TYPOVÝ PROJEKT STUDIE TYPOVÉHO PROJEKTU PLYNOFIKACE OBCE. Strana 1 (celkem 91)

Transkript

1 TYPOVÝ PROJEKT STUDIE TYPOVÉHO PROJEKTU PLYNOFIKACE OBCE. Strana 1

2 Pro projekt Plynofikace se, dle doporučení této zprávy, vyžadují přílohy uvedené v tabulce: Tab. Seznam příloh dle doporučení této zprávy pro projekt Plynofikace Příloha Doklad, ze kterého je patrná právní subjektivita žadatele Doklad o stanovení statutárního zástupce žadatele, který potvrzuje podpisem žádost o poskytnutí podpory Projektová dokumentace pro územní rozhodnutí případně vyšší stupeň projektové dokumentace včetně položkového rozpočtu Stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí Závěr zjišťovacího řízení EIA či Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí dle 10 zákona č. 100/2001 v případě, že podléhají hodnocení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Stanovisko orgánu ochrany přírody zda záměr může mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000) Územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) v souladu se zák. č. 183/2006 Sb. - v případě stavebních investic, na stavbu v celém rozsahu s potvrzením nabytí právní moci, popřípadě stanovisko příslušného stavebního úřadu, že je stavba v souladu s územně-plánovací dokumentací a nepodléhá územnímu řízení, dále stavební povolení (pokud bylo vydáno). Aktuální výpis z katastru nemovitostí (ne starší 3 měsíce) - z evidence nemovitostí a snímek katastrální mapy. Pokud není příjemce vlastníkem, doloží ještě navíc nájemní smlouvu na dobu nejméně 5 let, ve které vlastník vyjádří souhlas s realizací opatření nebo smlouvu s ověřenými podpisy s vlastníkem pozemku, ve které vlastník vyjádří souhlas s realizací opatření na jeho pozemku a umožní konečnému uživateli následnou péči a údržbu realizovaného opatření po dobu nejméně 5 let. Studie proveditelnosti Energetická koncepce Finanční analýza Doklad způsobu zajištění provozu investice Strana 2

3 OBJEDNATEL ZHOTOVITEL Strana 3

4 Studie proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v Strana 4

5 Obsah Manažerské shrnutí Identifikace zadavatele a zpracovatele Základní informace o projektu Analýza stávající situace Rámcové hodnocení úrovně znečištění ovzduší v obci Rámcové hodnocení spotřeby energie a emisní bilance na území obce xxx Rámcové hodnocení zdravotních rizik na území obce xxx Stručný popis projektu Formulace a popis možných variant projektu Zachování stávající situace Obnova stávajících lokální zdrojů na pevná paliva Výstavba nového systému centralizovaného zásobování teplem Výstavba zdroje pro CZT spalujícího lehký topný olej a rozvodů tepla Výstavba zdroje pro CZT spalujícího biomasu a rozvodů tepla Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení energetických ztrát Doporučení varianty řešení projektu, jeho formulace a časový harmonogram Stanovení předpokládané výše dotace z OPŽP Závěr Použité informační zdroje Zkratky Přílohy Strana 5

6 Manažerské shrnutí Studie proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v se zabývala problémem zhoršené kvality ovzduší, který je obyvateli města dlouhodobě identifikován. V této obci není k dispozici plynovodní síť ani žádný centralizovaný systém dodávek tepla. Všechny objekty jsou zde vytápěny převážně spalováním pevných paliv v lokálních zdrojích. V kombinaci s umístěním obce (hluboké údolí řeky Sázavy) má tato situace za důsledek vysokou úroveň znečištění ovzduší v topné sezóně. Stejně jako v jiných případech, ani zde není toto znečištění podchyceno ve výsledcích sledování úrovně znečištění ovzduší na národní a regionální úrovni. Územím obce neprochází žádná významná dopravní komunikace a zdrojem zvýšené úrovně znečištění ovzduší jsou tedy zejména malé stacionární spalovací zdroje znečišťování ovzduší. Studie proveditelnosti prokázala, že existuje několik teoretických variant řešení popsaného problému. Jednotlivé varianty, případně podvarianty, se významně liší v investičních nákladech, provozních nákladech i v environmentálních přínosech. Varianty se liší i z pohledu možnosti žádat o dotaci z OPŽP. Diskutovány byly tyto varianty: Zachování stávající situace Obnova stávajících lokální zdrojů na pevná paliva Výstavba nového systému centralizovaného zásobování teplem o Výstavba zdroje pro CZT spalujícího lehký topný olej a rozvodů tepla o Výstavba zdroje pro CZT spalujícího biomasu a rozvodů tepla Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení energetických ztrát Jako důležitá hlediska byla brána: výše investičních nákladů, výsledná cena tepla pro konečné odběratele, environmentální dopady, snížení energetických potřeb a využití obnovitelných zdrojů energie. Na základě hodnocení vychází (ze všech klíčových hledisek) jako nejvýhodnější varianta Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení energetických ztrát. Při této variantě, která vyžaduje přijatelné investiční náklady (cca 23,8 mil. Kč bez DPH), vychází přijatelná cena tepla pro koncové odběratele. Tato varianta navíc poskytuje velmi slušné environmentální efekty. Tato varianta navíc, jako jediná, umožňuje řešit komplexně a v rámci jednoho projektu (a jedné žádosti o dotaci z OPŽP) s plynofikací pořízení plynových kotlů a současné snížení energetických ztrát v objektech městyse. Paralelně si mohou i provozovatelé komerčních objektů požádat o dotaci na pořízení plynových kotlů a současné snížení energetických ztrát ve svých objektech. Na tomto konkrétním projektu byl také posouzen vztah konceptu energeticky soběstačné obce a zlepšení kvality ovzduší. Strana 6

7 1. Identifikace zadavatele a zpracovatele Název zakázky Studie proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v Zadavatel Kontaktní osoba starosta Zpracovatel Kontaktní osoba Strana 7

8 2. Základní informace o projektu Název projektu: Zlepšení kvality ovzduší v Název obce, kód obce, statut obce: Název kraje: Středočeský kraj Název a kód místně příslušného stavebního úřadu: Stavební úřad - Městský úřad Zruč nad Sázavou, Počet obyvatel obce, rozloha katastrálního území obce: x obyvatel Všeobecné informace o řešené lokalitě: Obec se nachází na březích řeky Sázavy v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji poblíž dálnice D1 (exit 49). Obec má v současnosti více než 300 objektů. Obec je v letních měsících vyhledávána turisty, a proto nabízí možnosti ubytování a stravování (hotely, restaurace, kempy) a celou řadu sportovních aktivit (půjčovna lodí, cyklostezky, hřiště, sportovní lezení, turistika). Obec je vybavena standardními službami, včetně školy, pošty, obchodů, zastávek veřejných dopravních prostředků, nachází se zde sportovní areál a sokolovna. Obrázek č. 1 Poloha obce XXX v kontextu území Středočeského kraje Strana 8

9 3. Analýza stávající situace 3.1 Rámcové hodnocení úrovně znečištění ovzduší v obci Z pohledu celostátního hodnocení úrovně znečištění ovzduší nepatří obec XXX mezi zatížené lokality. V uplynulých třech letech nebyla na území obce vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ani v jednom kalendářním roce. Na území obce dochází opakovaně k překračování cílového imisního limitu pro troposférický ozon. Hodnocení úrovně znečištění ovzduší v obci (přehled překračování imisních a cílových imisních limitů na území obce v letech 2005 až 2007, rozloha území je uváděna v procentech katastrálního území obce) je uvedeno v tabulce č. 1 Tab. č. 1 - Hodnocení úrovně znečištění v obci z pohledu národního monitoringu OZKO znečišťující látky rozloha území OZKO [%] překročení CIL znečišťující látky rozloha území [%] rok 2005 ne - - ano troposférický ozon 100 rok 2006 ne - - ano troposférický ozon 100 rok 2007 ne - - ano troposférický ozon 100 Zdroj: Věstníky MŽP Územím obce neprochází žádná významná dopravní komunikace a zdrojem zvýšené úrovně znečištění ovzduší jsou zejména stacionární spalovací zdroje znečišťování ovzduší. V obci není k dispozici plynovodní síť ani žádný centralizovaný systém dodávek tepla. Všechny objekty jsou zde vytápěny převážně spalováním pevných paliv v lokálních zdrojích. V kombinaci s umístěním obce (hluboké údolí řeky Sázavy) má tato situace za důsledek vysokou úroveň znečištění ovzduší v topné sezóně. Stejně jako v jiných případech, ani zde není toto znečištění podchyceno ve výsledcích sledování úrovně znečištění ovzduší na národní a regionální úrovni. 3.2 Rámcové hodnocení spotřeby energie a emisní bilance na území obce Největšími individuálními odběrateli tepelné energie v řešeném území obce jsou LENKA KÁCOV, s.r.o., viz obrázek č. 2 Objekt zámku a objekty s ním související, viz obrázek č. 3 Pivovar Hubertus, a. s., viz obrázek č. 3 Kácovka - Ovocný lihovar s.r.o., viz obrázek č. 4 Objekty Základní školy a Mateřské školy, viz obrázek č. 5 Objekt T. J. Sokol 2 objekty hotelů (Hotel Na Náměstí a Sporthotel) Strana 9

10 Obr. č. 2 Provozovna LENKA KÁCOV, s.r.o. Obr. č. 3 Objekt zámku a provozovna Pivovar Hubertus, a. s. Strana 10

11 Obr. č. 4 Provozovna Kácovka - Ovocný lihovar s.r.o. Obr. č. 5 Objekty Základní školy a Mateřské školy Strana 11

12 Objekty provozovny LENKA KÁCOV, s.r.o. jsou vytápěny středním stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší (jmenovitý tepelný výkon v rozmezí 0,2 MW až 5 MW) umístěným přímo v areálu provozovny (viz obrázek č. 6). V kotelně je spalována biomasa - zbytky ze zpracování technických plodin. Kotelna není v provozu kontinuálně, protože výroba neprobíhá po celý rok. Objekty Základní školy a Mateřské školy jsou vytápěny také středním spalovacím zdrojem znečišťování ovzduší umístěným v objektu školy. V kotli je spalováno hnědé uhlí. Instalované výkony těchto dvou středních zdrojů znečišťování ovzduší, množství vyrobené energie a množství vypuštěných emisí v roce 2006 je uvedeno v tabulce č. 2. Tab. č. 2 Přehled středních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší v obci Střední spalovací zdroje inst. výkon [MW] teplo [GJ] TZL [t/rok] SO 2 [t/rok] NOx [t/rok] CO [t/rok] VOC [t/rok] palivo LENKA KÁCOV, s.r.o. 3, ,12 0,12 2,70 3,18 0,19 biomasa Základní škola a Mateřská škola Zdroj: REZZO 0, ,40 0,4 0,17 2,61 0,52 hnědé uhlí tříděné Výroba tepla u ostatních významných odběratelů je řešena pomocí lokálních spalovacích zdrojů. Objekt zámku a objekty s ním související jsou vytápěny kamny umístěnými v jednotlivých místnostech. Pivovar Hubertus Kácov, a. s. využíval pro výrobu tepelné energie a technologické páry elektrický kotel. V současné době je v objektu pivovaru instalován nový kotel na lehký topný olej. Objekty obecního úřadu jsou vytápěny akumulačními kamny. Objekt T. J. Sokol prošel rekonstrukcí obvodového pláště, včetně výměny oken a rekonstrukcí otopné soustavy. V současné době je k instalaci připraven nový kotel na pevná paliva. Na území obce nejsou žádné velké spalovací zdroje znečišťování ovzduší (jmenovitý tepelný výkon nad 5 MW). Celková spotřeba tepelné energie v objektech na území obce (s výjimkou průmyslového areálu LENKA KÁCOV, s.r.o., který není využíván) je odhadnuta na GJ. Ze všech malých spalovacích zdrojů umístěných na území obce bylo odhadem emitováno v roce 2004 množství znečišťujících látek uvedené v tabulce č. 3. Tento odhad je zatížen neznalostí bilance využívaných paliv, neboť ta není k dispozici. Na základě místního šetření se zdá, že naprostá většina objektů s výjimkou zmíněného pivovaru a objektu obecního úřadu je vytápěna pevnými palivy, přičemž poměr uhlí a dřeva může být srovnatelný. Z této presumpce vychází emisní odhad. Pro odhad emisí byly použity emisní faktory využívané pro celonárodní emisní bilanci (výpočet emisí REZZO 3). Strana 12

13 Tab. č. 3 Odhad množství emisí vypuštěných z malých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší v obci Emise celkem (t/rok) Emise celkem (kg/rok) SO 2 NOx CO VOC PM 2,5 CO 2 benzo(a)pyren 7,8 3,3 22,2 4,8 3, Rámcové hodnocení zdravotních rizik na území obce Při spalování pevných fosilních paliv a biomasy (zejména dřeva) se do vnějšího ovzduší dostává řada nebezpečných a zdraví škodlivých látek. Za nejvýznamnější z hlediska vlivů na lidské zdraví jsou považovány jemné částice (tzv. PM 2,5 ). Tyto částice vzniklé spalováním paliv obsahují polycyklické aromatické uhlovodíky (např. benzo(a)pyren) a kondenzované páry různých těžkých kovů (např. arsen, kadmium). Tyto látky mají často mutagenní a rakovinotvorný účinek, mají vliv na zvyšování celkové nemocnosti i úmrtnosti, na onemocnění srdce a cév, zvyšují dýchací obtíže (zejména u citlivých skupin obyvatelstva) a podílejí se na zkrácení celkové délky života. 4. Stručný popis projektu Cílem projektu je snížení úrovně znečištění ovzduší (zlepšení kvality ovzduší) v obci. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictví snížení příspěvku spalování pevných paliv k úrovni znečištění ovzduší. Tento výstup je možné realizovat v různých variantách řešení uvedených v kapitole 5. S ohledem na to, že spalování pevných paliv je jediným opravdu významným zdrojem znečištění v řešeném území, je zřejmé, že realizace projektu bude mít velmi těsnou vazbu na splnění cíle projektu. Území, na kterém bude projekt realizován, se bude lišit podle jednotlivých variant a bude ovlivněno zejména měrnou finanční náročností (poměrem ceny a dosahovaného efektu - zlepšení kvality ovzduší) a celkovou finančních náročností investice. Nositelem projektu může být zejména obec xxx nebo libovolná právnická osoba (po dohodě s obcí xxx), v závislosti na volbě varianty řešení projektu. 5. Formulace a popis možných variant projektu V následujících kapitolách jsou diskutovány jednotlivé varianty řešení projektu se zaměřením na popis technických a technologických aspektů variant řešení projektu, výhody a nevýhody jednotlivých variant a jejich podvariant, možná technická rizika související se stavební činností, předpokládaná životnost investic, údaje o nezbytné údržbě a souvisejících provozních činnostech, nákladnosti oprav a souvisejících materiálových tocích. V neposlední řadě bude hodnocen ekonomický aspekt jednotlivých variant projektu. Klíčovými hledisky budou investiční náročnost variant (z důvodu nezbytnosti financování či spolufinancování v případě podávání žádosti o dotaci ze strany investora) a cena energie Strana 13

14 pro konečné odběratele (riziko zejména ve vztahu k odběrům v domácnostech). Aspekt konečné ceny je klíčový nejen z pohledu cenové dostupnosti energie, ale tím i z pohledu výsledných efektů projektu na životní prostředí (nevyužívané rozvody tepla či plynu kvalitu ovzduší nezlepší). 5.1 Zachování stávající situace Tato varianta (jedná se o "tzv. scénář bez projektu") by znamenala zachování stávajícího stavu a nulovou intervenci. Situace by se zlepšovala pouze postupnou obměnou kotlů umístěných v jednotlivých objektech. Naopak by mohlo dojít ke zhoršení situace v případě, že by v objektech, které jsou dnes vytápěny pomocí elektrické energie, byly instalovány kotle na pevná paliva, např. z důvodu nárůstu ceny elektrické energie a ekonomické neudržitelnosti tohoto řešení. Tato varianta je nepřípustná s ohledem na zdravotní rizika, která plynou ze znečištění ovzduší a která jsou blíže popsána v kapitole Obnova stávajících lokální zdrojů na pevná paliva Základní popis varianty, včetně technického a technologického řešení Druhou variantou řešení projektu je tzv. "minimální varianta". V tomto případě je tato varianta představována řízenou náhradou jednotlivých kotlů umístěných v objektech na území města. Řízenou v tom smyslu, že obec by vytvořila jeden společný projekt, který by řešil kompletně celé území a jehož obsahem by bylo to, že by obec z vlastních prostředků financovala (nebo spolufinancovala) prostřednictvím grantů obměnu jednotlivých kotlů. Částečně by bylo možné využít i prostředků z národního programu Státního fondu životního prostředí České republiky, ale tato možnost je významně omezena a finanční tíže by byla především na obci. V příloze č. 1 je uveden přehled environmentálně šetrných kotlů různých výrobců, které by bylo možné instalovat do domácností, včetně jejich podrobných technických specifikací a jejich cen a cen jejich příslušenství. Tato příloha mimo jiné čerpá z projektu TA OPŽP Studie zaměřená na environmentální dopady stacionárních spalovacích zdrojů a stanovení jejich technických a emisních parametrů, řešeného společností SEVEn, o.p.s. V této variantě se počítá s tím, že dojde k navýšením spalování biomasy z poloviny objektů na dvě třetiny objektů Odhad investičních a provozních nákladů Cena nového kotle schopného plnit alespoň limity pro emisní třídu 3 podle ČSN EN-303 se v roce 2007 pohybovala od do Kč v závislosti na jeho technické úrovni. Zplyňovací kotle na dřevo nebo uhlí je možné pořídit za cenu okolo Kč, automatické univerzální kotle na spalování hnědého uhlí a dřeva je možné pořídit za cenu průměrně Kč a automatické peletové kotle za cenu cca Kč. Uvedené ceny představují pouze náklady na pořízení zařízení-kotle, nezahrnují v sobě náklady související s instalací zařízení, např. s případnými stavebními úpravami, úpravami na systému vytápění, atd. Tyto náklady se mohou pohybovat až ve výši několika desítek tisíc Kč. Strana 14

15 Z těchto jednotkových cen se pak odvíjí investiční náklady této varianty, které se budou pohybovat v rozmezí od 10 mil. Kč do 22 mil. Kč na pořízení kotlů plus náklady na jejich instalaci. Lze předpokládat, že by bylo možné získat, v případě pořízení takovéhoto množství kotlů, množstevní slevu od jejich výrobce. Provozní náklady (nad rámec stávajících) by u této varianty byly poměrně příznivé, různily by se podle volby typu kotle a pohybovaly by se často pouze v řádu stovek Kč u jednotlivých kotlů na pravidelné revize těchto kotlů, které nejsou vyžadovány legislativou, ale je vhodné je minimálně jednou za kalendářní rok provádět s cílem dosáhnout optimální a environmentálně šetrný provoz kotle. Ve zplyňovacích kotlích je možné spalovat standardní palivové dřevo (jaké je běžně spalováno v obci i dnes), v automatických univerzálních kotlích je možné spalovat hnědý ořech, jehož cena se pohybuje okolo 2.400,- Kč/t včetně DPH a často i včetně dopravy. Jedinou výjimkou z výše uvedeného tvrzení o zanedbatelném zvýšení provozních nákladů by byly kotle na dřevní pelety, jejichž cena se pohybuje okolo 4.000,-Kč/t s DPH bez dopravy, která je účtována zvlášť. Přehled orientačních cen pelet je uveden v příloze č Kvalitativní a kvantitativní odhad environmentálních přínosů Tato varianta má z pohledu životního prostředí obtížně kvantifikovatelné efekty, neboť ty budou zásadně ovlivněny konečnou skladbou pořizovaných kotlů. Je nicméně zřejmé, že dojde k významnému zlepšení kvality ovzduší a to jak objektivnímu tak subjektivnímu, neboť dojde, mimo jiné, i k omezení "kouřivosti" kotlů jako optického projevu emise znečišťujících látek. Realizací této varianty by došlo ke snížení emisí (a současně ke snížení úrovně znečištění ovzduší) u tuhých znečišťujících látek (TZL), snížení by se však tolik nepromítlo v jemné frakci částic PM 2,5, u oxidů dusíku (NOx), oxidu siřičitého (SO 2 ) v závislosti na tom, jak by se měnila skladba paliv ve prospěch biomasy, oxidu uhelnatého (CO) a těkavých organických látek (VOC). Konkrétné přínosy v oblasti emisí nelze odhadnout bez znalosti volených kotlů a paliv. Orientačně, při předpokladu, že dojde k dvoutřetinovému spalování biomasy, by emisní bilance z malých spalovacích zdrojů mohla vypadat tak, jak je uvedeno v tabulce č. 4. Tab. č. 4: Emisní odhad při pořízení nových lokálních kotlů Emise celkem (t/rok) Emise celkem (kg/rok) SO 2 NOx CO VOC PM 2,5 CO 2 benzo(a)pyren 5,6 3,5 15,2 3,6 4, ,3 Je možné s jistotou konstatovat, že tato varianta je z pohledu ochrany ovzduší ta nejméně výhodná. I když v omezeném množství, tak budou do ovzduší dále vnášeny nebezpečné látky vznikající spalováním pevných paliv a to v relativně nízké výšce nad zemí a přímo v místech, kde tyto látky přestavují největší riziko (kde se pohybují obyvatelé). Navíc ve zdravotně problematické frakci částic, tzn. frakci jemných částic, a polycyklických Strana 15

16 aromatických uhlovodíků by mohlo dojít, vlivem nárůstu podílu spalování biomasy, ke zvýšení jejich emisí a tím zvýšení úrovně znečištění Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce pro zajištění provozu a údržby, včetně vypořádání pozemkových vztahů v místě realizace projektu je pro tuto variantu nejjednodušší. Nové kotle by byly instalovány, v naprosté většině případů, na místě stávajících, to znamená, v naprosté většině případů, na pozemcích a v objektech vlastníka nemovitosti. V případě pořizování zplyňovacích kotlů nebo automatických univerzálních kotlů nemusí docházet ke změně palivové základy a tento problém by nebylo nutné řešit. V případě, že by však byly pořizovány peletové kotle, bylo by nezbytné, aby obec dopředu uvážila, zda by toto palivo bylo v dostatečném množství a za rozumnou cenu pro obyvatele obce dostupné Externí přínosy Jako hlavní externí přínosy této varianty lze uvést následující: příklad dobré praxe v instalaci nízkoemisních kotlů jako řešení v lokalitách bez dostupnosti jiného environmentálně šetrnějšího způsobu vytápění (síťově vázaných energií) podpora podnikání - výroby environmentálně šetrných kotlů a současně výroby a dodávek biomasy Sumární přehled hlavních výhod a nevýhod Tato varianta má tyto zásadní výhody: technická realizace projektu v této variantě je velmi jednoduchá, administrativní náročnost nízká a je ji možné realizovat v krátkém čase Tato varianta má tyto zásadní nevýhody: projekt není možné řešit podáním komplexní žádosti o dotaci (to znamená vytvořit žádost o dotaci na všechny kotle společně) a všechny (naprostá většina) investiční náklady by byly pravděpodobně k tíži obce ačkoliv by bylo vhodné před pořízením nových kotlů realizovat na jednotlivých objektech energetické úspory (zateplení, výměna oken), je velmi pravděpodobné, že by k tomu nedošlo vůbec nebo ve velmi omezeném počtu případů Strana 16

17 5.3 Výstavba nového systému centralizovaného zásobování teplem Jako další varianta řešení projektu přichází v úvahu výstavba nového zdroje pro centralizované zásobování teplem a výstavba rozvodů tepla do jednotlivých objektů. Tato varianta je dále dělena, s ohledem na palivovou základnu, na dvě podvarianty: nový spalovací zdroj pro CZT na spalování lehkého topného oleje nový spalovací zdroj pro CZT na spalování biomasy V rámci obou dvou variant pak existuje celá řada modifikací, např. ohledně umístění nové kotelny. Pro obě varianty se nabízí možnost umístění nového kotle do areálu provozovny LENKA KÁCOV, s.r.o., kde je již stávající kotelna a tedy i potřebná infrastruktura. Tento areál by bylo možné (jako celek) odkoupit od stávajícího majitele. Tato investice by šla částečně, do výše 10 % celkových způsobilých přímých realizačních výdajů projektu, zahrnout do žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Fotografie objektu stávající kotelny je uvedena jako obrázek č. 6. Umístění objektu kotelny v rámci řešeného území je pak patrné na obrázku č. 7, kde je označeno červenou šipkou. Obr. č. 6 Stávající objekt kotelny LENKA KÁCOV, s.r.o. Umístění této kotelny i stávající infrastruktura jsou velmi příhodné. Z pohledu ochrany ovzduší je důležité, že stávající komín je nad úrovní údolí, ve kterém leží obec a zcela mimo jehí centrum (viz fotografie na titulní straně). Znečišťující látky vnášené do ovzduší by se tak mohly dobře rozptylovat a navíc mimo obydlenou oblast. V těsné blízkosti kotelny je vedena železniční přípojka, kterou by bylo možné přivést až Strana 17

18 do potřebné vzdálenosti od objektu kotelny a zásobovat tak kotelnu biomasou i z větších vzdáleností pomocí železnice. V areálu okolo kotelny je navíc dostatečný prostor pro skladování biomasy. Z areálu kotelny by pak mohly být vedeny rozvody směrem do centra městyse s tím, že říční koryto Sázavy by bylo možné překonat v místě bývalého brodu. Na obrázku č. 7 je toto místo označeno modrou šipkou. U jednotlivých podvariant jsou také diskutována alternativní umístění, v případě, že by bylo nutné stavět novou kotelnu. Další modifikací těchto dvou variant je rozsah zavedení rozvodů tepla, se kterým budou pochopitelně provázány investiční náklady na projekt. I tento problém je dále diskutován u jednotlivých podvariant. Obr. č. 7 Umístění objektu stávající kotelny LENKA KÁCOV, s.r.o Výstavba zdroje pro CZT spalujícího lehký topný olej a rozvodů tepla Základní popis podvarianty, včetně technického a technologického řešení Tato podvarianta zahrnuje výstavbu nového zdroje pro centrální zásobování teplem a rozvedení rozvodů do cca 245 rodinných domů, objektu zámku, objektů základních škol i mateřské školy, obecního úřadu, pošty a hotelu na náměstí. Celková délka rozvodů v této podvariantě je cca 3,5 km. Nezbytný instalovaný tepelný výkon kotelny je 3,2 MW (střední Strana 18

19 spalovací zdroj tvořen více stacionárními zdroji - kotli). Uvažovaný objem odebíraného tepla je necelých GJ. S ohledem na zanedbatelné emise znečišťujících látek a minimální prostorové potřeby kotelny je u této podvarianty zvažováno umístění kotelny v samotném centru města, např. v hospodářských objektech Zámku Kácov. Tím odpadnou náklady na umístění rozvodů na dně koryta řeky, na druhou stranu nebudou zásobovány teplem objekty na pravém břehu řeky Sázavy. U této podvarianty není možné v současné době žádat o podporu z OPŽP, neboť zde nejsou přijatelné projekty na podporu spalovacích zdrojů na spalování lehkého topného oleje se jmenovitým tepelným výkonem do 5 MW. V dalších částech studie proveditelnosti je však předpokládáno, že to v budoucnu bude možné (což je reálné). V příloze č. 3 jsou uvedeny základní technické parametry a popis kotlů na spalování LTO Odhad investičních a provozních nákladů Investiční náklady této podvarianty se budou pohybovat okolo Kč bez DPH, to je Kč s DPH. V této částce nejsou zahrnuty investiční náklady na projektovou přípravu ani náklady na zakoupení stávající infrastruktury. Pokud by žadatelem o dotaci byla obec, míra dotace odhadovaná za použití modelu pro finanční analýzu pro projekty v OPŽP je Kč včetně DPH, což představuje 65 % odhadovaných investičních nákladů. Při uvedené cenové úvaze pak vychází cena tepla ve výši 630 Kč za GJ bez DPH, to je cca 662 Kč včetně DPH. Tato cena zohledňuje udržitelnost projektu, což je jeden z parametrů, který zohledňuje model finanční analýzy využívaný pro projekty v OPŽP. Takto vysoké investiční náklady (požadavek na spolufinancování z vlastních zdrojů je více než 25 mil. Kč) a vysoké ceny tepla, které by pro většinu obyvatel obce s největší pravděpodobností nebyly přijatelné, realizaci této podvarianty prakticky znemožňují. V případě, že by žadatelem byl jiný subjekt, např. soukromá společnost, která by systém CZT provozovala, míra dotace by byla pouze 40 % z investičních nákladů. Cena tepla by však mohla být výrazně nižší a zohledňovat cenovou dostupnost pro obyvatele města Kvalitativní a kvantitativní odhad environmentálních přínosů Přesná kvantifikace environmentálních přínosů nebyla provedena s ohledem na to, že tato varianta je nereálná. Je zřejmé, že by však došlo k objektivnímu i subjektivnímu zlepšení kvality ovzduší. Došlo by zejména ke snížení úrovně znečištění ovzduší částicemi PM 10 a PM 2,5, oxidem siřičitým a oxidem uhelnatým Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce S ohledem na to, že v případě podávání žádosti o dotaci do OPŽP u této podvarianty jsou oba dva subjekty (obec i soukromý provozovatel) přijatelným příjemcem podpory, jsou z tohoto pohledu obě varianty možné. Strana 19

20 V případě, že by žadatelem o dotaci byla obec, pak by provozovatele systému CZT mohla vybrat ve výběrovém řízení a výše dotace by tak byla stanovena finanční analýzou (viz míra dotace uvedená v kapitole ), nebo by provozovatele systému CZT mohla obec vybrat přímo a pak by se podpora poskytla podle pravidel pro veřejnou podporu (viz míra dotace uvedená v kapitole ). Rozvody tepla budou vedeny přes pozemky, které jsou v majetku celé řady subjektů, jejich konkrétní umístění bude vyplývat z projektové dokumentace Externí přínosy Externími přínosy této varianty řešení je významné snížení zdravotní zátěže obyvatel obce, která plyne ze stávající úrovně znečištění ovzduší a dále posílení zaměstnanosti vytvořením 2-3 pracovních míst pro obsluhu kotelny. Dalším pozitivním efektem je fakt, že přítomnost infrastruktury v podobě centrálního zásobování teplem zvyšuje hodnotu nemovitostí a zvyšuje atraktivitu lokality pro příchod dalších podnikatelských aktivit Sumární přehled hlavních výhod a nevýhod Tato varianta má tyto zásadní výhody: z pohledu životního prostředí je tato varianta nejvýhodnější případným žadatelem o dotaci z OPŽP nemusí být pouze obec Tato varianta má tyto zásadní nevýhody: výsledná cena tepelné energie by byla s největší pravděpodobností pro naprostou většinu obyvatel obce nepřijatelně vysoká investiční náklady by byly s největší pravděpodobností mimo možnosti obce xxx pro jednoho z významných odběratelů energie Pivovar Hubertus, a.s. je jakákoliv varianta závislosti na energetických dodávkách z CZT v obci nepřijatelná (je pro něj přijatelná pouze varianta přímého odběru zemního plynu) v současné době není možné podat žádost o dotaci v OPŽP na projekt v této podobě Strana 20

21 5.3.2 Výstavba zdroje pro CZT spalujícího biomasu a rozvodů tepla Základní popis podvarianty, včetně technického a technologického řešení Primárně je uvažováno využití stávající infrastruktury (kotelny) Lenky Kácov, s.r.o., neboť toto řešení představuje nejnižší investiční náklady při současném zásobování teplem objektů na pravém i levém břehu Sázavy. U této podvarianty, zahrnující výstavbu nového zdroje pro spalování biomasy, navíc není možné zvažovat umístění kotelny blíže k centru města a to s ohledem na emise znečišťujících látek z biomasové kotelny a s ohledem na nezbytnost zásobovat kotelnu palivem - biomasou. Pokud by rozvody tepla měly být rozvedeny tak, aby pokryly většinu objektů v obci (jako je tomu u předchozí varianty), byly by investiční náklady příliš vysoké (i při využití stávající infrastruktury). Investiční náklady by se u také varianty pohybovaly okolo 76 mil. Kč bez DPH, což je přes 90 mil. Kč včetně DPH (uvažovány jsou opět pouze přímé stavební náklady na kotelnu a rozvody). Z tohoto důvodu je u této podvarianty uvažován zmenšený okruh objektů, které by byly zásobovány tepelnou energií. Tato podvarianta zahrnuje zásobování teplem pouze ve středu městyse, to je cca 50 rodinných domů, objekt zámku, základních škol a mateřské školy, obecního úřadu, pošty a hotelu na náměstí. Celková délka rozvodů by pak byla přibližně 2 km. Nezbytný instalovaný tepelný výkon kotelny je 750 kw (střední spalovací zdroj). Uvažovaný odběr tepelné energie je GJ. V příloze č. 4 jsou uvedeny základní technické parametry a popis kotlů na spalování biomasu Odhad investičních a provozních nákladů Investiční náklady této podvarianty se budou pohybovat okolo Kč bez DPH, to je Kč s DPH. V této částce nejsou zahrnuty investiční náklady na projektovou přípravu ani náklady na zakoupení stávající infrastruktury. Jako žadatel o dotaci může být pouze obec. Míra dotace odhadovaná za použití modelu pro finanční analýzu pro projekty v OPŽP je Kč včetně DPH, což představuje 67 % odhadovaných investičních nákladů. Při uvedené cenové úvaze pak vychází cena tepla ve výši 550 Kč za GJ bez DPH, to je cca 578 Kč včetně DPH. Tato cena zohledňuje udržitelnost projektu, což je jeden z parametrů, který zohledňuje model finanční analýzy využívaný pro projekty v OPŽP. Pro model bylo kalkulováno s biomasou (palivem) ve formě dřevního odpadu v ceně cca 200 Kč/vyrobený GJ. Palivo by mohlo být dodáváno z dřevozpracujícího závodu, který je na hranici městyse, viz lokalita B na obrázku č. 8. Požadavek na spolufinancování z vlastních zdrojů je u této podvarianty cca 10,5 mil. Kč. Cena tepla, již v prvních odhadech na poměrně vysoké úrovni, by pro většinu obyvatel obce s největší pravděpodobností nebyla přijatelná, zejména pokud by došlo k jejímu dalšímu zvýšení. Do investičních nákladů nejsou zahrnuty náklady na železniční přípojku ke kotelně, jejíž Strana 21

22 zřízení by bylo optimální z důvodu možnosti zásobování biomasou v případě jejího nedostatku v těsném okolí obce Kvalitativní a kvantitativní odhad environmentálních přínosů Přesná kvantifikace environmentálních přínosů nebyla provedena s ohledem na to, že tato varianta je nereálná. Je zřejmé, že by však došlo k objektivnímu i subjektivnímu zlepšení kvality ovzduší. Došlo by zejména ke snížení úrovně znečištění ovzduší tuhými částicemi (zejména ve frakci hrubých částic) a oxidem siřičitým Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce pro zajištění provozu a údržby má menší počet stupňů volnosti, než předchozí podvarianta a přichází v úvahu pouze to, že město odkoupí od stávajícího vlastníka areál provozovny včetně kotelny nebo se najde jiné vhodné umístění mimo centrum městyse (což bude velmi obtížné). Přijatelným příjemcem podpory z OPŽP je v tomto případě pouze obec. Na základě diskuse se stávajícím vlastníkem kotelny je majitel kotelny připraven jednat s obcí o prodeji celého areálu. Pak by byla splněna podmínka, že předmět poskytnuté dotace (kotelna) i související pozemky je v přímém vlastnictví žadatele o dotaci. Pokud by nedošlo k dohodě o prodeji ani k uzavření smlouvy o dlouhodobém pronájmu, musela by se hledat jiná vhodná lokalita. Výběr lokality pro umístění kotelny spalující biomasu je velmi limitován s ohledem na zátěž okolí vyplývající z provozu tohoto zdroje a nutnosti zásobování palivem. To vyžaduje blízkost železniční tratě nebo blízkost hlavního silničního tahu, který neprochází obytnou zástavbou. Na obrázku č. 8 jsou vyznačeny tři možné lokality umístění kotelny, které tyto požadavky splňují. stávající kotelna v areálu LENKA KÁCOV, s.r.o. - Lok. A areál společnosti Stavex CZ s.r.o., Pila Kácov - Lok. B v lokalitě křižovatky pozemní komunikace č. 125 (přivaděč od dálnice D1) a místní komunikace vedoucí do centra města - Lok. C Vzdálenost centra města (náměstí) od lokality A je cca 500 m, od lokality B cca 1,4 km a od lokality C cca 1 km. Lokalita A je jednoznačně nejvhodnější s ohledem na vzdálenost a tedy nezbytnou délku rozvodů. Rozvody tepla budou v každém případě vedeny přes pozemky, které jsou v majetku celé řady subjektů, včetně pozemků, které jsou v majetku České republiky (koryto řeky Sázavy), v případě lokality A a lokality B. Strana 22

23 Obr. č. 8 Umístění potencionálních lokalit pro novou kotelnu s kotlem na biomasu Externí přínosy Externími přínosy této varianty řešení je snížení zdravotní zátěže obyvatel obce, která plyne ze stávající úrovně znečištění ovzduší a dále posílení zaměstnanosti u dodavatelů biomasy pro kotelnu a vytvoření cca 3 pracovních míst obsluhy kotelny. Dalším pozitivním efektem je fakt, že přítomnost infrastruktury v podobě centrálního zásobování teplem zvyšuje hodnotu nemovitostí a zvyšuje atraktivitu lokality pro příchod dalších podnikatelských aktivit Sumární přehled hlavních výhod a nevýhod Tato varianta má tyto zásadní výhody: z pohledu ochrany klimatu a energetické soběstačnosti je tato varianta nejvýhodnější cena tepla může být korigována/udržena dlouhodoběji na přijatelné úrovni v případě získání dostatečného množství biomasy za nízkou cenu Tato varianta má tyto zásadní nevýhody: případným žadatelem o dotaci z OPŽP může být pouze obec umístění kotelny je velmi limitováno a nejvhodnější umístění (stávající kotelna), by musela být předmětem koupě Strana 23

24 je potřebné zajistit dostatečné množství biomasy a její dopravu po železnici, tzn. v rámci projektu dořešit přípojku ke stávající železniční trati pro jednoho z významných odběratelů energie Pivovar Hubertus, a.s. je jakákoliv varianta závislosti na energetických dodávkách z CZT v obci nepřijatelná (je pro něj přijatelná pouze varianta přímého odběru zemního plynu) 5.4 Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení energetických ztrát Základní popis varianty, včetně technického a technologického řešení Předmětem této varianty řešení je přivedení středotlakého plynovodu, který by byl přiveden ze vzdálenosti km (podle konkrétní trasy) ze Zruče nad Sázavou. Jednalo by se o rozšíření stávajícího středotlakého plynovodu. Dále by na území obce mohly být připojeny prakticky všechny objekty na pravém i levém břehu řeky v rozsahu cca 250 rodinných domů, objektu zámku, objektů dvou základních škol a mateřské školy, obecního úřadu, pošty a hotelu. Všechny objekty, mimo domácností, by zároveň mohly být, s přispěním dotace z OPŽP, zatepleny a vybaveny lokálním zdrojem na spalování zemního plynu. U objektů v majetku městyse by navíc tyto objekty mohly být současně předmětem žádosti o dotaci (v rámci jedné žádosti). Tato varianta by umožnila, na rozdíl od varianty zahrnující zdroj pro CZT a rozvody tepla, prakticky všem objektům na území obce využívání ušlechtilých paliv pro vytápění a vaření. Mezi obyvateli a provozovateli na území obce byl uskutečněn průzkum veřejného mínění ve věci plynofikace na jaře Na základě odpovědí respondentů, to je domácností a podnikatelů na území obce, lze konstatovat, že prakticky všichni podnikatelé, kteří odpověděli na dotazník, mají zájem o plynofikaci. U domácností je zájem o připojení k zemnímu plynu ve výši cca 75 % Odhad investičních a provozních nákladů Investiční náklady na projekt (včetně přípojek) a v této variantě se pohybují ve výši cca Kč bez DPH, to je Kč včetně DPH na přivedení středotlakého plynovodu a jednotlivé přípojky. Dále by se k těmto nákladům mohly připočítat náklady na pořízení nových plynových kotlů v objektech, což by představovalo cca 7,5 mil. Kč včetně DPH (rozloženo k jednotlivým objektům a při uvažování kvalitnějších nízkoemisních kotlů) a případně náklady na snížení energetických ztrát na veřejných a komerčních objektech. Předpokládaná míra dotace je cca 56 %, což představuje nároky na spolufinancování ve výši cca 12,5 mil. Kč. Více podrobností je uvedeno v kapitole 7. Provozní náklady jsou z pohledu obce a dalších provozovatelů kotlů závislé na ceně zemního plynu. Cena zemního plynu je v současné době tvořena platbou za kwh, v případě obce xxx (Středočeského kraje) pravděpodobně 1,05329 Kč/kWh bez DPH a dále stálou měsíční platbou cca 184,55 Kč bez DPH. Druhá (měsíční) sazba je závislá na velikosti odběru množství odebraného zemního plynu za rok. Ceny včetně DPH pak jsou 1,25342 Strana 24

25 Kč/kWh a 219,61 Kč za měsíc. Celková ceny za zemní plyn pro vytápění (a případně vaření) je závislá na spotřebě energie v každém konkrétním objektu. V příloze č. 5 je uveden orientační přehled cen zemního plynu pro kategorie maloodběratel a domácnost dodavatele zemního plynu Středočeská plynárenská Kvalitativní a kvantitativní odhad environmentálních přínosů Tato varianta by představovala (při připojení všech objektů) významné snížení emisí PM 10 a PM 2,5, SO 2, NOx, CO a VOC. Konkrétní odhad výše emisí je uvedena v tabulce č. 5. Při vyhodnocení je předpokládáno, že 80 % objektů bude vytápěno zemním plynem a ostatní objekty budou vytápěny dřevem. Tab. č. 5: Odhad emisí po provedení plynofikace Emise celkem (t/rok) Emise celkem (kg/rok) SO 2 NOx CO VOC PM 2,5 CO 2 benzo(a)pyren 0,3 1,3 0,4 0,2 1, , Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce pro zajištění provozu a údržby je závislé na trase vedení středotlakého plynovodu a na výběrovém řízení na provozovatele tohoto plynovodu. Ani jedno není možné, v tomto okamžiku, předjímat. Zřejmé je, že středotlaký plynovod bude veden přes pozemky, které jsou v majetku celé řady subjektů. Současně by musel být vyřešen problém s přechodem z pravé strany koryta řeky Sázavy na levou stranu. V případě plynovodu je však možné uvažovat o využití konstrukce stávajícího silničního mostu v obci a středotlaký plynovod převést po ní. Mostní konstrukce je uvedena na obrázku č. 9. Strana 25

26 Obr. č. 9 Silniční most v obci Externí přínosy Externími přínosy této varianty řešení je významné snížení zdravotní zátěže obyvatel obce, která plyne ze stávající úrovně znečištění ovzduší. Dalším přínosem je to, že přítomnost infrastruktury v podobě plynovodní sítě zvyšuje hodnotu nemovitostí a zvyšuje atraktivitu pro příchod dalších podnikatelských aktivit Sumární přehled hlavních výhod a nevýhod Tato varianta má tyto zásadní výhody: z pohledu životního prostředí je tato varianta velmi výhodná tato varianta je také velmi výhodná z pohledu energetického součástí komplexního projektu bude snížení energetických ztrát na veřejných objektech a vedle toho je možné i snížen í energetických ztrát na komerčních objektech investiční náklady této varianty jsou v porovnání s ostatními variantami výrazně nižší cena tepla pro koncového uživatele je v této variantě nejnižší obec má slušnou šanci na dotaci z OPŽP pro jednoho z významných odběratelů energie Pivovar Hubertus, a.s. je tato varianta Strana 26

27 jediná přijatelná s ohledem na potřebnou energetickou nezávislost Tato varianta má tyto zásadní nevýhody: tato varianta vyžaduje nezbytnou součinnost ze strany domácností (obecně odběratelů zemního plynu) a vyvolá náklady na pořízení lokálních zdrojů na spalování zemního plynu 6. Doporučení varianty řešení projektu, jeho formulace a časový harmonogram S ohledem na výši investičních nákladů (a schopnost financování/spolufinancování projektu ze strany obce xxx), výši provozních nákladů a přínosy jednotlivých variant doporučujeme k realizaci variantu Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení energetických ztrát. Indikátor na úrovni dopadu: Snížení úrovně znečištění ovzduší znečišťujícími látkami emitovanými ze spalování paliv. Hodnotu indikátoru je možné ověřit pomocí modelového výpočtu rozptylu znečišťujících látek před a po realizaci projektu. Indikátor na úrovni výsledku: Ze spalovacích zdrojů kategorie malý a střední spalovací zdroj bude emitováno stanovené množství znečišťujících látek. Hodnotu indikátoru je možné ověřit pomocí přesné emisní bilance znečišťujících látek před a po realizaci projektu. Indikátor na úrovni výstupu: Realizace předem stanoveného počtu přípojek zemního plynu, ve kterých bude docházet k odběru zemního plynu pro vytápění. Hodnotu indikátoru je možné ověřit při závěrečném vyhodnocení akce pomocí přehledu odebíraného množství zemního plynu na jednotlivých přípojkách. V případě, že by projekt byl podán formou žádosti o dotaci z OPŽP do konce února roku 2009, bylo by možné zahájit práce ještě v roce S ohledem na zdržení, které má Státní fond životního prostředí ČR s hodnocením a administrací žádostí by však patrně bylo vhodné počkat na realizaci akce až na rok Stanovení předpokládané výše dotace z OPŽP V případě, že žadatelem o dotaci na projekt bude obec xxx a provozovatel středotlaké plynovodní sítě bude vybrán výběrovým řízením, nebude projekt spadat pod veřejnou podporu a míra dotace se vypočítá pomocí finanční analýzy. Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce č. 6. V příloze č. 6 je popsána metodika pro výpočet míry dotace. Tab. č. 6: Předpokládaná míra dotace Strana 27

28 Skladba financování projektu celkové náklady v Kč Celkové výdaje na projekt Celkové nezpůsobilé výdaje z toho - nezpůsobilé výdaje dle ID OPŽP, kap příjmy vygenerované projektem Celkové způsobilé výdaje Soukromé financování - Celkové způsobilé veřejné výdaje Podpora OPŽP celkem Podpora (příspěvek) z ERDF/FS Spolufinancování - národní veřejné výdaje Spolufinancování ze zdrojů SR - kap. 315 / SFŽP Spolufinancování ze SFŽP - půjčka na doplnění VZ - Spolufinancování ze zdrojů krajských rozpočtů - Spolufinancování ze zdrojů obecních rozpočtů Ostatní národní veřejné financování (ONVZ) - 8. Závěr Studie proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v prokázala, že existuje několik teoretických variant řešení tohoto projektu. Jednotlivé varianty, případně podvarianty, se významně liší v investičních nákladech, provozních nákladech i v environmentálních přínosech. Varianty se liší i z pohledu možnosti žádat o dotaci z OPŽP. Na základě hodnocení vychází (ze všech klíčových hledisek) jako nejvýhodnější varianta Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení energetických ztrát. U variant zahrnujících centrální zásobování teplem je významným handicapem fakt, že kvůli metodice finanční analýzy vychází výsledná cena tepla pro konečné odběratele dosti vysoká. Souhrnný přehled vyhodnocení výhod a nevýhod, společně se souhrnným porovnáním environmentálních přínosů všech variant, je uveden v příloze č. 7. Na projektu Zlepšení kvality ovzduší v byl zároveň hodnocen vztah konceptu energeticky soběstačná obec a zlepšení kvality ovzduší. Cílem bylo identifikovat možné synergické či případně protichůdné vlivy. Tomuto problému se věnuje specielně přílohy č. 8. Strana 28

29 9. Použité informační zdroje a) Národní program snižování emisí České republiky b) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje z roku 2006 c) Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší d) Informační server Českého úřadu zeměměřického a katastrálního e) Aktuální ceny dodavatelů energií (zemního plynu, uhlí, biomasy) f) Věstníky Ministerstva životního prostředí g) propagační materiály a technické podklady společnosti Varimatik a Ponast 10. Zkratky ČHMÚ CIL CZT MŽP N.E. OPŽP OZKO Český hydrometeorologický ústav cílový imisní limit centralizované zásobování teplem Ministerstvo životního prostředí nebylo odhadováno Operační program Životní prostředí oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Příloha č. 1 ke Studii proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v Přehled environmentálně šetrných kotlů, které by bylo možné instalovat do domácností, včetně jejich podrobných technických specifikací a jejich cen a cen jejich příslušenství Strana 29

30 Přehled dostupných kotlů Strana 30

31 Strana 31

32 Strana 32

33 Ceník kotlů Varimatik Typ kotle Cena Cena Cena bez DPH s s s ventilátorem 9 % DPH 19 % DPH VARIMATIK VM Kč Kč Kč VARIMATIK VM Kč Kč Kč VARIMATIK VM Kč Kč Kč VARIMATIK VM Kč Kč Kč VARIMATIK VM Kč Kč Kč VARIKOT VK 25 (peletky) Kč Kč Kč VARIKOT VK 45 (peletky) Kč Kč Kč DPH 9% - prodej s montáží, DPH 19% - přímý prodej (bez montáže) Typ kotle Cena bez DPH VARIMATIK VM 100 včetně ventilátoru VARIMATIK VM 200 včetně ventilátoru VARIMATIK VM 300 bez regulátoru výkonu a ventilátoru VARIMATIK VM 300 včetně regulátoru výkonu a ventilátoru (regulátor výkonu ADEX DIN - BIO a ventilátor BNK 4) VARIMATIK VM 500 včetně regulátoru výkonu, bez ventilátoru VARIMATIK VM 700 včetně regulátoru výkonu, bez ventilátoru Kč Kč Kč Kč Kč Kč Strana 33

34 Ceník kotlů PONAST Kotle, typy cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9011 Automatický teplovodní kotel KP Automatický teplovodní kotel KP Automatický teplovodní kotel KP Automatický teplovodní kotel KP Automatický teplovodní kotel KP Automatický teplovodní kotel KP Zásobníky cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9031 Zásobník na peletky 100 l Zásobník na peletky 400 l Zásobník na peletky 700 l Zásobník na peletky 400 lt pro pneudopravu Zásobník na peletky 400 l skládaný Zásobník na peletky 700 l skládaný Podavač P mm (stand.k 100 l) Podavač P mm (standardní k400 l) 9039 Podavač P mm (standardní k 700 l) 9040 Podavač P mm (standardní k big-bag) Doplňky cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9050 Automatické zapalování Temperování 2,4 kw Temperování 3 kw Strana 34

35 8053 Temperování 4 kw Temperování 4,5 kw Temperování 6 kw Poloautomatické čištění výměníku KP Poloautomatické čištění výměníku KP Poloautomatické čištění výměníku KP Poloautomatické čištění výměníku KP Poloautomatické čištění výměníku KP50; KP51 PŘÍSLUŠENSTVÍ Textilní sila cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9131 Textilní silo 1 komplet (cca 1 t) Sběrač pro šnekový podavač - látková sila 9138 Sběrač pro pneumatický podavač - textilní sila PŘÍSLUŠENSTVÍ Pevná sila cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9141 Žlab 0,5 m Žlab 1,0 m Žlab 1,5 m Zadní ložisko Adaptér pro pneumatický podavač Adaptér pro šnekový podavač Žlab 0,5 m - uzavřený Žlab 1,0 m - uzavřený Vzpěra Tlumicí závěs Strana 35

36 9151 Spojka tlaková s ví kem Trubka přípojná 0,5 m Trubka prodlužovací 1m Sběrač pro šnek.podavač - pevné silo Sběrač pro pneumatický podavač - pevné silo PŘÍSLUŠENSTVÍ Pevná sila GEO plast cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9161 C-Box 125 (1,3-1,8 t) C-Box 175 (2,4-3,3 t) C-Box 215 (3,2-4,8 t) C-Box 255 (5,4-6,8 t) C-Box 175/295 (3,9-5,5 t) C-Box 295 (6,4-9 t) PŘÍSLUŠENSTVÍ Zemní sila - GEO plast cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9171 GEO 8-T2 (4 t) GEO 11-T2 (6 t) GEO EG 1 jištění motoru GEO EG 2 - EG 1 vč aut. čištění GEO EG 3 - EG 2 vč. regulace výkonu GEO FST 8 - hladinoměr GEO FST 11 - hladinoměr PŘÍSLUŠENSTVÍ Šnekové dopravníky - přímé cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9111 Snímač hladiny Šnekový dopravník pelet do 2 m Strana 36

37 9113 Šnekový dopravník pelet do 3 m Šnekový dopravník pelet do 4 m Šnekový dopravník pelet do 5 m PŘÍSLUŠENSTVÍ Pneumatické dopravníky cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9121 Cyklona Turbína Hadice antistatická - 5 m Upevňovací oko hadice Žlab pro hadice - 1 m Kryt hadice - 1 m PŘÍSLUŠENSTVÍ Modul řízení topných okruhů cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9181 Regpon SYS Regpon SWH Rozdělovač Trubní rozvod Regpon Trubní rozvod Regpon Trubní rozvod Regpon Trubní rozvod Regpon Blok zabezpečení kotle REGPON F PŘÍSLUŠENSTVÍ Ekvitermní regulace cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9190 RVS Albatros základní modul RVS Albatros základní modul Strana 37

38 9192 AVS obslužná jednotka QAA bezdrátový prostorový termostat AVS radiový modul AVS bezdrátové venkovní čidlo QAC 34 čidlo venkovní teploty QAD 36 příložné čidlo teploty QAZ 36 čidlo teploty do jímky sada svorek RVS PŘÍSLUŠENSTVÍ Řízení provozu cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9101 Prostorový termostat RDE Prostorový termostat s komun. REV GSM modul komplet GSM modul - mod DOPLŇKOVÝ SORTIMENT Regulace cena v Kč bez 19 %DPH cena v Kč s 19% DPH cena kotle s 9% DPH ** 9611 Čerpadlo RS 25/ Servopohon 66 M (65 M) Čtyřcestný směšovač závitový G Regulátor komínového tahu Regulátor komínového tahu s explozní klapkou Obrázek kotle Varimatik VM 25 určeného pro domácnosti Strana 38

39 Strana 39

40 Schéma vybraných kotlů Varimatik určených pro domácnosti a jejich technické parametry Strana 40

41 Strana 41

42 Zákla dní techni Strana 42

43 cké údaje kotlů VARIMATIK VM 20, VM 25 Strana 43

44 Technické parametry a popis kotlů na pelety PONAST, konkrétně Automatický kotel na pelety KP 11 Základní technické údaje Palivo: Pelety vyrobené ze dřevní hmoty - obvykle z pilin - odpadového materiálu z dřevařské výroby. Strana 44

45 ( 1 max. 20% množství pelet může mít délku do 7,5 násobku průměru pelety ( 2 DIN zakazuje přídavné látky, avšak tento zákaz bude pozastaven nařízením pro malá otopná zařízení V kotlích řady KP lze spalovat rovněž pelety, jejichž kvalita neodpovídá výše uvedeným normám. V pochybnostech se doporučuje použití nestandardních pelet konzultovat s výrobcem kotlů. Optimálních výsledků spalování lze dosahovat při požití pelet odpovídajících výše uvedeným normám. Dodávka paliva: - volně sypané - doprava cisternou s pneumatickým vyprazdňováním - PE / PP pytle kg - vaky BigBag kg Skladování paliva Pelety v PE / PP pytlích - v běžných skladovacích prostorech - bez tekoucí a/nebo stříkající vody, při běžné vzdušné vlhkosti Pelety volně sypané - v sezónních silech specielně pro tento účel budovaných Orientační spotřeba paliva Na 1 kw potřebného tepelného výkonu kotle počítáme orientačně roční spotřebou pelet v množství cca 320 kg / rok, tj. 0,50 m 3 / rok Strana 45

46 Prostor potřebný pro skladování roční spotřeby paliva (v sezónním zásobníku) Na 1 kw potřebného tepelného výkonu kotle počítáme orientačně s cca 1,2 m 3 prostoru ve skladovací místnosti Tepelně technické parametry Technické parametry Elektrické parametry Emisní parametry Strana 46

47 Strana 47

48 Příloha č. 2 ke Studii proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v Přehled cen pelet náhodně vybraní výrobci Přehled cen pelet (zdroj TZB Info) Průměr Cena za 1 tunu (mm) Firma Balení s 9% DPH BIOENERGY CZ s.r.o. PE pytle po 15 kg 4.360,- 6 České Budějovice Big Bag kg dle množství CDP Ekopaliva Praha 6 65 bal. á 60,- Kč po 15 kg na paletě Bigbag - 1t 3.900,- EKOPEL dřevěné pelety, 15 kg pytle na paletách 3.900,- Ostrava esel pellet s.r.o. Kostelec nad. Č.L. Jaromír Volný-JV-Kovo 6,8 6 nebo volně ložené výroba - brikety dřevěné 3.900,- prodej - brikety rašelinové 3.500,- dřevěné pelety, paleta (67 pytlů) 1005 kg 1 kg (4,41 Kč), pytel PVC 15 kg (66,15 Kč) bezkůrové dřevní pelety-bílé 4.432,- Frýdek-Místek 6 Bib-Bag 1000 kg 4.033,- MADER lesnická firma, s.r.o. Vrbno pod Pradědem PILA EKOPAL s.r.o. Chotěvice, okres Trutnov Pytlované - PE-sáčky 15 kg na paletě 1050 kg 4.306,- 6 15kg PE pytle, paleta (67 pytlů) = 1005 kg 3.434,- volně ložené (1000 kg) 6,8,14, ,- balené, pytlované Solitera spol. s r.o. 6 PE pytle po 15 kg 3.700,- Strana 48

49 Hořovice Big Bag 1 tuna 3.500,- Volně ložené 3.500,- Strana 49

50 Příloha č. 3 ke Studii proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v Technická specifikace univerzálních středotlakých parních kotlů (Polycomp, a.s.) Popis Kotle KU jsou plamencožárotrubné, velkoprostorové kotle s přirozenou cirkulací kotelní vody, pro spalování kapalných a plynných paliv. Rozměry spalovací komory jsou navrženy s ohledem na minimalizaci emisí znečišťujících látek. Konstrukční tlak kotlů řady KU je max. 1,8 MPa. Maximální teplota přehřáté páry je t = 450 C. Podle požadované teploty přehřátí je kotel osazen příslušným typem přehříváku. Kotle jsou dodávány na základním rámu, včetně izolace a oplechování, obslužné plošiny. Součástí dodávky je také potřebná armatura, jemná výzbroj a polní instrumentace kotle. Kotel je také vybaven napájecím čerpadlem a regulací napájení podle požadavku zákazníka (plynulá, skoková). Kotle jsou doplněny žárotrubnými nebo vodotrubnými ohříváky napájecí vody, které zvyšují účinnost kotle o 2 4%. Za kotle je možné doplnit také kondenzační výměníky, které využívají kondenzačního tepla vodních par obsažených ve spalinách. Konstrukce, projekce, výrobce, zkoušky, výzbroj a výstroj kotle je provedena v souladu technickými normami ČSN. Charakteristika kotle Kotel má výhodu především v akumulační schopnosti, která umožňuje spolehlivý chod kotle i v případě kolísavých odběrů páry. Tato vlastnost však není na úkor rychlosti změn výkonu a najíždění kotle (doba najetí ze studeného stavu min.). Konstrukce kotle je řešena tak, aby bylo dosaženo max. vychlazení spalin, při co nejmenší výhřevné ploše kotle a při co nejvyšší spolehlivosti životnosti kotle. S tím souvisí také snížené požadavky na kvalitu úpravy vody. Regulační rozsah výkonu je omezen především regulačním rozsahem spalovacího zařízení. Modulace kotle Strana 50

51 Základní provedení kotle je parní s odběrem syté středotlaké páry. Kotel lze však dodávat také v provedení pro přehřátou páru nebo v horkovodním provedení. ZKOUŠENÍ A HODNOCENÍ Kotel je doložen osvědčením o schválení konstrukce vystavený Inspektorátem bezpečnosti práce. Stavební a první tlaková zkouška dle ČSN se provádí ve výrobním závodě a výsledek je zaznamenáván v revizní knize, která je spolu s osvědčením o provedených zkouškách použitých materiálů dle ČSN další technickou dokumentací dodávanou s kotlem. Strana 51

52 Technické parametry - Univerzální středotlaké parní kotle 200 kg/hod kg/hod Parametry Jednotky KU 200 KU 600 KU 1000 KU 2000 KU 4000 KU 5000 Jmenovitý výkon kg/h Jmenovitý tepelný výkon kw Sytá pára Maximální přetlak páry MPa 1,4 ; (0,6 ; 0,9 ; 1,8) Minimální přetlak páry** MPa 0,2-0,4 Jmenovitá teplota přehřáté páry* C do 450 C Účinnost kotle: LTO % 89 Účinnost kotle s ekonomizérem: LTO Jmenovitá teplota napájecí vody Teplota nasávaného vzduchu Maximální spotřeba paliva: % C 105 (70) 105 C 20 Nm 3 /h 14,5 43,6 76, Zemní plyn kg/h 14,7 44,2 68, LTO Mnoľství nasávaného vzduchu (lambda=1,1) Nm 3 /h Mnoľství spalin Nm 3 /h 169, Připojení elektrické sítě Příkon elektrických spotřebičů (hořák, napájecí čerpadlo) 3 x 380 V/50 Hz kw 6,5 9 6, Hlučnost db Max.80 Emise*** LTO mg/nm 3 NOx: 450, CO: 175, SO 2 : 1000, TZL: 100, kouřivost < 2 Strana 52

53 Hmotnost kotlů KU Hmotnost bez přehříváku kg Hmotnost kotle s přehřívákem kg Provozní hmotnost kotle kg * Jmenovitou teplotu přehřáté páry lze měnit dle potřeb zákazníka a spalovaného paliva. ** Dle pouľitého ohříváku vody *** Emise jsou vztaľeny na 3% O 2 v suchých spalinách při t = 0 C a barometrickém tlaku. Uvedené emise je možné dodržet pouze za předpokladu, že kapalné palivo bude obsahovat (mimo hodnot uvedených v ČSN ) maximálně: S < mg/kg, N < mg/kg, asfaltény < 3 %.Univerzální středotlaké parní kotle KU kg/h Strana 53

54 Rozměry kotlů ROZMĚR (mm) KOTEL A B C D E F G H J K KU KU KU Strana 54

55 Příloha č. 4 ke Studii proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v Technická specifikace teplovodního kotle na spalování biomasy (VESKO-B 1 MW, výrobce TTS eko s.r.o.) Dispoziční uspořádání Půdorys kotelny Strana 55

56 Strana 56

57 Boční pohled Strana 57

58 Čelní pohled Strana 58

59 Popis technologie Palivo (dřevní hmota) bude čelním nakladačem naskladněna do zásobníků dřevní hmoty. Odtud bude palivo vyhrnováno hydraulickým vyhrnovačem skladu paliva Hv10 do zavážecího lisu Zl08, odkud bude pístem zavážecího lisu tlačeno chlazeným tunelem do spalovací komory kotle. Vlastní kotle budou umístěny na úrovni +0,00m. Na plošině kotle jsou osazeny vzduchové ventilátory. Zdroj pro pohon roštů bude umístěn před kotlem. Automatický denní sklad paliva, opatřený hydraulickými vyhrnovači je přistaven vně budovy (zastřešení není nutné, pouze doporučeno). Část denního skladu s hydromotory a hydrogenerátorem bude zastřešena. Spaliny z kotle budou odváděny přes multicyklon (suché vírové bateriové odlučovače) pomocí spalinového ventilátoru do komína. Odpopelňování je plně automatické za chodu kotle. Popel z kotle a odprášení spalin bude odváděn do popelových kontejnerů o obsahu 1 m3. Kontejnery budou umístěny pod kotlem a budou zvedány kočkou, umístěnou na jednoduché drážce. Popelové kontejnery jsou vybaveny kolečky a lehkým víkem (pro zamezení prašnosti), obsluha je bude dopravovat vraty před kotelnu, kde bude zásoba kontejnerů. V prostoru před kotelnou budou kontejnery chladnout před naložením na kuka vůz. Strana 59

60 Technologické schéma Výhody navrženého řešení Vlastní systém spalování: Zařízení umožňuje spalování dřevní hmoty různé granulometrie. Zařízení je schopno spalovat 100% pilin, popřípadě 100% nedrcené kůry, při spalování kusového dřeva je nutné přidávat ½ objemu sypkého paliva (piliny, hobliny) Konstrukce kotle se šikmým suvným roštem s pásmovaným vzduchem, objemnou dohořívací komorou a šikmou klenbou umožňuje jednak odloučení hlavního podílu popílků ze spalin ještě před vstupem spalin do trubkového výměníku, což zvyšuje životnost zařízení, zároveň jsou spaliny před vstupem do výměníku zchlazeny pod teplotu měknutí popílku, nedochází tedy k nalepování popílku na stěny trubek výměníku Objemná dohořívací komora s turbulentní stěnou umožňuje dosažení nízkých emisí škodlivin důsledným promícháním spalin (zamezení redukčních proudů v toku spalin), dostatečná zdržná doba na vysoké teplotě zaručuje dokonalé vyhoření a dává předpoklady k dosažení příznivých emisí dosud nesledovaných látek ve spalinách (dioxinů) Strana 60

61 Doprava paliva: Technologie denního skladu paliva (Hv10) a dopravy paliva na rošt kotle (Zl08) umožňuje dopravovat palivo ve velice rozdílné formě (od 100% sypkých pilin přes různé směsi paliva až po 100% nedrcené vlhké kůry) Doprava paliva je schopna dopravovat ve směsi paliva ojedinělé kusy plného dřeva o příčném průřezu do 100 mm 2 a délce do 500 cm, to znamená, že do dopravních cest není nutné zařazovat drtič paliva. Technické údaje kotle Parametr hodnota jednotky Jmenovitý výkon 1.0 MW Výška kotle 4,5 m Délka kotle 5,2 m Šířka kotle 2,5 m Účinnost při jmenovitém výkonu 85 % Vstupní teplota vody (min.) 70 o C Výstupní teplota vody (max.) 110 o C Výstupní teplota spalin 170 o C Vodní obsah kotle 7,8 m 3 Provozní hmotnost kotle 35,8 t Spotřeba paliva při 50% vlhkosti 530 kg/hod Popis kotle Kotel je tvořen ohništěm a výměníkovou částí. Vlastní ohniště se skládá ze svařované skříně, která plní funkci nosné konstrukce, obstarává rozvody spalovacích vzduchů a podpírá rošt. Palivo je spalováno na šikmém suvném roštu, který je hydraulicky posouván. Primární vzduch je přiváděn ve třech pásmech pod rošt. Roštová komora je opatřena vyzdívkou a krytá keramickou klenbou. Sekundární vzduch je přiváděn tryskami. Výměníková část má tři části. Vírovou komoru, dohořívací komoru a trubkový výměník. Popel je přímo odváděn do kontejnerů pod kotlem. Palivo je do kotle dopravováno pomocí hydraulického zavážecího lisu. Palivo je protlačováno vyhřívaným tunelem (vyhřívání topnou vodou), dochází k předsušení paliva před vstupem na spalovací rošt. Strana 61

62 Hlavní části kotle 1 Vyhřívaný vstup paliva 6 Trubkový výměník 2 Roštová komora 7 Vzduchové ventilátory 3 Trysky sekundárního vzduchu 8 Odvod popele 4 Vírová komora 9 Zavážecí lis paliva 5 Dohořívací komora Hydraulický vyhrnovač Zabezpečuje automatizované vyskladňování štěpky ze skladu štěpky a jeho podávání do Zl08 Hydraulický vyhrnovač sestává: z trojice tlačných tyčí pohybujících se přímočarým vratným pohybem po dně zásobníku štěpky. Tyče jsou opatřeny unašeči s klínovým profilem z trojice hydraulických válců. Hydraulické propojení válců zabezpečuje současný protiběžný pohyb tyčí Strana 62

63 Zavážecí lis ZL 08 Zavážecí lis má dvojí funkci. Jednak zabezpečuje dopravu paliva od dopravníku Do09 přes vyhřívaný vstup paliva na rošt kotle, jednak píst lisu v klidové poloze tvoří požární clonu proti prošlehnutí plamene z šachty do dopravní cesty paliva. Zavážecí lis sestává: z vlastního tělesa opatřeného vstupní a výstupní přírubou, konzolami hydraulických válců, snímatelným víkem z dvojice pístů ve tvaru dutého plunžru, poháněného trojící hydraulických válců Multicyklon Mc06 Odlučuje tuhé látky ze spalin, tzv. úletový popílek do popelového kontejneru. Popis multicyklonu: 1. Skříň s výsypkou, opatřená vstupním a výstupním hrdlem. Je svařena z ocelového plechu tř. 11. Pro snížení možnosti kondenzace par ve spalinách je Multicyklon opatřen izolací z minerální vlny krytou poplastovaným plechem. Vlastní vírová komůrka je svařena z otěruvzdorného materiálu ocel Vírové komůrky jsou vevařeny do mezistěn multicyklonu. 2. Závěsný rám. Multicyklon je vybaven rámem pro zavěšení do OK kotelny. Rám je svařen z profilové oceli. Hašení V případě prohoření paliva ze spalovací komory vstupní hubicí do komory zavážecího lisu se přivede voda z nádrže umístěné na čele kotle přes elektroventily do rozprašovací trubice v komoře lisu. Po uhašení ohně (sníží se teplota) elektroventil zavírá. V případě výpadku elektřiny se aktivuje průtavná zátka. V tomto případě je po uhašení ohně nutné vyměnit parafínovou zátku. Zařízení proti zpětnému zahoření montované do kotle VESKO-B spalující biomasu je technologickou součástí, která neřeší prostup požárně dělící konstrukcí, není instalováno Strana 63

64 ve funkci vodní clony snižující hustotu tepelného toku při požáru, a tudíž není vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením ve smyslu 4 odstavce 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Kouřovody, vzduchovody Kouřovody odvádějí spaliny od kotle přes multicyklon do spalinového ventilátoru. Kouřovody jsou vyrobeny z plechu tř. 11, mají kruhový nebo obdélníkový průřez. Vzduchovody s pomocí vzduchových ventilátoru převádí vzduch z částí kotle, které jsou vzduchem chlazeny (boky skříně, horní vratná komora spalin) do míst kde je potřebný pro spalování paliva (rošt, trysky sekundárního vzduchu). Popel Produkty spalování jsou soustřeďovány v popelových kontejnerech: Popelové kontejnery budou umístěny v podkotlí, na úroveň +0,00m budou dopravovány pomocí kladkostroje zavěšeného na jeřábové drážce mezi kotli. Elektrický příkon Pro technologii je nutné přivést jištěný přívod k rozvaděči na úrovni +0,0 m. Vlastní příkon technologie se pohybuje podle druhu spalovaného paliva a procenta výkonového využití v rozmezí 1,4 2,0 kwh / GJ vyrobené energie (větší hodnota je při chodu zařízení na minimální výkon). Strana 64

65 Životnost zařízení Při provozování v souladu s technickými podmínkami a při každoročních servisních prohlídkách je minimální životnost zařízení 20 let. Garantované parametry emisí: maximální koncentrace sledovaných látek ve spalinách v celém regulovaném výkonovém rozsahu (30 100%) Limity dle NV č. 146/2007 Sb. Limit pro garanční palivo jednotka TZL mg/nm 3 CO mg/nm 3 NO x mg/nm 3 SO mg/nm 3 OC mg/nm 3 Palivo Palivo, při kterém je garantována životnost a spolehlivost: Nekontaminovaná dřevní hmota, vlhkost max. W r = 55%, popel do A r = 3% hmotnostního podílu, měrná hmotnost 250 až 350 kg/m 3, Dřevní štěpka max. velikosti 100 mm Ojedinělé kusy dřeva z pilnice, průměr max. 100 mm, max. délka 1000 mm Nedrcené kůra, a to až do hmotnostního podílu 30% z celkového množství podávaného paliva (v případě ojedinělých smotků kůry dosahujících rozměrů zaplňujících plně profil dopravní cesty (a to i v jednom rozměru) je v případě zpříčení potřebný zásah obsluhy) Piliny spalované ve směsi se štěpkou a to až do hmotnostního podílu 30% z celkového množství podávaného paliva Záruční palivo pro dosažení výkonu: Dřevní štěpka: vlhkost max. W r = 50 % výhřevnost min. Q r i = kj/kg popelnatost max. A r = 0,45 % Strana 65

66 Příloha č. 5 ke Studii proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v Aktuální ceny zemního plynu pro domácnosti ve Středočeském kraji Strana 66

67 Strana 67

68 Příloha č. 6 ke Studii proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v Metodika výpočtu finanční analýzy Výpočet pomocí finanční analýzy vycházel z níže uvedeného Manuálu pro zpracování finanční analýzy u energetických projektů v OPŽP a zohlednil předpokládané změny ve finančních modelech, které budou provedeny po připomínkách Evropské komise. Nové modely pro finanční analýzu doposud nejsou zveřejněny. Při výpočtu finanční analýzy jsme narazili, mimo jiné, na tyto problémy: - neznalost vstupních dat do finanční analýzy (ve finanční analýze nejsou předdefinovány různé hodnoty, které lze obtížně získat, nebo je nelze vůbec získat nebo lze získat jen neaktuální data) - teoretické odpisy, které se nově započítávají do modelů finanční analýzy představují významný problém pro udržitelnost projektu Strana 68

69 Úvod Finanční analýza pro Operační program životní prostředí Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují finanční analýzu pro všechny projekty, které vytváří příjmy ve smyslu definice uvedené v článku 55 odst. 1 Nařízení ES 1083/2006 a nepodléhají pravidlům o státní podpoře ve smyslu článku 87 Smlouvy. Projekty s celkovými investičními náklady přesahujícími 25 mil EUR, takzvané velké projekty, jsou posuzovány přímo Evropskou komisí a vyžadují kompletní analýzu nákladů a přínosů v plném rozsahu, včetně ekonomické analýzy nákladů a přínosů plynoucích z projektu pro společnost jako celek a analýzy citlivosti a rizik. Účel manuálu Tento Manuál slouží zpracovatelům (žadatelům) při zpracování finanční analýzy, jakožto povinné přílohy žádosti u projektů generujících příjem. Tento manuál byl připraven na základě následujících podkladů a dokumentů: Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (Guide to cost-benefit analysis of investment projects, Evropská komise 2002); Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise srpen 2006; Výstupy úkolu 4.2 projektu technické asistence Pomoc MŽP a SFŽP ČR při přípravě a realizaci projektů Fondu soudržnosti Manuál je doprovázen několika finančními modely v podobě souborů programu Microsoft Excel (dále jen Model nebo modely ). Předpokládá se, že žadatel má základní úroveň znalosti fungování programu MS Excel. Modely a Manuál respektuje pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že uživatel má základní znalost Operačního programu životního prostředí a jeho Implementačního dokumentu. Model a Manuál vychází z aktuálního stavu těchto dokumentů ke konci srpna Strana 69

70 Obsah manuálu Manuál má tři další hlavní části. části: Kapitola 2 Finanční analýza. Tato část velmi stručně vysvětluje hlavní pojmy, kterým je třeba porozumět při zpracování finanční analýzy. Kapitola 3 Jádrový modul. Finanční modely jsou koncipovány modulárním způsobem. Jádrový modul se skládá z několik pracovních listů Excelu a je jednotný pro celý OP ŽP. Další moduly mají podobu buď zpřesnění položek jádrového modulu tj. v daném souboru nejsou žádné další pracovní listy) anebo v podobě jednoho nebo více dodatečných pracovních listů. Kapitola 4 je specifická pro každou z prioritních os 1 až 4, a dále pro Obecný Manuál pro projekty, které mají příjmy pouze v podobě prodeje nebo pronájmu pozemků či budov. Finanční analýza Projekty podléhající veřejné podpoře Jak již bylo uvedeno, finanční analýza se nezpracovává u projektů podléhajících pravidlům pro poskytování státní podpory. Prvním krokem žadatele před zpracováním finanční analýzy musí být ujištění, že projekt je mimo rámec veřejné podpory. Za tímto účelem je vhodné prostudovat kapitolu veřejná podpora v Implementačním dokumentu. Jestliže projekt nepodléhá pravidlům veřejné podpory a zároveň se jedná o projekt generující příjmy ve smyslu Nařízení ES 1083/2006, musí být finanční analýza zpracována prostřednictvím modelů uvedených v tabulce 1. Definice projektů vytvářejících příjmy Projekt vytvářející příjmy je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení 1083/2006/ES takto: Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. To znamená, že projekty, které vytvářejí jenom úspory jako například zateplování veřejných budov nejsou projekty vytvářející příjmy; projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako například výtopna pro veřejnou budovu) taktéž nejsou projekty vytvářející příjmy. Dále je nutné zdůraznit, že relevantní příjem je příjem dané investice, nikoliv příjmu celého systému, jehož projektu je součástí. Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy musí být definované jako přírůstkové příjmy a náklady, tj. rozdíl mezi příjmy ve scénáři s projektem a ve scénáři bez projektu, a obdobně i u nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy, ani náklady, pak příjmy a náklady daného projektu jsou zároveň jeho přírůstkovými příjmy a náklady. Jinak je potřeba modelovat scénář s projektem a scénář bez projektu aby bylo možné tyto přírůstkové vstupy počítat. Strana 70

71 Cenové úrovně Některé části Modelu pracují se stálými cenami, některé s běžnými cenami. Proto je důležité tyto pojmy přesně definovat. Stálé ceny jsou ceny vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, např. k začátku roku Pokud dojde například ke zvýšení ceny výstavby nové čistírny odpadních vod od roku 2007 do roku 2009 o 5% pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, tak náklady na danou výstavbu v roce 2009 jsou ve stálých cenách stejné jako v roce Dá se říct, že stálé ceny jsou ceny vyčištěné od vlivu inflace a jsou tím pádem ceny teoretické pro účely analýzy Běžné ceny jsou ceny vždy k aktuálnímu datu. V tomto příkladě, běžná cena výstavby v roce 2009 je o 5% vyšší než by byla běžná cena výstavby stejného objektu v roce Běžné ceny jsou ceny, které zahrnují inflaci ; jsou to ceny reálné a představují skutečné ceny v daném čase (roce). Kromě pracovního listu Zdroje financování, jsou všechny vstupy do modelů ve stálých cenách k cenové úrovni To znamená například, že všechny investiční a provozní náklady a příjmy projektu musí být zadané ve stálých cenách k dané cenové úrovni; zdroje financování musí ovšem reflektovat odhadované reálné výdaje v běžných cenách, aby žadatel dokázal, jak bude projekt dofinancován. Diskontování Diskontování je analytický nástroj, kterým ekonomové srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní pravdu, že peníze zítra mají nižší hodnotu než peníze dnes. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem 1/(1 + r), kde r je diskontní sazba v procentech. Pro finanční analýzu je r nastaven na hodnotu navrženou Evropskou komisí (5%); totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde ovšem diskontní sazba je 5,5%. Metodika zpracování finanční analýzy Výše podpory pro projekty s finanční analýzou se počítá ve třech krocích viz níže. Krok 1: stanovení míry finanční mezery (R) Nejdříve je třeba určit uznatelné náklady (EE) v souladu s čl. 54.2: EE = DIC DNR kde DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy Potom je míra finanční mezery (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení částky rozhodnutí (DA), to je částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu (čl. 40.2): Strana 71

72 DA = EC * R Kde EC jsou uznatelné náklady Krok 3: stanovení (maximálního) grantu EU EU grant = DA * CRpa Kde CRpa je maximální míra spolufinancování určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat provozní program (čl. 51.7). Jádrový modul Barevná konvence Tmavě žluté buňky označují vstupní data, vyžadovaná od žadatele. Jejich vyplnění je nutným předpokladem pro řádné fungování modelu. Buňky nejsou uzamčeny. Světle žluté buňky jsou v modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat nebo představují užitečné doplňující informace o charakteru daného projektu. Nejsou uzamčeny, a proto do nich lze vložit konkrétní hodnoty (případně text) i přes předdefinované vzorce, případně provést úpravu těchto vzorců. Všechny takové změny provedené žadatelem však musí být zdůvodněny. Šedivá barva označuje buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu 0. Buňky, které nejsou vybarveny, jsou dopočítávány automaticky. Tyto buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění v závislosti na vstupních údajích, aby byl uživatel co nejlépe naveden k tomu, jaké údaje je potřeba zadat. Dále je třeba mít na vědomí, že záporná čísla jsou ukazována v závorkách dle účetního zvyku. Pracovní list Info Pracovní list Info slouží Žadateli pro zadání důležitých vstupních informací o Projektu. Žadatel zadává základní identifikační údaje o předkladateli Projektu (hlavní kontaktní osobě zodpovědné za vyplnění údajů v datovém formuláři) a o Projektu. Pokud není žadateli známo registrační číslo projektu, nevyplňuje se. Dále je podle typu projektu třeba vybrat oblast intervence, časové údaje zahájení výstavby a uvedení projektu do provozu.9 Dále je třeba zvolit, zda má Žadatel nárok na vrácení DPH (v kontextu investičních nákladů daného projektu) a na uplatnění daně z příjmů. Grafickou úpravu tohoto listu zachycuje Obrázek 1. Žadatel může uplatnit zjednodušený výpočet daně z příjmů pouze pokud jsou splněny všechny následující podmínky: Finanční analýza zahrnuje pouze jeden subjekt, nikoliv více (například analýza vodohospodářských projektů s rozdílným provozovatelem a vlastníkem nesmí uplatnit daň z příjmů); Projekt zahrnuje podstatný rozsah činností daného subjektu projekt nesmí představovat pouze malou dílčí část obchodních činností daného subjektu; Strana 72

73 a žadatel je komerční subjekt s povinností zaplatit daň z příjmů. Pracovní list Makroekonomická data V tomto pracovním listu Žadatel nezadává žádné hodnoty. List slouží pouze pro nastavení základních makroekonomických proměnných jako je např. finanční a ekonomická diskontní míra. Pracovní list Investiční náklady Na tomto pracovním listu Žadatel vyplňuje investiční náklady Projektu. Jejich zadávání je rozděleno na celkové a nezpůsobilé investiční náklady na jejich základě se pak počítají způsobilé náklady. Veškeré náklady se zadávají ve stálých cenách a bez DPH. Údaje je třeba vyplnit pro každý rok po celou dobu výstavby a zprovoznění projektu. Investiční náklady jdou rozděleny do osmi základních kategorií: Projekce a příprava, Nákup pozemků, Výstavba, Stroje a zařízení, Rezerva, Technická pomoc, Propagace, Dozor v průběhu stavby. První čtyři kategorie lze detailněji popsat pomocí volitelných položek. U dané položky Žadatel vyplní její název, investiční náklady v daném roce, sazbu DPH a u kategorií Výstavba a Stroje a zařízení doplní životnost položek tam, kde není standardně přednastaven. Při nastavení životnosti by žadatel měl vycházet z odborného odhadu doby, po které je potřeba více či méně danou položku obnovit vcelku. (Sazba DPH a životnost položky je uvedena na konci každého řádku.) Při vyplnění tohoto listu musí žadatel vycházet z platných pravidel pro způsobilost jednotlivých nákladů (viz Implementační Dokument k OP ŽP, pokud nebude určeno jinak). Grafickou úpravu tohoto listu zachycuje Obrázek 2. Pracovní list Náklady a příjmy V tomto pracovním listu Žadatel vyplňuje provozní náklady a příjmy Projektu. Veškeré náklady a příjmy se zadávají ve stálých cenách a bez DPH. Náklady a příjmy se zadávají Strana 73

74 v tisících Kč a jsou zobrazeny k nejbližšímu tisíci (ale nejsou jinak zaokrouhleny). V případě potřeby lze zadat přesnější částky, např. 1,4 = Kč (zobrazuje se pouze 1 ; výpočet ovšem používá hodnotu 1,4). Náklady jsou rozděleny na fixní a variabilní: fixní náklady se nemění v závislosti na objemu produkce (typickým příkladem jsou osobní náklady personálu); variabilní náklady se mění v přímé závislosti s objemem typickým příkladem je spotřeba elektrické energie). Pro priority 1 a 4 tento list slouží pouze jako výstup z daného modulu (modul pro vodohospodářské projekty nebo projekty odpadového hospodářství) a není potřeba žádný uživatelský vstup. Pro priority 2 a 3 jsou náklady zadány rovnou do tohoto listu: Fixní náklady se vyplňují do předdefinovaných položek. Lze vyplnit pouze fixní náklady v roce uvedení Projektu do provozu další roky se vyplní automaticky. Pokud má Žadatel představu o jiné výši provozních nákladů než mu nabízí daná prognóza, může si vytvořit vlastní prognózu fixních nákladů. U variabilních nákladů je daný náklad popsán pomocí tří řádků. První řádek vyjadřuje počet měrných jednotek daného variabilního nákladu. Druhý řádek vyjadřuje jednotkový náklad je to poměr hodnoty daného variabilního nákladu a počtu příslušných měrných jednotek (a je počítán automaticky). Ve třetím řádku je vyplněna hodnota daného variabilního nákladu v tis. Kč tento řádek je nutné vyplnit. Při vyplnění prvního řádku je dále charakterizován pouze daný variabilní náklad pomocí jednotkové ceny, která se spočítá v prvním řádku. U těchto řádků je třeba vyplnit příslušné jednotky (ve sloupci D). Strana 74

75 Grafickou úpravu provozních nákladů zachycuje Obrázek 3. Základní modely pro prioritní osy 1 až 4 nevyžadují, aby uživatel vyplnil příjmy přímo do listu Náklady a příjmy. Pouze v případě modulu pro plošnou plynofikaci nebo jádrového modelu (pro projekty s příjmy pouze v podobě nájmu nebo prodeje pozemků nebo budov) je třeba zadat údaje přímo do tohoto listu: Stejně jako u variabilních nákladů je daný příjem popsán pomocí tří řádků. První řádek zde vyjadřuje počet měrných jednotek daného typu příjmu, ve druhém řádku je počítán jednotkový příjem poměr hodnoty daného variabilního nákladu a počtu příslušných měrných jednotek. Ve třetím řádku je vyplněna hodnota daného příjmu v tis. Kč tento řádek je opět nutné vyplnit. Při vyplnění prvního řádku je dále pouze charakterizován daný příjem pomocí jednotkové ceny, která se spočítá ve druhém řádku. U těchto řádků je také třeba doplnit příslušné jednotky (ve sloupci D). Strana 75

76 Grafickou úpravu příjmů zachycuje Obrázek 4. Pracovní list Výpočet míry podpory V tomto pracovním listu jsou spočteny základní ukazatele finanční analýzy Projektu jako je finanční vnitřní míra výnosnosti (FRR/C) a čistá současná hodnota investice (NPV/C) bez započtení vlivu dotace z Evropského společenství, míra finanční mezery a příspěvek Evropského společenství na způsobilé náklady.12 Tento list počítá ve stálých cenách. V této části listu se zadává pouze odhad hodnoty FRR/C, v případě, že standardní odhad nevede k výsledku.13. Strana 76