POČÍTAČOVÉ SÍTĚ (3. část)

Transkript

1 POČÍTAČOVÉ SÍTĚ (3. část) INTERNET Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí ( síť sítí ), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících Internet je bezproblémová komunikace (výměna dat). Základní rysy internetu Síť typu WAN. Všechny uzly připojené k Internetu používají protokoly TCP/IP. Založen na technice směrování paketů. Veškerá propojení mezi sítěmi jsou realizována routery (směrovači). Služby Internetu jsou založeny na modelu klient - server. Služby klient-server klient - žádá o konkrétní služby a zahajuje komunikaci server - svoje služby poskytuje na žádost klienta, neposkytuje služby z vlastní iniciativy SERVER proces Operační systém požadavky odpovědi KLIENT uživatelské rozhraní aplikace Operační systém TCP/IP síť Základní služby internetu 1. World Wide Web (WWW) 2. Elektronická pošta ( ) 3. Přenos souborů (FTP) 4. Vzdálené přihlášení (Telnet) 5. Elektronické konference (Mailing Lists) 6. Diskusní skupiny (News) 7. Instant messaging ICQ, Skype, Jabber, atd. 8. Peer-to-peer sítě (P2P) - sdílení souborů 9. Internetová televize a rádio, IPTV (digitální televizní vysílání, jeho služby a aplikace šířené prostřednictvím internetu, tedy protokolu TCP/IP) 10. VoIP telefonování prostřednictvím internetu

2 1. Služba World Wide Web (WWW, webové stránky) Služba je založena na modelu klientský počítač / zařízení s internetovým prohlížečem webový server. Základem této služby je internetová stránka, tedy textový soubor uložený na webovém serveru, která obsahuje textové informace, odkazy na obrázky, zvuky, videosekvence a hypertextové odkazy na další webové stránky. Obsah webové stránky je naformátován a pozicován pomocí HTML značek (tagů) a kaskádových stylů (CSS Cascading Style Sheets). Webové stránky mohou plnit funkci informační, popřípadě prezentační (prezentace firmy, instituce, soukromé osoby či skupiny), dále komunikační (chat), elektronický obchod (e-shop), atd. Princip služby: Pro komunikaci mezi webovým serverem a internetovým prohlížečem na klientském počítači je používán HTTP protokol. HTTP (Hypertext Transfer Protocol) je internetový protokol určený především pro výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML. Nejčastěji používá port TCP / 80. a. Uživatel napíše do prohlížeče tzv. URL (Uniform Resource Locator) adresu. URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit. b. Doménový název webového serveru (např. je převeden na IP adresu (např ), identifikující tento server v síti Internet. c. Na tomto server je nalezena požadovaná webová stránka (textový soubor). Nejčastěji se jedná o úvodní stránku (např. index.htm) d. Obsahuje-li tento soubor nějaké příkazy (např. skripty jazyka PHP či ASP), jsou tyto příkazy provedeny a vytvořena výsledná statická HTML stránka. e. Tento soubor (HTML stránka) je odeslán internetovému prohlížeči na klientském počítači f. Prohlížeč tuto stránku interpretuje a zobrazí správně naformátované a pozicované objekty (text, obrázky, video)

3 2. Elektronická pošta ( ) Přenos a doručování zpráv (text, obrázek, soubor) do poštovních schránek na poštovním serveru. Služba využívá nejčastěji tyto protokoly pro odesílání a příjem elektronické pošty: Protokol SMTP (Simple Mail Transport Protocol) - pro doručení pošty od odesilatele do poštovní schránky adresáta (port 25), tedy protokol pro odeslání pošty. Protokol POP3 (Post Office Protocol) - pro vzdálený přístup k poštovní schránce na poštovním serveru (port 110), tedy protokol pro příjem pošty. Pro příjem pošty existuje také protokol IMAP (Internet Message Access Protocol). Uživatel musí mít na poštovním serveru založenou schránku (účet) ve formátu: jméno_schránky@adresa_poštovního_ serveru (např. mrkvomil.novacek@centrum.cz) Většina schránek je limitována určitou velikostí neboli kapacitou. Pro prohlížení pošty je možné využít webové rozhraní, popř. aplikaci na klientském počítači - ový klient (např. MS Outlook, Thunderbird, atd.) 3. Přenos souborů FTP (File Transfer Protocol) Tato služba umožňuje oboustranný přenos a sdílení souborů mezi počítači, na kterých mohou být nainstalovány dva různé operační systémy. Služba je založena na modelu klient server (je nutné znát uživatelské jméno a heslo). Jsou potřebné dva počítače pro přenos protokolem FTP (protokol TCP / port 21). Na prvním počítači musí být nainstalován, správně nakonfigurován a spuštěn FTP server. Tento počítač poskytuje data pro ostatní počítače. Další počítače (klienti) se mohou připojovat na FTP server pomocí programu k tomu určeném FTP klient (např. Total Commander, FTP Commander, atd.). Po ověřeném připojení klienta (login+heslo) může provádět řadu operací podle práv, která mu byla přidělena, např. odesílání dat na server, přenos dat ze serveru na lokální disk, přejmenování, mazání souborů, atd. FTP protokol nepoužívá při přenosu dat a přihlašovacích údajů šifrování, což představuje bezpečnostní riziko! Pro větší bezpečnost přenášených dat a přihlašovacích údajů je dneska vhodnější používat jednoduchý zabezpečený protokol SCP (Secure Copy Protocol), popřípadě mnohem dokonalejší protokol SFTP. Oba nabízejí šifrování přenášených dat a přihlašovacích údajů.

4 4. Vzdálené přihlášení (Telnet) Tento klient/server protokol dovoluje uživateli klientského terminálu připojit se ke vzdálené stanici či síťového uzlu pomocí internetového protokolu TCP/IP. Mezi libovolným koncovým počítačem a terminálem přenáší znaky. Po navázání spojení, může uživatel zadávat příkazy, které budou prováděny jako kdyby byly napsány přímo na klávesnici vzdáleného počítače. Telnet bývá nejčastěji využíván pro vzdálenou administraci a jako nástroj pro odstraňování problémů na vzdáleném počítači. 5. Elektronické konference (Mailing Lists) Služba umožňující výměnu názorů mezi uživateli na určité téma. Příspěvky zasílané na adresu konference jsou automaticky rozesílány em všem účastníkům konference uživatel musí mít přístup k poště. Zprávu obdrží ti uživatelé, kteří nejprve aktivně projeví zájem o dané téma a přihlásí se k odběru takových zpráv. Ve většině případů pak sami mohou takto přihlášeným uživatelům zprávy rozesílat (ale u některých maillistů tomu může být technickými prostředky zabráněno). Aby lidé přihlášení do maillistu nebyli obtěžováni nevyžádanou poštou (tzv. spam), která nesouvisí s tématem, platí u maillistů obvykle jednoduché pravidlo: může na adresu maillistu poslat pouze ten, kdo se sám nejprve do maillistu přihlásil. Takto lze s dobrými výsledky eliminovat činnost většiny spamovacích robotů. 6. Diskuzní skupiny (News) Je to služba, pomocí které si účastníci diskuse vyměňují názory na stanovený okruh témat či problémů. Tyto okruhy stanovuje správce systému, který jednotlivé diskusní skupiny spravuje. Příspěvky jsou ukládány na tzv. news server, který se stará o jejich zpracování a roztřídění do správných diskusních skupin. Uživatel si je může na tomto serveru přečíst a odeslat na něj zpět svou reakci, kterou news server zpracuje a opět ji vystaví ostatním. Tato služba využívá NNTP protokol (Network News Transfer Protocol). 7. Instant messaging Instant messaging je internetová služba, umožňující svým uživatelům sledovat, kteří jejich přátelé jsou právě připojeni, a dle potřeby jim posílat zprávy, chatovat, posílat soubory a i jinak komunikovat (hlasová a video komunikace). Hlavní výhodou oproti používání např. u spočívá v principu odesílání a přijímání zpráv v reálném čase. Jinými slovy zpráva je doručena ve velmi krátké době od odeslání (většinou v rámci stovek milisekund). Mezi nejznámější komunikační programy patří ICQ, Miranda, Jabber, Skype, Windows Messenger, a mnoho dalších. Některé z nich nabízejí také hlasovou a video komunikaci (např. Skype) 8. Peer-to-peer sdílení souborů Peer-to-peer (doslova rovný s rovným) neboli P2P je označení architektury počítačových sítí, ve které spolu komunikují přímo jednotliví klienti (uživatelé). je tedy opakem architektury klient-server. Tyto sítě se často nazývají výměnné sítě, neboť nabízejí možnost výměny nasdílených souborů, přímo mezi uživateli. Dnešní anonymní výměnné sítě umožňují (legální i nelegální) výměnu souborů. mezi nejznámější P2P klienty patří DC++, Gnuttela, atd.

5 Výhody internetu 1. Informace většina lidí vidí v internetu zdroj cenných informací, které jsou ve většině případů zdarma 2. Komunikace snadná a rychlá komunikace prostřednictvím u. Diskuze, konference a komunikace v reálném čase (chat). Telefonování přes Internet. 3. Programy na Internetu je velké množství programů, které jsou nabízeny zdarma (freeware, shareware, atd.) 4. Praktické informace aktuální zpravodajství, počasí, televize, mapy, jízdní řády, telefonní seznamy, atd. 5. Rozhlas, televize 6. Obchodování velké množství internetových obchodů nabízející prakticky vše, výhodou je většinou nízká cena, dokonalé informace o produktu, před koupí zboží se dají získat reference v diskuzích, recenzích atd. 7. Internetové bankovnictví ve své bance si spravujete svůj účet jak chcete, kdy chcete a odkud chcete. 8. Služby přes internet pojišťovny umožňují sjednání cestovních pojištění, styk s úřady, fotoalby, online poradny, atd. Připojení k Internetu Způsob připojení je možné rozdělit do dvou oblastí: a) kabelem Dial-up, ISDN, kabelová TV, pevné připojení, xdsl b) bezdrátově WiFi, WiMAX, satelitní připojení, GSM/UMTS mobilní sítě PŘIPOJENÍ KABELEM Dial-up Vytáčené připojení k internetu pomocí modemu přes telefonní síť / ústřednu. Modem se ve své podstatě choval jako telefonní přístroj volající na speciální telefonní číslo. Výhody: ve své době dostupná pořizovací cena, poměrně snadná instalace, snadno dostupné připojení (svého času jej nabízely společnosti VOLNÝ, QUICK, atd). Nevýhody: velmi nízká přenosová rychlost 56 kb/s pro download, 33 kb/s pro upload, cena připojení se odvíjela od jeho délky, nespolehlivé připojení, během připojení nelze stejnou linkou telefonovat. Vhodné připojení pro občasné zaslání u bez příloh, či prohlížení nenáročných webů mimo tarifní špičku. Dnes se tento způsob připojení k internetu téměř nevyužívá. ISDN Dnešní telefonní sítě jsou založeny na digitálních telefonních ústřednách a přenosové cesty mezi ústřednami jsou také plně digitalizovány. ISDN nabízí plně digitální přenos až k účastníkovi, s možností komunikace pomocí jedné digitální účastnické přípojky (hlas, text a obraz). Zároveň ji lze použít pro připojení k internetu (datové služby). Jedná se o vylepšení technologie Vytáčeného připojení k internetu (Dial-up) Výhody: terminálový adaptér (ISDN modem) umožňuje vyšší rychlost oproti klasickému analogovému modemu, rychleji navázané spojení na internet, větší stabilita spojení, není blokován telefon. Nevýhody: vyšší náklady na provoz paušál + minuty.

6 Připojení přes kabelovou televizi Je nutné mít doma přípojku kabelové televize a navíc provider (poskytovatel služeb) musí službu připojení k internetu nabízet. Páteřní rozvody kabelové televize byly původně metalické (koaxiální kabel), v současné době jsou téměř výhradně optické. Rozvody končí v rozvodné skříní domu, odtud jsou již vedeny koaxiálními kabely do jednotlivých bytových jednotek. Technik poté natáhne kabel k místu kde bude počítač. Ke kabelu se připojí kabelový modem a ten se propojí se síťovou kartou v počítači. Je-li v domácnosti více počítačů (zařízení), propojí se nejprve se switchem / AP. Výhody: rychlost, pokud není připojeno příliš mnoho uživatelů, připojení bez časového omezení, pouze za paušál, neomezený přenos dat. Nevýhody: pořizovací náklady, vysoký paušál pro občasné použití, služba závislá na kabelové televizi. xdsl DSL je zkratka označující technologii přenosu dat přes klasické telefonní linky. Přenos dat je prováděn prostřednictvím modemů mezi uživatelem a telefonní ústřednou, odkud jsou data pomocí vlastní digitální sítě přenášena dále. DSL - Digital Subscriber Line digitální účastnická linka. U nás se používá ADSL. Tato technologie využívá klasických telefonních linek pro vysokorychlostní přenos dat. Během připojení k internetu je možno zároveň telefonovat, což umožňují na koncích linky (ústředna, účastník) filtry splittery.

7 Princip fungování DSL spočívá ve využití volného kmitočtového pásma telefonních přípojek. Pro hlasové služby se používají kmitočet do 3400 Hz, které běžnému hlasovému provozu plně postačují. Vyšší frekvence jsou volné pro vysokorychlostní přenos dat. Data se tedy přenášejí na jiných kmitočtech, takže DSL neomezuje telefonní hovory. Výhody: dostupnost všude tam, kde vede telefonní linka Nevýhoda: vyšší paušál, tzv. agregace, kdy datový tok je sdílen s dalšími uživateli. Pevné připojení (pronajatý datový okruh) Pevné připojení je nejběžnějším způsobem stálého připojení k internetu s vysokou přenosovou rychlostí. Jde o fyzické spojení s poskytovatelem služeb (ISP) prostřednictvím metalického nebo častěji optického vedení, popřípadě vysokorychlostního bezdrátového spojení (technologie WiFi, WiMAX). Výhody: vysoká přenosová rychlost, stabilní a kvalitní připojení, možnost využít dalších služeb poskytovatele (např. IP telefonie, IPTV, atd.) PŘIPOJENÍ BEZDRÁTOVÉ Wi-Fi, WiMAX viz. kapitola zabývající se bezdrátovými sítěmi Satelitní připojení Satelitního přístupu k internetu je využíváno především všude tam, kde není možno zajistit jiný způsob připojení. Existují dva způsoby připojení: jednosměrné připojení, kdy uživatel může data pouze přijímat a pro jejich odesílání musí vlastnit ještě jiné připojení k Internetu obousměrné připojení Základní nevýhoda tohoto způsobu připojení je dána vlastností satelitu. Signál musí překonat obrovské vzdálenosti, což představuje zpoždění při komunikaci přibližně čtvrt sekundy. Na rozdíl od jiných způsobů připojení, kdy odpověď na požadavek lze dostat za několik milisekund, to u satelitu může být více než půl sekundy. Nevhodné např. pro telefonování. Mobilní technologie Pro připojení se využívá GSM nebo UMTS modemu (samostatná karta, zabudovaný do mobilního telefonu či PDA, USB modem). Datové přenosy jsou uskutečňovány přes mobilní síť pomocí technologie GPRS, EDGE, HSCSD, HSPDA, CDMA. Výhody: mobilita dostupnost všude, kde je signál GSM či UMTS mobilní sítě Nevýhody: nízká rychlost, vyšší cena za připojení