Stavba a funkce receptorů (organa sensuum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Transkript

1 Stavba a funkce receptorů (organa sensuum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

2 Smysly (1) Zachycení podnětů ze zevního (exteroreceptory) nebo vnitřního (interoreceptory) prostředí Exteroreceptory Přímým stykem podnětu a receptoru chuť, čich, hmat, bolest Nepřímým stykem zrak, sluch Interoreceptory Změny ph, změny osmot.tlaku krve, O2 a CO2 Proprioreceptory svaly, fascie, periost, kloubní pouzdro, šlachy, rovnovážné ústrojí vnitřního ucha

3 Smysly (2) Visceroreceptory smyslová zakončení ve vnitřních orgánech Další členění dle druhu podnětu: Mechanoreceptor změny tlaku (dotyk), natažení, napětí (i ucho a oko) Termoreceptor speciálně na přijetí tepelných podnětů (Krauseho tělíska chlad, Rufiniho teplo) Chemoreceptor chuťové, čichové, orgánové Radioreceptor tyčinky a čípky sítnice

4 Smysly (3) Každé čidlo má 3 části: Receptor (periferní analyzátor) Dostředivá nervová dráha Korové projekční centrum (korový analyzátor)

5

6 Organum visus (zrakové ústrojí)

7 Zrakové ústrojí Oční koule (bulbus oculi) zrakový orgán Přídatné oční orgány (organa oculi accessoria) vnímání světla a barev, orientace v prostoru

8 Bulbus oculi V orbitě, chráněn tukovým polštářem Ochrana před nárazy na kostěný podklad 3 vrstvy stěny oční koule: 1) Tunica fibrosa bulbi zevní vrstva 2) Tunica vasculosa bulbi střední vrstva 3) Tunica sensoria bulbi vnitřní vrstva

9 1) tunica fibrosa bulbi (1) a) SCLERA (bělima) Pevná, neprůhledná silná vazivová blána bílé barvy, chudá inervace Pevný obal pro oční kouli V předu kruhovitá brázda (limbus), kam se vkládá rohovka (cornea) Vzadu otvor pro výstup zrakového nervu V předu se do ní upínají okohybné svaly

10 1) tunica fibrosa bulbi (2) b) CORNEA (rohovka) Přední oddíl zevní vrstvy cca 1/6 plochy zevní vrstvy Dopředu je více zakřivená (jako hodinové sklíčko) Průhledná s bohatou inervací

11

12 2) tunica vasculosa bulbi (1) a) CHOROIDEA (cévnatka) Přiložena z vnitřní strany v zadních 2/3 koule ke skléře Velké množství cév + pigmentových buněk (brání rozptýlení paprsků světla uvnitř oka) b) CORPUS CILIARE (řasnaté tělísko) Přímé pokračování cévnatky zřasený prstenec Kruhovitý val s hladkým svalstvem

13 2) tunica vasculosa bulbi (2) Volně visí mezi sklérou a rohovkou Kontrakce = změna tvaru čočky změna akomodace čočky na vzdálenost c) LENS CRYSTALLINA (čočka) Zavěšena tenkými vlákny k řasnatému tělísku Bikonvexní tvar, zadní plocha má větší zakřivení Uložena za duhovkou a před sklivcem, je pružná Uvnitř průhledná rosolovitá hmota (substantia lentis) krytá jemným vazivovým pouzdrem (capsula lentis)

14

15 2) tunica vasculosa bulbi (3) d) IRIS (duhovka) Pokračování řasnatého tělíska, kruhový terčík před čočkou Uprostřed kruhový otvor PUPILLA (zornice = panenka) Vstupují skrz ní světelné paprsky do oční koule Svalovina duhovky seskupením vytváří 2 svaly 1. paprsčité uspořádání = rozšíření zornice (MYDRIÁZA)

16 2) tunica vasculosa bulbi (4) 2. - kruhové uspořádání snopců = zúžení zornice (MIOSA) Barva duhovky závisí na množství pigmentu v epitelu, který duhovku kryje cle_eye_04.php

17

18 3) tunica sensoria bulbi (1) a) RETINA (sítnice) Vnitřní vrstva oka Přední část sítnice je slepá, zredukována na pouze pigmentové buňky Zadní část Čípky receptory barevného vidění, asi pouze 6 milionů Tyčinky receptory vnímání světla, asi 120 milionů

19 3) tunica sensoria bulbi (2) Slepá skvrna = papila zrakového nervu Malá vyvýšenina, kde nejsou ani čípky a tyčinka Na výstupu vláken zrakového nervu Žlutá skvrna = macula lutea Zevně od slepé skvrny Místo nejostřejšího vidění Obsahuje JEN čípky Oftalmoskopie

20 Macula lutea normální nález Macula lutea - glaukom

21 Komorové vody (1) Komorový mok (humor aquosus) čirá tekutina tvořená z krevní plazmy Vyplňují vnitřní prostory oka Přední komorová voda Mezi rohovkou a přední plochou duhovky Zadní komorová voda Mezi zadní plochou duhovky a přední plochou čočky

22 Komorové vody Corpus vitreum (sklivec) Rosolovitá průhledná hmota Vyplňuje vnitřek oka za čočkou (2)

23 Organa oculi accessoria (1) a) Okohybné svaly 4 přímé (horní, dolní, zevní, vnitřní) m. rectus bulbi superior, inferior, medialis, lateralis 2 šikmé (horní a dolní) m.obliquus superior a inferior Pohybují oční koulí Změny v tahu některého svalu = strabismus (šilhání) následkem porucha prostorového vidění, dvojité vidění

24

25 Organa oculi accessoria (2) b) Oční víčka (palpebrae) Kryjí a chrání oko Vazivové ploténky kryté kůží na ploténky se upínají snopce kruhového očního svalu kůže přechází do tenké slizniční blanky (spojivka) Na okrajích ciliae (řasy) a mazové žlázky maz brání přetékání slz z oka Řasy chrání oko před nečistotami, oslněním

26 Organa oculi accessoria (3) c) Tunica conjuctiva (spojivka) Tenká slizniční blanka Kryje vnitřní část víčka tunica cunjuctiva palpebrarum Přechází na skléru a končí na okraji rohovky tunica conjuctiva bulbi Hromadí se zde slzy chemická ochrana a mechanická očista oční koule

27 1 - okraj rohovky (lat.:limbus corneae) 2 - spojivka viditelné části oční bělimy 3 - přechodní řasa 4 - tarzální část spojivky 5 - okrajová zóna 6 - semilunární řasa 7 - karunkula

28

29 Organa oculi accessoria (4) d) Apparatus lacrimalis (slzné ústrojí) Glandula lacrimalis (slzná žláza) v zevním horním kvadrantu orbity Lacrimae (slzy) produkt žlázy Vtékají do spojivkového vaku do slzného jezírka odtud slzními kanálky do slzného vaku ve vnitřním koutku oka ductus nasolacrimalis slzovod do dolního průduchu nosního

30 (Holibková, 1994: 124)

31 Fyziologie vidění (1) Optickou soustavu tvoří, rohovka, komorový mok, čočka, sklivec Fcí je zobrazit předmět ostře Stěžejní je proto čočka Tahem řasnatého tělíska se čočka oplošťuje a je tak uzpůsobena na vidění na dálku Ochabnutím se vyklene zvětší se její lomná schopnost (refrakce) = udává se v dioptriích Paprsky dále láme a ony dopadají na sítnici Bližší předměty čočka se více zakřivuje = akomodace

32 Fyziologie vidění (2) Nedopadne-li obraz na sítnici = neostré vidění Poruchy lomivosti = refrakční vady úprava brýlemi Myopie krátkozrakost dlouhá oční osa Hypermetropie dalekozrakost příliš krátká oční osa Světlo = podráždění fotosenzitivních buněk Složité chemické reakce, kdy paprsky dopadnou na sítnici a projdou jejími vrstvami Výsledkem jsou nervové vzruchy vedené vlákny n.opticus do korového analyzátoru

33 Fyziologie vidění (3) Zde jsou nervové vzruchy opět spojeny do obrazu Obraz na sítnici je plochý, až spojení 2 obrazů ze sítnice P a L oka vytvoří trojrozměrný obraz

34 Organum vestibulocochleare (sluchové ústrojí)

35 Organum vestibulocochlearis Receptory obou ústrojí se nachází ve vnitřním uchu Ústrojí sluchové Umožňuje vnímat zvuky Na základě sluchu se vytvořila řeč (neslyšící od narození se sám mluvit nenaučí) Ústrojí rovnovážné Statické kinetické

36 Ústrojí sluchové Receptorem sluchového analyzátoru je UCHO (AURIS) Umožňuje rozlišovat zvuky, tóny, šelesty Zvuky v rozsahu Hz Horní hranice se věkem snižuje (v 65 již jen 5000 Hz stařecká nedoslýchavost = pesbyacusis) 1) Zevní ucho = auris externa 2) Střední ucho = auris media 3) Vnitřní ucho = auris interna

37 1) auris externa (1) Zachycuje zvukové vlny a) AURICULA (ušní boltec) Elastická chrupavka krytá kůží Dolní konec boltce tvoří ušní lalůček (lobulus auriculae, kde již chrupavka není) b) MEATUS ACUSTICUS EXTERNUS (zevní zvukovod) Pokračování boltce

38 1) auris externa (2) Zakřivený průběh, vystlán kůží, + četné mazové žlázky tvoří žlutohnědý ušní maz (cerumen) Vede zvukové vlny k bubínku c) MEMBRANA TYMPANI (bubínek) Rozhraní mezi zevním a středním uchem Oválná vazivová blanka velice pružná Zevní strana krytá kůží zvukovodu Střední vrstva je vazivová Vnitřní vrstva

39 1) auris externa (3) nálevkovitě vpáčená do dutiny středoušní zde se připojuje kladívko Zvukové vlny narážejí na bubínek a rozkmitávají ho odsud se kmity přenáší na středoušní kůstky Porušení = snížení schopnosti vnímat nízké tóny

40

41 1) auris media (1) Malý štěrbinovitý prostor v os temporale Souvisí s dutinami v bradavčitém výběžku spánkové kosti a) TUBA AUDITIVA (Eustachova trubice = sluchová trubice) Při polykání se otevírá a vpouští vzduch do středoušní dutiny (CAVUM TYMPANI) Nasopharyngitida = zavlečení infekce do střdního ucha (otitis media)

42

43 1) auris media (2) Uzavření ústí Eustachovy trubice vstřebávání vzduchu do krve, bubínek se vtlačí dovnitř, nemůže kmitat = dočasná nedoslýchavost b) OSSICULA AUDITUS (sluchové kůstky) Navzájem kloubně spojeny MALLEUS (kladívko), INCUS (kovadlinka), STAPES (třmínek) Kladívko leží na bubínku, druhým koncem kloubně spojený s kovadlinkou Kovadlinka kloubně spojena s třmínkem

44 1) auris media (3) Baze třmínku zasazena do (předsíňového) oválného okýnka (fenestra vestibuli) Kůstky převádějí kmitání bubínku na oválné okénko Při tom zmenšují amplitudu vln a tím zvyšují jejich energii (malá by nezvládla rozkmitat tekutinu vnitřního ucha) (Holibková, 1994: 125)

45

46 1) auris interna (1) a) LABYRINTHUS OSSEUS (kostěný labyrint) Uzavřený prostor ve skalní kosti 1. Vestibulum - předsíň Je zde okénko bubínkové (uzavřené vazivovou blankou odděluje perilymfu od bubínkové dutiny ) i předsíňové (uzavření třmínkem) 2. Canales semicirculares 3 polokruhové kanálky 3. Cochlea - hlemýžď Prostor vyplňuje perilymfa

47 1) auris interna (2) b) LABYRINTHUS MEMBRANACEUS (blanitý labyrint) Uvnitř kostěného labyrintu, obklopen perilymfou Uvnitř blanitého labyrintu endolymfa 1. Utriculus (vejčitý váček) Ve vestibulu kostěného hlemýždě Spojují se zde 3 blanité polokruhové kanálky Začínají baňkovitým rozšířením - ampula

48 1) auris interna (3) 2. Sacculus (kulovitý váček) Připojuje blanitý hlemýžď = ductus cochlearis Vazivová slepě uzavřená trubička, která je svinutá do podoby ulity Uvnitř je CORTIHO orgán smyslové sluchové buňky s vlásky Na jejich těle začínají vlákna sluchového nervu Rozkmitání endolymfy podráždí tyto buňky

49

50

51 opedia/o/organ_of_corti.html

52 Ústrojí rovnovážné (1) a) Čidlo statické Vnímání polohy Ve vejčitém a kulovitém váčku naplněných tekutinou Na stěnách jsou okrsky vysokých epitelových buněk Nad nimi vápenaté krystalky Změnou polohy hlavy se krystalky posunou změna tlaku a tahu na vlásky smyslových buněk

53 Ústrojí rovnovážné (2) To vyvolá podráždění smyslových buněk Význam čidla: Koordinace pohybů hlavy a očí Udržení rovnováhy těla v prostoru Vzpřímený postoj b) Čidlo kinetické Ústrojí uloženo v ampulách polokruhových trubiček V každé ampule je vyvýšenina s vysokými buňkami s dlouhými vlásky

54 Ústrojí rovnovážné (3) Podnětem podráždění je rotační pohyb hlavy rozpohybuje endolymfu vychýlení vlásků Činnost spjata s čidlem statickým Význam čidla: Napětí kosterního svalstva (spolu se statickým čidlem) Spolupracuje se zrakem, kožním čitím, proprioreceptory šlach a kloubních pouzder

55 Organum olfactus (čichové ústrojí)

56 Čichové ústrojí Lokalizováno na sliznici v horní části nosní dutiny (regio olfactoria) Buňky mají vláskové výběžky chemické receptory Z jejich druhé strany odstupují vlákna čichové nervu Čichové vjemy reflektoricky ovliňují tvoru žaludeční šťávy. Vjemy jsou také spojeny s vegetativní odpovědí nevolnost, zvracení

57 Smyslové buňky

58 Organum gustus (chuťové ústrojí)

59 Chuťové ústrojí (1) Úzce spjato s čichovým ústrojím Na svazích hrazených papil na hranici těla a kořene jazyka, na měkkém patru, zadní straně hltanu Tvořeno chuťovými pohárky Vysoké chuťové buňky jejich jemné výběžky přesahují povrch sliznice Podráždění vyvoláno chemickými látkami v potravě Chuťové pohárky jsou opředené nervovými vlákny, odsud do chuťového centra (VII., IX., X.n)

60 Chuťové ústrojí (2) 4 základní chuťové počitky Sladké Slané Hořké Kyselé Významný reflektorický podnět pro tvorbu žaludečních šťáv Důležité pro výběr potravin

61

62

63 Kožní receptory

64 Receptory kůže (1) Svojí plochou ohromný recepční orgán, který je drážděný podněty z vnějšího prostředí Nejvíce jich je na bříšcích prstů, chodidlech a dlaních, přechodových zónách rtů 4 hlavní počitky Dotyk Tlak teplo Chlad a - volná nervová zakončení b chladové tělísko (Krauseovo) c tepelné tělísko (Ruffiniovo) d hmatové tělísko (Vater Paciniovo)

65 Receptory kůže (2) =volná nervová zakončení nebo jednoduchá tělíska = exteroreceptivní Vzruch je veden ascendentními vlákny míšních a hlavových nervů přes talamus do senzitivní korové oblasti za sulcus centralis a) Vnímání tepla a chladu Hodnoty nižší nebo vyšší než je teplota kůže Jejich rozmístění v kůži není stejnoměrné, často tvoří shluky

66 Receptory kůže (3) 1. Chladové receptory (Krauseovo tělísko) Je jich víc než tepelných Pod pokožkou blíže k povrchu těla Také ve sliznici rtů, dutině ústní, nosní a oční spojivce 2. Tepelné receptory (Ruffiniovo tělísko) Oproti chladovým je jich méně Hlouběji ve škáře i v podkožním vazivu Roztroušeny ve sliznici GIT a dýchacího ústrojí

67

68

69 Receptory kůže (4) Nejvíce jich je na obličeji, hřbetu dlaně Nejméně v kůži zad b) Vnímání dotyku a tlaku Tyto receptory reagují na mechanické podněty (rychlá nebo dlouhodobá deformace tkáně) Na jejich činnosti závisí HMAT Nejvíce ve tkáních, které přicházejí do styku s různými předměty nejčastěji Vlasatá část u každého vlasu u vlasové pochvy

70 Receptory kůže (5) Na kůži bez vlasů jsou rozptýlená v různé hustotě Hmatová tělíska (Meissnerova) Uloženy v papilách škáry pod pokožkou Nejvíce na bříškách prstů, v dlani, na plosce nohy, na jazyku Tělíska pro tah a tlak (Vater Paciniova) V podkožním vazivu, zejména na dlaňové straně prstů, v dlani a na chodidle Meissnerovo tělísko Vater Paciniovo tělísko

71 1 zrohovatělá vrstva pokožky, 2 zárodečná vrstva pokožky, 3 corium (škára) 4 hmatové tělísko (Meissnerovo), 5 hladká svalovina, 6 mazová žláza 7 tepelné tělísko (Ruffiniovo), 8 kapiláry, 9 potní žláza 10 tělísko pro tah a tlak (Vater-Paciniovo), 11 podkožní tukové vazivo 12 chlup (vlas), 13 pochva chlupu (vlasu), 14 volné nervové zakončení 15 hladové tělísko (Krauseovo), 16 vlasová bradavka, 17 epidermis (pokožka)

72 Receptory kůže (6) c) Vnímání bolesti Volná nervová zakončení - receptory pro vnímání bolesti jsou = nociceptory Uloženy jsou skoro ve všech tkáních těla Kůže Vnitřní orgány ledviny, játra, žaludek, střeva, zuby, kosti, oko, pohlavní orgány, mozkové pleny. Vzruchy zadními kořeny míšními vzestupně do mozku

73 Receptory kůže (7) Bolest Nepříjemný vjem, důležitý pro ochranu organismu Vyvolá většinou obranné reflexy Dlouhotrvající dráždění = nedojde k přizpůsobení receptorů a bolest trvá celou dobu dráždění Podnět dráždění je chemické povahy Látky uvolňované z poškozené nebo nemocné tkáně

74 Receptory kůže (8) Hluboká bolest z vnitřních orgánů, těžko lokalizovatelná Spojeno s nepříjemnými vegetativními pocity úzkost, nevolnost, pocení, změny TK Dáno vegetativní inervací viscerálních orgánů

75 Proprioceptory

76 Proprioceptory (1) Ve svalech, šlachách, kloubních pouzdrech, periostu a šlachách a) Corpuscula bulboidea Zajišťují propriocepci = hluboké čití Umožňují průběh proprioceptivních reflexů (napínací reflexy) Význam pro řízení svalového napětí 1. svalová vřeténka Uložené v podélné ose svalu Jsou připojeni k ostatním svalovým vláknům

77 Proprioceptory (2) Reagují na protažení svalu Vzruchy k motorickým buňkám v předních rozích míšních Odsud po odstředivé dráze k témuž svalu, který se reflexně kontrahuje (např. patelární reflex) 2. šlachová tělíska (Golgiho) Rozvětvená nervová zakončení mezi šlachovými vlákny Tělíska drážděna natažením svalu + svalovou kontrakcí = ochrana svalu před přetížením

78 Zdroje Borovanský, L. et al Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, s. ISBN Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, s.