PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE PŘEHLED POKROKU V NAPLŇOVÁNÍ DOPORUČENÍ URČENÝCH JEDNOTLIVÝM ČLENSKÝM STÁTŮM. Průvodní dokument k SDĚLENÍ KOMISE

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne SWD(2013) 800 final/2 CORRIGENDUM Annule et remplace le document SWD(2013) 800 final du Concerne toutes les versions linguistiques (correction du paragraphe 2 de la partie Chypre et du dernier paragraphe de la partie UK) PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE PŘEHLED POKROKU V NAPLŇOVÁNÍ DOPORUČENÍ URČENÝCH JEDNOTLIVÝM ČLENSKÝM STÁTŮM Průvodní dokument k SDĚLENÍ KOMISE Roční analýza růstu 2014 {COM(2013) 800 final} CS CS

2 Úvod Tento pracovní dokument útvarů Komise poskytuje průběžný přehled stavu naplňování doporučení určených jednotlivých členským státům a doporučení určených eurozóně jako celku. Přehled zohledňuje dosažený pokrok v posledních třech letech, ilustruje klíčové reformy provedené od zahájení procesu evropského semestru a zdůrazňuje nedostatky v provádění s ohledem na nejnovější doporučení přijatá v roce Vzhledem k tomu, že většina hlavních problémů pravděpodobně nebude vyřešena během jediného roku, ukazuje tento přehled kontinuitu reforem v průběhu času. Tato analýza je předběžná a technická. Komise předloží své konečné hodnocení, které se bude zakládat na národních programech a bude zohledňovat podrobné přezkumy v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, v rámci balíčku doporučení určených jednotlivým zemím na rok Uvedeny jsou rovněž informace o zemích, které provádějí ekonomický ozdravný program (EL, IE, PT, CY, RO), přestože kromě provádění programů nejsou těmto zemím určena žádná samostatná doporučení. Zemí eurozóny zapojených do programu se netýkají některé povinnosti v oblasti monitorování a podávání zpráv vyplývající z Paktu o stabilitě a růstu a je pro ně zrušena většina povinností vyplývajících z evropského semestru, a to od vstupu v platnost balíčku dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí. Rovněž je uveden přehled situace v Chorvatsku, i když této zemi nebyla dosud určena žádná formální doporučení. 2

3 BELGIE Veřejné finance: Navzdory vynaloženému úsilí na konsolidaci zůstává Belgie v náročné fiskální pozici s ohledem na své vysoké zadlužení. I když se schodek od roku 2010 postupně snižuje, stále je nad limitem 3 % HDP stanoveným ve smlouvách. Belgie se zavázala přijmout v roce 2013 další opatření. Důchodová reforma, která byla zahájena na konci roku 2011, zpřísnila požadavky na minimální věk a délku pracovního života v režimech předčasného opouštění trhu práce a předčasného odchodu do důchodu a posílila finanční pobídky k prodloužení pracovní kariéry; podporují ji opatření v oblasti aktivního stárnutí. Vzhledem k rozsahu problému jsou zřejmě nutná další opatření a reformy, aby veřejné finance nebyly v dlouhodobém horizontu ohroženy. Není jasné, jak nové kompetence Společenství v oblasti dlouhodobé péče zlepší nákladovou efektivnost. Finanční sektor: Belgie přijala opatření ke stabilizaci svého bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace nejslabších bank a reformy rámce dohledu pro finanční odvětví. Nicméně finanční situaci některých bank, přestože se zlepšuje, je třeba stále sledovat, zejména s ohledem na vysoké podmíněné vládní závazky. Růst a konkurenceschopnost: Belgie přijala opatření k omezení inflačních tlaků v podobě posílení orgánu pro hospodářskou soutěž a regulačních zásahů na trhu s energiemi a telekomunikačním trhu. V důsledku toho se snížily ceny energií a telekomunikačních služeb a celková inflace se snížila pod úrovně zaznamenané v sousedních zemích. Nadále jsou potřebná další strukturální opatření, zejména v oblasti maloobchodu a svobodných povolání. Belgie přijala některá opatření na zmenšení akumulovaných mzdových rozdílů. Bylo uzákoněno zmrazení reálné hodnoty mezd v letech 2013 a 2014 a rozšířena lineární a cílená snížení zaměstnavatelských příspěvků na sociální zabezpečení. Reforma mechanismu stanovování mezd, jejímž cílem bylo zabránit jakémukoliv budoucímu oddělení mezd od produktivity, se zastavila. I když byla upadající nákladová konkurenceschopnost země částečně kompenzována silnými stránkami systému výzkumu a inovací, měla by Belgie prospěch z rozšíření své inovační základny, zlepšení dostupnosti kvalifikovaných odborných pracovníků a podpory podnikání. Vzhledem k tomu, že prognózy emisí skleníkových plynů značně překračují stanovený cíl, musí Belgie přijmout ambicióznější politiku, zejména v odvětví dopravy a stavebnictví, včetně zavedení efektivního interního rámce pro sdílení úsilí mezi různými příslušnými subjekty. Politika zaměstnanosti a sociální politika: I když nebyl přijat žádný zásadní přesun od zdanění práce k daním, které méně narušují růst, cílená opatření snížila daňové zatížení práce a bylo přijato několik opatření ke zlepšení fungování trhu práce. Reforma systému podpory v nezaměstnanosti urychluje postupné snižování úrovně podpory. Byla přijata některá opatření na zvýšení kapacit pro stáže a celoživotní učení. Je nutná důkladnější reflexe o sladění výsledků vzdělávání a odborné přípravy s požadavky trhu práce. Je třeba dále zlepšovat meziregionální mobilitu pracovní síly. Rovněž jsou nutná konkrétní opatření k řešení rostoucí nezaměstnanosti mladých lidí, jakož i sociálního začlenění osob přistěhovaleckého původu a jejich integrace na trhu práce. 3

4 BULHARSKO Veřejné finance: Bulharsko přijalo významná opatření k zajištění udržitelnosti svých veřejných financí. Opravilo nadměrný schodek v roce 2011 a ve strukturálním vyjádření dosáhlo svého střednědobého cíle, kterým je 0,5 % HDP v roce S veřejným dluhem činícím méně než 20 % HDP vykazuje Bulharsko jednu z nejnižších měr zadlužení v EU. V posledních letech Bulharsko výrazně posílilo svůj fiskální rámec, což přispělo k udržení fiskální kázně a větší věrohodnosti fiskální politiky. Na straně příjmů je v Bulharsku stále problémem dodržování daňových předpisů a účinnost daňové správy. Pokud jde o důchodovou reformu, Bulharsko uskutečnilo některé pozitivní kroky, ale je třeba vyvinout další úsilí k odrazování od předčasného opouštění trhu práce. Stále chybí konkrétní kroky k omezení zneužívání systému invalidních důchodů. Reformy sektoru zdravotnictví se zpožďují v důsledku chybějících správních kapacit. Růst a konkurenceschopnost: Proběhla reforma právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek, ale jsou nutná další zlepšení, pokud jde o posílení správní kapacity a vynucování dodržování předpisů. Nedávné změny v pravidlech pro opožděné platby zlepší celkové podnikatelské prostředí, stejně jako plánovaná reforma insolvenčních řízení, v níž vláda musí pokračovat. Bulharsko stále musí pokročit v reformě svého justičního systému. Bulharská dopravní struktura se v posledních letech zlepšila, zůstává však značný potenciál pro zvýšení účinnosti. Totéž platí v odvětvích vodního a odpadového hospodářství. V této souvislosti musí Bulharsko posílit správní kapacitu příslušných regulačních orgánů. Významné reformy jsou potřebné v bulharském sektoru energetiky, v němž je nutné nastolit soulad s vnitřním trhem s energií a zvýšit účinnost. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Bulharsko se potýká s podprůměrnou a stále klesající zaměstnaností a také s velkými rozdíly v nezaměstnanosti mezi jednotlivými regiony a skupinami obyvatel. Jsou nutné reformy, které zlepší efektivitu služeb zaměstnanosti a zavedou účinná opatření na zvýšení zaměstnanosti mladých lidí. Rovněž je třeba zlepšit celkovou kvalitu a efektivitu systému vzdělávání. Reformy se připravují, ale jejich přijetí a provedení se zpožďuje. Pokud jde o minimální výše příspěvků na sociální zabezpečení, vláda učinila kroky k omezení jejich dopadu, ale toto úsilí nezahrnovalo komplexnější přezkum systému. 4

5 ČESKÁ REPUBLIKA Veřejné finance: Česká republika přijala opatření, jejichž cílem bylo vypořádat se s nadměrným schodkem veřejných financí do roku V zájmu kvality fiskální konsolidace je však zapotřebí vyvinout další úsilí. Konkrétně výdaje na podporu růstu, jako například veřejné investice, zaznamenaly v letech 2010 až 2012 prudký kumulativní pokles. To spolu s nízkou úrovní využívání strukturálních fondů ohrožuje dlouhodobou perspektivu růstu. Celkově bylo dosaženo omezeného pokroku v oblasti zlepšení efektivnosti veřejných výdajů. Byly přijaty reformy za účelem zlepšení dodržování daňových předpisů a výběru daní, ale u zavedení jednoho inkasního místa došlo ke zpoždění a prostor pro snížení vysoké administrativní zátěže spojené s placením daní není plně využit. Zvýšeny byly některé nepřímé daně, konkrétně DPH a spotřební daně. Existuje však prostor pro zřetelnější přesun od zdanění práce do oblastí, které méně omezují růst, a pro další zmenšení rozdílů v zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Reforma důchodového systému v roce 2011 zlepšila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, nicméně i nadále jsou zapotřebí další opatření. Růst a konkurenceschopnost: Velkou starostí českých podniků zůstává nízká efektivnost veřejné správy. České orgány učinily opatření v zájmu boje proti korupci a přijaly dvě navazující protikorupční strategie. Jejich provádění však nebylo dostatečně účinné: některá klíčová opatření byla provedena částečně, například v souvislosti se zákonem o zadávání veřejných zakázek, zatímco další zatím nebyla dokončena, například dlouho očekávaný služební zákon. Pro dlouhodobou konkurenceschopnost České republiky má zásadní význam zvýšení kvality vzdělávání v rámci povinné školní docházky a vysokoškolského vzdělávání. Zatímco v oblasti povinné školní docházky probíhají určitá opatření financovaná z prostředků EU, na poli reformy vysokoškolského vzdělávání k žádnému pokroku nedošlo. Politika zaměstnanosti a sociální politika: I přes obecně známou nedostatečnou účast žen s malými dětmi a znevýhodněných skupin na trhu práce byla v této oblasti dosud podniknuta pouze velmi omezená opatření. Vládní návrh nového zákona o poskytování služeb péče o dítě, doplněných daňovými úlevami pro poskytovatele péče a zapojené rodiny, je krok správným směrem, ale je možné, že přinese pouze částečné řešení tohoto problému. V roce 2011 byla přijata reforma úřadů práce, která se od té doby provádí. Zůstává však otázkou, zda jsou provedená opatření dostačující k zajištění toho, aby úřady práce, disponující těmi pravými zaměstnanci a nástroji, poskytovaly efektivní a cílenou pomoc při hledání zaměstnání. 5

6 DÁNSKO Veřejné finance: Očekává se, že rozpočtový schodek Dánska klesne v roce 2013 na 1,7 % HDP. Pozitivní vyhlídky dánských veřejných financí jsou částečně důsledkem jednorázových opatření, což poukazuje na význam obezřetné fiskální politiky překračující rámec postupu při nadměrném schodku pro zajištění důvěry v dánskou hospodářskou politiku a pokrytí nákladů souvisejících se stárnoucí populací. Finanční sektor: Rizika, která představuje vysoké zadlužení domácností v Dánsku pro finanční stabilitu, se zdají být zvládnuta. Vláda a finanční sektor zavedly v minulém roce opatření, která se ubírají správným směrem. Pro zajištění jejich požadovaného dopadu je však zapotřebí pečlivé monitorování. Zatím se neuvažovalo o žádných změnách, jejichž cílem by bylo snížit zkreslení a posílit proticyklický charakter zdanění majetku. Růst a konkurenceschopnost: Slabá domácí hospodářská soutěž vede v Dánsku k vysokým přirážkám u cen služeb a zboží. V roce 2012 vláda představila balíček týkající se hospodářské soutěže obsahující příslušná opatření. Navíc komise pro produktivitu v současné době analyzuje slabý růst produktivity v dánském hospodářství a potenciální podíl neoptimální hospodářské soutěže v dánském sektoru služeb. Výsledky se očekávají před koncem roku 2013 a poté by měly být zohledněny v rámci příslušných politických opatření. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Dánsko provedlo důležité reformy systémů předčasného odchodu do důchodu a invalidních důchodů a systému dotovaného zaměstnávání (tzv. flex-job ) s cílem zlepšit nabídku práce. Avšak ke zlepšení zaměstnatelnosti osob, které se nacházejí na okraji trhu práce, jako jsou pracovníci s nízkou kvalifikací, osoby se sníženou pracovní schopností a lidé z přistěhovaleckého prostředí, bude zapotřebí dalšího úsilí. Dánská vláda podnikla kroky ke zlepšení situace, zejména posílením aspektu odborné přípravy a vzdělávání v aktivních opatřeních na trhu práce, z čehož by měly mít prospěch i tyto skupiny. Rovněž byly vytvořeny dva výbory odborníků, jejichž cílem je zlepšovat aktivní opatření na trhu práce jak pro pojištěné, tak i nepojištěné pracovníky. Reforma prvního a nižšího druhého stupně vzdělávacího systému byla odsouhlasena a bude provedena ve školním roce Předložen byl také návrh reformy systému odborného vzdělávání a přípravy, která by měla vstoupit v platnost v srpnu Probíhá i reforma systému terciárního vzdělávání. 6

7 NĚMECKO Veřejné finance: Po schodcích, které v letech 2009 a 2010 přesáhly 3 % HDP, dosáhlo Německo opět zdravé fiskální pozice. V roce 2012 vykázal rozpočet veřejných financí mírný přebytek a byl splněn střednědobý rozpočtový cíl. Během posledních let Německo zvýšilo výdaje na vzdělávání a výzkum, ale bylo by vhodné v této oblasti vyvinout další úsilí. Německo zlepšilo účinnost veřejných výdajů na zdravotní péči a dlouhodobou péči a do určité míry zlepšilo i účinnost daňového systému. Byla přijata opatření k provádění ústavního pravidla vyrovnaného rozpočtu ( dluhová brzda ), avšak zdá se, že ve většině spolkových zemí je ještě zapotřebí konkrétních prováděcích pravidel. Finanční sektor: Německo posílilo regulační rámec a rámec dohledu ve finančním sektoru a přijalo opatření k zajištění souladu s novým regulačním rámcem EU. Rozhodnutí Komise o státní podpoře napomohla restrukturalizaci německých zemských bank (Landesbanken), ale Německo musí přijmout další opatření na podporu konsolidace v bankovním sektoru. Růst a konkurenceschopnost: Německo přijalo opatření ke zlepšení podmínek pro rychlejší rozšiřování sítě pro přenos elektrické energie a byla zahájena koordinace správy energetických sítí s některými sousedními členskými státy. Německo v posledních letech vynaložilo jen velmi omezené úsilí k zajištění hospodářské soutěže na železničních trzích a byly provedeny pouze okrajové reformy k otevření odvětví služeb, zejména služeb svobodných povolání a řemesel. Německo nedávno přijalo legislativní reformu za účelem zlepšení prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Německo činí pokroky při snižování dlouhodobé nezaměstnanosti, ale mohlo by udělat více pro využití svého potenciálu pracovní síly s ohledem na demografické změny. Po globálním hodnocení opatření na podporu rodiny musí vláda ještě podniknout opatření k tomu, aby postupně odstranila fiskální znevýhodnění práce pro druhé výdělečně činné osoby v domácnosti. Německo zvýšilo počet zařízení pro péči o děti a přijalo řadu iniciativ pro zlepšení výuky jazyků v raném věku a dovedností dětí ve čtení a pro řešení míry předčasného ukončování školní docházky u žáků narozených v zahraničí (která je dvojnásobně vyšší než celostátní průměr). Mzdy v posledních letech významně vzrostly. I přes poloautomatické snížení výše příspěvku na důchodové zabezpečení zůstává daňové zatížení práce vysoké, zejména u nízkých příjmů. 7

8 ESTONSKO Veřejné finance: Estonsko se nachází ve zdravé fiskální pozici v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Hlavním cílem jeho rozpočtové strategie je zajistit udržitelnou fiskální politiku, která podporuje vyrovnaný hospodářský růst. Jeho střednědobým cílem je strukturální přebytek, jehož bylo dosaženo v roce Byl předložen nový návrh zákona s cílem splnit požadavky Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a dát formální podobu již existujícímu, avšak dosud do značné míry neformálnímu (strukturálnímu) pravidlu o vyrovnaném rozpočtu ve střednědobém horizontu. Estonsko ještě musí zavést konkrétní opatření na posílení závazného charakteru stávajících víceletých pravidel a stropů pro výdaje. Růst a konkurenceschopnost: Estonsko se rychle zotavilo z krize v letech Ačkoli růst jeho HDP zpomalil, výkon země stále přesahuje průměr EU. Estonsko rovněž zlepšuje svoji pozici v mezinárodním hodnotovém řetězci a znalostně náročných odvětvích a těží z rostoucích investic do výzkumu a vývoje. Nicméně již v roce 2012 pokles vývozních podílů a poměrně velký nárůst nákladů na jednotku pracovní síly poukázaly na určitou ztrátu konkurenceschopnosti. V první polovině roku 2013 s tím, jak zpomalil růst produkce a vzrostla nezaměstnanost, poklesl růst produktivity v hospodářství, zatímco růst mezd se významně zvýšil, což vedlo k další ztrátě konkurenceschopnosti. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat zajištění lepšího souladu výsledků vzdělávání a potřeb trhu práce při omezení rizika, že růst mezd přesáhne růst produktivity. Vláda iniciovala několik reforem, například reformu sítě základních a středních škol, reformu odborného vzdělávání a přípravy a reformu vysokoškolského vzdělávání, a další se připravují, jako například dlouho očekávaná strategie celoživotního učení. Konečná podoba však stále čeká na finalizaci a dopad těchto reforem bude patrný teprve až ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Estonský trh práce se rychle zotavil z krize v letech S pokračujícím hospodářským růstem (ačkoli v roce 2013 o něco pomalejším) nachází práci více nezaměstnaných a reálné mzdy se zvyšují. Hlavním zdrojem obav však zůstává trvající nezaměstnanost mládeže a dlouhodobá nezaměstnanost, nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a ztráty pracovní síly způsobené chronickými onemocněními či zdravotními problémy. Kromě toho trvající nedostatek zařízení péče o děti oddaluje návrat rodičů, zejména žen, na trh práce, což jim brání v plné účasti na trhu práce. Vláda tyto nedostatky řeší prostřednictvím několika návrhů reforem, zejména reformou pravidel týkajících se pracovní neschopnosti; tyto reformy však ještě musí být dokončeny a předloženy parlamentu ke schválení. Konečně na místní úrovni se stále objevuje nepoměr fiskální a správní kapacity vůči přeneseným odpovědnostem, který má negativní dopad na efektivnost a kvalitu služeb poskytovaných orgány místní správy, a to ve většině odvětví, včetně dlouhodobé péče, služeb na podporu rodiny, vzdělávání a dopravy; totéž platí pro místní podpůrná opatření nezbytná k zajištění účinného poskytování zdravotní péče. Reformy, které by se věnovaly těmto otázkám, nebyly zatím schváleny. Konkrétně předložení nové strategie regionálního rozvoje vládě je opožděno a akční plán na zlepšení místní veřejné správy se připravuje. 8

9 IRSKO Veřejné finance: Irsko přísně dodržovalo hlavní fiskální cíle během celého období ekonomického ozdravného programu. Odhaduje se, že schodek v roce 2013 bude činit 7,4 % HDP, tj. mírně pod stropem ve výši 7,5 % stanoveným v programu a v postupu při nadměrném schodku. Veřejný dluh jako procentní podíl HDP zůstává vysoký a měl by dosáhnout svého vrcholu v roce 2013, ale poté by se měl díky konsolidačnímu úsilí a vyššímu růstu HDP snížit. Reforma rozpočtového rámce probíhá v souladu s pokrokem na úrovni EU, ale je třeba ještě zlepšit výdajový rámec, vykazování údajů a transparentnost. Finanční sektor: Snižování zadluženosti a restrukturalizace irských bank pokračují dobrým tempem, i když je třeba v této činnosti dále pokračovat. Nedávné úsilí se zaměřilo na vymezení a dosažení cílů pro udržitelné řešení nedoplatků u hypoték, jiných úvěrů v selhání a zlepšení právního a regulačního rámce (rámec pro osobní bankrot a odejmutí majetku, kodex chování týkající se nedoplatků u hypoték a úvěrový rejstřík). Probíhá komplexní posouzení bankovních rozvah, a sice ještě před zátěžovými testy, které mají být provedeny podle jednotného mechanismu dohledu v roce 2014, a bude dokončeno do konce listopadu. Růst a konkurenceschopnost: Očekává se, že růst reálného HDP bude mírný, ve výši 0,3 % v roce 2013, a v roce 2014 se zrychlí na 1,7 %. To odpovídá slabé soukromé spotřebě a příjmům v první polovině roku 2013 navzdory růstu zaměstnanosti, a sice v důsledku oddlužování domácností a vysokých preventivních úspor. Výhled pro trh práce se nadále zlepšuje, což by se nakonec mohlo promítnout do domácí poptávky a růstu produkce. Některým významným farmaceutickým výrobkům vyráběným v Irsku letos vyprší patent, což vedlo ke zpomalení vývozu a nárůstu dovozu. Očekává se, že tlak na ceny zůstane nízký vzhledem k vysokému stupni nevyužité kapacity hospodářství a omezenému inflačnímu účinku fiskálních opatření. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Strukturální reformy zlepšily základní ekonomické veličiny, ale určité problémy je ještě třeba vyřešit. Nedávné reformy provedené na základě programu se zaměřují na posílení aktivačních mechanismů, na hlubší a širší podporu uchazečům o zaměstnání (zejména dlouhodobě nezaměstnaným a mladým) a větší význam a lepší poskytování dalších programů vzdělávání pro rekvalifikaci a zvýšení kvalifikace. Poskytování těchto služeb se teprve připravuje. Cílem dalších reforem podle programu je snížit náklady a zvýšit účinnost poskytování zdravotní péče, reformovat odvětví vodního hospodářství a omezit náklady na právní služby díky větší konkurenci. 9

10 ŘECKO Veřejné finance: Řecko nadále obecně činí pokrok podle druhého ekonomického ozdravného programu, avšak některé důležité kroky mají zpoždění. Byla přijata významná opatření, která mají dostat veřejné finance Řecka do udržitelné polohy. Nedávný fiskální vývoj víceméně dále pokračuje. Je však třeba nepolevovat v úsilí, aby se v roce 2013 dosáhlo primárního rozpočtového salda a aby se dosáhlo dalších rozpočtových zlepšení. Zvýšení veřejných příjmů a reforma neúčinné správy příjmů jsou zásadními prioritami a je zapotřebí značného úsilí k tomu, aby nedávno vytvořená částečně samostatná správa příjmů byla plně funkční a zlepšila se její účinnost. Pokračuje reforma veřejné správy a diskutuje se mimo jiné o strategii v oblasti lidských zdrojů, o vývoji režimu mobility a zavádění mzdové tabulky, aby se zajistila udržitelnost mzdových výdajů. Bylo provedeno několik důležitých strukturálních reforem v oblasti zdravotní péče a správy veřejných financí. Je však stále zapotřebí dalekosáhlých reforem v mnoha dalších oblastech. Finanční sektor: Nezbytné je odhodlané a účinné provádění programu privatizace. Byla dokončena rekapitalizace čtyř nejdůležitějších bank. Růst a konkurenceschopnost: Makroekonomický výhled naznačuje první známky oživení a pro rok 2014 předpokládá pozitivní růst ve výši 0,6 %. Po několika letech recese vykazovala první polovina roku 2013 celkové zpomalení recese a první známky toho, že bylo dosaženo dna cyklu. Díky úspěšným reformám trhu práce sice klesly náklady na jednotku pracovní síly a nákladová konkurenceschopnost se zlepšuje, ale je třeba urychlit a posílit probíhající reformy trhu s výrobky. Ekonomický ozdravný program se důkladně zaměřuje na strukturální reformy nutné k vytvoření správných podmínek pro rozmach investic, pracovních míst a produktivity, jakmile nastane obrat hospodářského cyklu. Zásadní reformy, které mají mimo jiné podpořit efektivní a konkurenční podnikatelské prostředí, reformovat justiční systém, rozvinout účinná síťová odvětví a služby a zpřístupnit regulovaná povolání, postupují v souladu se závazky programu, ale ještě je nutno přijmout politická rozhodnutí. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Prioritou zůstává boj s nezaměstnaností. Řecko provedlo ambiciózní reformy trhu práce a nyní je zásadně důležité, aby dosáhlo pokroku, pokud jde o čtyři pilíře akčního plánu pro zaměstnanost: jedná se o program veřejných prací, stáže pro mladé ( systém poukázek ), reformu veřejné služby zaměstnanosti (OAED) a posílení odborného vzdělávání a učňovské přípravy. Řecko hledá způsoby, jak zlepšit sociální záchrannou síť v rámci stávajícího rozpočtu, například tím, že do ní zahrne rozvoj pomoci v nezaměstnanosti pro dlouhodobě nezaměstnané a do ledna 2014 vytvoří režim zaručeného minimálního příjmu (pilotní fáze). 10

11 ŠPANĚLSKO Veřejné finance: Španělsko se zavázalo k odstranění svého nadměrného schodku do roku Země postupuje v reformách svého důchodového systému. V roce 2011 bylo přijato postupné zvyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu a období přispívání do důchodového systému vyžadované pro nárok na plný důchod a v březnu 2013 byla omezena možnost odchodu do předčasného či částečného důchodu a související pobídky. Do konce tohoto roku by měl být podle plánu přijat zákon o regulaci faktoru udržitelnosti v důchodovém systému. Došlo k posílení řízení veřejných financí; zlepšila se transparentnost a kontrola regionálních rozpočtů; do konce roku má být ustavena nezávislá fiskální instituce, snižují se nedoplatky a byla přijata opatření, jež mají v budoucnu odrazovat od pozdních plateb; zákon ukončující indexaci, který má být schválen do konce roku, vyloučí indexaci podle inflace u veřejných zakázek. Od roku 2012 byla přijata opatření v zájmu zahájení vyvážení relativní daňové zátěže směrem ke spotřebním a environmentálním daním, zlepšení dodržování daňových předpisů a snížení zvýhodnění zadlužování, pokud jde o daň z příjmu fyzických a právnických osob. Je však nezbytné vyvinout další úsilí, přičemž v červenci byla vytvořena nezávislá odborná skupina, jež má poskytnout vstupy k celkovému přezkumu daňového systému. Finanční sektor: Program finančního sektoru, který má být ukončen v lednu 2014, se realizuje podle plánu. Řádně probíhá restrukturalizace bank, kterým byla poskytnuta státní podpora, přičemž soulad s požadavky horizontální politiky je téměř absolutní. Tímto byl posílen řídicí, regulační a dohledový rámec španělského bankovního sektoru. Růst a konkurenceschopnost: Vytváření pracovních míst brzdí nedostatky v podnikatelském prostředí, jako například roztříštěnost vnitrostátního trhu či překážky vstupu v oblasti sektoru služeb. Parlamentu byl předložen návrh zákona na posílení fungování španělského vnitrostátního trhu (zákon o záruce jednoty trhu). V současnosti probíhají konzultace týkající se prvního návrhu zákona o reformě odborných služeb, avšak jeho finalizace je zpožděna. Nedávno přijatý zákon o podnikání přinesl, mimo jiná opatření, i lepší úpravu platební neschopnosti podniků a zvýšil flexibilitu v případě forem podniků. Od roku 2012 byla přijata rovněž opatření za účelem otevření maloobchodního sektoru a v zájmu zefektivnění trhu s nájemním bydlením. V návaznosti na opatření přijatá v roce 2012 předložily španělské orgány v červenci 2013 legislativní balíček, jehož cílem je přezkoumat odvětví elektřiny a ukončit dlouhodobý tarifní deficit u elektřiny. Je třeba dalšího úsilí k řešení nedostatečné konkurence v oblasti dopravy. Španělsko rovněž přijalo opatření nezbytná k reformě veřejné správy: v únoru 2013 představila vláda návrh zákona o reformě místní správy (tento zákon by měl být schválen parlamentem do konce roku 2013) a byly zahájeny práce na rozsáhlejší reformě veřejné správy. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Zdá se, že komplexní reforma trhu práce z roku 2012 navazující na reformy z let 2010 a 2011, společně s dohodou se sociálními partnery z roku 2012, vytvořily podmínky, jež zvyšují odolnost trhu práce. Zatím však ještě není možné posoudit její dopad. Pokračují činnosti zaměřené na podporu aktivních politik na trhu práce, jakož i na jejich provázání s pasivními politikami. Dopad těchto opatření se však projevuje později, než se očekávalo, a koordinace mezi ústřední vládou a autonomními regiony stále představuje riziko pro účinné zajištění těchto politik. Jsou přijímána opatření v rámci strategie 11

12 pro zaměstnanost a podnikání mladých lidí, která mají zvýšit zaměstnanost těchto lidí. Rovněž probíhají reformy, jejichž cílem je zlepšit odborné vzdělávání a přípravu. Co se týká řešení otázek chudoby a sociálního vyloučení, dosud byla přijata jen velmi omezená opatření. 12

13 FRANCIE Veřejné finance: Francie sice vyvinula značné konsolidační úsilí a snížila celkový schodek ze 7,5 % HDP v roce 2009 na 4,8 % v roce 2012, ale nenapravila svůj nadměrný schodek do roku 2013 kvůli ekonomické situaci, jež byla horší, než se předpokládalo, a Rada jí proto poskytla další dva roky. Zůstává nejasné, zda plánovaná decentralizační reforma přinese významné úspory pro veřejnou správu jako celek. Očekává se, že důchodová reforma z roku 2013 přispěje k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému, ale ve střednědobém horizontu zůstává nedostatečná. Plánovaná opatření se zaměřují především na stranu příjmů, zejména zvýšení sociálních příspěvků pro zaměstnance i zaměstnavatele. Důchodová reforma z roku 2013 se týká pouze obecného režimu a v úplnosti neřeší revizi speciálních režimů. Konkurenceschopnost a růst: Byla přijata určitá opatření pro zvýšení účinnosti daňového systému omezováním vybraných daňových výdajů. Byla rovněž provedena opatření, která měla omezit zvýhodnění zadlužování u daně z příjmu právnických osob. Cílem vytvoření přechodné sazby DPH ve výši 10 % v roce 2013 je zjednodušení daňového systému, ale nevyřeší nedostatečnou účinnost (např. snížená sazba DPH v odvětví stravovacích zařízení). Francie přijala určitá opatření na zlepšení konkurenceschopnosti spočívající zejména v zavedení daňové úlevy pro posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v roce Byla přijata pouze omezená opatření pro zlepšení konkurenceschopnosti v některých regulovaných odvětvích. V síťových odvětvích omezí nařízení NOME překážky pro vstup do odvětví energetiky a probíhá reforma, jejímž cílem je zvýšit účinnost železničního systému. Trh práce: Právní předpis z června 2013 o zajišťování pracovních míst představuje pokrok směrem k lepšímu fungování trhu práce. Tento právní předpis se týká zejména nedostatečného přístupu k celoživotnímu učení. Byla rovněž přijata opatření na podporu zaměstnávání starších pracovníků a mladých lidí, zejména prostřednictvím dotovaného zaměstnávání a učňovské přípravy, i když výsledky jsou zatím nejednoznačné. Nedávný program pracovních míst pro budoucnost účinně podporuje vyhlídky na zaměstnání pro mladé lidi s nízkou kvalifikací, zatímco tzv. iniciativa Generation Contract dosud přinesla jen omezené výsledky. V letech byla rovněž provedena reforma veřejných služeb zaměstnanosti. Segmentací trhu práce se částečně zabývalo zvýšení sociálních příspěvků zaměstnavatelů v případě smluv na dobu kratší než tři měsíce, aby se snížil podíl krátkodobých smluv. Diskreční zvyšování minimální mzdy bylo omezeno, aby se zachovala konkurenceschopnost, a byl ponechán prostor pro indexační vzorec. Brzy by měla být zahájena jednání mezi sociálními partnery ohledně systému dávek v nezaměstnanosti. Vzhledem k míře nezaměstnanosti je zapotřebí dalších strukturálních reforem, aby se omezily náklady na práci. 13

14 CHORVATSKO S ohledem na přistoupení Chorvatska dne 1. července 2013 proběhla jeho účast na evropském semestru 2013 na dobrovolné a neformální bázi a v dubnu 2013 Chorvatsko předložilo hospodářský program. Pracovní dokument útvarů Komise poskytl kvalitativní hodnocení programu, v němž dospěl k závěru, že ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku, velmi významné fiskální a strukturální problémy přetrvávají. Doporučení pro tuto zemi nebyla vydána. Veřejné finance: V minulých letech byl fiskální rámec v Chorvatsku reformován vstupem v platnost tří klíčových právních aktů: i) zákona o rozpočtu (2009), ii) zákona o finanční odpovědnosti (2011) a iii) rozhodnutí vlády o zřízení výboru pro fiskální politiku (2011). Na straně příjmů Chorvatsko uskutečnilo kroky k přesunu struktury zdanění od zdanění práce směrem k daním méně poškozujícím růst a k lepšímu dodržování daňových předpisů prostřednictvím opatření zaměřených na boj s daňovými úniky a zlepšení účinnosti daňové správy. Na straně výdajů byly zahájeny kroky k přezkumu účelnosti a udržitelnosti výdajů na sociální ochranu a důchody. Podle údajů poskytnutých orgány činil schodek veřejných financí v roce 2012 v Chorvatsku 5,0 % HDP. Státní deficit na hotovostní bázi se v prvních devíti měsících roku 2013 přiblížil 4,0 % HDP, což je více, než bylo plánováno pro celý rok (3 %). Hrubý veřejný dluh od roku 2009 rychle rostl, v roce 2012 dosáhl 55,5 % a očekává se další nárůst. Růst a konkurenceschopnost: Na perspektivu růstu chorvatského hospodářství dopadá nízká kvalita podnikatelského prostředí, nízká efektivita soudnictví a nedostatek konkurence na klíčových trzích. V minulých letech Chorvatsko přijalo legislativní, institucionální a praktická opatření ke snížení administrativní zátěže a oživení investic. Byla přijata první opatření k modernizaci veřejné správy, zlepšení efektivity soudnictví a zavedení mechanismů prevence pro boj proti korupci ve veřejném sektoru, avšak pro posílení kapacit správních a soudních orgánů jsou nezbytná další opatření. K neúčinnému právnímu rámci se přidává nízká úroveň výdajů na výzkum a vývoj. Nová strategie pro inovace a plánovaná strategie inteligentní specializace představují kroky správným směrem. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Potenciál chorvatského trhu práce je z velké míry nedostatečně využit, přičemž ve zvláště nepříznivé pozici se nacházejí mladí lidé, dlouhodobě nezaměstnaní, starší osoby a ženy. Ačkoli se v poslední době zlepšil dosah aktivních opatření politiky trhu práce, účinnost opatření je ještě třeba posoudit. S cílem zlepšit slabou výkonnost trhu práce Chorvatsko také přijalo první změny pracovního práva, které se částečně věnují právním předpisům na ochranu zaměstnanosti. Připravuje se druhá fáze změn pracovního práva, u níž se očekává, že přinese významnější změny právních předpisů na ochranu zaměstnanosti, a také rozsáhlá důchodová reforma. Sociální situace se zhoršuje a třetina populace je ohrožena chudobou. Stále zůstává prostor pro zlepšení účinnosti systému sociálního zabezpečení a je třeba se zabývat faktory, které v současnosti demotivují určité skupiny od zaměstnání. Strategie sociálního zabezpečení na období a nové zákony o sociálním zabezpečení poskytují širokou základnu pro reformu systému, avšak dopad opatření bude záviset na jejich skutečném provedení. 14

15 ITÁLIE Veřejné finance: Úsilí o fiskální konsolidaci, započaté v roce 2011, vedlo ke korekci nadměrného schodku. Veřejný dluh však nadále představuje velkou zátěž. Je nutné důkladně monitorovat rozpočtový vývoj v zájmu zajištění plnění Paktu o stabilitě a růstu. Reforma daňového systému postupuje jen po malých krůčcích. V roce 2013 byla snížena na polovinu daň z primárního bydlení, která má být počínaje rokem 2014 nahrazena novou daní za místní služby. Rozhodující význam z hlediska spravedlivého zdanění majetku a efektivity daňového systému bude mít to, jak bude tato daň skutečně nastavena a jak proběhne přezkoumání katastrálních hodnot. Navzdory předchozím opatřením a opatřením oznámeným pro rok 2014 je v Itálii zdanění práce a kapitálu i nadále vysoké. Finanční sektor: V zájmu posílení italského bankovního sektoru provedla Italská národní banka cílené hodnocení kvality aktiv, což je pozitivní krok navzdory omezenému vzorku zahrnutých bank. Za účelem lepšího přístupu firem k financování bylo kromě toho navrženo, aby se zvýšila možnost získávání podílů v podnicích. Zlepšení řízení bank však bylo omezené. Růst a konkurenceschopnost: Za účelem snížení administrativní zátěže byla přijata určitá opatření; ta mají rovněž za cíl zjednodušit právní předpisy a zlepšit podnikatelské prostředí. Také byla přijata opatření na podporu efektivity soudního systému a zlepšení řízení fondů EU, což ale vyžaduje následné přijetí legislativy a je třeba je dále rozvíjet. Byly zavedeny určité reformy na podporu hospodářské soutěže na trhu se službami, ale s tímto procesem, zejména pak pokud jde o profesionální službu, se pojí implementační rizika. Poté, co Ústavní soud v roce 2012 zrušil ustanovení o otevření trhu místních veřejných služeb, jsou nezbytná následná opatření, aby mohly být tyto služby předmětem výběrových řízení. Pokud jde o síťová odvětví, probíhají opatření ke zlepšení podmínek pro vstup na trh, zejména v odvětvích plynárenství a dopravy, nicméně ceny energií jsou stále velmi vysoké a proces modernizace infrastruktury po celé zemi je stále problematický. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Strukturálními rysy italského trhu práce byly rigidita a segmentace. V roce 2012 byla přijata reforma, jež měla za cíl tyto problémy řešit, včetně omezení atypických smluv, nových pravidel pro propouštění a integrovaného systému podpory v nezaměstnanosti. Provádění reforem je však pomalé, například co se týče modernizace veřejných služeb zaměstnanosti. V roce 2012 bylo dosaženo dohody s cílem lépe přizpůsobit mzdy produktivitě, přičemž tento proces je podporován daňovými slevami a je nutné jej dotáhnout do konce v jednotlivých případech. Nezaměstnanost mladých a žen je i nadále zdrojem obav. V několika fázích, naposledy v srpnu roku 2013, byla přijata opatření cílená na mladé lidi, a tato opatření by měla být urychleně provedena. Také v oblasti vzdělávání i nadále přetrvávají velké problémy (tj. nejnižší míra dosaženého vzdělání na terciární úrovni v EU a téměř 24% míra neúčasti v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET)), a je proto naléhavě zapotřebí dalších zlepšení. V srpnu roku 2013 byl učiněn významný krok k lepšímu zacílení benefitů určených k řešení otázek chudoby a sociálního vyloučení; jedná se zejména o rozšíření stávajícího průkazu sociálního zabezpečení do všech jižních regionů. Financování však bude záviset na změně programování italského státního příspěvku do strukturálních fondů EU. 15

16 KYPR Veřejné finance: Kypr v současné době provádí rozsáhlou fiskální konsolidaci. Korekce je v období široce vyvážená mezi výdaji i příjmy. Na straně výdajů se provádí reforma důchodového systému z roku 2013, která zahrnuje zvýšení věku odchodu do důchodu, opatření odrazující od předčasného odchodu do důchodu a méně štědré dávky. Byla přijata opatření k posílení udržitelnosti struktury financování a do konce roku 2015 se očekává zavedení státního systému zdravotní péče. V oblasti správy veřejných financí mají být do konce prosince 2013 přijaty zastřešující právní předpisy, které poskytnou právní základ pro zásady řádné správy veřejných financí a vymezí hlavní procesy, role a odpovědnosti v rámci ročního rozpočtového cyklu. Na straně příjmů probíhají reformy daňových příjmů a veřejné správy, jejichž cílem je zlepšit dodržování daňových předpisů, bojovat proti daňovým únikům a dosáhnout větší efektivity veřejného sektoru při plnění jeho úkolů, a to i zjednodušením přerozdělování zdrojů veřejného sektoru do oblastí, jež hospodářská krize postihla nejcitelněji. Finanční sektor: V souvislosti s prudkým snížením důvěry v bankovní sektor byly přijaty reformy s cílem restrukturalizovat a zeštíhlit finanční instituce a posílit dohled. Zejména došlo k určení jediného orgánu pro řešení problémů bank s účastí guvernéra Kyperské centrální banky, ministra financí a předsedy kyperské komise pro burzu a cenné papíry (Cyprus Securities and Exchange Commission) a Bank of Cyprus byla rekapitalizována a již se nenachází v úpadkové situaci. Orgány začaly provádět strategii za účelem restrukturalizace družstevních úvěrových institucí a uskutečnily se první fúze. Byl dokončen pracovní plán pro začlenění dohledu nad družstevními úvěrovými institucemi mezi úkoly Kyperské centrální banky. Postupné uvolňování administrativních omezení a kontrol kapitálu pokračovalo podle plánu dohodnutého s partnery v programu. Růst a konkurenceschopnost: Mezi prorůstová opatření, která Kypr přijal nebo která plánuje přijmout, se řadí provedení třetího energetického balíčku, příprava strategie pro odvětví energetiky, sblížení právních předpisů se směrnicí o službách a úsilí o liberalizaci regulovaných povolání. Přesto však zbývá prostor pro další opatření v odvětví dopravy, též s cílem zlepšit energetickou účinnost, a podporu investic soukromého sektoru do výzkumu a vývoje. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Vzhledem k tomu, že od roku 2009 se neustále snižuje zaměstnanost a nezaměstnanost prudce roste, přijal Kypr opatření zaměřená na dlouhodobou nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a zlepšení dovedností a založil instituce postsekundárního vzdělávání, zavedl nový moderní učňovský program a provedl systém odborné kvalifikace. Je však zapotřebí dalšího úsilí k boji s vysokou nezaměstnaností mladých lidí a k lepšímu přizpůsobení dovedností potřebám trhu práce. Kypr také provedl reformu systému indexace mezd ve veřejném sektoru, k níž se připojil též soukromý sektor, a reformoval sociální zabezpečení v zájmu posílení ochrany zranitelných skupin a zajištění odpovídající rovnováhy mezi sociálními dávkami a pobídkami k práci. 16

17 LOTYŠSKO Veřejné finance: Širší fiskální konsolidace a větší efektivita veřejných výdajů dosažené během makroekonomického ozdravného programu Lotyšsku umožnily snížit schodek veřejných financí z 8,1 % HDP v roce 2010 na 1,3 % v roce 2012 v tomto samém roce dosáhnout střednědobého cíle. Postup při nadměrném schodku byl v případě Lotyšska zrušen v červnu Rozpočet na rok 2014 je prvním rozpočtem, který bude prováděn na základě nového zákona o fiskální kázni. Parlament přijal daňová opatření týkající se daní z příjmu fyzických osob, nezdanitelného minima (obecného i pro závislé osoby) a ekologických daní. Finanční sektor: Po finanční krizi pokračuje proces privatizace několika bank a byl posílen finanční dohled v zájmu zajištění stability odvětví; přestože jsou zavedena specifická regulační opatření a funguje blízký monitoring vkladů nerezidentských bank, je důležité v bdělosti nepolevovat. Růst a konkurenceschopnost: V oblasti školství a vědy byly navrženy ambiciózní reformy, jako jsou změny řízení vysokoškolských institucí, podpora internacionalizace vysokoškolského vzdělávání a vědy a zavedení modelu financování odměňujícího kvalitu společně s rostoucí měrou vnitrostátního financování vysokoškolského vzdělávání. Jejich provádění však nepokročilo a nepokračovala ani reforma akreditace studijních oborů. Lotyšsko přijalo významná opatření ke snížení neefektivity v systému občanskoprávního soudnictví, která až dosud nepříznivě ovlivňovala podnikatelské prostředí. Mezi přijatá opatření patří reorganizace soudů, několik reforem občanskoprávního řízení, uplatnění řešení z oblasti IKT a větší transparentnost v důsledku zveřejňování soudních rozhodnutí. Zákon o mediaci a změny insolvenčních zákonů jsou projednávány. V oblasti energetiky došlo k liberalizaci trhu s elektřinou a provádí se některá opatření ke zlepšení připojení energetických sítí. Je však třeba vyvinout další úsilí, pokud jde o infrastrukturu plynárenství a trhu s plynem, zejména k zajištění kvalitně regulovaného přístupu třetích stran k přepravní soustavě a skladovacím kapacitám. K určitému vývoji dochází v oblasti energetické účinnosti. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Lotyšsko snížilo zdanění práce a v letech se plánují kroky k dalšímu snížení. Lotyšsko rozšířilo dopad aktivních politik trhu práce, přijalo nová opatření v této oblasti a modernizovalo školy poskytující odborné vzdělávání. Připravuje se režim záruk pro mladé lidi. Předchozí rozhodnutí, podle kterého Lotyšsko snížilo zaručený minimální příjem a zrušilo financování z centrální úrovně, šlo proti duchu doporučení pro jednotlivé země. Stále však pokračuje, i když pomalu, práce na reformě sociální pomoci za účelem rozšíření jejích dopadů a zlepšení její přiměřenosti. Mezi další opatření pro řešení chudoby a sociálního vyloučení patří zvýšení minimální mzdy, zvláštní sociální služby pro osoby se zdravotním postižením a pomoc zdravotně postiženým dětem. Pokud jde o dětskou chudobu, která je jedna z největších v Evropě, Lotyšsko v roce 2013 zásadním způsobem zvýšilo počet rodinných dávek, přičemž pro rok 2014 se počítá s dalším zvýšením. 17

18 LITVA Veřejné finance: Během posledních tří let patřil litevský hospodářský růst mezi nejvýraznější v celé EU, což pomohlo snížení rozpočtového schodku. V červnu roku 2013 byl zrušen postup při nadměrném schodku. I když je patrný další sestupný trend z hlediska strukturálního schodku, pokrok směrem k dosažení střednědobého cíle byl nižší než minimální požadavek a pro následující období by se mělo zvýšit úsilí vedoucí k tomuto cíli. I když byla přijata některá opatření, zejména v oblasti zdanění majetku, celkově nedošlo v letech v oblasti daní k žádnému výraznému pokroku. Vzhledem k tomu, že v Litvě je poměr zdanění k HDP jedním z nejnižších v EU, má daňový systém rezervu pro zvyšování příjmu. Přezkum daní z roku 2013 měl jen omezený rozsah a rozšířenou strategii pro lepší dodržování daňových předpisů lze očekávat spíše ve střednědobém horizontu. Přijetí právních předpisů o fiskální stabilitě bylo odloženo a je zapotřebí dalších opatření k posílení fiskálního rámce. V roce 2011 bylo rozhodnuto o postupném zvyšování věku odchodu do důchodu. Ke konci roku 2012 byly přijaty právní změny doplňkového důchodového spoření. Stále však zbývá přijmout a realizovat právní předpisy týkající se komplexní reformy důchodového systému a opatření k zajištění delšího pracovního života. Růst a konkurenceschopnost: Litva v minulých letech vylepšila svou konkurenceschopnost díky pokračujícím poklesům mezd a zlepšením v oblasti necenové konkurenceschopnosti. Stále má však co dohánět, pokud jde o výzkum a inovace a výkonnost vzdělávacího systému. Reformy v odvětví energetiky by navíc měly snížit silnou závislost Litvy na dovozu energie (litevské hospodářství je v rámci EU jedním z nejvíce náročných na energetické zdroje a spotřebu uhlí). Pokud jde o energetické sítě, došlo k přijetí určitých kroků, avšak tempo jejich provádění je stále poměrně pomalé. Co se týče energetické účinnosti budov, Litva v roce 2013 odstranila právní překážky pro poskytování zvláštních půjček pro určité kategorie vlastníků. I když se jedná o krok správným směrem, konkrétní dopad těchto opatření se ještě musí posoudit. Vláda zavedla regulační rámec reformy státních podniků a významně zlepšila transparentnost. Zajištění provedení všech prvků reformy je nyní tím hlavním úkolem. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Situace na trhu práce se v Litvě dále zlepšila, ale míra nezaměstnanosti mladých a míra dlouhodobé nezaměstnanosti stále vyvolávají vážné znepokojení. V Litvě je čím dál větší nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Vláda přijala řadu opatření k řešení nezaměstnanosti mladých lidí, která přinesla některé pozitivní výsledky; zároveň se připravuje režim záruk pro mladé lidi. Zaměření opatření v oblasti aktivních politik na trhu práce se však dosud neposunulo směrem k osobám s nízkou kvalifikací a k těm, kteří jsou ještě více vzdáleni trhu práce. Podpora učňovského vzdělávání v rámci odborného vzdělávání je nadále nedostatečná. Předpisy na ochranu zaměstnanosti jsou stále restriktivní: změny zákoníku práce byly omezené a nebudou mít zásadní dopad. Byly provedeny počáteční reformy na podporu liberalizace smluv na dobu určitou v soukromém sektoru, tyto kroky ale nejsou dostatečné vzhledem k omezenému časovému rozsahu a omezené oblasti působnosti. Bylo zahájeno provádění reformních opatření v oblasti peněžitých dávek sociální výpomoci s cílem zlepšit jejich zaměření. Zvýšení obecné minimální mzdy by mělo zredukovat míru chudoby pracujících a mohlo by snížit obecnou chudobu. Tato opatření se však nezdají být dostatečná k řešení problému chudoby a sociálního vyloučení. 18

19 LUCEMBURSKO Veřejné finance: Lucembursko pokročilo v úsilí o fiskální konsolidaci směřující k dosažení střednědobého cíle. Musí však vynaložit větší úsilí k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Byl připraven návrh zákona, kterým by se zavedl střednědobý rozpočtový rámec, ale jeho přijetí se zpozdilo. Důchodovou reformu, kterou Lucembursko přijalo v prosinci 2012, lze považovat pouze za první krok správným směrem k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Je zapotřebí dodatečných opatření, včetně opatření týkajících se dlouhodobé péče. Lucembursko dosud nepřijalo opatření s cílem rozšířit uplatňování základní sazby DPH, což by napomohlo zvýšení příjmů ze spotřeby. Růst a konkurenceschopnost: Lucemburské nominální jednotkové pracovní náklady vzrostly mezi léty 2008 a 2012 téměř o 16 %, což je téměř dvakrát rychlejší růst než v sousedních zemích. Opatření, která Lucembursko přijalo ke zlepšení systému stanovování mezd, byla však pouze částečná a dočasná. Země vynaložila určité úsilí za účelem diverzifikace struktury hospodářství, které je silně závislé na finančním odvětví (cca 30 % celkové přidané hodnoty). Je však třeba vyvinout další úsilí, zejména k řešení stávajících problémů přetrvávajících v lucemburském systému výzkumu a inovací. Nedávno přijaté právní předpisy značně omezily regulační zátěž týkající se odborných služeb a zjednodušily přístup poskytovatelům služeb. Zvýhodnění zadlužování u daně z příjmu právnických osob pravděpodobně přispělo k vysoké úrovni zadluženosti soukromých společností, přičemž ale dosud nebyla přijata žádná opatření, která by tento problém řešila. Lucembursko nesměřuje k dosažení svého cíle na snížení emisí skleníkových plynů a je třeba většího úsilí k vyvážení negativních externalit, jež jsou důsledkem nízkého zdanění energetických produktů pro dopravu, a také je nutné zlepšit systém veřejné dopravy. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Lucemburský vzdělávací systém se potýká s problémy kvůli požadavkům na mnohojazyčnost, vysokému podílu lidí pocházejí z rodin migrantů v rámci populace (43,1 %) a požadavkům na konkrétní dovednosti vycházejícím z velmi specializovaného trhu práce, který souvisí se silným finančním sektorem. Situace migrantů a mladých lidi s nízkou kvalifikací je nadále obtížná. Lucembursko přijalo opatření včetně vytvoření střediska profesního poradenství agentury pro sledování zaměstnanosti a zavedlo pobídky pro vhodné uplatnění a záruku pro mladé, což jsou kroky vedoucí správným směrem. Jejich provádění je však stále jen částečné. V současnosti se připravuje reforma sekundárního vzdělávání. Vzhledem k nedostatečné míře zaměstnanosti starších pracovníků byly zavedeny finanční pobídky pro prodloužení pracovní kariéry, a to prostřednictvím reformy důchodového systému. 19

20 MAĎARSKO Veřejné finance: Postup při nadměrném schodku v případě Maďarska byl zrušen v červnu 2013 a orgány poté přijaly mírně expanzivní fiskální politiku. Fiskální prognóza Komise na rok 2014 je právě na referenční hodnotě vyplývající ze smlouvy (3 % HDP) s rozsáhlými riziky zvýšení schodku. Kromě toho nedávná rozhodnutí týkající se fiskální politiky nenaznačují žádný posun směrem k fiskální strategii, která by více podporovala růst. Pokud jde o posílení fiskálního řízení, byla přijata určitá opatření, ale je zapotřebí dalšího úsilí. Finanční sektor: Úvěry u malých a středních podniků nabraly na objemu a expozice odvětví úvěrům poskytovaným v cizí měně se snížila díky provádění režimu financování růstu centrální banky. Tento režim však může mít závažné střednědobé fiskální náklady. Daně pro jednotlivá odvětví ve finančním sektoru byly ve skutečnosti v roce 2013 znovu zvýšeny. Kromě toho vláda nyní plánuje nový režim podpory pro hypoteční úvěry poskytované domácnostem v cizí měně a související náklady by mohly ještě více omezit nabídku úvěrů od bank. Orgán dohledu byl sloučen do banky Magyar Nemzeti Bank (MNB), která by měla posílit své pravomoci zasahovat v mimořádných situacích a integraci nástrojů obezřetnostního dohledu na makro- a mikroúrovni. Pokud jde o pročištění portfolia, nebyla přijata žádná nová opatření, zatímco podíl úvěrů v selhání v rozvaze bankovního sektoru je spíše vysoký (téměř 20 %) a stejně tak je vysoký i podíl restrukturalizovaných úvěrů. Růst a konkurenceschopnost: Hospodářský růst Maďarska byl pomalejší než u jiných zemí v regionu (Polsko, Česká republika, Slovensko) z důvodu snižování pákového efektu zadlužených odvětví a zhoršení podnikatelského prostředí. Toto zhoršení způsobila do značné míry nedostatečná předvídatelnost a nepříznivé účinky vládních politik, jejichž důsledkem byl rostoucí počet překážek pro investory a pro kvalitu zdanění příjmů právnických osob, zejména ve finančním sektoru. Zatím nebyla přijata žádná opatření pro zohlednění doporučení týkajících se podnikatelského prostředí. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Trh práce je pod průměrem EU a míra zaměstnanosti je obecně nízká. Největším zdrojem znepokojení je nezaměstnanost mládeže a dlouhodobá nezaměstnanost. Připravuje se systém záruk pro mladé lidi. Široká škála programů veřejných prací, které zavedla vláda v roce 2011, napomohla ke zvládnutí nezaměstnanosti, ale účinky těchto programů na dlouhodobou zaměstnatelnost se musí teprve projevit. Plánovaný prvek aktivace míří správným směrem, ale zůstává jen jednorázovým opatřením. Dopad programů celoživotního učení se teprve projeví. Strategie pro předčasné ukončování školní docházky, celoživotní učení a vyšší vzdělávání se teprve připravují. Vláda zavedla cílené snižování sociálních příspěvků, aby zvýšila poptávku po práci na otevřeném trhu práce. Účinek tohoto opatření však ještě nelze zjistit. I přes mírný nárůst celkové aktivní pracovní síly narůstá stále i chudoba a sociální vyloučení a velký počet lidí se potýká se závažnou materiální deprivací. Tyto problémy se ještě zhoršily v důsledku zkrácení doby poskytování dávek v nezaměstnanosti a snížení jejich výše, čímž se omezila sociální podpora spočívající v peněžitých dávkách a také byla omezena kritéria způsobilosti. 20