VYHODNOCENÍ VLIVŮ. Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta na životní prostředí

Transkript

1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta na životní prostředí DLE ZÁKONA Č. 100/2001 Sb., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ OSTRAVA ČERVEN 2010

2 OBSAH Strana 1 ÚVOD Východiska Předmět posouzení a vymezení území Zpracovatel Koncepce Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Obsah koncepce Rozvojová vize Globální cíl Prioritní oblasti a specifické cíle Projekty RIS Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Úvod Základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území Ovzduší Hluk Příroda a krajina Staré ekologické zátěže Odpady Voda Půda Lesy Kulturní památky EVVO Stávající problémy životního prostředí CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Současné problémy životního prostředí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí Současné problémy v oblasti veřejného zdraví CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ Přehled cílů ochrany životního prostředí souvisejících koncepčních materiálů Způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce v oblasti ŽP Sada referenčních cílů životního prostředí...58 R-09-4b 2

3 6.4. Referenční cíle veřejného zdraví ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení RIS jako celku Hodnocení vize a globálního cíle RIS Hodnocení vlivů specifických cílů RIS Hodnocení vlivů aktivit (projektů) Hodnocení vlivů Programu na referenční cíle v oblasti veřejného zdraví PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ Výběr zkoumaných variant Popis provedení posouzení vlivů Koncepce na životní prostředí Problémy při shromažďování požadovaných údajů STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORY) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Monitorování vlivů realizace RIS na životní prost ředí Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) ochrany životního prostředí POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů projektů STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ Environmentální hodnocení projektů Environmentální kritéria pro výběr projektů Indikátory (kritéria) podpory projektů v oblasti veřejného zdraví VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI SEZNAM ZPRACOVATELŮ SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ R-09-4b 3

4 PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Mapa dotčeného území Příloha č. 2: Stanoviska dotčených orgánů ochrany přírody Příloha č. 3: Závěry zjišťovacího řízení Příloha č. 4: Posouzení vlivu koncepce na EVL a PO soustavy NATURA 2000 Příloha č. 5: Strategické hodnocení vlivů koncepce na zdraví Příloha č. 6: Vyhodnocení specifických cílů Příloha č. 7: Vyhodnocení projektů R-09-4b 4

5 Zkratky a vysvětlivky: AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod CR cestovní ruch EIA posuzování vlivů záměru na životní prostředí ES Evropská společenství EVL evropsky významná lokalita (Natura 2000) EVVO environmentální vzdělávání, výchova a osvěta CHKO chráněná krajinná oblast IČ identifikační číslo KOPK MSK Koncepce ochrany přírody a krajiny MSK KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje LV limitní hodnota LV+MT limitní hodnota + mez tolerance MPR městská památková rezervace MPZ městská památková zóna MSK Moravskoslezský kraj MZCHÚ maloplošná zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 soustava chráněných území Natura 2000, která je tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO) NKP národní kulturní památka NNO nestátní neziskové organizace NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace NO X oxidy dusíku OR odds ratio (vyjadřuje pravděpodobnost onemocnění) OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PAU polyaromatické uhlovodíky PCB polychlorované bifenyly PP přírodní památka PO ptačí oblasti (Natura 2000) PM 10 suspendované částice frakce PM 10 (prašný aerosol) REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ROP Regionální operační program SEA posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SUR Strategie udržitelného rozvoje ČR SWOT analýza analýza silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí (formalizace analytických výstupů) TZL tuhé znečišťující látky ÚPN VÚC územní plán velkého územního celku ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek VPR vesnická památková rezervace VPZ vesnická památková zóna VÚC velký územní celek ZCHÚ zvláště chráněná území ŽP životní prostředí R-09-4b 5

6 Název koncepce: Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta Předkladatel: Moravskoslezský kraj ul. 28. října Ostrava IČ: Oprávněný zástupce předkladatele: Ing. Jaroslav Palas hejtman Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj ul. 28. října Ostrava Tel.: Kontaktní osoba: Bc. Hana Vídeňská Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu ul. 28. října Ostrava Tel.: hana.videnska@kr-moravskoslezsky.cz Oprávněný zástupce zpracovatele: Ing. Bohumil Sulek, CSc. Na Pláni 2863/9, Praha 5 Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; č. osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 45129/ENV/06 vydaným MŽP dne bob.sulek@seznam.cz telefon: R-09-4b 6

7 Řešitelský tým (v abecedním pořadí): Bc. Tereza Aubrechtová RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provádění posouzení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (č. osvědčení 630/3242/04) Barbora Budayová RNDr. Radim Misiaček Ing. Iva Palatová MUDr. Eva Rychlíková, autorizovaná osoba dle vyhl. MZd ČR č. 353/2004 Sb. (odborná způsobilost k posuzování vlivů na veřejné zdraví č.j. HEM /27113, poř.č. 1/200 R-09-4b 7

8 1 ÚVOD 1.1 Východiska Předložené Vyhodnocení vlivu koncepce Regionální inovační strategie Moravskoslezkého kraje na léta na životní prostředí a veřejné zdraví (dále také Vyhodnocení) je zpracováno na základě 10e - 10f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, především v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Závěru zjišťovacího řízení podle 10d) citovaného zákona, vydaného odborem posuzování vlivů na ŽP Ministerstva životního prostředí ČR dne , pod č.j /ENV/10. Na základě žádosti předkladatele byla k rozpracovanému návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů ochrany přírody KÚ Moravskoslezského kraje a AOPK, správ CHKO Jeseníky, Beskydy a Poodří. Uvedená stanoviska nevyloučila vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 2), a proto byl vyhodnocen vliv Regionální inovační strategie Moravskoslezkého kraje na léta (dále též RIS, případně RIS MSK nebo Koncepce) 1 také na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vliv na EVL a ptačí oblasti byl vyhodnocen osobou, autorizovanou ke zpracování posouzení dle 45i citovaného zákona a dokument je uveden v příloze č. 4 Vyhodnocení. Vliv na veřejné zdraví byl vyhodnocen osobou, autorizovanou dle vyhl. MZd č. 353/2004 Sb. a je uveden v příloze č. 5 Vyhodnocení. Při zpracování posouzení byla zohledněna Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP) a metodika SEA pro Strukturální fondy EU Handbook on SEA for Cohesion Policy K obsahu Vyhodnocení přispěla také stanoviska dotčených orgánů veřejné správy a dalších subjektů ke zveřejněnému Oznámení koncepce, tak jak bylo požadováno v Závěru zjišťovacího řízení a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům vyhodnocení předkladatelem koncepce. Dále byly při zpracování vyhodnocení využity konzultace s orgány veřejné správy, literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatelů při zpracování koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje. Základním podkladem, který byl podroben hodnocení, byly postupně průběžné verze RIS s tím, že poslední verzí, k níž se toto Vyhodnocení vztahuje, je verze předložená zpracovatelům dne Oproti předchozím verzím, použitým k průběžnému posuzování v období mezi Oznámením koncepce a zpracováním Vyhodnocení, byla v jejím návrhu pozměněna struktura, aniž došlo k významným obsahovým změnám. RIS byla na základě pověření předkladatele zpracována Agenturou pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, Ostrava. Vyhodnocení koncepce zpracoval tým pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je autorizovanou osobou, oprávněnou zpracovávat dokumentace a posudky podle zákona a držitelem autorizace ve smyslu 19, odstavec 1, zákona č. 100/2001 Sb., ze dne 20. února 2001, ve znění pozdějších předpisů. Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován se současně platnou legislativou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli vyhodnocení koncepce v době jejího zpracování známy. 1 Termín koncepce ve smyslu 10c) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je použit především při popisu obligatorních kroků, stanovených zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. R-09-4b 8

9 1.2 Předmět posouzení a vymezení území Předmětem posouzení je Regionální inovační strategie MSK na léta , zahrnující celé území Moravskoslezského kraje. Území je vymezeno v hranicích Moravskoslezského kraje. Přestože se kraj nevyvíjí izolovaně a pro úspěšné dosažení cílů RIS jsou nezbytné vazby a vztahy s ostatními oblastmi České republiky i přilehlých i vzdálenějších území členských států Evropské unie i dalších zemí, je pro účely tohoto posouzení hodnoceno pouz území Moravskoslezského kraje. 1.3 Zpracovatel Koncepce Zpracovatelem RIS je na základě pověření předkladatele Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, Na Jízdárně 7, Ostrava (dále jen zpracovatel Koncepce). Proces zpracování byl založen na aktivním zapojení regionálních aktérů a odborníků, a to jak prostřednictvím Odborné skupiny pro inovace (OSI), tak i v rámci prováděných terénních šetření ve firmách v Moravskoslezském kraji a ve znalostních institucích pro podporu inovacím a klastrových organizací. 1.4 Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti Procedura posouzení Koncepce probíhá v působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky. Zapojení veřejnosti je v souladu s obligatorními kroky, stanovenými zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o posuzování vlivů na životní prostředí, i na základě fakultativních (dobrovolných) kroků předkladatele i zpracovatele koncepce Obligatorní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. Oznámení Koncepce ve smyslu 10c) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo příslušnému úřadu předloženo předkladatelem v prosinci Oznámení bylo v souladu s požadavkem odstavce 2, 10c) citovaného zákona 2 příslušným úřadem zasláno dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Dne bylo oznámení zveřejněno na úřední desce Moravskoslezského kraje a tímto dnem bylo zahájeno zjišťovací řízení dle 10d) citovaného zákona. 2. Na základě vyjádření, doručených k oznámení byl příslušným úřadem vydán Závěr zjišťovacího řízení (příloha č. 3 Vyhodnocení), který mimo jiné stanovil obsah a rozsah Vyhodnocení nejen v rozsahu základních zákonných požadavků, daných 2 a 10b) a přílohou č. 9 zákona, ale také nad tento rámec, se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení. V souladu s požadavky zákona byl Závěr zjišťovacího řízení zveřejněn. 3. Dne byla Koncepce, včetně Vyhodnocení, předložena ve smyslu 10f) citovaného zákona MŽP ČR 2 Není-li uvedeno jinak, je dále v tomto textu zákonem vždy míněn zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů R-09-4b 9

10 Vybrané fakultativní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. Klíčoví aktéři inovací v Moravskoslezském kraji byli do přípravy RIS zapojeni prostřednictvím Odborné skupiny pro inovace (OSI) a dále v rámci terénního šetření, které zjišťovalo stav nabídky a poptávky v rámci regionálního inovačního systému. Šetření se zúčastnilo 121 firem (zastupujících poptávku po inovacích) a 31 institucí pro podporu inovací (zastupující nabídku inovací - např. univerzity, výzkumné ústavy, podnikatelské inkubátory, klastry, rozvojové agentury, hospodářská komora, atd.) Plánované obligatorní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Zveřejnění návrhu Koncepce, včetně Vyhodnocení, a jeho zaslání příslušným úřadem dotčeným správním úřadům a dotčeným samosprávným celkům dle 10f), odstavec 2 citovaného zákona. 2. Shromažďování vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených samosprávných celků a veřejnosti po celou dobu zveřejnění návrhu Koncepce. 3. Veřejné projednání návrhu Koncepce dle 10f), odstavec 4 citovaného zákona. 4. Vydání stanoviska k posouzení vlivů návrhu Koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví Ministerstvem životního prostředí ČR na základě návrhu Koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání dle 10g), odstavec 1 citovaného zákona Plánované fakultativní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Podpora účasti veřejnosti při získávání informací a projednávání Koncepce i Vyhodnocení. R-09-4b 10

11 2 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 2.1 Obsah koncepce Regionální inovační strategie MSK na léta je základním koncepčním dokumentem, určujícím pro následující roky hlavní směry rozvoje inovačního prostředí Moravskoslezského kraje. RIS je zpracována jako střednědobý až dlouhodobý strategický dokument, který navazuje na stávající Regionální inovační strategii z roku Z hlediska struktury je návrhová část RIS tvořena na nejvyšší úrovni vizí, která byla zformulována na základě zvážení rozvojového potenciálu regionu. K jejímu naplnění slouží globální cíl, zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky MSK na globálních trzích. K jeho dosažení budou sloužit aktivity rozdělené do čtyř prioritních oblastí: Prioritní oblast A Transfer technologií, Prioritní oblast B Lidské zdroje, Prioritní oblast C Internacionalizace, Prioritní oblast D Koordinace a implementace RIS. Každá prioritní oblast obsahuje specifické cíle, jejichž naplnění by mělo zajistit dosažení uvedeného globálního cíle. Každý specifický cíl pak obsahuje jednotlivé projekty sloužící k jeho naplnění. Projekty jsou podrobněji popsány v projektových listech. V poslední části návrhové části dokumentu (v kap. 4) je popsán plán samotné realizace RIS. Návrhová část RIS vychází z analýzy inovačního prostředí MSK a bere v úvahu všechny okruhy zpracované v analytické části. Z komplexních závěrů analytické části byla zpracována podrobná analýza silných a slabých stránek SWOT a v návaznosti na ni takzvaný strom problémů, zahrnující všechny zjištěné kauzality v logické posloupnosti aktuálního zjištěného stavu (důsledku) a jeho dopadů. Strom problémů byl hlavním nástrojem pro zacílení návrhové části RIS. Formalizace analytických poznatků do podoby SWOT analýzy Slabé stránky (Weaknesses) 1. Absence cílené politiky pro podporu inovací (původní RIS se prakticky nerealizovala) 2. Nedostatečná koordinace aktivit v regionálním inovačním systému 3. Nedostatek kvalifikovaných VaV pracovníků 4. Horší jazyková vybavenost a horší kompetence v oblasti soft skills (pracovníci firem, univerzit, výzkumných ústavů, podpůrných organizací) 5. Nižší aktivita v oblasti technických a marketingových inovací (pod průměrem ČR) 6. Podíl výdajů na VaV na HDP patří ve veřejném sektoru v MSK k nejnižším v ČR 7. Nedostatečná specializace na podporu inovačního podnikání (vč. absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání) 8. Internacionalizace aktivit klastrových organizací 9. Poddimenzované personální kapacity klastrových organizací 10. Nedostatečné PR VaVaI aktivit v regionu Silné stránky (Strengths) Silný znalostní potenciál v tradičních odvětvích a v dynamicky se rozvíjejících nových odvětvích Přítomnost VŠB-TUO a výzkumných ústavů svázaných s tradičními průmyslovými odvětvími R-09-4b 11

12 Přítomnost nadnárodních společností (např. v automobilovém průmyslu) zavádějících a rozšiřujících aktivity v oblasti VaVaI Nadprůměrný podíl výdajů na VaV na HDP v podnikovém sektoru (v porovnání s průměrem ČR) Vůdčí pozice v rozvoji klastrových iniciativ v ČR Úspěšné čerpání SF EU prostřednictvím klastrových organizací (posilování absorpční kapacity MSK) Příležitosti (Opportunities) 1. Reorientace místních firem na technologicky náročné tržní segmenty 2. Posílení vazeb mezi tradičními a novými odvětvími 3. Zásadní potřeba rozvoje netechnických kompetencí a navazujících vnitrofiremních procesů 4. Rozvoj lokálních center excelence při místních VŠ (spolupráce firmy univerzity) 5. Aktivnější přístup univerzit a výzkumných ústavů ke spolupráci s firmami 6. Zvýšení podílu financování VaV aktivit univerzit a výzkumných ústavů ze soukromých zdrojů 7. Posílení aktivit klastrových organizací v oblasti VaVaI Hrozby (Threats) 1. Rychlý rozvoj znalostí a technologií konkurentů ze zemí s nižšími cenami vstupů 2. Nedostatek technicky vzdělané pracovní síly 3. Nedostatek finančních prostředků na realizaci RIS 4. Nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů pro realizaci RIS 5. Přetrvávající bariéry v komunikaci mezi znalostními institucemi a firmami 6. Pokračující roztříštěnost institucí regionální inovační infrastruktury 7. Závislost klastrových organizací na dotacích (OPPI-Spolupráce) riziko nezajištění samofinancovatelnosti klastrových organizací po roce 2013 a nesplnění kritérií evropské klastrové excelence Z operativního hlediska bude realizace RIS rozdělena do jednoletých akčních plánů, které budou obsahovat projekty sloužící k naplnění jednotlivých specifických cílů. Výjimku tvoří první akční plán, který je stanoven na léta (předpokládá se oficiální zahájení realizace RIS na podzim 2010). Vzhledem ke svému zaměření má zpracovávaná koncepce RIS MSK na léta vztah k řadě dokumentů na národní, regionální, krajské i místní úrovni. Reaguje ovšem především na podstatné změny a potřeby podnikatelského prostředí a vyžaduje založení jednotné institucionalizované koordinační platformy pro podporu realizace a udržitelnosti navržených opatření a projektů v oblasti tvorby inovací a podpory výzkumně-vývojových a znalostně náročných aktivit v kraji. Při zpracování Regionální inovační strategie kraje byla zohledněna a využita Regionální inovační strategie MSK z roku 2003 a také další dokumenty na regionální i národní úrovni. Jedná se především o Hlavní směry inovační politiky MSK , která dočasně nahrazovala předkládanou RIS MSK. Mezi další opěrné dokumenty patří např. Strategie rozvoje MSK na léta , strategické plány rozvoje měst a mikroregionů Moravskoslezského kraje, koncepční dokumenty z oblasti životního prostředí MSK a další. Vzhledem k charakteru očekávaného financování části záměrů ze strukturálních fondů EU, R-09-4b 12

13 bylo dále účelné provázat Regionální inovační strategii MSK také s operačními programy a jejich dokumenty, především operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace (VaVPI). 2.2 Rozvojová vize Níže stanovená vize vychází z analýzy současného stavu inovačního systému MSK a bere zároveň v úvahu budoucí možnosti rozvoje tradičních i nových, perspektivních odvětví a s nimi související inovační infrastrukturu, lidské zdroje a mezinárodní spolupráci. Na základě těchto aspektů byla vize RIS MSK na léta stanovena v následujícím znění: Moravskoslezský kraj usiluje stát se progresivně a dynamicky se rozvíjejícím znalostně orientovaným regionem střední Evropy stavějícím na specifickém know-how koncentrovaném v tradičních odvětvích kraje ve vzájemné interakci s novými perspektivními odvětvími odrážejícími trendy současné globální ekonomiky. Klíčovým faktorem tohoto rozvoje se stane koordinovaná a systémová podpora excelentního výzkumu a vývoje s důrazem na aplikaci jeho výsledků v podobě inovací v komerční sféře se schopností prosadit se na globálních trzích. K tomu dopomůže kvalitní systém celoživotního vzdělávání rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, která je tvořena technicky zdatnými a kreativními lidmi. 2.3 Globální cíl Globální cíl byl formulován následujícím výrokem, jehož podrobnější specifikace je uvedena níže: Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích Globálním cílem RIS je přispět realizací adekvátně nastavených opatření k využití výsledků výzkumu a vývoje formou inovací v komerční sféře, zvýšit přidanou hodnotu produkce hospodářství a tím i celkovou výkonnost ekonomiky MSK. Je však nutno brát na zřetel, že existuje nespočet faktorů tržních mechanismů a v žádné strategii tudíž nebude možné postihnout všechny cesty, které by vedly k optimálnímu výkonu ekonomiky. Je proto nanejvýš důležité umět vyhodnotit a kvantifikovat dílčí potřeby systému a na ně navázat takové nástroje řešení, jež ve svém důsledku přispějí k plnění vytyčeného globálního cíle a naplní vizi RIS. Strukturu návrhové části přehledně demonstruje následující tabulka 2-1. R-09-4b 13

14 Tab. 2-1 Struktura návrhové části RIS R-09-4b 14

15 2.4 Prioritní oblasti a specifické cíle Pomocí slabých stránek zjištěných ve SWOT analýze, jejich následném rozboru ve stromu problémů, ale také na základě přímé poptávky subjektů inovačního systému po konkrétních nástrojích podpory byly identifikovány dílčí specifické cíle, z jejichž charakteru vyplynulo jejich rozčlenění do čtyř prioritních oblastí klíčových pro budoucí rozvoj inovačního systému. Prioritní oblast A TRANSFER TECHNOLOGIÍ se věnuje odstranění identifikovaných bariér transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti a s tím souvisejících překážek spolupráce mezi firmami a znalostními institucemi společně s nutností intenzivněji podporovat zakládání a rozvoj spin-offs a start-ups. Specifické cíle pro prioritní oblast A Transfer Technologií: Specifický cíl A1 - Podpora transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti Specifický cíl A2 Posílení spolupráce firem a znalostních institucí v oblasti výzkumu a vývoje Specifický cíl A3 Podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups Prioritní oblast B LIDSKÉ ZDROJE reaguje na zjištěné potřeby zvyšování odborných kompetencí lidských zdrojů ve znalostní ekonomice (např. v oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví a regionálního inovačního systému). Jako velmi důležité se dále jeví zvyšování kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích pomocí motivačních systémů a lákáním špičkových výzkumníků ze zahraničí a v neposlední řadě je zapotřebí dále rozvíjet systém vzdělávání formou podpory technického vzdělávání a rozvojem měkkých kompetencí jako je například obchodní či invenční kreativita. Specifické cíle pro prioritní oblast B Lidské zdroje: Specifický cíl B1 - Zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů ve znalostní ekonomice Specifický cíl B2 - Zvýšení kvalifikace lidských zdrojů ve znalostních institucích Specifický cíl B3 - Rozvoj systému technického a dalšího vzdělávání Prioritní oblast C INTERNACIONALIZACE se zaměřuje na eliminaci stávajících nevyužitých příležitostí v oblasti navazování mezinárodních kontaktů a transferu know-how a na posílení účasti subjektů inovačního systému MSK v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje. Velmi důležitá je také podpora zvyšování exportní výkonnosti firem s inovačním potenciálem v MSK. Specifické cíle pro prioritní oblast C Internacionalizace: Specifický cíl C1 - Podpora navázání mezinárodních kontaktů a transferu know-how Specifický cíl C2 - Posílení účasti MSK v mezinárodních projektech VaV Specifický cíl C3 - Zvyšování exportní výkonnosti firem v MSK R-09-4b 15

16 Prioritní oblast D KOORDINACE A IMPLEMENTACE RIS se orientuje na řešení problémů spojených s přetrvávající roztříštěností jednotlivých subjektů inovačního systému (v řadách znalostních institucí, soukromého sektoru, podpůrných institucí a veřejné správy) za účelem zajištění efektivního průběhu realizace RIS a dosažení jejich cílů. Nedílnou součástí je rovněž propagace a medializace RIS. Specifické cíle pro prioritní oblast D Koordinace a implementace RIS: Specifický cíl D1 - Zajištění koordinace subjektů RIS Specifický cíl D2 - Zajištění implementace RIS Specifický cíl D3 - Podpora propagace RIS 2.5 Projekty RIS Ke každému specifickému cíli jsou v návrhové části RIS uvedeny jeden nebo více možných aktivit (projektů), které naplňují dosažení cílů. RIS tedy tvoří rámec pro konkrétní projekty rozvoje inovací v MSK. Seznam projektů v jednotlivých projektových oblastech je uveden níže: Oblast Transfer technologií A.1.1. Mapování stávajících systémů komercializace výsledků VaV činností a jejich následná optimalizace A.1.2. Iniciace a realizace klastrových projektů v oblasti VaV A.2.1. Podpora vědy a výzkumu v MSK, dotační titul č. 3 A.3.1. Profesionální poradenské služby pro zakládání spin-off a inovativních start-up firem A.3.2. Facilitace holdingového fondu pro finanční podporu spin-offs a inovativních start-ups Oblast Lidské zdroje B.1.1. Rozvoj znalostí lidských zdrojů v oblasti VaVaI B.2.1. Podpora vědy a výzkumu v MSK, dotační titul 5 B.2.2. Podpora vědy a výzkumu v MSK, dotační titul č. 1 (vč. přípravy návazného Moravskoslezského programu mobilit a asistenčních služeb pro výzkumné pracovníky ze zahraničí) B.3.1. Školy na trhu práce B.3.2. Region 4Tech B.3.3. Nový povinný předmět na VŠ: Rozvoj měkkých dovedností dovedností (se zaměřením na podnikání management, marketing včetně modulu komercionalizace a transfer technologií) B.3.4. Soft skills pro manažery a VaV pracovníky (rozvoj kvalitních týmů pro VaV) B.3.5. Rozvoj jazykových kompetencí pedagogů pro posílení zapojení MSK do mezinárodních projektů VaV Oblast Internacionalizace C.1.1 Brokerage Events C.2.1 One-stop-shop centrum pro programy podpory mezinárodní spolupráce (7. RP, Eureka, ERA Net) C.3.1 Podpora exportních aktivit firem s inovačním potenciálem R-09-4b 16

17 Oblast Koordinace a implementace RIS D.1.1 Koordinační rada RIS D.2.1 Implementace a monitoring RIS D.3.1 Propagace a medializace RIS 2.6 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Vazby na další strategické dokumenty dle zpracovatelů koncepce Regionální inovační strategie MSK na léta má vazbu na řadu předchozích či souvisejících dokumentů. Při zpracování RIS byla využita předchozí Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje z roku 2003, jejíž opatření však nebyla až na jednu výjimku realizována, a také další existující i připravované koncepční dokumenty Moravskoslezského kraje. Jednalo se především o dokument Hlavní směry Investiční politiky MSK Regionální inovační strategie bude svým charakterem podporovat úspěšnou realizaci strategických projektů předložených do OP VaVpI, konkrétně: IT for Innovations, Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin (ITT), Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie (ENET), Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF), Institut environmentálních technologií (IET), Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC), Progresivní stavební materiály a technologie (PSMT), Lékařská fakulta Ostravské univerzity a Centrum medicínského výzkumu této fakulty Doplnění souvisejících relevantních strategických dokumentů V této kapitole jsou uvedeny hlavní relevantní strategické dokumenty, které mohou mít vliv na provádění RIS i dopad na podporované území. Jedná se o koncepce, vztahující se k problematice udržitelného rozvoje a životního prostředí, které byly vzaty v úvahu při samotném posuzování vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví. Cíle navrhované v rámci RIS by měly být v souladu s cíli vybraných strategických a programových dokumentů. Jedná se jak o další krajské dokumenty, tak i dokumenty na národní úrovni. Vazby RIS s relevantními dokumenty jsou shrnuty v kapitole č. 6 Vyhodnocení. Vzhledem ke stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji, které je a nadále může být jedním z limitů jeho rozvoje, jsou klíčovými dokumenty, s nimiž by měla být RIS v souladu především koncepce v oblasti životního prostředí: Krajský integrovaný program zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Krajský program snižování emisí a imisí Moravskoslezského kraje Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje R-09-4b 17

18 Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje Státní politika životního prostředí ČR, RIS má dále přímý či nepřímý vztah k následujícím strategickým dokumentům, které zpracovatel Vyhodnocení vzal v odpovídajícím rozsahu v úvahu: Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR, 2010, který byl Radou vlády pro udržitelný rozvoj dne a následně schválen vládou ČR v lednu 2010 Národní program snižování emisí České republiky Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 Státní program ochrany přírody a krajiny Dopravní politika ČR na léta Akční program zdraví a životní prostředí České republiky (NEHAP, 1998) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století ( program ZDRAVÍ 21 ), 2002 Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje V obecné úrovni lze konstatovat, že z hlediska vlivu na ŽP může docházet především ke kumulaci vlivu specifických cílů RIS s vlivy ostatních strategických dokumentů. V konkrétní rovině, to ale znamená, že při přípravě a realizaci každého jednotlivého projektu musí proti potenciální negativní kumulaci vlivu na úrovni implementace projektů působit následující postupy: 1. Důsledná, nikoliv formální aplikace environmentálních kritérií (resp. kritérií v oblasti veřejného zdraví) při rozhodování o podpoře projektů v rámci financování z OP VaVPI či jiných zdrojů, uváděných ve finanční části RIS. 2. Využití procedur posuzování vlivu záměrů na životní prostředí (EIA), procedur posuzování vlivu záměru na EVL a ptačí oblasti v těch případech, kdy je jejich aplikace relevantní. 3. Uplatňování stavebního zákona (včetně nástrojů územního plánování) tam, kde projekty nebudou podléhat výše uvedeným procedurám. Vzhledem k charakteru RIS, která nezahrnuje žádné aktivity (projekty), které by mohly být v rozporu se závěry krajských a celostátních koncepcí, zejména s koncepcemi ochrany přírody a krajiny (např. Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní politikou životního prostředí ČR, Strategií ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje), Krajským programem snižování emisí Moravskoslezského kraje a plány odpadového hospodářství. Koncepce není v rozporu s cíli Evropské úmluvy o krajině a Strategie udržitelného rozvoje ČR ani s koncepčními materiály v oblasti ochrany přírody. Koncepce neovlivní zvláště chráněná území, která leží nebo zasahují na území Moravskoslezského kraje. Závěry vybraných koncepcí byly použity k určení referenčních cílů ŽP. R-09-4b 18

19 3. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 3.1 Úvod Zpracovatel Vyhodnocení při přípravě níže uvedené kapitoly čerpal především z oficiálně vykazovaných údajů Ministerstva ŽP ČR 3 pro dotčené území a z podkladů Moravskoslezského kraje. Výše uvedené zdroje byly tam, kde to bylo možné a účelné, doplněny dalšími relevantními údaji o stavu životního prostředí (viz seznam podkladů v kapitole 18). Cílem kapitoly o stavu životního prostředí podporovaného území není provést samoúčelnou kompletní analýzu stavu životního prostředí, ale odlišit významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek ŽP i v jejich geografické distribuci tak, aby bylo možno posoudit vliv navrhovaných intervencí Koncepce na vývoj životního prostředí (viz kap. 6 tohoto Vyhodnocení). 3.2 Základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území Přestože se v Moravskoslezském kraji podařilo zejména v posledních desetiletích podstatně zlepšit kvalitu životního prostředí, patří jeho území mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Postiženy jsou všechny složky životního prostředí, ale nejzávažnějším současným problémem MSK je znečištění ovzduší. A to zejména při srovnání s dalšími oblastmi České republiky (severní Čechy, Praha), u nichž došlo v minulých letech k podstatně významnějšímu zlepšení. K problému znečištění ovzduší dále přistupuje poškození krajiny způsobené těžbou uhlí, kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku předchozí průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže) a znečištění povrchových vod. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují především do střední a severovýchodní části kraje na ostravsko, karvinsko a třinecko. Na druhé straně se na území regionu nacházejí atraktivní a zachovalá území, například na severozápadě Hrubý Jeseník a na jihovýchodě Moravskoslezské Beskydy, které obklopují hustě osídlenou centrální část kraje. Nejcennější části jsou chráněny v rámci velkoplošných zvláště chráněných území (CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy a CHKO Poodří), která zaujímají téměř pětinu rozlohy kraje (7. místo mezi kraji ČR), a dále velkým počtem maloplošných zvláště chráněných území, respektive dalších přírodně cenných lokalit evropské soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti, evropsky významné lokality). Rozloha Moravskoslezského kraje: km 2. Počet obyvatel: (2008) 3.3 Ovzduší Přestože se ovzduší v Moravskoslezském kraji v minulých letech poměrně výrazně zlepšilo a celkové emise hlavních znečišťujících látek (tuhé znečišťující látky, SO 2, oxidy dusíku, CO, atd.) se snížily, stále výrazně převyšují průměr EU. Zásadním problémem se 3 Údaje za rok 2009 budou zpracovávány až ve III. čtvrtletí následujícího roku R-09-4b 19

20 v posledních letech stal opětovný lokální nárůst znečištění ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, polyaromatickými uhlovodíky (PAU) a polétavým prachem (PM 10 ) ve velkých městech a v blízkosti zatížených komunikací v důsledku rostoucí intenzity dopravy. Moravskoslezský kraj patří společně s Ústeckým a Středočeským krajem a hlavním městem Praha k regionům s nejvíce zatíženým ovzduším v ČR. Podstatný je především negativní trend produkce škodlivin, který v posledních letech limituje vliv významného snížení objemu emisí, dosaženého v devadesátých letech minulého století v důsledku útlumu některých výrob a opatření na zdrojích u největších znečišťovatelů. Snížení emisí v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 lze přičíst především důsledkům ekonomické krize, která nejvíce zasáhla průmysl a vedla k přechodnému snížení výroby u největších znečišťovatelů ovzduší. Část zlepšení v případě emisí TZL byla důsledkem odprášením aglomerací v Třineckých železárnách, a.s. Na druhé straně se meziročně výrazně zvýšila produkce TZL u malých zdrojů. Při srovnání produkce celkových emisí (zahrnujících všechny typy zdrojů znečištění, včetně mobilních) je zřejmé, že MSK produkuje zhruba stejně škodlivin jako region Severozápad (složený ze 2 krajů ČR). Současně je MSK nejvýznamnějším původcem oxidu uhelnatého a druhým největším původcem oxidů dusíku a těkavých organických látek mezi kraji ČR. Je naprosto zřejmé, že stav ovzduší, především v jádrové části ostravsko-karvinské aglomerace, je v současné době klíčovým problémem životního prostředí Moravskoslezského kraje, a to i v území, která byla tradičně považována za méně problematická (například západní části Ostravy. Znečištění ovzduší může na jedné straně negativně ovlivnit rozvoj vybraných částí kraje (atraktivita území pro zaměstnance, odchod obyvatel pro něž patří stav ŽP a jeho vliv na zdraví mezi životní priority, apod.) a současně je tato situace limitující pro některé z rozvojových aktivit, jejichž povolení ohrožuje to, že by mohly mít (byť i nevelký) vliv na další zhoršení situace (např. problematika příspěvku emisí v zatížených oblastech, vlivy související dopravy, apod.) Emisní situace Obdobně jako v celé České republice dochází i v Moravskoslezském kraji k postupnému ústupu významu původně převažující škodliviny (oxidu siřičitého) ve prospěch nárůstu objemu i významu suspendovaných částic (prachu), oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodíků (trend změny proporce se projevil i ve srovnání let 2008/2007). Přes průmyslový charakter Moravskoslezského kraje jsou významným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv a mobilní zdroje. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší významně především v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek. K nárůstu znečištění dochází i v oblastech s možnostmi alternativního vytápění ušlechtilejšími palivy (plyn). Příčinou je mimo jiné i částečný návrat k vytápění tuhými palivy, způsobený především zvyšováním nákladů na vytápění při současné dostupnosti levnějších druhů pevných paliv, v některých případech doprovázený i spalováním odpadů se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. R-09-4b 20

21 Měrné emise z vytápění domácností přesahují v hodnotách TZL, PM 10 i PAU průměry České republiky. Očekávaný pozitivní trend snižování emisí v důsledku zateplování obytných domů, respektive instalace alternativních zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, solární zdroje) v rámci aktuální podpory Zelená úsporám se významněji projeví až v následujících letech. V roce 2008 došlo v důsledku snížení výroby způsobené ekonomickou krizí k meziročnímu snížení produkce (emisí) TZL o necelých 10 % (v případě velkých zdrojů znečištění ovzduší v důsledku odprášení aglomerací Třineckých železáren, a.s o 24%), SO 2 o 30 %, NOx o 15 % a CO o 24 %). Z úrovně emisí roku 2008 a z trendu produkce emisí plyne, že nebude problém splnit krajské emisní stropy do roku 2010 pro SO 2, NH 3, a VOC. Problematické naopak bude splnění emisního stropu pro NO x, a to především s ohledem na možný nárůst produkce této znečišťující látky z dopravy. Tabulka 3.1.: Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2008 Kategorie zdrojů TZL SO 2 NOx CO VOC NH3 t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % Zvláště velké a , , , ,5 1873,1 10, ,3 velké zdroje Střední zdroje 710 8, , , , , ,0 Malé zdroje , , , , , ,5 CELKEM stac. zdroje Mobilní zdroje , , , , , ,2 43,2 0, , , ,2 CELKEM , , , , , ,0 Z výše uvedené tabulky je zřejmý, a očekávaný, významný vliv zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v případě produkce oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého (téměř 93%, resp. téměř 88% uvedených druhů emisí), a také v případě tuhých znečišťujících látek (přes 67%). Zásadní je však také dominantní role malých zdrojů znečištění ovzduší (tedy včetně lokálních topenišť), v případě produkce těkavých organických látek (více než 65% veškeré produkce VOC v kraji). Společně s dopravou tak jde o více než ¾ veškeré produkce VOC, což má dopad z hlediska zátěže území nejen v jádrové části kraje, kde se na znečištění ovzduší podílí především průmysl, ale také v oblastech relativně vzdálených dosahu zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečištění. Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává, kromě narůstajícího podílu malých zdrojů znečištění ovzduší (lokální topeniště), také již citovaná doprava. A to především v důsledku narůstající intenzity vnitrostátní i mezinárodní kamionové přepravy. Na některých úsecích silnic v kraji se intenzita dopravy, zejména v první polovině stávající dekády, zvýšila o desítky procent. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování jsou komunikace v centrech měst (především Ostrava a její okolí), všechny rychlostní komunikace a zatížené úseky silnic I. tříd (jihozápadně od Ostravy). R-09-4b 21

22 Dalším, doposud nezmíněným zdrojem znečištění ovzduší, je lokálně významný vliv termicky aktivních důlních odvalů (nutnost sanace) a vliv velkých plošných rekultivačních prací. Rozmístění zdrojů emisí v kraji je velmi nerovnoměrné. Největší zdroje znečišťování se nacházejí především v ostravsko-karvinské aglomeraci a na třinecku. Mezi významné provozovatele stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ovlivňujících kvalitu ovzduší v kraji, patří především ArcelorMittal Ostrava a.s., Dalkia Česká republika, a. s. Elektrárna Třebovice, OKD, OKK, a.s., VÍTKOVICE STEEL, a.s., Energetika Vítkovice, a.s., ČEZ, a.s., Biocel Paskov a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. a ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Tab Nejvýznamnější zdroje znečišťování ovzduší Na základě analýzy emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1 (zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší) na úrovni území dle jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že: podíl území v ORP Ostrava je rozhodujícím v případě emisí SO 2 (58%), TZL (56%), NOx (55%) a CO (51%) a významný v případě emisí VOC (30%); podíl území v ORP Třinec je významný v případě emisí CO (45%) a TZL (29%), částečně významný v případě emisí SO 2 (13%) a NOx (9%); podíl území v ORP Karviná je významný v případě emisí NOx (25%) a částečně významný v případě emisí SO 2 (17%), VOC (8%) a TZL (6%); podíl území v ORP Opava je významný v případě emisí VOC (26%); na emisích NH 3 je podíl nejvýznamnějších ORP následující: ORP Bílovec (24%), ORP Opava (18%) a ORP Frýdek-Místek (11%). R-09-4b 22

23 Podíl emisí tuhých znečišťujících látek v MSK v letech Imisní situace Koncentrace škodlivin v ovzduší je mimo jiné závislá na meteorologické situaci, a proto je tento faktor v jednotlivých sezónách i letech různě významný. Přesto se dá konstatovat, že po roce 2000 došlo v Moravskoslezském kraji - na rozdíl od stagnace koncentrací ostatních škodlivin - k významnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic PM 10 (špička hodnot v roce 2003) i oxidů dusíku (špička hodnot v roce 2006). Graf na další stránce (zdroj: ČHMÚ) přináší navíc i srovnání s dalšími aglomeracemi v ČR. Z něj mimo jiné plyne, že koncentrace škodlivin (zejména PM 10 ) v Moravskoslezském kraji od roku 1999 stoupaly podstatně více, než v dalších zatížených oblastech ČR (severní Čechy, Praha) a postupný pokles koncentrací od roku 2003 nebyl natolik výrazný, aby se hodnoty přiblížily ke stavu, který je dnes v uvedených srovnávacích oblastech. Vyhlášená oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) tak v posledních letech stále zaujímá významnou část Moravskoslezského kraje a zasahuje stále výrazně i za západní a jihozápadní hranice města Ostravy. Přes částečné zlepšení v roce 2008, dané především útlumem průmyslové výroby v důsledku ekonomické krize, a také lepší meteorologickou situací, zůstávají koncentrace škodlivin (zejména suspendovaných částic a oxidů dusíku) stále vysoké. R-09-4b 23

24 R-09-4b 24

25 Moravskoslezský kraj je vzhledem ke své homogenitě největší velkoplošnou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území České republiky. Ta v roce 2008 dosahovala 36% rozlohy kraje, což je zlepšení oproti roku 2007 (51% rozlohy kraje) i 2006 (65% rozlohy kraje). Oproti roku 2005 (45,5% území kraje) však o zásadní zlepšení nejde. Příčinou neuspokojivého imisního stavu je, kromě vysoké produkce emisí ze všech typů zdrojů (včetně malých zdrojů lokálních topenišť a dopravy), častý výskyt období se špatným rozptylem škodlivin v ovzduší především při inverzních stavech v chladných částech roku. Klíčové je především znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM 10, a to nejen v ostravsko-karvinské průmyslové aglomeraci a přilehlých územích, ale i ve větších městech mimo tuto aglomeraci. V roce 2008 byl denní imisní limit koncentrací PM 10 překročen na 20 stanicích z 21 (totožná situace jako v roce 2007). Překročení hodnoty 24 hodinového imisního limitu bylo nejčastěji dosahováno na stanicích v okrese Karviná a Ostrava. Největší počet překročení hodnoty 50 ug.m -3 byl dosažen na stanici Bohumín (110 x oproti 129 x v roce 2007), Ostrava Bartovice (109 x oproti 202 x v roce 2007), Český Těšín (105 x), ad. Z 10 stanic v ČR s největším počtem překročení je v Moravskoslezském kraji umístěno 8. Roční emisní limit 40 ug.m -3 byl překročen na 11 stanicích z 24 (v roce 2007 na 11 z 25 stanic) a nejvíce byl překračován také ve výše uvedených okresech. Nejvyšší hodnota byla naměřena v Bohumíně (51,5 ug.m -3 ). Čtyři z pěti lokalit s nejvyššími hodnotami se nacházejí v Moravskoslezském kraji. Srovnání hodnot PM 10 v rámci ČR je v níže uvedeném obrázku (zdroj ČHMÚ). Mimo aglomerace jsou naštěstí koncentrace znečištění PM a persistentními polutanty nižší. Z vyhodnocení kvality ovzduší v místech mimo ostravsko-karvinskou aglomeraci lze uvést, že v roce 2008 koncentrace PM 10 na Čeladné v ročním aritmetickém průměru nepřekročily R-09-4b 25

26 roční imisní limit. I zde však došlo 25 x k překročení 24-hodinového limitu s maximální naměřenou hodnotou PM ug/m 3. V Moravskoslezském kraji byly překračovány také návrhové imisní limity pro suspendované částice PM 2,5 ve výši 25 ug.m -3 (navrhovaný roční limit podle směrnice ES 2008/50/EC) na všech šesti stanicích na území kraje (Stanice v Morvskoslezském kraji zaujímají první 4 pozice v rámci ČR). Uvedené částice jsou považovány za nejvýznamnější prachové částice z hlediska vlivů na lidské zdraví. Překročeny byly také hodnoty cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu (prokázaný lidský karcinogen dle IARC) na všech pěti stanicích na území kraje, kdy na lokalitě Ostrava-Bartovice byly opět naměřeny nejvyšší hodnoty v ČR rovnající se 9,34 n.m -3 oproti hodnotě 5,96 n.m -3 na 2. nejzatíženější stanici v ČR v Kladně-Švermově) i benzenu, kdy stanice v Moravskoslezském kraji zaujímají první 3 pozice v rámci ČR (viz také obrázek níže, zdroj ČHMÚ). Překvapivé je, že vysokých hodnot a negativního trendu bylo dosahováno také v návětrných částech města Ostravy, např. v Ostravě Porubě, která byla tradičně považována za místo s kvalitním životním prostředím. Ze srovnání časové řady 4 plyne, že lokalita dosahovala v roce 2008 podstatně vyšších hodnot benzo(a)pyrenu, než v prvním srovnávacím roce Zatímco v roce 2004 se jednalo konkrétně o 2,1 ng/m 3 oproti 10,0 ng/m 3 v Ostravě- Bartovicích, resp. 6,5 ng/m 3 v Ostravě-Přívoze a 4,5 ng/m 3 v Ostravě-Mariánských horách, v roce 2008 již hodnota v Ostravě Porubě dosahovala 3,5 ng/m 3, zatímco v Ostravě Přívoze klesla na 5,1 ng/m 3 a v Ostravě Mariánských horách na 3,9 ng/m 3. Zajímavé je také srovnání s vybranými lokalitami v Praze (Praha Libuš), kde hodnoty dosahují podstatně nižší úrovně (1,4 ng/m 3 v roce 2008, ve sledovaném období nejvíce 2,5 ng/m 3 v roce 2006). Příčinou jsou pravděpodobně zvyšující se intenzity dopravy, včetně nárůstu tranzitní dopravy do doby dokončení nového napojení na budovanou silnici č. I/11 na Opavu. 4 Švecová, V., Topinka, J., Šrám, R.J.(2009): Personální monitoring polycyklických aromatických uhlovodíků a volatilních organických látek. In: Ochrana ovzduší 5-6/2009(z měření ČHMÚ). R-09-4b 26

27 Vzhledem k podmínkám rozptylu však v roce 2008 byly imisní koncentrace v MSK celkově nižší (až na výjimky některých stanic), než v předchozím roce a odpovídaly zhruba hodnotám roku Níže uvedená mapa uvádí území s překročením imisního limitu v ČR pro ochranu zdraví, 2008 (zdroj: ČHMÚ). R-09-4b 27

28 Diskutovanou otázkou je v poslední době také otázka přenosu imisí z industrializovaných oblastí Polska. Deatilní odpověď přinese až v současnosti probíhající výzkum, který má zjistit přesné hodnoty přenosů škodlivin přes hranici. I dnes se však dá konstatovat, že regionální přenos ze zdrojů z Polska (silně industrializovaná oblast Katovic) k imisnímu zatížení Moravskoslezského kraje rovněž významně přispívá. Převládající směry proudění podporují vzájemnou výměnu vzdušných hmot mezi oblastmi Ostravsko-Karvinsko v ČR a Katovicko v Polsku. Nejvyšší úroveň z nečištění ovzduší je pro PM 10 a SO 2 ve dnech s prouděním ze severovýchodního kvadrantu na stanici Bohumín. Tato skutečnost zakládá, že úroveň znečištění ovzduší je na Ostravsku v cca 10% dnů výrazně ovlivňována zdroji emisí ze sousedního Polska. Odhad vlivu polských zdrojů na celkovou imisní situaci v průměrných ročních koncentracích PM 10 je navýšení o cca 4 µg.m -3. Roční průměrné koncentrace TSP a PM 10 v ostravské, karvinské a katovické oblasti, R-09-4b 28