Informátor. sboru Vojkovice. Téma: MISIE

Transkript

1 Informátor sboru Vojkovice Téma: MISIE 4/

2 Slovo pastora Vlastík Fürst Už od dětství slýchám výzvy motivující k tomu, abych se dělil o svou víru. Mnohokrát jsem zareagoval a pokusil se stát "misionářem" v oblasti mého vlivu, ale většinou z toho byla křeč s mizernými výsledky. Jednou jsem četl ve své Bibli: "Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života." (1.Jan 1,1). Uvědomil jsem si, kde je chyba. Vždy jsem se modlil, chodil do sboru, v sobotu nechodil do práce, nepil jsem alkohol, nejedl vepřové... Skoro bych mohl říci, že jsem byl jako ten bohatý muž, který Ježíši odpovídá: "To všechno jsem dodržoval od svého mládí." (Lukáš 18,21) Byl jsem na tom ale jako prodavačka, která mi v bufetu nabízela fantastický zeleninový salát. Zeptal jsem se jí, jak chutná, a ona po chvíli zaraženě přiznala, že ho ještě nikdy nejedla. Podle její kolegyně je prý ale úžasný. Jan píše o Ježíši, kterého viděl a zažil s ním spoustu úžasných zkušeností. Já ale měl pocit, že jsem se Ježíše nikdy nedotýkal, mé oči ho neviděly a co je nejhorší, zrovna v té době jsem ani necítil jeho působení v mém životě. Stěžoval jsem si Bohu, že je to nespravedlnost. Kdybych žil v Ježíšově době, určitě bych byl stejně nadšený jako Jan. A během této ubrblané modlitby jsem najednou viděl zástup zfanatizovaných Židů křičících: "Ukřižuj! Ukřižuj!" Nakonec jsem se musel omluvit Bohu, že jsem ho na chvíli považoval za nespravedlivého. Odpověděl mi tím, že jsem si najednou začal vzpomínat na různé příhody z mého dosavadního života, ve kterých byl patrný Boží zásah. Také mi připomínal lidi, v jejichž jednání jsem viděl Ježíše a cítil jeho moc i lásku. Tehdy jsem poznal, že nemusím lidem vykládat dvacet osm věroučných bodů Církve adventistů sedmého dne. To, co lidé potřebují vidět a slyšet, jsou mé zkušenosti s působením Ježíše v mém životě. Potřebují slyšet o tom, jak se mne Ježíš dotýká, jak mne uzdravuje, posiluje a dává najevo svou lásku. Vzpomínám na setkání s ženou, ateistkou, která se nemohla vyrovnat se smrtí táty. Vyprávěl jsem jí, jak mi víra pomáhala v době, kdy mi bratr umíral na nádor v mozku. Jak mi Ježíš dokonce dal sílu kázat na jeho pohřbu a posilovat tak rodiče i jeho rodinu. Mohl jsem vyprávět o naději na setkání s mým bratrem v Božím království. A ona naslouchala a vůbec jí nevadilo, že vyprávím o Ježíši. Lidé nepotřebují slyšet nějakou teorii. Potřebují v našem každodenním životě vnímat radost a naději, kterou dává Ježíš. Každé setkání s námi má pro ně být okamžikem, kdy ucítí dotyk Ježíšovy lásky. Všichni potřebujeme slyšet slovo života slovo, které má moc nás měnit. 2

3 Tvůj život má neuvěřitelný význam Martin Schwarz Jsi malá osoba uprostřed obrovského vesmíru. Tvůj život je krátký. Tvé peníze, vzdělání, úspěchy jsou jen dočasné. Je velice jednoduché tě nahradit ve firmě, kde pracuješ. Ze dne na den můžeš přijít o svou firmu. Podívej, vezmu to zpříma. Být materialista je beznaděj. Žít na půl své náboženství je pokrytecké. Je to nudné a fádní. Spousta křesťanů řekne, že máme žít život naplno, ale svou víru prožívá jen napůl. Protiřečí si. Proto odešlo množství lidí z církve. Nenávidí pokrytectví. Chtějí žít svůj život naplno, ale materialismus je jen beznaděj. Žít naplno znamená prožívat svou víru naplno! Tvůj život má neuvěřitelný význam. A byla by škoda si najít pouze životního partnera, mít rodinu, skvělé zaměstnání a postavit nádherný dům. To jsou moc dobré věci. Ale ty jsi byl stvořen pro mnohem, mnohem větší cíl. Byl jsi stvořen proto, abys druhým lidem přinášel naději, víru a lásku. Možná teď řekneš: Nezvládnu to, není to ve mně. Ale Bůh to zvládne. Opustil svůj trůn, aby snášel sobectví, potupu, urážky, hněv, mučení a nakonec smrt! Abychom mohli dostat milost a abychom měli odvahu žít. A teď jsi tady. A zrak celého vesmíru je upřen na tebe. Tvůj život je drama! Všichni jsou zvědaví na další krok. Jak prožiješ svou další vteřinu, minutu, hodinu, den, týden, měsíc své role. Naše životy jsou středem příběhu mezi Dobrem a Zlem. My jsme ti, kteří mají být přetvořeni Božskou milostí a Duchem. My jsme ti, kdo mají být pokřtěni ohněm a vodou. Celý vesmír čeká na to, až na nás uvidí ospravedlnění skrze Boha. Čeká na to, že uvidí Boží charakter v nás. Máš odvahu to přijmout? Máš odvahu žít? Tvůj život má neuvěřitelný význam 1. misijní tábor v České republice Od do se uskutečnil 1. misijní tábor v České republice. Byl to pěkný a Pánem Bohem velmi požehnaný čas. Nejenže to byl tábor 3

4 mezinárodní (jsme moc vděčni za přítomnost a vedení polských bratrů a sester, kteří nás učili, motivovali, povzbuzovali a byli nám příkladem), ale též i mezigenerační, jelikož jsme měli účastníky všech věkových kategorií od dětí až po nejstarší generaci. A byl to také tábor meziměstský, protože jsme misijně pracovali ve dvou různých městech v Karviné a v Českém Těšíně. Bylo nás hodně a to bylo dobře, protože jsme se mohli obohacovat navzájem. Každý účastník si mohl vyzkoušet i různé druhy misie a samozřejmě se také aktivně zapojit do programu a organizace příprava zamyšlení, vedení sobotní školy, pomoc v kuchyni, úklid či pomoc při organizování misie. Po vzoru Pána Ježíše, který svůj den začal tím, že odešel z domu na osamělá místa, aby se tam modlil, jsme i my náš den započali nejdříve ranní rozcvičkou (abychom se trochu probrali a osvěžili své mysli) a poté osobním časem s Pánem Bohem. O své myšlenky jsme se pak mohli podělit při společné ranní pobožnosti. Náš duchovní pokrm tím však nekončil, jelikož po dobrých a zdravých snídaních jsme se vždy těšili nejen na krásná kázání z Božího slova, ale také na workshopy, kde jsme se učili nejrůznější praktické věci, které každý dobrý misionář potřebuje znát. Mohli jsme se tedy například učit: jak si připravit kázání, jak dávat biblické lekce, jak pracovat s lidmi při prvním i druhém kontaktu, jak trávit osobní čas s Bohem, proč je důležitá modlitba, ale také například co to jsou a jak fungují skupinky osobního růstu. Odpolední čas byl pak již věnován samotné misii, kde jsme si mohli prakticky vyzkoušet poznatky nabyté na workshopech. Na různých místech a různými způsoby jsme se snažili přinést evangelium obyvatelům Českého Těšína a Karviné. Naše činnost zahrnovala vyplňování anket (ať už při práci dům od domu nebo v parku, na náměstí či na ulici), zpěv, rozdávání letáčků GLOW a knih, dále masáže, misii meloun, při které lidé dostali zdarma nejen meloun a vodu, ale i letáček, nabídku korespondenčního kurzu či knihu. Dalším (a velmi zajímavým) způsobem misijní práce bylo seznamování kolemjdoucích lidí s proroctvím, které se týká sochy ze snu krále Nebúkadnesara. Na modelu této sochy jsme jim mohli vysvětlit zmíněné proroctví. Velmi 4

5 důležitou misijní aktivitou byla modlitební stráž. Určení účastníci se modlili za všechny ostatní formy misie a za ostatní účastníky. Jak můžete vidět, misie byla velmi rozmanitá, avšak měla jediný cíl zvěstovat lidem Pána Ježíše. Chtěli jsme je povzbudit k tomu, aby začali číst Bibli, chtěli jsme najít lidi připravené na biblické studium a zasít semínka pravdy. Na konci tábora jsme tak mohli zjistit, že nám Pán Bůh dal nalézt zhruba 117 lidí (z toho i pár cizinců, kteří se s námi domluvili na biblické hodiny nebo kurz), se kterými budeme moci dále pracovat (ať už se jedná o biblické hodiny, pozvání na přednášky, návštěvu kazatele nebo jiné), a také rozdat skoro 500 knih a velké množství letáčků, korespondenčních kurzů, časopisů, modliteb, úsměvů atd. Náš program pokračoval v podvečer, kdy jsme se sdíleli se zkušenostmi, které nám Pán Bůh toho dne dal. A bylo jich tolik, že jsme byli občas nuceni trochu protáhnout program. Každý krásný den jsme zakončili tak, jak jsme ho začali Božím slovem a pohybem (směrem do postele). Pán Bůh je úžasný. Jeho milost je veliká a jeho požehnání zbohacuje, a to beze všeho trápení. (Přísl. 10,22). Dal nám pěkné prostředí, počasí na misijní aktivity, nové přátele, nadšení do misie, ale především krásné zkušenosti s Ním. Mohli jsme též vidět působení Jeho Ducha svatého. A na závěr... někteří z našich účastníků se rozhodli nebo právě rozhodují pro křest. A co dal tábor účastníkům? To si můžete přečíst sami. Co mi tábor dal? Dal mi do srdce pokoj, dar misie a také mi pomohl vzdát se jedné věci, která mě trápila. - Oživení mého osobního vztahu s Bohem, hlavně přes modlitbu - Nadšení pro misii i v osobním životě - Nové nápady/způsoby misie Strašně moc zkušeností... Dal mi takový pocit v srdci, že si mě náš Pán vybral, abych mu mohl sloužit a mohl pomoci hodně lidem, kteří mají problém s alkoholem (nebo drogami), a těm, co jsou bez přístřeší. Hlavní věc, kterou jsem si uvědomil, je to, že je důležité pracovat v misii. Je to řešení mých osobních problémů, mého duchovního růstu a oživení ve sboru. Mnoho impulzů v oblasti osobního růstu, misie, získávání učedníků; naději, že to jde, když Bůh žehná a Boží lid poslušně a s nadšením pracuje. 5

6 Zkušenosti Na táboře jsem potkal kluka, který prodělal mozkovou obrnu a jehož rodiče se rozvádějí. Přesto i se svým handicapem a trápeními přišel zvěstovat evangelium. Stál jsem s ním u sochy z proroctví Daniele a on měl lidi zvát k soše. Začal ale lidi zdravit a povídat jim o soše. A dělal to takovým způsobem, který se nedoporučuje. Samozřejmě od něj všichni odcházeli, a tak začal být postupně zmalomyslněný. Povzbudil jsem ho, aby pokračoval dál, a modlil jsem se za něj. A ke konci času vyhrazeného pro misii zastavil jednoho pána. Začal s ním mluvit stejně jako s předešlými lidmi. Bůh působil a ten pán si od něj vzal knihu. A za dalších pět minut dal můj kamarád další knihu jednomu páru! Slíbili, že si ji určitě přečtou (Velký spor). A co my, kteří jsme zdraví a máme dobré zázemí? Chvála Bohu!! I tebe povolává do služby!! Martin S. Chodili jsme po panelácích. Otevřel nám jeden pán, ale nechtěl s námi mluvit, protože si myslel, že jsme svědkové. Když jsme mu vysvětlili, že jsme adventisté, pozval nás dovnitř. Udělal s námi anketu, popovídali jsme si a dali mu knížky. Ale nechtěl nám dát kontakt. Potom jsme šli ven a tam jsme potkali paní, které jsme dali knížku a ona nám dala na sebe kontakt. V autě jsem pak zjistil, že ta paní byla manželka od toho pána, který nás pozval dovnitř a nedal nám kontakt. autor neuveden Mojí nejcennější zkušeností byla moje první plus mínus 40minutová modlitba při modlitební stráži s Marysiou. A také to, že když jsem ztratil hlas, modlitby přátel mi pomohly tak, že jsem mohl opět trochu mluvit, a díky tomu se i modlit při stráži. Mohl jsem cítit sílu našich modliteb a také vidět jejich postupné naplňování. Martin K. 6

7 Svoje první ankety dům od domu jsem dělal s Marysiou. Oba dva jsme měli nějaký handicap. Ona jazykový, protože neuměla česky, a já jsem měl zase bariéry psychické. Říkal jsem si: To je opravdu skvělá kombinace, jak jít dělat anketu. A hned poprvé. V tom panelovém domě jsme šli odshora a čtyři patra se nám vůbec nedařilo. Na každém patře jsme se modlili. A potom nás napadlo, že bych já mohl zazvonit a ona by se potom zeptala: Mluvíte polsky, anglicky, německy? Ne? Tak tady kolega s vámi udělá anketu. A tak jsme se skvěle doplňovali. Bůh dokáže otočit handicap ve výhodu! Patrik Nejcennější zkušenost dvouhodinový rozhovor s mladým mužem, který se zajímal o duchovní pravdy. Mohl jsem mu vysvětlit celý příběh Bible a to, o čem je evangelium. Muž mě potom doprovodil až ke sboru. Daniel sestavil Martin Schwarz 7

8 Tábor Klubu Pathfinder Vlaďka Walachová Letní prázdniny 2013 se velmi rychle blížily a v mnohých myslích se objevovaly různorodé pocity z nastávajícího, více než 100-členného, tábora. Dokážete si to představit? Mně to teda šlo docela těžko. Nicméně, přišlo na den, kdy jsme se museli vlakem dopravit na místo určení. V tak velkém počtu bylo velmi snadné nechat někoho ve vlaku, ale díky Božímu vedení se to nestalo. :) Dojeli jsme tedy do tábořiště Komáří paseka. Po příjezdu začal boj o stany a pak následoval boj o místo ve frontě na jídlo. :) O naše hladové žaludky se starali: teta Jaruška Buroňová, teta Marcelka Schwarzová, Lenka Bolková, manželé Jana a Milan Sosnovi. Tímto jim chci také za všechny poděkovat, protože nebylo vůbec jednoduché nakrmit a uspokojit přes stovku hladových žaludků, ale oni to velmi dobře zvládli. Vzhledem k tomu, že věkové skupiny dětí byly různorodé, byly rozděleny do dvou kategorií starší a mladší. Starší měla 5 družstev a mladší 3 družstva. Hlavním tématem celého tábora byl muž jménem David Livingstone. Děti se přes zamyšlení, hry a další činnosti mohli dovědět více o jeho životě a konečném rozhodnutí stát se misionářem. Pro Vaši představu shrnu běžný den na táboře. Začalo se budíčkem, ranní hygienou, rozcvičkou, zamyšlením, pak se šlo na snídani, vztyčovala se každý den vlajka, pak byly děti z menší kategorie rozděleny do workshopů a družstva ze starší kategorie dostaly práci. Pak se to vyměnilo, že malé děti dodělávaly práci a ti větší měli workshopy. Mohli si vybrat z těchto workshopů rukodělná výroba, lukostřelba, duchovní, vodáctví, lana, zdravověda a další. Potom byl oběd, polední klid, koupání v rybníku. Děti měly možnost vyzkoušet si na místní rozhledně slaňování. Pak se hrála nějaká tematická bojová hra, pak byla večeře, hygiena a nakonec to nejlepší táborák. Tam jsme se zamýšleli nad životem D. Livingstona, poté si družstva připravila stínové divadla, a hrály se hry a zpívalo až do večerky. Samozřejmě nesměla chybět hlídka. A tak to šlo den co den. Děti ze starší kategorie čekalo velké dobrodružství. Ve středu opustily tábor a vrátily se až v pátek. Předtím než vyrazili na cestu hledat Livingstona, si museli vyrobit vor (plavidlo), na kterém pak přepravily sebe a své věci. Ještě lepší 8

9 na tom bylo to, že si materiál museli určitými způsoby vybojovat. Na celém tom třídenním puťáku museli plnit úkoly, chránit svá území, bojovat o jídlo a podobně. Neměli to vůbec lehké, ale prokázali tím svou statečnost, bojovnost a také to, že jsou jeden tým. S menšími dětmi, které zůstaly v táboře, jsme si udělali krásný výlet. Měli jsme možnost jet parní úzkokolejkou, což byl pro děti krásný zážitek. Když jsme v pátek byli zase všichni pohromadě, společně jsme si zahájili sobotu, kterou jsme prožili s Božím požehnáním. Pán Bůh nám dal nádherné počasí, děti mohly studovat věroučná témata a předávat je mezi sebou. Vnímám to jako požehnané i pro ty, kteří nejsou z našeho společenství, a věřím, že to vše v nich zanechalo nějaké to semínko, které jen s Boží vůle může vyrůst. Je toho spoustu, co by se dalo o táboře napsat. Každý máme v sobě spoustu vzpomínek, ale to by asi musel být celý informátor jen o táboru. :) Tak mi nezbývá nic jiného než napsat něco na závěr. Pán Bůh si celý tábor vedl. Počasí bylo opravdu požehnané. Parta i v tom neskutečném množství a ta atmosféra mezi všemi byla úžasná. Měli jsme taky pár setkání ráno před budíčkem společně s vedoucími na molu, které bylo hned v táboře. Tam jsme si mohli sednout, pozorovat krásy Boží přírody a zaposlouchat se do Božího slova, které nám Lukáš J. předčítal. Je krásné se znovu přesvědčit o tom, že když Pánu Bohu něco svěříme do rukou, tak On to povede. Proto na závěr děkuji Vám, kluci a holky, za to, že jste vytvořili skvělou partu, že jste do toho dali vše a tak i díky Vám mohl být tábor tak skvělý. Děkuji všem vedoucím, se kterými jsem měla možnost tam být, děkuji skvělým kuchařům, a také nesmím zapomenout na Vás, milí rodiče, kteří své děti podporujete a dopřáváte jim zažít tyto zážitky, na které, věřím, budou Vaše děti rádi vzpomínat. To největší poděkování však patří Pánu Bohu, našemu milému Nebeskému Otci, který se o nás stará, chrání a dává nám vše, co potřebujeme. 9

10 Narozeniny členů a návštěvníků sboru ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC 1. Darina Skalková 3. Eva Rachvalová 8. Ráchel Majerová 2. Petr Stebel 7. Samuel Manoli 10. Kryštof Bolek Eunika Kiszová 8. Jaroslav Bártek 21. Noemi Pěkníková 5. Jaroslava Valachová Tomáš Pěkník 26. Natálie Skalková 7. Ludmila Maďová 10. Karel Poloch nejml. 27. Pavla Steblová Dagmar Sabelová 11. Robin Stebel 30. Jiřina Mužná 9. Karel Žvak 12. Lea Kubienová Svatopluk Kolář Helena Steblová 14. Vendula Polochová Radana Gorná 13. Irma Walach 16. Anna Halešová Kamil Majer 14. Marie Kolářová 18. Jan Turoň 18. Kateřina Sosnová 22. Ellen Jurečková 20. David Kubiena 30. Eva Galdová 22. Gustav Valach Soňa Pěkníková 24. Zdeněk Sosna 25. Martin Bártek Kateřina Maďová 28. Magda Polochová Edit Polochová 30. Eduard Skalka ml. 31. Vlasta Zářická Jaroslav Sabela Martina Schwarzová Do tohoto čísla přispěli: Vlastimil Fürst, Martin Schwarz, Vlaďka Walachová Redakce: Lukáš Bolek, oddělení komunikací Web: vojkovice.net 10