VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Vytvoření netradiční trasy pro turisty v ČR - po stopách židovské kultury

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Vytvoření netradiční trasy pro turisty v ČR - po stopách židovské kultury Bakalářská práce Autor: Aneta Černá Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

2

3 Abstrakt ČERNÁ, Aneta: Vytvoření netradiční trasy pro turisty v ČR po stopách židovské kultury. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava Tato bakalářská práce se zabývá židovskou kulturou v České republice a poukazuje na místa, kde se nachází atraktivní památky s tímto spojené. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První část je věnována především židovské kultuře a formování židovského národa v Čechách a na Moravě od 10. do 20. století. Druhá část práce zahrnuje výsledky dotazníkového šetření, vyhodnocení a následné zpracování turistické trasy po stopách židovství. Klíčová slova: židovství, Židé, kultura, turistická trasa, památky Abstract ČERNÁ, Aneta: Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Creating an unconventional trail for tourists in the Czech Republic - in the footsteps of Jewish culture. Supervisor: Ing. Vera Nečadová. Specialist qualification: bachelor, Jihlava This thesis deals with Jewish culture in the Czech Republic and points to the location of attractive sights associated with this. The work is divided into theoretical and practical sections. The first part is devoted to Jewish culture and the formation of the Jewish nation in Bohemia and Moravia from the 10th to 20th century. The second part includes the results of a survey and the evaluation and subsequent processing of hiking trails in the footsteps of Judaism. Keywords: Judaism, Jews, culture, hiking trail, monuments

4 Poděkování Mé velké poděkování patří vedoucí práce Ing. Věře Nečadové za velkou ochotu při zpracovávání mé práce, cenné rady a připomínky, vedení a hlavně za trpělivost s mými dotazy. Dále bych ráda poděkovala paní Urbanové, která si na mne našla čas a poskytla mi zajímavé informace o židovství.

5 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 OBSAH 1 ÚVOD Teoretická část Cestovní ruch (Tourism) Základní pojmy cestovního ruchu Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Selektivní předpoklady cestovního ruchu Realizační předpoklady cestovního ruchu Židovská kultura Svátky předepsané Tórou Náboženské slavnosti Běh života a domácí zvyklosti Židovský národ od 10. do 20. století Památky Třebíče Bazilika sv. Prokopa Židovská čtvrť Židovský hřbitov Praktická část Osobní rozhovor s paní Urbanovou Dotazníkové šetření Metodika práce Výsledky šetření Vytvoření atraktivní turistické trasy v souvislosti s židovskou kulturou u nás Stručný popis míst, která jsou zahrnuta v turistické trase Vytvoření turistické trasy... 50

7 3.5 Shrnutí praktické části ZÁVĚR Seznam použitých literárních zdrojů Seznam internetových zdrojů Seznam obrázků Seznam grafů Příloha... 67

8 1 ÚVOD Téma mé bakalářské práce Vytvoření netradiční trasy pro turisty v ČR po stopách židovské kultury jsem si zvolila hned ze dvou důvodů. Prvním z nich je, že žiji v Třebíči a toto město je známé svými unikátními židovskými památkami, které byly v roce 2003 zapsány na seznam UNESCO. Dalším důvodem je můj osobní zájem, jelikož mě otázka židovství velmi zajímá. Judaismus je jedním z mnoha náboženství, které má své specifické zvyky a tradice. Proto jsem se v této práci snažila vystihnout jeho podstatu, tedy náboženství, tradice a zvyky, které jsou dodnes dodržovány. Židovský národ zde žije již po staletí, tudíž si myslím, že bychom všichni měli znát základní informace o jeho podstatě. Bakalářská práce se zabývá židovskou kulturou, tedy její filozofií, židovskými památkami na území České republiky, požadavky návštěvníků na tato místa a následné vytvoření atraktivní turistické trasy. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí: teoretické a praktické. V teoretické části se zaměřím na přiblížení židovské tematiky obecně, židovský národ od 10. do 20. Století v Čechách a na Moravě, a v neposlední řadě zde zahrnu vlastní vzpomínky paní Urbanové na události z období 2. světové války. Praktická část bakalářské práce bude věnována dotazníkovému šetření, které probíhalo v prvním čtvrtletí tohoto roku, jeho vyhodnocení pomocí grafů a podrobným popisem. Cílem bakalářské práce je vytvoření atraktivní turistické trasy pro tuzemské i zahraniční turisty v souvislosti s židovskou kulturou u nás. Dalším cílem je pomocí dotazníkového šetření zjistit, zda má český turista zájem o navštívení židovských atraktivit v České republice, jaké jsou jeho požadavky na trasu, ubytování, občerstvení či doplňující služby s tímto tématem spojené. S pomocí vyhodnocených dotazníků připravím trasu, která by vyhovovala vzorku odpovídajících respondentů. 7

9 Samostatné tvorbě bakalářské práce předcházelo studium odborné literatury, spolupráce s informačním centrem v Třebíči a v neposlední řadě spolupráce s paní Urbanovou, která má odborné znalosti židovské kultury. Primární data byla získána v období leden březen roku 2012 dotazníkovým šetřením, kterého se zúčastnilo 100 respondentů. Vyhodnocením dotazníku byl zjištěn zájem turistů o židovskou kulturu, místa, které by rádi navštívili, ubytování, stravování a další služby poskytované v cestovním ruchu. V rámci výzkumu byly používány uzavřené a otevřené otázky. Jejichž vyhodnocení vedlo k následnému vytvoření zajímavé, turistické trasy, která by měla být pro účastníky v cestovním ruchu lákavá. Při vypracování bakalářské práce jsem využívala následující metody: popis, shromažďování poznatků, dotazníkový výzkum, statistické metody a indukce. 8

10 2 Teoretická část 2.1 Cestovní ruch (Tourism) Cestovní ruch je činnost osoby cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (WTO) Základní pojmy cestovního ruchu Turista v mezinárodním CR Turista v mezinárodním CR je osoba, která v jiné zemi alespoň jednou přenocuje, avšak nepobývá zde déle než jeden rok. (Drobná, Morávková, 2004) Turista v domácím CR Turista v domácím CR je osoba, která v zemi svého trvalého bydliště cestuje do jiného místa, zde alespoň jednou přenocuje, ale nepobývá zde déle než šest měsíců. (Drobná, Morávková, 2004) Výletník v mezinárodním CR Výletník v mezinárodním CR je osoba, která cestuje do jiné země na dobu kratší než 24 hodin a nepřenocuje zde. (Drobná, Morávková, 2004) Výletník v domácím CR Výletník v domácím CR je osoba, která v zemi svého trvalého bydliště cestuje do jiného místa na dobu kratší než 24 hodina a nepřenocuje zde. (Drobná, Morávková, 2004) Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Od 80. let dvacátého století se cestovní ruch prosadil jako jeden z nejvýraznějších společenských, kulturních a ekonomický fenoménů. Na cestování a dalších činnostech spojených s cestovním ruchem se každoročně podílí velká část světové populace. Během let se cestování lidí za poznáním, za kulturou či z náboženských důvodů stalo součástí dnešního životního stylu. 9

11 Oblasti vhodné pro cestovní ruch určují lokalizační, selektivní a realizační předpoklady. (Drobná, Morávková, 2004) Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Lokalizační předpoklady cestovního ruchu umožňují umístění (lokalizaci) aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Jejich příznivé hodnoty určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet. (Drobná, Morávková, 2004) Dělí se na předpoklady mezi přírodní atraktivity patří povrch, podnebí, vodstvo, flóra, fauna atd. kulturní předpoklady vyplívají z výsledků činnosti člověka a souvisejí s historickým vývojem území. Středem zájmu turistů jsou architektonické památky, muzea a galerie, archeologické lokality, technické památky, významné parky i památky lidové architektury. (Drobná, Morávková, 2004) Selektivní předpoklady cestovního ruchu Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují oblasti či země podílející se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, tzn. přijímají účastníky cestovního ruchu i stávají se jimi. Umožňují vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. (Drobná, Morávková, 2004) Dělí se na předpoklady objektivní předpoklady patří sem soubor faktorů, které ovlivňují cestovní ruch v území. Mezi ně se řadí zejména politická a bezpečnostní stabilita oblasti, ekonomická a životní úroveň jejich obyvatel, stav životního prostředí apod. subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu, která závisí na sociální a profesní skupině, ke které se řadí. Dále záleží na rodinných poměrech. Často v rozhodování hrají 10

12 významnou roli trend návštěvy určitého střediska nebo oblasti, vliv reklamy a propagace cestovních kanceláří či středisek cestovního ruchu atd., ale i znalost jazyků. (Drobná, Morávková 2004) Realizační předpoklady cestovního ruchu Realizační předpoklady umožňují uskutečnit (realizovat) nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech (střediscích) s příznivými lokalizačními podmínkami. Umožňují dopravit se do těchto míst a využívat je k pobytu, k rekreaci a k dalším aktivitám. (Drobná, Morávková, 2004) Dělí se na předpoklady - dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky, pro vytvoření cestovního ruchu na daném území. O atraktivitě území rozhoduje nejen možnost dopravního spojení, ale především hustota a kvalita dopravní sítě. - materiálně technické předpoklady udávají vybavení území ubytovacími, stravovacími, zábavními, kulturními, sportovními a dalšími zařízeními, kterými jsou uspokojovány potřeby účastníků cestovního ruchu. Kapacita těchto zařízení je určující pro množství návštěvníků, kteří mohou dané území využít. (Drobná, Morávková, 2004) Materiálně technická základna Pro uspokojování potřeb účastníků je nutné využít věcné prostředky tvořící materiálně technickou základnu. Těmi jsou: Budovy a stavby Stroje a zařízení Dopravní prostředky Předměty dostupné spotřeby 11

13 Zájezd Pojem zájezdu je definován v 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. (Drobná, Morávková, 2004) Předem sestavená kombinace alespoň dvou služeb cestovního ruchu nejméně na dobu 24 hodin. (Drobná, Morávková, 2004) Zájezd Předem sestavená kombinace alespoň dvou služeb cestovního ruchu nejméně na dobu 24 h nebo Noclech plus další služba cestovního ruchu doprava ubytování Jiné služby CR, jenž nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu Obr. 1: Schéma pojem zájezd (zdroj: Daniela Drobná, Eva Morávková, 2004) 12

14 2.2 Židovská kultura Judaismus Tradice judaismu sahá přes 4000 let nazpět. Byl prvním náboženstvím, které vyznávalo jediného, všemocného boha. Hebrejská bible se skládá z pěti knih, jejichž autorství je přisuzováno Mojžíšovi a které předznamenávají prvky judaismu: vytváření mýtů, židovský zákon, historii Izraelitů. Po ukončení biblického období rozvíjeli židovskou teologii a praxi rabíni. (Seán McLoughlin a kol., 2005) Náboženské příkazy Judaismus je náboženské vyznání, které pro Židy neznamená pouze pravidelné modlitby, oslavy svátků a také dodržování stravovacích pravidel. Je to způsob života, kterým se řídí od narození do smrti. Judaismus vychází z ideje monoteismu, která je vyjádřena v hebrejské Bibli. Zde jsou popsány Boží činy. Například stvoření světa, sjednání smlouvy s Mojžíšem, čímž dal Izraeli Tóru, dle které mají Židé naplňovat vůli boží a hlásat boží poselství všem národům. Židé musí dodržovat zvláštní náboženské předpisy, hebrejsky zvaných micvot. Tóra dle tradice obsahuje 613 příkazů (248 kladných, 365 záporných), podrobné ustanovení najdeme například v Talmudu. Tradiční judaizmus považuje za plně uskutečnitelné 270 micvot (48 kladných, 222 záporných) dodnes. Tzv. Desatero se stalo součástí všeobecné etiky a morálky židů. V judaismu se považuje za ctnost žít život dle micvot, tohoto je schopen člověk pouze koná-li příkazy s láskou a vnitřním přesvědčením. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Modlitba, studium, dobré činy Pro židovské chlapce se náboženské přikázání stávají závazné v dosažení třinácti let, pro dívky dovršením věku dvanácti let. Dle Judaismu je naplňování micvot vodítkem k pochopení smyslu Tóry. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Den všední, den sváteční Judaismus klade velký význam na prožívání času. Dle Tóry rozlišují den sváteční ode dne všedního. Všední dny Židé věnují práci, dny sváteční jsou však vymezené 13

15 k odpočinku a oslavě velkých božích činů. Dle Bible, Židé rozdělují jednotlivé svátky. Jedinečnost svátků se liší svým významem. Nerozdělují tak pouze dny, ale i hodiny. Každá tradice má svůj stanovený čas, mění se tak dle denní doby. Zvyky do sebe však zapadají a dávají tak vcelku svůj smysl. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Židovský kalendář Židovský kalendář je rozdílný od kalendáře běžně užívaného. Běžný kalendář měří plynutí času pohybem Slunce, v židovském kalendáři se dle slunečního cyklu počítají pouze roky. Měsíce se zde určují podle cyklu lunárního, který přibližně odpovídá době oběhu Měsíce kolem Země. Tento cyklus trvá kolem 29,5 dne. Židovský měsíc má tedy dle hebrejského kalendáře buď 29 dní (tzv. plné), nebo 30 dní (tzv. umenšené). Původně se nový měsíc určoval dle Měsíce. Nový měsíc započíná objevením prvního srpečku Luny, tedy novoluní. Od poloviny 4. století jsou začátky měsíců určovány dle přesně vypočítaného kalendáře. Dodnes používaný židovský kalendář zůstal nezměněný od 10. století. Hebrejské měsíce se počítají od prvního jarního měsíce, který se nazývá nisan. Měsíce nisan, sivan, av, tišri, ševat a během přestupného roku adar I. jsou vždy plné ; ijar, tamuz, elul, tevet a adar II. vždy umenšené. Počet dní v měsíci se mění u měsíců chešvan a kislev. V hebrejském kalendáři může mít rok 353 dny, popřípadě 354 či 355 dnů. Období mezi 1. nosanem a 1. tišri trvá 177 dní. Dny začínají a končí západem slunce. Týden tvoří sedm dní. Ty jsou označovány řadovými číslovkami (první, druhý atd.) Sedmý den se nazývá šabat. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Obr. 2: Židovský kalendář (zdroj: 14

16 Synagoga Místem, kde se odehrávaly židovské bohoslužby, se po zničení jeruzalémského chrámu roku 70, stala synagoga. Slovo synagoga pochází z Řecka a její význam je shromáždění, podobně jako v hebrejštině dům shromáždění. Synagoga slouží nejen k bohoslužbám, ale také k výuce a společenskému kontaktu. Nejdůležitějším duchovním vůdcem obce je rabín, jehož jedním z hlavních úkolů je kazatelství. Nejvýznamnější částí synagogy je svatostánek, kde je skryto to nejcennější a to Tóra. Tóra je při předčítání pokládána na zvláštní stůl. Můžeme zde také vidět symbol sedmiramenného svícnu, jinak zvaný menora, která se stala státním znakem izraelského státu. K zařízení synagogy dále patří svícny, lavaba (umyvadla), tabulky s texty požehnání a pokladničky. Při obvyklých židovských bohoslužbách se muži a ženy modlí odděleně. Proto se zde nalézá zvláštní modlitebna určená pouze pro ženy, která se nazývá ezrat našim neboli nádvoří žen. V České republice můžeme nalézt více než 200 synagogálních budov, jež v dnešní době neslouží k tradičním bohoslužbám, nýbrž zůstávají cennými památkami. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Nejvýznamnějšími synagogy v České republice jsou: Synagogy v pražském Starém Městě Synagoga v Holešově Synagoga v Kolíně Synagoga v Boskovicích 15

17 Tóra Tóra neboli zákon je základním dokumentem v judaismu, který dává základ celému pozdějšímu židovskému právu. Jedná se o prvních pět knih hebrejské bible. Tyto knihy jsou také označovány jako pět knih Mojžíšových. V Tóře jsou dále obsaženy další dvě části. Snachu a Ústní zákon což znamená tradiční interpretaci textu. Jsou zde zaznamenány příběhy Adama, Noeho, židovských praotců, proroka Mojžíše a v neposlední řadě 613 židovských přikázání. Obsahem Tóry je kontinuální příběh, počínající stvořením světa a konče smrtí Mojžíše, před tím, než Židé vstoupí do Kanánu. Tóra je svitek, který je tvořen spojením jednotlivých dílů pergamenu. Její délka je několik desítek metrů a je navíjen na dvě dřevěné tyče. Text Tóry je napsán ručně, dle starověké písařské tradice. Je zde používáno hebrejské čtvercové písmo bez značek pro samohlásky. (Židovské muzeum v Praze, 1997) K výbavě Tóry dále patří ukazovátko, sloužící k sledování předčítaného textu. Lidská ruka se posvátného textu nesmí dotknout. Tóra je také ozdobena štítem a dvěma nástavci s četnými zvonečky. (Fishbane, 1993) Obr. 3: Tóra (zdroj: 16

18 2.2.1 Svátky předepsané Tórou Šabat Šabat, neboli den odpočinutí, je v judaismu považován jako nejdůležitější svátek. Připadá na sedmý den v týdnu čili sobotu. Židé dle biblického příběhu považují neděli za první den v týdnu. O šabatu hovoří čtvrté přikázání Desatera: Pamatuj na den odpočinku, abys jej světil! (Druhá kniha Mojžíšova 20,8). V tento den si má člověk fyzicky odpočinout. Předpisy z dávných dob jsou přizpůsobovány dnešní době. Jedním ze zákazů je, že se při šabatu nesmí rozdávat oheň do dnešní doby je to přeneseno v podobě zákazu kouření, ježdění automobilem či zapínání elektrických spotřebičů. Tato omezení dávají člověku čas na přátele, rodinu a sebe samého. K dalším zvyklostem také patří sváteční oděv, jídlo, zpěv šabatových písní či návštěva známých. Šabat začíná již v pátek podvečer rozsvícením dvou šabatových světel. Ty jsou tvořeny svíčkami či olejovými lampami. Světla zapalují ženy. Při tomto pronáší motlitby za blaho rodiny. V páteční bohoslužbě jsou předčítány žalmy. Bohoslužbu zakončuje kantor, který nad sklenicí vína žehná šabatu. Po příchodu ze synagogy, žehná otec svým dětem verši z bible. Následuje slavnostní večeře, kterou tvoří většinou ryba. Ranní bohoslužba je slavnostní. Vyvrcholením je předčítání pravidelného úseku z Tóry. Tóra je rozdělena do 54 částí zvaných sidra. Každý šabat je čtena jedna sidra, tudíž je během roku přečten celý její text. Druhou šabatovou hostinou je sobotní oběd. Zvykem bývá požehnání nad chlebem a zpívání šabatových písní během i po jídle. Během třetí šabatové hostiny je kázání. Jídlo je servírováno v synagoze mezi odpolední a večerní modlitbou. Po západu slunce a při východu prvních tří hvězd je pronášena večerní šabatová modlitba. Šabat je ukončen obřadem havdala. Při tomto, je zapalována svíce, která je tvořena čtyřmi propletenými prameny vosku s čtyřmi knoty. Dále je přednášena krátká modlitba nad hořící svící a žehná se nad vonným kořením. Třetí požehnání se pronáší nad 17

19 plamenem hořící svíce. Světlo svíce, připomíná první akt stvoření. Muž, kterým je havdala prováděna uchopí pohár vína a zapálenou svíci a pronese poděkování Hospodinu. Dík je za oddělení světla od tmy a všedních dnů ode dne svátečního. Poté ukončí šabat uhašením pohárem vína hořící svíci. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Vysoké svátky Židovské Vysoké svátky jsou jinak nazývány Dny bázně nebo deset dní pokání. Patří sem Nový rok, Den smíření a sedm dní mezi těmito svátky. Vysoké svátky se slaví první podzimní měsíc tišri. 1. a 2. tišri se slaví Nový rok, který je dle židovské tradice dnem stvoření světa. V tento den platí náboženská pravidla jako pro svátek šabat. Dále sem patří Den troubení, Den vzpomínání a Den soudu. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Náboženské slavnosti Chanuka Chanuka neboli Svátek zasvěcení je židovský svátek, který se slaví po osm dní v zimním období. Tato oslava asociuje pomoc boží v době nouze. Svátek připomíná vítězství Židů nad vojsky Antiocha IV., který v druhé polovině 2. stol. př.o.l. ovládal Zaslíbenou zemi po tři roky. Poté této události byl znovu zasvěcen jeruzalémský chrám k boží službě. K připomenutí této události se v židovských domech zapalují světla v osmiramenném svícnu, který se nazývá chanukija. V první den se rozsvěcí první svíce až osmý den, hoří svíce všechny. Mezi nejoblíbenější chanukové jídlo patří horké koblihy a k dětským svátečním hrátkám patří hra s vlčkem. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Purim Purim neboli svátek losů se slaví 14. den hebrejského měsíce adar (přibližně březen). Tento svátek je jedním z nejveselejších oslav v judaismu. Tento svátek je spojen textem biblické knihy Ester. (Židovské muzeum v Praze, 1997) 18

20 Lag be omer Svátek připadá na 18. ijar, k němuž náleží dvě významné události. První z nich líčí o ustání epidemie, jež usmrtila tisíce žáků významného talmudského učence, rabiho Akivy. (Schubert, 1992) Druhou význačnou událostí je smrt rabiho Šimona bar Jochaje ve 2. století. Tento den je dle Židů oslavován jako svátek učitelů a žáků. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Tu bi ševat Svátek nepatří k historickým událostem, ale k etapě přírody, jež je nazývána Nový rok stromů. V tento den se sází stromky a požívá se ovoce jako připomínka blahodárnosti přírody. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Běh života a domácí zvyklosti Narození Spolu se zachováním svátku šabat se jedním z historicky nejdůležitějších symbolem judaismu stala obřízka. Příkaz obřízky je nazýván jako smlouva Abrahámova: Každý, mužského pohlaví, jemuž je osm dní, ať je u vás obřezán (První kniha Mojžíšova, 17, 12). První religiózním obřadem po zrození chlapce je obřízka. Obřízkou je vyjadřována idea, že tělesnost a pudovost mají být podřízeny vyššímu, mravnímu zákonu. Koná se osmý den po narození. Může být provedena v porodnici, doma či v synagoze mohelem, který má potřebné lékařské a náboženské vědomosti. Při obřadu je chlapec držen kmotrem, dále jsou přítomni rodiče dítěte a hosté. Po požehnání je chlapci přiděleno hebrejské jméno, dle tradice je jeho součástí i jméno otce. Dívky získají své jméno dříve než chlapci. To je jim přiděleno při prvním šabatu po narození. Dalším náboženským zvykem při narození, je Výkup prvorozeného. Prvorození chlapci jsou od Hospodina symbolicky vykoupeni. Tento obřad upamatovává desátou egyptskou ránu, kdy byli prvorození Izraele ušetřeni a stali se zasvěcenými Bohu. Tento obřad se koná 31. den po zrodu chlapce. (Židovské muzeum v Praze, 1997) 19

21 Dospělost Významnou událostí v životě Židů je dosažení náboženské dospělosti, kdy při jejím dosažení se chlapci stávají synem příkazu (bar micva) a dívky dcerou příkazu (bat micva). Od této chvíle nesou plnou zodpovědnost za své činy. Chlapci dospělosti dosahují ve věku 13. let. Dívky ve věku 12. let. Obřad bar micva se koná v synagoze první sobotu po 13. narozeninách chlapce. Zde poprvé oblečen do modlitebního pláště talitu a hebrejsky předčítá z Tóry. Při bat micva dívka zpravidla hovoří o vybraném náboženském tématu. Následuje slavnostní hostina a předání hodnotných dárků. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Manželství Jeden z hlavních příkazů Tóry praví: Ploďte a množte se. Proto je manželský svazek mezi mužem a ženou pokládán za posvátný. (Cohen, 2006) Svatební smlouva Při obřadu je uzavírána svatební smlouva (ketuba), ve které jsou zaznamenány práva a závazky manželů. Muž se při podpisu ketuby zavazuje, že se ke své ženě bude chovat s úctou a zabezpečí ji. Dále je zde uvedeno materiální zaopatření ženy v případě úmrtí může či rozvodu. Svatební smlouva zůstává výhradně ve vlastnictví ženy. Svatební obřad Svatební rituál se převážně koná v úterý. Zde se vychází z biblického příběhu o stvoření světa, Bůh o tomto dni dvakrát pravil, že je dobrý. Svatba se nikdy nekoná v smuteční či sváteční dny Izraele. Sňatek musí být uzavřen pod baldachýnem, který symbolizuje budoucí domov manželů. Pod něj jako první, v doprovodu rodičů, přichází ženich (hebrejsky chatan ). V bílém oblečená nevěsta ( kala ), jejíž obličej halí závoj, přichází v doprovodu rodičů po ženichovi. První a zároveň hlavní část obřadu zasnoubení, započne po tradičním zvyku, kde nevěsta nejprve musí sedmkrát obejít ženicha. Po rabínských požehnáních se ženich a nevěsta napijí vína z jednoho poháru. Nevěstě je nasazen na ukazováček pravé ruky prsten a ženich pronese prastarou formuli dle Talmudu: Budiž mi zasvěcena tímto prstenem podle zákona Mojžíše a Izraele. 20

22 Po přečtení svatební smlouvy a podepsání smlouvy ženichem začíná druhá hlavní část obřadu - vlastní sňatek (hebrejsky nisuin ). V této části obřadu novomanželé společně vypijí druhý pohár vína a naslouchají sedmi rabínským svatebním požehnáním. Obřad je ukončen rozbitím skleněného poháru ženichem. Přítomní hosté na tuto skutečnost zvolají mazal tov hodně štěstí! Tato tradice lidem připomíná, že ani ve šťastných chvílích svatby, nemají zapomínat na vážnost a závaznost tohoto obřadu. Střepy rozbitého poháru dále evokují zničený jeruzalémský chrám. Následuje hostina. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Úmrtí Dle judaismu nesmí být nemocný či umírající člověk opuštěn, o jejich duchovní potřeby dbá pohřební bratrstvo. Tato tradiční instituce (hebrejsky chevra kadiša ), pomáhá také pozůstalým a lidem, kteří se ocitli v nouzi. Jejich pomoc tkví v projevech podpory, útěchy, pomoci při přípravě pohřbů a v neposlední řadě poskytuje i pomocnou ruku rodinám bez živitele, sirotkům a chudým. Stát se členem pohřebního bratrstva je velkou poctou. Bible praví prach jsi a v prach se obrátíš, proto se v judaismu odmítá kremace a lidé jsou ukládání pouze do země. Pohřby se tradičně provádí co nejdříve, nejlépe v den úmrtí. Před uložením do hrobu se provádí rituální očištění zesnulého. Tělo je oděno do košile, spodků a rubáše ( kiltu ). Všechny části oděvu jsou bílé. Muži mají oděv doplněn o modlitební šál zbavený třásní a ozdob. Rakev je vyrobena z nehoblovaných prken, do ní se nesmí vkládat květy ani šperky. Důvodem tohoto zvyku je prostota pohřebních obřadů. Nejsou zde rozdíly mezi chudými a bohatými. Po modlitbách a smutečním proslovu rabína je rakev za pronášení žalmů nesena ke hrobu. Po spuštění rakve do hrobu, rabín pronáší krátkou modlitbu, poté jsou na rakev hozeny tři lopatky hlíny každým z přítomných. Na závěr obřadu je pronesena modlitba za zemřelé ( Kadiš ). Židé rozdělují tři období smutku. Tyto období vyjadřují stav duše postižené ztrátou blízké osoby. První a nejintenzivnější období zármutku ( šiva ) trvá po sedm dní, počínaje dnem pohřbu zesnulého. V těchto dnech truchlící pozůstalí ani nevychází z domu. Následuje třicet dní smutku (hebrejsky šelošim ). V tomto období se pozůstalí 21

23 vrací zpět ke svým povinnostem. Jeden rok, trvá třetí období smutku. V této době platí také specifické nařízení, zahrnující závazek zdržet se zábav. Pozůstalí v tuto se v tomto období musí modlit za zemřelé při veřejné bohoslužbě. Rok po úmrtí se zesnulému postaví kamenný pomník. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Židovský dům Od ostatních domů je dům židovský odlišen malou podlouhlou schránkou, upevněnou na pravém křídle dveří. Hebrejsky je nazývána mezuza. Připevněním mezuzy na dveře je plněno přikázání Páté knihy Mojžíšovi, kde stojí, že Židé mají své vyznání víry psát na veřeje svého domu a své brány. Mezuza obsahuje pergamen, na kterém jsou napsány verše z Písma. Je znamením náboženského vyznání. Upevnění mezuzy v doprovodu s požehnáním se nazývá zasvěcením domu. Mezuzy bývají vyrobeny z kovu či dřeva a mohou se lišit tvarem. Mezi další zvláštnosti vybavení židovských domů je mizrach neboli obraz, který je pověšen na východní zdi a značí směr modlitby k Jeruzalému. Dalším znakem židovské rodiny jsou modlitební knihy, duchovní literatura a další objekty sloužící k pobožnostem. (Židovské muzeum v Praze, 1997) Židovské stravovací zvyklosti Židovská kuchyně má také svá specifika a pravidla, které věřící dodržují. Hebrejsky se nazývají kašrut neboli rituálně čistý. Přesné stravovací předpisy určuje Tóra a Talmud. V Judaismu se dělí zvířata na rituálně čistá. Ze savců do této kategorie patří pouze přežvykující sudokopytníci jako je hovězí dobytek, ovce a kozy. Židé nesmí jíst vepřové, králičí či zaječí maso. Z ptáků nesmí pozřít dravce. I u rybího masa jsou vybrané druhy, které Židé nesmí jíst. Mezi tyto patří například jeseter. Dále bychom v židovské kuchyni nenašli připravené jídla z plazů, obojživelníků či korýšů. Příprava masa má také svá pravidla. Maso musí být rituálně čisté, tudíž musí být zvíře zabito přikázaným postupem. Další podmínkou je, že porážku smí vykonat pouze způsobilý řezník, který zvíře usmrtí čistým řezem. Dle Tóry je striktně zakázáno pozřít krev. 22

24 Další zvláštností v židovské kuchyni je oddělování mléčných a masitých potravin, které se nesmí jíst dohromady. Proto v košer kuchyni nalezneme dvě oddělené sady nádobí. (Židovské muzeum v Praze, 1997) 23

25 2.3 Židovský národ od 10. do 20. století První zmínky o dějinách Židů v Čechách sahají až do období raného středověku. Již v období romantismu vznikaly první legendy, které hovoří o jejich příchodu a prvním osidlování. Přesné datum osidlování však s přesností staveno není. Prvními obyvateli byli židovští kupci, kteří Čechami procházeli při své pouti za obchodem. Tento fakt dokládají dobové dokumenty. První stálá židovská obydlí se nacházela v Praze v podhradí, kde se dle dochovaných informací nacházel židovský hřbitov a synagoga. Ta byla zničena v první polovině 12. století, v průběhu bojů mezi přemyslovskými knížaty. Druhá osada, o níž jsou dochovány zprávy, se nacházela poblíž Vyšehradu a její vznik se datuje do 11. století. V druhé polovině 12. století byla založena další židovská osada a to na pravém břehu řeky Vltavy. Toto místo se stalo po tisíciletí hlavním náboženským, kulturním a ekonomickým centrem, které zde přetrvalo až do 20. století. Během 12. a 13. století počet obyvatel v osadách narůstal a vznikaly nové židovské obce. Židé v Čechách prosperovali až do doby, kdy nastala změna vztahů křesťanské Evropy k nim. Následně začali podléhat mnoha hospodářským i duchovním omezením. Poté, co jejich postavení bylo upraveno privilegiem krále Přemyslem Otakarem II., nastala pro ně stabilní právní situace. Od 12. století byla Praha jedním z důležitých míst pro židovské vzdělání tehdejší Evropy. Přestože privilegium Přemysla Otakara II. slibovalo Židům záštitu, docházelo i v českých zemích pod vlivem zhoršující se situace v Německu k pronásledováním. Židé byli nařknuti ze znesvěcování historie a nákazy moru. Během husitského hnutí se situace židovských obyvatel nadále zhoršovala a vedla k vyhnání Židů z královských měst. Konec 15. století se pro židovské občany stal přínosným. Opět začali prosperovat a za vlády císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. nastal zlatý věk českých Židů. Počátkem 16. století vzkvétalo pražské židovské město po stránce hospodářské, kulturní i společenské. 24

26 Těžké období přinesla morová epidemie, která vypukla roku 1680, zemřelo přes obyvatel ghetta a následný požár, který v roce 1689 nechal shořet velkou část židovské čtvrti. V této době se Praha stala jednou z největších židovských obcí v Evropě, žilo zde téměř obyvatel. Do této doby mělo povolení žít mimo ghetta pouze 240 Židů, převážně bankéřů, obchodníků a továrníků. Tato skutečnost se změnila v březnu roku 1849, kdy byla přijata ústava a Židé byli plně zrovnoprávněni. Bohužel tyto změny vedli k nenávisti k Židům. Stávali se pro občany mnohem více konkurenceschopní, což s sebou přineslo i nacionální nenávist. Po první světové válce, ve které muselo bojovat i velké množství Židů, se zrodila roku 1918 Československá republika. Poté židovská komunita musela snášet dvojí antisemitské vystoupení českého národa. Toto naštěstí netrvalo dlouho a brzy odezněly. Židé se aktivně účastnili na budování nového státu a začali zásadním způsobem ovlivňovat nejrůznější oblasti, jako politiku, průmysl, bankovnictví a obchod, vědu, kulturu. Po roce 1933, při nástupu nacismu v Německu, se Československo stalo jednou z imigrantských zemí německých židů. Na jaře roku 1938 začaly být okolnosti pro Židy v českých zemích závažné. Židé se postupně začali vylučovat ze společnosti. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 přešlo řešení židovské otázky do rukou německých okupačních úřadů. V tomto roce byly také zavedeny tzv. Norimberské zákony, což pro Židy znamenalo, že se stali občany druhého řádu. Dále následovalo vyhoštění Židů z významných pozic v zaměstnání, byli nuceni vykonávat nejtěžší práce, přišli o svůj majetek, o své peníze a cennosti. Začali ztrácet své postavení ve společnosti a nakonec z ní byli téměř vyloučeni a ztratili svá práva. Židovské obce byly postupně redukovány. Zásadním milníkem v této už tak nešťastné době se stal rok 1941, toho roku bylo z Prahy do Lodže transportováno tisíc lidí. Z Brna do Minska lidí. 25

27 Ke sklonku roku 1941 bylo vybudováno ghetto Terezín, které sloužilo jako transportní stanice českých Židů. Tímto začalo nejčernější a nejtragičtější období v dějinách židovství jejich vyvražďování. V lednu roku 1942 byly vysílány z Terezína transporty do Malého Trostince, Trhlinky, Ujazdowa, Rigy, později převážně do Osvětimi. V září a říjnu roku 1944 odjely z Terezína poslední transporty a prázdný Terezín se začal znovu naplňovat, tentokrát židy ze smíšených manželství. Nejrozsáhlejší hromadná vražda českých Židů se stala v noci z 8. na Tuto noc byl vyvražděn první český rodinný tábor v Birkenau. Z předpokládaných židovských obyvatel Čech a Moravy jich bylo v koncentračních táborech usmrceno přes Po konci války zde žilo pouhých Židů, naneštěstí se zde často setkávali s přetrvávajícím antisemitismem. Navrácení jejich majetku znepříjemňoval zdlouhavý proces a ve většině případu k němu nedošlo vůbec. V letech 1948 a 1949 emigrovalo z Čech a Moravy přes Židů. Převrat v roce 1989 se stal příznivým mezníkem pro další pokračující dějiny Židů v České republice. (Nosek, Krejčová, 1995) 26

28 2.4 Památky Třebíče Bazilika sv. Prokopa Bazilika sv. Prokopa je románsko-gotická stavba z 13. století, která se řadí mezi nejpozoruhodnější stavby v českých zemích a střední Evropě. Proto také byla zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Původně byla Bazilika sv. Prokopa dřevěný klášterní kostel, který byl mnichy nechán zasvěcen sv. Benediktovi. Následně byla zbudována kamenná bazilika, která byla zasvěcena Panně Marii. Objekt byl v uplynulých stoletích mnohokrát poničen. Nejdříve v období husitských válek, následně králem Uher Matyášem Korvínem či dalšími pohromami, které se během staletí udály. Klášter zanikl v roce 1525, poté se bazilika začala využívat k světským účelům. Sv. Prokopovi byla bazilika zasvěcena roku K výrazným stavebním úpravám došlo v období baroka. Dnešní podobu dostala v letech Bazilika vystavěna v románském slohu, který jen na první pohled patrný například severním portálem s předsíní, sdruženými okny, trpasličí galerií na apsidě a dalšími prvky, které jsou charakteristické pro románský styl. Gotický styl zde můžeme vidět například ve výzdobě opatské kaple, kterou zdobí gotické nástěnné malby. Areál baziliky Sv. Prokopa tvoří dále zámek a klášter, které vznikaly již od roku Dříve dřevěné stavby byly nahrazovány stavbami kamennými. Zásadní přestavbou prošla v 30 až 70 letech 13. století. Smil Osovský z Doubravice dal budovám konečnou podobu. Proměnil ji v renesanční zámek. Budova klášterní klauzule byla zvýšena o jedno patro, bylo přistavěno jihozápadní křídlo zámku ze severní strany. Podobu, v jaké baziliku můžeme spatřit dnes, dostala v letech 20. století. Dnes zde také můžeme najít městské muzeum, přesněji Muzeum Vysočiny Třebíč. (Město Třebíč, 2006) 27

29 Obr. 4: Návštěvnost turistických informačních center v Třebíči v letech (zdroj: Židovská čtvrť První písemná zmínka o přítomnosti Židů v Třebíči se datuje k roku Již od středověku sídlili v blízkosti benediktinského kláštera, dále např. na Stařečce a Podklášteří. V Podklášteří se postupně započalo stavět židovské město. Rokem oficiálního ustanovení židovského ghetta je rok 1723, kdy tamější majitel třebíčského panství Jan Josef z Valdštejna nařídil křesťanským obyvatelům Podklášteří, aby prodali svůj majetek Židům. Dalším krokem, který vedl k oddělení Židů od ostatních obyvatel, bylo postavení separačních zdí. Výstavba židovského města vedla dle toku řeky Jihlavy, která určovala hranice ghetta. (Město Třebíč, 2006) Přední synagoga Přední, jinak Starou synagogu, můžeme nalézt na západním okraji bývalé židovské obce. Její výstavba se pravděpodobně datuje mezi roky V roce 1857 zde došlo k požáru, po kterém nastaly největší stavební zásahy, a v roce následujícím prošla synagoga novogotickou přestavbou, kdy byl originální vchod přesunut z jižní strany 28

30 na stranu západní. Od poloviny 20. století Přední synagogu převzala Církev československá husitská. (Město Třebíč, 2006) Zadní synagoga Zadní jinak nazývána jako Nová synagoga, byla zbudována kolem roku Můžeme zde nalézt mnoho renesančních rysů. Konec 17. století nebyl pro osud synagogy velmi šťastný, jelikož vrchnost nařídila demolici synagogy. K jejímu zbourání nakonec nedošlo, ale byla sražena její střecha. Poté budova začala chátrat. Oprávnění k novému zastřešení objektu a jejímu dalšímu využívání k bohoslužbám, bylo získáno v roce Oprava trvala již do roku 1707, kdy byl interiér vydekorován jednou z nejkrásnějších barokních výmaleb na Moravě. (Město Třebíč, 2006) Židovský hřbitov Třebíčský židovský hřbitov byl v roce 2003 zapsán do světového seznamu UNESCO. Vznikl v 1. polovině 17. století na severním svahu Hrádku. S židovskou čtvrtí ho váže vozová cesta. Nalezneme zde kolem hrobů a náhrobků. V roce 1903 zde byla zbudována nová obřadní síň, kde se od této doby konaly pohřby. V areálu hřbitova dále nalezneme památník židovských vojáků z 1. světové války a památník obětí rasové genocidy za 2. světové války. (Město Třebíč, 2006) 29

31 3 Praktická část 3.1 Osobní rozhovor s paní Urbanovou Na základě zpracování této bakalářské práce jsem se v Třebíči setkala s paní Urbanovou, která mě díky svým zážitkům a znalostem židovské kultury a historie zasvětila do života Židů v Třebíči. Tato schůzka byla velmi zajímavá, a proto jsem ji použila v této práci. Při vzpomínce na dětství paní Urbanové jako první vytane na mysl rok Bylo jí právě šest let, když 19. května byli vyzváni Židé z Třebíče, aby se den na to shromáždili v budově gymnázia, pouze s nejnutnějšími věcmi. Odtud pak bylo 280 z nich posláno transportem do Terezína. V tomto roce započala nešťastná doba pro židovské rodiny v Třebíči. Židovské ghetto bylo hlídáno gestapem. Jeho obyvatelé tak byli vyčleněni ze společnosti. Děti ve věku od 6 let musely na levé straně prsou nosit židovskou hvězdu. Dalším omezením byl zákaz vycházení z domu po osmé hodině večer a Židé směli pobývat pouze v dnešní židovské čtvrti, Podklášteří a židovském hřbitově, kde paní Urbanová, podle jejích slov, strávila dětství. Dětí v mém věku tu moc nebylo a ostatní nežidovské děti se s námi bavit nesměly. Nedivím se jim, v té době panoval strach a každý se o sebe a svou rodinu bál. Proto jsem skoro celé dětství strávila na třebíčském židovském hřbitově. V roce 1944 začali být deportováni i Židé ze smíšeného manželství, do této skupiny patřila i rodina paní Urbanové. Její rodiče byli toho roku posláni do Terezína a už nikdy se nevrátili. Poté vyrůstala s babičkou křesťanského vyznání. Tradice a zvyky s židovstvím spojené zná, ale nikdy je nedodržovala. Ano, jsem napůl Židovka, ale tak jsem se narodila, to neovlivním, vyznávám však křesťanskou víru. To modlitby a Bible mi pomohly a dovolily odpustit. V synagogách v Třebíči se už bohoslužby nekonaly, a tak věřící Židé museli navštěvovat synagogy v Brně. Po válce se z dvou set osmdesáti deportovaných Židů vrátilo deset. A při těchto slovech mi ukazuje seznamy se jmény zesnulých. Ve složkách s tímto dokumentem má uschovanou i žlutou šesticípou Davidovu hvězdu s nápisem Jude. Při pohledu na důkazy této strašné doby je až nemožné uvěřit, čeho jsou lidé schopni. Poté přišel do místnosti syn paní Urbanové, který se zabývá židovskou kulturou a objasnil mi tak některé zvyklosti z židovské kultury, které jsou také uvedeny 30

32 v této práci. Tento rozhovor byl velice zajímavý a jsem vděčná paní Urbanové, že se se mnou podělila o svůj příběh. 31

33 3.2 Dotazníkové šetření Pro praktickou část bakalářské práce jsem si vybrala vytvoření atraktivní turistické trasy pro tuzemské i zahraniční turisty v souvislosti s židovskou kulturou u nás. Abych zjistila, která místa se turistům v souladu s tímto tématem zdají zajímavá, použila jsem dotazníkové šetření. Na základě těchto výsledků jsem následně vytvořila turistikou trasu Metodika práce Výběr respondentů byl zcela náhodný. Dotazníkové šetření probíhalo osobním setkáním, dále jsem využila elektronickou formu rozesílání a vyplňování dotazníku, který byl předem sestaven. Sběr dat probíhal v období od ledna do dubna roku 2012 na vzorku 100 osob. Dotazník se skládá ze čtrnácti otázek. Otázky by se daly rozdělit do dvou skupin. První část dotazníku byla zaměřena na zjištění informací o respondentovi, v druhé části dotazníku jsem se snažila zjistit, jaké podvědomí má český turista o židovské kultuře a zda by chtěl navštívit místa s tímto spojené. Byly použity otázky otevřené, uzavřené i polootevřené. Od osmé otázky dotazníku, odpovídali pouze ti respondenti, kteří by se chtěli zúčastnit zájezdu s židovskou tematikou. 32

34 3.2.2 Výsledky šetření Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? Z první otázky vyplývá, že bylo osloveno přibližně stejné množství mužů a žen. Přesněji 58 % žen a 42 % mužů. Graf 1: Jaké je Vaše pohlaví? (zdroj: vlastní řešení) 33

35 Otázka č. 2: Jaká je Vaše věková skupina? Jelikož věk turistů má v cestovním ruchu velký význam pro utvoření trasy, výběr nabízených služeb či harmonogram, byla otázka týkající se věku respondentů nepostradatelná. Mojí snahou bylo, aby se dotazníkového šetření zúčastnily všechny věkové kategorie. Do kategorie do 20. let bylo dotázáno 21% respondentů, do kategorie spadá 32% respondentů, kolonku zaškrtlo 14% respondentů, let bylo dotázáno 18% a nad 50 let bylo 15% dotazovaných. Graf 2: Jaká je Vaše věková skupina? (zdroj: vlastní řešení) 34

36 Otázka č. 3: Jaké je Vaše ekonomické postavení? Další z otázek týkající se zjištění informací o respondentovi bylo ekonomické postavení dotazovaných. Bylo dotázáno 35% studentů, počet zaměstnaných respondentů je 42%, nezaměstnaných je 8% a počet odpovídajících v důchodu je 15%. Graf 3: Jaká je Vaše ekonomická situace? (zdroj: vlastní řešení) Otázka č. 4: Zajímáte se o židovskou kulturu? Na otázku Zajímáte se o židovskou kulturu? odpovědělo 37% respondentů kladně, trochu se zajímá 14% dotazovaných a zbylých 49% dotazovaných se o židovskou kulturu nezajímá vůbec. Graf 4: Zajímáte se o židovskou kulturu? (zdroj: vlastní řešení) 35

37 Otázka č. 5: Jaká místa, v souvislosti s židovskou kulturou, byste chtěl/a navštívit? Otázka číslo pět, je zaměřená na místa spojená s židovskou kulturou, které by respondenti rádi navštívili. Největší procento dotazovaných 31% by rádo navštívilo bývalý koncentrační tábor Terezín. Židovské památky v Praze a Brně by zhlédlo 18% a v Třebíči 12% respondentů. Památky v Mikulově a v Boskovicích chce vidět téměř stejné procento odpovídajících, tedy 9% a 8%. Odpověď Jiné zaškrtli 4% dotázaných. Graf 5: Jaká místa, v souvislosti s židovskou kulturou, byste chtěl/a navštívit? (zdroj: vlastní řešení) 36

38 Otázka č. 6: Jaká jiná místa byste chtěli navštívit? V následující otázce měli dotazující zaznamenat místa, která navštívili, ale nebyly uvedeny v předchozím seznamu. Nejčastěji uváděným místem byla Osvětim, ta se bohužel nenachází v České republice, tudíž jsem ji do práce nezahrnula. Otázka č. 7: Chtěl/a byste se zúčastnit zájezdu po památkách židovství? Z následující otázky jsem chtěla zjistit, jaké procento lidí ze sta dotazovaných by se chtělo zúčastnit zájezdu po památkách židovství. Z dotazníkového šetření vyplývá, že by se zúčastnilo 48% respondentů. Zbylých 52% by o tento zájezd nemělo zájem. Graf 6: Chtěl/a by jste se zúčastnit zájezdu po památkách židovství? (zdroj: vlastní řešení) 37

39 Otázka č. 8: Kolik dní by jste věnoval/a tomuto zájezdu? Otázka číslo osm zjišťuje, na kolik dní by byl zájezd ideální. Přes polovinu dotazovaných, přesněji 56%, by si přálo zájezd na dva dny. 23% respondentů by zájezd chtěli na více než dva dny a zbylých 21% se přiklání k jednodennímu zájezdu. Graf 7: Kolik dní, byste tomu věnoval/a? (zdroj: vlastní řešení) 38

40 Otázka č. 9: Pokud by se jednalo o vícedenní zájezd, jaký typ ubytování byste požadoval/a? Vzhledem k tomu, že na předchozí otázku odpovědělo 56% dotazovaných, že by chtěli dvoudenní zájezd, zajímá mne, jako formu bytování by respondenti zvolili. 53% dotázných by zvolilo jako variantu ubytování penzion, 32% hotel a zbylých 15% by chtěli být ubytování na ubytovně. Graf 8: Pokud by se jednalo o vícedenní zájezd, jaký typ ubytování byste požadoval/a? (zdroj: vlastní řešení) 39

41 Otázka č. 10: Měl/a byste zájem zúčastnit se přednášky o židovské kultuře? Z důvodu možnosti uspořádat přednášku o židovské kultuře byli respondenti dotázáni, zda by o takový seminář měli zájem. Překvapivá většina dotázaný, celých 86%, odpověděla kladně. Zbylých 14% odpovídajících by o toto zájem neměla. Graf 9: Měl/a byste zájem zúčastnit se přednášky o židovské kultuře? (zdroj: vlastní řešení) 40

42 Otázka č. 11: Měl/a byste zájem zúčastnit se přednášky o holocaustu? Následující otázka byla podobného rázu jako otázka předchozí. S tím rozdílem, že by se jednalo o přednášku o holocaustu. Toto téma by zajímalo téměř všechny účastníky. Celých 95% by si tuto přednášku během zájezdu rádo vyslechlo. Nesouhlasí pouze 5%. Graf 10: Měl/a by jste zájem zúčastnit se přednášky o holocaustu? (zdroj: vlastní řešení) 41

43 Otázka č. 12: Chtěl/a byste, aby bylo součástí zájezdu občerstvení? Vhledem k tomu, že tento dotazník bude použit při vytváření turistické trasy, zajímalo mne, jestli by turisté chtěli, aby součástí zájezdu bylo zajištěno občerstvení. Z výsledku šetření je patrné, že celých 89% dotazovaných by mělo občerstvení zajištěno, pouhých 11% odpovídajících by si občerstvení zajistilo samo. Graf 11: Chtěl/a byste, ab bylo součástí zájezdu zajištěno občerstvení? (zdroj: vlastní řešení) Otázka č. 13: Jakou formu stravování by jste zvolil/a? Nyní se nabízí otázka jakou formu stravování by si zúčastnění přáli. Polopenzi by vyžadovalo 68% dotázaných, snídaně 26% a plnou penzy by chtělo pouze 6% respondentů. Graf 12: Pokud ano, jakou formu stravování byste si přál/a? (zdroj: vlastní řešení) 42

44 3.3 Vytvoření atraktivní turistické trasy v souvislosti s židovskou kulturou u nás Stručný popis míst, která jsou zahrnuta v turistické trase Třebíč Památky Třebíče jsou uvedeny se stručným popisem v kapitole 5. Obr. 5: Mapa židovských památek v Třebíči (zdroj: 43

45 Velké Meziříčí Židovské město Město Velké Meziříčí nabízí také památky spojené s židovskou kulturou. K zhlédnutí je tu například Židovské město, které dnes nalezneme v místě, kde se kříží ulice Vrchovecká a Novosady, v této ulici najdeme na domu č. p. 118 zachovalou stopu po umístění schránky s mezuzou. Stará synagoga Stará synagoga pochází z konce 17. století a je orientována k východu. U východní zdi se nachází svatostánek a řečniště je umístěno uprostřed. Kolem stěn se nachází 85 sedadel pro muže. Dalších 63 sedadel na galerii, určené pro ženy, bylo přístupné zvláštním schodištěm zvenčí. Na synagoze můžeme nalézt také barokní prvk, jako je klasicistní portál hlavního vchodu, který se datuje do druhé poloviny 18. století. Jsou zde kované dveře, které zdobí hebrejský nápis z roku po otevření nové synagogy, byla tato užívána jako sklad. Nyní slouží, již od roku 1996, jako výstavní síň muzea. Nová synagoga Hlavním důvodem výstavby nové synagogy byl vzrůstající počet obyvatel v židovské obci. Stará synagoga byla k jejich shromažďování nedostačující. Nová synagoga byla vybudována již za hranicemi bývalého židovského ghetta. K dokončení této stavby došlo Jejím autorem byl vídeňský architekt August Prokop. Okna jsou zdobena tradičním židovským symbolem, Davidovou hvězdou. Nad vchodem můžeme nalézt hebrejské citáty z Bible. Interiér synagogy je modernějšího pojetí. Řečniště se nacházelo u svatostánku a lavice byly umístěny rovnoběžně. Svůj účel plnila do roku 1940, kdy byla poničena nacistickými vandaly. Po roce 1943 sloužila jako skladiště německé armády. Po restituci je budova využívána k obchodním účelům. 44

46 Dům č. p škola a byt kantora Tento dům se nachází mezi Starou a Novou synagogou. V zadní části budovy se nacházela škola, která vznikla roku Dále sloužila v první polovině 20. století jako zimní modlitebna. Bohužel byla v 60. letech 20. století zničena a dnes z ní zůstali k vidění pouze obvodové zdi. Dům č. p dům Šámese a rituální lázeň Dům je umístěn nedaleko Staré synagogy. Zde můžeme vidět rituální lázeň mikve. Židovský hřbitov Židovský hřbitov se nachází v ulici Bezděkov. Jeho rozloha je m². K vidění je tu také kamenná deska s hebrejským textem modlitby za zemřelé, kadiš. Na hřbitově je více než hrobů. Nejstarší se datuje k roku Nápisy na náhrobcích jsou psány hebrejsky, od 19. století německé a nalezneme zde i české a to z 20. století. Obřadní síň z roku 1880 je situována nedaleko vstupní brány. [1] Obr. 6: Mapa Velké Meziříčí s vyznačenými židovskými památkami (zdroj: 45

47 Brno Synagoga Brno je výjimečná především tím, že dodnes plní svůj účel. Stavbu navrhl architekt Otta Eiselr. Další zajímavostí je, že zde návštěvníci, po domluvě mohou použít rituální lázeň mikve, která byla vystavěna v budově Židovské obce v Brně. Židovský hřbitov Židovský hřbitov, který se v Brně nachází, byl založen roku 1852 v Židenicích. Je zde pochováno mnoho známých osobností, mezi které patří rabíni, rytíři či herci. [2] Boskovice Boskovice byly obydleny ve 14. století a jsou jedním z center moravských Židů. Původně se zde nacházelo 138 domů, dodnes se jich dochovalo 79. Nalezneme zde bývalou školu, lázně, špitál, rabinát, bránu do ghetta či kašnu. Je zde také barokní synagoga s cennou výmalbou interiérů hebrejskými liturgickými texty, datující se k roku V roce 1991 prošla celkovou opravou. Tamější hřbitov byl založen maximálně v 16. století. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku [3] Mikulov Jedna z částí Mikulova je od poloviny 15. století osídlena židovským obyvatelstvem, v tomto místě se postupně zrodilo židovské ghetto. Centrum ghetta tvořily dnešní ulice Husova, Alfonse Muchy a Brněnská. 45 budov je kulturní nemovitou památkou, a to díky svým architektonickým prvkům. Naučná stezka židovskou čtvrtí Tato téměř kilometrová trasa nabízí 13 zastavení, která nám nabídnou zhlédnout dochované památky. Je zde možno vidět i mikve, která byla objevena teprve roku 2010 při archeologickém průzkumu. Synagoga Synagoga je skvostem Moravy, jelikož je jedinou dochovanou synagogou takzvaného polského typu. Její výstavba se datuje k polovině 16. století. Dnešní podobu má již od roku 1719, kdy byla po požáru zrekonstruována. 46

48 Židovský hřbitov Je jedním z nejvýznamnějších tohoto druhu na Moravě. Nejstarší náhrobek je z roku [4] Praha Jak jsem již zmínila, Praha byla původním útočištěm židovského obyvatelstva v Čechách a na Moravě. Proto zde najdeme největší množní židovských památek. Vybrala jsem místa, které by turista při návštěvě Prahy v souvislosti s židovskou kulturou neměl vynechat. Můžeme se tu dozvědět mnoho doplňujících informací o jejich tradicích, náboženství či pohromách 2. světové války. Mezi tyto památky patří: Obřadní síň v Praze (Josefov) v budově starého židovského hřbitova dnes můžeme nalézt muzeum s expozicí pohřbívání Starý židovský hřbitov je jednou z nejzachovalejších a zásadních památek v Praze. Nejstarší náhrobek se datují již k roku Dnes zde můžeme nalézt téměř náhrobních kamenů. Mezi nejvýznamnější osoby, které zde byly pohřbeny, patří například velký náboženský učenec a pedagog rabi Jehuda Liwa ben Becalel, jinak známý jako rabi Löw (zesnul roku 1609), s ním se váže pověst o vytvoření golema. Židovské muzeum v Praze Klausová synagoga tato barokní budova zhotovena roku 1694 dnes slouží jako stálá expozice Židovského muzea Židovské zvyky a tradice. Maiselova synagoga nachází se v Maiselově ulici. Její založení se datuje k roku V současnosti je jedním z míst Židovského muzea, kde se nachází stálá výstava o dějinách Židů v Čechách a na Moravě. Pinkasova synagoga synagoga je určena jako památník obětem holocaustu. Vnitřní zdi budovy jsou pokryty jmény českých Židů, kteří během 2. světové války zemřeli v koncentračních táborech či jiných nacistických vražd a nejsou pohřbeni. Také zde najdeme expozici Dětské kresby z Terezína

49 Staronová synagoga tato synagoga patří mezi nejstarší a v Evropě. Dodnes je využívána k náboženským obřadům. Její vznik se datuje k polovině 13. století. Jubilejní synagoga byla vybudována v letech jako odškodnění za zničené synagogy pražského ghetta. Je to nejnovější a největší synagogální stavba pražské židovské obce. Je využívána k bohoslužbám. Nový židovský hřbitov na Olšanech byl založen v roce V současnosti je jediným židovským hřbitovem, kde se stále pohřbívají lidé židovského vyznání. Dnes je zde pohřbeno přibližně zesnulých. Je desetinásobně větší než Starý židovský hřbitov - je zde pochován například spisovatel Franz Kafka či Jiří Orten. [5] Památník Terezín V Terezíně můžeme vidět několik expozic. Patří sem: Malá pevnost byla využívána v letech jako věznice pražského gestapa. Svědčí o pronásledování českého národa za nacistického režimu. Ve 2. světové válce a zaznamenává osudy českých vězňů odvezených do jiných koncentračních táborů německé říše. [6] Muzeum ghetta nachází se v bývalé budově terezínské školy. Bylo zprovozněno roku Tato expozice je zajímavá také tím, že byla zbudována s bývalými vězni koncentračního tábora. Probíhají zde krátkodobé výstavy, či promítání dokumentárních filmů. Je zde možnost nákupu suvenýrů. [7] Kolumbárium, obřadní místnosti a ústřední márnice nalezneme zde expozici Pohřební obřady v ghettu a ústřední márnice. [8] Bývalé krematorium na židovském hřbitově v této části Terezínského objektu nalezneme stálou expozici Úmrtnost a pohřbívání v terezínském ghettu. [9] 48

50 Modlitebna z doby terezínského ghetta a replika mansardy modlitebna byla objevena počátkem 90. let 20. století. Dříve sloužila k bohoslužbám. Jsou zde k vidění odborné nástěnné malby s texty a tímto je velmi unikátní. [10] Replika mansardy byla rekonstruována a zpřístupněna v budově bývalých Magdeburských kasáren, aby byly návštěvníkům lépe přiblíženy ubytovací podmínky v ghettu. Dále zde byly objeveny pozůstatky jednoho z tzv. kumbálků. To sloužily jako nouzové ubytování. V tomto případě se jednalo o příbytek řemeslníků, kteří pracovali v ghettu. Dnes je toto místo také zrekonstruované a nabízí tak udělat si představu o podmínkách, ve kterých zde lidé přežívali. [11] Stálá expozice ČR v Osvětimi Stálá expozice ČR v Ravensbrücku Horská synagoga Hartmanice Jelikož se židovská komunita v Hartmanicích rozrůstala, rozhodla se Židovská obec pro stavbu synagogy a to v roce Stavba budovy trvala tři roky a během této doby vznikl objekt s jedinečnými prostory. Synagoga během let vystřídala spoustu majitelů a byla využívána i k jiným účelům než byla původně určena modlitbám. Dnes zde můžeme nalézt stálou expozici Spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě. Tato expozice je zajímavá především tím, že poukazuje na vztahy mezi rozdílnými národnostmi i náboženskými skupinami. Tento fakt je zde zdokumentován na historických fotografiích a dalších zachovalých dokumentech. Expozice návštěvníka seznámí s šumavskou historií, a to od jejího osídlení přes období největší prosperity řemesel a turistiky až po pád vzájemného soužití, které bylo způsobeno nacismem a komunismem. Nechybí zde ani témata často opomíjená jakožto perzekuce Židů za 2. světové války, vysídlení Němců po roce 1945 či dopadu železné opony na Šumavu. 49

51 Raritou expozice je vystavená korespondence nacistických úřadů v Hartmanických, které pojednávají o konfiskaci synagogy a majetku místní židovské obce. Dále zde můžeme nalézt dokumenty o pochodu smrti z 2. světové války. [12] 3.4 Vytvoření turistické trasy V praktické části bakalářské práce se zabývám vytvoření zajímavé trasy v souvislosti s židovskou kulturou. Výsledky vyhodnocení dotazníkového šetření mi poskytly představu o tom, které z židovských památek by turista rád navštívil. Na základě těchto výsledků jsem navrhla dvě turistické trasy, ve kterých jsou uvedena atraktivní místa židovské kultury, dále jsem do práce zahrnula místa, kde je možné se občerstvit či ubytovat. V trase jsou uvedena výše vypsaná místa. Trasa A je časově a fyzicky náročnější, než trasa B. Trasa A 1. Den Trasa začíná v srdci Vysočiny v Třebíči. Zde jsou k vidění skvosty z židovské kultury, které byly v roce 2003 zapsány na seznam UNESCO. Nejdříve navštívíme Zadní synagogu, Židovské muzeum a Židovskou čtvrť. Poté si turisté vyslechnou pár slov k židovské kultuře v zajímavé přednášce. Po semináři bych turistům doporučila občerstvit se v restauraci Zátiší, která se nachází v Židovské čtvrti. Poslední zastávkou v Třebíči bude židovský hřbitov, odkud nás následně odveze autobus do Velkého Meziříčí. Trasa Třebíč Velké Meziříčí je dlouhá 22 km. Po příjezdu do Velkého Meziříčí navštívíme Židovské město, Starou synagogu, Novou synagogu, dům č. p a dům č. p Občerstvit se zde můžete například v restauraci jménem Jelínkova vila, která nabízí širokou škálu pokrmů a zavděčí se tak i gurmánům. Pokud byste si chtěli dopřát šálek dobré kávy, doporučuji například kavárnu Café Time. Z Velkého Meziříčí se přesuneme do Brna, kde se ve večerních hodinách ubytujeme v Penzionu U Doležalů. Trasa Velké Meziříčí Brno 53 km. Následuje osobní volno. 50

52 Časový harmonogram 9:00 Prohlídka Zadní synagoga a Židovské muzeum 10:00 Prohlídka židovské čtvrti 11:00 Přednáška o židovské kultuře 12:00 Osobní volno 13:00 Prohlídka židovského hřbitova 14:00 Přeprava do Velkého Meziříčí 15:00 Prohlídka židovského města 16:00 Prohlídka židovského hřbitova 17:00 Přeprava do Brna 18:00 Příjezd do Brna, ubytování 19:00 Večeře Obr. 7: Trasa Třebíč Velké Meziříčí Brno (zdroj: 51

53 2. Den Po snídani (v hotelu, kde jsme byli ubytováni), která je naplánovaná v 8:00, nás čeká prohlídka židovských památek v Brně. Zde navštívíme brněnskou synagogu a židovský hřbitov. Dále bude osobní volno na občerstvení či kávu. Z Brna se po zhlédnutí všech atraktivit přesuneme autobusem do Boskovic. V Boskovicích si prohlédneme Židovské město, následuje prohlídka Naučné stezky židovské čtvrti v Mikulově a návštěva synagogy. V Mikulově se také navečeříme v Restauraci Pod Radnicí. Ve večerních hodinách nás autobus odveze zpět do Třebíče, kde naše trasa končí. Časový harmonogram 8:00 Snídaně v penzionu U Doležalů 9:30 Prohlídka synagogy 10:30 Prohlídka židovského hřbitova 11:30 Osobní volno 12:30 Odjezd Brno Boskovice 13:30 Prohlídka židovského města v Boskovicích 15:00 Odjezd Boskovice Mikulov 16:30 Prohlídka Naučné stezky židovské čtvrti 17:30 Prohlídka synagogy 18:30 Večeře v Restauraci Pod Radnicí 19:30 Odjezd do Třebíče 52

54 Obr. 8: Vyznačena trasa A, druhý den Trasa A (zdroj: Trasa B 1. Den Trasa B začíná v hlavním městě české republiky, v Praze. Zde navštívíme podle mne nejzajímavější místa, která jsou spjata s židovskou kulturou. Na prohlídku těchto míst je vyčleněný celý den, jelikož Praha nabízí nepřeberné množství židovských památek. Bude tu také zajištěno ubytování. Ubytujeme se v penzionu Sprint. Ve večerních hodinách bude osobní volno, které mohou turisté využít k vlastním potřebám. Občerstvení bych doporučila v restauraci, která se specializuje na košer kuchyni, například King Salomon, která se nachází v blízkosti Maiselovy synagogy či Shalom Kosher Restaurant v Mahelově ulici, taktéž zde podávají košer pokrmy. 53

55 Časový harmonogram 10:00 Prohlídka Klausovy synagogy 11:00 Prohlídka Pinkasovy synagogy 12:00 Prohlídka Staronové synagogy 13:00 Osobní volno 15:00 Prohlídka Maiselovy synagogy 16:00 Prohlídka Starého židovského hřbitova 17:00 Přesun do penzionu Sprint Obr. 9: Mapa s vyznačenými židovskými památkami Praha (zdroj: 2. Den Druhý den po snídani, která je součástí ubytování, se přesuneme do Terezína, kde navštívíme Památník Terezín. Trasa Praha Terezín je dlouhá 51 km. Po prohlídce bude následovat osobní volno. Poté, co opustíme Litoměřický kraj, bude naše trasa 54

56 pokračovat do Hartmanic. Zde nás čeká zajímavá prohlídka synagogy. Toto místo je odlišné tím, že poukazuje na soužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě. Délka trasy Terezín Hartmanice činní 224km. Poté se vrátíme zpět do Prahy, kde trasu zakončíme. Časový harmonogram 8:00 Snídaně 9:00 Odjezd Praha Terezín 10:00 Prohlídka památníku Terezín 12:00 Osobní volno 13:00 Odjezd Terezín Hartmanice 16:00 Prohlídka synagogy 17:00 Večeře 18:00 odjezd Hartmanice Praha Obr. 10: Vyznačená trasa B (zdroj: 55