Masarykova univerzita. Antonio Bioni a jeho kantáta "Innocente" v kroměříţské hudební sbírce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita. Antonio Bioni a jeho kantáta "Innocente" v kroměříţské hudební sbírce"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Hudební věda Zuzana Veverková Antonio Bioni a jeho kantáta "Innocente" v kroměříţské hudební sbírce Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jana Spáčilová Ph.D. 2009

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Zuzana Veverková 2

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucí mé diplomové práce Mgr. Janě Spáčilové, Ph.D. za cenné rady, připomínky, trpělivost a vstřícnost. Moje poděkování patří také PhDr. Janě Perutkové, Ph.D. za poskytnutí dosud nepublikovaných materiálů. Dále děkuji Robertu Hugovi za konzultace a Ondřeji Mackovi za přepis textu a překlad kantáty. Mé poděkování patří také všem, kteří mi pomohli s překlady cizojazyčné literatury. 3

4 OBSAH ÚVOD ANTONIO BIONI Stav bádání Ţivotopis TVORBA ANTONIA BIONIHO Nedochované skladby Skladby dochované ve světových archivech Skladby dochované na českém území Skladby dochované v kroměříţském archivu KANTÁTA Innocente è il mio martire Analýza Ediční zpráva ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY PRAMENY A LITERATURA SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

5 Úvod Ve své bakalářské práci se budu zabývat kantátou Innocente è il mio martire a jejím autorem, italským skladatelem Antoniem Bionim (cca cca 1739). Tato kantáta je spolu s dalšími Bioniho skladbami unikátně uložena v hudebním archivu v Kroměříži. S výjimkou Pazdírkova hudebního slovníku z roku 1937 se o těchto skladbách nezmiňuje žádná domácí ani zahraniční literatura. Tato práce je vlastně prvním pojednáním o Bioniho kroměřížských skladbách. Antonio Bioni byl italský hudební skladatel, který žil v první polovině 18. století. Byl to především operní skladatel, jehož tvorba je spjata s českými zeměmi, konkrétně se šporkovskou operou v Praze a v Kuksu. Předpokládá se však i jeho pobyt na Moravě, na což se v této práci také zaměřím. V první kapitole popisuji stav bádání o Antoniu Bionim a zmiňuji zde veškerou dostupnou literaturu, ze které jsem čerpala informace o jeho životě a díle. Nejdůležitějším zdrojem poznatků o Antoniu Bionim je lexikografie a dále některé práce především českých muzikologů. Na základě stavu bádání rekonstruuji v následující kapitole Bioniho životopis. Detailněji se potom v této kapitole zaměřuji na Bioniho působení ve šporkovské opeře a zejména na provedení jeho opery Orlando furioso v roce 1724, kolem kterého je stále spousta nejasností. Dále popisuji jeho působení ve Vratislavi a jeho styky se dvorem hraběte Questenberga v Jaroměřicích nad Rokytnou. Druhá kapitola je věnována Bioniho tvorbě. Nejdříve se zaměřuji na skladby, které se nedochovaly, po té se věnuji skladbám dochovaným. Detailněji se zabývám skladbami uloženými v pražských archivech a v Kroměříži. Kapitola o kantátě Innocente è il mio martire přináší nejdříve několik informací o kroměřížské hudební sbírce a dále se na základě předložených faktů o Bioniho životě a prozkoumání notových pramenů pokusím určit dataci, provenienci a způsob, jakým se tato kantáta mohla do kroměřížské sbírky dostat. Po té bude následovat analýza celé skladby. Součástí této práce je také spartace kantáty a ediční zpráva. Práce by tak měla svým zaměřením přispět k poznání dosud neznámé části Bioniho tvorby a k bližšímu prozkoumání jeho hudebního stylu. V neposlední řadě by tato bakalářská práce mohla být doplňkem k právě probíhajícímu výzkumu vokálnědramatické hudby v českých zemích v době baroka, který je realizován na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jedná se o tyto grantové 5

6 projekty: v letech probíhal grantový projekt s názvem Italská opera na Moravě v 1. polovině 18. století (GA 408/05/2232), v letech probíhá grantový projekt s názvem Výzkum operního repertoáru v českých zemích v době baroka (GA 408/09/0334). Řešitelem obou projektů je PhDr. Jana Perutková, Ph.D. 6

7 1. Antonio Bioni 1.1. Stav bádání Antonio Bioni byl italský skladatel, který žil v první polovině 18. století. Byl to především operní skladatel, jehož tvorba se nevymykala dobovému kompozičnímu stylu. Z jeho díla se však dochoval jen zlomek a také o jeho životě nemáme dostatečné informace. Proto také existuje k tomuto autorovi poměrně malé množství odkazů, slovníkových hesel, studií apod. Neexistuje tématický katalog a ani nevíme, jak vypadá Bioniho rukopis. Nejdůležitějším zdrojem poznatků o Antoniu Bionim je lexikografie. Z historických slovníků je třeba zmínit Waltherův Musikalisches Lexikon oder musikalische Bibliothek 1 z roku 1732, který ještě neuvádí životní data Bioniho. Pouze se zmiňuje, že Bioni byl benátský skladatel a žák Porty. Dále uvádí rok 1726 a 1728 ve spojitosti s Bioniho působením ve Vratislavi. Z Bioniho skladeb jmenuje operu Lucio Vero, Attalo ed Arsinoe, Artabano Rè de i Parti. V závěru odkazuje na Matthesona a jeho Der Musicalische Patriot z roku 1728, což je pravděpodobně vůbec nejstarší písemný záznam o Bionim. 2 Mattheson se zmiňuje o Bionim také v traktátu Grundlage einer Ehrenpforte 3 z roku 1740 a to v hesle o Danielovi Theophilovi Treuovi, což byl kapelník ve Vratislavi před Bionim a cembalista za Bioniho působení. Tento traktát je velmi zásadní, co se týče italské opery ve Vratislavi. Příchod operní společnosti do Vratislavi datuje rokem 1725 a zahájení provozu operní společnosti se podle Matthesona uskutečnilo na druhý den svatodušních svátků provedením opery Orlando furioso od Antonia Bioniho (kapelníkem byl Daniel Theopilus Treu). Touto operou také začíná chronologicky řazený seznam všech oper (celkem 40), které byly od roku 1725 do roku 1734 uvedeny ve Vratislavi. Po opeře Orlando furioso následují další opery nejen od Bioniho, ale i od dalších skladatelů a také pasticcia. Mattheson u všech uvádí rok, případně roční období jejich prvního provedení. U některých oper dokonce zmiňuje i libretistu, zpěváky a další poznámky týkající se provedení. Mattheson také jako první 1 Walther, Johann Gottfried. Bioni Antonio. In: Musikalisches Lexikon oder musikalische Bibliothek 1732 / J.G. Walther; herausgegeben von Richard Schaal. Kassel: Bärenreiter, 1953, s Tento pramen jsem bohužel neměla k dispozici. 3 Mattheson, Johann. Grundlage einer Ehrenpforte. Hamburk, 1740; herausgegeben von Max Schneider.Graz: Akademische Druck- und Verlagsanstalt, 1994, s (dále jen Mattheson) 7

8 zmiňuje ve spojitosti s Bionim lázně Kuks, hraběte Šporka a také impresária Antonia Maria Peruzziho. V seznamu vratislavských oper najdeme také operu Issipile, která se jako jediná z Bioniho oper dochovala, ovšem Mattheson u ní neuvádí autora. Je zajímavé, že až do začátku 20. století, kdy vyšel Eitnerův hudební lexikon, se opera Issipile v žádné literatuře neobjevuje. Z Matthesona vychází a odkazuje na něj Ludwig Gerber, který má ve svém Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler 4 z let poměrně obsáhlé heslo o Bionim. Gerber hovoří o Bionim jako velice plodném operním skladateli narozeném v Benátkách kolem roku 1700, který studoval u G. Porty. Dále zmiňuje rok 1725 jako odchod Bioniho z Kuksu do Vratislavi, kde se stal roku 1726 maestrem, 1730 impresáriem, 1731 získal titul dvorního skladatele od mohučského kurfiřta a do roku 1733, kdy se operní společnost rozpadla, zkomponoval pro Vratislav 21 oper, z čehož nejúspěšnější byla opera Endimione. Jako poslední informaci o Bioniho životě Gerber uvádí rok 1738, kdy byla ve Vídni uvedena Bioniho opera Girita. Potom následuje soupis Bioniho skladeb (celkem 24), které řadí chronologicky a uvádí datum a místo prvního provedení. První operou je Orlando furioso a jako poslední skladbu uvádí Serenatu z roku 1732, kterou Bioni složil pro mohučského kurfiřta a kterou ve Vratislavi zpívaly čtyři hraběnky, jak uvádí Gerber. Také je zvláštní, že Gerberův seznam oper se neshoduje s Matthesonem (např. chybí opera Issipile) a také se neshoduje rok ukončení činnosti operní společnosti ve Vratislavi (Mattheson uvádí 1734, Gerber 1733). Dlabačův Allgemeines historisches Künstler - Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien 5 z roku 1815 jako jediný uvádí ještě druhé jméno Bioniho - Joh. Anton. Jako první potom zmiňuje uvedení hudebního dramatu Orlando furioso v roce 1724 ve šporkovském divadle v Praze s odkazem na libreto ve strahovské knihovně v Praze. Po Dlabačovi chronologicky následuje Fétisův Biographie universelle des musiciens et bibliographie générale de la musique 6 z roku Fétis jako první uvádí 4 Gerber, Ludwig. Bioni Antonio. In: Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler: welches Nachrichten von dem Leben und den Werken. Erster Theil, A-D / von Ernst Ludwig Gerber. Leipzig: A. Kühnel, 1812, s (dále jen Gerber) 5 Dlabacž, Gottfried Johann. Bioni, Joh. Anton. In: Allgemein historisches Künstlerlexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien, Bd. 1, Prag 1815, s Faks. Georg Olms Verlag, Hildesheim-Zürich-New York (dále jen Dlabacž) 6 Fétis, François Joseph. Bioni Antoine. In: Biographie universelle des musiciens et bibliographie générale de la musique. 2. éd. Paris: Librairie de Firmin-Didot, Tome premier, 1883, s (dále jen Fétis) 8

9 rok 1698 jako rok Bioniho narození a také jako první zmiňuje opery provedené ještě v Itálii, tedy před rokem Jsou to opery Climene, Udine, Cajo Mario a Mitridate. V dalších údajích cituje Gerbera, od kterého také převzal seznam Bioniho oper, které složil pro Vratislav. U opery Merope opět cituje Gerbera, když uvádí, že Bioni složil pouze recitativy a několik árií k této opeře, ostatní části opery si vypůjčil z děl Albertiho, Caldary, Treua, Finazziho, Lottiho, Menaghettiho, Porty, Vinciho a Vivaldiho. Z hlediska výčtu dalších Bioniho skladeb, které doposud uvedeny nebyly, je velmi přínosný Biographisch - bibliographisch Quellen - Lexikon 7 Roberta Eitnera z let Eitner poprvé uvádí čtyřhlasou mši, Serenatu La pace frà la virtù e la bellezza z roku 1739, 3 árie s malým orchestrem a Duetto. Všechno jsou to skladby, které se dochovaly v evropských archivech. Eitner u každé z nich uvádí i místo jejich uložení. Uvedením Serenaty z roku 1739 navíc Eitner dokazuje, že Bioni byl ještě v roce 1739 ve Vídni a že opera Girita není jeho poslední skladba jak uvádí Gerber a Fétis. V ostatních údajích cituje Fétise a Gerbera. Již zmíněnou operu Issipile na libreto Pietra Metastasia pravděpodobně cituje přímo z Matthesona. Einsteinův Hugo Riemanns Musik Lexikon 8 z roku 1929 nepřináší žádné nové informace o Bioniho životě a díle. Jen opakuje skutečnost, že po zrušení opery ve Vratislavi v roce 1733 (zde vychází z Gerbera a Fétise) až do roku 1739, kdy byla ve Vídni uvedena serenata La pace frà la virtù e la bellezza, se Bioniho stopa ztrácí. Nové a pro tuto práci zásadní informace přináší heslo od Graciana Černušáka v Pazdírkově hudebním slovníku naučném 9 z roku Nejdříve jsou zde shrnuty nejdůležitější mezníky Bioniho života, které autor hesla čerpá z předchozích slovníkových hesel. Na základě Helfertova bádání o českém baroku se potom dovídáme, že v roce 1737 byla v Jaroměřicích nad Rokytnou za hraběte Johanna Adama Questenberga provedena Bioniho opera Issipile, která měla vliv na Františka Míču a také, že v kroměřížském archivu se nachází tři Bioniho árie a kantáta Innocente Eitner, Robert. Bioni, Antonio. In: Biographisch-bibliographisches Quellen-Lexikon. Band 2, Bertalotti- Cochereau / Robert Eitner. 2., veb. Aufl. Graz: Akademische Druck-und Verlagsanstalt, 1959, s. 49. (dále jen Eitner) 8 Riemann, Hugo. Bioni, Antonio. In: Hugo Riemanns Musik Lexikon. I. Band, A-L / bearbeitet von Alfred Einstein.11. Aufl. Berlin: Max Hesses Verlag, 1929, s Černušák, Gracian. Bioni, Antonio. In: Pazdírkův hudební slovník naučný. Část osobní. II., Svazek prvý. A-K. / redaktoři Gr. Černušák a Vlad. Helfert. Brno: Nákladem Ol. Pazdírka, 1937, s. 80. (dále jen Pazdírek) 10 Ve skutečnosti se v kroměřížském archivu nachází tři celé kantáty a jedna árie, ale o tom více viz kapitola o Bioniho tvorbě. 9

10 Černušák také na základě Helferta uvádí domněnku, 11 že právě styky s Prahou a Vratislaví vedly k proniknutí Bioniho skladeb do Jaroměřic. V závěru hesla je potom odkaz na Helfertovy významné spisy, kterými jsou Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za Jana Adama z Questenberga 12 jaroměřickém zámku. František Míča Příspěvek k problému české hudební emigrace 14 z roku z roku 1916, Hudba na z roku 1924 a Jiří Benda. Je zajímavé, že o skladbách z kroměřížského archivu není zmínka ani v RISMu 15 a ani v takových hudebních encyklopediích, jako je Musik in Geschichte und Gegenwart (1999) 16 a The New Grove dictionary of music and musicians (2001, 1980) 17. Autoři hesel Wiaroslaw Sandelewski (MGG) a Sven Hansell a Daniel E. Freeman (Grove) shrnuli dosavadní informace ze slovníkových hesel Walthera, Matthesona, Gerbera, Fétise a Eitnera a také z nových studií, které vznikly v průběhu 20. století. Jejich hesla obsahují životopis Bioniho, seznam skladeb a bibliografické údaje použité literatury. V MGG je heslo o něco kratší než v Grove, zato autor hesla shrnuje Bioniho význam, ve kterém cituje Matthesona. Bioniho dílo rozděluje na vokální hudbu (zde se nově objevuje árie Exulte coelum plaude jubila z Kutné Hory uložená v Českém muzeu hudby v Praze), opery (chronologicky), operní pasticcia (zde uvádí pasticcia L innocenza giustificata a Il ritorno del figlio con l abito più approvato provedené v Praze a dále Ariodante, Griselda, Merope), intermezza (Nissa ed Elpino pro operní pasticcio Griselda) a instrumentální hudbu (poprvé je zmíněna Ouvertura D dur, která pochází z Doks a je také uložena v Českém muzeu hudby v Praze). U všech skladeb, pokud je to známo, jsou uvedeny poznámky o datu a místu provedení, libretistech a místě uložení dochovaných skladeb. Zajímavé je, že když už autor hesla 11 Helfert, Vladimír. Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku ( 1752). Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916, s (dále jen Helfert 1916) 12 Helfert Helfert, Vladimír. Hudba na jaroměřickém zámku. František Míča Praha: Česká akademie věd a umění, (dále jen Helfert 1924) 14 Helfert, Vladimír. Jiří Benda. Příspěvek k problému české hudební emigrace. Část 1, Základy. (=Spisy Filosofické fakulty Masarykovy university v Brně, 28). Brno: Filosofická fakulta, RISM Series A/II: Music Manuscripts after [online], [cit ]. Dostupné z: < 16 Sandelewski, Wiarosław. Bioni, Antonio. In: Die Musik in Geschichte und Gegenwart: allgemeine Enzyklopädie der Musik: 21 Bände in zwei Teilen. Personenteil 1, Aa-Bae / herausgegeben von Ludwig Finscher; begründet von Friedrich Blume. 2., neubearb. Ausg. Kassel: Bärenreiter,1999, s (dále jen MGG) 17 Hansell, Sven - Freeman, E. Daniel. Bioni, Antonio. In: The New Grove dictionary of music and musicians. Volume 3, Baxter to Borosini / edited by Stanley Sadie; executive editor John Tyrrell. 2nd ed. New York: Grove, 2001, s (dále jen Grove 2001) Hansell, Sven. Bioni, Antonio. In: The New Grove Dictionary of Music And Musicians. 2, Back-Bolivia / edited by Stanley Sadie. London: Nakladatel Macmillan Publishers Limited, 1980, s

11 vycházel z Eitnera, zapomněl uvést Duetto, které je uloženo v Londýně a je zaznamenáno v RISMu 18. Autoři hesla v Grove rozdělují Bioniho dílo jen na opery a ostatní díla. Výčet oper začíná až operou Orlando furioso a končí operou Alessandro nell Indie. Názvy ostatních oper nebo operních pasticcií, které jsou zmíněny v MGG, uvádí zvlášť s označením doubtful. V ostatních skladbách potom najdeme stejné skladby jako v MGG včetně již zmíněného Duetta. V těchto dvou slovnících tedy chybí kroměřížské skladby a árie Pulchra Jesu Cordis Stella, která je uložena v Národní knihovně v Praze a o které se žádná literatura nezmiňuje. Celkem sedm Bioniho skladeb je také uvedeno v RISMu. 19 Jsou to samozřejmě skladby, které se dochovaly, takže u nich najdeme údaj o jejich uložení. Vedle Ouverury D dur, je zde zmíněna árie Exulte coelum plaude jubila, která pochází z Kutné Hory, ale uložena je nyní v Českém muzeu hudby. RISM však uvádí jako místo uložení Muzeum v Kutné Hoře. 20 Díky RISMu víme přesné názvy tří árií, které jako první uvedl Eitner. Jsou uloženy v Landesbibliotek Mecklenburg - Vorpommern ve Schwerinu v Německu. RISM ovšem uvádí ještě jednu árii, která je zde uložena. 21 Dále známe název již několikrát zmiňovaného Duetta (Sempre sei stata), které je uloženo v The British Library v Londýně. 22 Kromě slovníků a RISMu se Antoniu Bionim ve svých studiích věnovali a věnují především čeští muzikologové. Nikoliv však cíleně, ale v souvislosti s operou hraběte Šporka v Praze a v Kuksu a s italskou operou na Moravě v 1. pol. 18. století. Šporkovskou operou se již v roce 1920 zabýval ve své disertační práci František Antonín Špork a jeho opera v Praze a v Kuksu Jaroslav Krupka. 23 Výtah z této disertace vyšel v časopise Dalibor v roce 1922/23 (ročník 39) a pokračování v roce 18 Bioni, Antonio. Sempre sei stata. RISM Series A/II: Music Manuscripts after [online], [cit ]. Dostupné z: < 19 RISM Series A/II: Music Manuscripts after [online], [cit ]. Dostupné z: < 20 Bioni, Antonio. Exsulte caelum plaude jubila. RISM Series A/II: Music Manuscripts after [online], [cit ]. Dostupné z: < 21 Více o těchto áriích v kapitole o Bioniho tvorbě. 22 Bioni, Antonio. Sempre sei stata. RISM Series A/II: Music Manuscripts after [online], [cit ]. Dostupné z: < 23 Krupka, Jaroslav. František Antonín hrabě Sporck a jeho opera v Praze a Kuksu. In: Dalibor, roč. 39,1922/23, s , 89-91, , ; roč. 40, 1923/24, s , , (dále jen Krupka) 11

12 1923/24 (ročník 40). Je zajímavé, že křestní jméno Bioniho uvádí Krupka jako Giovanni. Později se šporkovské opeře věnoval Tomislav Volek 24. Z roku 1992 je potom kniha The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague od amerického muzikologa zabývajícího se českou hudbou Daniela E. Freemana. 25 Od stejného autora je i studie Orlando furioso in the Bohemian Lands: Was Vivaldi s Music Really Used? z roku 1993, ve které se Freeman zabývá autorstvím této opery. 26 Tuto otázku mimochodem také řeší Jana Spáčilová ve své studii Antonio Vivaldi a italská opera v Brně: Orlando furioso a Tullo Ostilio (1735) 27. O italské opeře v 18. století v Praze a o Antoniu Denziovi publikuje Milada Jonášová. Je autorkou studií Italská opera 18. století v Praze. První stálá operní scéna a Benátčan Antonio Alvise Denzio 28 a Benátský impresário, libretista a pěvec Antonio Denzio v Praze 29. Ve stejném roce vyšla v Hudební vědě číslo 1-2 studie I Denzio: tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga 30, ve které je také zmíněn Bioni. V každém čísle časopisu Hudební rozhledy nyní vychází studie od Stanislava Bohadla s názvem Sporckovské árie. 31 Italskou hudbou na Moravě v první polovině 18. století a zejména operním provozem v Jaroměřicích nad Rokytnou se významně zabýval ve 20. a 30. letech 20. století Vladimír Helfert. Ve svém spisu Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za Jana Adama z Questenberga z roku 1916 poukazuje na propojení Prahy, Vratislavy a Jaroměřic a zmiňuje Bioniho opery provedené v Jaroměřicích. 32 Ve spisu Hudba na jaroměřickém zámku. František Míča z roku 1924 potom najdeme notové 24 Volek, Tomislav. Šporkovská opera. In: Hudební rozhledy, roč. 39, 1986, s (dále jen Volek) 25 Freeman, E. Daniel. The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague. New York: Stuyvesant, Freeman, E. Daniel. Orlando furioso in the Bohemian Lands: Was Vivaldi s Music Really Used?. In: Informazioni e studi vivaldiani, xii (1993), s (dále jen Freeman 1993) 27 Spáčilová, Jana. Antonio Vivaldi a italská opera v Brně: Orlando furioso a Tullo Ostilio (1735). In: Opus musicum, Brno, 4/2008, s (dále jen Spáčilová 2008) 28 Jonášová, Milada. Italská opera 18. století v Praze. První stálá operní scéna a Benátčan Antonio Alvise Denzio. In: Harmonie, 2/2008, s (dále jen Jonášová, Harmonie 2008) 29 Jonášová, Milada. Benátský impresário, libretista a pěvec Antonio Denzio v Praze. In: Opus musicum, 4/2008, s (dále jen Jonášová, OM 2008) 30 Jonášová, Milada. I Denzio: tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga. In: Hudební věda 2008, ročník XLV, číslo 1-2. Praha: Academia 2008, s (dále jen Jonášová, HV 2008) 31 Bohadlo, Stanislav. Sporckovské árie I. Obecná nota z Bon Repos a z lázní Kuks. In: Hudební rozhledy, ročník 62, č.1, s Helfert 1916, s

13 ukázky z opery Issipile, která byla v Jaroměřicích provedena v roce 1937 a kterou zde srovnává s operami jiných italských skladatelů a také s Míčovými skladbami. 33 Helfertova práce je velmi cenná, přesto v ní nacházíme spoustu nejasností, které vznikly převážně neznalostí řady pramenů. Tento problém je postupně řešen, a to díky studiím Jany Perutkové a Jany Spáčilové. Tyto studie a články jsou výsledkem projektu Italská opera na Moravě v první polovině 18. století, který v letech probíhal při Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. I přesto, že se tyto studie přímo netýkají Antonia Bioniho, tak díky novým poznatkům o jaroměřické hudební scéně by se mohly více objasnit kontakty hraběte Questenberga s vratislavskou operou a s Bionim. Tuto problematiku najdeme ve studiích Jany Perutkové Výsledky projektu "Italská opera na Moravě v 1. polovině 18. století se zvláštním zřetelem k nově identifikované sbírce partitur hraběte J. A. Questenberga ( ) 34, dále Zur Identifizierung der Questenbergischen Partituren in Wiener Musikarchiven 35 a v dosud nepublikované studii Hrabě Johann Adam Questenberg ( ) jako mecenáš. 36 Co se týče stavu notových pramenů, které se týkají této práce, budu se jimi více věnovat v kapitole o Bioniho tvorbě. Vzhledem k rozsahu této práce a specializaci pouze na Bioniho a jeho vztahu k českým zemím, jsem však měla k dispozici pouze skladby dochované na českém území (celkem 7) a pro srovnání rukopisu jsem také měla k dispozici fotokopii kompletní partitury opery Issipile z vídeňského archivu. Na závěr bych uvedla, že podle dostupných informací měli čeští posluchači možnost seznámit se s dílem Antonia Bioniho celkem dvakrát. Poprvé v roce 2004 prostřednictvím operního pasticca Praga nascente da Libussa e Primislao a po druhé to bylo na koncertě v Brně v roce 2008, kde v rámci koncertního cyklu Museum resonat, které pořádá Moravské zemské muzeum v Brně, zazněla v podání souboru Hofmusici (um. vedoucí Ondřej Macek) Ouvertura D dur. Více o těchto skladbách v kapitole o Bioniho tvorbě. 33 Helfert 1924, s. 149, 162, 166, 167, 169, 174, 181, 205, 208, 243, Perutková, Jana. Výsledky projektu "Italská opera na Moravě v 1. polovině 18. století" se zvláštním zřetelem k nově identifikované sbírce partitur hraběte J. A. Questenberga ( ). In: Miscellanea z výročních konferencí České společnosti pro hudební vědu. Praha: Agora, s Perutková, Jana. Zur Identifizierung der Questenbergischen Partituren in Wiener Musikarchiven. In: Hudební věda 2007, ročník XLIV, číslo 1. Praha: Academia 2007, s Perutková, Jana. Hrabě Johann Adam Questenberg ( ) jako mecenáš. V tisku. (dále jen Perutková, v tisku) 13

14 1.2. Ţivotopis Na základě předloženého stavu bádání se nyní pokusím zrekonstruovat životopis Antonia Bioniho. Budu vycházet především ze slovníkových hesel, ale také ze studií, článků a knih, které jsem uvedla v předchozí kapitole o stavu bádání. Podrobněji se zaměřím na Bioniho pražské a vratislavské působení, která se jednak částečně vztahují k této práci a jednak jsou to období jeho života, která jsou alespoň částečně podložena písemnými prameny. Antonio Bioni byl italský hudební skladatel a zároveň zpěvák. Jako skladatel byl aktivní především v Polsku a také v Čechách. O jeho životě toho bohužel moc nevíme. Pravděpodobně se narodil v roce v Benátkách jako syn ševce. Zde studoval kompozici u Giovanniho Porty. Podle Sandelewského Bioni debutoval jako operní skladatel v roce 1721 v Chioggii s operou Climene. 38 Po této opeře následovala v roce 1722 opera Udine a na jaře téhož roku byl Bioni povolán do Ferrary, kde uvedl operu Cajo Mario, která byla úspěšná. 39 Ve stejném roce potom napsal také operu Mitridate. Podle Fétise složil Bioni už v roce 1723 operu Orlando furioso, která byla uvedena v Baden-Badenu v roce Tedy ještě před uvedením v Praze a ve Vratislavi. Tuto informaci pravděpodobně Fétis převzal od Gerbera 41 a cituje ji až Hansell a Freeman v Grove. 42 Podle nich však informace o Bioniho životě před příchodem do Čech nejsou dostatečně prokazatelné. První známé písemné zmínky o Bionim nikoliv jako skladateli, ale jako zpěvákovi, pochází z roku 1720, kdy zpíval v operách Lucio Papirio a Astarto v Udine a v opeře La ninfa bizzarra v Rovigu. Je také možné, že v roce 1721 účinkoval jako zpěvák v Chioggii v opeře Il pastor reggio a v roce 1722 v Mantově v opeře L Arminio. V libretech těchto oper je totiž uvedeno jméno zpěváka Antonia Biondiho, což může být chybný zápis Antonia Bioniho. 43 Významným mezníkem v Bioniho životě, vzhledem ke vztahu k českým zemím, je rok 1724, kdy Bioni přišel do Čech. Na jeho pobyt v Praze jako první upozorňuje Dlabač, který uvádí, že Bioni se předvedl v Praze ve šporkovském divadle při uvedení opery Orlando furioso v roce Dlabačovi předchůdci Mattheson a Gerber pouze 37 Tento letopočet jako první zmiňuje Fétis in: Fétis, s MGG, s Fétis, s Tamtéž. 41 Gerber, s Grove 2001, s Tamtéž, s Dlabacž, s

15 zmiňují, že Bioni přišel do Vratislavi z Kuksu. 45 Šporkovskou operou v Praze a v Kuksu se až na začátku 20. století začal zabývat Jaroslav Krupka, na kterého navázal Tomislav Volek a Milada Jonášová, která se zabývá především Antoniem Denziem a působením jeho operní společnosti v Praze. Právě Antonio Denzio ( ) stál u zrodu první stálé a veřejné operní scény v Praze v 1. polovině 18. století a také přivedl do Čech Antonia Bioniho. V roce 1724 přijal impresário, operní skladatel a zpěvák v jedné osobě, Antonio Denzio, návrh Antonia Marii Peruzziho, který v březnu 1724 získal v Praze povolení provozovat v Manhartském domě na Starém Městě operu, aby sestavil operní společnost pro Prahu. 46 Denzio tedy najal 8 zpěváků, houslistu Giovanniho Battistu Corelliho, který řídil orchestr složený z místních (českých) hudebníků a jevištního výtvarníka a zároveň strojníka Innocenta Bellaviteho. 47 Jako skladatele souboru Denzio angažoval Antonia Bioniho. 6. června 1724 uzavřel Peruzzi smlouvu s hrabětem Františkem Antonínem Šporkem ( ), který pozval Denziovu společnost nejdříve na své letní sídlo v Kuksu a na podzim 1724 teprve do Prahy. Špork se tedy stal mecenášem této italské operní společnosti, která se udržela v Čechách až do roku 1734, nebyl však iniciátorem jejího příchodu, jak se často uvádí. Na svém letním sídle v Kuksu od 90. let 17. stol. do 20. let 18. stol. vybudoval zámek, klášter milosrdných bratří se špitálem, lázeňské budovy a také divadlo, ve kterém od roku 1717 hrála činoherní společnost. 48 Důvodem, proč hrabě Špork přijal italskou operní společnost je fakt, že chtěl jednak zábavu pro lázeňské hosty, ale také si chtěl zvýšit svoji společenskou prestiž a zapůsobit na princeznu Eleonoru Amalii ze Schwarzenbergu, manželku jednoho z nevlivnějších dvořanů vídeňského císařského dvora, která však z Kuksu odjela dříve, než sem dorazila operní společnost z Benátek. 49 Na základě korespondence hraběte Šporka, o kterou se opírá Volek i Freeman, víme, že operní společnost přicestovala do Kuksu v počtu 23 osob 11. srpna 1724 a 15. srpna 1724 zde byla provedena první opera. Jednalo se o operu Orlando furioso na libreto Grazia Braccioliho, kterému bylo podkladem dílo proslulého básníka Lodovica Ariosta. Autorem hudby byl patrně Antonio Bioni a titulní roli zpíval sám Denzio. 50 Tato opera 45 Mattheson, s. 374; Gerber, s Jonášová, OM 2008, s Tamtéž. 48 Vrkočová, Ludmila. Kuks. [online], [cit ]. Dostupné z: < 49 Freeman, 1993, s Krupka, s

16 také zazněla ve stejném obsazení 23. října 1724 v Praze jako zahajovací opera při otevření Šporkova divadla, které se tak stalo první operní stagionou v Praze. 51 Jak už jsem naznačila, autorství této opery není zcela jasné. Hlavními kandidáty na autorství této opery je Bioni a Vivaldi. Jaroslav Krupka přisuzuje autorství Bionimu: Hrána Bioniova opera Orlando furioso s recitativy od Giovanniho Guerry. Libretista jest neznám. Německý překlad pořídil G. B. Hancke, jehož úsudek o díle a provedení se nám dochoval. 52 Zde Krupka vychází z dopisu určeném kapelníkovi Tobiášovi Zemanovi, ve kterém Hancke vytýká áriím, že mají všechny jeden ráz a omezují se v instrumentaci. 53 Celou historii sporu o autorství Orlanda furiosa provedeného v Kuksu a v Praze, který se táhne celým 20. století, popisuje Freeman ve své studii Orlando furioso in the Bohemian Lands: Was Vivaldi's Music Really Used? a udává následující fakta. Po Krupkovi přišel s nepodloženým tvrzením, že autorem veškeré hudby je Vivaldi, Šporkův životopisec Heinrich Benedikt. V době druhé světové války se objevilo tvrzení, že autorem textu byl Bioni a autorem hudby Vivaldi. V roce 1955 jiný badatel potvrdil názor, že autorem hudby je Vivaldi, ale v roce 1956 Adolf Chaloupka upozornil na fakt, že dvě kopie libreta pro pražská představení v roce 1724 byly zřejmě v 19. století ztraceny. Chaloupka, stejně jako Marie Skalická v roce 1974 přijali názor, že autorem veškeré hudby je Bioni. Renate Brockpähler pro změnu ve své práci z roku 1964 označila za autora recitativů Bioniho a za autora árií Vivaldiho. Totéž tvrzení najdeme i v katalogu Vivaldiho děl Petera Ryoma z roku Reinhard Strohm, který věděl o libretu z představení Orlanda furiosa v Kuksu se přiklání k Bionimu. 54 Ještě předtím, než Freeman na základě studia a srovnávání libret přichází ve své studii s názorem, že autorem hudby je Antonio Bioni, 55 Tomislav Volek v roce 1986 uvádí jednoznačně jako autora Vivaldiho. 56 Milada Jonášová se přiklání k variantě, že hlavním autorem byl Bioni, ale několik árií je od Vivaldiho. 57 To by i odpovídalo tehdejší dobové praxi, kdy bylo zcela běžné vkládat do oper árie jiných autorů, což bylo možné především díky tomu, že všechny opery seria byly postaveny na stejném schématu, v němž se pravidelně střídaly recitativy a árie, z nichž každá měla vyjadřovat 51 Jonášová, Harmonie 2008, s Krupka, s Tamtéž. 54 Freeman 1993, s Freeman 1993, s Volek, s Jonášová, Harmonie 2008, s

17 určitý afekt (radost, smutek, strach, hněv, atd.). 58 Jedna z posledních studií, která se částečně věnuje problému autorství Orlanda furiosa je studie Jany Spáčilové, která se v ní zabývá uvedením Vivaldiho oper v Brně. 59 Zde se v roce 1735 hrály dvě Vivaldiho opery - Orlando furioso a Tullo Ostilio. Co se týče opery Orlando furioso, existují od Vivaldiho dvě verze. První je z roku 1714 a je přepracováním díla Giovanniho Alberta Ristoriho. Druhá verze je z roku 1727 se liší od první textově i hudebně. V roce 1724 pak zazněl Orlando furioso v Praze a Kuksu. Jak uvádí Spáčilová, jako autor hudby je v obou libretech (tedy z provedení v Kuksu a v Praze) výslovně uveden Antonio Bioni [...] Nicméně alespoň část hudby byla zřejmě přejata z Vivaldiho deset let starého benátského zhudebnění. 60 Spáčilová se dále na základě srovnání libret pražské a brněnské verze Orlanda furiosa domnívá, že je více než pravděpodobné, že pro brněnské nastudování byla použita pražská verze opery. Proto úvahy o autorství pražské opery Orlando furioso z roku 1724 jsou zásadní pro určení skladatele díla, které zaznělo roku 1735 v Brně. 61 Brněnské libreto, které uvádí jako autora hudby Vivaldiho, naopak zpětně potvrzuje Vivaldiho podíl na pražské opeře z roku Otázka autorství však i přes všechny snahy muzikologů není stále definitivně vyřešena a pravděpodobně asi nikdy nebude, protože se nedochovala partitura z žádného představení Orlanda furiosa. Není tedy možné provést hudební analýzu a srovnání s ostatními operami od Bioniho a Vivaldiho a tudíž tuto otázku vyřešit. Vraťme se však zpět k životním osudům Antonia Bioniho. Po premiéře se Orlando furioso udržel na repertoáru až do 27. prosince 1724, kdy bylo uvedeno operní pasticcio L innocenza giustificata s hudbou Bioniho, Vivaldiho, Fioreho a dalších. 62 Jak uvádí Volek, s druhou pražskou operní inscenací se stal impresáriem operní společnosti tenorista Antonio Denzio. Ten přebral veškeré pravomoci a záležitosti týkající se chodu společnosti od Peruzziho, který se s Denziem nepohodl a navíc svými neustálými intrikami se znemožnil natolik, že musel z Prahy odejít. 63 Peruzzi odešel do Vratislavi v roce 1725, kde založil novou operní společnost, která se usadila v tzv. Ballhausu (míčovna/plesový sál) na Breitestrasse a působila zde až do 58 Jonášová, Harmonie 2008, s Spáčilová 2008, s Tamtéž, s Tamtéž, s Volek, s Tamtéž. 17

18 svého zániku v roce Toto období bylo jediným obdobím italské opery ve Vratislavi. Podle Volka odešlo do Vratislavi během roku 1725 i několik dalších členů pražské společnosti včetně Antonia Bioniho. 65 Příchod Bioniho do Vratislavi v roce 1725 uvádí i Hansell a Freeman. 66 Gerber 67, Sandelewski 68 a také Helfert 69 však zmiňují příchod Bioniho do Vratislavi až v roce Podle Helferta, který vycházel ze Schlesingerova Geschichte des Breslauer Theaters (1898) povolal v roce 1725 Peruzzi z Benátek Daniela Theopila Treua, aby ve Vratislavi působil jako kapelník. 70 O Treuovi se zmiňuje také Mattheson, který ve svém spise Grundlage einer Ehrenpforte popisuje vratislavskou operu a uvádí i seznam všech oper, které byly v letech ve Vratislavi provedeny. 71 Podle Matthesona operní společnost zahájila provoz Bioniho operou Orlando furioso a to na druhý den svatodušních svátků (to jsou tzv. letnice) roku Kapelníkem tohoto představení byl právě Daniel Theopil Treu. Pokud by Bioni přišel do Vratislavi s Peruzzim a byl přítomen provedení Orlanda furiosa, patrně by řídil svoji operu on sám. Navíc je možné, že byl ještě v listopadu 1725 Bioni v Praze při provedení své opery Armida abbandonata, která byla v květnu 1726 provedena ve Vratislavi. 73 Provádění Bioniho oper ve Vratislavi bezprostředně po pražském provedení podle Helferta dokazuje hudební propojení mezi Prahou, Kuksem a Vratislaví. 74 Nedává nám však jednoznačnou odpověď na přesné datum příchodu Bioniho do Vratislavi. Antonio Bioni nejdříve působil ve Vratislavi jako učitel hudby, cembalista, kapelník a samozřejmě jako operní skladatel. Vytvořil zde hudbu k 24 operám z celkového počtu Od roku 1730 do zániku operní společnosti v roce 1734 byl Bioni jejím kapelníkem i impresáriem. Ve funkci kapelníka tak Bioni vystřídal G. T. Treua, který však ve Vratislavi působil až do roku Pravděpodobně tedy zastával funkci 64 Grove 2001, s Volek, s Grove 2001, s Gerber, s MGG, s Helfert 1916, s Tamtéž. 71 Mattheson, s Tamtéž, s Helfert 1916, s Tamtéž. 75 Grove 2001, s Helfert 1916, s

19 cembalisty a také skladatele, neboť v Matthesonově seznamu vratislavských oper figurují i opery od Treua. 77 Bioni byl pravděpodobně oblíbený a ceněný skladatel, protože v roce 1731 byl jmenován dvorním skladatelem mohučského kurfiřta a vratislavského arcibiskupa Franze Ludwiga z Neuburgu. 78 Během svého působení ve Vratislavi udržoval Bioni spojení s Prahou. Údajně zde pobýval v letech a v létě nebo na podzim 1734, poté, co se rozpadla operní společnost ve Vratislavi, se zde neúspěšně pokusil zorganizovat operní projekt, kterého se účastnili zpěváci, kteří v Praze zůstali po rozpadu Denziovy společnosti. 79 Jak uvádí Jonášová, v roce 1730 se v Praze hrálo operní pasticcio Il ritorno del figlio con l abito più approvato, v jehož libretu jsou uvedeni tři autoři - Mancini, Luchini a Bioni. 80 Tato skutečnost však nedokazuje, že se Bioni premiéry účastnil osobně. Jonášová však při svém výzkumu o Denziovi zjistila daleko důležitější fakta, která dokazují, že Bioni opravdu v roce 1730 pobýval v Praze. Bioni totiž figuroval jako levans při křtu syna Giovanniho Antonia Guerry, který byl zpěvákem a příležitostným skladatelem v Denziově společnosti. Tento křest se konal 2. prosince 1730 v Praze. 81 Po roce 1734 však nejsou o Bionim žádné přesné zprávy. Jelikož poslední informace o Bionim máme z Vídně, je možné že jeho cesta z Vratislavi do Vídně mohla vést přes Jaroměřice, kde sídlil hrabě Johann Adam Qustenberg ( ), který byl milovníkem italské opery. Jana Perutková ve své nejnovější a dosud nepublikované studii uvádí: Není vyloučeno, že Bioni mohl být uvedení své Issipile na jaroměřické hudební scéně osobně přítomen. 82 Opera Issipile byla v Jaroměřicích provedena v roce 1737, tedy pět let po uvedení ve Vratislavi. 83 Je to navíc jediná Bioniho dochovaná opera, jejíž partitura je unikátně doložená ve Vídni a podle výzkumů Jany Perutkové zřejmě pochází z hudební sbírky hraběte Questenberga. 84 Díky Helfertovi také víme, že kromě opery Issipile vlastnil hrabě Questenberg opisy dalších Bioniho oper. Jednalo se o operu Griselda (premiéra ve Vratislavi v roce 1728), 77 Mattheson, s Grove, s Tamtéž. 80 Jonášová, OM 2008, s Jonášová, HV 2008, s Perutková, v tisku. 83 Helfert 1916, s Perutková, v tisku. 19

20 a operu Engelberta (premiéra tamtéž v roce 1729). 85 Griseldu však Mattheson považuje za pasticco s áriemi nejen od Bioniho. 86 Z výše uvedených údajů vyplývá, že Questenberg měl hudební styky s Vratislaví, ze kterých Jaroměřice hudebně těžily. Tyto styky ovšem nejsou zatím příliš zmapovány. Vzhledem k dochovaným Bioniho skladbám v kroměřížském archivu vyvstává otázka, jestli Bioni během cesty do Jaroměřic či Vídně neprojížděl Olomoucí nebo přímo Kroměříží. Je to však pouze hypotéza, kterou více rozvedu v kapitole o kantátě Innocente. Ke konci svého života Bioni pravděpodobně pobýval ve Vídni. Gerber píše, že zde byla v roce 1738 v dvorním divadle provedena Bioniho opera Girita. 87 Také je v hudební sbírce Rakouské národní knihovny dochována partitura Bioniho serenaty La pace fra la virtù e la bellezza na Metastasiův text. Na tuto skladbu, která je z roku z roku 1739 a je věnována arcivévodkyni Marii Terezii, poprvé upozornil Eitner. 88 Bioni je v ní uveden nejen jako autor, ale i jako zpěvák. Provedení tohoto díla však není doloženo. 89 Ani datum Bioniho úmrtí není jednoznačně prokázané. Veškerá literatura o Bionim uvádí jako datum úmrtí buď rok 1738 nebo Z výše uvedených skutečností však vyplývá, že Bioni nemohl zemřít dříve než v roce Vzhledem k tomu, že v roce 1739 měl teprve 41 let, je také možné, že mohl zemřít i později. Místem pak mohla být Vídeň nebo také Itálie. 85 Helfert 1916, s Mattheson, s Gerber, s Eitner, s Perutková, v tisku. 20

21 2. Tvorba Antonia Bioniho Antonio Bioni byl především operní skladatel. Z jeho tvorby se však dochoval jen nepatrný zlomek v podobě pouze jedné opery, několika vokálně - instrumentálních děl (kantáty, árie, duetto, mše) a jedné ouvertury. Pouze na základě jeho dochovaných skladeb a tehdejšímu dobovému vkusu a praxi si můžeme udělat představu o jeho kompozičním stylu. V době, ve které Bioni působil, byla vrcholnou hudební formou italská opera seria, která se vyvinula koncem 17. století a během 1. poloviny 18. století se rozšířila do celé Evropy (kromě Francie). Tento specifický hudební žánr, který v sobě spojuje všechny složky umění se pěstoval na všech významných evropských panovnických či šlechtických dvorech. Šířili ji samotní italští hudebníci - zpěváci, kapelníci a skladatelé. Také Bioni přispěl k šíření italské opery do zaalpských zemí. Vzhledem k jeho životním osudům, je jeho tvorba spjata především s vratislavskou operou, pro kterou napsal nejvíce svých oper, ale jeho jméno je spjato i se šporkovskou operou v Praze a v Kuksu a v neposlední řadě i se dvorem hraběte Questenberga v Jaroměřicích nad Rokytnou. V této kapitole bych ráda na základě literatury, kterou jsem předložila v kapitole o stavu bádání, sepsala všechny Bioniho skladby. Považuji to za přínosné už jen z toho důvodu, že i nejnovější hudební slovníky jako je MGG či Grove se v případě Bioniho tvorby liší. Některé dochované skladby dokonce neuvádí vůbec. Také v RISMu nenajdeme všechny Bioniho skladby, které se dochovaly. 90 V jednotlivých podkapitolách uvedu zvlášť nedochované skladby a zvlášť skladby, které se dochovaly. Zaměřím se především na dochované skladby, které jsou uloženy v českých archivech, zejména na skladby z kroměřížského archivu Nedochované skladby Tato první podkapitola zahrnuje pouze Bioniho hudebně dramatická díla. Jsou to opery, operní pasticcia a serenaty. Pokud je to známo, uvedu jejich datum a místo prvního provedení či další doplňující informace, které cituji především z Grove 90 RISM Series A/II: Music Manuscripts after [online], [cit ]. Dostupné z: < 21

22 a MGG. 91 Skladby řadím chronologicky a údaje v tomto pořadí: rok prvního provedení, místo, libretista. První Bioniho opery z doby před odchodem z Itálie: Climene (1721, Chioggia, V. Cassini) Mitridate (1722, Ferrara, A. Zeno) Cajo Mario (1722, Ferrara) Udine (1722, Benátky) Jako první se o těchto operách zmiňuje v roce 1883 Fétis. 92 Hansell a Freeman jejich existenci či Bioniho autorství považují za nejisté. 93 Orlando furioso (1724, Kuks, G. Braccioli) - dramma per musica O této opeře jsem se detailněji zmiňovala již v předchozí kapitole. Za předpokladu, že autorem většiny hudby je Bioni, patří tato opera k jeho nejvýznamnějším. Stala se totiž zahajovací operou šporkovského divadla v Kuksu (15. srpna 1724), v Praze (23. října 1724) a také zahajovala provoz opery ve Vratislavi (léto 1725). Z provedení Orlanda furiosa v Kuksu v roce 1724 se zachoval německý překlad libreta, který pořídil Gottfried Benjamin Hancke. 94 Jen pro úplnost přidávám informaci z Gerbera a Fétise, kterou citují Hansell s Freemanem, že Orlando furioso vnikl už v roce 1723 a poprvé byl uveden v Baden-Badenu. 95 Nevíme však, nakolik je tato informace pravdivá. V případě uvedení Orlanda furiosa v Baden-Badenu se však domnívám, že Fétis stejně jako Hansell s Freemanem si špatně vyložili Gerbera, který nejdříve v životopisné části hesla o Bionim používá pro Šporkovy lázně Kuks název Gukuks-Bade a v soupisu Bioniho tvorby u opery Orlando furioso používá jen název Bade. 96 Opery a pasticcia premiérovaná ve šporkovském divadle v Praze: L innocenza giustificata (27. prosince 1724, Praha) - pasticcio s hudbou Bioniho, Vivaldiho, Fioreho a dalších 97 Armida abbandonata (listopad 1725, Praha, F. Silvani) - dramma per musica 91 Grove 2001, s. 602; MGG, s Fétis, s Grove 2001, s Freeman 1993, s Gerber, s. 407; Fétis, s. 421; Grove 2001, s Gerber, s. 406, Volek, s

23 Il ritorno del figlio con l abito più approvato (karneval 1730, Praha) - pasticcio s hudbou od Manciniho, Luchiniho a Bioniho; 98 tímto pasticciem se zabývala Angela Romagnoli ve studii, kterou cituje Jonášová 99 Adone (karneval 1731, Praha, A. Denzio) - pastorale per musica Opery a pasticccia, které Bioni složil pro Vratislav: Armida al campo (24. června1726, Vratislav, F. Silvani) - dramma per musica Endimione (7. ledna 1727, Vratislav, F. Mazzarà podle P. Metastasia) - pastorale; údajně nejúspěšnější opera ve Vratislavi 100 Lucio Vero (květen 1727, Vratislav, A. Zeno) - dramma per musica Ariodante (říjen 1727, Vratislav) - pasticco s hudbou Bioniho, Orlandiho, Vivaldiho a Dreiera 101 Attalo ed Arsinoe (listopad 1727, Vratislav, G. Braccioli) - dramma per musica Artabano re dei Parti (12. ledna 1728, Vratislav, A. Marchi) - dramma per musica Filindo (20. dubna 1728, Vratislav) - pastorale eroica Griselda (18. června 1728, Vratislav, A. Zeno) - pasticco s áriemi Bioniho, Boniventiho, Caldary, Capelliho, Gaspariniho, Giacomelliho, Händela, Orlandiniho, Porpory, Porty, Sarra, Verocaie, Vinciho a Vivaldiho 102 Nissa ed Elpino (1728, Vratislav) - jako první zmiňuje Mattheson, dále cituje Gerber a Sandelewski; jedná se o intermezzo pro pasticcio Griselda 103 Merope (listopad 1728, Vratislav) - podle Matthesona recitativy a některé árie jsou od Bioniho, ostatní árie od Albertiho,Caldary, Dreiera, Finazziho, Lottiho, Menaghettiho, Porty, Vinciho a Vivaldiho 104 La fede tradita e vendicata (karneval 1729, Vratislav, F. Silvani) - dramma per musica Engelberta (léto 1729, Vratislav, A. Zeno) - dramma per musica; Hansell a Sandelewski tuto operu uvádí pod názvem L innocenza rinosciuta in Engelberta, ostatní literatura jako Engelberta 105 Andromaca (16. ledna 1730, Vratislav, A. Zeno) - dramma per musica Ercole su l Termodonte (17. dubna 1730, Vratislav, S. Burigotti) - dramma per musica 98 Jonášová, OM 2008, s Tamtéž. 100 Gerber, s. 406; MGG, s Mattheson, s Tamtéž. 103 Mattheson, s. 376; Gerber, s. 407; MGG, s Mttheson, s Grove 2001, s

24 Siroe, rè di Persia (4. února 1732, Vratislav, Burigotti nebo P. Metastasio) - dramma per musica Silvia (24. února 1732, Vratislav, E. Bissari) - dramma per musica Lucio Papirio (karneval 1732, Vratislav, A. Salvi) - dramma per musica; La verità conosciuta (28. dubna 1732, Vratislav) - dramma per musica Demetrio (červen 1732, Vratislav, P. Metastasio) - dramma per musica Alessandro Severo (červenec 1733, Vratislav, A. Zeno) - dramma per musica Artaserse (červenec 1733, Vratislav) - dramma per musica L Odio placato (podzim 1733, Vratislav, F. Silvani) - dramma per musica Alessandro nell Indie (karneval 1734, Vratislav, P. Metastasio) - dramma per musica Celkem napsal Bioni pro Vratislav 24 hudebně dramatických děl (počítáno včetně Issipile, které se budu věnovat níže). K vratislavským skladbám dále patří Serenata (1732), kterou Bioni složil na počest mohučského kurfiřta. 106 Nikde se však neuvádí její název. K nedochovaným skladbám také patří opera Girita (1738), která byla podle Gerbera provedena v dvorním divadle ve Vídni Skladby dochované ve světových archivech Jedná se celkem o osm skladeb. O existenci sedmi skladeb víme díky Eitnerovi, který ve svém lexikonu uvádí i místo jejich uložení. 108 Eitnera citují také autoři hesla o Bionim v Grove a v MGG. 109 Sandelewski však jednu skladbu neuvedl (jedná se o duetto Sempre sei stata), takže údaje v MGG nejsou kompletní. 110 Fakt, že ve světových archivech je uloženo celkem osm skladeb a ne sedm, jak uvádí Eitner, víme díky RISMu. 111 Zde nalezneme informaci, že v německém Schwerinu nejsou tři árie, ale čtyři. V RISMu jsou uvedeny i jejich názvy, což v Eitnerovi chybí. Totéž platí o duettu uloženém v Londýně. Kromě opery Issipile a serenaty jsou dochované skladby nedatované a u árií a duetu neznáme jejich provenienci. 106 Gerber, s Tamtéž. 108 Eitner, s Grove 2001, s. 602; MGG, s MGG, s RISM Series A/II: Music Manuscripts after [online], [cit ]. Dostupné z: < 24

25 1) árie Compatisco quegli amanti alt, smyčce (Vno I, II, Vla) a basso continuo, E dur 2) árie Dice Tirsi ch'io son bella soprán, smyčce (Vno, Vla) a basso continuo, G dur 3) árie In questo seno io provo tenor, smyčce (Vno I, II, Vla) a basso continuo, A dur 4) árie Usignolo che in vale ombroso alt, smyčce (Vno I, II, Vla) a basso continuo, D dur U všech árií se jedná o rukopisy, které jsou uloženy v D-SWl 112 ve sbírce se signaturou Mus Pro úplnost dodávám, že podle Eitnera se jedná o 3 Arien mit kleinem Orchester. 113 Totéž označení přejímá Sandelewski ) duetto Sempre sei stata pro 2 soprány, smyčce (Vno I, II, Vla) a basso continuo, v tónině a moll uložení: GB-Lbl, sign. R.M.23.d.9.(11.) 6) mše D dur čtyřhlasá, pro 2 housle, violu, 2 hoboje, varhany uložení: D-Dl, sign D V RISMu tato skladba chybí. Poprvé je uvedena v Eitnerovi, který uvádí i provenienci -drážďanský katolický kostel ) serenata La pace fra la virtù e la bellezza Tato serenata na Metastasiův text je z roku z roku 1739 a je věnována arcivévodkyni Marii Terezii. Poprvé na ni upozornil Eitner, který dokonce uvádí i signaturu a také přidává informaci Serenata à 5 voci c. strom. 117 Eitnera cituje Sandelewski, ovšem 112 Zkratky archivů a knihoven viz Seznam zkratek. 113 Eitner, s MGG, s Naskenovaný lístkový katalog SLUB. [online], [cit ]. Dostupné z: < 116 Eitner, s Tamtéž. 25

26 uvádí chybně označení archivu (místo A-Wn uvádí A-Wgm). 118 V RISMu tato skladba chybí. 119 Uložení: A-Wn, sign. Mus. Hs ) opera Issipile Operu Issipile napsal Bioni pro Vratislav, kde byla poprvé provedena na podzim roku Jedná se o operu o 3 aktech na libreto Pietra Metastasia. Podle Matthesona byla Issipile napsána pro eminenci kardinála Sintzendorffa při příležitosti jeho biskupské volby. 120 V roce 1737 byla provedena v Jaroměřicích. Tato opera je unikátně doložená ve Vídni a podle výzkumů Jany Perutkové, jak jsem uvedla již v předchozí kapitole, partitura zřejmě pochází z hudební sbírky hraběte Questenberga. 121 To by mohlo vysvětlovat skutečnost, proč je právě Issipile dochovaná jako jediná Bioniho opera a také jediná opera z celé vratislavské éry italské opery. Na základě této domněnky je možné v budoucnosti očekávat nález dalších dvou Bioniho oper, o kterých víme, že jejich opisy hrabě Questenberg vlastnil. Jedná se o operu Engelberta a Griselda. 122 Jelikož výzkum ohledně jaroměřického operního repertoáru, který provádí Jana Perutková, není stále u konce, tato možnost zůstává stále otevřená. O identifikaci questenberských partitur ve vídeňských hudebních archivech pojednává její studie Zur Identifizierung der Questenbergischen Partituren in Wiener Musikarchiven. 123 Díky Sartorimu víme, že se také dochovalo libreto z vratislavského provedení Issipile a je uloženo v Miláně (I-Mb). 124 Uložení partitury: A-Wgm, IV (Q1214). 118 MGG, s RISM Series A/II: Music Manuscripts after [online], [cit ]. Dostupné z: < 120 Mattheson, s Perutková, v tisku. 122 Helfert 1916, s Perutková, Jana. Zur Identifizierung der Questenbergischen Partituren in Wiener Musikarchiven. In: Hudební věda 2007, ročník XLIV, číslo 1. Praha: Academia 2007, s Sartori, Claudio. I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800: catalogo analitico con 16 indici. III, [E-K] / Claudio Sartori. Cuneo: Bertola & Locatelli, 1991, s

F.A. Sporck: stav bádání

F.A. Sporck: stav bádání F.A. Sporck: stav bádání Nejstarší slovníkové heslo o hraběti Františku Antonínu Sporckovi obsahuje Gerberův Historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler, vydaný v Lipsku roku 1814. Heslo je velmi

Více

Martina Náhlíková, 4. ročník hudební vědy, kombinovaná forma STAV BÁDÁNÍ ŠIMON BRIXI

Martina Náhlíková, 4. ročník hudební vědy, kombinovaná forma STAV BÁDÁNÍ ŠIMON BRIXI Martina Náhlíková, 4. ročník hudební vědy, kombinovaná forma STAV BÁDÁNÍ ŠIMON BRIXI Heslo Šimon Brixi není zastoupeno v mnoha pramenech v takové míře jako jméno jeho syna Františka Xavera Brixiho, známého

Více

Novodobá světová premiéra znovuobjevené opery A r g i p p o od Antonia Vivaldiho

Novodobá světová premiéra znovuobjevené opery A r g i p p o od Antonia Vivaldiho Novodobá světová premiéra znovuobjevené opery A r g i p p o od Antonia Vivaldiho Společný projekt barokního souboru Hof-Musici a občanského sdružení Teatro alla Moda, pod záštitou paní Livie Klausové a

Více

Projekt: Pořízení kostýmní výpravy ke scénickým uvedením znovuobjevené opery Argippo od Antonia Vivaldiho

Projekt: Pořízení kostýmní výpravy ke scénickým uvedením znovuobjevené opery Argippo od Antonia Vivaldiho Projekt: Pořízení kostýmní výpravy ke scénickým uvedením znovuobjevené opery Argippo od Antonia Vivaldiho Vypracovalo Teatro alla Moda o.s. 2008 Antonio Vivaldi (1678 1741) 1 Popis projektu: Pořízení kostýmní

Více

CZ.1.07/1.4.00/ Vytvořil: Marie Horváthová III/2 3

CZ.1.07/1.4.00/ Vytvořil: Marie Horváthová III/2 3 CZ.1.07/1.4.00/21.3007 Vytvořil: Marie Horváthová III/2 3 1 Metodický pokyn Učitel postupně stahuje roletu, odhaluje informace a žák dané informace může doplnit. Ve třetím okně je internetový odkaz na

Více

rakouský hudební skladatel často označován jako otec symfonie nebo otec smyčcového kvarteta

rakouský hudební skladatel často označován jako otec symfonie nebo otec smyčcového kvarteta rakouský hudební skladatel často označován jako otec symfonie nebo 1732-1809 otec smyčcového kvarteta Životopis J.Haydna Narodil se ve zcela chudé muzikantské rodině. V osmi letech se stal zpěvákem chlapeckého

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D.

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. Ústí nad Labem 2008 Obsah Úvod 9 1. Paul Hindemith - život a dílo v obrysech 13 1. 1 Období mládí a tvůrčích počátků 13 1. 2 Avantgardní období

Více

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566)

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 110200/22 ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953 Inventář (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Zora Damová Praha 2015 I. Vývoj původce fondu Václav Štěpánek byl pražský mlynář,

Více

VY_32_INOVACE_16_ OSOBNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA_38

VY_32_INOVACE_16_ OSOBNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA_38 VY_32_INOVACE_16_ OSOBNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA_38 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Libretista prvních jaroměřických oper Blinoni nebo Bonlini?

Libretista prvních jaroměřických oper Blinoni nebo Bonlini? SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS H 41, 2006 Jana Spáčilová, Brno Libretista prvních jaroměřických oper Blinoni nebo Bonlini?

Více

ZPRAVODAJ Č. 2/2015. Vážení přátelé slánského muzea,

ZPRAVODAJ Č. 2/2015. Vážení přátelé slánského muzea, ZPRAVODAJ Č. 2/2015 Vážení přátelé slánského muzea, dovolte nám hned v úvodu upozornit na nový symbol, který Vás bude provázet na většině propragačních materiálů, tiskovin a muzejních akcí po celý rok.

Více

VY_32_INOVACE_12 Georg Fridrich Händel_39

VY_32_INOVACE_12 Georg Fridrich Händel_39 VY_32_INOVACE_12 Georg Fridrich Händel_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Serenata La Nascita del diamante Johanna Huga von Wilderera. Petr Slouka

Serenata La Nascita del diamante Johanna Huga von Wilderera. Petr Slouka Serenata La Nascita del diamante Johanna Huga von Wilderera Petr Slouka Součástí Hudebního archivu arcibiskupského zámku v Kroměříži jsou dvě unikátně dochované práce poměrně málo známého německého autora

Více

Jazyk Čeština Očekávaný výstup

Jazyk Čeština Očekávaný výstup Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem hudby a hudebními dějinami v době renesance a baroka. V úvodu si žáci opakují znalosti z dějepisu, výtvarné výchovy, eventuálně učivo z nižších ročníků. V průběhu

Více

Stav bádání - Jakub Jan (Šimon) Ryba

Stav bádání - Jakub Jan (Šimon) Ryba Kolářová Lucie, 142316 Stav bádání - Jakub Jan (Šimon) Ryba Jakub Jan Ryba se narodil 26. října 1765 v Přešticích a zemřel 8. dubna roku 1815 v Rožmitále pod Třemšínem. Byl učitelem, ředitelem kůru (1788-1815),

Více

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_03_Josef Kajetán Tyl Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační

Více

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ Doplň názvy not. Napiš půlové noty. e 1 c 1 g 1 h 1 d 1 a 1 c 2 f 1 Zařaď hudební nástroje (smyčcové, dechové plechové-žesťové, dechové dřevěné, bicí). TYMPÁNY POZOUN KONTRABAS

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

HISTORICKÁ REKONSTRUKCE OPERNÍHO PŘEDSTAVENÍ V BAROKNÍM DIVADLE ZÁMKU ČESKÝ KRUMLOV

HISTORICKÁ REKONSTRUKCE OPERNÍHO PŘEDSTAVENÍ V BAROKNÍM DIVADLE ZÁMKU ČESKÝ KRUMLOV HISTORICKÁ REKONSTRUKCE OPERNÍHO PŘEDSTAVENÍ V BAROKNÍM DIVADLE ZÁMKU ČESKÝ KRUMLOV Termín realizace září 2010 září 2011 1 Město Český Krumlov není třeba představovat, stejně tak ani zámek čnící nad řekou.

Více

1.4.2 Leopold Koželuh ( )

1.4.2 Leopold Koželuh ( ) 1.4.2 Leopold Koželuh (26. 6. 1747-7. 5. 1818) Život a dílo Leopold Koželuh se narodil 26. června ve Velvarech jako dvojče se svou sestrou Josefou Petrolinou. Byl pokřtěn na jméno Jan Antonín, ale později

Více

Musicologi italiani alla Conferenza internazionale Dido come soggetto d opera. Rappresentazione de La Didone di Antonio Boroni

Musicologi italiani alla Conferenza internazionale Dido come soggetto d opera. Rappresentazione de La Didone di Antonio Boroni http://comunicazioneinform.it/musicologi-italiani-alla-conferenza-internazionale-dido-comesoggetto-dopera-rappresentazione-de-la-didone-di-antonio-boroni/ Musicologi italiani alla Conferenza internazionale

Více

ŠVP ZŠ Nový Hrádek Část 5 OSNOVY II. stupeň (Hudební výchova)

ŠVP ZŠ Nový Hrádek Část 5 OSNOVY II. stupeň (Hudební výchova) PORTFOLIO JMÉNO:.. TŘÍDA:. ŠVP ZŠ Nový Hrádek Část 5 OSNOVY II. stupeň (Hudební výchova) Kapitola 16. Strana 1 (celkem 19) SVP_ZS_NH_Cast_5_OSNOVY_II-HUDEBNI_VYCHOVA_Priloha_2_PORTFOLIO_VI_od_2010.docx

Více

REFERÁT JANOVKA, WALTHER, KOCH

REFERÁT JANOVKA, WALTHER, KOCH REFERÁT JANOVKA, WALTHER, KOCH Thomas Balthasar Janovka: Clavis ad thesaurum magnae artis musicae (Klíč k pokladu velikého umění hudebního).praha 1701, druhé vydání 1715 - nyní: Praha 2006, Koniasch Latin

Více

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2. BEDŘICH SMETANA Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: únor 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Zpráva předsedy o činnosti HSL za období 2011-2013

Zpráva předsedy o činnosti HSL za období 2011-2013 Zpráva předsedy o činnosti HSL za období 2011-2013 Vážené kolegyně a kolegové, přestože je Historický spolek Liechtenstein, o. s. (HSL) dobrovolnou organizací lidí, kteří se zajímají o historii a odkaz

Více

BEDŘICH SMETANA. 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha

BEDŘICH SMETANA. 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha BEDŘICH SMETANA 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha významný český hudební skladatel období romantismu Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli. Jeho otec se jmenoval František

Více

Papa Haydn

Papa Haydn www.zlinskedumy.cz Papa Haydn Joseph Haydn byl rakouský hudební skladatel, přední představitel klasicismu, často bývá označován jako otec symfonie nebo otec smyčcového kvarteta. Joseph Haydn se narodil

Více

Bonus: Děti Marie Terezie

Bonus: Děti Marie Terezie Bonus: Děti Marie Terezie Marie Alžběta (1737 1740) Marie Anna (6. října 1738, Vídeň 19. listopadu 1789, Klagenfurt) Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, byla dobročinnou a sociálně angažovanou dcerou královny

Více

R e š e r š e. W. A. Mozart : houslové koncerty, komplexní rozbor koncertu Adur

R e š e r š e. W. A. Mozart : houslové koncerty, komplexní rozbor koncertu Adur R e š e r š e (Dokumentografická jednorázová rešerše) W. A. Mozart : houslové koncerty, komplexní rozbor koncertu Adur Vypracovala: Krajská vědecká knihovna v Liberci Rumjancevova 1362/1 460 53 Liberec

Více

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM. Památky Slaného a Slánska ( )

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM. Památky Slaného a Slánska ( ) ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM Památky Slaného a Slánska ( ) P Památky Slaného a Slánska (11) ravděpodobně nejznámější sbírkou českého baroka

Více

Janáčkovo trio 2009. Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír. www.janacektrio.cz

Janáčkovo trio 2009. Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír. www.janacektrio.cz Janáčkovo trio 2009 Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír www.janacektrio.cz Děkujeme Allianz pojišťovně, a.s., že nás v roce 2009 opět podpořila LEDEN - ÚNOR Na začátku

Více

Základy katalogizačních pravidel Volba selekčních údajů. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Základy katalogizačních pravidel Volba selekčních údajů. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Základy katalogizačních pravidel Volba selekčních údajů PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Selekční x popisné údaje Selekční údaje údaje, podle kterých se vyhledává formalizované údaje

Více

W lfg f ang n A madeus s Moza z rt

W lfg f ang n A madeus s Moza z rt Wolfgang Amadeus Mozart Anotace Prezentace seznámí žáky se životem a dílem Wolfganga Amadea Mozarta. V úvodu si žáci zopakují znalosti z předchozích hodin, eventuálně učivo z nižších ročníků. V průběhu

Více

Jalovec Václav (1913-?)

Jalovec Václav (1913-?) Jalovec Václav (1913-?) (1912) [1930] 1938 Inventář NFA 2004 Název archivu: Národní filmový archiv, Praha Název archivní pomůcky: Jalovec Václav (1913?) Časový rozsah pomůcky: (1912) [1930] 1938 Druh archivní

Více

Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_20_Leoš Janáček Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost

Více

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP Jiří Měřička ČR Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze E-mail: mericjir@fel.cvut.cz 1. ÚVOD Propojení humanitních a technických věd je potřebné

Více

Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury

Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury Tisková zpráva Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ 7. ledna 2004, 20:00, Rudolfinum, Dvořákova síň Česká filharmonie, dir. Vladimír Válek Antonín Dvořák: 8. symfonie G

Více

http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4

http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 Vyšehradský hřbitov je jednou z dominantních součástí Národní kulturní památky Vyšehrad. Je zde mimořádné soustředění hrobů význačných osobností, jež se ve své

Více

Elektronické informační zdroje v hudebních knihovnách

Elektronické informační zdroje v hudebních knihovnách Impulsy: Inspirace, náměty a trendy dětského čtenářství roč. 4, č. 3/2018 Elektronické informační zdroje v hudebních knihovnách Autor: Číslo: roč. 4, č. 3/2018 Rubrika: Impulsy na webu Klíčová slova: zvukové

Více

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem. 1. Bakalářská a diplomová práce se odevzdává ve třech výtiscích v pevné vazbě. Práce musí být svázaná

Více

JOHANN SEBASTIAN BACH

JOHANN SEBASTIAN BACH JOHANN SEBASTIAN BACH Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Počátky benátské opery

Počátky benátské opery Počátky benátské opery Kateřina Trnková Benátskou operou se označuje období od druhé čtvrtiny 17. století přibližně do jeho 80. let. Nejcharakterističtějším znakem této doby je laicizace opery, tedy její

Více

Počátky opery ve Slezsku současný stav pramenů

Počátky opery ve Slezsku současný stav pramenů DOI: 10.5817/MB2016-2-12 The Origins of the Opera in Silesia the Current State of Sources Jiřímu Sehnalovi k 85. narozeninám Jana Spáčilová / jana.spacilova@upol.cz Katedra muzikologie FF UP, Olomouc,

Více

Schéma organizační struktury Slovanského ústavu AV ČR

Schéma organizační struktury Slovanského ústavu AV ČR Výroční zpráva Slovanského ústavu AV ČR za rok 2005 Slovanský ústav AV ČR (dále jen SLU) Adresa: Valentinská 1 110 00 Praha 1 IČ: 68378017 Telefon: +420 224 800 251 Fax: +420 224 800 252 Adresa el. pošty:

Více

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

OPUS MUSICUM hudební revue ročník 45/2013, č. 2 ISSN 0862-8505. www.opusmusicum.cz

OPUS MUSICUM hudební revue ročník 45/2013, č. 2 ISSN 0862-8505. www.opusmusicum.cz 2 13 OPUS MUSICUM hudební revue ročník 45/2013, č. 2 ISSN 0862-8505 redakce: Kateřina Hnátová, Jan Karafi át, odpovědný redaktor tohoto čísla: Kateřina Hnátová typografi e, sazba: tmbsign.com, kresby

Více

34 ~ 35. 43 Haupt-Katalog der Musikalien-Leih-Anstalt

34 ~ 35. 43 Haupt-Katalog der Musikalien-Leih-Anstalt 35 Haupt-Katalog der Musikalien-Leih-Anstalt Winiker s Musikalien- Leih- Anstalt in Brünn zugleich Verzeichnis von Musikalien welche in der Musikalien -Handlung von Carl Winiker s Musikalien- Leih- Anstalt

Více

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Zuman František

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Zuman František Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Zuman František (1890-1950) Prozatímní inventární seznam NAD č. 589 evidenční pomůcka č. 211 Honzáková Valerie Praha 1971 František Zuman (2.

Více

Langweilův model Prahy v muzejní edukaci

Langweilův model Prahy v muzejní edukaci Langweilův model Prahy v muzejní edukaci Mgr. Iva Vachková, Ph.D. za podpory Mgr. Barbory Zdrálkové a Mgr. Lubomíra Kubíčka Muzeum hlavního města Prahy Seminář Muzeum pro návštěvníky II., NM Praha, 11.4.2017

Více

Estetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba

Estetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba Prima 1 hodina týdně, tematická CD, DVD,,

Více

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_18_Bedřich Smetana Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační

Více

Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2010

Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2010 1 Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2010 Archiv Pražského hradu je od 1. 7. 2003 organizačně zařazen do odboru spisové a archivní služby Kanceláře prezidenta republiky. Archiv PH k 31.12.

Více

Dodalová Irena (1900 1989)

Dodalová Irena (1900 1989) Dodalová Irena (1900 1989) 1919 1989 (1999) Inventář NFA 004 Název archivu: Národní filmový archiv, Praha Název archivní pomůcky: Dodalová Irena (1900 1989) Časový rozsah pomůcky: 1919 1989 (1999) Druh

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA: Nové kritické vydání Máje Karla Hynka Máchy

TISKOVÁ ZPRÁVA: Nové kritické vydání Máje Karla Hynka Máchy TISKOVÁ ZPRÁVA: Nové kritické vydání Máje Karla Hynka Máchy Praha 21. 6. 2019 Po více jak šedesáti letech od posledního akademického vydání nejznámější básně české moderní poezie, Máje Karla Hynka Máchy,

Více

Stanovisko komise k návrhu na jmenování profesorem

Stanovisko komise k návrhu na jmenování profesorem MASARYKOVA UNIVERZITA p č. 1 měrm 1zen k jm ován1 or 1 Stanovisko komise k návrhu na jmenování profesorem Fakulta Obor řízení Uchazeč Pracoviště uchazeče, instituce Filozofická muzikologie doc. PhDr. Jana

Více

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,

Více

METODIKA PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

METODIKA PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE METODIKA PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE I. Obsah seminární práce strana 1: úvodní strana (VIZ PŘÍLOHA NA KONCI) strana 2: prohlášení (VIZ PŘÍLOHA NA KONCI) strana 3: poděkování vedoucímu (VIZ PŘÍLOHA NA KONCI)

Více

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U Název archivní pomůcky: Nickel Emil Časové rozmezí: 1906-1946 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 718 Evidenční číslo pomůcky: 1386 Zpracovala:

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D. Číslo materiálu

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D. Číslo materiálu Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 01 13.3.2012 7.A Středověká města Středověká města

Více

Formální pravidla pro písemné práce na muzeologii

Formální pravidla pro písemné práce na muzeologii Formální pravidla pro písemné práce na muzeologii Lucie Jagošová Následující informace platí nejen pro bakalářské a magisterské diplomové a oborové (tedy závěrečné) práce, ale pro všechny druhy a formy

Více

Pracovní list pro opakování znalostí z hudební výchovy a prohloubení dovedností práce s internetem. Listy jsou rozděleny na 4 kategorie (A, B, C, D).

Pracovní list pro opakování znalostí z hudební výchovy a prohloubení dovedností práce s internetem. Listy jsou rozděleny na 4 kategorie (A, B, C, D). Autor: Vzdělávací oblast: Téma: Zuzana Štichová Umění a kultura hudební výchova hudební pojmy Ročník: 8. Datum vytvoření: prosinec 2012 Materiál: Anotace: Metodické pokyny: Pomůcky: VY_32_INOVACE_S2.2_HV.8.15

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Ing. dr. Rudolf Kopecký

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Ing. dr. Rudolf Kopecký Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Ing. dr. Rudolf Kopecký (1869-1984) Prozatímní inventární soupis NAD č. 668 evidenční pomůcka č. 258 Miroslav Balcar Praha 2004 Ing. dr. Rudolf

Více

JAROMĚŘICKÉ MONOGRAFIE VLADIMÍRA HELFERTA JAKO VZOR PRO VÝZKUM OPERY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V PRVNÍ POLOVINĚ 18. STOLETÍ

JAROMĚŘICKÉ MONOGRAFIE VLADIMÍRA HELFERTA JAKO VZOR PRO VÝZKUM OPERY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V PRVNÍ POLOVINĚ 18. STOLETÍ MUSICOLOGICA BRUNENSIA 50, 2015, 1 DOI: 10.5817/MB2015-1-8 PETR SLOUKA JAROMĚŘICKÉ MONOGRAFIE VLADIMÍRA HELFERTA JAKO VZOR PRO VÝZKUM OPERY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V PRVNÍ POLOVINĚ 18. STOLETÍ V roce 2014 jsme

Více

Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2004

Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2004 Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2004 Podle plánu na rok 2004 měl archiv plnit tři hlavní úkoly : 1 pokračovat ve vysoušení archiválií postižených povodní v roce 2002,

Více

E E FIS E E E FIS E. Stupnice G dur má osm tónů, začíná a končí na tónu G. Má jedno předznamenání, křížek FIS. Tento křížek je vždy první.

E E FIS E E E FIS E. Stupnice G dur má osm tónů, začíná a končí na tónu G. Má jedno předznamenání, křížek FIS. Tento křížek je vždy první. Opakování Posuvky napsané k notám přímo v taktu, platí pouze pro ten takt, ve kterém jsou umístěny. Když napíšeme křížek, nebo béčko přímo za houslový klíč, změníme tím všechny noty, pro které je posuvka

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Černý Richard (14. 8. 1885 28. 7. 1923) (1891 1923 (1924)) INVENTÁŘ NAD č. 804 evidenční pomůcka č. 301 Kamila Mádrová Praha 2008 Obsah: I.

Více

VIVALDI A JEHO DOBA KALEIDOSKOP ŽIVOTA. 14 L Estro Armonico, op. III. Titulní list. Paris. Bibliothèque Nationale.

VIVALDI A JEHO DOBA KALEIDOSKOP ŽIVOTA. 14 L Estro Armonico, op. III. Titulní list. Paris. Bibliothèque Nationale. Cesta k vavřínům CESTA K VAVŘÍNŮM Vivaldi se úspěšně dotkl opery. Oblíbil si ji; věnoval se jí intenzívně. První a druhé desítiletí 18. století však bylo pro něho dobou, kdy se opětovně vracel k hudbě

Více

Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015

Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015 Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015 SEZNAM KONCERTŮ 22. ledna 2015, Slavnostní aula Gymnázia Dr. Pekaře od 19.15 hodin abonentní LOBKOWICZ TRIO Lukáš Klánský klavír Jan Mráček housle Ivan Vokáč violoncello

Více

O b e c n á š k o l a (n ě m e c k á)

O b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) Státní oblastní archiv v Plzni Státní okresní archiv v Sokolově, se sídlem v Jindřichovicích Č. EL JAF: 107 Č. AP: 66 O b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) H o r n í S l a v k o v 1941-1943 I n v e n t

Více

Fond Bedřich Piskač. Inventář

Fond Bedřich Piskač. Inventář Fond Bedřich Piskač Inventář Adriana Primusová Oddělení dokumentace, Ústav dějin umění AV ČR Praha 2005 Obsah I. Úvod 1. Bedřich Piskač...... 4 2. Fond Bedřich Piskač..... 5 II. Inventář 6 III. Databáze..

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vetter Quido, prof.

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vetter Quido, prof. Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Vetter Quido, prof. (1910-1960) Prozatímní inventární seznam NAD č. 577 evidenční pomůcka č. 215 Honzáková Valerie Praha 1971 Prof. Quido Vetter

Více

Lednicko/Valtický hudební festival ročník 30. ZÁŘÍ 14. října 2017

Lednicko/Valtický hudební festival ročník 30. ZÁŘÍ 14. října 2017 Lednicko/Valtický hudební festival 2017 2. ročník 30. ZÁŘÍ 14. října 2017 2. ročník Lednicko/Valtického hudebního festivalu (LVHF) bude stejně jako předchozí ročník začínat a končit v krásných prostorách

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

VY_32_INOVACE_15 Český hudební klasicismus v emigraci_37

VY_32_INOVACE_15 Český hudební klasicismus v emigraci_37 VY_32_INOVACE_15 Český hudební klasicismus v emigraci_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole

Více

Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, Brno Hudební fakulta JAMU, Komenského nám. 6, Brno

Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, Brno Hudební fakulta JAMU, Komenského nám. 6, Brno Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, 662 15 Brno Hudební fakulta JAMU, Komenského nám. 6, 662 15 Brno Studijní program Hudební umění N8201 Podmínky pro přijetí ke studiu Studijní obor

Více

Uměleckopr leck ůmys my lo l v o á v muze muz a jako jak nový ý fenomén

Uměleckopr leck ůmys my lo l v o á v muze muz a jako jak nový ý fenomén Uměleckoprůmyslová muzea jako nový fenomén Vznik muzeí Zakládání uměleckoprůmyslových muzeí v 2. polovině 19. století bylo podmíněno mezinárodním reformním hnutím, které chtělo odstranit roztržkumeziuměleckým

Více

1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč

1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč 1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč Názvy not v notové osnově určuje klíč. V hudbě se běžně používají čtyři základní klíče: houslový, altový (violový), tenorový a basový. Houslový klíč (G klíč)

Více

Požadavky na zpracování maturitní práce

Požadavky na zpracování maturitní práce Požadavky na zpracování maturitní práce Formální úprava maturitní práce 1. Struktura maturitní práce Maturitní práce má následující členění: 1. Titulní list (viz Příloha) 2. Prohlášení (viz Příloha), poté

Více

Situační analýza Muzea hraček Lednice

Situační analýza Muzea hraček Lednice JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Katedra Dramatických umění Ateliér Divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství se zaměřením na produkční management

Více

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015 ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2015 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2015. Soupis je rozdělen do tří částí

Více

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list Inovace výuky Člověk a svět práce Pracovní list Čp 09/09 Pražský filmový orchestr Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce

Více

Michaela Macháčková. Holdovací serenata Il natal di Giove (1748) jaroměřického skladatele Carla Müllera

Michaela Macháčková. Holdovací serenata Il natal di Giove (1748) jaroměřického skladatele Carla Müllera Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Hudební věda Michaela Macháčková Holdovací serenata Il natal di Giove (1748) jaroměřického skladatele Carla Müllera Magisterská diplomová práce

Více

Nové souborné vydání díla Antonína Dvořáka: Interní soupis děl (Návrh Klaus Döge)

Nové souborné vydání díla Antonína Dvořáka: Interní soupis děl (Návrh Klaus Döge) Nové souborné vydání díla Antonína Dvořáka: Interní soupis děl (Návrh Klaus Döge) Tato osnova pro záznamy do interního soupisu děl rozlišuje zásadně mezi díly bez textu a díly s textem. Do první skupiny

Více

Ubi est finis huius libri deus scit

Ubi est finis huius libri deus scit Ubi est finis huius libri deus scit Středověká knihovna augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem Michal Dragoun Lucie Doležalová Adéla Ebersonová (edd.) Ubi est finis huius libri deus scit Středověká

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková Historický snímek Neptunovy kašny v Olomouci, Fotoarchiv Vlastivědného muzea v Olomouci, sign: BV000731. Kašny, které byly jako účelová zařízení nádrže na vodu určeny

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EVH) Rytmus, metrum, tempo, počátky hudebních dějin v Čechách, hudební renesance, baroko, klasicismus, romantismus, moderna, vývoj

Více

Databáze Naxos. Mgr. Růžena Matěnová, hudební oddělení, KMHK

Databáze Naxos. Mgr. Růžena Matěnová, hudební oddělení, KMHK Databáze Naxos Mgr. Růžena Matěnová, hudební oddělení, KMHK Kolekce databází Naxos Databáze Naxos obsahuje: Poslechovou databázi klasické hudby s téměř 137 000 tituly Poslechovou databázi jazzu Poslechovou

Více

Význam oslav pro Broumovsko pro Broumovsko znamená toto výročí okamžik objevení místa za kopcem prvními obyvateli připomínáme si hodnoty, které zde

Význam oslav pro Broumovsko pro Broumovsko znamená toto výročí okamžik objevení místa za kopcem prvními obyvateli připomínáme si hodnoty, které zde 800. výročí příchodu řádu na Broumovsko je příležitostí ukázat, jak důležitá je minulost pro současnost. Vstup benediktinů do regionu významně ovlivnil jeho rozvoj ve sféře vzdělání, kultury, správní i

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Igo Etrich

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Igo Etrich Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Igo Etrich (1909-1929) Prozatímní inventární seznam NAD č. 342 evidenční pomůcka č. 121 Čakrtová Eva Praha 1951 Etrich Flieger Werke Podle zlomku

Více

ROBERT SCHUMANN. Personální bibliografie

ROBERT SCHUMANN. Personální bibliografie ROBERT SCHUMANN Personální bibliografie Z DÍLA ROBERTA SCHUMANNA Knihy SCHUMANN, Robert: Schumann o hudbě a hudebnících. 1. vyd. P., SNKLHU 1960. 557 s. Z LITERATURY O ROBERTU SCHUMANNOVI Knihy ADLOVÁ,

Více

ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Toto je šablona ke zpracování závěrečné práce (bakalářské, diplomové apod.) z ruského jazyka. Informace zde uvedené jsou jen orientační a student bude konzultovat konečnou formu

Více

ŽIVOTOPIS. Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice. Autor: PaedDr. Miroslava Křupalová

ŽIVOTOPIS. Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice. Autor: PaedDr. Miroslava Křupalová ŽIVOTOPIS Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Autor: PaedDr. Miroslava Křupalová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

Drahomíra Matznerová Chvátalová

Drahomíra Matznerová Chvátalová Chrám Panny Marie Vítězné Pražského Jezulátka Francis Poulenc Koncert pro varhany a orchestr varhany Camerata Bohemica Till Fabian Weser dirigent Natočeno live v rámci Malostranských komorních slavností

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

MINKA PODHAJSKÁ (* ) Inventář osobního fondu

MINKA PODHAJSKÁ (* ) Inventář osobního fondu ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE MINKA PODHAJSKÁ (* 1881 1963) Inventář osobního fondu Časové rozmezí: 1903-1961 Značka fondu: 29 Číslo evidenčního listu NAD: 91 Evidenční číslo inventáře: 112 Zpracovala:

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; Internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_HV8ST_06_03_07

Více