}w!"#$%&'()+,-./012345<ya

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY }w!"#$%&'()+,-./012345<ya PROCESNÍ MODELOVÁNÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kateřina Balvínová Brno, jaro 2007

2 Prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Ráček, Ph.D. ii

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Jaroslavu Ráčkovi, Ph.D. za trpělivost, cenné rady a připomínky při vedení této práce. iii

4 Shrnutí Tato práce se zaobírá problematikou krizového řízení a procesního modelování. Cílem bylo provést procesní analýzu vybraných scénářů Bojového řádu jednotek PO a vytvořit k nim odpovídající procesní mapy. iv

5 Klíčová slova IZS, Krizové řízení, Modelování procesů, Procesní analýza, Procesní mapy v

6 Obsah 1 Úvod Principy krizového řízení Krizové řízení Orgány krizového řízení Krizová situace Krizový stav Krizové plánování Integrovaný záchranný systém Složky Integrovaného záchranného systému Analýza a princip procesů Proces Vlastnosti procesu Rozdělení procesů Procesní proměnné Činnost Procesní modelování Procesní model Workflow Management Modelovací nástroje ArgoUML Together Workflow Editor Procesní analýza a procesní mapy vybraných scénářů Bojový řád jednotek PO Procesní analýza vybraných scénářů Skladba metodického listu Tvorba procesních map Závěr Literatura Příloha

7 Kapitola 1 Úvod Denně jsou v České republice ohroženy životy desítek lidí při dopravních nehodách, požárech, úrazech elektrickým proudem a dalších mimořádných událostech. Řešení těchto situací leží na ramenou Integrovaného záchranného systému (IZS). Páteřní složkou tohoto systému je Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR). Příslušníci sboru mají k dispozici Bojový řád jednotek PO, kde jsou přesně popsány postupy řešení jednotlivých mimořádných událostí. Uvedené postupy jsou podrobné, ale složitě se v nich orientuje. Co dělat v konkrétní situaci a jaké informace jsou potřebné v danou chvíli, je zřejmé až po delším pečlivém prostudování. Tato práce si klade za cíl zpřehlednit vybrané metodické listy Bojového řádu jednotek PO pomocí procesních map. První kapitola je úvodem do problematiky krizového řízení. V druhé kapitole jsou objasněny základní pojmy procesní analýzy a procesního modelování. Třetí kapitola popisuje použité modelovací nástroje a poslední kapitola je zaměřená na analýzu Bojového řádu jednotek PO a jsou zde popsány konkrétní procesní mapy zpracované v prostředí nástroje Together Workflow Editor. Práce jako celek je součástí většího projektu, na kterém se podílí i další studenti Fakulty informatiky MU. Výsledky tohoto projektu by měly v budoucnu sloužit mimo jiné i jako podklady pro vývoj geografického informačního systému (GIS) Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje. 2

8 Kapitola 2 Principy krizového řízení V této kapitole jsou objasněny některé základní pojmy krizového řízení, jejichž znalost je předpokladem k lepšímu pochopení smyslu této práce. 2.1 Krizové řízení První použití termínu krize je sporné, ale často se připisuje prvnímu americkému prezidentovi G. Washingtonovi [1]. Později, v souvislosti s kubánskou krizí v roce 1962, užíval tento pojem další americký prezident, J. F. Kennedy. Termín krizový management byl používán aliancí NATO zejména v době studené války. Počátkem 90. let minulého století překročil mantinely vojensko-bezpečnostního prostředí a stal se univerzálním termínem pro pojmenování procesů spojených se zvládáním krizových situací přírodního, sociálně společenského, ekonomického či podnikohospodářského charakteru. V podmínkách bezpečnostní politiky České republiky je krizové řízení pojato jako soubor řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací Orgány krizového řízení Orgány krizového řízení představují zákonem jmenované orgány veřejné správy (státní správy a samosprávy), předurčené k řešení krizových situací, které mohou vzniknout na území České republiky [2]. Strukturu orgánů krizového řízení na úrovni územních orgánů tvoří: Bezpečnostní rada státu (BRS) Stálý pracovní orgán vlády ČR v oblasti bezpečnostní problematiky. Základním úkolem BRS je podílet se na tvorbě spolehlivého bezpečnostního systému státu, zabezpečovat koordinaci a kontrolu opatření k zajištění bezpečnosti ČR a mezinárodních závazků. Stálými pracovními orgány BRS jsou: Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, Výbor pro obranné plánování, Výbor pro civilní 3

9 2. PRINCIPY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ nouzové plánování a Výbor pro zpravodajskou činnost. Pracovním orgánem BRS pro řešení krizových situací je Ústřední krizový štáb. BRS tvoří předseda vlády ČR a další vybraní členové vlády ČR podle rozhodnutí vlády ČR. Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) Pracovní orgán vlády ČR k řešení krizových situací, zařazený vládou ČR do systému BRS. ÚKŠ připravuje návrhy na řešení krizových situací BRS nebo v případě nebezpečí z prodlení přímo vládě ČR. Podle charakteru krizové situace jmenuje předseda vlády ČR a BRS předsedou ÚKŠ ministra vnitra nebo ministra obrany. Bezpečnostní rada kraje (BRK) Bezpečnostní rada kraje je koordinačním orgánem pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje. Bezpečnostní rada určené obce (BRUOb) Bezpečnostní rada obce je koordinačním orgánem pro přípravu na krizové situace. Takto určené obci je hasičským záchranným sborem kraje uložena povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje. Předsedou bezpečnostní rady určené obce je starosta příslušné obce, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce. Krizový štáb kraje (KŠK)/určené obce (KŠUOb) Krizový štáb kraje zřizuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací. Krizový štáb obce (KŠOb) Krizový štáb obce zřizuje starosta příslušné obce jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací. 2.2 Krizová situace Pro vysvětlení termínu krizová situace musíme nejprve zavést pojem mimořádná událost [3]. Mimořádnou událostí se rozumí nenadálý, částečně nebo zcela neovládaný, časově a prostorově ohraničený děj, který byl vyvolán činností člověka nebo přírodními vlivy. Patří sem také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Při vzniku mimořádné události mohou nastat dvě situace. První je charakterizovaná tím, že vzniklou mimořádnou událost lze zvládnout běžnými (standardními) opatřeními státu, t.j. vyčleněnými výkonnými složkami, zdroji a prostředky v souladu s platnými 4

10 2. PRINCIPY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ právními předpisy. V praxi to znamená s využitím sil a prostředků integrovaného záchranného systému. Za této situace není vyhlášen žádný z krizových stavů. Druhá je charakterizovaná tím, že mimořádná událost vyvolala takovou situaci, kdy bylo nutné vyhlásit jeden z krizových stavů a bylo třeba použít nadstandardních opatření státu, tj. omezit práva zaručená Listinou základních práv a svobod na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu a použít nadstandardní zdroje, síly a prostředky k řešení vzniklé situace. Právě takováto situace je označována jako situace krizová. Zjednodušeně lze říci, že krizová situace na základě mimořádné události vzniká, kdežto krizový stav je vyhlašován. 2.3 Krizový stav Krizový stav je tedy stav, který je vyhlášen jako bezodkladné opatření v případě krizové situace. Podle typu a rozsahu krizové situace rozeznáváme čtyři kategorie krizových stavů: Nouzový stav Je vyhlašován hejtmanem kraje v případě mimořádné události, kdy intenzita ohrožení životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí nedosahuje značného rozsahu, ale není možno ohrožení odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému (IZS). Nouzový stav je vyhlášen pro celý kraj nebo jeho část na dobu 30 dnů (prodloužení jen se souhlasem vlády). Stav nebezpečí Stav nebezpečí vyhlašuje Vláda ČR, popřípadě předseda vlády v případě mimořádné události, kdy jsou ve značném rozsahu ohroženy životy, zdraví, majetek nebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Je vyhlášen pro celý stát nebo omezené území státu na dobu 30 dnů (prodloužit může Poslanecká sněmovna). Stav ohrožení státu Stav ohrožení státu vyhlašuje Parlament ČR na návrh vlády při bezprostředním ohrožení svrchovanosti státu, územní celistvosti státu nebo jeho demokratického základu. Vyhlášen je pro celý stát nebo omezené území na neomezenou dobu. Válečný stav Válečný stav je vyhlášen Parlamentem ČR, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Vyhlášení platí pro celý stát na neomezenou dobu. 5

11 2. PRINCIPY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 2.4 Krizové plánování Krizové plánování je ucelený soubor postupů, metod a opatření, které věcně příslušné orgány užívají při přípravě na činnost v krizových situacích a k minimalizaci možných zdrojů krizových situací a jejich škodlivých následků [4]. Součástí krizového plánování je krizový plán. Krizový plán je souhrnný plánovací dokument, ve kterém zákonem stanovené orgány krizového řízení plánují opatření a postupy pro případ vzniku krizových situací. Krizové plány se dělí na krizové plány ministerstev a jiných správních úřadů, krizový plán ČNB a krizové plány územní (krajů a určených obcí). Krizové plány zpracovávají ministerstva a jiné správní úřady, ČNB, kraj, obecní úřad a další. Krizový plán se skládá ze základní a přílohové části. Mezi náležitosti základní části patří například vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů zpracovatele krizového plánu podle krizového zákona (správní úřady a jiné státní orgány a orgány samosprávy), charakteristika organizace krizového řízení, výčet a hodnocení možných krizových rizik a jejich dopad na území. Přílohovou část tvoří přehled sil a prostředků k eliminaci krizových situací, katalog krizových opatření, typové plány a potřebné operační plány (např. havarijní plán, plán nezbytných dodávek, plán hospodářské mobilizace, atd.). 2.5 Integrovaný záchranný systém Jednou z nejdůležitějších součástí krizového řízení České republiky je Integrovaný záchranný systém (IZS) [5]. Pojmem IZS se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací Složky Integrovaného záchranného systému Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) a Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí okresu jednotkami požární ochrany, Zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Ostatními složkami, které poskytují podporu IZS na vyžádání, jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní obrany, odborná zdravotnická zařízení a fakultní nemocnice, neziskové organizace a sdružení občanů, které lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to mj. znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek 6

12 2. PRINCIPY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko HZS ČR) povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak IZS koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra. Dle zákona o IZS má velitel zásahu při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Může zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí, velitel zásahu je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při řešení mimořádné události vyslyšet. 7

13 Kapitola 3 Analýza a princip procesů 3.1 Proces Klíčovým pojmem celé této kapitoly je proces. Existuje mnoho různých definic, jenž jej popisují z různých úhlů pohledu. Nejčastěji používané jsou uvedeny níže. První je definice M. Rondona a P. Ullaha, která vznikla ve 20. století, kdy byl proces chápán jako tok práce. Autorem druhé uvedené definice je M. Hammer a třetí definice pochází od I. Vondráka. Definice 1: Proces je tok práce postupující od jednoho člověka k druhému a v případě větších procesů i z jednoho oddělení do druhého, přičemž procesy lze definovat na celé řadě úrovní. Vždy však mají jasně vymezený začátek, určitý počet kroků uprostřed a jasně vymezený konec. Definice 2: Proces je soubor činností, který vyžaduje jeden nebo více druhů vstupů a tvoří výstup, který má hodnotu pro zákazníka. Definice 3: Proces je po částech uspořádaná množina kroků, jež směřují ke splnění požadovaného cíle opakovatelným způsobem Vlastnosti procesu Mezi základní vlastnosti každého procesu patří, že se skládá z uspořádaných činností (kroků), má jednoznačně definovaný počátek a konec, transformuje vstupy na výstupy, využívá zdroje a je opakovatelný [6]. Proces lze chápat také jako hodnotový (hodnototvorný řetězec). Každý krok procesu by měl k tvorbě výrobku nebo poskytování služby přidat jistou hodnotu oproti kroku předchozímu. Proces může být reprezentován několika způsoby, mezi něž patří slovní popis (neformální forma, vhodná pro procesy s převládajícími manuálními činnostmi), orientovaný graf (vizuální forma) nebo definice procesu (strojově srozumitelná forma, používaná pro procesy s převládajícími automatizovanými činnostmi). 8

14 3. ANALÝZA A PRINCIP PROCESŮ Rozdělení procesů Procesy dělíme podle typu na: Primární procesy Hlavní procesy představují procesy společnosti, které jí přinášejí přidanou hodnotu a zároveň jsou pro firmu klíčové. Sekundární procesy Jako svůj primární vstup používají sekundární výstup některého z primárních procesů v organizaci, nepředstavují hlavní pracovní náplň organizace a jsou pouze doplňkovou činností. Podpůrné procesy Podpůrné procesy připravují prostředí pro úspěšné vykonávání primárních a sekundárních procesů Procesní proměnné Základní procesní proměnné: procesní cíle procesní projektování procesní řízení Procesní cíle Každý hlavní proces a každý podpůrný proces existuje proto, aby přispíval k naplňování základních cílů firmy. Proto by každý proces měl být poměřován rovněž procesními cíli, které vyjadřují očekávaný přínos tohoto procesu k jednomu nebo několika cílům podniku. Procesní cíle jsou vázány nejen na cíle podniku, ale i na požadavky zákazníků. Procesní projektování Na základě určení cílů klíčových procesů musí manažeři navrhnout takovou strukturu procesů, která povede k efektivnímu dosahování těchto cílů. K realizaci rozhodnutí, zda je každý jednotlivý proces nebo podproces správně strukturován, je potřeba vytvořit komplexní tým dobře komunikujících odborníků, který vytvoří sadu procesních map. Procesní řízení Efektivní řízení procesů je postaveno na čtyřech prvcích, kterými jsou: procesní řízení cílů 9

15 3. ANALÝZA A PRINCIP PROCESŮ procesní řízení výkonu řízení zdrojů řízení návaznosti procesů Procesní řízení cílů Cíle procesu by měly sloužit jako základ pro stanovení jeho dílčích cílů. Potřebujeme zjistit podcíle procesu po každém kroku, který má zvlášt rozhodující vliv na konečné zákazníkem určené cíle procesu. Jakmile jsou stanoveny subcíle procesu, mohou být následně určeny cíle organizačních jednotek. Každý cíl organizační jednotky by měl být upraven tak, aby maximálně přispíval k cílům a subcílům procesů. Procesní řízení výkonu Po identifikaci procesu a stanovení jeho cílů a podcílů by měli zodpovědní pracovníci určit způsoby získávání zpětné vazby. Řízení zdrojů Procesně orientovaná alokace zdrojů je výsledkem určení finančních a lidských zdrojů požadovaných procesem pro dosažení jeho cílů. Řízení návaznosti procesů Návaznost jednotlivých procesů zachycuje procesní mapa, která jasně zobrazuje body, v nichž výsledek jedné činnosti (části procesu) poskytuje produkt nebo službu jiné činnosti. 3.2 Činnost Základním stavebním prvkem každého procesu jsou činnosti. Definice 4: Činností se rozumí část procesu, která tvoří jeden logický krok v rámci tohoto procesu. Rozlišují se dva základní typy činností: činnost manuální, která není automatizována činnost automatická, která je řízena systémem workflow 10

16 3. ANALÝZA A PRINCIP PROCESŮ Každou činnost zajišt uje maximálně jeden účastník (uživatel či aplikace), podílející se na výkonu procesu. Jednotlivé činnosti jsou v rámci procesu mezi sebou vzájemně propojeny přechody. Každý z přechodů představuje spojení dvou činností, kdy vykonávání druhé z nich následuje bezprostředně po vykonání první, a definuje podmínky, za kterých má být vykonávání druhé činnosti zahájeno. 3.3 Procesní modelování Procesní modelování je nedílnou součástí procesní analýzy, která slouží k detailní identifikaci a specifikaci procesů, jejich struktury, vlastníků, vstupů, výstupů, omezení apod. Procesní model poskytuje grafickou prezentaci, která zásadním způsobem usnadňuje spolupráci všech, kteří se procesní analýzy účastní nebo pouze využívají její výsledky Procesní model Procesní model umožňuje popsat aktuální stav, navrhnout nové nebo optimalizovat existující procesy, odhalit zbytečné nebo neefektivní z nich, modelovat a vyhodnotit možný dopad změn před jejich realizací. Mezi procesní modely patří procesní mapa, procesní diagram, workflow diagram, diagram datových toků. Procesní mapa Procesní mapa zobrazuje vstupně-výstupní vztahy procesů, aktivit a útvarů. Pomocí posloupnosti procesních kroků jsou zdokumentovány aktivity nutné k transformaci vstupů na výstupy. 3.4 Workflow Management V roce 1993 byla založena nezisková mezinárodní organizace Workflow Management Coalition (WfMC), jejíž snahou je připravovat a prosazovat standardy pro spolupráci a propojení workflow produktů [7]. Od WfMC pochází následující definice workflow. Definice 5: Workflow je automatizace celého nebo části podnikového procesu, během kterého jsou dokumenty, informace nebo úkoly předávány od jednoho účastníka procesu k druhému podle sady procedurálních pravidel tak, aby se dosáhlo nebo přispělo k plnění celkových/globálních podnikových cílů. Systémem řízení workflow (angl. WFMS - WorkFlow Management System) se pak rozumí systém, který definuje, vytváří a řídí provádění workflow s využitím softwaru 11

17 3. ANALÝZA A PRINCIP PROCESŮ běžícího na jednom nebo více počítačích. Tento software je schopen interpretovat definice jednotlivých procesů, komunikovat s uživateli, a pokud je to zapotřebí, také spustit další aplikace. Systém řízení workflow se obvykle skládá z komponent, které vytváří, uchovávají a interpretují definice procesů, vytváří a řídí vlastní provádění procesů, řídí komunikaci s uživateli a aplikacemi. Součástí systému zpravidla jsou i administrátorské nástroje. Obrázek 3.1: Základní pojmy podle WfMC 12

18 Kapitola 4 Modelovací nástroje Ve světě, který nás obklopuje a kterého jsme i my nedílnou součástí, všechny jevy vzájemně souvisí a z tohoto důvodu celkový a přesný popis celého reálného světa není prakticky možný. Každý model je v tomto směru zjednodušeným odrazem skutečnosti a zachycuje pouze ty stránky daného jevu, které považujeme za podstatné. V procesní analýze vede znázornění procesu ve formě diagramatického modelu k jeho zpřehlednění a snadnějšímu pochopení. V této práci jsou užity dva druhy modelů. Use case diagramy vytvořené v ArgoUML a procesní mapy namodelované z Together Workflow Editoru. 4.1 ArgoUML ArgoUML je aplikace vytvořená v programovacím jazyku Java, to znamená, že je zaručena její snadná přenositelnost na různé operační systémy a výpočetní platformy [8]. ArgoUML umožňuje vytvářet tyto typy UML diagramů: Diagram tříd (Class Diagram) Sekvenční diagram (Sequence Diagram) Diagram použití (Use Case Diagram) Diagram spolupráce (Collaboration Diagram) Diagram aktivit (Activity Diagram) Nástroj je postaven na otevřených standardech (XMI, SVG, PGML) a je open source. 4.2 Together Workflow Editor TWE je zobrazovací nástroj pro vytvoření, řízení a hodnocení návrhu procesu [9]. Jeho hlavní cíle jsou: Grafické znázornění návrhu procesu Převedení návrhu procesu do XPDL 13

19 Zpracování každého validního XPDL a jeho grafické zobrazení 4. MODELOVACÍ NÁSTROJE XPDL (XML Process Definition Languages) Jazyk XPDL je XML obdobou jazyka WPDL (Workflow Process Definition Language), z něhož byl odvozen. Proto se názvy a význam XML elementů a atributů používaných pro popis workflow entit shodují s klíčovými slovy jazyka WPDL. Grafické objekty užité TWE Spouštěcí aktivita startuje vykonávání procesu, často na základě vnější události. Transformační aktivita přetváří vstupní produkt na výstupní produkt. Z jednoho vstupu může být vytvořeno více výstupů. Ty pak směřují jako vstupní zdroje do jedné nebo více aktivit. Ukončovací aktivita označuje dokončení vykonávání procesu, nicméně jich může být v procesu několik. Účastník zdroj, který vykonává práci reprezentovanou instancí činnosti. Rozdělení AND bod ve workflow, kde se jedno řídící vlákno rozděluje do dvou nebo více vláken, které jsou vykonávány ve workflow paralelně a umožňují souběžné zpracování více činností. Spojení AND bod ve workflow, kde se dvě nebo více paralelně zpracovávaných činností spojuje do jediného řídícího vlákna. Rozdělení XOR bod ve workflow, kde se jedno řídící vlákno rozhoduje, kterou větví má pokračovat, když narazilo na větvení s více alternativními větvemi. Spojení XOR bod ve workflow, který očekává vstup od jedné z více alternativních větví. 14

20 Kapitola 5 Procesní analýza a procesní mapy vybraných scénářů V předcházejících dvou kapitolách byly rozebrány pojmy krizového a procesního řízení. V této části dochází k propojení těchto pojmů, kdy procesní mapy jsou vytvořeny na základě událostí krizového řízení. 5.1 Bojový řád jednotek PO Bojový řád jednotek PO je soubor metodických listů, ve kterých jsou popsány postupy jednotek požární ochrany při mimořádných událostech a krizových situacích. Řád je rozdělen do kapitol a každá kapitola obsahuje sadu tématicky zaměřených metodických listů. Kapitol je celkem osm a jsou označeny velkými tiskacími písmeny: Kapitola D (4 metodické listy) V metodických listech této kapitoly jsou obecně popsané dopravní nehody a jejich důsledky, postupy při vyprošt ování a odstraňování následků na pozemních komunikacích. Kapitola L (16 metodických listů) Tato kapitola je zaměřena na popis činností při zásazích v konkrétních situacích, obzvláště v situacích, kde je přítomnost nebezpečných látek, a zaměřuje se i na očekávané zvláštnosti. Kapitola N (22 metodických listů) Kapitola N je věnována různým druhům nebezpečí při akcích a popisuje činnosti, které je třeba vykonat nebo kterých je třeba se vyvarovat, aby bylo nebezpečí eliminováno. Kapitola O (13 metodických listů) Metodické listy kapitoly O se zabývají popisem standardních činností prováděných před zásahem a po zásahu. Například přijetí zprávy o události, výjezd jednotky, příjezd na místo zásahu, odjezd z místa zásahu. 15

21 5. PROCESNÍ ANALÝZA A PROCESNÍ MAPY VYBRANÝCH SCÉNÁŘŮ Kapitola P (38 metodických listů) Kapitola P popisuje činnosti při zásazích s požárem. Definuje postupy při hašení požáru dle místa výskytu, zásobování vodou, požární útok, požární obranu, hašení požáru za silného větru, atd. Kapitola Ř (12 metodických listů) V této části je vysvětleno základní rozdělení rolí (velitel zásahu, velitel jednotky, atd.), jejich pravomoce a povinnosti. Také je zde popsán způsob komunikace na místě zásahu a práce se sdělovacími prostředky při zásahu. Kapitola S (6 metodických listů) Kapitola S obsahuje popis specifických druhů zásahů, jako zásah v železničním tunelu, zásah pod trakčním vedením, atd. a informace o zdravotnické záchranné službě. Kapitola T (4 metodické listy) Kapitola T se zabývá popisem specifických zásahů, od vyprošt ování osob ze závalů a sutin až po odchyt a hubení vos, včel a sršňů. Vztahy mezi jednotlivými kapitolami a v nich vystupující účastníky zobrazuje obrázek 5.1. Obrázek 5.1: Use case diagram Bojového řádu jednotek PO 16

22 5. PROCESNÍ ANALÝZA A PROCESNÍ MAPY VYBRANÝCH SCÉNÁŘŮ 5.2 Procesní analýza vybraných scénářů Mým úkolem bylo vytvořit procesní mapy k metodickým listům kapitoly N. Jmenovitě jsou to listy: 1. Nebezpečí fyzického vyčerpání 2. Nebezpečí infekce 3. Nebezpečí intoxikace 4. Nebezpečí ionizujícího záření 5. Nebezpečí opaření 6. Nebezpečí pádu 7. Nebezpečí podchlazení a omrznutí 8. Nebezpečí poleptání 9. Nebezpečí popálení 10. Nebezpečí na pozemních komunikacích 11. Nebezpečí přehřátí 12. Nebezpečí psychického vyčerpání ( únavový syndrom ) 13. Nebezpečí udušení 14. Nebezpečí úrazu elektrickým proudem 15. Nebezpečí utonutí 16. Nebezpečí výbuchu 17. Nebezpečí zasypání a zavalení 18. Nebezpečí zřícení konstrukcí 19. Nebezpečí ztráty orientace 20. Nebezpečí z ohrožení zvířaty 21. Nebezpečí na železnici 22. Nebezpečí výbuchu výbušných látek a pyrotechnických směsí Účastníci vystupující v jednotlivých listech jsou uvedeni na obrázku

23 5. PROCESNÍ ANALÝZA A PROCESNÍ MAPY VYBRANÝCH SCÉNÁŘŮ Obrázek 5.2: Use case diagram účastníků metodických listů kapitoly N Skladba metodického listu Nejprve jsem se zaměřila na skladbu metodického listu. Každý list kapitoly N se skládá ze tří částí: Charakteristika Předpokládaný výskyt Ochrana Charakteristika V této části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se nebezpečí, o kterém metodický list pojednává. Například v listu Nebezpečí úrazu elektrickým proudem je vysvětleno, proč je nebezpečné, projde-li člověkem elektrický proud, kdy dojde k průchodu elektrického proudu, na čem závisí následky působení elektrického proudu, jaké je rozdělení elektrických zařízení podle napětí atd. Předpokládaný výskyt Zde je popsáno, za jakých okolností uvedené nebezpečí hrozí. Například v listu Nebezpečí ztráty orientace jsou uvedena místa, na kterých je zvýšená možnost ztráty orientace (sklepy, složitě členěné objekty a prostory, aj.). Tedy místa a situace, kde může dojít 18

24 5. PROCESNÍ ANALÝZA A PROCESNÍ MAPY VYBRANÝCH SCÉNÁŘŮ k ohrožení. V celkovém systému budou tyto situace aktivátorem namodelovaných procesů. Ochrana Cílem poslední části metodického listu je popis, jak nebezpečným situacím předejít nebo jak se s nimi vypořádat. Tento oddíl byl stěžejní při vytváření procesních map Tvorba procesních map Prvním krokem při tvorbě procesních map bylo pečlivé prostudování metodických listů a nalezení účastníků, kteří vykonávají popsané aktivity. Zde se objevil problém, protože určení osob, které budou řídit akci nebo vydávat určité pokyny je závislé na mnoha okolnostech popsaných v kapitole Ř, která není dosud zpracována do procesních map. Tyto aktivity ovšem může vždy vykonávat vedoucí zásahu, proto je zde použit jako zástupná role. Za určitých okolností však povinnosti přecházejí na velitele jednotky, velitele úseku, atd., což může být domodelováno až po zpracování kapitoly Ř. Druhým krokem bylo nalezení aktivit. V procesních mapách se snažím oddělit činnosti vykonávané před zásahem, během zásahu a po zásahu. Nejvíce se jich vždy vyskytuje během zásahu a často probíhají současně. Tedy vycházejí z jednoho bodu a setkávají se v jiném společném bodu. Aktivitou, která je společná pro všechny metodické listy a na procesních mapách následuje hned za spouštěcí aktivitou, je použití vhodných ochranných pomůcek. Ovšem pomůcky se list od listu liší, záleží na nebezpečí, které je eliminováno. Dále jsem v metodickém listu vyhledala podmínky omezující spuštění určitých aktivit. Mezi takovéto aktivity patří například kontrola těla proti klíšt atům, která proběhne jen po zásahu v přírodním prostředí. Nakonec byly zjištěné poznatky zaneseny do procesní mapy. Jednotlivé činnosti jsou pojmenovány krátce a výstižně a podrobnější charakteristika je uvedena v příslušné kolonce pro popis. Zde je uveden příklad jedné procesní mapy s popisem. Ostatní mapy (uvedené v kapitole 5.2) jsou zpracovány na přiloženém CD. Nebezpečí infekce [10] Předpokládaný výskyt nebezpečí infekce: K alimentární infekci (pocházející z potravy) může dojít především u dlouhotrvajících zásahů, kde dochází ke shromáždění většího počtu osob, kde nejsou dodržovány základní hygienické zásady, je zajišt ováno náhradní a provizorní stravování, 19

25 5. PROCESNÍ ANALÝZA A PROCESNÍ MAPY VYBRANÝCH SCÉNÁŘŮ případně dovoz pitné vody. Do této skupiny patří zejména salmonelózy, bacilární úplavice, hepatitida A, břišní tyfus, paratyfus, otrava potravinami (např. botulismus, stafylokoková enterotoxikóza). Vzdušné infekce se mohou šířit v různé časové posloupnosti opět při větším soustředění osob, u některých infekcí či nákaz rozvířením prachových částic (zejména při přemíst ování stébelnatých materiálů, v nichž se předtím vyskytovali drobní hlodavci). Ke vzdušné infekci může zejména dojít u dlouhotrvajících zásahů, požárů skladů stébelnatých materiálů, kde se provádí ruční vyskladnění apod. Patří sem zejména chřipka, stafylokoková, streptokoková, meningokoková či pneumokoková onemocnění, mononukleóza, tularemie, snět slezinná apod. Antroponoózy, což jsou choroby přenosné ze zvířat na lidi, mohou danou osobu infikovat přímým kontaktem s nakaženým zvířetem. Jde především o vzteklinu, leptospirózu, tularemii, brucelózu, toxoplazmózu, klíšt ovou encefalitidu apod. K tomuto druhu infekce může dojít při evakuaci zvířat, při povodních, dopravních nehodách, lesních požárech apod. Přenesení infekce do živé tkáně nebo krevního oběhu spočívá v intenzivním přímém kontaktu s infikovanou krví u řezných a bodných poranění zasahujících hasičů. Do této skupiny lze zařadit tetanus, hepatitidu B a AIDS (HIV). Přenos těchto infekcí předpokládá poranění hasiče (hloubková zranění, krvácení). K přenosu infekce může dojít u všech zásahů, kde dojde k poranění, které není ošetřeno. Infekce virem HIV předpokládá intenzivní přímý kontakt s infikovanou krví zachraňovaného, tzn. že musí dojít i k poranění hasiče. Riziko přenosu HIV je vyšší obzvláště u dopravních nehod a jiných havárií, kde při zranění hasiče (pořezání rukou) může dojít ke styku s krví zachraňovaného.[6] Jestliže zásah probíhá za některé z výše uvedených okolností, je tato okolnost spouštěčem procesu Nebezpečí infekce. Procesní mapa Nebezpečí infekce je uvedena na obrázku 5.3. Jedinou rolí, která se zde objevuje, je role hasiče. Prvním krokem po zahájení procesu (zásahu) je použití vhodných ochranných pomůcek [10]. V případě nebezpečí infekce to jsou ochranné prostředky hasiče. Proti vzdušným infekcím je třeba používat izolační dýchací přístroje, ale masky bez řádné desinfekce nemohou být užity u více osob. Při záchraně osob u dopravních nehod by měly být navíc pod pracovními ochrannými rukavicemi latexové nebo vinylové rukavice. Tento uzel je modelován jako AND, což znamená, že spustí vykonávání tří dalších aktivit a to: Zajištění nezávadnosti potravin a pitné vody 20

26 5. PROCESNÍ ANALÝZA A PROCESNÍ MAPY VYBRANÝCH SCÉNÁŘŮ Obrázek 5.3: Procesni mapa Nebezpečí infekce 21

27 5. PROCESNÍ ANALÝZA A PROCESNÍ MAPY VYBRANÝCH SCÉNÁŘŮ Dodržení hygienických pravidel Došlo k poranění (routovací aktivita) Pod pojmem zajištění nezávadnosti potravin a pitné vody se skrývá: zajistit nezávadnost potravin, pitné vody a umožnit vytvoření základních hygienických podmínek na místě zásahu při výdeji stravy a nápojů (zvolit vhodné místo, připravit prostředky pro základní osobní hygienu, odložení kontaminovaných oděvů mimo místo stravování). Toto je v procesní mapě uvedeno v kolonce pro popis a stejně tak obsahují příslušný popis ostatní aktivity. Heslo dodržení hygienických pravidel znamená dodržovat základní hygienická pravidla, zásady dekontaminace a desinfekce. Došlo k poranění je zde routovací aktivita, uvedená jako XOR, která předznamenává, že bude třeba určit, po které větvi pokračovat. Rozhodnutí je omezeno podmínkou. Došloli skutečně k poranění některého z hasičů, přejdeme na aktivitu ošetření poranění. To znamená, že případná poranění se musí co nejrychleji ošetřit vhodným desinfekčním a obvazovým materiálem. Pokud k poranění nedošlo, přejdeme rovnou do routovacího uzlu route. Route je také typu XOR, tedy očekává pouze jeden vstup. Všechny šipky z výše uvedených tří aktivity jsou směrovány do uzlu Po zásahu, který je pro vstup typu AND. Další aktivity se tedy spustí jen v případě, že dorazí všechny směrované výstupy. Uzel je typu AND i pro výstup, odstartuje tedy vykonávání čtyř dalších činností: Dekontaminace prostředků Je třeba dekontaminovat použité věcné prostředky, případně zajistit jejich bezpečnou likvidaci. Zranění nebo podezření na infekci Routovací aktivita. V případě, že došlo ke zranění některého hasičů nebo je u někoho podezření na infekci, proběhne dokumentace zranění a případných podezření na infekce. Zásah v přírodním prostředí Routovací aktivita. Pokud proběhl zásah v přírodním prostředí, je potřeba provést kontrolu těla proti klíšt atům. Napadení člověka zvířetem 22

28 5. PROCESNÍ ANALÝZA A PROCESNÍ MAPY VYBRANÝCH SCÉNÁŘŮ Routovací aktivita. Byl-li některý z hasičů napaden zvířetem, je třeba zajistit veterinární vyšetření tohoto zvířete. Všechny tyto aktivity jsou směrovány do uzlu Po zásahu, který je typu AND. V okamžiku, kdy do něj dorazí očekávané výstupy, spustí se vykonávání ukončovací aktivity a to znamená, že nebezpečí infekce je potlačeno. 23

29 Kapitola 6 Závěr Cílem práce bylo provést procesní analýzu kapitoly N Bojového řádu jednotek PO a k metodickým listům této kapitoly vytvořit procesní mapy. Mapy byly namodelovány v nástroji Together Workflow Editor, který se ukázal pro toto použití jako velmi vhodný. Jednou z jeho užitečných funkcí je automatické doplnění spouštěcí a ukončovací aktivity k uzlům, které nemají vstup nebo výstup. To umožňuje povšimnout si zapomenutého napojení nebo ukončení u vytvořených aktivit. Na druhé straně v TWE lehce pokulhávají možnosti pro grafický výstup. Lze z něj exportovat jen formáty JPG a SVG a u entit představujících transformační aktivity nelze upravit ani velikost, ani zalamování textu. Řešením je použití krátkých klíčových slov, což však může být na úkor srozumitelnosti. Hlavní přínos této práce je procesní rozmodelování metodických listů. Na první pohled je z nich zřejmé rozdělení rolí a pořadí jednotlivých kroků při řešení krizové situace. Psychologické studie ukazují, že lidé se v krizových situacích obtížně rozhodují a rádi přebírají zavedená schémata. Uvedené mapy by tedy mohly sloužit také jako šablony při řešení těchto situací. 24

30 Literatura [1] Vilém Adamec. Bezpečnostní management území. 112, URL mvcr.cz/casopisy/112/1_2003/strana10.html. [2] Jan Závěsický. Postavení a role bezpečnostní rady státu jako součásti bezpečnostního systému České republiky. Vojenské rozhledy, 2, [3] Mimořádná událost, krizová situace - vymezení pojmů. [online], Aktualizováno URL [4] Výkladový slovník krizového řízení a obrany státu. [online], Aktualizováno URL odbor_info.html. [5] Petr Kopáček. Integrovaný záchranný systém. [online], URL katastrofy.com/scripts/index.php?id_nad=3030. [6] Fiala Josef a Ministr Jan. Průvodce analýzou a modelováním procesů. VŠB-TU, Ostrava, [7] Základní terminologie workflow podle wfmc, [8] argouml.tigris.org. [online], Aktualizováno URL tigris.org/. [9] Together Workflow Editor - User Guide, [10] Bojový řád jednotek PO. [online], Aktualizováno URL mvcr.cz/hasici/izs/bojrad/index_hasici.html. 25

31 Příloha Součástí práce je i přiložené CD, na kterém se nacházejí následující materiály: text text této práce ve formátu PDF. mlpm procesní mapy metodických listů ve formátu XPDL. mlbr metodické listy Bojového řádku jednotek PO. 26