Vývoj využívání nerostných surovin na území ČR

Transkript

1 Vývoj využívání nerostných surovin na území ČR Zdeňka Petáková 2009 Stříbro Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 1

2 Vývoj dobývání v historii Česká republika: Geologická mapa. Stáří důlních děl Malé oblasti Rozsáhlejší areály Česká geologická služba Stářdůlních děl Rambousek P. a kol., in print Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 2

3 Přehled muzeí s hornickou a geologickou tématikou 30 expozic založeno po roce 1989 nejstarší je příbramská z roku 1886 Muzeum Horní Blatná Hornické muzeum Planá Muzeum Krupka Hornický skanzen Stříbro Podkrušnohorské technické muzeum Prácheňské muzeum Písek Grafitový důl Český Krumlov Hornické muzeum Příbram Stříbrný důl Jiřetín pod Jedlovou České muzeum stříbra Kutná Hora Hornické muzeum Rudolfov Městské muzeum Městské Rtyně muzeum v Podkrkonoší Zlaté Hory Muzeum břidlice Budišov Expozice těžby uranu Bystřice Hornický skanzen Zl. Hory Hornické muzeum OKD Landek Hornický skanzen dolu Paskov Muzeum naftového dobývání a geologie Petr Lukeš, 2007, MS ČGS. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 1. Hornické muzeum OKD Landek 2. Hornické muzeum Planá 3. Hornické muzeum Příbram 4. Muzeum zlata Nový Knín 5. Národní technické muzeum Praha 6. Městské muzeum Zlaté Hory 7. Hornický skanzen Zlaté Hory 8. Hornický skanzen na dole Mayrau 9. Hornický skanzen Stříbro 10. Hornický skanzen Solvayovy lomy 11. České muzeum stříbra Kutná Hora 12. Grafitový důl Český Krumlov 13. Stříbrný důl Jiřetín pod Jedlovou 14. Hornická naučná stezka Jihlava-Lesnov 15. Štola Pod Farou Přibyslav 16. Hornický skanzen dolu Paskov 17. Důl Michal v Ostravě 18. Regionální muzeum Jílové u Prahy 19. Štola sv. Josefa Dolní Studené 20. Štola v Halířích 21. Hornické muzeum Krásno 22. Muzeum Horní Slavkov 23. Expozice těžby uranu Bystřice p. Pernšt. 24. Muzeum břidlice Budišov 25. Muzeum naftového dobývání a geologie 26. Prácheňské muzeum 27. Hornické muzeum Rudolfov 28. Hornické muzeum v Harrachově 29. Podkrušnohorské technické muzeum 30. Muzeum v Krupce 31. Štola sv. Martina 32. Muzeum Horní Blatná 33. Chrustenická šachta 34. Muzeum Vysočiny Jihlava 35. Muzeum TGM Rakovník 36. Sládečkovo vlastivědné muzeum Kladno 37. Městské muzeum Rtyně v Podkrkonoší 38. Obří důl Kovárna 39. Údolí Milířky hornická naučná stezka 40. Muzeum Jiřetín 3

4 Pravěk Paleolit nástroje z kvarcitu a křemene: lokální zdroje. Střední Čechy: 1,5 mil. let lovci mamutů nástroje z pazourku z morén, surovina pochází z Polska (30-20 tis. let) nejstarší plastika na světě: Věstonická venuše keramika 25 tis. let stará Mezolit rozsáhlý těžební a zpracovatelský areál rohovce v Krumlovském lese (datováno na dobu před 9200 lety) Neolit ( př. n. l.) jíly pro stavby a keramické nádoby nejběžnější užití nerostných surovin. Mašovická Hedvika kultovní soška z rondelu (nález r. 2007) př. n. l., slévačství mědi hlazené kamenné nástroje z místních hornin: těžební areál Jistebsko, severní Čechy Eneolit ( př. n. l.): mohyly, v záp. Evr. megality, metalurgie Doba bronzová ( př. n. l.): rýžování kasiteritu Krušné Hory a Slavkovský les, mlýnské kameny Doba bronzová: kultura zvoncovitých pohárů Věstonická venuše. Foto: M. Oliva. Petřkoviká venuše, severní Morava, hematit, stáří 23 tis. let. Výška 4,6 cm. Uložení: Archeologický ústav AV ČR Brno. Autor fotografie: M. Havelka. Doba stěhování národů st. n. l. poč. 2. tis. př. n. l. Řivnáčský kulturní okruh: hlazený kamenný nástroj. Kulturní okruh lineární keramiky. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 4

5 Jistebsko neolitický těžební areál středoevropského významu Vůbec nejstarší v terénu viditelný doklad lidské aktivity v Evropě s. od Balkánu Na svahu Maršovického vrchu u Jistebska, několik set těžebních jam Surovina: amfibolový rohovec Podle: Šrein et al. (2003). Stáří exploatace: Jistebsko pohled na část těžebního pole př. n. l. Výroba: kamenné dřevozpracující nástroje, zbraně a atributy bojovníků Odhad celkové produkce: stovky tisíců kusů Znovuobjeveno: r Nejrozsáhlejší a nejstarší těžební areál a dílna ve střední a západní Evropě přes 20 ha, intaktně dochováno Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Jistebsko detail. Autor tabule: Petr Šída. 5 Autorka fotografií: Blanka Šreinová, Národní muzeum.

6 Keltské etnikum Rýžování zlata Zpracování železa Kamenné mlýny Grafit v keramice Švartna Mušlový statér, Stradonice. Keltská keramika s grafitem. Oppidum Třísov. Švartna a kopie keltského prstenu. Foto D. Mašek. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtučr. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Bronzové spony, duchcovský poklad. 6

7 Švartnové náramky importní artikl evropského významu Materiál: sideritický bitumenní jílovec (švartna) Zdroj: nadloží kounovské černouhelné sloje Datace výroby: keltské etnikum, (4 2 st. př. n. l.) Nálezy: v hrobových výbavách od Maďarska po Velkou Británii Dílny: např. u obce Mšecké Žehrovice, úlomky i hotové výrobky o celkové hmotnosti 260 kg Foto Bavros: Archiv Boiové a Fergunna. Foto Křižák: Archiv Boiové a Fergunna. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtučr. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: I. Turnovec, H. Illášová. 7

8 Keltské sklářství import a zpracování skleněných ingotů z vyspělejších oblastí dováženy skleněné ingoty na místě využita invence ve vytváření jednotlivých korálků. Stradonice, Staré Hradisko nalezeny dílny unikátní technika výroby skleněných náramků Korály s očky, latén. Vícenice, záp. Čechy. Prstencové korály. Stradonice, stř. Čechy. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 8

9 Historie využívání kovů prvek svět naše území zlato měď stříbro olovo cín železo rtuť 6 tis. př. n. l. hutněna v Mezopotámii na přelomu 6. a 5. tisíciletí př. n. l př. n. l př. n. l př. n. l. první prokazatelné tavby: tis. př. n. l. 750 př. n. l.? Zlaté Hory 1200 př. n. l. systém šachta štola rýžování lidmi Knovízské kultury (900 př. n. l., Otava) Keltové rýžování (300 př. n. l.) slévačství mědi v neolitu (6. tis př. n. l.) měděné a bronzové výrobky užívána lidmi únětické kultury ( př. n. l.) 973 první zmínky o dolování (Kaňk u Kutné Hory)? rýžování kasiteritu v oblasti Krupky v Krušných horách a ve Slavk. lese v době bronzové ( př.n.l.) Keltové ( př. n. l.): těžba a zpracování železných rud středočeského ordoviku i jinde? asi středověk Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 9

10 Dolování stříbra Bylo velmi důležité ve středověku podpořilo vznik mincovního systému.vznikala významná hornická města: Jihlava (1234) Jihlavský Horní zákon 1249 Kutná Hora ve druhé polovině 13. století, Ius regale montanorum. Katedrála sv. Barbory, Kutná Hora, st. Foto: V. Štědrá. Drátkové stříbro, Kutná Hora. Foto V. Štědrá. Foto: D. Mašek, Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtučr. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Pražský groš Jana Lucemburského z let , mincovna Kutná Hora, 3,6 g, průměr 28 mm. Foto: P. Hrazdíra,

11 Jáchymov Jáchymov Jáchymovský tolar replika. Foto: P. Trtík. De re metallica libri XII, Příbram těžba od 18. století 1875 světový primát 1000 m vertikální hloubky 1849 založeno báňské učiliště, 1865 povýšení na Báňskou akademii 19. století: hlavní producent stříbra a neželezných kovů v Rakousko-Uherské monarchii těží se uran celkově 50 tis. t Hornické muzeum Příbram, skanzen Ševčínský důl (1879). maximální produkce : t stříbra během 16. a 17. století: celková produkce 750 t stříbra Georgius Agricola: De re metallica libri XII, 1556 mincovna v Jáchymově: jáchymovský tolar 1716 založení první horní školy na světě Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Foto: zdroj Hornické muzeum Příbram. Foto: D. Mašek,

12 Zlato 1200 př. n. l. těžba v oblasti Zlatých Hor rýžováno Kelty a ve středověku kulminace těžby ve 13. a 14. století celkové množství produkce zlata: 100 t Au Odhad celkového množství dnešních zásob pro ložiska Kašperské Hory a Mokrsko: 100 t zlata Vzorky křepického zlata, jižní Čechy. Foto Petr Rajlich. Kolekce středověkých želízek - hornického nářadí (Nový Knín). Portál štoly Naděje, Kašperské Hory, Šumava. Foto: Dalibor Mašek, Foto: zdroj Hornické muzeum Příbram. Ústí středověké štoly, novodobé zajištění portálem s mříží, Kašperské Hory. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 12

13 Drahé kameny Mozaika ve Svatováclavské kapli, Pražský hrad (1372). Kaple Sv. Kříže hrad Karlštejn (1365). Mozaika z jaspisů a ametystů z okolí Ciboušova (zde zachována šachta, štola a odval ze 14. st.). Chrysoprasy z Polska, ametysty a jaspisy z okolí Ciboušova. Foto: Dalibor Mašek, Foto podle kol. (1984): Dějiny českého výtvarného umění.- Nakl. Academia. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 13

14 Český granát Vltavíny pyrop z vulkanických brekcií první sběry: Keltové psaná historie od 14. století běžně užíván ve špercích od 19. století Fota vltavínů: autor J. Kynický. Vltavín, jižní Čechy. Foto: Miroslav Toužimský, Rýžování granátů a separace sítováním. Foto: Martin Frouz. tektity, z meteorického kráteru Ries v Německu používány od doby kamenné dnes těženy v jižních Čechách u obcí Besednice a Ločenice ve špercích běžně používány od 19. století Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 14

15 Sklo a sklářství První důkazy technologie výroby skla: z období Velké Moravy (korálky, drobné ozdoby). Souvislý vývoj domácí sklářské výroby - od 13. století, suroviny: žilný křemen, potaš, dřevěné uhlí. Typické české broušené sklo se vyvinulo z renesanční a barokní řezby v křemeni a drahých kamenech. Výroba skla se široce rozšířila již v 18. st. roku 1799 je evidováno již 79 skláren. 1900: Čechy jsou vedoucím světovým producentem skleněné bižuterie. Foto D. Mašek Vitráž Alfonse Muchy, chrám sv. Víta, Pražský hrad. Foto: Dalibor Mašek, Číše českého typu, 15. století. Foto G. Urbánek, in: Drahotová, O. a kol. (2005): Historie sklářské výroby v českých zemích.- Acad. Zbytky po středověké těžbě žilného křemene a zlata, Šumava. Provodín: nejstarší u nás těžené ložisko pískovců pro sklářskou výrobu. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 15

16 Stavebnictví První kamenné stavby mohyly v eneolitu a v době bronzové ( př. n. l.) Keltská opevnění a stavby Závist, Obří hrad (vliv antiky) poté stavěno jen ze dřeva (Germáni, Slované) zdění na kámen a maltu Mikulčice 1160 nejstarší písemný záznam těžby dekoračního kamene Slivenec 1253 v českých zemích 20 měst, do r založeno dalších 120 měst nejstarší cihelna Stod 1580 Obří hrad na Šumavě keltský obranný násep. tis. m Celková produkce štì rkopískù z výhradních a Produkce štěrkopísků v ČR nevýhradních ložisek v ÈR v tis. m roky výhradní ložiska nevýhradní ložiska Podle J. Godányho, D. Maška, K. Duška a kol., 2007, MS ČGS. Celková produkce štì rkopískù z výhradních a nevýhradních ložisek na Produkce štěrkopísků ve Středočeském kraji území Støedoèeského kraje od roku 1992 do roku 2006 v tis. m3 tis. m Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 16

17 Spotřeba fosilních paliv v ČR - historie % energie před nástupem parního stroje byla z rostlin, živočichů a energie lidská hlavní změny nastaly po roce 1830, s nástupem průmyslové revoluce během 2. poloviny 19. století dala domácí uhelná základna vzniknout průmyslu v roce 1913 činila produkce černého i hnědého uhlí na území dnešní ČR více než 80 % těžby uhlí v rakouských zemích (na tomto území žilo 35 % obyvatel tehdejších rakouských zemí) 50. léta 20. st. 1989: orientace na těžký průmysl, spotřeba paliv stoupá i v rámci intenzifikace zemědělství Spotřeba energie z fosilních paliv pro území Československa a Rakouska Figure 7: Domestic Energy Consumption (DEC) of Czechoslovak Territory and Austria [GJ/cap] Czechoslovak Československo Territory Austria Rakousko Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu Podle Gingrich a kol. (2006). 17

18 Černé uhlí poprvé využíváno Kelty při výrobě železa Ostravsko-karvinský region, Plzeňsko, Kladensko a Rosická oblast sedimenty karbonského stáří průmyslově těženo od 19. století, převážně pro železárny dnes těžba probíhá jen v ostravsko karvinské oblasti Historické foto a mapa podle: Vokřínek P. ed (1996). Důl Anselm, Produkce černého uhlí Ce lková tě žba če rné ho uhlí v ČR od roku 1990 do roku Mld tun mil. tun tì žba rok ro ky MS, ČGS Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 1885, důlní mapa, Ostravsko. 18

19 Hnědé uhlí těženo od 18. století v 19. století využíváno převážně pro výrobu železa století: pro výrobu elektřiny, nyní pochází 48 % elektrické energie v ČR z hnědého uhlí tis tun tis. t Těžba hnědého uhlí v tis. tun v ČR od roku 1990 do roku 2005 Produkce hnědého uhlí roky MS, ČGS tì žba Povrchový lom Bílina Maxim Gorkij. Foto: J. Godány. Brown coal and humodyl deposits in CR years hnědé uhlí lignit MS ČGS, Godány a kol Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu Plán rekultivačních postupů: Velkolom Bílina. Pramen: Severočeské doly a. s., Doly Bílina. 19

20 Uran ČR jediným významným producentem v EU Od roku 1853 Jáchymov (Joachimsthal) polonium a radium bylo poprvé stanoveno z jáchymovské rudy M. Currie-Sklodowskou těžba pro SSSR, politicky silně sledováno 1948 počátek těžby uranu v Příbrami 1000 t uranu vytěženo v letech dnes těžba probíhá pouze na ložisku Rožná Problémy se znečištěním, hlavně podzemních vod v České křídové pánvi Uraninit. Foto podle: F. Lepka (2003). Mapa hlavních ložisek uranu v ČR vytěžených n. v těžbě. Ložisko Rožná celkový pohled. Foto: D. Holeczy, in Kříbek B. Hájek A. eds. (2005). Mapka podle: F. Lepka (2003). Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 20

21 Životnost energetických surovin (odhadováno pro dnešní výši spotřeby) uhlí plyn ropa uran Svět let* let* let* 60 let bez recyklace 140 let s recyklací* ČR Černé uhlí: 15 let vytěžitelné, 68 let průmyslové Hnědé uhlí (/vč. zásob za limity): 21 vytěžitelné, 30 let průmyslové** Místní zdroje se na energetice podílí jen zlomkově Místní zdroje se na výrobě el. en. podílí jen zlomkově 2 5 let (vytěžitelné zásoby) 14 let průmyslové zásoby** Evropa je nyní z poloviny závislá na dovozu energie v podobě ropy, uhlí a zemního plynu. Spoléhání na obnovitelné zdroje je utopií i v technologicky nejvyspělejších zemích pokrývají jen max % spotřeby. Elektrárny založené na principu jaderné fúze mohou dodávat na trh elektřinu zhruba za 50 let. *Údaje podle: Řípa, M. a kol., 2005, studie BP a dalších zdrojů. ** Údaje vyčísleny podle ČGS Geofondu. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 21

22 Státní energetická koncepce Životnost zásob Mostecké uhelné, a. s. Podle Usnesení vlády č. 211/2004 Zdroje produkce energie (elektřiny) v ČR: V roce 2005 hnědé uhlí 48 % jaderné zdroje 33 % černé uhlí 6% zemní plyn 5% obnovitelné zdroje 5% Pro rok 2030 hnědé uhlí 31 % jaderné zdroje 38 % černé uhlí 4% zemní plyn 7% obnovitelné zdroje 17 % Podle Zprávy skupiny Czech Coal, Činnost a udržitelný rozvoj v roce Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 22

23 Budoucnost závisí na energetické politice Základ organizace naší společnosti je postaven na spotřebě energie. TWh Spotřeba energie v ČR Nyní existující uhelné elektrárny 2010 Jaderné elektrárny Plyn a obnovitelné zdroje Vodní elektrárny Podle J. Feista, ČEZ, Žofínské fórum (2007). Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 23

24 Použitá literatura: Drahotová O. a kol. (2005): Historie sklářské výroby v českých zemích. Nakl. Academia. Praha. Feist J. (2007): Budeme schopni zajistit bezpečné zásobení elektřinou?- ČEZ, 65.Žofínské fórum. Gingrich S. Kušková P. Krausmann F. (2006): Social Metabolism and Land Use in The Czechoslovak Territory. A long assessment from Poster. The conference proceedings of the Ninth biennial conference of International Society for Ecological Economics on Ecological sustainability and human well-being, 15-18, December 2006, New Delhi. kol. (1984): Dějiny českého výtvarného umění. I/1. Od počátků do konce středověku. Nakl. Academia. Praha. kol. (2007): Zpráva skupiny Czech Coal, Činnost a udržitelný rozvoj v roce Kříbek B. Hájek A. eds. (2005): Uranové ložisko Rožná. Model pozdně variských a povariských mineralizací. Vyd. ČGS. Praha. Lepka F. (2003): Český uran. Neznámé hospodářské a politické souvislosti Vyd. Nakl. Květa Vinklátová KNIHY 555.Liberec. Pleiner R. Rybová A. (1978): Pravěké dějiny Čech. Nakl. Academia. Praha. Rambousek P. Čápová D. - Kramolišová, P. a kol (v tisku): Těžební antropogenní tvary reliéfu a poddolovaná území, mapa 1:1 mil. In: Tábor, I. ed.: Atlas krajiny České republiky, VÚKOZ Průhonice. Praha. Řípa M. Weinzettl V. Mlynář J. Žáček Fr. (2005): Řízená termojaderná syntéza pro každého.- Ústav fyziky plazmatu AV ČR. Vyd. Skupina ČEZ. Vokřínek P. ed. (1996): Landek svědek dávné minulosti. Vyd. Librex. Ostrava. Doporučená literatura: Filip J. (1995): Keltská civilizace a její dědictví. Nakl. Academia. Praha. kolektiv autorů (2003): Rudné a uranové hornictví České republiky. Anagram. Ostrava. Kužvart M. a kol. (1983): Ložiska nerudních surovin ČSR. UK. Praha. Lutovský M. Smejtek L. a kol. (2005): Pravěká Praha. Nakl. Libri. Praha. Morávek P. (2008): Zlaté doteky pěti kontinentů. Mladá fronta, edice Kolumbus. Praha. Morávek P. a kol. (1992): Zlato včeském masívu. Vyd. Ústř. Úst. Geol. Praha. Petáková Z. (2007): Drahé kameny a jejich užití na našem území. Minerální suroviny, 4, Starý J. a kol. (2007): Surovinové zdroje České republiky. Nerostné suroviny. (Stav 2006). ČGS-Geofond. Suldovský J. (2006): Kronika hornictví Zemí koruny české. CLD Design, Ústí n. L. Waldhauser J. Lehrberger G. Morteani G. (1994): Zlatá země Gabreta let rýžování zlata po obou stranách Šumavy. Nár. Techn. Muz. ve spolupráci s Technickou univerzitou Mnichov. Praha. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 24

25 Poděkování patří: České geologické službě a MŽP RNDr. Jiřímu Zachariášovi, Ph.D., ÚGMNZ PřF UK Katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK RNDr. Blance Šreinové, Národní muzeum RNDr. P. Hyršlovi, RNDr. I. Turnovcovi a RNDr. T. Řídkošilovi Kolegům a kolegyním z odboru geologie ložisek nerostných surovin, ČGS. Autorům, kteří laskavě poskytli svolení k použití fotografií: M. Frouzovi, V. Štědré, D. Maškovi, P. Hrazdírovi, J. Godánymu, P. Rajlichovi, P. Trtíkovi (www,zlate-mince.cz), prof. J. Svobodovi z AÚ AV ČR Brno, doc. M. Olivovi z Moravského zemského muzea Brno. Heleně Neubertové, ČGS, za pomoc s grafickým zpracováním. Autorství fotografií: strana 4: keramika: podle Pleiner, R. Rybová, A. (1978): Pravěké dějiny Čech. Academia; Strana 6: mušlový statér: podle Vencovský, F. Kopecký, L. (2002) a kol.: Lidé a peníze. Vyd. ČNB. Ostatní: jak uvedeno nebo Z. Petáková Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu 25