Jak obchodovat s Ruskem

Transkript

1 září 2014/06 Jak obchodovat s Ruskem Perspektivní trhy pro české vývozce Firmy trápí nejistota. Pomoc státu oceňují, ale nespoléhají na ni strany 4 10 Ministr Mládek: Ruský trh si musíme zkusit udržet strany Maďarsko je země plná daňových překvapení strana 32

2 PŘEDPLAŤTE SI EKONOM ALOGISTIKA NA 12 MĚSÍCŮ Desítky miliard korunmizejíiletos zčeských firemdozahraničí 18 Týdeník vydavatelství Economia /číslo 37 /cena: 49Kč,SR: 2,50 Kdy přijde další metanol Kdy přijde dalšímetanol Černý alkohol vyklidil po metanolové aféře pozice. Ale ne takdocela SLEVA 34 % :09:40 za 2400 Kč Oproti ceně na stánku ušetříte Kč Nabídka platí pro nové nebo navýšené předplatné do Předplatné se uzavírá na dobu neurčitou suvedeným časovým závazkem. Všechny ceny jsou včetně DPH. Objednávejte na , predplatne@economia.cz nebo na HN EK+B2B_201x267.indd :18

3 Český exportér Obsah: Téma Firmy trápí nejistota. Pomoc státu oceňují, ale příliš na ni nespoléhají Rozhovor Ruský trh si musíme zkusit udržet, až pak hledat nová teritoria 4 12 Jan Mládek ministr průmyslu a obchodu TIRÁŽ Úhel pohledu Sankce, které se týkají ruských bank, dopad na české exportéry nemají Obchody v Rusku Na pozice po českých fi rmách útočí asijská a jihoamerická konkurence Rozhovor Jednání se už v Rusku nesou v duchu byznysu, nikoli v objetí u skleničky Pohled na region Až sankce pominou, bude o ruský trh znovu enormní zájem Zavedení sankcí vůči Rusku částečně mění pravidla obchodování Novinky z teritoria Krátce o SNS Informační servis Perspektivní trhy pro české vývozce Obchody lze chránit i uzavřením trhu SOLVIT pomohl českému pracovníkovi s vyplacením nemocenské Maďarsko je země plná různých daňových překvapení Podpora pro veletrhy v roce 2015 Indická ekonomika ožívá, zájem je o strojírenské i chemické výrobky Mezinárodní strojírenský veletrh roste, vystavovatelů bude více než loni Krátké zprávy ze světa Kalendář akcí Nejbližší akce exportního vzdělávání Veletrhy, na kterých mohou fi rmy využít společné české účasti Důležité kontakty ČESKÝ EXPORTÉR: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom vydavatelství Economia, a.s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Šéfredaktor speciálních projektů a B2B: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Ondřej Luštinec Foto: HN Jiří Koťátko, HN Matej Slávik, ČTK, Reuters, Shutterstock, Thinkstock, CzechTrade, archiv Bauer Technics, Kazachmys, poljoinfo.com Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Richard Bakeš, Jaroslav Novák Inzerce: inzerce.hn@economia.cz Tisk: MORAVIAPRESS BŘECLAV Samostatně neprodejné Vážení čtenáři, v době, kdy vznikají tyto řádky pro nové číslo Českého exportéra, rozhoduje Evropská unie o rozsahu a hloubce nových sankcí proti Ruské federaci. Česká vláda v čele s premiérem Sobotkou udělala maximum pro to, aby ochránila české exportéry, strojařské firmy i producenty citlivých technologií pro ropné odvětví. Omezení pro řadu českých fi rem už přináší první kolo sankcí platné od srpna. Proto musí ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím zahraničních kanceláří CzechTrade a ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí společně nabídnout vývozcům praktickou pomoc. Uskutečnili jsme několik seminářů, k dispozici jsou webové stránky, Zelená linka pro export, připravujeme incomingové mise, v plánu jsou cesty ministrů a ústavních činitelů do cílových zemí. Ostatně tuto ambici si bere za svou i toto číslo Českého exportéra, kde naleznete především servisní informace pro vývozce orientované na ruský trh. Ano, je třeba hledat alternativy. Našim exportérům se nabízejí destinace bývalých států SNS jako Kazachstán, Bělorusko a Ázerbájdžán. Ale nejdůležitější je udělat vše pro to, abychom pracně získané pozice na ruském trhu opouštět nemuseli. Udržení ruského trhu by mělo být prioritou vlády i českých strojírenských firem, úkolem, který by neměl jít proti jednotnému evropskému postupu, ale proti opatřením, jež by poškodila jen a pouze nás. ČESKÝ EXPORTÉR září 2014, číslo :18

4 Téma Firmy trápí nejistota. Pomoc státu oceňují, ale příliš na ni nespoléhají Hrozí, že vzájemné sankce povedou k oslabení, či dokonce ke zpřetrhání pracně budovaných obchodních i osobních vztahů v Rusku. Václav Lavička vaclav.lavicka@economia.cz Tuzemské firmy, na které dopadly západní sankce vůči Rusku nebo opačné sankce týkající se dovozu potravin do Ruska, trápí velká nejistota. Ani věštec totiž nemůže předpovědět, kdy obchodní válka vyvolaná krizí kolem Ukrajiny skončí. Příměří na Donbasu mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty prozatím drží, a dává tak naději, že spirála sankcí se alespoň po dobu jeho trvání zastaví. Nyní je na tahu Moskva, která zvažuje zákaz dovozu použitých automobilů nebo luxusního oblečení, eventuálně zákaz přeletu nad ruským územím pro západní letecké společnosti, což by pro mnohé aerolinky mohlo znamenat obrovské ztráty. Vzhledem k nekontrolovatelnosti některých jednotek na obou stranách konfliktu přitom příměří může skončit prakticky kdykoli. A sankce se rozjedou znovu. Nejde jenom o to, jestli vývozci zboží, jichž se sankce týkají, ztratí miliardy korun, nebo dokonce desítky miliard korun, pokud se konflikt mezi Západem a Ruskem dále vyostří a bude na Evropu a celý svět doléhat také v příštím roce. Přitvrdí-li Evropská unie a USA, bude Rusko reagovat stejně. Kam až by situace mohla zajít, se nedá odhadnout. Rusko na západní embargo zatím odpovědělo tím, že zakázalo dovoz četných potravin a surovin pro jejich výrobu nejen ze zemí Evropské unie, ale také z Norska, USA, Kanady a Austrálie. Čeští vývozci těchto komodit do konce roku přijdou na tržbách o 250 až 300 milionů korun, oznámilo odhad ministerstvo zemědělství. Zákaz nejvíce pocítí tuzemské mlékárny. Rusko a zahraniční obchod Česko-ruská obchodní výměna (údaje v mld. eur) Skladba českého vývozu do Ruska (za první pololetí 2014, v %) Stroje a dopravní prostředky 67,6 Tržní výrobky tříděné podle materiálu 9,9 Chemikálie 7,9 Ostatní 0,6 Průmyslové spotřební zboží 11,4 Potraviny, nápoje, tabák zvířata 2,6 * první pololetí, meziroční pokles Zahraniční obchod Ruska v letošním prvním pololetí (hlavní položky) Vývoz celkem: 254,7 mld. USD Vývoz Meziroční Podíl (mld. USD) změna v % v % Paliva a energie 183 1,0 71,9 z toho ropa 81,1-3,5 31,8 zemní plyn 33,5 4,6 13,2 Kovy a výrobky z nich 19,9-2,6 7,8 Chemické produkty 14,4-6,6 5,6 Stroje a doprav. prostředky 11,6-12,8 4,6 Dovoz celkem: 141,6 mld. USD -6,6 % -11,1 % Vývoz Meziroční Podíl (mld. USD) změna v % v % Stroje a doprav. prostředky 68,6-5,5 48,4 Chemické produkty 22,5-6,4 15,9 Potraviny 20,3-1,2 14,3 Zdroj: čsú, ruský statistický úřad 4 český exportér září 2014, číslo 6

5 Téma Bojovat o přízeň zákazníka bude těžší V sázce ovšem nejsou jen tržby a zisky, ale také cenné, po léta budované obchodní kontakty a důvěra mezi partnery. Nikde není psáno, že Rusové budou po zrušení sankcí (což je v rukou politiků na obou stranách) ochotni navázat na předchozí spolupráci. Přestože ruští zákazníci jsou v převážné většině velice konzervativní a spoléhají na léty prověřené partnery, nelze si nevšimnout, že ze současné situace mohou profitovat především asijští výrobci obráběcích strojů. V případě, že se jim kvůli západním sankcím podaří vybudovat silnou pozici na ruském trhu, bude pro nás mnohem složitější s nimi bojovat o přízeň ruského zákazníka, řekl Jan Rýdl mladší, statutární ředitel společnosti TOS Varnsdorf. Západní sankce vůči Rusku pro tuto firmu, která vyvíjí a vyrábí obráběcí stroje, představují komplikaci a ohrožení, pokud jde o budoucí prodeje. A to přesto, že současné restrikce neomezují vývoz firmy TOS v plné míře. Jako větší riziko ale vnímám fakt, že není jasné, jak se situace na Ukrajině bude dále vyvíjet, zda sankce budou dále rozšiřovány a jak dlouho tento režim bude trvat. Již nyní lze cítit, že chuť investovat mezi zákazníky, a to nejen v Rusku, výrazně poklesla, uvedl dále Rýdl. Sankce mohou mít na tuzemské firmy také nepřímé dopady, a to tak, že jejich západní partneři postižení poklesem vývozu do Ruska si budou v Česku objednávat méně strojů a zařízení. V případě TOS Varnsdorf jde o zákaz vývozu čerpadel. To se následně projeví v potřebě západních partnerů investovat do nového výrobního zařízení. Domnívám se, že tento efekt sankcí ještě nikdo doposud neanalyzoval, podotkl Rýdl. Sankce dělají starosti také společnosti Tatra Trucks. Situace související s konfliktem na Ukrajině a sankcemi ohrožuje naše působení v Rusku. Jedná se o perspektivní trh, kam se společnost po několikaleté pauze vrací a kde vyhrála ve velmi tvrdé konkurenci tendr těžební společnosti Surgutněftěgaz na dodávku pěti vozidel Tatra Phoenix ve speciální úpravě pro extrémní klimatické podmínky Sibiře, vyjádřil se mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek. Jedním ze symbolů Moskvy je obchodní dům GUM. První zákazníci v něm mohli nakupovat už v roce Tři patra obchodů a kaváren ročně navštíví přibližně 15 milionů lidí. Foto: shutterstock Zmíněná zakázka sice není pro Tatru zásadní z hlediska objemu (letos plánuje prodat přes 800 vozidel), ale má povahu důležité reference, která by za jiné situace znamenala možnost další expanze na ruském trhu. Podepsaný kontrakt na dodávku zmíněných pěti vozidel se plní. Ale v ovzduší nejistoty je jednání o nových kontraktech velmi těžké, doplnil mluvčí společnosti. Existují i firmy, jichž se sankce vstoupivší v platnost 1. srpna vůbec netýkají. Naše dmychadla nepatří do kategorie zboží dvojího užití, takže omezení dovozu se nás netýká, uvedl Petr Basler, exportní manažer společnosti Kubíček VHS z Velkých Losin. Ve vztahu k Rusku se v této firmě nic nemění. Dál posílá partnerům nabídky a vyváží. Nejen to. Počátkem října pořádáme v Česku týdenní školení spolupracujících firem z Ukrajiny a Ruska, které se bude týkat zřizování servisních center a budování partnerských skladů. To by mělo přispět k dalšímu prohloubení obchodních vztahů, upřesňuje Basler. Firmy oceňují snahu vlády Český stát nabízí prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu a mi- český exportér září 2014, číslo 6 5

6 Téma Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a ukrajinský prezident Petro Porošenko (vpravo) se sešli v Minsku na konci srpna. I když se shodli na nutnosti rychlého ukončení bojů na východě Ukrajiny, zůstaly jejich postoje rozdílné. Foto: reuters nisterstva zahraničních věcí firmám, jejichž vývoz je postižen sankcemi, pomoc. Jak uvádí ministerstvo zahraničí, jde o to, nalézt vhodná alternativní teritoria. Mezi ně patří například Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Turecko, Írán, Thajsko, samozřejmě Čína nebo Indie. Podle ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka se nabízejí i další alternativy mezi některými arabskými státy jako Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty ve vývozu potravin či Filipíny v oblasti letectví a zbrojního průmyslu. Zájem o zařízení pro těžební průmysl projevuje Kanada, generátory a zařízení pro elektrárny by mohly směřovat do Korejské republiky. Za další cílové země lze označit balkánské státy, například Srbsko. Naší snahou není se od ruského trhu odvrátit, ale musíme počítat se všemi scénáři. Aktivně proto hledáme alternativní trhy pro obory a výrobky, Česko-ruský obchod 56,6 miliardykorun dosáhl během letošního prvního pololetí český vývoz do Ruska. Meziročně je to o 0,3 procenta méně. Během druhého pololetí, kdy se i na českém exportu projeví vzájemné sankce, nejspíš nastane výraznější pokles. na které sankce dopadnou. S podnikateli jsme probrali konkrétní příklady nových odbytišť. Zároveň jsme vybraným zastupitelským úřadům dali pokyn, aby podpořily české firmy při pronikání na nové trhy. Pomoc firmám při zvládnutí této výzvy je zásadní prioritou, zdůraznil na srpnovém setkání s podnikateli ministr Zaorálek. Stát má podle Petra Koláře, bývalého českého velvyslance v Ruské federaci, k vyhledávání náhradních trhů pro exportéry četné nástroje a velký potenciál. Disponuje sítí zastupitelských úřadů, využívá agentury CzechTrade a CzechInvest. Samozřejmá je role vlády, premiéra, jednotlivých ministrů a řady dalších ústavních činitelů, včetně prezidenta. Pakliže často oprávněně kritizovanou vládní, a především parlamentní turistiku nahradí správně cílené, dobře připravené a koordinované pracovní a oficiální zahraniční cesty, mohou naše exportéry značně podpořit, míní Petr Kolář. Ten nyní působí jako poradce ve společnosti Squire Patton Boggs. Upozorňuje však, že význam ekonomické diplomacie nelze přeceňovat. Ministr či jiný ústavní činitel může podnikatelům, kteří ho na zahraniční cestě doprovázejí, otevřít dveře. To ostatní musejí odpracovat sami. Dvojnásob 6 český exportér září 2014, číslo 6

7 Nechte většinu rizik zahraničního obchodu na Citi. Pobočkovásíť Citi ve více než100 zemíchsvěta,zahrnujícímimojiné Afriku, Latinskou Ameriku, Střední adálný východ,přináší klientům Citi mnohé cenné výhody: fyzickoupřítomnostcitinadaném trhu zaručujícíjehoznalost, odbornou pomoc přirealizaci financování azajištění obchodních případůrespektující specifika daného trhu,obchodnízvyklosti apříslušnouprávníúpravu, rozsáhlou síťpartnerskýchbank garantující: pro importéry širokou akceptaci dokumentárních akreditivů abankovních záruk, pro exportéry možnost potvrzení akreditivů vystavených místními bankami HN

8 Téma to platí pro země, kde se významné kontrakty bez schválení státu a jeho účasti prostě uzavřít nedají. Na nových trzích nelze obchodovat hned Firmy snahu státu pomoci nalézt náhradní odbytiště sice oceňují, ale příliš nevěří, že bude účinná. Vážíme si toho, že stát si takovou potřebu uvědomuje, nicméně si myslím, že pomoc nebude tak zásadní, aby vytrhla postiženým vývozcům trn z paty, říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. Podle něj musí mít každý podnikatel pracující na určitém trhu vždy v rukávu nějaké náhradní řešení a nemůže se spoléhat na to, že jeho problémy za něj vyřeší stát. Zástupci firem a komor, s nimiž HN hovořily, jsou toho názoru, že alternativní odbytiště je tak snadno nezachrání. Nalézt nové partnery, vybudovat spolehlivé kontakty a dotáhnout je do smluvního vztahu to je většinou otázka dvou až tří let. Myslím, že to je spíše takové chlácholení firem, aby nebyly tolik nervózní, říká k úsilí státní správy pomoci exportérům František Masopust, výkonný ředitel Smíšené komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států. Země jako Turecko nebo Thajsko nemohou nahradit objem, který je schopno nasát Rusko. To lze z doporučovaných zemí srovnat s Brazílií, Indií a Čínou. Jenže na tyto a další trhy se budou tlačit i další vývozci z Evropské unie, mnohdy finančně silnější než Češi. Co naznačily průzkumy Se západními sankcemi vůči Rusku nesouhlasí zhruba dvě třetiny tuzemských firem, třetina je pro. Vyplynulo to z výběrového šetření, které v srpnu provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Dotazník byl respondentům rozeslán 7. srpna a jeho cílem mimo jiné bylo zjistit, jaké ztráty vývozci očekávají do konce letošního roku a v roce následujícím (pokud sankce nadále potrvají). Celkové ztráty se mohou podle odhadu Svazu průmyslu a dopravy v krátkodobém horizontu pohybovat v řádech desítek miliard korun. Jen pár příkladů z průzkumu: společnost stavící chladicí věže hlásí v důsledku sankcí ztrátu 300 milionů korun. Jiná firma, vyrábějící armatury, sdělila, že jí ruská K úspěšným exportérům do Ruska patří například Strojírna Oslavany. Ta je výrobcem a dodavatelem tlumičů pro podvozky veškerých kolejových vozidel. Foto: ČtK strana posunula zakázky na příští rok, takže letos na tržbách rovněž přijde asi o 300 milionů korun. Výsledky jiného průzkumu, které zveřejnila 25. srpna Hospodářská komora České republiky, zatím nepotvrzují hrozící miliardové ztráty českých firem v souvislosti se zavedenými sankcemi. Z prvního kola průzkumu, v jehož rámci odpovědělo téměř 140 respondentů, vyplývá, že ve výhledu příštích 12 měsíců tuzemští exportéři počítají se ztrátami kontraktů nejvýše v řádech desítek až stovek milionů korun. První výsledky průzkumu reflektují skutečnost, že sankce se nevztahují na již probíhající kontrakty z roku Naši exportéři rovněž potvrdili, že případné ztráty budou známy až v roce 2015, komentuje prezident komory Vladimír Dlouhý. Podle něj členové komory avizují řádově desítky ohrožených kontraktů a stovky ohrožených pracovních míst, tedy nic dramatického. I tato fakta potvrzují, že panika a strach z fatálnosti dopadů aktuálně probíhajících sankčních opatření se zatím českými firmami výrazně 8 český exportér září 2014, číslo 6

9 V ZAHRANIČÍ JSEM JAKO DOMA, kdyz je tamdoma imojebanka. HN Exportní financování S exportním financováním od Raiffeisenbank oceníte naše silné postavení v zemích střední a východní Evropy. Naši experti jsou vám k dispozici po celou dobu realizace vašeho záměru od procesu přípravy přes jeho uskutečnění až po splácení pohledávky z vývozního kontraktu. Společně vždy najdeme to nejlepší řešení pro každý váš exportní záměr. Raiffeisenbank PARTNER PRO VÁŠ BYZNYS Zjistěte si více o službách našeho korporátního bankovnictví na

10 Téma nešíří, tedy vyjma fi rem, které v Rusku investovaly a které v důsledku sankcí byly nuceny utlumit rozvoj svých ruských poboček, poznamenává Dlouhý. Hospodářská komora během dotazníkového šetření současně zaznamenala signály o zhoršující se platební morálce ruských partnerů, což má bezprostřední dopad na dlouhodobý pokles oboustranné důvěry. Společnost Tatra Trucks vyhrála ve velmi tvrdé konkurenci tendr těžební společnosti Surgutněft ěgaz na dodávku pěti vozidel Tatra Phoenix (na snímku). V Rusku ale auta budou jezdit ve speciální úpravě pro extrémní klimatické podmínky Sibiře. FOTO: ČTK Platební styk a směnitelnost měn v Rusku Pro banky znamenalo uvalení sankcí vůči Ruské federaci další rozšíření systémů monitorování plateb o protistrany, které se nově objevily na sankčních seznamech. Je však zodpovědností klienta banky, aby jednal v souladu se sankcemi, které se na provozování jeho obchodních aktivit vztahují. V Rusku si zahraniční společnosti mohou otevřít účty jak v ruském rublu (RUB), tak v cizí měně. Pro ruského rezidenta podléhá otevření RUB účtu v zahraničí informační povinnosti. Velké množství transakcí podléhá regulacím, které se vztahují mimo jiné i na devizové transakce související s exportem, importem, úvěry a transakce uskutečňované mezi rezidenty a nerezidenty. V mnoha případech je nutné dokumentovat účel transakce Helena Port obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank prostřednictvím takzvaného passportu sdelki. Do nákladů na transakci se tak promítne nejen cena za převod prostředků, ale i poplatek za passport sdelki, jehož výše se obvykle odvíjí od částky převodu. Cizoměnové transakce mezi ruskými rezidenty jsou zakázány. Ruští rezidenti si sice mezi sebou fakturovat v cizí měně mohou, avšak fyzický převod musí vždy proběhnout v RUB. Veškeré domácí i přeshraniční platby musejí být nahlášeny místní centrální bance. Toto hlášení provádí banka majitele účtu. Domácí cash pooling je povolen, místní regulace v současné době nepovolují přeshraniční cash pooling rezidentům. U nerezidentů podléhá převod prostředků mimo Rusko příslušným pravidlům měnové kontroly. Silnějšího to bude bolet méně? Česko sankce Evropské unie s určitými výhradami podpořilo, výhrady vyslovily také Slovensko, a hlavně Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán se nechal slyšet, že unie se střílí do vlastní nohy. Samotný akt vyhlášení hospodářských sankcí ovšem neznamená, že byly obchodní a investorské kontakty mezi Západem a Ruskem zpřetrhány. Dva příklady: Německo nedávno podepsalo dohodu se Sverdlovskou oblastí jednou z nejprůmyslovějších v celé Ruské federaci o založení výzkumného střediska obráběcích strojů. Americký Pentagon během nedávné zbrojařské výstavy v Moskvě uzavřel s ruským Rosobornexportem kontrakt na dodávku 70 vojenských transportních vrtulníků, udává další příklad František Masopust ze Smíšené komory pro hospodářské styky se SNS. Věří, že k udržení a po zrušení sankcí i k rozšíření česko-ruských vztahů v obchodu i investiční spolupráci by mohl přispět Den Ruské federace na nadcházejícím Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, plánovaný na 30. září. Jak to vidí Asociace exportérů Tuzemské fi rmy během letošního prvního pololetí do Ruska vyvezly zboží v hodnotě necelých 57 miliard korun, což v meziročním srovnání představuje propad 177 milionů korun (minus 0,3 procenta). Rusko se tak na celkovém českém exportu podílí 3,2 procenta. Naše závislost na Rusku není vysoká, takže kromě jednotlivých fi rem nás sankční opatření EU ani protisankce Ruska zásadně neohrozí. Více nás ale může negativně ovlivnit zejména nižší německý export na toto teritorium, uvádí ve zprávě z konce srpna Asociace exportérů. S přispěním Ondřeje Soukupa 10 ČESKÝ EXPORTÉR září 2014, číslo 6

11 HN045647

12 Rozhovor Ruský trh si musíme zkusit udržet, až pak hledat nová teritoria Sankce Evropské unie přijdou české exportéry na více než dvě miliardy korun ročně. A kvůli konfliktu na Ukrajině je ve hře další zpřísňování sankcí. Petr Lukáč petr.lukac@economia.cz Jan Mládek (54) ministr průmyslu a obchodu Absolvent VŠE v Praze, kandidaturu získal při svém angažmá v Prognostickém ústavu ČSAV. I poté zůstal v kontaktu s akademickým prostředím. V letech zastával funkci ředitele Českéhoinstitutuaplikovanéekonomie. Od roku 1998 působil v pozici náměstka místopředsedy vlády pro hospodářskoupolitikuavroce1999 sestalprvnímnáměstkemministra financí. V letech byl viceguvernéremmezinárodníhoměnového fondu pro ČR ve Washingtonu. V roce 2002 se stalposlancem českého parlamentu za ČSSD. V roce 2005 se stal ministrem zemědělství.odroku2006do roku 2013zastávalfunkciřediteleČeského institutu aplikované ekonomie. Odledna 2014 jeministremprůmyslu a obchodu. Současné sankce Evropské unie proti Rusku se sice kromě oblasti zemědělství a potravinářství projeví až příští rok, již nyní ale byznys s Ruskem trpí. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek uvádí jako hlavní důvod špatnou náladu a nedůvěru obchodníků, zda situace nebude dále eskalovat. České firmy se podle něj mají snažit hlavně udržet na ruském trhu, ale pokud možno hledat i nové trhy. Situace na Ukrajině se i po uvalení sankcí vystupňovala. Jaký je váš názor na další sankce? (Rozhovor se uskutečnil na začátku září, pozn. red.) Situace se stále mění. V tuto chvíli je uzavřeno příměří, ale nikdo netuší, jak dlouho vydrží. V rámci zpřísnění sankcí se uvažovalo například o úplném omezení zboží dvojího užití, takzvaného duálu. Dále byl v oblasti citlivých technologií vydán zákaz vývozu výrobků, které jsou určeny pro zpracování ropy na benzin a podobně. České republice se nakonec podařilo prosadit úplné vypuštění této oblasti. Právě tato oblast se nakonec ukázala jako největší problém, neboť původně nebylo zřejmé, čeho se mají sankce týkat. Zvažujete nějakou státní pomoc postiženým firmám? Doufám, že bude zaveden kurzarbeit (zaměstnancům se může zkrátit pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát, pozn. red.). Ten s tím souvisí volně, jde spíše o jeho zprovoznění, a to nejen pro tuto příležitost. Snažíme se sehnat peníze i pro potravináře a zemědělce postižené ruskými protisankcemi a samozřejmě se maximálně snažíme pomoci firmám, které nemohou vyvážet do Ruska, hledat nové trhy. Jaké je podle vás řešení současné ukrajinské krize? To, co říkali pan premiér i pan prezident. Základem je určité uspořádání na Ukrajině, které bude respektovat její teritoriální integritu. Ale zároveň s tím, že by se našla jistá míra autonomie pro dotčené oblasti na východě země. Hlavní je, aby došlo k nějaké dohodě. Co tu je málo diskutováno, je otázka, jak na tom i po skončení bojů bude Ukrajina ekonomicky. Jsou zde nadšenci, kteří vítají asociování s Ukrajinou, ale zapomínají říct to B. Tedy když nebude Ukrajina exportovat do Ruska, tak bude muset exportovat do Evropy. Ale co sem bude exportovat? Když se podíváte, tak nemají příliš co vyvážet, především s ohledem na přetlak nabídky na evropském trhu a přísné normy. Otázkou tak je, čím se bude Ukrajina živit. Buď musí Evropa, v případě nedohody, posloužit jako příjemce, nebo se musíme s Ruskem nějak dohodnout a umožnit Ukrajině dále vyvážet do Ruska, na kterém je do velké míry závislá. Podle vás tedy hrozí, že se Ukrajina stane černou dírou na evropské peníze? Samozřejmě, to je jedno z hlavních rizik. Představte si, že dojde ke slavnému vítězství a Rusové budou vytlačeni. Zastaví dovoz a nechají nám Ukrajinu, ať se o ni staráme. A to je země s více než 40 miliony lidí. To není žádná legrace. Co říkáte na dosavadní sankce? Absurdní je hlavně fakt, že na některých místech probíhá válka, a ukrajinské podniky stále dodávají součástky pro ruské zbraňové systémy. Protože jíst se musí. Naše firmy přitom nesmějí vyvážet již zmiňované výrobky dvojího užití. 12 český exportér září 2014, číslo 6

13 Rozhovor Máte tedy na mysli dvojí metr pro evropské a ukrajinské firmy? Určitě. Upřímně řečeno, pokud se zavedou sankce na veškeré zboží dvojího užití, viděl bych to jako pokrytectví. Samy velké země si řekly, co je třeba udělat. Britové kritizovali Francouze za to, že Rusku plánovali dodat dvě bitevní lodě jednu s názvem Vladivostok, druhou Sevastopol (francouzský prezident den po rozhovoru toto zastavil, pozn. red.). A Francouzi na to odvětili, ať do nich nevandrují, že nejvíce by fungovalo, kdyby se sáhlo na aktiva bohatých Rusů, kteří žijí v Londýně. Tady vidíte, co by pomohlo. Vraťme se k Ukrajině. Je možné, aby tamní trh do jisté míry nahradil výpadky z ruského trhu? To je fata morgána. Podle čísel, která máme, klesl v prvním pololetí export do Ruska o 0,4 procenta v korunách a o 6,4 procenta v eurech. A Ukrajina klesla o 30 procent. Ukrajina nic nenahradí, možná po nějaké stabilizaci. Hledáme tak alternativní trhy ty se nabízejí. Je tu Bělorusko, Ázerbájdžán, Kazachstán a další. Do Ázerbájdžánu jsem urychlil přípravy podnikatelské mise a měli bychom tam brzy letět. Je to velmi perspektivní země. Má zdroje, má peníze. Navíc, pokud se bavíme o nějakém alternativním zásobování plynem, tak to není ani Nabucco, ani ruský South Stream, je to TANAP Trans-Anatolian Gas Pipeline. Je to zásobování hlavně jižní Evropy především ázerbájdžánským plynem. Ministr Jan Mládek. foto: HN jiří koťátko INZERCE HN

14 Rozhovor foto: HN Jiří KoťátKo O TANAP se ale mluví již několik let a zatím se nic moc neděje. Ale má jednu výhodu. Jsou tam jen technické a logistické problémy. Jinak všechny zúčastněné státy Ázerbájdžán, Turecko, Řecko a Itálie jsou pro. Je to tak řádově lepší než třeba šílený projekt Nabucco, jehož proponenti neřekli to hlavní tedy aby se zbavili závislosti na Rusku, stali by se závislými na režimech ve Střední Asii, případně Íránu. Alijevův Ázerbájdžán je ale občas označován ne jako úplně demokratický režim Míra demokratičnosti je vždycky relativní. Ázerbájdžán má výborné vztahy s Tureckem, Izraelem či Spojenými státy, které tradičně přikládají těmto otázkám velký význam. Tyto země považují Ázerbájdžán za přátelský státa v případě České republiky tomu není jinak. Je přeorientování na země jako Ázerbájdžán jediným možným řešením? Ne tak úplně. Vždy jsem zdůrazňoval, že přeorientování se je až to druhé. To Ideálním cílem pro český export jsou jiné postsovětské republiky, obecně řekněme, že jde o bývalý Sovětský svaz minus oblast Pobaltí. první je udržení ruského trhu. Hodně toho pamatuji: počátkem devadesátých let, když jsem byl náměstkem ministra Dlouhého na federálním ministerstvu hospodářství, jsem byl u ztráty sovětského trhu. To jsem vždycky chápal částečně jako objektivní nutnost nemohli jsme mít stejný objem exportu jako v dobách RVHP. Bylo logické, že hlavní roli převezme Německo, náš soused. Na druhou stranu jsme ten trh částečně ztratili z ideologických důvo- dů, což byla hloupost. Zhruba od doby Paroubkovy vlády, tedy asi od roku 2005, se nám alespoň částečně podařilo na ruský trh vrátit. Pokud české firmy odejdou, jejich místo zaplní firmy ze zemí bez embarga. Sankce již platí několik týdnů. Je možné přesně určit, kolik budou stát? Problém dosavadních sankcí je primárně ve vytváření špatné nálady. Sankce, které byly uvaleny, nezabránily, aby současné kontrakty nebyly splněny. Dopady sankcí tak přijdou až v příštím roce. Jsou tu ale ještě ruské protisankce. U potravin byl dopad okamžitý, Madeta přestala exportovat hned. Potíž je ale v tom, že sankce se negativně odrážejí i v oblastech, které nejsou pod embargem. Vzrostla nedůvěra a kontrakty nejsou podepisovány ne proto, že by to bylo zakázáno, ale firmy se bojí dalších omezení. Eskalace obchodu nepomáhá tak ani tak. A samozřejmě nastane to, že ruský zákazník si u nového kontraktu řekne: co já to budu riskovat. To 14 český exportér září 2014, číslo 6

15 Rozhovor radši koupím z Koreje, Číny, Turecka tam mi další problémy nehrozí. Absurdní je hlavně fakt, že na některých místech probíhá válka, a ukrajinské podniky stále dodávají součástky pro ruské zbraňové systémy. A můžete tedy dopady přesněji převést do čísel? Máme spočítané dopady evropských sankcí na omezení vojenského exportu, dvojího zboží a zařízení na těžbu ropy. To je zhruba 2,2 miliardy korun ročně. Což není tak velká suma a projeví se až od příštího roku. Je také spočítáno, jaký je dopad na náš potravinářský export to je okolo 300 milionů korun ročně. Co není ale spočítáno, a proto se někteří rozčilovali, jsou například dopady opatření prezidenta Putina, aby ruské veřejné subjekty nenakupovaly především strojírenské zboží ze zahraničí, pokud je možné koupit ruskou produkci. Zde nevíme, jak striktně to bude uplatňováno a koho se to bude týkat. A to, co neumíme odhadnout, je dopad špatné nálady a dopad sankcí ve finanční oblasti. To sice prošlo v Česku dost bez zájmu, ale je to především o horším přístupu ruského státu a jeho entit k penězům. A není to tolik o velké angažovanosti evropských bank. Dopad může být takový, že pokud bude ruský veřejný sektor bez peněz, může to omezit import. Část ruských firem dostává od státu peníze na modernizaci, je to obdoba evropských fondů. To se může do našeho exportu také promítnout. Již dříve jste jmenoval země, kam by mohl směřovat český export. Kromě Běloruska či Kazachstánu to bylo například i Mexiko. V čem jsou tyto země specifické? Ten problém je v zásadě jednoduchý. Český strojírenský export si na ruském trhu našel určitou mezeru. Pokud bude muset Ruskou federaci opustit, tak přesměrování vývozu někam jinam, než je postsovětský prostor, je sice možné, ale také obtížné. Proto jsou ideálním cílem jiné postsovětské republiky, obecně řekněme, že jde o bývalý Sovětský svaz minus oblast Pobaltí. Výhodou je také to, že si tam exportéři mohou popovídat v ruštině. Co tedy mají české firmy dělat? Čekat a zároveň hledat nové trhy? Co jiného? V byznysu také platí samozřejmě setrvačnost. Udržovat zaběhlé vazby je jednodušší než dobývání nových trhů. INZERCE HN

16 inzerce_ex Úhel pohledu Sankce, které se týkají ruských bank, dopad na české exportéry nemají Větší zdražování úvěrů pro obchody s Ruskem nehrozí. Složitější situace se týká financování kontraktů na Ukrajině, i sem ale české firmy dál vyvážejí. Ivana Gračková autori@economia.cz Nikoliv samotné sankce, ale nervozita trhu aktuálně nejvíce ovlivňuje zahraniční obchod s Ruskem. Zájem o export do Ruska je přesto stále vysoký. Banky jsou likvidní. Pokud je na ruské straně seriózní partner, nemají důvod omezovat kvalitní obchody, právě naopak, tvrdí Aleš Hrnčíř, vedoucí divize strukturovaného a exportního financování Sberbank. Podle něj se ani nedá očekávat nějaké zásadnější zvyšování cen úvěrů za této situace, protože likvidity je v bankovním sektoru nadbytek. Podíl úvěrů poskytnutých například Českou exportní bankou (ČEB) pro oblast Ruska se už přesto o něco snížil. Při porovnání úvěrového portfolia z konce loňského roku se stavem k letošnímu červenci klesl podíl ze 44 na 38 procent z celkového objemu v dané teritoriální struktuře. Na druhém místě je Turecko s dvaceti procenty. Přesto však Rusko nadále zůstává zemí, kam směřuje největší podíl našich úvěrů. V Rusku se obchod nezastavil, i když samozřejmě respektujeme veškeré sankce, kterými jsme vázáni, zdůrazňuje Petr Križan, ředitel odboru mezinárodní vztahy a komunikace ČEB. Máme projekty, které v Rusku běží a splácí se, jsou tam projekty, které mají problémy. V těch dobrých pokračujeme, firmy splácí a kvůli nějakému vojensko-politickému sporu neočekáváme, že by se na tom mělo něco měnit. Analyzujeme ty, kde mohou být problémy například kvůli ruským bankám, jichž se týkají sankce, popisuje. V ČEB ale nemají žádné informace o tom, že by se omezení přístupu Jednou z bank, která čelí sankcím Evropské unie, je Vněšekonombank. Na snímku je její sídlo v Moskvě. foto: ReuteRS ruských bank na evropské finanční trhy, platné od léta, jakýmkoli způsobem dotklo českých exportérů. Žádné potíže v tomto směru nevnímá ani Sberbank v České republice. Omezení přístupu ruských bank na evropské finanční trhy se Sberbank CZ nijak nedotklo, protože se na ni sankce nevztahují. Domnívám se, že exportérů se toto opatření přímo nijak nedotýká, konstatuje Aleš Hrnčíř. Vývoz na Ukrajinu se stále nepojišťuje Zcela jiná situace panuje na Ukrajině. Úvěrová pojišťovna EGAP obchody s Ukrajinou aktuálně nepojišťuje a pro většinu bank to znamená, že odmítají financovat jakýkoli export do této země. Naše banka bez pojištění žádné nové exportní projekty financovat nebude, potvrzuje Petr Križan z ČEB. Pojištění EGAP je pro nás zásadní podmínkou, dodává. Omezování exportu směrem na východ zatím podle všeho nejvíce postihuje strojaře. Pokles vývozu na Ukrajinu se totiž týkal především strojů, obdobně jako tomu je u ruského trhu. Český vývoz zboží do Ruska se v letošním druhém čtvrtletí meziročně snížil 16 český exportér září 2014, číslo 6 HN045494

17 Úhel pohledu jen mírně, o jedno procento, respektive o 0,3 miliardy korun. Snížení souviselo s poklesem vývozu ve skupině strojů, kromě kovozpracujících strojů, jejichž vývoz vzrostl 2,4krát, informoval Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky. Pokles vývozu strojů byl však podle něj ve velkém rozsahu vyvážen rychlým růstem vývozu ve skupině spotřebního zboží. Podíl vývozu do Ruska na celkovém vývozu zboží České republiky se nicméně meziročně snížil o 0,4 procentního bodu na aktuálních 3,3 procenta. I s Ukrajinou se ale stále dá obchodovat Strojírenské firmy nepovažují rozhodnutí EGAP o plošném zastavení pojišťování vývozu na Ukrajinu za šťastné, zejména když se před krizí často pojišťovaly i kryly úvěrem také problémové obchody. Přikláněli bychom se k tomu, aby EGAP posuzoval případ od případu. Vždyť západ Ukrajiny stále s českými firmami obchoduje, říká prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. Například jeho firma FITE dodává i za této situace na východ Ukrajiny důlní techniku, nese ovšem sama všechna rizika. Je to samozřejmě náročné, ale jde to, tvrdí Pavel Bartoš. Je přesvědčen, že pro udržení obchodních kontaktů směrem na východ se toho za současné situace dělá velmi málo. Polsko například v rámci pomoci prodalo na Ukrajinu šest milionů tun uhlí. Již dnes se musíme připravovat na období po ukončení konfliktu, je to příležitost. Pomoc Ukrajině by neměla být jen finanční, ale také materiálová. Tady bych očekával větší aktivitu celé unie. Aby to nedopadlo tak, že poskytneme peníze, za které bude Ukrajina nakupovat pomoc někde v tramtárii, poznamenává Bartoš. Bankovní sektor už za této situace zaznamenal, že se exportéři snaží hledat nová odbytiště. Narůstá poptávka po pojištění vývozu do Běloruska, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Latinské Ameriky, ale i do afrických a asijských zemí, uvádí Hana Hikelová, mluvčí pojišťovny EGAP. S větší diverzifikací souhlasí i v ČEB. To ale vůbec neznamená, že bychom měli z Ruska odcházet. Jsou prostě země, které naši exportéři umí méně, a ty, které umí lépe. Tam patří například Rusko, připomíná Petr Križan. V Rusku vše funguje. Když tam byznys nebudeme dělat my, budou ho dělat Němci, Poláci a další, dodává. ČNB nepředpokládá dramatické dopady Česká národní banka (ČNB) v této chvíli nečeká žádné dramatické přímé dopady ukrajinsko-ruské krize na růst české ekonomiky v souvislosti s poklesem exportu. Dopady krize budou poměrně slabé, v řádu maximálně desetin procentního bodu do růstu hrubého domácího produktu. Případný propad vývozu do Ruska (v loňském roce představoval zhruba 3,7 procenta českého exportu, pozn. red.) o 10 až 20 procent, jaký ale zatím rozhodně nepozorujeme, by snížil český vývoz jenom o 0,4 až 0,8 procenta. Český vývoz přitom momentálně roste tempem kolem 10 procent, uvádí Tomáš Holub z ČNB. Nevylučuje ale citelné důsledky právě pro některé, zejména strojírenské firmy. Je nutné si uvědomit, že český vývoz do Ruska je silně koncentrován do skupiny strojů a dopravních prostředků, v absolutním vyjádření představuje něco přes 80 miliard korun ročně, uvádí. Zákaz dovozu některých potravin do Ruska, například masa a zeleniny nebo mléka, může podle ČNB vyvolat jejich přebytek na trhu v Evropské unii, a tím pokles jejich cen. Nemělo by se však jednat o plošný jev, řekl Tomáš Holub. To by mohlo zpomalit návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli, který aktuální prognóza ČNB předpovídá ve druhém pololetí roku 2015, doplňuje. Citelnější mohou být podle České národní banky dopady nepřímé, neboť ukrajinsko-ruská krize a ekonomické sankce mohou zpomalit hospodářské oživení v eurozóně. INZERCE Jak přepravit zboží do Ruska rychle, efektivně, bezpečně? pro vaše zboží nabízíme všechny možnosti přepravy, včetně leteckých, námořních, železničních anadrozměrných pravidelná týdenní pozemní spojení do Ruska, Pobaltí, zemí SNS astřední Asie komplexní abezpečná logistická řešení včetně pojištění acelních služeb silné zastoupení avlastní distribuční síť odlišná logistická řešení pro různá průmyslová odvětví dostatečná kapacita afrekvence nakládek HN Kvalitní, flexibilní služby apartnerství sezákazníkem jsou pro nás hnacím motorem, ať už jsme kdekoliv. inzerce_exportér-201x88.indd :48:51

18 Obchody v Rusku Na pozice po českých firmách útočí asijská a jihoamerická konkurence Jedním z důvodů úspěchu české firmy Bauer Technics v Rusku je to, že využívá své místní filiálky. Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Karel Líkař (56) Člen představenstva a obchodní ředitel firmy Bauer Technics, který se intenzivně věnuje exportu. Po absolvovánístavebnífakultyčvutvpraze v roce 1982 nastoupil jako projektant a později zastávalfunkci šéfa ateliéru v Agroprojektu. Začátkem devadesátých let vedl privátní firmu V. Racek, která projektovala a dodávala zemědělskétechnologie.vroce1991odešel do Rakouska k firmě Bauer GmbH Voitsberg, kde řídil dodávky zemědělských technologií pro východní Evropu. V roce 1997pak založil natáborsku společnost Bauer Technics, kterásespecializovalanatechnologie pro živočišnou výrobu. Více než 90 procentprodukcefirmyjevposledních deseti letech určeno pro vývoz. foto: Archiv BAuer technics Firma Bauer Technics z Tábora realizuje velké projekty v zemědělství a potravinářství takzvaně na klíč, tedy od vyprojektování až po postavení na místě. Už rozběhlé akce v Rusku bez problémů dokončuje. Sankce ať z evropské, či ruské strany se této české společnosti zatím netýkají, ale přesto jí současná politická a ekonomická situace působení v Rusku komplikuje. Z kontraktů, které jsou s ruskými partnery už uzavřené, ale jejichž výstavba ještě nezačala, se totiž snaží evropské firmy vytlačit konkurence. konkurence nabízí dumpingové ceny Do byznysu nám lezou především Číňané, ale objevují se i Korejci, Argentinci a Brazilci. České firmy tak mohou přijít o už uzavřené projekty, popisuje situaci na východě Karel Líkař, obchodní ředitel a člen představenstva Bauer Technics. Podle něj se to společnosti, kterou zastupuje, ještě nestalo, ale údajně ví o evropských firmách, kterým ano. Přišly v Rusku o kšeft, přestože již měly uzavřenou smlouvu, tvrdí. Konkurence hlavně ze státem řízených ekonomik, jako je Čína, podle Líkaře ucítila příležitost se na ruském trhu prosadit. Tyto firmy nabízejí Rusům dumpingové ceny nebo zafixování kurzu rublu a tomu nemohou české firmy konkurovat, stejně jako rétorice soupeřů. Argumentují tím, že když Evropská unie nechce s Ruskem spolupracovat a zavádí nové sankce, tak oni jsou ochotni kooperovat, uvádí Líkař. V současné době se zabývá především projekty, které byly v Rusku těsně před zahájením. Konkurence totiž ruským partnerům tvrdí, že sežene levnější peníze, levnější technologii, přepočítávají se byznysplány na nové kurzy rublu. Existuje riziko, že bychom mohli o tyto projekty přijít, míní Karel Líkař. Podle jeho aktuálních zkušeností se obchodní partneři v Rusku obávají úvěrů v eurech. V případě, že rubl vůči euru klesne, tak budou muset splácet mnohem víc, než původně počítali. Ani bankéři nevědí, jaké hodnoty do byznysplánů započítat. Jaký kurz rublu vůči euru bude, jaké lze předpokládat ceny mléka, masa za rok či za pět let, vysvětluje Líkař obavy ruských byznysmenů, ale i bank. Proto třeba zahájení velkých miliardových projektů, které měla firma Bauer Technics realizovat v rámci prezidentského zemědělského programu nebo programu rozvoje Sibiře a Dálného východu, je nyní stále posouváno. Jde například o farmu s produkcí až 300 tisíc kusů prasat, s masokombinátem, skladem na 100 tisíc tun obilí a výrobnou krmných směsí. Nebo o farmu pro 4000 dojnic a podobně. Bez ruské filiálky exportovat nelze Získat tak velké kontrakty nelze při prvním vstupu na ruský trh. Bauer Technics má za sebou už několik úspěšných akcí pro zemědělství či potravinářství. Například momentálně dokončuje farmu pro prasata a výrobnu krmných směsí v Permu poblíž Uralu za necelých 100 milionů korun a v Obninsku v Kalužské oblasti farmu pro prasata s masokombinátem ve dvou etapách celkem za 375 milionů korun. V Kaliningradu má již tři projekty téměř za 700 milionů, totéž poblíž Petrohradu. Česká firma, která chce být v Rusku úspěšná podobně jako Bauer Technics, musí mít ruskou filiálku. Bez ní je to podle obchodního ředitele Líkaře mnohem složitější a pro ruského klienta také dražší. Filiálky v Rusku jsou něco jako organizační složka mateřské firmy a je 18 český exportér září 2014, číslo 6

19 Obchody v Rusku Firma Bauer Technics se zaměřuje mimo jiné na stavby pro zemědělství. Na snímku je farma pro výkrm prasat Kalininovka, která se nachází v ruské Kaliningradské oblasti a která zahrnuje 18 hal. foto: Archiv BAuer Technics Bauer Technics Akciová společnost sídlí ve Stádlci u Tábora, kde má i nové výrobní provozy. Vedení společnosti je v Táboře a Praze. Vznikla v roce 1997 a je zaměřena převážně na velké projekty farem od vyprojektování po komplexní dodávky technologických celků i celých staveb pro zemědělství a potravinářství. V Česku, Rusku a Bělorusku zaměstnává kolem stovky lidí. V letech 2008 a 2012 zvítězila v Exportní ceně DHL. Vývoz nyní míří do Ruska, Běloruska, rozjednány jsou projekty v Bulharsku, Saúdské Arábii a Kazachstánu. Hlavní dvě filiálky má v Moskvě a Minsku, další připravuje v Astaně a na Dálném východě. Tržby za rok 2012 dosáhly tři čtvrtě miliardy korun s čistýmziskem 80 milionů. to prakticky jediná forma, jak můžete v ruskojazyčných zemích fungovat. Jakmile bychom tam měli dceřiný či sesterský podnik, nemohli bychom dělat projekty na klíč s exportním financováním z Čech, protože zákazník nemá šanci získat zpět DPH. Účetnictví ruské filiálky je součástí české firmy, lze takto bez problémů posílat finance z Čech na filiálku i opačně a vyhnout se i případným problémům s certifikáty na výstavbu či výrobu v Rusku, vysvětluje působení na ruském trhu Karel Líkař. Podle tamních zákonů musí být filiálka v místě, kde zahraniční společnost montuje či staví. Proto má Bauer Technics v Moskvě svoji hlavní pobočku a vždy účelově zakládá v místech, kde realizuje projekty déle než rok, ještě další, takzvané daňové filiálky. Ty jsou podřízeny té moskevské. Ruské zaměstnance, obchodní zástupce či spolupracovníky doporučuje Líkař vybírat svědomitě a neustále kontrolovat. A samozřejmě na řízení samotné stavby přímo v Rusku už posílá české kolegy. Ze zkušeností na ruském trhu Líkař radí českým exportérům kromě konkurenceschopného projektu mít volné značné finanční zdroje, flexibilní zaměstnance se znalostí ruštiny a nezapomínat v podvědomí na brzdu, aby nedošlo k chybě a firma neprodělala. Smlouva a podání ruky ještě nejsou rozhodující. A musíte být trochu pokorní. Nemůžeme tam vystupovat silově. Už proto, že jejich projekty jsou 10- až 20krát větší než průměrné v Evropě, uvádí Líkař. rusové vyžadují účast nejvyšších šéfů Ruské kontrakty samozřejmě vyžadují neustálou přítomnost přímo na místě i od nejvyššího managementu. Karel Líkař bývá v Rusku i dvakrát do měsíce. Rovněž nelze řešit věci telefonem či em. Člověk tam musí fyzicky být, umět vládnout tužkou a tou projekt naskicovat, umět zdůvodnit cenu, ukázat fotky z podobných projektů a podobně, říká. Posílat prý snímky z jiných projektů em, jak je to běžné v Evropě, nemá v Rusku smysl. A pak hlavně: Rusové vyžadují přítomnost nejvyššího manažera, je to společenská záležitost, že šéf firmy má zájem, posedí, popovídá, zajde i do rodiny, dodává Líkař. Ale pozor na manažerky, ty mají obchodní jednání v Rusku poněkud těžší. Markéta Brtnová, generální ředitelka Bauer Technics, tvrdí, že kdyby létala shánět do Ruska kontrakty ona, tak dodnes neuzavřeli ani jednu smlouvu. Ženu v byznysu Rusové neuznávají, ani ruku mi třeba nepodají, až když zjistí, že mám ve firmě na starosti peníze, tak někteří pravici natáhnou, ale ne všichni. A politici jsou ještě horší, tvrdí Brtnová. Ona stejně jako Líkař uvádí, že české firmy mají na své straně trumfy, jako jsou Praha a Karlovy Vary. Taková města naše německá konkurence nemá. Když chcete dělat byznys s Rusy, je dobré je pozvat do Prahy, pohostit, provést po Karlově mostě, radí Líkař. Ovšem varuje před ideou, že k získání ruského kontraktu stačí jen pár fíglů. Uplatní se jen firma, která už tam má zkušenosti, míní Karel Líkař, na kterého se právě čeští exportéři často obracejí s prosbou o radu a pomoc. Když mi říkají, že nemají peníze ani lidi, jen tuší, kde je Moskva, neumějí jazyk, tak jim odpovídám, aby do Ruska nelezli, shrnuje obchodní ředitel. V poslední době postřehl v Rusku vůči Čechům značné ochlazení nálady. Sankce prý vztahy poškodily. Politici z jiných menších zemí jako třeba z Rakouska či Švýcarska nebyli tak aktivní a uvědomovali si, že tak velkých projektů jako v Rusku se ve světě realizuje opravdu málo, uzavírá Líkař. český exportér září 2014, číslo 6 19

20 Rozhovor Jednání se už v Rusku nesou v duchu byznysu, nikoli v objetí u skleničky Ruští obchodníci přicházejí na jednání perfektně připraveni a jsou pragmatičtí. České firmy mají nyní jenom pár let na to, aby nepromarnily svou šanci. Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Olga Holobradá ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Jekatěrinburgu yekaterinburg@czechtrade.cz Po absolvování Moskevského elektrotechnického institutu spojů se pohybovala v Česku v soukromé i státní sféře a využívala své znalosti ruského prostředí. Od roku 2007 působila jako teritorialistka pro Rusko naministerstvuprůmyslu a obchodu ČR a loni nastoupila do Jekatěrinburgu.Jakočlověk,kterýseperfektněorientuje v ruském prostředí, může své zkušenostivyužítveprospěchčeských exportérů. Martin Hlavnička ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Petrohradě petersburg@czechtrade.cz Po studiích Kyjevské státní ekonomické univerzity se zabýval tři roky exportem a importem do zemí SNS. V roce 1996založil a pak vedlobchodní pobočku firmy Koryna v Pobaltí, vletech zastupovalCzech- Trade v Litvě a Pobaltí a od roku 2009 vede zahraničníkancelář agentury CzechTrade v Petrohradě. Sankce Evropské unie vytvářejí na ruském trhu novou situaci pro české firmy. Vývoj sledují také zástupci agentury CzechTrade ve dvou významných ruských lokalitách vzdálených od sebe dva a půl tisíce kilometrů. Martin Hlavnička v Petrohradu i Olga Holobradá v Jekatěrinburgu tvrdí, že přímé dopady sankcí se dosud neprojevily, kromě potravinářských komodit, ale při stoupající nejistotě klesá vzájemná důvěra a frekvence česko-ruských styků, důsledky se ukážou s určitým časovým odstupem. Kromě potravinářského sektoru očekáváte dopad sankcí i v jiných oblastech? M. H.: Určitě se situace dotkne i velké části strojírenství. Strojů, zařízení a komponentů, které by se daly použít pro zbrojní, kosmický a vojenský průmysl. Co se týče strojírenských produktů, slyšel jsem o případu, kdy zboží bylo z České republiky celně odbaveno a na hranici EU ho polští celníci vrátili s tím, že spadá pod sankce a nesmí opustit území Evropské unie. O. H.: Díky průmyslovému zaměření Uralského regionu patřily k perspektivním vždy projekty z oblastí hutnictví, energetiky, strojírenství, kdysi dopravy. Strojírenství stále hraje prim a obávám se, že se sankce a omezení z obou stran nejvíce dotknou firem z této oblasti a pak oblasti technologií. Důležitá je skutečnost, že většina ruské společnosti podporuje současnou zahraniční politiku prezidenta. V médiích je slyšet argumentace, že Rusko překoná omezení díky dlouhodobé politice prezidenta Vladimira Putina zaměřené na motivaci vlastní výroby, ve které hodlá pokračovat. Je pravda, že sankce zcela míjejí firmy, které mají v Rusku výrobní základny? M. H.: Na společnosti, které jsou tady etablované a které mají v Rusku nějaké výrobní kapacity, se hledí jako na ruský podnikatelský subjekt. Sankce se jich mohou dotknout v tom případě, že by dovážely nějaké komponenty, které spadají do této kategorie. Problém je s produkty, které jdou fyzicky přes hranici, a s tím, jak na ně hledí celníci. Máte pro české vývozce nějaké rady, jak se v této situaci chovat? O. H.: Každé firmě doporučuji důkladnou finančně-ekonomickou analýzu před případným rozhodnutím k opuštění či pozastavení činnosti na ruském trhu. Možnost působit na ruském trhu v rámci sankčních režimů bude ovlivněna rostoucími riziky, ale na druhou stranu vyšší rizika mohou přinášet i vyšší zisky. Podle mě je vždy lepší a levnější pokračovat se zvýšenou ostražitostí s přihlédnutím ke změněným podmínkám tam, kde to firmy znají a mají na co navázat. Doporučuji exportérům větší orientaci na přímou spolupráci s regiony Ruské federace, které nemusejí být sankčním režimem postiženy v takové míře jako spolupráce na centrální úrovni. Ale to není tak jednoduché a české firmy mohou prodělat O. H.: Samozřejmě při zpracování kontraktů na tomto trhu bude třeba věnovat daleko větší pozornost právnímu zabezpečení obchodního případu, včetně příslušných změn v podnikatelském prostředí Ruska a legislativních předpisů. Je nutné více využívat konzultačně právního servisu renomovaných 20 český exportér září 2014, číslo 6