Věc : Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin

Transkript

1 Ing. A. H. XXXXXXXXXXX XXXXXXXXXXX tel.: XXXXXXXX Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 Lazarská P r a h a 2 V Praze dne 1. března 2002 Věc : Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin Podepsaný Ing. A. H., nar. XXXXXXXXX, bytem: XXXXXXXXXXXXX, podává tímto ve smyslu zákona čís. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, v platném znění, jako poškozený toto t r e s t n í o z n á m e n í o skutečnostech nasvědčujících tomu, že došlo ke spáchání trestného činu (trestných činů) podezřelým: JUDr. Vojtěchem T r o j á n k e m, soudcem u Vrchního soudu v Praze, a to v souvislosti s výkonem soudcovské činnosti. 1

2 O d ů v o d n ě n í : Bylo zjištěno, že podezřelý jako předsedající soudce senátu Vrchního soudu v Praze ve druhé instanci přezkoumává rozhodnutí soudů nižších. Bylo též zjištěno, že způsob rozhodování podezřelého ve většině případů budí dojem, že jeho cílem je zvýhodnit jednoho účastníka sporu na úkor druhého. V těchto případech bývá nepřípustným způsobem znevýhodňován akcionář, který se většinou domáhá (domáhal) ochrany svých akcionářských práv. Je totiž podezřelé, že drtivá většina těchto nepřípustným způsobem poškozujících rozhodnutí je v případě podaného dovolání dovolacím soudem zrušena. Počet dovolacím soudem zrušených rozhodnutí ve vztahu k rozhodovací činnosti podezřelého je tak vysoký, že jej nelze vysvětlit pouze pochybením v rámci statistického průměru. Vzhledem k tomu, že soudci jsou v České republice pravidelně školeni a sám podezřelý vykonává svou funkci (praxi) již celou řadu let, nelze tato mimořádně závažná pochybení vysvětlit ani případným "profesním" selháním podezřelého například proto, že by snad nebyl schopen v konkrétních případech odpovídajícím způsobem aplikovat právní normu (normy). Ve všech sledovaných případech, kdy došlo k přímému poškození práv poškozeného a dalších osob v souvislosti s rozhodovací činností podezřelého a dotčená rozhodnutí byla později zrušena dovolacím soudem (Nejvyšším soudem České republiky), se jednalo o spory, jejichž účastníkem byla na straně žalované akciová společnost. Je notoricky známo, že v politicko-ekonomickém prostředí v České republice mnohé právnické osoby akciové společnosti nashromáždily majetek velkého rozsahu, a to i za cenu porušování právních předpisů. V praxi jsou tyto společnosti většinou ovládány úzkou skupinou osob, jejichž snahou je akumulace kapitálu i majetku v jejich prospěch na úkor ostatních, většinou menšinových akcionářů. Tento pro Českou republiku typický jev má své kořeny v privatisaci bývalého státního majetku a nyní se projevuje naplno. Tyto obecně známé souvislosti snad ani není třeba zvlášť dokazovat. Příkladmo lze odkázat na některé částečně zveřejněné zprávy konkrétních složek Ministerstva vnitra České republiky. 2

3 Za této situace, kdy korupční chování je v České republice existujícím, obecným jevem, obzvlášť pokud jde o výše zmiňované subjekty, tedy úzkou skupinu (úzké skupiny) osob ovládající některé podniky, neexistuje jediný faktický důvod předpokládat, že by právě česká justice zůstala nedotčená. Avšak právě nezávislé orgány soudní moci je třeba z tohoto pohledu z pochopitelných důvodů posuzovat velmi pečlivě. Zdá se, že činnost podezřelého je navenek maskována tak, aby případné nesrovnalosti zakládající trestní postih, nebyly na první pohled zjevné. Takové jednání je u inteligentních pachatelů (podezřelých) obecně známo a ztěžuje tak jejich odhalení a průběh vyšetřování vůbec. Dle názoru poškozeného je však jednání podezřelého formálně korektní pouze zdánlivě. Poškozený z těchto důvodů navrhuje (naléhavě žádá), aby orgány činné v trestním řízení vzhledem k mimořádně vysoké potencionální a dle názoru poškozeného i faktické možné nebezpečnosti podezřelého prověřily tento podnět velice důkladně. Je třeba ze zabývat podrobně všemi případy zejména větších společností, které podezřelý jako soudce posuzoval. Jde například o tyto společnosti, které byly účastníky soudních řízení: 1) Harvardský průmyslový holding, a.s. - v likvidaci 2) R.I.F. ČR, a.s. 3) AGB, investiční fond II, a.s. 4) Česká gumárenská společnost, a.s. Tak například v právní věci společnosti Harvardský průmyslový holding, a.s. v likvidaci, o odvolání likvidátora, došlo k velice závažnému pochybení podezřelého soudce, když tento vydal dne pod č.j.: 7 Cmo 1208/99-58 rozhodnutí, kterým řízení zastavil. Až na základě včas podaného mimořádného opravného prostředku Nejvyššímu soudu České republiky došlo později ke zrušení tohoto pravomocného rozhodnutí. Je zcela zřejmé, že tímto jednáním podezřelý poškodil akcionáře jmenované společnosti, když způsobil průtahy v nastolení právního stavu, ba když se dokonce vydáním rozhodnutí pokusil doslova "zakonzervovat" protiprávní stav ve společnosti. Podezřelý si s ohledem na notoricky známé poměry ve společnosti Harvardský průmyslový holding - a.s., - v likvidaci, i s ohledem na své postavení, musel být vědom důsledků, které tímto svým protiprávním rozhodnutím způsobí. Faktické ohrožení cca českých akcionářů či 3

4 nemožnost odhalit majetkové machinace uvnitř společnosti jsou natolik závažné důsledky, které podezřelý svým protiprávním jednáním ve věci mohl způsobit, že konkrétní podezření z korupce se zde přímo nabízí. K dalšímu závažnému pochybení podezřelého došlo rovněž ve věci, týkající se společnosti Harvardský průmyslový holding, a.s. - v likvidaci. Poškozený podal žalobu, kterou se domáhal vyslovení neplatnost usnesení valné hromady jmenované společnosti, konané dne Věc byla vedena Městským soudem v Praze pod sp. zn. 54 Cm 186/99. Důvodem podání žaloby bylo, že na valné hromadě společnosti byla porušována práva akcionářů, zakotvená v ust. 180 odst. 1 ObchZ, a že účetní závěrka společnosti za rok 1998 schválena na této valné hromadě postrádala náležitosti, předepsané obecně závaznými účetními předpisy. Ostatně sama dozorčí rada společnosti na základě těchto nedostatků doporučila valné hromadě, aby účetní závěrku neschválila. Auditor vydal poněkud nezvyklý výrok, sice že účetní závěrku ověřuje, ale že se nevyjadřuje k ocenění pohledávky, která však tvořila prakticky 100% majetku jmenované společnosti. (Šlo o pohledávku, vyplývající ze smlouvy o převodu veškerého majetku jmenované společnosti na bahamskou společnost Viktora Koženého. Tato pohledávka mimochodem nebyla dodnes uhrazena, ačkoli je již několik let po splatnosti.) Soud I. stupně žalobu svým rozhodnutím ze dne zamítl, aniž provedl důkazy, jejichž provedení poškozený navrhoval k prokázání skutkového děje. Podezřelý pak toto rozhodnutí usnesením ze dne , sp. zn. 7 Cmo 486/2000 potvrdil, aniž by provedl výše uvedené důkazy, přestože jejich provedení bylo i před odvolacím soudem opakovaně navrhováno. Navíc odvolací soud zaujal některé zjevně neudržitelné právní názory, kterými své rozhodnutí odůvodňoval. Poškozený proti tomuto rozhodnutí podezřelého podal dovolání, které Nejvyšší soud shledal přípustným a na jehož základě pak Nejvyšší soud ČR svým usnesením ze dne , sp. zn. 29 Odo 71/2001 rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Přitom Nejvyšší soud korigoval neudržitelné právní názory odvolacího soudu a vyslovil, že právní názor NS ČR je pro odvolací soud závazný. Přesto podezřelý soudce odvolacího soudu při jednání dne pod sp. zn. 14 Cmo 95/2001 bez ohledu na rozhodnutí NS ČR opětovně potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, aniž by se zabýval otázkami, které nastínil NS ČR ve svém usnesení a aniž by provedl jediný z důkazů k úplnému zjištění skutkového stavu, jejichž provedení poškozený při tomto jednání opětovně navrhoval, a aniž by připustil proti 4

5 svému rozhodnutí dovolání. Nerespektování závazného právního názoru Nejvyššího soudu podezřelým je z hlediska poškozeného naprosto nepochopitelné a vnucuje opět otázku motivace takového jednání. Další podezřelé pochybení dotčené osoby při své rozhodovací činnosti - opět s negativním výsledkem pro žalobce - které se žalobci podařilo doslova "na poslední chvíli" v rámci dovolacího řízení před Nejvyšším soudem České republiky podáním mimořádného opravného prostředku (dovolání) zvrátit, je nyní zrušené rozhodnutí podezřelého ze dne č.j.: 7 Cmo 892/ Jak bylo v této věci Nejvyšším soudem České republiky prokazatelně zjištěno, podezřelý v souzené věci rozhodl (nepřípustným způsobem) ve věci samé, ač tomuto takové zásadní rozhodnutí vůbec nepříslušelo. Toto konkrétní jednání v souzené věci zcela odporuje nejen zásadní právní logice, ale i zdravému lidskému úsudku a už na první pohled přesahuje meze tzv. volné soudcovské úvahy. Již ze zevrubné analýzy tohoto velmi závažného pochybení podezřelého lze zjistit, že podezřelý zde staví toto volné soudcovské uvážení a libovůli naroveň. Z toho, že jeho již pravomocné rozhodnutí bylo Nejvyšším soudem České republiky pro nedostatek kompetence zrušeno, je zřejmé, že podezřelý opět překročil své zákonem i Ústavou ČR jemu svěřené pravomoce. Jeho věcně naprosto nelogické rozhodnutí budí - s ohledem na povahu věci - další podezření z tzv. "korupčního jednání". Věcná problematika sporu spočívá v posouzení otázky přípustnosti tzv. otevírání investičních fondů. Je všeobecně známo, že tlak na prosazení tzv. otevření těchto fondů, a tudíž i žalované společnosti, byl a je tak obrovský, že se zde korupční jednání jako vysvětlení právě uvedeného jednání přímo nabízí. Jako další příklad z řady závažných pochybení podezřelého lze uvést jednání podezřelého, kterým podezřelý opět poškodil jiného akcionáře další společnosti - investičního fondu, tentokrát spol. AGB, investiční fond II, a.s. V této záležitosti vedené Vrchním soudem v Praze pod sp.zn.: 29 Odo 693/2001, se žalobce již od roku 1996 (!) domáhá zrušení konkrétního usnesení valné hromady žalované společnosti, neboť byl tímto usnesením výrazně poškozen. Teprve v dubnu 2000 se tomuto akcionáři podařilo domoci se zrušení dotčeného usnesení valné hromady společnosti rozhodnutím Městského soudu v Praze, avšak podezřelý toto rozhodnutí zrušil a řízení zastavil, čímž způsobil žalobci - akcionáři další, konkrétní škodu. Zde se však možná jedná o rozsáhlé korupční jednání i dalších osob i z Komise pro cenné papíry, ba i z agendy obchodního rejstříku, kterou 5

6 Městský soud pro uvedenou společnost vede. Zdá se, že i zde bylo a je cílem dosáhnout tzv. otevření uvedené společnosti i za cenu porušení právních předpisů, resp. ovlivňování dotčených osob. Právní zástupce, který žalobce v uvedené věci v I. i II. stupni před soudem zastupoval, rovněž potvrdil poškozenému jeho důvodné podezření o korupčním jednání ve vztahu k podezřelému, přičemž poškozený navrhuje provedení výslechu tohoto zástupce jako důkaz - viz níže ad 7). K obdobnému pochybení podezřelého došlo i ve věci návrhu na určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti Česká gumárenská společnost, a.s. Věc byla vedena nynějším Městským soudem v Praze pod sp. zn. 45 Cm 363/99. I v tomto případě bylo navrhováno vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti, jímž byla schválena účetní závěrka společnosti za rok 1998, a to z důvodů porušení práv akcionářů, zakotvených v ust. 180 odst. 1 ObchZ. Na valné hromadě společnost podle tvrzení žalobců odmítla odpovídat na dotazy zásadního významu, které se týkaly projednávané účetní závěrky. Soud I. stupně svým rozhodnutím ze dne žalobu zamítl. Odvolací soud pod předsednictvím podezřelého pak svým rozhodnutím ze dne , sp. zn. 7 Cmo 852/2000 rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. I v tomto případě žalobci podali dovolání, které Nejvyšší soud uznal za přípustné a na jehož základě svým usnesením ze dne , sp. zn. 29 Odo 400/2001 zrušil rozhodnutí obou soudů nižších stupňů, přičemž tentokrát vrátil věc k dalšímu řízení soudu I. stupně. Ve své právní argumentaci pak NS ČR dal za pravdu žalobcům a vyvrátil neudržitelné právní názory podezřelého soudce, což opět vnucuje otázku motivace podezřelého k takovému, právně neudržitelnému rozhodnutí. Všechny výše uvedené souvislosti zakládají tedy dle názoru poškozeného důvodné podezření, že mohlo ze strany podezřelého dojít ke spáchání trestného činu, přičemž shora příkladmo uvedená skutková zjištění lze na základě - s ohledem na povahu věci - velmi pečlivého a důkladného šetření ze strany orgánů činných v trestním řízení zajisté dokázat či dokonce rozšířit. S odkazem především na pro orgány činné v trestním řízení obligatorní zák. čís. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, v platném znění, v této souvislosti n a v r h u j i, a b y 6

7 1) došlo k bezodkladnému zahájení šetření vůči podezřelému 2) vyšetřování (prověřování podnětu) bylo vedeno tak, aby podezřelý nebyl předem "varován" - vzhledem k předpokládanému, rafinovanému způsobu obrany podezřelého je taktika "skrytého" vyšetřování víc než vhodná - předvoláním podezřelého v prvé fázi vyšetřování (prověřování podnětu) za účelem podání vysvětlení a zpřístupněním obsahu tohoto podání by dle názoru poškozeného byl zcela zmařen jeho účel 3) došlo při prošetřování tvrzených, závažných podezření - v souladu s právními předpisy - k použití operativně pátracích prostředků, zejména sledování podezřelého a použití agenta ( 158d a 158e citované právní normy), s cílem získání skutečností důležitých pro trestní řízení 4) došlo k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podezřelého k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení 5) došlo k lustraci spisové agendy obecných soudů (právních) věcí, ve kterých je podezřelý uveden jako předseda senátu 6) došlo k lustraci spisové agendy vedené v trestní věci společnosti Harvardský průmyslový holding, a.s. - v likvidaci 7) došlo k výslechu svědka J. S., bytem XXXXXXXXXXXXX 8) došlo k důkladnému prověření i prošetření majetkových poměrů podezřelého i osob jemu blízkých, a to majetkových poměrů současných i majetkových poměrů v minulosti s cílem nalézt souvislosti mezi souzenými případy podezřelého a výší jeho majetku 9) v pozdějších fázích vyšetřování (prověřováních podnětu) došlo k prohlídkám domovních prostor podezřelého i jiných prostor, které užívá podezřelý s cílem zajistit věci (důkazy) jako důkazy pro trestní řízení Poškozený dále tímto žádá, aby byl v zákonné třicetidenní lhůtě vyrozuměn o učiněných krocích a opatřeních v souvislosti s podáním tohoto 7

8 trestního oznámení a zároveň prohlašuje, že se připojuje k trestnímu řízení ve věci, pokud bude takové řízení zahájeno. Ing. A. H., poškozený 8