba dle odhadu WHO udržovat minimální průměr pravidelných dárců na 1000 obyvatel (Data and statistics, 2011). Je statisticky prokázáno, že průměrný občan dostane 3krát za život transfuzi krve a více než 10krát některý speciální krevní přípravek v jiné formě než transfuzní (Procházka, Švejnoha, 2000).

12 Darování krve v ČR Následující tabulka ukazuje data o počtu evidovaných dárců krve, kolik dárců krev v daném roce skutečně darovalo a jaké procento z nich byli prvodárci ( 2014). Tab. 1. Počet evidovaných dárců, odebraných dárců a z toho prvodárců v letech počet dárců rok evidovaní dárci k odebraní dárci celkem z toho prvodárci (%) , , , , , , , , ,2

13 Obr. 1. Vývoj základních ukazatelů činnosti transfuzní služby (Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2012). Z obr. 1 vyplývá, že počet odběrů plné krve a autologních odběrů je stabilní, výrazně vzrostly odběry plazmaferézou. Počet evidovaných dárců stejně tak i počet prvodárců je vyrovnaný. 2.8 Demografie Definice demografie Demografie je vědní obor, který zkoumá reprodukci lidských populací. Předmětem jejího studia je demografická reprodukce = obnova lidských populací rozením a vymíráním (O demografii, 2014). Demografie je řecké slovo, znamenající doslova popis obyvatelstva (demos lid, obyvatelstvo, grafein popisovat), jak již bylo řečeno zabývá se zkoumáním reprodukce lidských populací (Kalibová, 2009) Zdroje dat Demografie získává informace a data ze sčítání lidu a z matrik (porodnost počet živě narozených dětí, úmrtnost). Registry obyvatelstva vycházejí většinou ze sčítání lidu (Demografie, 2014).

14 Demografické procesy Mezi základní témata demografie patří změny počtu obyvatel a populační přírůstek. Početní stav obyvatel přímo souvisí s demografickými procesy jako jsou porodnost, úmrtnost, potratovost, sňatečnost, rozvodovost a migrace. Se studiem reprodukce populace souvisí především rození a vymíraní, což je přirozený proces obnovy obyvatelstva. Úmrtnost vypovídá o zdravotním stavu obyvatelstva, je různá u mužů a u žen, na úmrtnost mají vliv různé faktory genetika, socioekonomické faktory a také životní prostředí Porodnost je dána plodností partnerů a také vnějšími faktory jako je bytová situace, náboženství, práce a jiné. Nejjednodušším ukazatelem porodnosti je počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel nejčastěji v rozmezí jednoho roku ( Kalibová, 2009). Podíl mezi živě narozenými a zemřelými v daném čase (rok) je označován jako přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva ( Kalibová, 2009). 2.9 Regionální demografie Je demografická disciplína, která se zabývá studiem demografických procesů (úmrtnost, porodnost) z hlediska vymezení hranic př. Okres, stát, kraj,...(disciplíny, 2014). Pro moji práci jsou stěžejní informace o demografických procesech týkající se České republiky, Jihomoravského kraje a Brna (město i venkov) a jejich vzájemné srovnání Struktura obyvatelstva dle věku a pohlaví Obyvatele žijící na určitém vymezeném území lze rozdělit do dvou základních struktur a to z hlediska pohlaví a z hlediska věku (stáří). Tyto dvě charakteristiky významně ovlivňují reprodukci populace, proto je zkoumání struktury obyvatelstva jedním ze základních cílů demografie (Struktura obyvatelstva, 2014). Podle věkové struktury rozlišujeme 3 základní věkové skupiny a to 0 14 let, let, 65 let a více. Pro lepší přehled struktury obyvatelstva se využívá grafické znázornění tzv. Strom života, kde je dobře vidět rozvrstvení populace na daném místě. Pro Českou republiku jsou tyto data zpracována Českým statistickým úřadem. Český statistický úřad zpracovává mimo

15 jiné i demografická data o minulých i součastných demografických událostech, je tedy hlavním zdrojem informací pro mé zhodnocení demografické situace v ČR a Brně. Věková struktura obyvatelstva v ČR a v Jihomoravském kraji je dle obr. 2-5 (Animované stromy života, 2014) srovnatelná, lze tedy předpokládat že je velice podobná i v Brně. Odráží se v ní události dvacátého století, kdy nejčetnější zastoupení obyvatel tvoří dnešní čtyřicátníci ( ročník narození 1973,1974, 1975). Trend růstu počtu živě narozených dětí graduje v roce 1974 se živě narozenými dětmi, což jsou děti rodičů narozených po druhé světové válce. Od začátku osmdesátých let počet živě narozených dětí klesal a po pádu komunismu a otevření hranic ČR je stále nižší porodnost. Po 12 letech ( ) poklesu počtu obyvatel v ČR nastává opět růst. Na což má vliv velká migrace cizinců a růst porodnosti, která byla posunuta k vyššímu věku matek a tedy k silným ročníkům z poloviny 70. tých let. Nejméně dětí se narodilo v roce Jedním z vrcholů počtu živě narozených dětí byl rok 2008, od tohoto roku můžeme opět zaznamenat klesající trend. Co se týče počtu zemřelých, ten postupně v průběhu druhé poloviny 20. století klesá a prodlužuje se věk dožití a tím se mění i struktura obyvatelstva ve prospěch starších ročníků.

16 Věková struktura pro Českou republiku Obr. 2. Věková struktura k Obr. 3. Věková struktura k Věková struktura pro Jihomoravský kraj Obr. 2. Věková struktura k Obr. 3. Věková struktura k Věková struktura strom života je grafické znázornění struktrury obyvatelstva, kdy levá strana zobrazuje data pro mužskou populaci a pravá pro ženskou. Každý řádek zobrazuje počet tisíců obyvatel daného věku.

17 Stárnutí obyvatelstva Stárnutí populace v demografickém smyslu je důsledkem změn v demografické reprodukci. Může být vyvoláno 2 faktory a to snížením počtu mladších věkových skupin, což je důsledek nižší porodnosti a plodnosti. Druhým faktorem je zvýšení počtu osob ve starším věku. Obvykle tyto dva procesy probíhají souběžně. Ve vyšším věku převládají počty žen z důvodu vyšší úrovně úmrtnosti u mužů (Stárnutí, 2014). V grafech 1. a 2. je znázorněno složení obyvatel ve dvou věkových skupinách (0-14 let a 65 let a více). Obyvatel ve věku 0-14 let je v jednotlivých letech vyrovnaný počet, ale počet obyvatel nad 65 let má růstový trend, stejně tak roste průměrný věk obyvatel. Z výše zmíněných grafů také vyplývá, že v České republice i v Brně přibývá starších obyvatel a věková struktura roste v jejich prospěch a více Průměrný věk Graf 1. Srovnání procentického složení obyvatel ve věku 0-14let a 65let a více, průměrný věk obyvatel ČR

18 obyvatelé ve věku a více průměrný věk obyvatel Graf 2. Srovnání procentického složení obyvatel ve věku 0-14let a 65let a více, průměrný věk obyvatel Brna Dle stávajícího trendu, který vyplývá z grafu 1. a 2. lze očekávat další stárnutí obyvatel v ČR v důsledku zvyšující se naděje na dožití a snížení počtu živě narozených dětí. Výrazně se změní i skladba starší populace, bude přibývat osob nad 80let věku. Vliv na skladbu obyvatelstva má samozřejmě ekonomické a sociální postavení obyvatel což musíme vzít v úvahu. Tento trend platí dle grafů ČSÚ nejen pro Českou republiku, ale i pro Jihomoravský kraj, tedy i pro Brno, kdy věkové rozložení populace je téměř identické, pouze k je v Jihomoravském kraji o 0,4% více lidí nad 65 let než v celé ČR.

19 Obr. 6. Trend vývoje věkové skladby obyvatelstva v roce 2030 a 2050 (Animované stromy života, 2014). V roce 2050 je vidět, že silné ročníky ze 70.tých let tzv. Husákovy děti mají již 75 roků, takže starých lidí je mnohem více než v roce V období sledovaném touto prací ( ) dochází k růstu živě narozených dětí, kdy vrchol byl v roce 2008, ale z dlouhodobého hlediska se to jeví pouze jako přechodný stav, díky vyššímu věku prvorodiček a silným ročníkům z poloviny sedmdesátých let. Nyní dochází ke stagnaci počtu živě narozených dětí. Naopak počet zemřelých se postupně snižuje nebo stagnuje což má vliv na stárnutí celé populace.

20 Obr. 7. Živě narození a zemřelí v České republice (ČSÚ, 2014) Počet živě narozených dětí má velice úzký vztah k porodnosti a plodnosti, jejichž vývoj je zaznamenán v následující tabulce Tab. 2. Vývoj porodnosti a plodnosti v ČR (ČSÚ, 2014) Úhrnná plodnost Průměrný věk matek Průměrný věk při narození 1.dítěte ,23 28,3 26, ,28 28,6 26, ,33 28,9 26, ,44 29,1 27, ,50 29,3 27, ,49 29,4 27, ,49 29,6 27, ,43 29,7 27, ,45 29,8 27, ,46 29,9 28,1

21 Úhrnná plodnost Graf 3. Úhrnná plodnost žen v ČR v letech 2004 až 2013 Plodnost, nebo-li počet živě narozených dětí na jednu ženu se od roku 2004 zvyšovala a vrcholu dosáhla v roce 2008 s hodnotou 1,5 živě narozeným dítětem na jednu ženu. Nyní dochází ke stagnaci, se kterou se dá počítat i do budoucna Průměrný věk matek Průměrný věk při narození 1.dítěte Graf 4. Průměrný věk matek při porodu, průměrný věk matek při narození prvního dítěte

22 Průměrný věk matek při porodu stejně tak i věk matek při narození prvního dítěte se v daném období ( ) neustále zvyšoval. Nyní se dá předpokládat již pouze nízké navyšování. Z grafů 3. a 4. lze předpokládat, že se počet živě narozených dětí v České republice nijak nezvýší, což vede v konečném důsledku spolu s prodlužujícím se věkem ke stárnutí populace Demografický vývoj obyvatel Brna Tab. 3. Vybranné demografické ukazatele pro Brno (město + venkov) (Databáze demografických údajů za obce ČR, 2014) Brno- celkem počet obyvatel ženy muži obyvatelé ve věku ,0 13,9 13,7 13,6 13,5 13,7 14,0 14,5 14,7 15, ,5 70,5 70,4 70,4 70,1 69,5 69,0 68,0 67,3 66,6 64 a více 15,5 15,6 15,9 16,0 16,4 16,7 17,0 17,5 18,0 18,4 průměrný věk obyvatel 40,8 41,0 41,2 41,2 41,3 41,3 41,5 41,5 41,6 41,8 muži 39,0 39,2 39,4 39,4 39,5 39,6 39,7 39,9 40,1 40,2 ženy 42,5 42,6 42,8 42,9 42,9 43,0 43,1 43,1 43,2 43,3 živě narození zemřelí

23 počet obyvatel 400, , , , , , , Graf 5. Počet obyvatel Brna v letech Počet obyvatel v Brně se v daném období konstantně zvyšoval, což je dáno vyšším počtem živě narozených dětí při vyrovnaném počtu zemřelých. Významnou roli, zde hraje i imigrace muži ženy průměrný věk obyvatel Graf 6. Průměrný věk obyvatel Brna dle pohlaví Graf 6. znázorňuje neustále se mírně zvyšující průměrný věk mužů a žen v Brně a průměrný věk obyvatel celkem.

24 živě narození zemřelí Graf 7. Počet živě narozených dětí a počet zemřelých v letech v Brně Graf 7. ukazuje postupné zvyšovaní počtu živě narozených dětí s vrcholem v roce 2008, kdy rodily ženy ze silných ročníků sedmdesátých let. Počet zemřelých v daných letech je vyrovnaný což má vliv na přirozený přírůstek obyvatel v Brně.

25 Empirická část 3.1 Charakteristika výzkumného souboru Vstupní data o počtu dárců plné krve Transfuzního a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno poskytla FN Brno. Jedná se o počty osob, které skutečně v daném roce krev darovaly rozdělené dle pohlaví dárců krve. Tab 4. Počet dárců krve mužů, kteří darovali krev v daných letech ( ) věk

26 Tab. 5. Počet dárkyň krve žen, které darovaly krev v období ( ) věk

27

28 Přehled věkového zastoupení dárců krve - mužů za období V tabulce 6. a grafu 8. je zaznamenán celkový počet dárců krve mužů v roce 2004 až 2013, kteří krev v daném roce skutečně darovali ve FN Brno. Tab. 6. Počet dárců krve - mužů roky počet dárců počet dárců Graf 8. Počet dárců krve mužů Z grafu 8. vyplývá, že počet dárců v letech nevykazuje žádný trend, je variabilní v jednotlivých letech a pohybuje se v rozmezí od 4820 do 5865 mužů. Tab. 7. Průměrný věk muže dárce krve v době, kdy daroval krev roky průměrný věk na jeden odběr 31,6 31,9 32,1 32,2 32,8 33,1 33,3 33,7 33,9 34,2 Průměr aritmetický průměr je statistická veličina, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot. Aritmetický průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem(aritmetický průměr, 2013).

29 Graf 9. Průměrný věk na jeden odběr krve průměrný věk na jeden odběr Tab. 8. Medián věku dárce krve ve FN Brno roky medián věku Medián je hodnota, jež dělí řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Platí, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu (Medián, 2014) medián věku Graf 10. Medián věku dárce krve

30 Průměrný věk dárce při odběru krve se zvýšil z hodnoty 31,6 roků v roce 2004 na 34, 2 roky v roce 2013, což ukazuje na postupně se zvyšující věk dárců mužů. Průměrný dárce je tedy každým rokem starší. V období 2004 až 2013, tedy v průběhu 10 let, se zvýšil průměrný věk dárce při odběru krve o 2,6 roku. Stejný rostoucí trend potvrzuje i medián věku dárce, který mezi lety 2004 a 2013 vzrostl o 5 let. V tabulce 9. jsem rozdělila dárce krve do pěti věkových skupin a přiřadila jsem k nim celkový počet dárců krve pro jednotlivé věkové skupiny v období 2004 až Tab. 9. Počet dárců krve v jednotlivých věkových skupinách roky a víc a víc Graf 11. Rozdělení počtu dárců krve dle věku

31 V grafu 11. je znázorněno věkové rozvrstvení dárců krve. Je zde vidět stále nižší počet dárců v nejmladší věkové kategorii (18-27 let) a naopak vyrovnaný počet dárců jejichž věk je let a mírně rostoucí tendenci následující věkové skupiny let, což opět potvrzuje přesun dárců krve do vyšších věkových skupin. Počet dárců v posledních dvou skupinách, tedy ve věku 48 až 57 let a 58 a více let je v těchto létech stabilní. 3.3 Přehled věkového zastoupení dárkyň krve žen za období V následující tabulce 10. a grafu 12. je zpracován skutečný počet dárkyň krve žen, které v konkrétním roce darovaly krev v období Tab. 10. Počet dárkyň krve v letech roky počet dárkyň počet dárkyň Graf 12. Počet dárkyň krve v letech Graf nevykazuje žádný trend v celkovém vývoji počtu dárkyň, v jednotlivých letech je počet variabilní a pohybuje se od 2322 do 2859 žen, které v daném roce krev darovaly. V tabulce 8. a grafu 6. je zpracován průměrný věk ženy, která v daném roce darovala krev.

32 Tab. 11. Průměrný věk žen při odběru krve roky průměrný věk na jeden odběr 30,2 30,2 30,2 30,5 31,5 31,7 31,8 31,7 31,8 32, průměrný věk na jeden odběr Graf 13. Průměrný věk žen při odběru krve

33 Tab. 12. Medián věku dárkyň krve roky Medián věku median Graf 14. Medián věku dárkyň krve Z grafu 13. a 14. vyplývá vzrůstající trend průměrného věku ženy, která darovala krev, což vykazuje trend zvyšujícího se věku žen, které darují krev. V roce 2004 byl průměrný věk dárkyně krve 30,2 a v roce ,2, zvýšil se tedy v průběhu deseti let, které jsou sledovány touto prací o 2 roky. Vyšší věk dárkyň krve potvrzuje i medián věku žen, který se v daném období ( ) zvýšil o tři roky.

34 V tabulce 13. jsem rozdělila ženy dárkyně do pěti skupin podle věku a přiřadila jsem k nim skutečný počet žen, které v daném roce v období darovaly krev. Tab. 13. Počet dárkyň krve v jednotlivých věkových kategoriích roky a víc Celkem Graf 15. Rozdělení počtu dárkyň krve dle věku a víc V grafu 15 je vidět, že klesl počet dárkyň ve věkové kategorii 18 až 27 let a to v roce 2008 oproti roku 2007, další roky je počet žen v této věkové skupině stabilní. Je zde vidět mírně vzrůstající počet dárkyň v dalších dvou věkových kategoriích, tedy let a let, naopak graf ukazuje klesající tendenci v počtu dárkyň ve věkové kategorii 48 až 57 roků. Počet žen, které darují krev ve věku vyšším jak 58 let je v mém sledovaném období stabilní.

35 Srovnání věkového zastoupení dárců krve podle pohlaví dárců krve za období Tab. 14. Celkový počet dárců, kteří v daném roce krev skutečně darovali roky počet dárců počet dárkyň dárci celkem dárci celkem Graf 16. Celkový počet dárců krve v roce 2004 až 2013 Z grafu 16 vyplývá, že celkový počet dárců krve v námi sledovaném období (2004 až 2013) je variabilní, nevykazuje žádný trend. Počet dárců, kteří v daném roce skutečně darovali krev se pohybuje v rozmezí osob v roce 2008 po dárců krve v roce 2004.

36 počet dárců počet dárkyň Graf 17. Rozdělení dárců krve podle pohlaví Graf 17. znázorňuje rozdělení dárců krve dle pohlaví. Mužů dárců je podstatně více, tvoří asi 2/3 z celkového počtu dárců krve v konkrétném roce. Ženy tvoří zbývající 1/ průměrný věk na jeden odběr - muži průměrný věk na jeden odběr - ženy Graf 18. Průměrný věk dárce krve při odběru rozdělený dle pohlaví Z grafu 18 vyplývá, že průměrný muž darující krev je téměř o dva roky starší než je věk průměrné ženy, která daruje krev ve FN Brno. V daném období (2004 až 2013) se průměrný věk zvyšoval u obou pohlaví, což svědčí o postupně se zvyšujícím věku dárců krve, kdy v roce 2004 měl muž při darování krve průměrně 31,6 let a žena 30,2 roky a v roce 2013 měli muži dárci průměrně 34,2 roky a dárkyně krve 32,2 roky.

37 Při srovnání mužů a žen, kteří darovali v daných letech krev a jejich rozdělení do pěti kategorií podle věku (18-27, 28-37, 38-47, a 58 a více) a jejich zprůměrování je vidět, že největší zastoupení u žen tvoří věková skupina 18 až 27 let v průběhu všech 10 let, přestože jejich procentické zastoupení v jednotlivých letech klesá. U mužů tvoří nejvyšší podíl dárci ve věku 28 až 37 let a víc Graf 19. Procentuální rozložení věku dárkyň zprůměrované za sledované období a víc Graf 20. Procentuální rozložení věku dárců zprůměrované za sledované období

38 % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% a víc Graf 21. Procentuální zastoupení dárců krve - mužů dle věkových skupin 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% a víc Graf 22. Procentuální zastoupení dárců krve - žen dle věkových skupin Z grafů 21 a 22 vyplývá, že věkové rozložení mužů a žen darujících krev je rozdílné. U žen tvoří nejvyšší podíl ženy, které mají let. Nejčastěji darují krev muži ve věku let. Je vidět, že nejvíce změn co se týče procentuálního složení dárců krve je v prvních dvou věkových kategoriích. U žen se mírně snižuje počet dárkyň v kategorii let a naopak mírně stoupá podíl v následující věkové kategorii. U mužů je rozdíl ještě výraznější ubývá stále dárců v nejmladší věkové kategorii a výrazně přibývá dárců krve ve věku 28 až 37 let.

39 muži ženy Graf 23. Věková struktura dárců krve v roce 2004

40 muži ženy Graf 24. Věková struktura dárců krve v roce 2013 Grafy 23 a 24 ukazují změnu struktury dárců krve co se týče věku. Není zde výrazná změna v zastoupení pohlaví. Muži stále tvoří 2/3 dárců krve. Věkové rozložení se pohybuje ve prospěch vyšší věkové kategorie a to u žen i u mužů, kde je rozdíl ještě výraznější. Průměrný dárce krve je v daném období stále starší.

41 Závěr Bakalářská práce se zabývá charakteristikou dárců krve ve Fakultní nemocnici Brno v letech 2004 až Teoretická část práce pojednává o podmínkách darování krve, jak darování krve probíhá o principu bezpřízpěvkového dárcovství. Druhá část teoretické části se zabývá analýzou demografického vývoje populace v ČR (Česká republika) a v Brně v období V průběhu deseti let se změnilo věkové složení populace, obyvatelstvo dynamicky stárne. Roste průměrný věk populace a vzrůstá podíl osob nad 65 let a zvyšuje se i naděje na dožití, takže v populaci je stále více lidí s vyšším věkem, tedy starších osmdesáti let. Naopak porodnost se nezvyšuje, vrchol porodnosti byl v roce 2008 a nyní porodnost stagnuje. Nedá se předpokládat její růst z důvodu stále se zvyšujícího se věku matek a přibývá i bezdětných párů. Nyní tvoří nejsilnější věkovou skupinu silné ročníky ze sedmdesátých let 20. století. Druhou silnou skupinu tvoří lidé ve věku kolem 65 let. Tento posun věkového rozložení je vidět i v průběhu deseti let, které jsem analyzovala. Dle trendu vývoje věkové skladby obyvatelstva bude v roce 2030 silným ročníkům ze sedmdesátých let 55 let a v roce 2050 již 75 let. Bude tedy přibývat lidí, kteří budou vyžadovat lékařskou péči a ubývat lidí, kteří by mohli krev darovat. Z analýzy dárců krve ve FN Brno vyplývá, že v období sledovaném touto prací tvoří 2/3 dárců plné krve muži a 1/3 ženy, to se v průběhu let 2004 až 2013 nezměnilo. Změnilo se však věkové složení dárců krve ve prospěch starších dárců. Průměrný dárce krve muž je v průběhu deseti let o 2,6 roku starší a ženy o 2 roky. Změnila se i věková skladba dárců krve. U mužů byla v roce 2004 a 2005 nejvíce zastoupená skupina dárců ve věku let, od roku 2006 tvoří největší základnu dárci krve 28 až 37letí muži a zvyšuje se i počet dárců krve ve věku 38 až 47 let. Naopak dárců 18 27letých téměř lineárně ubývá. Může to být způsobeno sociálními a ekonomickými vlivy nebo přesunem silných ročníků do vyšších věkových kategorií. U žen po celé období tvoří nejvyšší procento dárkyně krve leté ženy, ale je zde vidět klesající trend této věkové skupiny a zvyšující se trend následujících dvou věkových skupin, tedy žen ve věku let a let. Může to být způsobeno vyšším věkem žen, kdy mají děti a tedy darují krev i ženy starší 28 let. Zlom v procentickém složení nastává s nástupem mateřství, kdy by žena v průběhu těhotenství a kojení neměla darovat krev a poté se již část žen k darování krve nevrací. Přesun k vyšším věkovým kategoriím může být způsoben i stárnutím silných ročníků ze sedmdesátých let. S přibývajícím věkem dárců a rostoucími zdravotními problémy dárců krve ubývá, což je přirozený vývoj.

42 Z mojí práce vyplývá, že obyvatelstvo v ČR bude dále dynamicky stárnout, bude se zvyšovat průměrný věk obyvatel a poroste počet a zastoupení starších osob. Bude tedy přibývat lidí, kteří budou potřebovat transfuzní přípravky, bohužel s tímto trendem koresponduje stále se zvyšující věk dárců krve. Silné ročníky (1973, 1974, 1975) budou stárnout a z důvodu zdravotních komplikací již nebudou moci darovat krev. Z vývoje složení populace vyplývá, že pokud bude krev darovat stále stejné procento potenciálních dárců pak bude v budoucnu krve nedostatek. Je žádoucí cílená edukace u mladších ročníků, začít s výchovou k dárcovství krve již ve školách a získat co nejvíce dárců krve mezi mladými lidmi. Dalším preventivním opatřením může být plné využití potenciálů registrovaných dárců aby darovali krev tak často jak mohou.

43 Seznam literatury a zdrojů KALIBOVÁ, K. a kol. Demografie (nejen) pro demografy. Třetí, přepracované vydání. Vyd. Slon s. ISBN: PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol. Hematologie a transfuzní lékařství II. Vyd. Grada Publishing, a. s., s.isbn PROCHÁZKA, J., a ŠVEJNOHA, J. 40 let bezpříspěvkového dárcovství krve. 1. vyd.praha: Úřad Českého červeného kříţe, s. TUREK, P. Transfuzní sluţba v ČR po roce 1990, charakteristika vývoje. InHOUDEK, L. 50 let národní transfuzní služby. 1. vyd. Praha: Galén, s. ISBN Neničková Marie, regulované dárcovství plné krve ve Fakultní nemocnici Brno, 2006 [online] [cit ] dostupné na ekce%5d=215 Informace pro dárce, Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP [online] STL ČR [cit ], dotupné na Kritéria způsobilosti dárce krve a jejích složek Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP [online] STL ČR 2015 [cit ], dostupné na Informace pro dárce krve[online] [cit ] Co se z dárcovy krve použije. Český červený kříž [online]. Český červený kříž [cit ], dostupné na Poučení dárce krve [online] [cit ] dostupné na Riziko pro dárce krve. Český červený kříž [online]. Český červený kříž [cit ], dostupné na Data anad statistics. Wortd Heath Organization [online] [cit ] dostupné na

44 Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. ÚZIS ČR [cit ]. Dostupne na O demografii. Demografie [online] Hůle Daniel, ISSN [cit ] Dostupne na Porodnost. Demografie [online] Hůle Daniel, ISSN [cit ] Dostupne na Struktura obyvatelstva. Demografie [online] Hůle Daniel, ISSN [cit ] Dostupne na Disciplíny. Demografie [online] Hůle Daniel, ISSN [cit ] Dostupne na Stárnutí. Demografie [online] Hůle Daniel, ISSN [cit ] Dostupne na Databáze demografických údajů za obce ČR. Český statistický úřad. [online] [cit ] Dostupne na Aritmetický průměr. Wikipedie. [online] [cit ]. Editována Dostupne na Medián. Wikipedie. [online] [cit ]. Editována Dostupné na Obr. 1. Vývoj základních ukazatelů činnosti transfuzni služby. Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. [online] [cit ]. Dostupne na Obr Animované stormy života. Český statistický úřad. [online] [cit ] Dostupne na Obr. 6. Animované stormy života. Český statistický úřad. [online] [cit ] Dostupne na

45 Obr. 7. Živě na rození a zemřelí v České republice. Animované stromy života. Český statistický úřad. [online] [cit ] Dostupne na cr_od_roku_1989_obyv

46 Seznam zkratek ČR ČSÚ FN MZd TTO ÚZIS - Česká republika - Český statistický úřad - Fakultní nemocnice - Ministerstvo zdravotnictví - Transfuzní a tkáňové oddělení - Ústav zdravotnických informací a statistiky WHO - World Health Organization