MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Právnická fakulta. Katedra správní vědy a správního práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Právní úprava živnostenského podnikání

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Právnická fakulta Katedra správní vědy a správního práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Právní úprava živnostenského podnikání Irena Michálková 2008/2009 Tímto prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Právní úprava živnostenského podnikání vypracovala sama s použitím pramenů v práci vedených. Irena Michálková V Brně dne

2 Děkuji tímto JUDr. Janě Jurníkové, Ph.D., mé konzultantce za spolupráci a odborné vedení při tvorbě této práce. 2

3 OBSAH 1. ÚVOD VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ Historický vývoj a prameny živnostenského práva Charakteristika právní úpravy živnostenským řádem Období první republiky do roku Vývoj živnostenské správy po listopadu Přehled nejdůležitějších novel živnostenského zákona VYMEZENÍ POJMU ŽIVNOSTI A SOUVISEJÍCÍCH POJMŮ Definice živnosti Pojmové znaky živnosti Negativní vymezení živnosti Subjekty oprávněné provozovat živnost Podmínky provozování živnosti Všeobecné podmínky provozování živnosti Zvláštní podmínky provozování živnosti Překážky provozování živnosti Rozdělení živností Živnosti ohlašovací Živnosti koncesované

4 4. ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ Charakteristika živnostenského oprávnění Vznik živnostenského oprávnění Vznik živnostenského oprávnění u živností ohlašovacích Vznik živnostenského oprávnění u živností koncesovaných Průkaz živnostenského oprávnění Výpis z živnostenského rejstříku Rozsah živnostenského oprávnění Změny údajů Zánik živnostenského oprávnění Zánik živnostenského oprávnění ze zákona Zrušení a pozastavení živnostenského oprávnění ZÁVĚR A ÚVAHA RESUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

5 1. ÚVOD Soukromé podnikání je velice rozsáhlou součástí trní ekonomiky každého vyspělého státu, k jehož vývoji velice přispívá fungování trhu. Mezi důležité faktory pro rozvoj soukromého podnikání patří např. historický vývoj státní moci ve státě, hospodářské poměry v jednotlivých státech, rozvrstvení obyvatelstva, poloha aj. V České republice byl rozvoj soukromého podnikání pozastaven na dlouhou dobu v souvislosti s vládou komunistické strany, která toto soukromé podnikání zlikvidovala a nahradila jej socialistickými podniky, které fungovali podle určitých pravidel centrálně řízeného hospodářství. K opětovnému vzniku soukromého podnikání došlo až po roce 1989, kdy i v současné době již soukromé podnikání opět funguje jako jeden z podstatných pilířů naší ekonomiky. Po změně tohoto ekonomického systému v České republice, kdy došlo k přechodu na tržní hospodářství, byla přijata řada nových právních předpisů, které vytvářely základní předpoklady pro vstup soukromých podnikatelů do hospodářského života a zároveň regulovaly ekonomické vztahy. Předchozí právní úprava soukromého podnikání občanů byla nahrazena živnostenským zákonem a došlo ke sjednocení podmínek pro živnostenské podnikání fyzických a právnických osob. Živnostenské podnikání je jednou z forem soukromého podnikání. Velice rozhodující jsou pro právní režim oprávnění k živnostenskému podnikání vztahy veřejnoprávní povahy jimiž jsou vztahy mezi státem a podnikateli jak už mezi fyzickými či právnickými osobami. Jde především o veřejnoprávní vtahy, které jsou uskutečňovány v režimu živnostenské správy, která tuto podnikatelskou činnost určitým způsobem reguluje a zároveň stanovuje určité podmínky pro vznik tohoto oprávnění k podnikatelské činnosti. Cílem této práce je analyzovat současnou právní úpravu živnostenského podnikání, s kladeným důrazem na osvětlení jednoho z klíčových institutů živnostenského práva, čímž je právě živnostenské oprávnění, které je chápáno jako subjektivní právo podnikatele provozovat živnost. V úvodní pasáži této práce se budu věnovat historickému vývoji živnostenského podnikání na našem území. V této souvislosti se zaměřím na historické prameny živnostenského práva jako je živnostenský řád z roku 1859, dále, zákoníku práce z roku 1965, který zrušil zbývající ustanovení 5

6 živnostenského řádu. V další části budu zhodnocovat současnou právní úpravu živnostenského podnikání se zaměřím na živnostenskou správu po listopadu 1989 a vývoj právních úprav podnikání na základě živnostenského zákona, včetně přehledu nejdůležitějších novel. V následující části této práce se pokusím o vysvětlení základních pojmů a souvislostí s živnostenským oprávněním Bude to především definice samotného pojmu živnosti, a to jak v pozitivním, tak i v negativním vymezením. Dále pak přejdu k výkladu věnovanému subjektům živnostenského oprávnění, k podmínkám provozování živnosti všeobecných i zvláštních, za kterých mohou tyto subjekty živnost provozovat, a taktéž rozdělení živností dle jednotlivých členěních. Samotnému pojmu živnostenského oprávnění jako subjektivního práva, se budu věnovat v jádru této práce. Taktéž se zde budu zabývat dynamikou tohoto práva, podmínkami jeho vzniku, jeho změnami i okolnostmi, za kterých dochází k jeho zániku. Dále druhy průkazů živnostenského oprávnění, čímž je živnostenský list, koncesní listina a osvědčení. Vztahy vznikající při realizaci živnostenského oprávnění jsou vztahy veřejnoprávními, podléhající regulaci ze strany státu jako subjektu mocensky nadřazeného, organizace státní správy na úseku živnostenského podnikání v režimu živnostenského zákona. Závěrem se pokusím o celkové zhodnocení a shrnutí platné právní úpravy, která prošla za celou dobu své existence řadou změn, které bych ráda zhodnotila poznatky včetně úvah o možném řešení problémů, které se v důsledku změn objevují stejně jako i řada nejasností, nepřesností či praktických problémů. Při zpracování své práce jsem využila analýzu právního textu a metody komparace. Bakalářská práce bude vycházet z právního stavu platného k

7 2. VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ 2.1. Historický vývoj a prameny živnostenského práva Počátky podnikání sahají až do nejstaršího období vývoje lidské společnosti, s jeho rozvojem se začínají objevovat i potřeby regulace a stanovení pravidel v této oblasti. Obyčejová pravidla a mravní i náboženské normy, byli postupně nahrazovány cíleně veřejnou mocí zastoupenou státem. Výsledkem těchto činností veřejné moci v zastoupení státu, jsou pak právní normy, ty pak regulují vztahy vznikající v oblasti soukromého podnikání. S výrazným rozvojem řemesel, které souvisí se vznikem měst jako obchodních a řemeslných center přinesl i větší požadavky na jejich organizaci. Ve 13.století s tímto rozvojem řemesel docházelo k vytvoření prvních cechů, rozkvět cechovní výroby byl pak spatřován více ve 14. stoletím. Cechy byli v podstatě veřejnoprávními korporacemi, které sdružovali řemeslníky a živnostníky stejného nebo podobného oboru. Činnost cechů byla upravena cechovními předpisy např. stanovovali velikost produkce, hlídali ceny či kontrolovaly počet mistrů a tovaryšů. Charakteristickým rysem cechů byla jejich monopolizace, neboť daná řemesla mohli vykonávat pouze členové cechu. Již od 16. století se panovníci snažili získat větší kontrolu nad cechy tím, že vydávali cenové a mzdové předpisy. K výraznému omezení cechovních výsad a pravidel došlo v polovině 18. století, bylo to dáno především vlivem merkantilistů. 1 Cechy nebyly schopny zajistit důležité potřeby státu a zastaralá cechovní organizace, zejména její předpisy o cenách a množství výrobků se stávala čím dál větší překážkou rozvoje výroby. Stát na to reagoval zřízením instituce cechovního inspektora v roce 1831, který vykonával dozor nad činností cechů. V témže roce 1831 byl vydán generální cechovní patent, na který později v roce 1839 navázali cechovní artikuly, kterými bylo zakládání nových cechů vázáno povolením státu. Dalším omezením bylo úřední stanovení počtu mistrů a 1 Merkantilismus vznikl v období století v západní Evropě. Jeho hlavní myšlenkou bylo prosazování zásahů státu do ekonomiky, kde charakteristickým rysem byla podpora manufaktur a omezování cechů. Cílem merkantilismu bylo stanovení směru státní hospodářské politiky, která by byla zaměřena na podporu vývozu a hromadění kapitálu, zejména zlata. V Habsburské monarchii se tyto zásahy rozvinuli především do zákazu vývozu surovin do zahraničí, podpory dovozu nedostatkových surovin a rozšiřování průmyslové výroby. 7

8 tovaryšů. Tento směr vývoje dále pokračoval a cechovní soustava byla postupně zcela nahrazena soustavou koncesní. Její podstatou bylo, že udělování práva mistrovského přešlo na městské a vrchnostenské úřady. Formálně se cechovní organizace udržela až do vydání živnostenského řádu Charakteristika právní úpravy živnostenským řádem Živnostenský řád z roku 1859 se stal základem právní úpravy živnostenského podnikání v celém Rakousku-Uhersku a na našem území platil až do roku 1965, kdy byl zrušen zákoníkem práce č. 65/1965 Sb. Základní myšlenkou byla tzv. živnostenská svoboda, kdy živnostenské oprávnění bylo oprávněním osobní povahy. Nejprve se vztahovalo pouze na osoby fyzické, později bylo rozšířeno i na osoby právnické. Živností byla chápána činnost výdělečná, dovolená, výdělečná, trvalá, samostatná, pokud nebyla vyloučena z živnostenského řádu nebo vyhrazena veřejné korporaci např. telegraf. Živnost je provozovaná za účelem dosažení zisku. S dnešní právní úpravou, která navázala na toto pojetí se značně shodují základní znaky živností. 3 Živnostenský řád také upravoval klasifikaci živností z hlediska podmínek vzniku živnostenského oprávnění, rozlišoval živnosti svobodné a úzký okruh živností koncesovaných. Teprve řemeslnickou novelou z roku 1883 bylo rozdělení živností podle podmínek jejich vzniku na svobodné, řemeslné a koncesované. K požadavkům provozování živnosti musely být splněny u každé živnosti všeobecné podmínky, dále k provozování živnosti řemeslné a koncesované byli vyžadovány podmínky zvláštní. Státní správu pro oblast živností vykonávaly živnostenské úřady, představované okresními a zemskými úřady, ministerstvem obchodu, resortními ministerstvy. 2 Císařský patent č. 227/1859 ř. z., jímž se vydává řád živnostenský 3 srovnej 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění 8

9 2.3. Období první republiky do roku 1989 Na první řád Rakouska-Uherska navázalo poválečné Československo, na našem území tak zůstal platný nadále živnostenský řád z roku 1859, který byl několikrát novelizován. Podmínky pro získání živnostenského oprávnění byly upraveny přísně, ale i přesně, kdy právní úprava podnikání byla liberální. Postupně docházelo k jejímu zpřísňování a omezení podnikatelské svobody na základě vládního nařízení č. 162/1935 Sb., o dočasných omezeních v některých odvětvích podnikání, č. 219/1938 a č. 265/1938 Sb., o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání. Těmito nařízeními, kdy bylo podstatné omezení podnikatelské svobody, byl zaveden všeobecný koncesní systém v roce Tento systém spočíval v tom, že živnostenské či jiné výdělečné podnikání mohlo být provozováno a povoleno pouze v případě, že nebyly žádné námitky z důvodů hospodářských nebo z důvodu veřejného, později obecného zájmu. Podstatný zlom nastal po roce 1948, kdy došlo v průběhu několika let v podstatě k likvidaci živnostenského podnikání, kdy Ústava z roku 1948 prosazovala tzv. společenské vlastnictví. Během tzv. socializace byly soukromé podniky znárodňovány a živnostenské právo tím ztrácelo svůj význam. Padesátá léta znamenala zánik téměř všech živností a podnikání se přesunulo do socialistického sektoru např. státní podniky, lidová družstva. V roce 1965 došlo k definitivnímu zrušení živnostenského řádu zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce. Až do roku 1989 právní úprava živnostenského podnikání chyběla Vývoj živnostenské správy po listopadu 1989 Vývoj živnostenské správy přinesl po listopadu 1989 zásadní změny v oblasti soukromého podnikání, kdy byl přijat zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, který upravil a otevřel cestu k individuálnímu podnikání fyzických osob. Významná byla taktéž novela zákona č. 103/1990 Sb., 9

10 hospodářského zákoníku, 4 který umožnil společné podnikání fyzických osob formou obchodních společností. Tyto dva zákony odstranily rozdíly mezi podnikáním fyzických a právnických osob, fyzické osoby mohly též zakládat osoby právnické a být jejich společníky. 5 Zásadním zlomem v oblasti živnostenského podnikání bylo v roce 1991 přijetí zákona o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), 6 který se stal základní veřejnoprávní normou upravující vztahy mezi podnikateli a státem. Na tento zákon navázal zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, který upravuje strukturu a působnost živnostenských úřadů a upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. 7 Zákon o živnostenských úřadech upravuje organizaci státní správy v oblasti živnostenské správy a vymezuje soustavu státních orgánů označených jako živnostenské úřady včetně jejich 4 zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, který upravoval oprávnění k hospodářské činnosti státních organizací, družstevních organizací a společenských organizací 5 1 odst. 1 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů a 106a hospodářského zákoníku 6 zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění zák. č. 231/1992 Sb., zák. č. 591/1992 Sb., zák. č. 273/1993 Sb., zák. č. 303/1993, zák. č. 38/1994 Sb., zák. č. 42/1994 Sb., zák. č. 136/1994 Sb., zák. č. 200/1994 Sb., zák. č. 237/1995 Sb., zák. č. 286/1995 Sb., zák. č. 94/1996 Sb., zák. č. 95/1996 Sb., zák. č. 147/1996 Sb., zák. č. 19/1997 Sb., zák. č. 49/1997 Sb., zák. č. 61/1997 Sb., zák. č. 79/2007 Sb., zák. č. 217/1997 Sb., zák. č. 280/1997 Sb., zák. č. 15/1998 Sb., zák. č. 83/1998 Sb., zák. č. 157/1998 Sb., zák. č. 167/1998 Sb., zák. č. 159/1999 Sb., zák. č. 356/1999 Sb., zák. č. 358/1999 Sb., zák. č. 360/1999 Sb., zák. č. 363/1999 Sb., zák. č. 27/2000 Sb., zák. č. 29/2000 Sb., zák. č. 121/2000 Sb., zák. č. 122/2000 Sb., zák. č. 123/2000 Sb., zák. č. 124/2000 Sb., zák. č. 149/2000 Sb., zák. č. 151/2000 Sb., zák. č. 158/2000 Sb., zák. č. 247/2000 Sb., zák. č. 249/2000 Sb., zák. č. 258/2000 Sb., zák. č. 309/2000 Sb., zák. č. 362/2000 Sb., zák. č. 409/2000 Sb., zák. č. 458/2000 Sb., zák. č. 61/2001 Sb., zák. č. 100/2001 Sb., zák. č. 120/2001 Sb., zák. č. 164/2001 Sb., zák. č. 256/2001 Sb., zák. č. 274/2001 Sb., zák. č. 477/2001 Sb., zák. č. 478/2001 Sb., zák. č. 501/2001 Sb., zák. č. 86/2002 Sb., zák. č. 119/2002 Sb., zák. č. 174/2002 Sb., zák. č. 281/2002 Sb., zák. č. 308/2002 Sb., zák. č. 320/2002 Sb., nález ÚS č. 476/2002 Sb., zák. č. 88/2003 Sb., zák. č. 130/2003 Sb., zák. č. 162/2003 Sb., zák. č. 224/2003 Sb., zák. č. 228/2003 Sb., zák. č. 274/2003 Sb., zák. č. 354/2003 Sb., zák. č. 438/2003 Sb., zák. č. 38/2004 Sb., zák. č. 119/2004 Sb., zák. č. 167/2004 Sb., zák. č. 257/2004 Sb., zák. č. 326/2004 Sb., zák. č. 499/2004 Sb., zák. č. 695/2004 Sb., zák. č. 58/2005 Sb., zák. č. 95/2005 Sb., zák. č. 127/2005 Sb., zák. č. 215/2005 Sb., zák. č. 253/2005 Sb., zák. č. 358/2005 Sb., zák. č. 428/2005 Sb., zák. č. 444/2005 Sb., zák. č. 62/2006 Sb., zák. č. 76/2006 Sb., zák. č. 109/2006 Sb., zák. č. 115/2006 Sb., zák. č. 131/2006 Sb., zák. č. 161/2006 Sb., zák. č. 165/2006 Sb., zák. č. 179/2006 Sb., zák. č. 186/2006 Sb., zák. č. 191/2006 Sb., zák. č. 212/2006 Sb., zák. č. 214/2006 Sb., zák. č. 225/2006 Sb., zák. č. 310/2006 Sb., zák. č. 315/2006 Sb., zák. č. 160/2007 Sb., zák. č. 269/2007 Sb., zák. č. 270/2007 Sb., zák. č. 296/2007 Sb., zák. č. 130/2008 Sb. 7 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění 10

11 působnosti. 8 Oba tyto zákony během své účinnosti byli mnohokrát novelizovány, což se týká především živnostenského zákona Přehled nejdůležitějších novel živnostenského zákona Živnostenský zákon si prošel během své existence celou řadou novel, ať již menšími úpravy jednotlivých ustanovení zákona, ale i změnami zvláštních právních předpisů, tak aby znění živnostenského zákona bylo v souladu se zněním těchto právních předpisů či novelizace zásadnějšího charakteru. První významnější změnou novelizace v živnostenském zákoně byla provedena zákonem č. 286/1995 Sb. 10 Tato novela přinesla změnu celkové koncepce živnostenského zákona a měla vyřešit nejzávažnější problémy živnostenského podnikání jako byla úprava nerovných podmínek podnikání jednotlivých subjektů, byl zaveden institut průmyslového provozování živnosti, došlo k zařazení části činností do živností volných, změnily se požadavky na odbornou způsobilost, změny nastaly i u institutu odpovědného zástupce, upravila režim provozování živnosti v provozovnách i mimo ně, nově upravila živnostenskou kontrolu atd. Především mělo dojít k nápravě nejzávažnějších nedostatků jednotlivých ustanovení živnostenského zákona a zejména příloh zákona. Tato novela přinesla změnu celkové koncepce živnostenského zákona a posunula ji značně k liberalizaci vstupu do podnikání, snížila počty živností, u nichž se pro získání živnostenského oprávnění požaduje prokázání odborné způsobilosti, přinesla zjednodušení výkonu státní správy a snížení administrativní náročnosti na podnikatele Živnostenskými úřady jsou obecní živnostenské úřady, krajské živnostenské úřady a Živnostenský úřad České republiky jako nejvyšší orgán státní správy v oblasti živnostenského podnikání. Až do jeho zřízení působnost vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. 9 Živnostenský zákon byl od své účinnosti tj. od již 105 krát novelizován. 10 zákon č. 286/1995 Sb., kterým se mění a téže doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění, a dále zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech 11 Srovnání z Důvodové zprávy k zákonu č. 286/1995 Sb. 11

12 Další poměrně rozsáhlou a významnou novelou, která zpřísnila režim živnostenského podnikání, je zákon č. 356/1999 Sb. 12 Tato novela se zaměřila především na řešení obecných aktuálních problémů podnikání, byly nově vymezeny všeobecné podmínky pro vstup do podnikání jak u fyzických, tak i u právnických osob, které se týkaly především bezúhonnosti podnikatele, byly upřesněny podmínky pro podnikání zahraničních osob, byly zpřísněny či nově stanoveny povinnosti podnikatelů při výkonu podnikatelské činnosti atd. 13 V souvislosti s chystaným vstupem České republiky do Evropské unie byla nejvýznamnější novela z roku 2004 tzv. euronovela, která vycházela z požadavku přiblížit naši právní úpravu živnostenského zákona k právům Evropského společenství. Zákon č. 167/2004 Sb., 14 tak reaguje na požadavky stejných podmínek přístupu k živnostenskému oprávnění jak pro podnikatelské subjekty z Evropské unie, tak rovněž i státní příslušníky jiných smluvních států dle Dohody o Evropském hospodářském prostoru a občany Švýcarské konfederace, s podmínkami, které jsou platné pro české občany s bydlištěm na území České republiky. 15 Taktéž došlo ke ustanovení změn v uznávání odborné kvalifikace pro příslušníky členských států Evropské unie, u podmínek provozování živnosti, procesu ohlašování živnosti a další. 16 Taktéž v roce 2006 byl opět živnostenský zákon novelizován zákonem č. 214/2006 Sb., 17 tato novela především zjednodušil postupy při registraci podnikatele. Živnostenský úřad se tak stal centrálním registračním místem, kde podnikatel může učinit jisté úkony, při nichž živnostenský úřad přijme potřebné údaje k těmto úkonům a ty pak v zákonem stanovené lhůtě sdělí příslušným orgánům státní správy zákon č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění, a některé další zákony 13 Srovnání Důvodové zprávy k zákonu č. 356/1999 Sb. 14 zákon č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění, a některé další zákony (tzv. euronovela ) 15 Průcha, P. Živnostenské právo. 1. vydání. Brno: MU, 2005, s Srovnání Důvodové zprávy k zákonu č. 167/2004 Sb. 17 zákon č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění, a některé další zákony 18 Horzinková, E., Urban, V. Živnostenský zákon a předpisy souvisící s komentářem. Praha: Linde, 2006, str

13 Za zmínku stojí nyní zcela nová úprava zákona o živnostenském podnikání z roku 2008, kterou je novela zákona č. 130/2008 Sb., 19 která snížila administrativní zátěž podnikatelů, zjednodušila a urychlila proces vzniku živnostenských oprávnění a usnadnila vstup do podnikání zejména začínajícím podnikatelům. Touto novelou také došlo ke zrušení živnostenských listů a koncesních listin, přičemž průkazem živnostenského oprávnění je výpis z živnostenského rejstříku, taktéž se zrušila místní příslušnosti živnostenských úřadů pro případy úkonů směřujících od podnikatele k živnostenskému úřadu. Zavedla se pouze jedna volná živnost, při které se zredukovala oznamovací povinnosti vůči živnostenským úřadům. 19 zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění, a některé další zákony. 13

14 3. VYMEZENÍ POJMU ŽIVNOSTI A SOUVISEJÍCÍCH POJMŮ 3.1. Definice živnosti Živnostenský zákon definuje pojem živnost v zákoně o živnostenském podnikání takto: Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 20 Z tohoto vymezení pojmu je patrná návaznost na definici Obchodního zákoníku, který definuje podnikání takto : Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem podle tohoto zákona je osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů a osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. 21 Z obou definic podnikání a živnost, lze učinit jednoznačný závěr v tom směru, že živnostenské podnikání je specifickou oblastí podnikání, kterou uvádí obchodní zákoník jako jednu ze čtyř možných kategorií provozování živnostenského oprávnění. Živností je podnikatelská činnost, která může být vykonávána jen na základě platného živnostenského oprávnění a podnikatel, který podniká podle živnostenského zákona je i zároveň podnikatelem dle obchodního zákoníku. Úprava živnostenského zákona se vztahuje pouze na osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění. Obchodní zákoník upravuje obecně práva a povinnosti všech podnikajících subjektů, včetně podnikatelů provozujících podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění podle živnostenského zákona zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění 21 2 odst. 1 a 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění 14

15 Pojmové znaky živnosti Abychom mohli považovat za živnost jakoukoliv činnost, musí současně splňovat po celou dobu provozování živnosti všechny pojmové znaky živnosti. Současně nesmí tato činnost být vyloučena z předmětu úpravy živnostenského zákona. 22 Podle živnostenského zákona 23 se jedná o soustavnost, činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za dodržování podmínek stanovených tímto živnostenským zákonem. V případě, že není některý z těchto znaků splněn, nejedná se o živnost. Soustavností se rozumí stálý výkon určité činnosti, která je nepřetržitá po určité časové období. Taktéž to může být činnost, která se pravidelně opakuje např. sezónně, pokud je opakována v každém roce či činnost, která je sice svou povahou jednorázová, ale vyžaduje si delší dobu provedení. Živností nemůže být činnost jednorázová či nahodilá. 24 Samostatnost je důležitým rysem živnostenského podnikání, který odlišuje podnikatelskou činnost od vztahu zaměstnaneckého. Samostatností se rozumí zejména činnost podnikatele vykonávaná nezávisle, kdy se podnikatel rozhoduje o své podnikatelské činnosti sám a sám si ji i organizuje, zajišťuje a realizuje. Podnikatel, tak musí činit při provozování živnosti vlastním jménem, pod kterým se rozumí označení podnikatele v obchodním zákoníku. 25,26 Živnostenský zákon problematiku jména, pod kterým podnikatel jedná, tuto úpravu neobsahuje. Provozování živnosti na vlastní odpovědnost znamená v podstatě to, že podnikatel nese sám riziko ze svého podnikání a za své závazky odpovídá celým svým majetkem. Podstatou všech činností podnikatelského charakteru je účel a směřovat podnikatelskou činnost k dosažení zisku. Není přitom rozhodující, zda bylo zisku 22 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění 23 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění 24 Srov. Meričková, M., Klimeš, F., Urban, V. Živnostenský zákon a předpisy souvisící. Komentář. 1. vydání. Praha: Linde a. s., 1996, s. 11. a Staša, J., Srbová, I. Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a předpisy související. Komentář. 4. doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s až 11 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění. 26 Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Podnikatelé, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku, činí právní úkony pod svým jménem a příjmením nebo názvem. 15

16 skutečně dosaženo, rozhodujícím faktorem je, že zde existuje takový úmysl. Za živnost se považuje pouze činnost, která je vykonávána, za podmínek stanovených živnostenským zákonem, jde o specifický prvek, který není v pravém slova smyslu pojmovým znakem živnosti, ale provozováním živnosti. Z toho je možné odvodit následující poznatky, aby byla činnost podnikatele chápána jako živnost, musí jít o činnost upravenou živnostenským zákonem a současně nesmí být tato činnost ze živnostenského podnikání vyloučena. Dle výše uvedeného je tedy zřejmé, že živností se rozumí taková podnikatelská činnost, která není z působnosti živnostenského zákona vyloučena Negativní vymezení živnosti Živnostenský zákon některé činnosti výslovně vyjímá ze své působnosti, jde o tzv. negativní vymezení živnosti, které je obsaženo v živnostenském zákoně. Zde je uveden taxativní výčet těchto činností, které jsou ze živnostenského zákona vyloučeny. 27 V Živnostenském zákoně, jsou uvedeny i některé specifické činnosti fyzických osob, ke kterým je třeba získat oprávnění k provozování této činnosti podle zvláštních předpisů. 28 K výkonu těchto činností tedy nelze založit živnostenské oprávnění a výkon těchto činností není živnostenským podnikáním i kdyby jinak naplňovala všechny jeho pojmové znaky. Velice zvláštní skupinu tvoří pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. V tomto případě se jedná o živnost pouze za předpokladu, že vedle pronájmu jsou poskytovány pronajímatelem i jiné než základní služby, 29 které zajišťují řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Pokud však pronajímatel poskytuje i jiné služby jako je např. strava, ložní prádlo či úklid pronajatých prostor, pak se jedná o živnost a při jejím výkonu je nutné se řídit živnostenským zákonem. nemovitostí, bytů a nebytových prostor živností a tudíž se neřídí živnostenským 27 Srovnání v 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění 28 Jde o výkon tzv. Svobodných povolání např. činnost lékárníků, advokátů, znalců, tlumočníků, lékařů atd., jejich výčet je v živnostenském zákoně taxativní. 29 Za základní službu lze považovat např. dodávku energií, úklid a osvětlení společných prostor, odvoz odpadků. 16

17 zákonem. Posouzení, kdy se jedná o jiné než základní služby, je poměrně problémem v praxi, neboť není nikde přesně stanoveno, co to je vlastně základní služba Subjekty oprávněné provozovat živnost Živnost mohou provozovat fyzické či právnické osoby, které jsou vymezené živnostenským zákonem 30 a splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Subjektem oprávněným provozovat živnost může být tedy fyzická či právnická osoba, která získala živnostenské oprávnění na základě splnění podmínek stanovených živnostenským zákonem. Dalšími subjekty živnostenského podnikání mohou být různé právnické osoby jako jsou např. obchodní společnosti, 31 družstva, státní podniky, ale i právnické osoby, které nebyly zřízeny za účelem podnikání, jako jsou obce a kraje či příspěvkové organizace, církve a náboženské společnosti, apod., kterým bylo právo podnikat přiznáno zvláštními právními předpisy. 32 Pro určité fyzické osoby vyplývají ze zvláštních zákonů některá mezení provozování živnosti. Tato omezení mají ve většině případů veřejnoprávní povahu a jejich smyslem ochrany veřejného zájmu, vztahují se např. na vojáky z povolání, státní zástupce, soudce a další. Omezení soukromoprávní povahy vyplývá ze zákoníku práce, podle něhož mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti jejich zaměstnavatele, ale pouze s jeho předchozím písemným souhlasem. Živnostenský zákon rozlišuje české a zahraniční osoby. Českou osobou se pro účely živnostenského zákona považuje fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky 33 nebo právnická osoba se sídlem 34 na území České republiky zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění 32 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků, zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů 34 19c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění 17

18 Z výše uvedené tedy vyplívá, že pro fyzické osoby se neuplatňuje státoobčanský princip, nýbrž princip trvalého pobytu a pro osoby právnické platí princip sídla. 35 Zahraniční osobou se pak shodně s obchodním zákoníkem považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, tato definice je shodná s obchodním zákoníkem. Zahraniční osoby, které chtějí podnikat na našem území, mohou podnikat za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby za předpokladu, že vyhoví ustanovením obchodního zákoníku. V této souvislosti se na zahraniční osoby pak vztahuje povinnost zápisu do obchodního rejstříku, pokud jde o zřízení organizační složky podniku na území České republiky. 36 V důsledku přijetí euronovely živnostenského zákona se v rámci zahraničních osob také dále rozlišují státní příslušníci členských států Evropské unie. 37 Povinnost zápisu do obchodního rejstříku se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor. Obecně platí pro všechny zahraniční osoby zásada, že pokud pro podnikatele ze živnostenského zákona vyplývá povinnost živnostenskému úřadu doložit určité skutečnosti, musí být tyto doklady opatřeny překladem do českého jazyka a taktéž musí být ověřena pravost otisku razítka s stejně tak i podpisu. Tento požadavek však nemusí tyto osoby splňovat v případě, že nejsou ze strany živnostenského úřadu pochybnosti o správnosti překladu nebo pravosti podpisu i otisku razítka. Tyto osoby dále nemusí splňovat podmínku pobytu na území České republiky. Ovšem pro zahraniční osoby ze třetích zemí naopak zůstala stále zachována povinnost zápisu do obchodního rejstříku, jakož i mít povinnost povolení pobytu na našem území za účelem podnikání. Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako osoby české mohou živnost taktéž provozovat osoby, kterým byl udělen azyl nebo doplňková ochrana 38 podle 35 Bydlištěm na území České republiky se rozumí trvalý pobyt na jejím území viz 5, odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů 36 21odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění 37 Stejné postavení je přiznáváno také osobám z dalších států Dohody o Evropském hospodářském prostoru pro občany Švýcarska a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění 18

19 zvláštního zákona a mají tyto osoby bydliště na území České republiky. Závěr lze tedy konstatovat, že živnostenské oprávnění má univerzální charakter, vzhledem k tomu, že subjektem živnostenského oprávnění mohou být osoby jak fyzické, tak i právnické a taktéž osoby jak české, tak i zahraniční Podmínky provozování živnosti Vznik oprávnění provozovat živnost vyžaduje splnění určitých podmínek, které jsou povahou hmotněprávních předpokladů, které jsou zákonem označeny jako podmínky provozování živnosti, tyto podmínky musejí být splněny po celou dobu provozování živnosti. Musí je splňovat fyzická osoba tj. podnikatel nebo odpovědný zástupce. 39 Jestliže tato fyzická osoba přestane podmínky provozování živnosti splňovat, může to být důvodem pro zrušení živnostenského oprávnění. Živnostenský zákon rozlišuje dva druhy podmínek provozování živnosti, a to všeobecné podmínky a zvláštní podmínky. Všeobecné podmínky, 40 musí být splněny vždy a jejich splnění je nezbytné u všech živností. Zvláštní podmínky, 41 jsou stanoveny pouze u vybraných řemeslných, vázaných a koncesovaných živností, kde je mnohdy vyžadována odborná či jiná způsobilost. S těmito podmínkami provozování živnosti taktéž bezprostředně souvisí i překážky provozování živnosti, 42 což jsou skutečnosti, které živnostenské podnikání naopak vylučují. 39 Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění. 19

20 Všeobecné podmínky provozování živnosti Tyto všeobecné podmínky provozování živnosti jsou stanoveny v 6 živnostenského zákona a musí být vždy splněny u všech živností, jsou proto velice nezbytným základem k tomu, aby živnostenské oprávnění mohlo vůbec vzniknout. Zákon uvádí jejich taxativní výčet, 43 kterými jsou : a) dosažení věku 18 let, tato hranice se shoduje s dosažením zletilosti dle občanského zákoníku. Tento požadavek zletilosti je pevně vázán na dosažení tohoto věku a nelze ji nahradit nabytím zletilostí podle 8 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění, to znamená uzavřením manželství, 44 b) způsobilost k právním úkonům, tato podmínka vychází opět z předpisů občanského zákona, jde o způsobilost fyzické osoby k právním úkonům v plném rozsahu, což znamená schopnost vlastními úkony nabývat práva a povinnosti, která vznikají zletilostí. Omezit či zbavit osobu způsobilosti k právním úkonům lze jen na základě soudního rozhodnutí. Podmínku způsobilosti k právním úkonům je tedy nutno u osob žádajících o živnostenské oprávnění zkoumat samostatně vedle předchozí podmínky dosažení věku 18 let, 45 c) bezúhonnost, vymezuje sám živnostenská zákon negativně, kde je uvedeno, koho za bezúhonného považovat nelze, 46 všechny ostatní osoby pak logicky splňují požadavek bezúhonnosti. Bezúhonnost se pro účely živnostenského zákona lze prokázat výpisem z Rejstříku trestů, 47 ne starším 3 měsíce. Podmínka bezúhonnosti zajišťuje veřejný zájem v tom, aby živnostenské oprávnění bylo udělováno pouze těm osobám, které mohou zaručit, že živnostenské podnikání bude realizováno v souladu se zájmy státu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění. 44 Srov. Eliáš, J., Švestka, J. In Švestka, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 10.vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 81 an. 45 Průcha, P. Živnostenské právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění. 20

21 Zvláštní podmínky provozování živnosti K zvláštním podmínkám pro provozování živnosti se vztahují pouze k vybraným živnostem, těmito podmínkami jsou především odborná způsobilost a jiná způsobilost v některých případech, pokud ji živnostenský zákon nebo jiné zvláštní předpisy přímo vyžadují. Odborná způsobilost je vyžadována a přímo předepisována u živností řemeslných, vázaných a taktéž u koncesovaných živností. Tato způsobilost je obsažena v paragrafovém znění živnostenského zákona, 48 stejně tak jako i v přílohách živnostenského zákona. 49 Pro výkon živností volných se nevyžadují žádné zvláštních podmínky pro provozování živnosti. 50 Odborná způsobilost se prokazuje doklady o určitých kvalifikačních předpokladů jako je např. odborné vzdělání 51 či odborná praxe Překážky provozování živnosti Vznik živnostenského oprávnění kromě nesplnění všeobecných či zvláštních podmínek, také vylučuje takové skutečnosti, které zákon nazývá překážkami provozování živnosti. 53 Případná existence těchto překážek by nedovolovala založit živnostenské oprávnění. Jestliže nastanou překážky provozování živnosti v průběhu živnostenského oprávnění, živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší. Novelizací zákonu o živnostenském podnikání se mění insolvenční zákon, 54 kde tento zákon tyto překážky upravuje. Tento insolventní zákon upravuje řešení, úpadku i u nově hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením tak, aby bylo možné a 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění. 49 Přílohy č.2 a 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění písm. c) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění a 22, a Přílohy č.2 a 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění odst. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění. 54 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění 21

22 dojít k uspořádání majetkových vztahů u osob dotčených dlužníkovým úpadkem a to, co při nejvyšším uspokojení dlužníkových věřitelů, a to za použití jednoho ze stanovených způsobů řešení úpadku nebo hrozícího úpadku. Dlužník je v úpadku, pokud má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Živnostenský úřad může zrušit živnostenské oprávnění, jestliže nastanou překážky provozování živnosti v průběhu živnostenského oprávnění. 55 Živnostenské oprávnění nemůže provozovat fyzická ani právnická osoba, po dobu 3 let od rozhodnutí o zamítnutí insolventního návrhu proto, že by majetek dlužníka nepostačoval k úhradě nákladům insolventního řízení. 56 Fyzická osoba, které byl soudem či správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru či příbuzném oboru, nemůže po dobu tohoto zákazu tuto živnost provozovat Rozdělení živností Základní rozdělení živností je uvedeno v 9 živnostenského zákona, kde se člení živnosti na dva základní druhy živností, a to na živnosti ohlašovací a koncesované, Živnosti dělíme podle přístupového režimu k živnostenskému oprávnění, 58 podle předmětu podnikání ( živnosti obchodní, výrobní a poskytující služby ) a podle způsobu provozování živnosti ( živnosti provozované běžným způsobem či živnosti provozované průmyslovým způsobem ) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění. 58 Průcha, P. Živnostenské právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s Průcha, P. Živnostenské právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s

23 Živnosti ohlašovací U ohlašovacích živností vzniká právo provozovat živnost při splnění podmínek stanovených zákonem tj. ohlášením, kdy v tomto okamžiku nemusí být vydán živnostenský list žadateli. Ohlašovací živnosti se dále člení dle požadované odborné či jiné způsobilosti na živnosti volné, řemeslné a vázané. 60 Živnosti volné - pro jejich provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. Podnikateli postačuje splnění všeobecných podmínek provozování živnosti. Živnosti volné a obory činností, které do těchto živností náleží jsou uvedeny v příloze č. 4 živnostenského zákona. Tyto živnosti jsou provozovány nejčastěji, jedná se především o obchodní činnost, zprostředkovatelskou činnost, výrobní činnosti a mnoho dalších. 61 Živnosti řemeslné - jsou uvedeny v příloze č. 1 živnostenského zákona. Tento výčet živností představuje pouze účelové členění živností, které nemá žádnou podstatu, souvislost ani odbornou náročnost se základními znaky klasického řemesla jako takového. Slouží tedy spíše pouze pro potřeby živnostenského zákona. Proto také některá klasická řemesla, která nejsou uvedena v příloze č. 1 živnostenského zákona, je nutno považovat za živnosti volné. U živností řemeslných musí být splněny všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti, 62 dle kterých zákon určuje, ze kterých dokladů se prokazuje např. odborná příprava, zkouška či praxe v oboru, kterou musí podnikatel pro získání odborné způsobilosti absolvovat. Jedná se např. o živnosti zednické, montážní, kadeřnictví, kosmetické služby, kominictví, hostinskou činnost a apod. Živnosti vázané - jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona, kde jsou taktéž uvedeny požadavky na odbornou nebo jinou způsobilost, a kde je také výkon živnosti vázán určitým oprávněním, souhlasem, osvědčením, autorizací či zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění 61 Příloha č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění a 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění 23

24 jiným dokladem vydaným dle zvláštního právního předpisu. 63 Tento doklad osvědčuje, držitele dokladu, že má tuto specifickou odbornou způsobilost, která je vyžadována pro určitou živnost Živnosti koncesované U koncesovaných živností je vznik oprávnění provozovat živnost vázáno na pravomocné rozhodnutí státním povolením o udělení tzv. koncese. Tyto živnosti vyžadují zvláštní odbornou způsobilost 64 při provozování těchto druhů živností. Koncesované živnosti - se dále nečlení a jejich seznam je uveden výslovně v příloze č. 3 živnostenského zákona. Pro provozování tohoto druhu živností - koncesovaných živností je nezbytné tzv. rozhodnutí o udělení koncese, které uděluje na základě udělení povolení živnostenský úřad, který přitom posoudí splnění všech předepsaných podmínek pro udělení koncese. Tyto koncesované živnosti vyžadují zvláštní způsobilost 65 podnikatele, kdy je někdy provozování koncese podmíněno např. specifickými požadavky na zaměstnance či na provozovny, v nichž se koncesovaná živnost provozuje zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění 66 Příloha č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění. 24

25 4. ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ 4.1. Charakteristika živnostenského oprávnění Živnostenský zákon představuje veřejnoprávní úpravu živnostenského podnikání, který je základním institutem živnostenské oprávnění, můžeme jej charakterizovat jako subjektivní veřejné právo, spočívající v oprávnění provozovat konkrétní živnost. Existence živnostenského oprávnění je taktéž předpokladem pro provozování živnosti. Živnostenské oprávnění se vyznačuje těmito rysy: 67 Má univerzální charakter. Subjekty živnostenského oprávnění mohou být fyzické osoby i právnické osoby a nehraje přitom žádnou roli skutečnost, zda se jedná o osoby české či zahraniční. U právnických osob taktéž není rozhodující jejich právní forma. Živnostenské oprávnění je určeno konkrétním předmětem podnikání, kde je ovšem šíře podnikání různá a v některých případech se tedy dá hovořit o tzv. multiprofesních živnostech. Jedná se o oprávnění ryze osobní povahy, vázané zásadně na osobu podnikatele, je nepřenositelné a jiná osoba 68 jej může vykonávat pouze v případech stanovených živnostenským zákonem. Výjimku představují pouze živnostenským zákonem upravené instituty pokračování v živnosti. Živnostenské oprávnění je územně neomezené, a lze jej tedy provozovat na celém území státu. Platnost živnostenského oprávnění je časově neomezená, pokud z projevu vůle osoby disponující oprávněním či ze zvláštní právní úpravy nevyplývá něco jiného. Lze jej označit za definitivní, neboť jeho existence umožňuje bez dalšího fyzicky živnost provozovat, až na malé výjimky jako je např. schválení provozovny. 67 Staša, J., Srbová, I. Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a předpisy související. Komentář. 4. doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. XI. 68 Jménem a na účet nezletilé osoby fyzické osoby, která z důvodu nedostatku věku nebo rozhodnutí soudu nemá plnou způsobilost k právním úkonům, může být živnost provozována se souhlasem soudu, navrhne-li to její zákonný zástupce. 25

26 Živnostenský zákon upravuje dynamiku živnostenského oprávnění, tedy jeho vznik, změnu, pozastavení a zánik. Obsah živnostenského oprávnění, které je představový právy a povinnostmi podnikatele při provozování živnosti, je mimo živnostenského zákona upraven řadou dalších právních předpisů. Živnostenský podnikatel není omezen v počtu živnostenských oprávnění, může tedy být držitelem více živnostenských oprávnění a provozovat tak více živností, za předpokladu, že splní pro každou z jednotlivých živností podmínky provozování živnosti (všeobecné, příp. i zvláštní) Vznik živnostenského oprávnění Základními odlišnostmi dle zákona o živnostenském podnikání se člení živnosti z hlediska přístupového režimu na živnosti ohlašovací a živnosti koncesované. Tento přístupový režim se pak promítá nejen do procesu vzniku živnostenského oprávnění, ale logicky ovlivňuje i celou jeho dynamiku, tady i změnu, a zánik a dodržování podmínek provozování živnostenského oprávnění. U živností ohlašovacích je pro vznik živnostenského oprávnění rozhodující vůle subjektu, který se rozhodl živnostensky podnikat. Pro vznik živnostenského oprávnění u těchto živností je rozhodující ohlášení, na základě kterého živnostenského oprávnění ze zákona vzniká. U živností koncesovaných je pro vznik živnostenského oprávnění rozhodující vůle živnostenského úřadu, na jehož povolení je vznik živnostenského oprávnění vázán, proto mají koncesované živnosti povahu živností povolovaných. Vznik živnostenského oprávnění kromě druhu živnosti ovlivňuje řada dalších faktorů např. zda se bude jednat o osobu fyzickou nebo právnickou, českou nebo zahraniční, či o jakou právní formu právnické osoby se bude jednat apod. Pro vznik živnostenského oprávnění je důležitá skutečnost, aby bylo ohlášení živnosti a podání žádosti o koncesi učiněno u obecního živnostenského úřad, 69 kterým je ve znění zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, živnostenský úřad, který je odborem obecního úřadu obce s rozšířenou působností 69 2 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění. 26

27 a na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí. 70 V rámci tzv. Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání, který schválila vláda České republiky, byla vytvořena celorepubliková síť tzv. Centrálních registračních míst v rámci obecních živnostenských úřadů. Čímž je umožněno podnikateli na tzv. vytvořeném jednotném registračním formuláři provádět několik úkonů na jednom živnostenském úřadě a to prostřednictvím těchto Centrálních registračních míst. Prostřednictvím těchto Centrálních registračních míst je možné kromě vlastního ohlášení živnosti, také podání žádosti o koncesi a podat i přihlášku k daňové registraci 71 apod Vznik živnostenského oprávnění u živností ohlašovacích U ohlašovacích živností vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení nebo, pokud je v ohlášení uveden pozdější den vzniku živnostenského oprávnění, pak vzniká tímto dnem. 72 Pokud ohlašovatel splňuje předepsané podmínky provozování živnosti a ohlášení živnosti je bez závad, vzniká tak ohlašovateli právo provozovat živnost, aniž by v okamžiku, kdy tak činí, byl vydán výpis z živnostenského rejstříku. 73 Právnickým osobám a zahraničním osobám, které se povinně zapisují do obchodního rejstříku, vzniká živnostenské oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku. Těmto osobám vydá živnostenský úřad taktéž výpis z živnostenského rejstříku, a to ještě před zápisem do obchodního rejstříku. V obou případech může být dotyčným osobám vydán výpis z živnostenského rejstříku, ten ale neprokazuje existenci živnostenského oprávnění, neboť dosud nevzniklo, ale pouze dosvědčuje splnění podmínek 70 1 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění a písm. zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění písm a h, j zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění 27

28 provozování živnosti. 74 Den vzniku živnostenského oprávnění je pak na výpise z živnostenského rejstříku vyznačen dodatečně, a to po zápise do obchodního rejstříku. Z toho tedy vyplývá, že vznik živnostenského oprávnění je vázán na den zápisu do obchodního rejstříku. U zahraničních osob, které se zapisují do obchodního rejstříku, se rozsah jejich živnostenského oprávnění váže na zapsaný předmět podnikání. Je třeba rozlišit zahraniční osoby, které jsou fyzickými osobami s bydlištěm na území členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor, tyto osoby se pak nezapisují do obchodního rejstříku povinně. A pak je třeba rozlišit zahraniční osoby, kterým vzniká živnostenské oprávnění jako osobám českým tj. dnem ohlášení. Stejným způsobem vzniká živnostenské oprávnění u zahraničních osob, které zřizují na území České republiky organizační složku, 75 obchodní zákoník tak umožňuje, aby tato zahraniční osoba nebyla ani v tomto případě včetně organizační složky do obchodního rejstříku zapsána, ovšem s ohledem na skutečnost z 13 odst. 3 obchodního zákoníku nebude vedoucí této nezapsané organizační složky mít právo jednat samostatně ve věcech organizační složky, pouze v případě, kdy měl od podnikatele plnou moc. 76 Dále je třeba rozlišit, všechny ostatní fyzické i právnické zahraniční osoby, které se povinně zapisují do obchodního rejstříku a kterým vzniká živnostenské oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku, a to dle rozsahu zapsaného předmětu podnikání. 77 Z výše uvedeného vyplívá, že, živnostenské oprávnění vzniká ohlašovateli, pokud splňuje všechny předepsané podmínky provozování živnosti a ohlášení živnosti je bez závad, živnostenské oprávnění tedy vzniká dnem ohlášení. Nesplňuje-li ohlašovatel živnosti předepsané zákonné náležitost, 78 kdy se může jednat např. o nedoložení dokladů prokazujících odbornou nebo jinou způsobilost ohlašovatele, případně ustanoveného odpovědného zástupce, dokladu o zaplacení správního poplatku, dokladu prokazujícího právní důvod pro užívání prostor, 74 Staša, J., Srbová, I. Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a předpisy související. Komentář. 4. doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění 76 Srov. Dědič J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství POLYGON, 2002, s. 99 an odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění a 46 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění 28