PLATEBNÍ STYK A JEHO MOŢNOSTI

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance PLATEBNÍ STYK A JEHO MOŢNOSTI Bank payment and his opportunites Bakalářská práce Vedoucí bakalářské: Ing. Jan Krajíček Autor: Jakub Zientek Brno, 2011

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: ZIENTEK Jakub Finance PLATEBNÍ STYK A JEHO MOŽNOSTI Bank payment and his opportunity Zásady pro vypracování Cíl práce: Charakteristika platebního styku a jeho současných a budoucích moţností. Srovnání platebního styku dle vybraných hledisek a návrh na jeho optimalizaci ze strany klientů bank. Postup práce a použité metody: 1. Analýza současného stavu bankovnictví, zejména v oblasti platebního styku. 2. Souhrn teoretických poznatků k tématu práce. 3. Analýza podmínek pro platební styk ve vybraných bankách. 4. Návrh na optimalizaci platebního styku z pohledu klientů bank. Pouţité metody: Analýza, syntéza a komparace.

3 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: KALABIS, ZBYNĚK. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, viii, 148. ISBN SCHLOSSBERGER, OTAKAR - SOLDÁNOVÁ, MARCELA. Platební styk. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut, s. ISBN MÁČE, MIROSLAV. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan Krajíček Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Platební styk a jeho možnosti vypracoval samostatně pod vedením Ing. Jana Krajíčka a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 11. května 2011 vlastnoruční podpis autora

5 Jméno a příjmení autora: Jakub Zientek Název bakalářské práce: Platební styk a jeho moţnosti Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan Krajíček Rok obhajoby: 2011 Anotace Předmětem bakalářské práce Platební styk a jeho moţnosti je analýza současného stavu bankovnictví v oblasti platebního styku a jeho budoucích moţností. V první kapitole se věnuji platebnímu styku z teoretických východisek a jeho členění. Ve druhé kapitole tomu, jakými způsoby je uskutečňován. Zdali to jsou způsoby tradiční, jako platební karty nebo internetové bankovnictví, nebo alternativní, jako elektronické peněţenky. Třetí a čtvrté kapitola srovnává studentské účty, respektive běţné účty, výši jejich měsíčních poplatků a jsou navrhovány moţnosti optimalizace platebního chování z hlediska klienta. Annotation The goal of the submitted thesis Bank payment and his opportunities is to analyze current situation in the bank payment and its future possibilities. The first chapter is devoted to payment system from the theoretical background and its structure. The second chapter describes the ways how the payment is carried out. Whether it is realized by traditional ways, as payment cards or internetbanking, or it is alternative way, as electronic purses. The third and fourth chapter is focused on comparison of the student accounts, the current accounts and the amount of their monthly fees. Then it is proposed an optimization of the payment behavior of the client's perspective. Klíčová slova Platební styk, bezhotovostní, hotovostní, běţný účet, studentský účet, platební karta Key words Payment, cashless, cash, current account, student account, payment card Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Janu Krajíčkovi za jeho vedení a odborné rady při zpracovávání této bakalářské práce.

6 Obsah Úvod Platební styk Platební styk z pohledu práva Zákon o platebním styku Zákon o bankách Další právní předpisy Členění platebního styku Hotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk Poštovní poukázky Uskutečňování bezhotovostního platebního styku Tradiční Platební karty Internetbanking Phonebanking Homebanking GSM Banking Alternativní SuperCASH Elektronické peněţenky Srovnání studentských bankovních účtů Modelový student Česká spořitelna Československá obchodní banka GE Money Bank Komerční banka... 33

7 3.6 Poštovní spořitelna Raiffeisen Bank UniCredit Bank Volksbank Volba účtu Optimalizace platebního styku u studentských účtů Srovnání běţných bankovních účtů Modelový člověk č Komerční banka Česká spořitelna Československá obchodní banka Poštovní spořitelna GE Money Bank mbank FIO banka UniCredit Bank Volba účtu Optimalizace platebního styku u běţných účtů Závěr Seznam pouţité literatury Seznam tabulek Seznam příloh... 53

8 Úvod Bankovnictví s nástupem internetu na konci dvacátého století prodělalo spoustu změn. Jelikoţ internet otvírá celosvětově nové moţnosti téměř ve všech oborech lidského bytí, otevřel tedy také nové moţnosti v oblasti bankovnictví a potaţmo platebního styku. V dobách před internetovou revolucí byly v reálném čase zpracovávány pouze hotovostní transakce. Nejzákladnějším úkonem běţného člověk v oblasti platebního styku, bylo platit penězi ve formě bankovek a mincí. V dnešní době si málokdo umí představit platit velký nákup v hotovosti. Platební karty se staly běţnou výbavou peněţenky kaţdého z nás. Přestoţe většina původních nástrojů platebního styku zůstala aktivních, dochází k ústupu od jejich pouţívání. V době internetu lidé přecházejí od plateb svých závazků na poštách, k platbám přes sluţby elektronického bankovnictví, od placení v hotovosti, k platbám kartami, od nákupů v kamenných obchodech, k nákupům v internetových obchodech, od návštěv bank, k úpravám svých účtů skrze online bankovnictví. Důvody jsou zřejmé a lehce pochopitelné. V dnešní uspěchané době se lidé snaţí si co nejvíce úkonů usnadnit a urychlit. Je mnohem rychlejší zadat příkaz k úhradě doma u svého počítače, neţ jít na poštu vyplnit formulář. Směr, kterým se banky i klienti ubírají je jednoznačně směr, který vede k rychlosti a snadné dostupnosti bankovnictví, nezapomínajíc samozřejmě na bezpečnost a ochranu prostředků. V dnešní době je běţnou součástí lidského ţivota placení za poskytované sluţby a zboţí. Stejně jako v obchodě zaplatíme za nákup, stejně tak musíme platit bankám za to, ţe nám spravují účet a zprostředkovávají naše transakce. Kaţdá banka má svůj systém poplatků pro různé úkony spojené se správou našich účtů a platebním stykem. Důleţité je vědět, ţe přestoţe poplatky vám naúčtuje v určité formě kaţdá banka, ne kaţdá vám je naúčtuje ve stejné výši. Člověk by měl dobře zváţit, ve které bance si zaloţí účet a to podle určitých parametrů. Tomu jaký bankovní účet si zvolit, podle toho jaký jste typ klienta, si ukáţeme v této práci později. Cílem mé práce je charakterizovat platební styk, jeho současné a budoucí moţnosti. Dále pak srovnat platební styk dle vybraných hledisek a navrhnout jeho optimalizaci ze strany klientů. V úvodních kapitolách se tedy budu věnovat platebnímu styku z hlediska teoretických poznatků a nástrojů platebního styku, které jsou běţně dostupné. Poté se budu zabývat novodobějšími moţnostmi platebního styku a srovnám podmínky pro platební styk u různých bank. 8

9 1 Platební styk Platební styk můţeme definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím peněţního ústavu. 1 Platební styk zprostředkováván peněţním ústavem má buď formu peněţní úhrady, nebo inkasa určité peněţní částky, a to na vrub nebo ve prospěch majitele účtu. 1.1 Platební styk z pohledu práva Platební styk v České republice je upraven v několika zákonech, vyhláškách, úředních sděleních České národní banky a nařízeních Evropského parlamentu Zákon o platebním styku Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku patří mezi stěţejní právní normy upravující platební styk v České republice. Tento zákon především upravuje: a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební sluţby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, c) práva a povinnosti poskytovatelů platebních sluţeb a uţivatelů platebních sluţeb, d) práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a drţitelů elektronických peněz Zákon o bankách Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách se v některých částech zákona dotýká i platebního styku. Jde především o 1 odst. 3 zákona, který říká, ţe kromě základních funkcí bank jako je přijímání vkladů a poskytování úvěrů, můţe banka, pokud to má povoleno v licenci, dále vykonávat činnosti, mezi které patří například platební styk a zúčtování, vydávání platebních karet nebo směnárenské operace Další právní předpisy Platební styk dále upravují: Obchodní zákoník 1 SCHLOSSBERGER, O; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. přepr. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., s. ISBN , str Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, 1 3 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, 1 9

10 Zákon směnečný a šekový Zákon o finančním arbitrovi 4 Vyhláška č. 32/2010 Sb. o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování Vyhláška č. 374/2009 Sb. o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu Vyhláška č. 62/2004 Sb. kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu Členění platebního styku Platební styk lze členit podle mnoha kritérií. Mezi základní kritéria patří například způsob placení, teritorium, náleţitosti průvodních dokumentů, lhůty k provedení nebo to, zdali banka vstupuje do závazku. 6 Dle způsobu placení můţeme platební styk členit na hotovostní a bezhotovostní, přičemţ základním poţadavkem pro provádění hotovostního platebního styku je existence reálných neboli fyzických peněz. V České republice můţe hotovostní peníze emitovat pouze Česká národní banka. Základním poţadavkem pro provádění bezhotovostního platebního styku je přítomnost účtu u banky Hotovostní platební styk Jak jsem zmínil jiţ výše, základním předpokladem hotovostního platebního styku je existence fyzických peněz. V České republice má ze zákona č. 6/1993 Sb., právo tisknout a vydávat peníze pouze Česká národní banka jakoţto centrální banka České republiky. V České republice existují hotovostní peníze ve dvojí formě. Rozlišujeme mince a bankovky. 4 SCHLOSSBERGER, O; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. přepr. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., s. ISBN , str Citováno podle internetových stránek České národní banky [online]. Dostupné na WWW: < [cit ] 6 SCHLOSSBERGER, O; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. přepr. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., s. ISBN , str

11 Mince Mince si nechává Česká národní banka razit v akciové společnosti Biţuterie Česká Mincovna a.s. sídlící v Jablonci nad Nisou. První mince České republiky však byly raţeny v zahraničí. Koruny, dvoukoruny a pětikoruny byly raţeny v kanadské mincovně Royal Canadian Mint Winnipeg, a haléře, desetikoruny, dvacetikoruny a padesátikoruny byly raţeny v německé mincovně Hamburgische Münze Hamburg. 7 V současnosti jsou v České republice pouţívány mince jiţ jen v šesti nominálních hodnotách. Tabulka č. 1 Současné mince využívané v České republice Nominální hodnota Autor předlohy Grafické vyobrazení 1 Kč Jarmila Truhlíková-Spěváková 2 Kč Jarmila Truhlíková-Spěváková 5 Kč Jiří Harcuba 10 Kč Ladislav Kozák 20 Kč Vladimír Oppl 50 Kč Ladislav Kozák Pramen: Zpracováno podle internetových stánek České národní banky [online]. Dostupné na WWW: < ] vlastní úprava 7 Citováno podle internetových stránek České národní banky [online]. Dostupné na WWW: < [cit ] 11

12 Bankovky Bankovky v České republice tiskne Státní tiskárna cenin, která je státním podnikem. České bankovky vyobrazují důleţité postavy české historie. V současnosti, po ukončení platnosti dvacetikorunových bankovek v roce 2008 a padesátikorunových bankovek od 1. dubna 2011, jsou v České republice pouţívány bankovky jiţ jen v šesti nominálních hodnotách. Následující tabulka vyobrazuje osobnosti na českých bankovkách s jejich nominálními hodnotami. Autorem současných bankovek je český malíř Oldřich Kulhánek. Tabulka č. 2 Současné bankovky využívané v České republice Nominální hodnota Historická osobnost Grafické vyobrazení 100 Karel IV. 200 Jan Ámos Komenský 500 Boţena Němcová 1000 František Palacký 2000 Ema Destinnová 5000 Tomáš Garrigue Masaryk Pramen: Zpracováno podle internetových stánek České národní banky [online]. Dostupné na WWW: < [cit ], vlastní úprava 12

13 Ochranné prvky Mince nemají zvláštní ochranné prvky. Padělky bývají většinou vyrobeny z jiných materiálů. Mohou mít jinou barvu a po delším uţívání se mohou stírat. 8 Ochranné prvky na bankovkách jsou základním předpokladem pro rozeznání bankovek pravých od padělaných nebo pozměněných. Pozměněné bankovky jsou takové, jeţ vznikly úpravou pravých bankovek, kdeţto padělané bankovky jsou nově vytvořené. V České republice jsou bankovky chráněny několika druhy ochranných prvků: Vodoznak je ochranný prvek, který lze nejlépe pozorovat vystavením bankovky proti světlu. Vodoznak je tvořen nominální hodnotou bankovky a osobností české historie, která je hlavní předlohou dané bankovky. Dalším prvkem je ochranný okénkový prouţek zapuštěný do papíru bankovky. Tento prouţek vystupuje na lícní straně bankovky, ale proti světlu lze vidět jako souvislý prouţek. Na jeho povrchu je vyobrazeno logo České národní banky a nominální hodnota bankovky. Ochranná vlákna jsou šestimilimetrová vlákna zapuštěna do papíru viditelná pouhým okem. Soutisková značka tvoří dohromady písmena ČR a je sloţena ze dvou do sebe přesně zapadajících částí. Jedna část je viditelná z lícové strany a druhá z rubové. Skrytý obrazec vyobrazuje nominální hodnotu bankovky a je umístěn na rameni postavy. Viditelný je ve vodorovné poloze proti světlu. Opticky proměnlivá barva je znakem, jenţ mění svou barvu v závislosti na úhlu pohledu. Iridiscentní pruh je umístěn na lícní straně bankovky. Při přímém pohledu vypadá jako průhled, ale po sklopení bankovky proti světlu, dostává pruh kovový odlesk a lehké zbarvení. Mikrotext je ochranným prvkem umístěným na lícní straně bankovek. Označuje nominální hodnotu bankovky. 9 Kaţdá bankovka ovšem neobsahuje všechny ochranné prvky. Stokoruna a dvousetkoruna neobsahují opticky proměnlivá vlákna. Stokoruna, dvousetkoruna a pětisetkoruna neobsahují iridiscentní pruh. 8 SCHLOSSBERGER, O; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. přepr. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., s. ISBN , str Citováno podle internetových stránek České národní banky [online]. Dostupné na WWW: < [cit ] 13

14 1.2.2 Bezhotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk je takový platební styk, při kterém nedochází k fyzickému přesunu peněz. Běţný člověk si jako bezhotovostní platební styk představí především elektronický platební styk, ale toto rozhodně není jediná moţnost jak peněţní prostředky bezhotovostně pouţít. Existuje více moţností jak vyuţít bezhotovostní platební styk a zároveň existuje mnoho způsobů, jak jej lze členit. Základním členěním je členění dle toho, jaké dokumenty jsou bance při provádění platebního styku předávány: zda pouze samotné platební instrumenty, nebo další průvodní doklady podle předem stanovených pravidel. 10 Takto členíme platební styk na dokumentární a nedokumentární. Předtím, neţ přejdeme k samotnému členění, je nezbytné zmínit, ţe základním předpokladem pro uskutečnění jakékoliv bezhotovostní operace je právo disponovat s bankovním účtem Běžný účet Běţný účet je základním produktem poskytovaným bankami klientům. K běţnému účtu se pak dále váţou další produkty bank. Zaloţení běţného účtu není nikterak komplikované. Stačí navštívit pobočku banky, u které si budoucí klient hodlá zaloţit účet. Jednou z podmínek pro zaloţení bankovního účtu je právní způsobilost. Způsobilostí k právním úkonům rozumíme schopnost svými vlastními činy zakládat právní úkony, tzn. vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. 11 Dalším předpokladem je plnoletost, neboli dosaţení osmnácti let věku. U studentských účtů je běţně moţné si účet zaloţit jiţ od patnácti let, přičemţ ale zakladatelem účtu je zákonný zástupce. Při zakládání účtu se klient musí prokázat dokladem totoţnosti. V případě tuzemců tímto dokladem můţe být občanský průkaz, v případě cizozemců se jedná o pas. U studentských účtů je dále potřebné mít potvrzení o studiu. 10 SCHLOSSBERGER, O; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. přepr. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., s. ISBN , str SCHLOSSBERGER, O; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. přepr. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., s. ISBN , str

15 Banka si standardně dělá kopie předloţených dokumentů a dokladů při zřizování účtu a přikládá je k dokumentaci k účtu. 12 Hlavní sloţkou takovéto dokumentace k účtu je smlouva o zaloţení účtu. Tato smlouva musí být vyhotovena v písemné formě, jak to ukládá zákon č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Nezbytnou součástí dokumentace je i podpisový vzor účtu. Podpisový vzor je podpisem majitele účtu, popř. dalších osob zmocněných k právům disponovat s účtem, vyhotoveným na formuláři banky Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu Jiţ jsem zmínil, ţe smlouva o zřízení běţného účtu je hlavní sloţkou dokumentace k účtu. Takováto smlouva musí splňovat náleţitosti obsaţené v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Mezi tyto náleţitosti patří označení majitele účtu, den, od kterého se účet zřizuje, měnu účtu (účet můţe být zaloţen jak v měně domácí, tak v měně cizí) a identifikaci majitele (jméno, příjmení, trvalé bydliště, rodné číslo). 13 Disponovat s účtem má právo, kromě majitele účtu, pouze osoba pověřená notářsky ověřenou plnou mocí. Disponovat s peněţními prostředky na účtu má právo podle zákona jen osoba uvedená v podpisových vzorech účtu Nedokumentární platební styk Nedokumentárním platebním stykem je takový platební styk, při kterém banka obdrţí pouze platební instrumenty. Platebním instrumentem můţeme mít na mysli například příkaz k úhradě, příkaz k inkasu a další. Příkaz k úhradě Příkaz k úhradě je jednou z nejběţnějších forem bezhotovostního platebního styku. Je to příkaz, který zadává majitel účtu ve prospěch jiného účtu. Pouţívá se běţně při jednorázových platbách za zboţí a sluţby. V případě pravidelně se opakujících plateb se spíše vyuţívá trvalých příkazů. Příkaz k úhradě je běţně zadáván buďto na papírovém formuláři banky, nebo skrz formulář elektronického bankovnictví. 12 SCHLOSSBERGER, O; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. přepr. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., s. ISBN , str Zákon č. 513/1991Sb., obchodní zákoník, 708, Zákon č. 513/1991Sb., obchodní zákoník, 708,

16 Kaţdý příkaz k úhradě musí splňovat určité poţadavky stanovené vyhláškou ČNB č. 64/2004 Sb., která říká, ţe příkaz k úhradě musí vţdy obsahovat: označení zda se jedná o příkaz k úhradě nebo inkasu, bankovní spojení plátce, bankovní spojení příjemce, částku v české měně, podpis, elektronický podpis nebo jiný kód zajišťující identifikace příkazce, konstantní symbol (jde-li o platbu státu, nebo vyţaduje-li to zvláštní předpis). Příkaz k úhradě dále můţe obsahovat: variabilní symbol, datum splatnosti, tedy datum, kdy má dojít k odepsání prostředků z účtu, specifický symbol, textovou zprávu, datum vystavení příkazu. Příkaz k inkasu Příkaz k inkasu je také velice běţným zúčtovacím prostředkem. Jedná se o příkaz příjemce platby, aby banka odepsala z účtu plátce určitou částku a připsala ji ve prospěch jeho účtu. 15 Samozřejmě, aby byl takovýto příkaz proveden, musí plátce svolit své bance k tomuto inkasu. Poţadavky na příkaz k inkasu jsou stejné jako u příkazu k úhradě. Také stejně jako u příkazu k úhradě, můţe být příkaz k inkasu předán bance na papírovém formuláři nebo prostřednictví elektronického bankovnictví. Trvalý příkaz k úhradě/inkasu Trvalým příkazem je opakující se příkaz k provedení jednoho z úkonů. Pro klienta banky znamená trvalý příkaz usnadnění provádění pravidelného platebního styku. Tento příkaz bývá zpoplatněn navíc nějakou menší částkou za zřízení, změnu nebo jeho případně zrušení. Zahraniční platební příkaz Takzvaný Payment Order neboli zahraniční platební příkaz, je platební příkazem určeným pro mezinárodní platební styk. Takovýto platební příkaz vyţaduje více povinných sloţek neţ klasický příkaz k úhradě. Mezi jeho náleţitosti tedy patří: 15 KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. 1. vyd. Brno : Computer Press, s. ISBN , str

17 název příkazce a číslo jeho účtu, částka, která má být placena v cizí měně, název cizí měny v mezinárodním kódu ISO, přesný název a adresa příjemce úhrady a číslo jeho účtu, je-li uţíváno, jméno a adresa peněţního ústavu příjemce platby, příp. údaj o tom, přes který další ústav má být platba provedena vyplnění tohoto údaje, ale není povinností plátce, informace o tom, kdo platí bankovní výlohy poplatky. OUR všechny poplatky jdou na vrub plátce, BEN všechny poplatky jdou na vrub příjemce, SHA poplatky jsou sdíleny plátcem i příjemcem, účel úhrady platební titul, pokud tak stanoví zvláštní předpis, podpisy klienta podle platných podpisových vzorů. 16 Šeky Šek je dalším platebním instrumentem bezhotovostního nedokumentárního platebního styku. Jedná se o příkaz majitele účtu bance, aby osobě uvedené na šeku vyplatila částku, na šeku zaznamenanou, která půjde na vrub majitelova účtu. Šeky stejně jako příkaz k úhradě nebo inkasu musí splňovat určité obsahové náleţitosti, kterými jsou: označení slova šek v textu listiny, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou šekovou sumu, jméno toho kdo má platit, místo, kde má být placeno, datum místo vystavení, podpis výstavce. 17 Proplacení šeku je podmíněno jeho předloţením v předepsaných lhůtách. V České republice nejsou šeky moc vyuţívány k běţným platbám, přestoţe mohou při placení nahrazovat hotovost. 16 KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. 1. vyd. Brno : Computer Press, s. ISBN , str. 53; s menšími úpravami autora 17 SCHLOSSBERGER, O; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. přepr. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., s. ISBN , str

18 Dokumentární bezhotovostní platební styk Dokumentární platební styk je uskutečňován především při obchodních záleţitostech mezi dodavateli a odběrateli. Pro potřeby této bakalářské práce není nutné se těmito druhy platebního styku zabývat nikterak podrobně, proto bych rád zmínil pouze jeden druh dokumentárního platebního styku a tím jsou směnky. Směnka je cenným papírem, který se podobá šeku. Jde o listinu, kterou se výstavce zavazuje (vlastní směnka) nebo zavazuje třetí osobu (cizí směnka) zaplatit předem danou sumu majiteli směnky. Kaţdá směnka musí splňovat určité náleţitosti: označení, ţe jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţní sumu (cizí), bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněţní sumu (vlastní), jméno toho kdo má platit (cizí), údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno, datum a místo vystavení směnky, podpis výstavce. 18 Směnky mohou mít různou splatnost a různý účel vystavení. Jedná se tedy o moţnost, jak flexibilně uskutečňovat platební styk. Směnka nachází vyuţití například jako záruka za vrácení určité sumy peněz půjčené například příbuznému nebo kamarádovi. Jednoduchým sepsáním výše zmíněných náleţitostí si tak lze ochránit svůj majetek nebo takto zaplatit za sluţbu nebo zboţí v případě, ţe momentálně nedisponujeme potřebným obnosem peněz Poštovní poukázky Poštovní poukázky jsou také nástrojem platebního styku. Nicméně nerad bych je řadil do bezhotovostního nebo hotovostního platebního styku. Existuje více druhů poštovních poukázek rozdělených podle způsobu úhrady a vyplacení poukazované částky. Poštovní poukázky můţeme rozdělit podle územní působnosti na tuzemské a zahraniční. 18 SCHLOSSBERGER, O; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. přepr. a dopl. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., s. ISBN , str. 165; s menšími úpravami autora. 18

19 Tuzemské platby Poštovní poukázka typu A je příkazem k úhradě, při němţ příkazce sloţí hotově částku na pobočce pošty a pošta poté odešle bezhotovostní platbu na účet příjemce. Poštovní poukázka typu B je opačným případem k typu A. Odesílatel uhradí částku bezhotovostně, ale ta je následně příjemci vyplacena v hotovosti. Tuto poukázku lze podat jak v písemné formě, tak ve formě datové (skrze počítačové sítě). Poštovní poukázka typu C je čistě hotovostním typem. Příkazce neboli odesílatel uhradí částku v hotovosti a v hotovosti je i tato částka vyplacena příjemci. Poštovní poukázka typu D je expresní formou poukázky C. Jedná se také o vztah hotovost hotovost, ale s tím rozdílem, ţe pošta garantuje vyplacení poukazované částky do jednoho pracovního dne. Následující tabulka ukazuje, jak jsou tyto poukázky zpoplatněny Českou poštou podle zasílané částky. Tabulka č. 3 Ceník poštovních poukázek České pošty dle zasílané částky Typ Kč Za kaţdých dalších poukázky Kč Kč započatých Kč A 22 Kč 22 Kč 33 Kč 6 Kč B písemně 26 Kč 26 Kč 36 Kč 6 Kč B datově 24 Kč 24 Kč 34 Kč 6 Kč C 35 Kč 35 Kč 46 Kč 11 Kč D 88 Kč 99 Kč 121 Kč 11 Kč Pramen: Zpracováno podle internetových stránek České pošty [online]. Dostupné na WWW < [cit ], vlastní úprava SIPO SIPO neboli Sdruţené inkaso plateb obyvatelstva je formou hromadného příkazu k úhradě. Jedná se o sluţbu poskytovanou Českou poštou, jejímţ cílem je sdruţovat pravidelné platby, jako například 19

20 platby nájemného, elektřiny, vody, rozhlasových a televizních poplatků, kabelové televize, předplatného tisku, ale i stavebního spoření, ţivotních a jiných pojistek. 19 Nezbytností pro pouţívání SIPO plateb je přidělení osobního spojovacího čísla, které člověku, v případě ţe jej uţívá, zůstane po celý ţivot. SIPO lze uhradit jak na poště, tak prostřednictví bankovního účtu. Banky poskytují sluţbu SIPO, coţ je v podstatě svolení k inkasu poskytnuté bance. Jelikoţ se jedná o jednu sdruţenou platbu, pro klienta můţe být zahrnutí více plateb do SIPO výhodné z hlediska poplatků Mezinárodní platby Poštovní poukázka typu Z/A je zaloţena na stejném principu jako poukázka A. Odesílatel uhradí poukazovanou částku v hotovosti, a ta bude následně vyplacena v zahraničí bezhotovostním převodem na účet. Tento typ poštovní poukázky lze pouţít pouze pro čtyři země (Bulharsko, Bělorusko, Maďarsko, Polsko). Poštovní poukázka typu Z/C je také zaloţena na stejném principu jako poukázka C. Odesílatel uhradí poukazovanou částku v hotovosti, a ta bude následně v hotovosti vyplacena v zahraničí. Tento typ poštovní poukázky lze pouţít ve dvanácti evropských zemích a Vietnamu. U obou těchto sluţeb dojde k vyplacení poukazované částky v domácí měně dané země. Poukazované částky mají své limity. Cena obou těchto sluţeb je stejná a mění se pouze v závislosti na poukazované částce. Tabulka č. 4 Ceník poštovních poukázek do zahraničí Poukazovaná částka Cena Do Kč včetně 90 Kč Do Kč včetně 115 Kč Nad Kč 145 Kč Pramen: Zpracováno podle internetových stránek České pošty [online]. Dostupné na WWW: < [cit ] 19 Citováno podle internetových stránek České pošty [online]. Dostupné na WWW: < [cit ] 20

21 2 Uskutečňování bezhotovostního platebního styku V této práci bych rád zmínil dva druhy uskutečňování bezhotovostního platebního styku. Tím první je tradiční způsob jeho uskutečňování, který jsme zvyklí běţně ve svém ţivotě uţívat. Druhým je způsob modernější neboli alternativní. To je takový, který není prozatím příliš vyuţívaný, ať uţ z důvodu neznalosti nebo nedůvěry. 2.1 Tradiční Miroslav Máče (2006) uvádí jako moţnosti uskutečňování bezhotovostního platebního styku prostředky vzdáleného přístupu k účtu. Jedná se o novodobější prostředky, které nám umoţňují vyuţívat svého účtu elektronickou cestou. Mezi tyto prostředky řadíme: platební karty, internetbanking, phonebanking, homebanking, GSM banking. Jako tradiční moţnost uskutečňování bezhotovostního platebního styku, bychom samozřejmě měli vidět i papírový příkaz odevzdaný bance Platební karty Platební karty se staly nedílnou součástí peněţenky kaţdého dospělého člověka. Toto tvrzení dokládá počet vydaných karet v roce 2010, který podle serveru byl kusů. Tedy téměř jedna karta pro kaţdého člověka v České republice včetně dětí. Přestoţe jsou platební karty součástí peněţenky, dalo by se také říci, ţe jako takové jsou peněţenkou samotnou. Platební karty totiţ v sobě skrývají potenciál k platbám stejně jako hotovost. Uchovávají v sobě moţnost vzdáleného přístupu k účtu a tedy platebním prostředkům Využití platebních karet Existuje několik způsobů, jak lze vyuţít platebních karet, ať uţ k přímému provádění platebního styku nebo k nepřímému. Mezi nepřímé provádění platebního styku bych zařadil výběr hotovosti z bankomatů a cash advance, mezi přímé pak úhradu zboţí a sluţeb u obchodníka. Na pomezí přímého a nepřímého provádění platebního styku je cash back. 21

22 Výběr hotovosti z bankomatů Výběr hotovosti z bankomatů neboli ATM (Automated Teller Machine) je kaţdému dospělému člověku jasný. Kromě výběru hotovosti dnes jiţ bankomaty poskytují různé jiné moţnosti jejich vyuţití. Jednou z nich je i uskutečnění přímého platebního styku například prostřednictví dobíjení mobilních telefonů. Cash advance Cash advance je také druh výběru hotovosti z vlastního účtu za pouţití platební karty. Tentokrát však ne prostřednictvím bankomatu, ale prostřednictvím bank, směnáren nebo vybraných obchodních míst. Při pouţití tohoto způsobu je zapotřebí předloţení průkazu totoţnosti k ověření vlastnictví karty. Cash advance je poměrně nákladnou transakcí. Vzhledem k jeho nákladnosti a nedostatečné informovanosti klientů není příliš vyuţíván. Cash back Cash back jsem zařadil do polopřímého platebního styku, protoţe přestoţe se jedná o výběr hotovosti, tento výběr je podmíněn platbou u obchodníka. Funguje to tak, ţe při úhradě zboţí nebo sluţby poţádáte obchodníka o výběr hotovosti. Z účtu majitele je tedy strţena částka za zboţí a vybraná hotovost. Tato funkce můţe být omezena částkou, kterou musíme minimální platit. Platba u obchodníka Platba za zboţí nebo sluţbu je jednoznačně přímým bezhotovostním platebním stykem. Můţeme rozlišit několik druhů takovýchto transakcí: Mechanické transakce kdy po vloţení karty do imprinteru (mechanické zařízení pro kopírování dat) jsou vytištěna data o transakci, o obchodníkovi a o platební kartě na účtenku, která je potvrzujícím dokumentem o provedené platbě. Elektronické transakce které více vyuţívají potenciál moderních technologií. Pomocí elektronického terminálu jsou data o kartě přenášena skrze magnetický prouţek nebo čip karty. Po zadání identifikačních údajů jsou tato data pomocí datových sítí ihned zaslána k autorizaci. Poštovní a telefonické transakce jsou transakcemi vyuţívanými především k rezervacím v hotelích. Jde o poskytnutí dat o kartě obchodníkovi, který tyto data poskytne bance dále ke zpracování. Transakce prostřednictvím internetu opět fungují tak, ţe do formuláře na příslušných internetových stránkách uţivatel vkládá údaje o kartě, které pomocí zabezpečeného a 22

23 zašifrovaného přenosu umoţní autorizaci transakce. Jedná se především o celé číslo karty, dobu platnosti, CVC (card verification code) číslo a případně jméno majitele karty. Transakce M-commerce coţ jsou transakce spojené s mobilním telefonem, resp. jeho dobíjením Druhy platebních karet Běţně rozeznáváme tři druhy platebních karet podle způsobu úhrady transakce: Charge karty - Charge karta je během určitého období, běţně jednoho měsíce, vyuţívána k transakcím. Na konci období dojde k zúčtování transakcí. Výslednou sumu je poté majitel karty povinen do sjednané lhůty uhradit. Kreditní karty Kreditní kartu také klient vyuţívá, aniţ by čerpal v době transakce vlastní prostředky. Jedná se o druh úvěru. Klient si v případě potřeby půjčí potřebnou částku z kreditní karty. Tuto částku na rozdíl od charge karet není povinen uhradit v určité lhůtě, ale můţe uhradit pouze část. Pokud částku neuhradí celou, vznikají mu poté nepříjemnosti spojené s úroky z kreditního úvěru. Úroky z kreditní karty jsou vyšší neţ z běţných spotřebitelských úvěrů, ale banky vychází vstříc klientům bezúročným obdobím. Na základě dat, která poskytuje server jsem vypočítal průměrnou úrokovou sazbu 21,92 % a průměrný počet dní bezúročného období 48. Debetní karty Debetní karty na rozdíl od kreditních i charge karet vyuţívají prostředků z vlastního účtu. Tedy prostředků, které má momentálně klient v bance na účtu k dispozici (pouze v případě zřízeného kontokorentu čerpá prostředky banky). Debetní karty jsou součástí běţných účtů. Nejběţněji se u debetních karet setkáme s embosovanými a elektronickými kartami. Embosované karty jsou ty, které mají na svém povrchu vyraţeny identifikační údaje tak, ţe mohou být sejmuty imprintery. Elektronické karty nejsou embosovány, ale mají na zadní straně karty magnetický pruh slouţící pro přenos dat. Jelikoţ jsou debetní karty součástí běţných účtů, není tedy divu, ţe celkový objem vydaných debetních karet je vzhledem ke kreditním a charge kartám vyšší. Mnoţství a poměr jednotlivých druhů karet ukazuje následující tabulka. 20 SCHLOSSBERGER, O; HOZÁK, L. Elektronické platební prostředky. 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., s. ISBN , str. 29,30 23

24 Tabulka č. 5 Srovnání množství vydaných karet dle druhů v roce 2010 Druh karty Vydané karty v kusech Procentní podíl Debetní % Kreditní % Charge % Pramen: Zpracováno podle statistik serveru Sdružení pro bankovní karty za rok Dostupné na WWW: < [cit ] Ve světě se můţeme setkat s několika vydavateli platebních karet. Existují ovšem dva vydavatelé, o kterých slyšel pravděpodobně kaţdý. Jsou jimi VISA a MasterCard. Tyto dvě společnosti mají téměř 97% podíl všech vydaných karet v České republice. V souvislosti s druhy platebních karet bych rád zmínil jeden druh, který není povaţován za platební kartu v pravém slova smyslu. Na mysli mám druh karet, které v sobě přenášejí peněţní hodnotu vázanou na kartu, ne na bankovní účet. Takovýmito kartami jsou takzvané smart cards (chytré karty) vyuţívající aplikaci elektronické peněţenky. Jsou to karty, které v sobě nesou peněţní hodnotu nahrazující hotovost. Jejich výhodou je to, ţe nejsou vázány na online autorizaci, jako například platební karty. Peněţní prostředky jsou přímo strhávány z karty, a tyto prostředky lze vyuţít k úhradě za zboţí případně sluţby. Tento platební prostředek obsahuje počítačový čip. Takovýto čip nemusí být nutně součástí karty, teoreticky by bylo moţné jej vloţit do jakéhokoliv předmětu. Příkladem můţe být projekt Octopus spuštěný v Hong Kongu v devadesátých letech dvacátého století. Tento projekt byl spuštěn několika důleţitějšími poskytovateli dopravy a byl velice úspěšný. Rozšířil se i do oblasti nákupů běţného zboţí. 21 V současné době se pracuje na implementaci čipu například do telefonů nebo hodinek. Společnost VISA ve své tiskové zprávě z 24. března 2011 uvádí, ţe během několika následujících měsíců 21 CLARK, CL. Shopping without Cash: The Emergence of the E-Purse. Economic Perspectives [online] , 29, 4, [cit ]. s Převzato z kolekce EconLit with Full Text. Dostupný z WWW: < ISSN X. 24

25 spustí půlroční pilotní projekt bezkontaktních plateb pomocí mobilních telefonů. Tyto bezkontaktní platby, ale jsou vázány na účet. Mají nahradit klasické platební karty. Do tohoto projektu se zapojí společnosti Komerční banka, Citibank a Telefonica O Internetbanking V dnešní době je internetové bankovnictví jednou z nejběţnějších forem provádění bezhotovostního platebního styku. Skrze internetové bankovnictví má klient největší mnoţství moţností jak nakládat s účtem, kromě návštěvy pobočky banky. Přes internetové bankovnictví lze zadávat příkazy k úhradě nebo inkasu, dávat bance svolení k inkasu, spravovat trvalé příkazy, SIPO, zjišťovat zůstatky na účtech, měnit přístupová hesla, získávat údaje o kartách a další. Výhodou internetového bankovnictví je především moţnost spravovat svůj účet z pohodlí domova bez ţádného časového nátlaku, ani čekání v řadě na pobočce, nehledě na to, ţe poplatky za provádění platebního styku jsou daleko niţší, neţ při návštěvě pobočky. Nevýhodu vidím především v nepříjemnostech spojených s útoky hackerů na naše bankovní účty. Nenápadnými y s odkazy na webové stránky velmi podobné webovým stránkám banky, kde od klienta vyţádají přístupové údaje. Takovýmto útokům se říká phishing Phonebanking Jedná se platební styk prováděný telefonním přístrojem, buď přímo s telefonním operátorem banky, nebo s takzvaným IVR (Interactive voice response Interaktivní hlasová odezva) systémem. 23 Telefonní bankovnictví je zaloţeno na dobrovolném kontaktu s bankou pomocí telefonního přístroje při pouţití určitých bezpečnostních prvků. Po vytočení telefonního čísla banky je zapotřebí se identifikovat svým uţivatelským jménem a bezpečnostním heslem. V případě kdy klient spolupracuje s IVR, pak postupuje podle stromu nabízených sluţeb za vyuţití klávesnice telefonu. Pokud je klient spojen přímo s operátorem banky, tak rovnou směřuje na 22 Zpracováno podle internetových stránek VISA (Europe) [online]. Dostupné na WWW: < média/news_-_novinky/articles/2011/bezkontaktní_mobilní_platby_v.aspx> [cit ] 23 MÁČE, M. Platební styk : klasický a elektronický. 1.vyd. Praha : Grada, s. ISBN ; str

26 operátora příkazy, jak chce se svým účtem naloţit (platby, trvalé příkazy), případně na co se chce zeptat (zůstatky na účtu) Homebanking Homebanking je další z moţností, jak uskutečňovat bezhotovostní platební styk. Funguje tak, ţe si klient na svém osobním počítači nainstaluje software banky, skrze který komunikuje s bankou. Klient při nakládání se svým účtem přímo nevyuţívá internet (neoperuje skrze world wide web), pouze přes datové sítě odesílá šifrované informace Klient můţe zadávat klasické příkazy k úhradě, k inkasu, zřizovat trvalé příkazy, informovat se o zůstatcích na účtu. Nevýhodou je především to, ţe sluţba Homebanking je vázána vţdy na konkrétní počítač, na kterém je nainstalovaný software banky. Výhodou je například jeho moţnost propojení s účetními systémy klienta GSM Banking GSM (globální systém pro mobilní komunikaci) bankovnictví je další moţností platebního styku pomocí telefonu. Jedná se o tři základní varianty způsoby vyuţívání GSM bankovnictví: Pomocí šifrovaných SMS zpráv, kdy klient zasílá bance SMS zprávu v předdefinovaném formátu a obratem dostává od banky informace opět v SMS zprávě. Prostřednictvím technologie SIM Toolkit, pro jejíţ pouţití je zapotřebí speciální SIM karta s aplikací od banky. Poté si klient ve svém mobilním telefonu spustí bankovní aplikaci, přihlásí se pomocí BPinu (Bankovní osobní identifikační číslo) a zadá příkaz. Následně aplikace automaticky odešle zašifrovanou SMS zprávu na telefonní číslo banky. Pomocí technologie WAP, coţ je v podstatě spojení telefonního a internetového bankovnictví. WAP je aplikace mobilního telefonu, která nevyţaduje SIM Toolkit, a která umoţňuje prohlíţení internetových stránek banky, speciálně upravených pro menší obrazovky mobilních telefonů MÁČE, M. Platební styk : klasický a elektronický. 1.vyd. Praha : Grada, s. ISBN ; str MÁČE, M. Platební styk : klasický a elektronický. 1.vyd. Praha : Grada, s. ISBN ; str

27 2.2 Alternativní Kromě standardních metod platebního styku existují, a pouţívány jsou především v zahraničí, elektronické (internetové) způsoby provádění platebního styku. Jedná se většinou o způsoby, které zpracovávají transakce v reálném čase, tzn., ţe dochází k převodu peněţních prostředků stejně, jako kdyby byly předány v hotovosti SuperCASH SuperCASH je nástrojem platebního styku, který poskytuje Česká pošta. Jedná se o způsob, jakým lze platit za nákupy v elektronických obchodech, takzvaných e-shopech, které tuto sluţbu nabízí. Tato sluţba funguje tak, ţe si člověk vytiskne svou objednávku, na které jsou potřebné údaje pro identifikaci platby, a navštíví s ní pobočku České pošty. Zákazník sloţí potřebnou částku a Česká pošta zaplatí za objednávku v reálném čase. Zákazník neplatí České poště ţádný poplatek, poplatek je placen zákazníkem nebo obchodníkem společnosti provozující tento systém. Výhodou této sluţby je moţnost nákupů v e-shopech, i kdyţ zákazník nevlastní platební kartu nebo nevyuţívá přímé bankovnictví, nebo nemá zájem poskytnout obchodníkovi citlivé údaje o své platební kartě Elektronické peněženky Běţné platby v internetových obchodech, ať uţ v České republice nebo zahraničí, jsou často spojeny s poskytováním citlivých informací obchodníkovi. V případě, ţe si chceme něco pořídit v e-shopu, máme několik moţností jak svou objednávku uhradit. Nejjednodušším způsobem je zadat platbu platební kartou. Při této moţnosti jsou prostředky uhrazeny v reálném čase a objednávka je připravena k doručení. Tento způsob však s sebou nese určitá rizika. Rizikem můţe být vyplňování platebního formuláře číslem karty a dalšími údaji nezbytnými k provedení platby. V případě úhrady bezhotovostně převedením na účet obchodníka v podstatě poskytujeme číslo bankovní účtu. Z bezpečnostního hlediska je nejlepším způsobem osobní převzetí zásilky a zaplacení v hotovosti, nicméně tato moţnost bývá nejdraţší. Elektronické peněţenky fungují na principu zprostředkování platebního styku bez výměny informací. Základem je zaloţení účtu u společnosti poskytující sluţby elektronických peněţenek. Po zaloţení účtu si majitel účtu převede peníze ze svého bankovního účtu na digitální účet. Následně v případě platby, nedostává obchodník ţádné údaje o zákazníkovi. Prostředky lze 27

28 převádět i mezi soukromými osobami mezinárodně. Samozřejmě je potřebné zváţit, jak moc lze důvěřovat poskytovateli elektronické peněţenky, protoţe ve světě existuje velké mnoţství takovýchto poskytovatelů a nelze vyloučit zneuţití citlivých informací. Čím více moţností plateb obchodník poskytuje, tím větší mnoţství zákazníků můţe získat. Pro klienta to naopak také můţe znamenat větší mnoţství moţností, jak ochránit svá citlivá data PayPal Pro tuto práci jsem si vybral jednoho z mnoha těchto poskytovatelů a tím je PayPal. Společnost, která je nejvíce spojována s největším americkým aukčním serverem ebay. PayPal umoţňuje kterémukoliv obchodníkovi nebo zákazníkovi s ovou adresou bezpečně, pohodlně a cenově příznivě odesílat a přijímat platby online. Síť Paypalu stavící na současných finančních strukturách bankovních účtů a kreditních karet, vytváří globální platební nástroj zpracovávaný v reálném čase. PayPal nabízí produkt vhodný pro malé podniky, internetové obchodníky, jednotlivce i ostatní momentálně vyuţívající tradiční platební mechanismy. 26 Například pro odeslání platby vyuţitím PayPalu stačí zadat tyto náleţitosti: zadat příjemcovu ovou adresu, zadat částku a měnu, vybrat mezi Online nákupem a Soukromou platbou, kliknout na pole pokračovat, následně bude klient poţádán o přihlášení na svůj účet k potvrzení platby, PayPal následně upozorní příjemce platby em o příchozí platbě, kterou musí příjemce do třiceti dnů potvrdit. 27 Převody prostředků na PayPalových účtech jsou bez poplatků. Pokud ovšem klient vyuţije PayPal k platbě platební kartou zaplatí aţ 3,4% z převáděné částky + 10 Kč Přeloţeno z webových stránek společnosti PayPal (Europe) [online]. Dostupné na WWW: < [cit ] 27 Přeloţeno z webových stránek společnosti PayPal (Europe) [online]. Dostupné na WWW: < e4pz8ieb2xa0fxpbheyap899zf-w_eh- C&dispatch=5885d80a13c0db1f8e263663d3faee8d5863a909c4bb5aee2fcbfe698ea9bfbc> [cit ] 28 Zpracováno z webových stránek společnosti PayPal (Europe) [online]. Dostupné na WWW: < [cit ] 28

29 PaySec PaySec je českou verzí PayPal, kterou vede Československá obchodní banka. Oproti PayPalu je poplatkově příznivější pro klienta. Jelikoţ se jedná o českou verzi, lze pomocí PaySecu platit především v českých e-shopech. Pomocí PaySecu lze dělat následující věci: platit za vaše nákupy na internetu, platit v on-line aukcích skutečně on-line, odesílat a přijímat platby mezi uţivateli (platba na poţádání), mapovat vaše nákupy na internetu (přehledný výpis Konta kdykoli k nahlédnutí), PaySec pracuje on-line! Peníze pošlete, nebo přijmete, okamţitě, 29 platbou přes PaySec lze také získat bonusy nebo slevy. 29 Zpracováno podle internetových stránek PaySec [online]. Dostupné na WWW: < [cit ] 29

30 3 Srovnání studentských bankovních účtů Pro srovnání platebního styku ve vybraných bankách jsem si vybral srovnání studentských účtů. Studentské účty ovšem neposkytují všechny bankovní instituce v České republice. Jedním z důvodů proč jsem si ke srovnání vybral studentské účty, je ochota bank slevovat na poplatcích. Banky jsou tuto dočasnou ztrátu ochotny podstoupit, protoţe se z jejich hlediska jedná o investici. Mladí lidé studující na vysokých školách jsou potenciálem pro vyšší mzdy a tedy i vyšší obraty na účtech. Mladý člověk, který ukončí studium a nastoupí do práce, pokud byl spokojený se sluţbami banky u studentského účtu, jen těţko bude odcházet, protoţe ho to stojí čas a námahu. Navíc mladý člověk, který získal studiem titul a nastoupil do zaměstnání, často dosahuje mnohonásobně vyššího příjmu neţ při studiu, a proto mu příliš nevadí nějaká stokoruna navíc za bankovní poplatky. Dalším důvodem proč se zabývat studentskými účty je i situace ve školství v České republice. Stále více a více studentů středních škol nastupuje na vysoké školy a stávají se tak studenty, kteří alespoň část svého ţivota spojí nejčastěji s jedním studentským účtem. 3.1 Modelový student Přestoţe všechny banky, které poskytují studentské účty, nabízejí výhody ve formě sníţených poplatků, ne kaţdá banka je ochotna slevit stejně. V následujících částech mé práce bych rád ukázal na modelovém studentovi, který studentský účet je nejvýhodnější. Modelový člověk č. 1 Jedná se o studenta vysoké školy ve věku 22 let, který studuje prezenčně a kromě stabilního měsíčního příjmu od rodičů Kč si navíc na brigádách vydělá měsíčně Kč. Průměrný měsíční zůstatek na účtu je Kč. Příchozí platby mívá dvakrát měsíčně, z toho jedenkrát z cizí banky. Výpisy z účtu si nechává zasílat elektronicky. Vklady ani výběry z účtu na přepáţce nedělá. S účtem zachází pouze skrze elektronické bankovnictví, nevyuţívá ani telefonního nebo mobilního bankovnictví. Bankomat vyuţívá čtyřikrát měsíčně. Z bankomatu jiné banky je nucen během roku jednou vybrat peníze, měsíčně tedy 0,08 krát. 30

31 Během léta trochu cestuje a jednou za rok je nucen vybrat z bankomatu v zahraničí (přibliţně částku Kč). Čtyřikrát měsíčně provádí příkaz k úhradě z toho dvakrát do jiné banky. Trvalé příkazy nevyuţívá. Udělil bance jedno povolení k inkasu do jiné banky a toto povolení mění jednou ročně. Můj modelový student nevyuţívá plateb SEPA (Single Euro Payments Area). Jednou do roka odesílá platbu do zahraničí, která není vyšší neţ Kč. Nevyuţívá kontokorent. 3.2 Česká spořitelna Česká spořitelna nabízí v základní variantě účet Student standard. Podmínky pro získání tohoto účtu jsou jednoznačné. Nárok na tento účet má kdokoliv věku od patnácti do třiceti let studující denním studiem. Studenti ve věku od osmnácti do třiceti let jsou povinni kaţdý akademický rok odevzdat bance potvrzení o prezenčním studiu. Za jeho výhody Česká spořitelna povaţuje tyto: Visa Classic Partner - embosovaná debetní karta, bez jakýchkoliv podmínek jiţ od 15 let, slevy při nákupech kartami Partner u vybraných obchodníků (program Partner), odměny za platby kartou (Bonus program), moţnost převedení odměn na charitativní účely, neomezený počet výběrů z bankomatu České spořitelny bez poplatků za jednotlivé výběry, k dispozici máte největší síť bankomatů v České republice, SERVIS 24 - Telebanking, Internetbanking, GSM banking, neomezený počet vybraných typů transakcí v Kč v rámci České spořitelny bez poplatků za jednotlivé transakce, kontokorent - povolené přečerpání účtu aţ do výše 25 tis. Kč, neomezený počet zůstatkových SMS bez poplatků za jednotlivé zůstatkové SMS, 30 dále ke Studentskému účtu daruje na kartu ISIC 200 Kč jednou ročně. K tomuto účtu mohu vybrat ze šesti standardních produktů, z nichţ tři jsou zdarma. Pokud si vyberu 4-6 produktů vzroste cena vedení účtu na 40 Kč. Jelikoţ je pro mého modelového studenta prozatím výhodnější si vybrat jen tři produkty, vybírá si platební kartu, všechny výběry z bankomatů ČS zdarma a SERVIS24. Můj modelový student by tedy měsíčně za účet u České spořitelny zaplatil 30 Zpracováno podle internetových stránek České spořitelny [online]. Dostupné na WWW: < [cit ] 31