Středověk. Dějiny knihoven a informačních institucí 2. Křesťanství. (knihovny evropského středověku)

Transkript

1 Dějiny knihoven a informačních institucí 2 (knihovny evropského středověku) Středověk středověk v Evropě cca zánik Západořímské říše 1492 objevení Ameriky x 1517 vystoupení Martina Luthera 1 2 Středověk Křesťanství rozpad antické kultury stěhování národů barbarizace osidlování dalších krajů Evropy (sever a východ zaalpské země, hornaté krajiny, mýcení lesů) feudalismus vazalství (pán x vazal) hierarchizace společnosti 3 nové náboženství původ v židovství šíří se nejprve v nižších společenských vrstvách potlačovaní ze strany státní moci postupně vytlačuje ostatní náboženské kulty r. 313 edikt milánský 4 1

2 Křesťanství Křesťanství náboženství knihy Bible vymezování vůči jiným náboženstvím věroučné spory uvnitř křesťanství uznání významu vzdělání absorpce antické vzdělanosti slučitelné s křesťanstvím 5 rozvoj písemnictví vznik prvních sbírek křesťanské literatury x jiná funkce než u předchozích knihoven - neshromažďovat zaznamenané poznání - sloužit křesťanskému náboženství - šířit křesťanství 6 Knihovny v počátcích křesťanství soukromé knihovny knihovny při školách dochovaly se zprávy o nich Knihovny v počátcích křesťanství vzdělanci měli své knihovny např. sv. Jeroným přeložil Bibli do latiny (Vulgata) 7 8 2

3 Knihovny v počátcích křesťanství Kniha knihovny při křesťanských školách: - Alexandria (Egypt) - Caesarea (Palestina) změna média (nosiče) papyrus x pergamenem změna formy svitek x kodex 9 10 Bible Bible = základní dokument židovského a křesťanského náboženství Byblos fénické město v dnešním Libanonu (řec. Bύβλος papyrus) mělo monopol na vývoz papyru 11 původní označení biblia (plurál neutra biblion biblia) = knihy vlivem lidové latiny změna rodu a čísla (singulár feminina) = kniha 12 3

4 Bible Bible Písmo svaté (Scriptura sacra, scriptura sancta) Starý zákon Vetus testamentum Nový zákon Novum testamentum Starý zákon převzat z židovského náboženství mýty o stvoření světa a člověka historie židovského národa různé žánry vyprávění, letopisy, rituální předpisy, mudrosloví, písně kánon předepsané znění (počet a sled knih) Bible Bible Starý zákon Tanach akronym pro posvátné spisy Tóra תורה) - zákon, učení) Pentateuch Nevi'im נביאם) - proroci) Ktuvim כתובים) - spisy) jazyk: hebrejský, části textů aramejsky Starý zákon nedochovaly se původní rukopisy opisy opisů nejstarší rukopisy tzv. Rukopisy Mrtvého moře nalezeny v Kumránu v r

5 Bible Bible Nový zákon působení Krista a křesťanské učení evangelia, listy (epištoly), Zjevení sv. Jana (Apokalypsa) jazyk: řecký 17 + deuterokanonické spisy 18 Bible Překlady: Septuaginta, Vulgata do národních jazyků až ve středověku udává se národních jazyků a dialektů Křesťanství ze slova křesťan lat. christianus řec. χριστóς - christos = pomazaný čili Mesiáš = nejrozšířenější kniha na světě

6 Křesťanství Křesťanství náboženství - monoteistické - univerzální - historické (= založené, nikoli přirozené) - misijní - příslušnost ke křesťanství není dána původem nebo narozením - křest a osobní přijetí vyznání víry (nauky) a životní praxe - kněží x laici Křesťanství Křesťanství tři hlavní směry: - (západní) katolictví - (východní) pravoslaví schizma r protestantství reformace v 16. st. řeholní řády: řeholní kanovníci mnišské řády rytířské řády žebravé řády řeholní klerici

7 Křesťanství Křesťanství řeholní řády: premonstráti, augustiniáni benediktini, cisterciáci johanité, templáři dominikáni, františkáni jezuité kláštery komplex budov sakrální kostel, kaple, prostor pro rozjímání obytné klauzura (pro mnichy) hospic (pro poutníky) hospodářské Kláštery Středověká společnost funkce: duchovní (misijní) hospodářská intelektuální (školy a knihovny) umělecká (architektura a umění) politická i vojenská 27 oproti antické době - chudoba - nižší kultura - nižší vzdělanost - nižší úroveň řemesel a obchodu - změna osídlení: převažují venkovská sídla, zánik velkých měst 28 7

8 Středověká společnost - převážná část obyvatelstva žila v chudobě a byla negramotná - feudálové: válečníci oceňovali boj a lov vzdělání si necenili Knihovny v raném středověku téměř výhradně v rámci církevních institucí - kostely - kláštery - církevní úřady (arcibiskupství, biskupství, kapituly) Knihovny v raném středověku Knihovny v raném středověku - sbírky knih sloužících k bohoslužbám a církevním obřadům liturgické knihy a biblické texty - uložení v kostelech: skříňka, truhla, výklenek ve zdi - uložení v klášterech: v celách mnichů nikoli samostatná místnost 31 teprve s nárůstem počtu knih nutnost jiné organizace samostatná místnost knihy (kodexy) na lavicích (pultech) připoutání libri catenati k sobě kodexy s příbuzným obsahem organizovaná sbírka 32 8

9 Knihovny v raném středověku vznik dokumentu - opisováním skriptoria v klášterech dělba práce: písaři, verifikátoři, iluminátoři, rubrikátoři, miniátoři, korektoři, vazači Knihovny v raném středověku růst fondu knihovny: - vlastním opisem podle půjčeného kodexu - dary nikoli koupí neexistence knižního trhu Knihovny v raném středověku Osobnosti knihovníci pověření od opata custos, provisor, curator, repositor později: bibliothecarius, praefectus bibliothecae, librarius, armarius uvedení do úřadu pečetní prsten Esto custos librorum et senior scribarum 35 Cassiodorus ( 573) Benedikt z Nursie ( 543) Řehoř z Toursu ( 595) Columbán ( 615) Isidor ze Sevilly ( 636) Beda ( 755) Alcuin ( 801) 36 9

10 Nejvýznamnější knihovny Cassiodorus - papežská knihovna v Římě - knihovna v klášteře Vivarium v Kalábrii založil Cassiodorus v r. 540 základem jeho osobní knihovna náboženské i světské spisy - knihovna biskupství ve Veroně 37 Cassiodorus Senator ( ) -římský křesťanský filozof, mnich, encyklopedista, ministr gótského císaře Theodoricha významně se zasloužil o přenesení antické vzdělanosti do středověku 38 Nejvýznamnější knihovny Cassiodorus klášter benediktinů v Bobbiu - založen sv. Columbanem v r kolem později vyrostlo město Bobbio - centrum odporu proti ariánství - jedna z největších knihoven středověku

11 Bobbio Bobbio počátky knihovny: - rukopisy, které sv. Columbanus přinesl z Irska (patrně nemnoho) - pojednání, která sám napsal - odkaz knihovny sv. Dungala (zemřel po r. 827) - cca 27 svazků 41 katalog z konce 9. st svazků - každá oblast vědění, duchovní nebo světské byla v knihovně zastoupena klášter zrušen za francouzské okupace r Bobbio Irské knihovny 43 christianizace Irska sv. Patrikem vznik klášterů a skriptorií řada významných rukopisů vysoká umělecká úroveň literatura: křesťanská antická keltské legendy a mýty 44 11

12 Irské knihovny Irské kodexy kláštery: Clonard založen r. 444 Finnians - založen r. 525 Iona - založen r. 563 Lindisfarne - založen r Irské knihovny Francká říše misijní činnost sv. Columbán založeny kláštery: Lutych, Řezno, Bobbio, Vídeň, Trevír 47 od 5. st. kmen Franků území dnešní Francie a západního Německa Karel Veliký (vládl ) nástupce vládců římské říše centralizovaný stát velké území 48 12

13 Francká říše Alcuin zvýšily se požadavky na vzdělání úředníků i duchovních povolán učenec Alcuin z Yorku rozvoj písemnictví vytvoření nového vzdělávacího systému střediska v klášterech Alcuin Alcuin zakladatel scholastiky založil klášterní školu v Tours udala směr celému středověkému školství a vzdělání učitel synů Karla Velikého Karolinské kodexy (Golden Gospels) kolekce iluminovaných rukopisů psaných zlatem na purpurovém pergamenu

14 Francká říše Karolinské kodexy kodifikace spisovné latiny jednoduché a praktické písmo karolinská minuskule karolinská renesance rozpad říše v r. 843 Codex aureus Francké knihovny Cáchy Cáchy - sídelní město - palácová škola - palácová knihovna ve fondu nejdůležitější díla té doby - po r. 877 nemáme o knihovně zprávy

15 Francké knihovny Klášterní knihovny vliv kultury dvora Karla Velikého západ a jih Německa Horní Rýn, Hesensko, Sasko, oblast Bodamského jezera biskupská města: Kolín n. Rýnem, Mohuč, Trevír, Würzburg, Kostnice 57 Benediktini Monte Cassino r. 529 St. Gallen r. 719 Reichenau r. 724 Fulda r. 744 Heidenheim r. 753 Corvey r Klášterní knihovny cisterciáci La Ferté r Pontigny r Clairvaux - r Morimond r klášter Vivarium - Cassiodurus

16 Knihovny Libri catenati Katedrální knihovna v Herefordu Knihovna Pultové knihovny kostela sv. Valpurgy v Zutphen (Holandsko) Klášterní knihovny funkce uchování ochrana omezená přístupnost

17 Vrcholný středověk Vrcholný středověk změna společenských a politických poměrů - monarchie s centralizovanou mocí - zúrodňování další půdy - nové zemědělské postupy (trojpolní systém) - růst řemesel a obchodu 65 rozvoj měst rozvoj kultury a vzdělání školy - do 11. stol. při klášterech - s rozvojem měst vznik škol, které nebyly vázány na klášterní instituce vznik univerzit 66 Univerzity Univerzity zakládány od 11. stol. severní Itálie, Francie, Anglie = universitas magistrorum et scholarium (společenství učitelů a studentů) vyučování v latině 67 Bologna (1088) - zaměřená na studium práv Paříž (Sorbonna ) - studium filosofie a teologie tradiční rozdělení na čtyři fakulty Oxford (1167) Cambridge (1209) 68 17

18 Univerzity Sorbonna Salamanca (1134) Praha (1348) Krakov (1364) Vídeň (1365) Kolín nad Rýnem (1388) Uppsala (1477) 69 Sorbonna podle zakladatele Roberta de Sorbon původně jako kolegium pro chudé studenty teologie později středisko pro teologické studia nakonec univerzita 70 Sorbonna Sorbonna 13. století - studovalo žáků (dnes ) 1469 zřízena první tiskárna ve Francii nechal kardinál Richelieu přestavět většinu budov 1806 další stavební úpravy dnešní podoba

19 Sorbonna zasedání učitelského kolegia Sorbonna - knihovna r svazků r svazků vedl se katalog s přesným popisem knihy incipit, explicit, jméno dárce, cena Sorbonna - knihovna Sorbonna - knihovna organizace: libraria magna libraria parva - duplikáty a méně významná díla - libri catenati - prezenční studium - pultová knihovna (28 řad s pulty) - stěžejní díla z každého oboru 75 - absenční půjčování - dlouhá výpůjční doba (pro členy kolegia téměř neomezené) - velikost fondu postupně větší než ve velké knihovně 76 19

20 Sorbonna - knihovna Sorbonna - knihovna bibliotecarius jmenován na 1 rok parvi bibliotecarii - pomocníci Oxford - knihovna Univerzitní knihovny založil biskup Thomas Cobham dary významných šlechticů ústřední knihovna univerzity + kolejní knihovny v Německu: Vídeň (1365) od r vlastní budova Heidelberg (1386) Kolín nad Rýnem (1388) Erfurt (1399)

21 Univerzitní knihovny Univerzitní knihovny s vyučováním spojeno opisování knih edita (díla učitelů) reportata (opisy žáků) opisovačské dílny funkce studijní pracovní přístupnost pro vyučující i studenty Šlechtické knihovny Šlechtické knihovny od 13. stol. stoupá zájem feudálů o vzdělání a literaturu panovníci + vysoká šlechta - vázáno na bohatství - reprezentace normanský dvůr v Palermu (12. st.) francouzští králové Ludvík IX. ( ) Karel V. ( ) Karel VI )

22 Šlechtické knihovny Šlechtické knihovny francouzští vévodové Richard de Fournival ( ) Jan z Berry ( ) Ludvík z Orleansu ( ) Gui de Beauchamps anglický biskup Richard de Bury ( ) německý šlechtic Hugo von Trimberg Šlechtické knihovny Renesance a humanismus sběratelství podpora vzniku knih krásné rukopisy kuriozity reprezentace 87 italská renesance životní styl a kultura vyjadřující názory měšťanstva protikladu k dosud panujícím středověkým poměrům renesance znovuzrození humanismus pozornost na člověka 88 22

23 Renesance a humanismus změna v pohledu člověka na sebe a na vlastní postavení na světě: - život není jen příprava na věčnost, ale má vlastní cenu - odpovědné rozhodování potřebuje svobodu Renesance a humanismus - k ceně života podstatně přispívá krása, kterou lze vidět a slyšet -člověk však musí smyslovou skutečnost pečlivě zkoumat inspirace v antice Osobnosti Francesco Petrarca ( ) Giovanni Boccaccio ( ) Cosimo Medici ( ) Lorenzo Medici ( ) Knihovny soukromé šlechtické měšťanské veřejné

24 Soukromé knihovny Petrarca sběratel literárních památek zaměření na antickou literaturu katalog Libri mei (z r. 1337) úmysl knihovnu zveřejnit fond rozptýlen v různých knihovnách Petrarcův rukopis Petrarca Soukromé knihovny Boccaccio sběratel objevitel kodexu Tacitových Análů a Historie velká sbírka knihovna se nezachovala

25 Knihovna v Urbinu Boccaccio založil vévoda Federigo da Montefeltro rozsáhlá knihovna spisy antických autorů díla současných autorů knihovníci pořídili katalog této i jiných knihoven Laurenciana Laurenciana knihovna rodu Medicejů Medicea privata soukromá knihovna vládců Florencie založil Cosimo di Medici rozšířil a nechal postavit novou budovu Lorenzo di Medici nejprve v katedrále sv. Lorence r stavba nové budovy stavitel Michelangelo Buonarotti skvost italské renesanční architektury pultová knihovna

26 Laurenciana Laurenciana soukromá knihovna obsah: významné rukopisy v latině výpůjčky významným osobnostem dochoval se katalog + seznam výpůjček Marciana Marciana založil Cosimo di Medici v klášteře sv. Marka Medicea publica architekt Michellozzo Michellozzi 32 čtenářské pulty se 400 kodexy první veřejná knihovna

27 Laurenciana + Marciana Vaticana Biblioteca Medicea Laurenziana ing.htm 105 papežská knihovna ve Vatikánu založena r papež Mikuláš V. 400 řeckých a 800 latinských rukopisů veřejná část libri catenati nepřístupná část (archiv) knihy uloženy v truhlách a skříních 106 Vaticana Vaticana Sixtus V. nový sál dvoulodní sál skříně při stěnách a kolem mohutných čtvercových sloupů bohatá štuková a malířská výzdoba

28 Bibliotheca Corvina Marciana - Benátky Matyáš Korvín - uherský král cca r v budínském hradě 3 tisíce kodexů ukořistili Turci 109 při chrámu sv. Marka r centrum řeckých studií významní donátoři dnes Národní knihovna Biblioteca Nazionale Marciana 110 Marciana - Benátky Marciana - Benátky