Historicky první zmínka o Slušovicích se váže k roku Vìtšího významu však dosahují až v 15. století,

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Historicky první zmínka o Slušovicích se váže k roku 1261. Vìtšího významu však dosahují až v 15. století,"

Vladimíra Bílková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Franz Kratschmera

2 2

3 3 SLUŠOVICE Historicky první zmínka o Slušovicích se váže k roku Vìtšího významu však dosahují až v 15. století, kdy byly roku 1446 povýšeny na mìstečko, což s sebou pøineslo také øadu privilegií, tedy mìstských práv. Od tìch dob Slušovice smìly svobodnì vaøit pivo, pálit koøalku, mìly právo volného obchodu, svobodu øemesel a byly zproštìny všech robot. Dominantou mìsta a zároveò jeho jedinou významnou historickou památkou je farní kostel Narození sv. Jana Køtitele, jehož současná podoba začala vyrùstat v roce 1812.

Od tìch dob Slušovice smìly svobodnì vaøit pivo, pálit koøalku, mìly právo volného obchodu, svobodu øemesel a byly zproštìny všech

4 4 SLUŠOVICE Dvojtøídní škola na námìstí Svobody byla postavena v roce 1832 na místì selského gruntu a roku 1874 rozšíøena na trojtøídní. Nejstarší záznamy se zmiòují o škole ve Slušovicích už z roku V současné dobì je zde provozovna služeb. Nová škola byla otevøena v roce Pùvodnì jedna budova v ba ovském" stylu se postupnì rozrùstala a rekonstruovala do dnešní moderní podoby, vìrna ale svému pùvodnímu stylu.

V současné dobì je zde provozovna služeb. Nová škola byla otevøena v roce 1933.

5 5 Zlín Tomáš Ba a, svìtoznámý český prùmyslník a zakladatel stejnojmenné obuvnické firmy ve Zlínì, která mìla v dobì svého nejvìtšího rozkvìtu na zamìstnancù po celém svìtì a vyrábìla ročnì na 50 miliónù párù bot. Tomáš Ba a se narodil 3. dubna roku 1876 ve Zlínì jako šesté z dvanácti dìtí chudého ševce. O ševcovské øemeslo má mladý Tomáš Ba a zájem již od dìtství. Po absolvování základní školy se ve svých čtrnácti letech stává ševcovským učedníkem. Po vyučení načas odchází na zkušenou do zahraničí, poté nastupuje v otcovì ševcovské dílnì jako obchodní cestující. V roce 1894 se začíná Ba ova kariéra podnikatelská, společnì s bratrem Antonínem a sestrou Annou zakládají ve Zlínì zakládají továrnu na výrobu a opravu obuvi. Ihned od počátku začíná Ba a zavádìt do podniku moderní zpùsoby výroby. Plánuje sériovou výrobu obuvi a zavádí pravidelnou pracovní dobu. Ba ových obuvnická firma ale neprosperuje, dluhy rostou, zdá se, že rodinný podnik bude muset být uzavøen. V této chvíli ale pøijde zlom. Ba ùv závod začíná vyrábìt pøevratnou novinku - lehkou plátìnou obuv, která se pøes počáteční nedùvìru zákazníkù stává vzápìtí módním hitem - netrvá to dlouho a jméno Ba a se stává pojmem v celé Evropì, na konci prvního desetiletí 20. století pak firma zamìstnává již pøes 300 dìlníkù a vyrábí dennì kolem čtyø tisíc párù bot.

Po absolvování základní školy se ve svých čtrnácti letech stává ševcovským učedníkem.

6 6 Zlín Za první svìtové války, kdy je již jediným vlastníkem továrny, získává Tomáš Ba a výhodnou zakázku pro rakousko-uherskou armádu, pro kterou vyrobí milióny párù bot - tato zakázka pak Ba ovì továrnì pomùže válku pøekonat bez výraznìjších ztrát. V období mezi dvìma svìtovými válkami Ba ùv podnik expanduje - vznikají jeho pobočky po celém svìtì, výroba se znásobuje. Zejména na začátku dvacátých let, v období hospodáøské stagnace, kdy mnohé (nejen obuvnické) firmy končí v úpadku, si Ba a svým padesátiprocentním zlevnìním sortimentu v letech získá nová odbytištì pro své výrobky a ovládne svìtový trh s obuví. V roce 1923 se Tomáš Ba a stal starostou Zlína, což s sebou pøineslo zcela novou etapu také v mìstské architektuøe. Firma Ba a za éry zakladatele Tomáše i jeho nevlastního bratra Jana Antonína Bati vybudovala ve mìstì obchodní domy, hotel, kino, velkou nemocnici, školní budovy, vìdecké budovy, filmové ateliery, tisíce nových bytù. Počet obyvatel prudce stoupal a horečná stavební aktivita pøetvoøila Zlín do podoby supermoderního prùmyslového mìsta. Nestavìlo se živelnì, ale podle moderních urbanistických koncepcí. Pùsobením významných architektù Jana Kotìry, František Lydie Gahury, Vladimír Karfíka, a dalších, získal Zlín evropsky ojedinìlý charakter funkcionalistického mìsta. Ba ùv styl vedení firmy v mnohém pøedbíhá svoji dobu - Ba a je slavný nejen jako obuvník, proslavuje se též tím, jak do výroby aplikuje ty nejnovìjší a nejmodernìjší aktivity amerických podnikatelù. V roce 1931 Ba a svoje závody promìòuje v akciovou společnost, o rok pozdìji pak pøi havárii letadla u Otrokovic tragicky umírá. Jeho podniky jsou pak v roce 1945 znárodnìny.

Zejména na začátku dvacátých let, v období hospodáøské stagnace, kdy mnohé (nejen obuvnické) firmy končí v úpadku, si Ba a svým padesátiprocentním zlevnìním sortimentu v letech 1922-23 získá nová

7 7 Zlín K dominantám mìsta tak pøibyly stavby jako budova Tržnice, 21.budova, tzv.mrakodrap (pøed válkou nejvyšší budova v republice), dnešní Dùm umìní, zlínská radnice, Společenský dùm dnešní hotel Moskva, Velké kino, jehož pùvodní kapacita pøesahovala 2500 míst a patøilo k nejvìtším kinosálùm v tehdejší republice.významný byl i projekt Zlína jako "zahradního mìsta". Ten reprezentují čtvrti jako Zálešná, Lesní čtvr9 a Letná, prohlášené za Mìstskou památkovou zónu.

Moskva, Velké kino, jehož pùvodní kapacita pøesahovala 2500 míst a patøilo k nejvìtším kinosálùm v tehdejší

8 8 Zlín - Filmové ateliéry Architekt Vladimír Karfík budoval v letech malé filmové ateliéry ve zlínské mìstské části Kudlovì. Sám určitì netušil, že pod jeho vedením vzniká významná "továrna na sny", která dosáhne svìtového vìhlasu. Filmové studio bylo založeno v roce 1936 jako reklamní ateliér firmy Ba a. Jak se mìnila doba a politické a společenské pomìry, mìnil se i název studia. Od Filmových ateliérù Ba a pøes Filmové studio Gottwaldov až po Ateliéry Bonton Zlín. K malým filmovým ateliérùm s pùvodním studiem zvaným též Kudlovská stodola postupnì pøibyly filmové laboratoøe, a jak pøicházely další zakázky, rozrostly se ve zcela samostatné filmové závody, které se významnì podílely na produkci krátkých, trikových, animovaných, dokumentárních a instruktážních filmù. Navzdory pùvodnímu cíli, kterým byla moderní reklama se totiž ze studia brzy staly filmové ateliéry, kde se natáčely první animované filmy, a zlínské ateliéry se staly známými v celém svìtì.

Jak se mìnila doba a politické a společenské pomìry, mìnil se i název studia. Od Filmových ateliérù Ba a pøes Filmové studio Gottwaldov až po Ateliéry Bonton Zlín.

9 9 Zlín - Filmové ateliéry Počátek animované tvorby ve Zlínì je spojen s pøíchodem Hermíny Týrlové a Karla Zemana ve 40. letech. Týrlové snímek Ferda Mravenec je prvním nereklamním animovaným filmem u nás. Zeman začal profesionálnì v roce 1943 s animací a trikovými zábìry, kterými se proslavil ve filmu Cesta do pravìku.

Týrlové snímek Ferda Mravenec je prvním nereklamním animovaným filmem u nás.

10 10 lešná Od roku 1724 byl hrad Lukov v moci rodu Seilernù. Kde končí historie slavného valašského hradu Lukova, tam začíná historie zámku Lešná. Seilernové však stále toužili po reprezentativním sídle, proto se rozhodli postavit zámek Lešná. Za místo nového sídla si zvolili návrší na dohled od pùvodního hradu Lukova. S výstavbou pùvodního lešenského zámku se začalo roku 1804, vznikla zde nejprve stavba určená k chovu bažantù a sloužící současnì jako obydlí správce bažantnice. Pùvodní lešenský zámek byl dokončen roku Byla to velice jednoduchá jednopatrová budova, která se pouze v jednom místì zvedala do úrovnì 2. patra. Hrabìcí rodinì Seilernù sloužil zámek pouze jako letní sídlo, a to celých 80 let.

S výstavbou pùvodního lešenského zámku se začalo roku 1804, vznikla zde nejprve stavba určená k chovu bažantù a sloužící současnì jako obydlí správce bažantnice.

11 11 lešná Již kolem roku 1929 se začala v okolí Lešné objevovat exotická zvíøata. Za jejich pøíchodem stál majitel lukovského panství Josef Seilern. Hrabì systematicky buduje pøírodopisné muzeum. Postupnì shromážil sbírku palearktických ptákù, ptačích vajec, kolibøíkù. Do Lešné smìøují první výpravy školních dìtí. Hrabì Josef Seilern zavedl chov oborních a exotických zvíøat na Lešné. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovali jeleni, drobné antilopy, jeøábi, bìžci emu. Ve velkém vytápìném skleníku volnì poletovali exotičtí ptáci, pøedevším andulky, snovači a pìnkavy. Válečné události této myšlence také nepøály. V roce 1945 došlo k zestátnìní zámeckého areálu a v roce 1948 byla zoo oficiálnì otevøena pro veøejnost.

Do Lešné smìøují první výpravy školních dìtí. Hrabì Josef Seilern zavedl chov oborních a exotických zvíøat na Lešné.

12 12 vizovice Zámek ve Vizovicích nechal v polovinì 18. století vystavìt na místì bývalého cisterciáckého kláštera olomoucký kanovník a pozdìjší biskup královéhradecký Heøman Hannibal z Blümengenu. Stavbou povìøil význačného brnìnského architekta Františka Antonína Grimma ( ), který pojal zámek v tehdy moderním francouzském barokním stylu. Ve druhé polovinì 18. století byla nejen dokončena stavba zámku a zámecké zahrady, ale bylo poøízeno i vybavení a založena obsáhlá obrazová sbírka. Podle možností ji doplòovali i Stillfriedové, na které pøešlo vlastnictví zámku v 19. století.

Stavbou povìøil význačného brnìnského architekta Františka Antonína Grimma (1710-1784), který pojal zámek v tehdy moderním francouzském barokním

13 13 vizovice Výroba pálenek má ve Vizovicích tradici dlouhou již více než čtyøi sta let. První písemný doklad o existenci palírny se totiž nachází v urbáøi vizovického panství z roku V té dobì patøila pálenice vizovické vrchnosti a stála na námìstí. Po čase byla pøemístìna do Štìpské ulice, naproti panskému pivovaru. Ze začátku to byla zejména pálenka z pivních odpadkù, pozdìji se k nim pøidalo obilí, z nìhož se vyrábìla žitná. Kolem poloviny 18. století se ve výrobním sortimentu objevila pozdìji tak slavná slivovice. Už pøed rokem 1880 se objevuje pøedek slavného rodu Jakub Jelínek, který mìl na starosti výrobu, a nedlouho po nìm také jeho syn Zikmund Jelínek. Roku 1891 se pøistìhoval z Hranic sedmadvacetiletý Karel Singer a velice rychle se prosadil. Nejdøíve si na pøelomu let pronajal od Šimona Frische jeho palírnu a záhy podnik rovnou koupil. Pøíchod Zikmunda Jelínka a Karla Singra do Vizovic se kryje s významným zlomem ve vývoji zdejšího ovocnáøství. Doposud bylo obrovské množství pøebytkù vypìstovaných trnek zpracováváno v množství rolnických sušíren a prodáváno kupcùm, kteøí valašskými sušenými trnkami zásobovali domácí rakousko-uherské trhy a vyvážely je také ve velkém do zahraničí.

Ze začátku to byla zejména pálenka z pivních odpadkù, pozdìji se k nim pøidalo obilí, z nìhož se vyrábìla žitná. Kolem poloviny 18.

Podobné dokumenty

VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu:

VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400