Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Veřejná správa Katedra správní vědy a správního práva Bakalářská práce

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Veřejná správa Katedra správní vědy a správního práva Bakalářská práce Charakteristika přestupků na úseku silniční dopravy Kamila Šodková, DiS. 2010/2011

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Charakteristika přestupků na úseku silniční dopravy zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Podpis.

3 OBSAH 1. ÚVOD SOUČASNÉ PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ SILNIČNÍ DOPRAVA PRÁVNÍ ÚPRAVA PRAVIDEL SILNIČNÍHO PROVOZU PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘESTUPKŮ PROTI PRAVIDLŮM SILNIČNÍHO PROVOZU PRÁVNÍ ÚPRAVA TRESTNÝCH ČINŮ ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU ZÁKLADNÍ POJMY PŘESTUPEK - DOPRAVNÍ PŘESTUPEK TRESTNÝ ČIN SANKCE POJEM, ÚČEL A FUNKCE SANKCE DRUHY A VÝMĚRA SANKCÍ PŘESTUPKY PROTI BEZPEČNOSTI A PLYNULOSTI PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH ŘÍZENÍ BEZ ŘIDIČSKÉHO OPRÁVNĚNÍ VOZIDLO BEZ REGISTRAČNÍ ZNAČKY PŘEKROČENÍ NEJVYŠŠÍ DOVOLENÉ RYCHLOSTI TELEFONOVÁNÍ ZA JÍZDY ŘÍZENÍ VOZIDLA PO POŽITÍ ALKOHOLICKÉHO NÁPOJE NEBO JINÉ NÁVYKOVÉ LÁTKY ZPŮSOBENÍ DOPRAVNÍ NEHODY, OPUŠTĚNÍ MÍSTA NEHODY, NEPOSKYTNUTÍ POMOCI ZÁVĚR RESUMÉ POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE PŘÍLOHY... 59

4 1. Úvod Skoro každé tři minuty na našich silnicích udělá nějaký řidič chybu a dojde k dopravní nehodě, přibližně každých 6 hodin zemře při nehodě na silnici člověk. Někdy zemře viník nehody, jindy nevinný, mrtví lidé nepromluví, ale vzpomínky některých živých účastníků dopravní nehody zaznamenal dopravní psycholog Karel Havlík a formou rozhovorů předložil čtenářům ve své knížce Osudová střetnutí, kterou jsem si se zájmem přečetla, a to byl také jeden z důvodů, proč jsem si vybrala jako téma své bakalářské práce právě oblast silniční dopravy. Žijeme ve světě a v době, kdy je využívání dopravy na pozemních komunikacích běžnou a důležitou součástí života, doprava plní důležitou roli a zasahuje do všech oblastí našeho života. Na řidiče motorových vozidel jsou kladeny poměrně vysoké nároky od zdravotní a odborné způsobilosti přes pozornost a předvídavost po dodržování dopravních předpisů. Bezpečnost silniční dopravy je důležitým bodem pozornosti celé naší společnosti, protože s rozvojem dopravy a přibývajícím počtem vozidel na silnicích dochází k dopravním nehodám, při nichž umírá ročně mnoho lidí, mnozí jsou zraněni těžce nebo lehce a hmotná škoda dosahuje miliónů korun. Ve vyspělých evropských zemích je bezpečnost silničního provozu jedním z důležitých ukazatelů úrovně společnosti a míra dopravní nehodovosti je výsledkem aktivního přístupu společnosti k této oblasti. Bezpečnost silničního provozu je diskutovaným a celospolečenským problémem a neustále se hledá řešení, které by omezilo na největší možnou míru přibývající nehodovost a selhávání lidského činitele účastníka silničního provozu řidiče. Statistika z centrálního registru řidičů za rok 2010 v případě přestupků a trestných činů řidičů čítá množství Tento počet sice vypadá hrozivě, ale je to o porušení dopravních předpisů méně než v roce Přesto se struktura nejčastějších přestupků od zavedení bodového systému ( ) nijak zásadně neliší. Řidiči stále nedodržují předepsanou rychlost v obci. Překročení rychlosti do 20 km/h se dokonce podílí v součtu všech ostatních spáchaných přestupků a trestných činů celou čtvrtinou. Řidiči překračující předepsanou rychlost v obci o více jak 20 km/h se pak podílí necelými 6 %. Motoristé mají také problém respektovat příkazové a zákazové značky nebo se orientovat, komu dát přednost v jízdě. Někteří se - 4 -

5 stále nenaučili používat bezpečnostní pásy. I v dnešní době se vyskytují motocyklisté, kteří vyrazí na motocyklu bez ochranné přilby. Přitom jednoznačně taková helma může v případě havárie zachránit život. Nejčastější přestupky a trestné činy spáchané řidiči za 2010 a přehled přestupků a trestných činů podle udělených bodů podle krajů za rok 2010 uvádí připojená příloha Ministerstva dopravy z Policie ČR za prvních pololetí roku 2011 šetřila nehod, při kterých bylo 319 osob usmrceno, osob těžce zraněno a osob zraněno lehce (viz příloha Informace o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za I. pololetí 2011 z 13. července 2011). 2 Ve své bakalářské práci bych chtěla upozornit na konkrétní závažné přestupky a trestné činy, které ohrožují bezpečnost silniční dopravy, zdraví a životy účastníků silničního provozu. Cílem je nalézt rozdíl mezi přestupkem a trestným činem, vymezení hranice mezi přestupkem a trestným činem a porovnání společenské škodlivosti činů a trestů, které jsou za ně ukládány. Tvrzením, že přestupky jsou činy s menším nebezpečím pro společnost a naopak trestné činy mají vysokou společenskou nebezpečnost, odpovídají i postihy za spáchání těchto činů a instituce, kterým přísluší sankci uložit - přestupky (správní delikty) spadají do pravomoci projednávání příslušným obecním úřadům, kdežto soudní delikty soudům. Použitou metodou je interpretace právních textů, rozbor judikatury a práce se statistickými daty. Při zpracování bakalářské práce vycházím z právního stavu platného k a vzhledem k tomu, že došlo k novelizaci, která již byla vyhlášena, uvádím i stav platný od Příloha 10 nejčastějších přestupků a trestných činů spáchaných řidiči za rok 2010 Ministerstva dopravy z dostupné z 93A8-845DFBDADBFD/0/110131PrestupkyaTC2010Prilohy.pdf 2 Příloha Informace o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za I. pololetí 2011 z 13. července 2011 dostupné z

6 2. Současné právní prostředí 2.1. Silniční doprava Silniční doprava je individuální druh dopravy, který se uskutečňuje používáním různých dopravních prostředků (motorových a nemotorových vozidel) na komunikacích silnicích - za účelem přepravy osob, věcí nebo zvířat. Silniční doprava je nejméně bezpečnou dopravou, protože při ní dochází k častým nehodám s různou výší škody na majetku, životech a zdraví osob. S rozvojem dopravy a zvyšujícím se počtem dopravních prostředků na silnicích narůstala potřeba upravit závazná pravidla pro pohyb vozidel na komunikacích tak, aby k nehodám docházelo co nejméně a s co nejmenšími následky pro společnost, proto jsou podmínky provozu na pozemních komunikacích a samotný provoz upraveny zvláštními zákony. Za porušování zákonných ustanovení jsou pak stanoveny postihy a sankce, jejichž úkolem je v prvé řadě účastníky silničního provozu odradit od porušování pravidel a v druhé řadě pak již potrestat za spáchaný přestupek či trestný čin Právní úprava pravidel silničního provozu V současné době upravuje pravidla silničního provozu zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k jehož poslední novelizací došlo zákonem č. 133/2011 Sb., vyhlášeným v květnu 2011, kde většina ustanovení je účinná od 1. srpna Oproti právní úpravě platné do obsahuje zákon č. 361/2000 Sb. účinný od navíc část Správní delikty c), d), e). V 125 c) odst. 1 je uvedeno 26 konkrétních skutkových podstat přestupků a 1 souhrnná skutková podstata přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Nejen samotný provoz na pozemních komunikacích je upraven předpisy. Také to, jaká vozidla, v jakém technickém stavu a jak vybavená se mohou na silnicích pohybovat, jak probíhá jejich schvalování, dovoz a registrace, jak musejí být vozidla pojištěna, jakou kontrolou a jak často musejí procházet, jakou přípravu a odborné zdokonalování musejí absolvovat jejich řidiči, kdo jim přípravu poskytuje a jakým způsobem svou způsobilost prokazují, jakou zdravotní způsobilost musejí řidiči - 6 -

7 splňovat a kdo ji osvědčuje, je upraveno v dalších předpisech dotýkajících se přímo oblasti silniční dopravy Právní úprava přestupků proti pravidlům silničního provozu Základní normou přestupkového práva obecně je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších právních předpisů, účinný od (dále jen přestupkový zákon). Vedle tohoto zákona jsou však normy přestupkového práva obsaženy v množství zvláštních zákonů. Zákon o přestupcích navazuje na novelizaci trestního práva, kdy mezi přestupky jsou zařazeny ty dřívější přečiny, které byly považovány za méně závažné soudní delikty. Přestupky na úseku silniční dopravy konkrétně upravuje 22 zákona o přestupcích přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Zákon o přestupcích zná v 22 celkem 27 konkrétních skutkových podstat přestupků směřujících k řidiči a 1 souhrnnou skutkovou podstatu, která se týká porušení jiných pravidel v souvislosti s provozem na pozemních komunikacích. Zákonem č. 133/2011 Sb., vyhlášeným v květnu 2011, který novelizuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích dochází s účinností od k přesunu správních deliktů uvedených v 22 přestupkového zákona do 125c zákona č. 361/2000 Sb. a 22 přestupkového zákona je zrušen Právní úprava trestných činů účastníků silničního provozu Závažné a společensky nebezpečné porušení předpisů silničního provozu, které není přestupkem, a již naplňuje skutkovou podstatu trestného činu, upravuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, účinný od Tento ve zvláštní části upravuje jednotlivé trestné činy a jejich skutkové podstaty. V trestním zákoníku není část, která by upravovala speciálně trestné činy spáchané v souvislosti se silničním provozem, jak je tomu u zákona o přestupcích, ale tyto trestné činy jsou přiřazeny k trestným činům v různých místech zvláštních částí těchto zákonů. Právem chráněné zájmy a hodnoty společnosti jsou často obsaženy 3 Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, Vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších právních předpisů, Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla - 7 -

8 v ustanoveních o správních deliktech a současně trestných činech. Je tak nutné hledat hranice mezi správním deliktem a trestným činem, a ta je spatřována zejména v závažnosti deliktu a rozdílné míře nebezpečnosti deliktu pro společnost. Delikt spáchaný v souvislosti s provozem na pozemních komunikacích může být jak přestupkem, tak trestným činem - v závislosti na stupni závažnosti, okolnostech rozsahu následků pro společnost

9 3. Základní pojmy 3.1. Přestupek - dopravní přestupek Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v zákoně o přestupcích nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. 4 Za správní delikt považujeme protiprávní jednání odpovědné osoby, jehož znaky a s ním spojené sankce uvádí zákon. Za přestupek není odpovědná osoba, která v době jeho spáchání nedovršila patnáctý rok věku a také osoba, která v době spáchání přestupku trpěla duševní poruchou, v jejím důsledku měla snížené rozpoznávací nebo ovládací schopnosti, a nemohla si tak uvědomit, že porušuje nebo ohrožuje zákonem chráněný zájem společnosti. Nepříčetnost je stav, kdy někdo pro duševní poruchu v době činu nemůže buď rozpoznat nebezpečnost jednání pro společnost nebo ovládat své jednání. 5 Odpovědnosti se však nemůže zbavit osoba, která se do stavu snížené příčetnosti přivedla úmyslně, nebo z nedbalosti požitím alkoholu nebo užitím drogy, či jiné návykové látky. Zákon prohlašuje určitá jednání za přestupky proto, že porušují nebo ohrožují zájem společnosti. 6 K pojmovým znakům přestupku patří zejména protiprávnost, škodlivost, zákonné vyjádření skutkové podstaty, trestnost. 7 Pojem dopravní přestupek v našem právním řádu nenalezneme, v literatuře je uváděn jako synonymum pojmu přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. 8 Přestupky na úseku silniční dopravy upravuje 22 a 23 zákona o přestupcích a nově 125c zákona o provozu na pozemních komunikacích. Objektem přestupků jsou společenské vztahy a jevy, proti nimž směřuje protiprávní jednání. Společným skupinovým objektem dopravních přestupků je bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, vyjadřující zájem 4 Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů 5 ČERNÝ, J., HORZINKOVÁ, E., KUČEROVÁ, H. Přestupkové řízení: praktická právnická příručka. 11. vydání. Praha: Nakladatelství Linde, s ISBN ČERVENÝ, Z., ŠLAUF, V. Přestupkové právo. Praha: Nakladatelství Linde, s. 24. ISBN MATES, P. Základy správního práva trestního. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, s. 13. ISBN KUČEROVÁ, H. Dopravní přestupky v praxi po změnách účinných od Praha: Nakladatelství Linde Praha, a. s., s. 32. ISBN X - 9 -

10 společnosti na ochraně života a zdraví osob a ochraně majetku. 9 Objektivní stránka přestupku je dána protiprávním jednáním, škodlivým dopadem pro společnost a příčinným vztahem mezi jednáním pachatele a následkem. Subjektem přestupku je obecně vždy fyzická osoba jako pachatel přestupku a předpokladem je jeho způsobilost k právní odpovědnosti. Odpovědná je osoba, která v době spáchání dovršila patnáctý rok věku a byla příčetná, to znamená způsobilá z hlediska duševního stavu, kdy neměla snížené rozpoznávací nebo ovládací schopnosti. Pojem dopravní přestupek v našem právním řádu nenalezneme, v literatuře je uváděn jako synonymum pojmu přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. 10 Tedy subjektem přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích je nejčastěji řidič motorového vozidla, nebo jiný účastník silničního provozu. Subjektivní stránka deliktu je představována především zaviněním, které je nutným znakem přestupku a je závislé na vůli a vědění, podle nichž se rozlišuje forma zavinění úmyslné nebo z nedbalosti. Nedbalost lze rozlišit na vědomou a nevědomou, kdy u přestupku spáchaného z nedbalosti chybí vždy vůle pachatele přestupek spáchat. Vědomá nedbalost znamená, že pachatel ví, že porušuje nebo ohrožuje zákonem chráněný zájem společnosti, ale spoléhá na to, že se tak nestane. Nevědomá nedbalost znamená, že pachatel si neuvědomuje, že porušuje nebo ohrožuje právem chráněný zájem společnosti, ačkoli by to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Zákon o přestupcích říká, že k odpovědnosti za přestupek postačuje zavinění z nedbalosti, pokud nestanoví zákon výslovně, že je potřeba zavinění úmyslného. Úmyslné zavinění je postaveno na složce vůle i vědění pachatele a zákon rozlišuje úmysl přímý nebo nepřímý. Jejich odlišení je závislé na míře složky vůle, která je pro úmysl charakteristická. Pokud pachatel chce jednáním porušit či ohrozit zákonem chráněný zájem společnosti, jedná se o úmysl přímý. Pokud si pachatel možnost porušení či ohrožení zájmu chráněného zákonem uvědomuje, nechce jej však přímo způsobit, ale v případě, že ho způsobí, je s tím srozuměn, jedná se o nepřímý úmysl. Ke spáchání úmyslného přestupku postačuje i úmysl nepřímý. 9 KUČEROVÁ, H. Dopravní přestupky v praxi po změnách účinných od Praha: Nakladatelství Linde Praha, a. s., s. 33. ISBN X 10 KUČEROVÁ, H. Dopravní přestupky v praxi po změnách účinných od Praha: Nakladatelství Linde Praha, a. s., s. 32. ISBN X

11 3.2. Trestný čin Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny. Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. 11 Pojmovými znaky trestného činu jsou jako u přestupku objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka trestného činu. S těmito znaky se pojí pojem skutkové podstaty trestného činu. Subjektem trestného činu je fyzická osoba pachatel trestného činu. Subjektivní stránku představuje zavinění. Odpovědnost za trestný čin upravuje trestní zákoník v 15 a následujících. K odpovědnosti za trestný čin je také podobně jako u přestupku potřeba splnění znaků způsobilosti kdo v době spáchání trestného činu nedovršil patnáctý rok věku, není trestně odpovědný, a dále není za trestný čin odpovědný ten, kdo pro duševní poruchu nemohl rozpoznat nebezpečnost trestného činu pro společnost, nebo nemohl ovládat své jednání. Objektem trestného činu jsou právem chráněné zájmy společnosti, proti nimž čin směřuje a objektivní stránkou jsou jednání pachatele a následek jednání a příčinný vztah mezi nimi, který nemůže scházet. Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně. Čin, jehož stupeň nebezpečnosti není pro společnost vysoký, je nepatrný, není trestným činem, přestože jinak jeho znaky vykazuje. Nebezpečnost trestného činu znamená, že spáchaný skutek poruší, či ohrozí zájem společnosti, který je pro společnost natolik důležitý, že je přiznána zákonná ochrana. Stupeň nebezpečnosti je pak určován významem zákonem ochraňovaného zájmu, kterého se čin dotýká, způsobem a okolnostmi spáchání činu a jeho nepříznivými následky, osobou pachatele, mírou zavinění pachatele a pohnutkou. Čin je trestným jen v případě, když naplňuje materiální i formální znaky trestného činu, to znamená, že může být sice naplněna skutková podstata trestného činu, ale ten není pro společnost nebezpečný, proto se 11 Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

12 nejedná o trestný čin a stejně tak čin, který je pro společnost nebezpečný, ale nesplňuje formální znaky trestného činu, nelze označit za trestný čin. Trestní zákoník neobsahuje soustředěnou a specifickou úpravu trestných činů spáchaných v souvislosti s dopravou a znaky skutkových podstat nalezneme v různých hlavách zvláštní části trestního zákoníku. V souvislosti s provozem na pozemních komunikacích je možné dopustit se řady trestných činů. Takový čin vždy souvisí s porušením pravidel dopravních či jiných předpisů, je pro společnost nebezpečný a jeho následky jsou škodlivé, trestným činem není čin s nízkou nebo nepatrnou nebezpečností pro společnost. Česká republika patří podle statistik s nebezpečností silničního provozu a nehodovostí mezi evropskými zeměmi na přední místo. Agresivní chování řidičů, riskantní, neopatrná, bezohledná jízda jsou příčinou mnoha dopravních nehod s tragickými následky a značnou hmotnou škodou. V takových případech jsou viníci často trestání nejen za přestupek, ale za trestný čin, ať už k němu došlo úmyslně či z nedbalosti. Trestné činy v silniční dopravě v České republice vykazují poměrně vysoký podíl na celkovém objemu kriminality. Trestná činnost v dopravě je nejčastěji kvalifikovaná jako poruchové trestné činy ublížení na zdraví z nedbalosti, případy úmyslných trestných činů jsou naprosto výjimečné, dále trestné činy ohrožovací, jako ohrožení pod vlivem návykové látky a obecné ohrožení. Řadí se sem i trestný čin neposkytnutí pomoci, jehož speciálním subjektem mohou být pouze řidiči dopravních prostředků, kteří měli účast na dopravní nehodě. 12 Ze stupně motorizace, intenzity využívání vozidel, hustoty provozu a dalších faktorů vyplývá, že existuje podstatně větší riziko, že se někdo stane pachatelem trestného činu v dopravě, než riziko, že se dopustí jiné trestné činnosti. Těmito pachateli mohou totiž být nejen řidiči motorových vozidel, ale prakticky každý účastník silničního provozu 13 Rozdíl mezi správním deliktem (přestupkem) a soudním deliktem (trestným činem) je především v míře nebezpečnosti spáchaného skutku pro společnost, v rozsahu ohrožení právem chráněných zájmů a hodnot společnosti a v následcích, jaké spáchaný čin pro společnost má. Právě stupeň společenské škodlivosti je důležitým diferenciačním kritériem v případech, kdy se budou skutkové podstaty obou 12 KUCHTA, J., VÁLKOVÁ a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, s. ISBN KUCHTA, J., VÁLKOVÁ a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, s ISBN

13 protispolečenských činů, tedy trestných činů a přestupků překrývat a kdy chybí jiný znak, podle kterého lze rozlišení provést MATES, P. Základy správního práva trestního. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, s. 26. ISBN

14 4. Sankce 4.1. Pojem, účel a funkce sankce Sankce je trestem za protiprávní jednání. Jejím účelem není jen potrestat pachatele samotného za to, že porušil normy a dopustil se přestupku. Důležitým účelem a funkcí je individuální i generální prevence a výchovné působení. V rámci individuální prevence jde o působení na pachatele tím způsobem, aby se již v budoucnu přestupku nedopustil. V rámci generální prevence jde o výchovné působení na další potenciální pachatele, kteří se přestupků mohou dopustit, případně se jich dopouštějí. Při ukládání sankce by mělo být postupováno individuálně a měly by být zohledněny aspekty a okolnosti protiprávního jednání, aby nebyla uložená sankce příliš přísná, nebo naopak příliš mírná, protože by se dosažení účelu sankce minulo účinkem. Pouze spravedlivý trest (spravedlivá sankce) splní svůj účel a společenské preventivní působení. 15 Sankce za spáchání přestupku by měla být uložena co nejdříve po projednání skutku. V dnešní době uplyne často od spáchání přestupku do pravomocného uložení trestu poměrně dlouhá doba. V případě, že není trest pravomocně uložen do jednoho roku od spáchání přestupku, odpovědnost pachatele za přestupek zaniká a takový přestupek již nelze ani projednat, ani uložit sankci. Navíc značná část přestupků zaznamenaných kamerami či jinými automatizovanými systémy zůstane bez uložení sankce, protože se nepodaří zjistit řidiče vozidla. Za každý spáchaný a zaznamenaný přestupek by měla být příslušná sankce uložena. Čím později a s čím menší pravděpodobností je sankce ukládána, tím více klesá její preventivně výchovný účinek. Řidiči pak nejsou motivováni k tomu, aby pravidla provozu dodržovali Druhy a výměra sankcí Podle zákona o přestupcích lze za přestupek uložit tyto sankce: a) napomenutí, b) pokutu, c) zákaz činnosti, d) propadnutí věci. 15 Kněžínek J.: O pojetí sankcí podle 22 zákona o přestupcích, časopis Právní zpravodaj č. 11/

15 Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku. 16 Výměra sankcí za spáchané přestupky je upravena v 22 a 23 zákona o přestupcích, a nově od v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v 125c, 125d. Přestupky jsou rozděleny do skupin, kterým jsou přisouzeny různé výše pokut, případně bodové ohodnocení, či zákaz činnosti, a to podle stupně závažnosti a potenciálních dopadů pro ostatní účastníky silničního provozu, čím nebezpečnější přestupek, tím přísnější postih za jeho spáchání. Rozložení přestupků dle sankce v zákoně o přestupcích znázorňuje tento graf převzatý z obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona přestupky jsou zde seskupeny podle svého předmětu: Rozložení přestupků dle sankce 6 5 počet přestupků osoba řidiče vozidlo následky jednání řidiče admin. pravidla spolupráce ostatní tis. + ZČ tis. + ZČ 5-10 tis. + ZČ 5-10 tis. 2,5-5 tis + ZČ/R 1,5-2,5 tis. závažnost sankce 16 Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

16 Vedle výše uvedených sankcí jsou ještě pachatelům přestupků přičítány trestné body. Bodové hodnocení za přestupky je uvedeno v příloze k zákonu č. 361/2000 Sb. Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za toto jednání. Princip bodového systému spočívá v tom, že za vybrané přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (i trestné činy) jsou řidičům motorových vozidel zaznamenávány "trestné" body do určité výše. Tyto body však nejsou sankcí za přestupek, ale pouze administrativním opatřením ohodnocujícím nebezpečnost spáchaného přestupku a registrujícím jeho spáchání. 17 V praxi to znamená, že řidiči bude za spáchání přestupku uložena sankce podle zákona (pokuta, zákaz činnosti) a zároveň mu bude do karty řidiče zaznamenán určitý počet bodů, jde-li o přestupek zahrnutý do bodového hodnocení. V případě dosažení 12 bodů pozbývá řidič právo k řízení motorových vozidel po dobu jednoho roku. 18 Porušením pravidel silničního provozu může dojít nejen ke spáchání přestupku, ale i trestného činu. Rozdíl mezi správním deliktem (přestupkem) a soudním deliktem (trestným činem) je především v míře nebezpečnosti jednání spáchaného skutku pro společnost, v rozsahu ohrožení právem chráněných zájmů a hodnot společnosti a v následcích, jaké spáchaný čin pro společnost má. Kde nalezneme hranici mezi správním a soudním deliktem? Např. zdánlivě lehčí forma agrese nadávky, urážky, vulgarita, riskantní předjíždění, agresivní jízda může naplnit skutkovou podstatu přestupku podle zákona o přestupcích. Je to čin, který nedosahuje intenzity trestného činu a od toho se pak odvíjejí sankce (pokuta, napomenutí, zákaz činnosti, propadnutí věci) a skutečnost, že k projednání takového činu není příslušný soud, ale obecní úřad či jiný správní orgán. V případě agrese fyzického charakteru se již pachatel může dopustit trestného činu ublížení na zdraví, těžkého ublížení na zdraví. Hranici mezi správním deliktem a soudním deliktem v souvislosti se silniční dopravnou spatřujeme v závažnosti deliktu, jeho nebezpečnosti a škodlivých následcích pro společnost. 17 Rozsudek nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 5/ ze dne dostupné z Codexis 18 Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

17 Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem je tedy v nebezpečí, které způsobeným skutkem ohrožuje společenské zájmy a hodnoty a z toho vyplývá i to, jakým způsobem a kdo může skutek projednávat a stanovit trest za protiprávní jednání, a rovněž to, jak přísná sankce bude uložena. Řízení o správních deliktech (přestupcích) zahajuje příslušný správní orgán z moci úřední, kdežto trestní stíhání před soudem lze zahájit jen na základě obžaloby podané státním zástupcem. 19 Trestními sankcemi za trestné činy jsou tresty a ochranná opatření. Trestní sankce lze ukládat jen na základě trestního zákoníku. Trestní sankce je nutno ukládat s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a poměrům pachatele. Tam, kde postačí uložení trestní sankce pachatele méně postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citelnější. Při ukládání trestních sankcí se přihlédne i k právem chráněným zájmům osob poškozených trestným činem. Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy; dále přihlédne k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele. 20 Podle trestního zákoníku je možné za trestné činy na úseku silniční dopravy uložit např. tyto tresty: - odnětí svobody - peněžitý trest - zákaz činnosti Stanovené sankce mají jak u přestupků, tak u trestných činů několik funkcí - preventivní (odstrašující), výchovnou (poučení a náprava pachatele), ochrannou (vyloučení pachatelů z provozu). Preferována je především preventivní funkce, kdy sankce stanovená za protiprávní jednání má předem odradit pachatele od takového jednání a tím chránit společnost před důsledky závadného jednání. Výchovnou funkci spatřujeme v tom, že příslušná sankce uložená za protiprávní jednání je pro pachatele natolik citelná, že se příště porušování zákonných předpisů vyhne. Ochranná funkce 19 MATES, P. Základy správního práva trestního. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, s. 27. ISBN Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

18 nastupuje při tak závažném protiprávním jednání, že je uložen trest zákazu činnosti či dokonce trest odnětí svobody, čímž je pachateli znemožněno škodlivé jednání opakovat a ohrožovat tak nadále právem chráněné zájmy společnosti. V případě provozu na pozemních komunikacích je v zájmu celé společnosti, aby tento byl bezpečný pro všechny účastníky provozu, aby nedocházelo k ohrožení zdraví a života osob či škodám na majetku. Nejčastější přestupky a trestné činy a jejich složení v období od do jsou obsahem Přílohy Ministerstva dopravy Informace o stavu bodového systému v České republice přestupky a trestné činy Příloha Ministerstva dopravy Informace o stavu bodového systému v České republice přestupky a trestné činy

19 5. Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích 5.1. Řízení bez řidičského oprávnění Řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla zařazeného do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. 22 Řidičské oprávnění získá osoba, která splní podmínky stanovené zákonem č. 361/2000 Sb., zejména dosáhne stanoveného věku, je zdravotně a odborně způsobilá a není ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel. Dosažení věku potřebného pro určitou skupinu řidičského oprávnění prokazuje žadatel svým průkazem totožnosti (občanským průkazem, cestovním pasem), kde je uveden datum narození, zdravotní způsobilost 23 prokazuje žadatel o vydání řidičského oprávnění potvrzením svého ošetřujícího lékaře, to, že není žadatel ve výkonu trestu zákazu řízení motorových vozidel, dokládá výpisem z karty řidiče, který vydává na jeho žádost příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Odbornou způsobilost získává žadatel výukou a výcvikem v autoškole, a prokazuje ji pak po ukončení výuky a výcviku složením zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla. 24 Tyto zkoušky provádí podle zákona č. 247/2000 Sb. příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností prostřednictvím svých zaměstnanců - zkušebních komisařů. Zkouška se skládá ze tří částí 25 ze znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, dále ze znalostí ovládání a údržby vozidla a z praktické jízdy. Splní-li žadatel o řidičské oprávnění všechny podmínky podle 82 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., má právní nárok na udělení řidičského oprávnění. Osobě, které bylo uděleno řidičské oprávnění, je vydán řidičský průkaz. 26 Řidičský průkaz 27 je veřejná listina, která osvědčuje udělení řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel 22 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 23 Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů 24 Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů 25 Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů 26 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 27 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

20 zařazených do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění a kterou držitel prokazuje své jméno, příjmení, rodné číslo a podobu, jakož i další údaje v ní zapsané. Tento doklad musí mít řidič motorového vozidla při řízení motorového vozidla u sebe a předložit jej např. policistovi při silniční kontrole. Řízením vozidla, aniž by byl řidič držitelem příslušného řidičského oprávnění, aniž by měl platný posudek o zdravotní způsobilosti 28, nebo v případě, kdy mu byl zadržen řidičský průkaz, se řidič dopustí přestupku. 29 Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo a 1. není držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, 2. byl mu zadržen řidičský průkaz, 3. není držitelem platného osvědčení profesní způsobilosti řidiče, 4. nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti podle zvláštního právního předpisu, 5. pozbyl jako řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, právo k řízení motorového vozidla na území České republiky. 30 Za takové protiprávní jednání je uložena sankce v souladu se zákonem č. 200/1990 Sb. a nově zák. č. 361/2000 Sb.: Za přestupek podle bodu 1 a 5 je uložena pokuta od Kč do Kč a zákaz činnosti od 1 roku do 2 let, bodové hodnocení je 4 body. Za přestupek podle bodu 3 je uložena pokuta od Kč do Kč a zákaz činnosti na dobu od 6 měsíců do 1 roku a podle zákona č. 361/2001 Sb. je přiděleno bodové hodnocení 3 body. Za přestupek podle bodu 4 je uložena pokuta od Kč do Kč a zákaz činnosti od 6 měsíců do 1 roku. Za přestupek podle bodu 2 je uložena pokuta od Kč do Kč a zákaz činnosti od 6 měsíců do 1 roku. Za určitých okolností však může jít i o porušení 337 trestního zákoníku, kde může být uložen trest odnětí svobody až na 3 roky. Dřívější trestní zákon č. 140/1961 Sb., účinný do obsahoval ustanovení o trestném činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, a tak se osoba, která nebyla držitelem řidičského 28 Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů 29 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 30 Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

21 oprávnění a řídila vozidlo, dopustila trestného činu s možným postihem trestu odnětí svobody až na 1 rok. Osoba, které bylo řidičské oprávnění zadrženo, nebo odňato se mohla v té době řízením vozidla dopustit stejného trestného činu a navíc i trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. Dle Usnesení NS ČR 6 Tdo 566/2008 je osobou bez řidičského oprávnění i ten, kdo řidičské oprávnění pozbyl dnem právní moci rozhodnutí, jímž mu byl soudem uložen trest nebo příslušným správním úřadem uložena sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, popř. ten, jemuž bylo řidičské oprávnění ze stejných důvodů odňato. Jednání pachatele, který řídí motorové vozidlo, ačkoli nemá řidičské oprávnění proto, že je nikdy nenabyl, nebo je pozbyl z důvodu uložení trestu zákazu činnosti, naplňuje objektivní znaky skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. 31 Dnešní trestní zákoník ustanovení o řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění sice neobsahuje, přesto je potřeba rozlišovat mezi těmi, kdo řídí bez absolvování autoškoly a získání řidičského oprávnění, a těmi, co o řidičské oprávnění přišli např. dosažením 12 bodů nebo zákazem činnosti. Z médií se často dovídáme o případech, kdy lidé, kteří nikdy nevlastnili řidičské oprávnění, či jim byl uložen zákaz řízení motorových vozidel, jsou znovu a znovu přistiženi při spáchání stejného přestupku. Trestného činu se mohou dopustit především osoby, kterým byl úředně pravomocně uložen zákaz řízení motorových vozidel, a přesto řídí motorové vozidlo v silničním provozu. Tito lidé zcela vědomě porušují předpisy a toto jejich jednání nasvědčuje tomu, že se jedná o osoby nezodpovědné, nerespektující předpisy a odmítající se podrobit rozhodnutím správních orgánů nebo soudů. Peněžité tresty zřejmě u těchto opakovaných provinění nejsou účinné a dostačující a každý takový případ by měl být posuzován individuálně a přísně. Může dojít však i k situaci, kdy se tohoto přestupku dopustí řidič, který dosáhl příslušný počet trestných bodů, tedy 12 (není mu uložen zákaz činnosti, ale tzv. se vyboduje) a správní orgán mu zašle o tomto oznámení na adresu, kde se trvale nezdržuje. Zásilku řidič nepřevezme a ta je považována desátým dnem uložení za doručenou a řidič pozbývá řidičské oprávnění a ani o tom třeba neví. Při řízení vozidla a přistižení při něm mu pak hrozí vysoká pokuta a zákaz činnosti. 31 Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 6 Tdo 566/2008, ze dne

22 5.2. Vozidlo bez registrační značky Řádný držitel řidičského oprávnění a majitel řidičského průkazu se může v provozu na pozemních komunikacích pohybovat jen s vozidlem v náležitém technickém stavu a s požadovaným vybavením, k němuž patří také registrační značka vozidla. Registrační značka (dříve státní poznávací značka) 32 je základním prostředkem k identifikaci vozidla a jeho vlastníka a provozovatele. Registrační značka je přidělena vozidlu, které je zapsáno v registru silničních vozidel. Registr silničních vozidel je evidencí silničních motorových vozidel, přípojných vozidel a provozovatelů těchto vozidel, je to seznam, který vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Údaje z tohoto registru umožňují identifikaci vozidla, vlastníka a provozovatele vozidla, obsahují informace o vozidle jako např. údaje o výrobci, výrobní čísla, údaje o rozměrech a hmotnostech vozidla, zdvihovém objemu motoru, čísla technického průkazu a osvědčení o technickém průkazu vozidla, údaje o vlastníku vozidla (rodné číslo, IČ, adresa bydliště, sídlo), stejné údaje o provozovateli vozidla pokud není shodný s vlastníkem. Nahlížet do tohoto registru může pouze taková osoba, která prokáže právní zájem. Kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo, na němž v rozporu se zvláštním právním předpisem 33 není umístěna tabulka státní poznávací značky (registrační značky) nebo je umístěna jiná tabulka státní poznávací značky (registrační značky), než která byla vozidlu přidělena, jehož tabulka státní poznávací značky (registrační značky) je zakryta, nečitelná nebo upravena či umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost, dopustí se přestupku. 34 Pokud na vozidle není umístěna registrační značka, nebo je zakryta nebo silně znečištěná, je ztížena nebo vyloučena identifikace vozidla a zároveň tak není možné zjistit jeho vlastníka. Zakrytím registrační značky nebo odmontováním registrační značky z vozidla se někteří řidiči snažili vyhnout pokutám za porušování dopravních předpisů. Stávalo se velmi často, že řidiči úmyslně znemožňovali identifikaci vozidla, 32 Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 33 Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 34 Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, 22, Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 125c

23 např. u velmi rychle jedoucích motocyklů jsme dříve velmi často mohli vidět zakrytou registrační značku nebo úmyslně znečištěnou tak, že nebylo možno přečíst identifikační údaje. Vozidlo, které ujelo od čerpací stanice pohonných hmot bez zaplacení, mělo registrační značku zakrytou nebo byla použita registrační značka z jiného vozidla. V neposlední řadě autovraky odstavené v ulicích měst a obcí samozřejmě také registrační značkou označeny nebývají. Z těchto důvodů bylo potřeba upravit takový čin předpisem a stanovit příslušnou sankci, která by odradila řidiče od výše uvedeného znemožňování identifikace vozidla a jeho majitele. Přestupku se dopustí ten, kdo řídí vozidlo, které podléhá registraci, ale v registru silničních vozidel registrováno není, jako i ten, kdo užívá jinou než vozidlu přidělenou registrační značku. 35 Do centrálního registru silničních vozidel vedeného ministerstvem je umožněn nepřetržitý dálkový přístup policii, městské policii, správním orgánům krajských úřadů a obecních úřadů s rozšířenou působností, proto se zdá prokázání spáchání přestupku v případě zakryté, či zcela chybějící registrační značky snadné při silniční kontrole vozidla příslušníkem policie dochází k zjištění skutku a následuje oznámení do správního řízení a sankce za správní delikt. Za tento přestupek je podle zákona o přestupcích uložena poměrně přísná sankce - pokuta od Kč do Kč a zákaz činnosti od 6 měsíců do 1 roku. Toto má především znepříjemnit život řidičům aut, kteří se zakrytím či odmontováním přední značky snaží vyhnout pokutám např. za rychlou jízdu, protože pokud je radar vyfotí, policie prakticky nemá možnost zjistit majitele vozidla. Dokazování tohoto přestupku však v praxi jednoduché není řidič se brání tvrzením, že mu byla registrační značka před kontrolou např. odcizena nebo, že během jízdy došlo k její ztrátě, aniž by si této skutečnosti řidič povšiml, nebo že ke znečištění registrační značky došlo během jízdy např. po nezpevněné komunikaci za špatného počasí. Pokud majitel vozidla zjistí, že mu byla registrační značka odcizena, musí tuto skutečnost ohlásit policii. S vozidlem bez registrační značky ale přesto jet nesmí, dokud nebude mít značky nové. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 4 As 10/ ze dne byla zamítnuta kasační stížnost žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , č. j. 57 Ca 19/ Rozhodnutím prvního stupně byl 35 ČERVENÝ, Z., ŠLAUF, V. Přestupkové právo. Praha: Nakladatelství Linde, s. 68. ISBN

24 žalobce ve společném řízení uznán vinným ze spáchání přestupku podle 22 odst. 1 písm. a) bod 1. v souběhu s přestupkem podle písm. l) téhož ustanovení zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a v souběhu přestupkem podle 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Těchto přestupků se dopustil tím, že stál na ulici s vozidlem bez registračních značek, částečně na chodníku v úseku, kde je stání zakázáno dopravní značkou, po odstranění tzv. botičky žalobce sedl za volant uvedeného vozidla a odjel, čímž řídil vozidlo, na němž nebyla umístěna tabulka registrační značky. Přitom byl při odstraňování tzv. botičky policisty upozorněn, že vozidlo nesplňuje technické podmínky provozu na pozemních komunikacích a jeho dalším užitím by se dopustil přestupku. Přesto žalobce poučení nedbal, s vozidlem odjel a opětovně jej užil k jízdě, kdy při kontrole hlídkou Policie ČR nepředložil doklad prokazující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Později řídil uvedený osobní automobil bez registračních značek po silnici I. třídy a při kontrole hlídky Policie ČR nepředložil doklad o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebo zelenou kartu a osvědčení o registraci vozidla. Za tyto přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši Kč, povinnost nahradit náklady řízení ve výši Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Za nejpřísněji postižitelný přestupek byla uložena sankce podle 22 odst. 7 zákona o přestupcích, a to pokuta ve výši Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel po dobu 6 měsíců. Stěžovatel zdůraznil, že v žalobě uvedl důvody a pohnutky, které jej donutily k užití předmětného automobilu k jízdě. Je majitelem vozidla, kterému byly tabulky registrační značky odcizeny. Žádal příslušný správní orgán o vydání nových značek, avšak marně. Správní orgán tak přispěl k tomu, že vozidlo nebylo osazeno značkami. Díky tomu byl správním orgánem prvního stupně, který je totožný se správním orgánem, jež mu odmítl vydat nové registrační značky, uznán vinným ze spáchání přestupků. Uvedené důvody stěžovatel uplatnil jak v podaném odvolání, tak i v žalobě. Jak žalovaný, tak i krajský soud k nim nezaujaly žádné stanovisko. Stěžovatel v odvolání proti rozhodnutí prvního stupně namítl, že formální znaky skutkových podstat obou přestupků byly skutečně naplněny, avšak správní orgán nijak nepřihlédl k tomu, že pokud jde o užívání osobního automobilu, učinil řádné a bezodkladné oznámení o odcizení registračních značek a požádal o vydání nových, nebylo mu vyhověno s tím, že prodávající vozidla paní M. D. nepožádala o zápis změn v registru silničních vozidel, přitom uvedený osobní automobil

25 nutně potřebuje pro výkon své činnosti samostatně výdělečné osoby. Správní orgán při rozhodování o sankci za uvedené přestupky podle něho nepřihlédl k okolnostem, za kterých se přestupků dopustil, ani k pohnutce, která jej k jízdám vedla. V žalobě pak stěžovatel výslovně uvedl, že ve svém odvolání vysvětlil, jaké okolnosti předcházely tomu, že neměl jinou možnost, než řídit vozidlo, které nebylo osazeno registračními značkami. Soud konstatoval, že je zcela nesporné, že stěžovatel se dopustil jednání, které je uvedeno a specifikováno výše, což stěžovatel ani nepopřel. Vyjádřil totiž svůj souhlas se skutkovými zjištěními v "oznámení o přestupku" a dále v průběhu ústního jednání před správním orgánem prvního stupně a před krajským soudem. Přitom ani v kasační stížnosti stěžovatel nenamítá, že by se skutky nestaly, případně, že byly učiněny nesprávné skutkové závěry. Z toho důvodu má Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem a správními orgány obou stupňů bezpečně za prokázané, že došlo ke spáchání předmětných skutků. Skutkový stav byl tedy řádně a spolehlivě zjištěn a nevyvstávají o něm žádné pochybnosti. Stěžovatel se však již neshoduje se správními orgány a posléze krajským soudem v jejich právním hodnocení. Podle stěžovatele došlo k popsanému jednání, které vzhledem k výše uvedeným okolnostem, důvodům a pohnutkám (motivům) nenaplňuje znaky přestupku. S touto argumentací se Nejvyšší správní soud neztotožnil. Stěžovatelovo jednání bylo kvalifikováno jako přestupek. Podle 2 odst. 1 zákona o přestupcích "přestupkem je zaviněné protiprávní jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně." Jak vyplývá z uvedeného ustanovení, znaky přestupku jsou stanoveny zákonem, přičemž přestupek je vymezen materiálním a formálním znakem, které musí být naplněny současně. Naplnění formálního znaku stěžovatel nijak nezpochybňuje. Materiální znak je představován tím, že zaviněné protiprávní jednání porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a zájmy uvedené v 1 zákona o přestupcích. Uložené sankce se tak pohybovaly na samé dolní hranici zákonné sazby, přičemž jejich snížení, potažmo upuštění od nich nebylo podle výše uvedeného ustanovení možné. Nejvyšší správní soud neshledal, že by byla předmětná ustanovení zákona o přestupcích aplikována způsobem, který by bylo možno označit za nesprávné posouzení právní otázky, a s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že důvody kasační stížnosti nejsou dány, proto kasační stížnost není důvodná Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 4 As 10/ ze dne dostupné z

26 Pokud nastane varianta ztráty registrační značky během jízdy, aniž by to řidič věděl a při běžné silniční kontrole ho zastaví policisté, jízdu mu sice nezakážou, ale předají přestupek do správního řízení, kdy řidiči nepomůže výmluva, že o ztrátě nevěděl, musí dokázat, že na jízdu vyjížděl s oběma registračními značkami na vozidle (třeba za pomoci svědka nebo jiného důkazu, např. fotografie). Každý řidič je totiž před jízdou povinen zkontrolovat stav vozidla a i to, zda má na vozidle obě registrační značky a že jsou čitelné Překročení nejvyšší dovolené rychlosti Výrobci automobilů udělali od počátků výroby automobilů obrovské kroky vpřed, pokud se jedná o vzhled automobilů, jejich technické vybavení, ale také o dosahování stále vyšší rychlosti pohybu na silnici. Dnešní moderní automobily pokročily také ve vývoji bezpečnostních prvků chránících přepravované osoby, ať už se jedná o bezpečnostní pásy, kterými jsou dnes povinně vybavena snad všechna vozidla a jejichž používání je rovněž povinné 37, či airbagy, které mají za úkol zvýšit účinnost bezpečnostních pásů a ochránit zdraví člověka při nárazu do překážky. Tyto prvky pasivní bezpečnosti vozidla přicházejí na řadu v případě dopravní nehody, ale motorista pouze na ně nemůže spoléhat, musí řídit své vozidlo tak, aby k dopravní nehodě nedošlo, to znamená především řídit se ustanoveními zákonných předpisů pro provoz na pozemních komunikacích. K takovým ustanovením patří i dodržování bezpečné rychlosti jízdy dodržovat limity pro maximální dovolenou rychlost na silnicích v obcích i mimo ně, a také přizpůsobit rychlost jízdy svým schopnostem, okamžité situaci a podmínkám, za nichž vozidlo řídí tak, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled 38 a chovat se tak, aby neohrožoval zdraví, život a majetek jiných lidí ani svůj vlastní, zejména přizpůsobit své chování stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikace, situaci v silničním provozu a svým schopnostem. 39 Přesto se nepřiměřená rychlost podílí nebo spolupodílí na vzniku většiny dopravních nehod. Co je to ale nepřiměřená, resp. přiměřená rychlost? Codexis 37 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 6 38 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 4 39 Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích

27 Přiměřená rychlost je přesně taková, která umožní řidiči zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, zvládnout jízdu na zledovatělém či namrzlém povrchu vozovky, zastavit včas vozidlo před přechodem pro chodce, křižovatkou, kde je povinen dát přednost v jízdě vozidlům na hlavní komunikaci, zastavit vozidlo ve chvíli, kdy na silnici vběhne dítě, či vkročí neopatrný chodec tam, kde může řidič takovou situaci předvídat, umožní vyhnout se bezpečně překážce silničního provozu či zastavit vozidlo včas před překážkou za snížené viditelnosti. Přiměřená rychlost nemusí být vždy maximální dovolená rychlost. To znamená, že v obci je sice dovolenou rychlostí rychlost 50 km.h-1, ale tato rychlost nemusí být vůbec přiměřená za snížené viditelnosti nebo námrazy na vozovce. Totéž bude platit o rychlosti jízdy mimo obec, na dálnici, nebo silnici pro motorová vozidla. Řidič nemůže ani dálnici, kde je to podle zákona dovoleno, jet rychlostí 130 km.h-1, když při této rychlosti hrozí, že nezvládne vozidlo a způsobí dopravní nehodu např. na zledovatělém povrchu nebo v husté mlze. Zákon o provozu na pozemních komunikacích nám stanoví dovolené hranice rychlosti, ovšem za ideálních jízdních podmínek. Nepřiměřená rychlost jízdy je, jak už jsem uvedla, nejčastější příčinou dopravních nehod a nedodržování maximálních dovolených limitů rychlosti jízdy také nejčastějším dopravním přestupkem, za nějž jsou řidiči sankcionováni. Kontrolu dodržování těchto hranic provádí podle 79a zákona č. 361/2000 Sb. policie České republiky 40 a obecní policie 41. vozidla: Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích při řízení 1. překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více, 2. překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více, 3. překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o méně než 20 km.h-1 nebo mimo obec o méně než 30 km.h Měření rychlosti vozidel provádí policie nebo obecní policie v rámci dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu za pomoci radarů. Každý takový radar 40 Zákon č. 283/1991 Sb., o policii České republiky 41 Zákon č. 553/1991 Sb., zákon o obecní policii 42 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

28 musí odpovídat zvláštním předpisům 43 a mít platné typové schválení a každý jednotlivý kus musí být pravidelně kalibrován. Radary jsou v ČR schvalovány s jednotnou odchylkou +- 3 km/h, pokud je zjištěná rychlost do 100 km/h, respektive +-3 procenta při rychlostech nad 100 km/h. Tato odchylka není promítnuta do zobrazené rychlosti na radaru, zohlednit ji musí sám policista nebo strážník. Teoreticky může u řádně fungujících radarů nastat situace, že vozidlu, které objektivně jede rychlostí 50 km/h, ukáže jeden radar rychlost 47 km/h a jiný 53 km/h. Překročení rychlosti 50 km/h lze tedy považovat za spolehlivě prokázané až tehdy, zobrazí-li se na radaru rychlost 54 km/h a vyšší. 44 Za spáchání přestupku překročením maximální dovolené rychlosti stanoví zákon č. 200/1990 Sb. a nově zák. č. 361/2000 Sb. příslušné sankce: Za přestupek podle bodu 1. je udělena pokuta od Kč do Kč a zákaz činnosti od 6 měsíců do 1 roku, bodové hodnocení je 5 bodů. Za přestupek podle bodu 2. je udělena pokuta od Kč do Kč a bodové hodnocení 3 body. Zákazem činnosti od 1 do 6 měsíců je řidič potrestán, pokud se stejného přestupku dopustí dvakrát a vícekrát během 12 měsíců. Za přestupek podle bodu 3. je udělena pokuta od Kč do Kč a bodové hodnocení může být ve výši 2 bodů. Tvrzení, že výsledek měření rychlosti vozidla radarem z policejního vozidla, které také překročilo rychlost jízdy a nepoužilo majáky (zvláštní výstražná světla), je nezákonně získaným důkazem neobstojí. Pro příklad případ z praxe: Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ust. 22 odst. 1 písm. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit tím, že v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost jízdy 80 km/h, řídil osobní motorové vozidlo okamžitou rychlostí jízdy 137 km/h. Byla mu uložena pokuta ve výši Kč a současně zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 9 měsíců. Žalobce zdůraznil, že si je vědom toho, co porušil, že nejel předpisovou rychlostí, ale podstata sporu spočívá ve výkladu slov zákona o silničním provozu, a to zejména v jeho 43 Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů 44 Měření rychlosti (radary a tolerance měření) v České republice a v jiných státech, dostupné z

29 18 odst. 9 použitém termínu nezbytně nutné, což žádný zákon či právní předpis blíže nespecifikuje. Namítl, že údaj o jeho rychlosti byl zjištěn měřícím zřízením, které bylo umístěno v policejním voze VW Passat R36, kdy namítá nezákonnost způsobu změření jeho rychlosti, protože policejní vozidlo v okamžiku, kdy zahájilo měření rychlosti, muselo jet samo s ohledem na princip měření tímto radarem po 10 sekund stejnou rychlostí, a to v místě, kde je maximální dovolená rychlost 80 km/h., přitom v této době nebyla na policejním vozidle zapnuta výstražná modrá světla. Žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že výsledek měření rychlosti vozidla jedoucího rychlostí překračující nejvyšší dovolenou rychlost, který byl získán měřícím zařízením umístěným v policejním vozidle, které z důvodu změření této rychlosti muselo jet také rychlostí překračující nejvyšší dovolenou rychlost, není nezákonně získaným důkazem. Překročení nejvyšší dovolené rychlosti je v takovém případě nezbytné k plnění úkolů Policie České republiky ( 18 odst. 9 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu). Není při tom ani nezbytné, aby takové policejní vozidlo mělo zapnuta zvláštní výstražná světla modré barvy, neboť 18 odst. 9 citovaného zákona je k 41 odst. 1 téhož zákona, podle něhož se má výstražných světel užívat, v poměru speciality. 45 Ale ani při jistém překročení rychlosti se řidič nemusí dopustit přestupku. Nemusí být naplněn jeden ze znaků přestupku, když řidič překročil dovolenou rychlost jen nepatrně a jeho počínání nebylo nebezpečné a ohrožující. Ke spáchání přestupku je třeba, aby byla naplněna formální stránka překročení dovolené rychlosti i stránka materiální, to znamená, že porušení předpisů ohrožuje právem chráněný zájem společnosti. Při malém překročení rychlosti se budeme zabývat okolnostmi, za kterých nastalo nebyla ohrožena bezpečnost chodců, stalo se tak na okraji obce, za nízkého provozu, na zcela přehledném úseku silnice apod. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu byla zamítnuta kasační stížnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje ve věci dopravního přestupku řidiče, kterému bylo při jízdě v obci prokázáno překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 2 km/h konstatoval, že v případě překročení nejvyšší povolené rychlosti pouze o 2 km/h samo o sobě nepostačuje k závěru o nedostatku materiální stránky přestupku, nicméně mělo by vést správní orgán k tomu, aby na materiální stránku daného jednání zaměřil svou pozornost. To platí zvláště za situace, kdy žalobce již v řízení před správním orgánem 1. stupně uváděl skutečnosti, 45 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. února 2010, č. j. 58 Ca 46/ , č. 2080/2010 Sb. NSS, dostupné z Codexis

30 které podle jeho názoru snižovaly společenskou nebezpečnost jeho jednání na takovou míru, že by materiální znak přestupku nebyl naplněn. Zejména uváděl, že k posuzovanému jednání došlo na přehledném úseku, v místech s nízkou hustotou provozu a při výjezdu z obce, kde nemohl dle svého tvrzení nikoho svou jízdou rychlostí 52 km/h ohrozit. Podle Nejvyššího správního soudu tedy samotná skutečnost, že řidič vozidla v provozu na pozemní komunikaci sice překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou právním předpisem nebo dopravní značkou, nicméně rychlost jeho jízdy se hranici nejvyšší dovolené rychlosti blížila, sama o sobě nepostačuje pro závěr o tom, že nebyla naplněna materiální stránka přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. 46 Ještě jednou se vrátím k dovolené a přiměřené, bezpečné rychlosti jízdy - řidiči se mylně domnívají, že přestupek lze spáchat jen při překročení nejvyšší povolené rychlosti. Není tomu tak a je nutné si uvědomit, že kromě dovolených limitů rychlostí zákon stanovuje i obecná (abstraktní) pravidla, která upravují rychlost jízdy. Řidič musí přizpůsobit rychlost jízdy mnohým okolnostem, zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, povětrnostním podmínkám, stavu a povaze vozovky. Zákon stanoví a v autoškole každého adepta učí, že řidič smí jet pouze takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Řidič musí předvídat a být připraven na situaci např. za zatáčkou, za horizontem, za nepřehledným úsekem tam se může nacházet stojící vozidlo, skupina chodců, vysypaný náklad či jiná překážka, která může ohrozit bezpečnost provozu. V noci a za snížené viditelnosti smí jet řidič pouze rychlostí, která mu umožňuje zastavit vozidlo na vzdálenost, kterou osvětlují jeho světla či veřejné osvětlení. Bohužel se stává i to, že je motorovým vozidlem sražen a usmrcen člověk, který v noci jde po dálnici či silnici pro motorová vozidla, nebo dokonce přes takovou rychlostní komunikaci přebíhá nebo přechází. V takových případech, samozřejmě při posouzení všech okolností, ale řidič motorového vozidla není zodpovědný za dopravní nehodu a smrt chodce, protože výskyt takové osoby na komunikaci, kde je chůze osob zakázána, nemůže předpokládat ani předvídat. Takto judikoval i Nejvyšší soud ČR - řidiče motorového vozidla, který jede po dálnici 46 Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky, sp. zn. 5 As 104/ , ze dne , dostupné z Codexis

31 dovolenou rychlostí a srazí a usmrtí osobu přebíhající dálnici, nelze uznat vinným z trestného činu ublížení na zdraví. 47 I ti nejlepší a nejrychlejší řidiči na světě, např. pilot závodního vozu F1 John Young Stewart (Jackie Stewart), často vyjadřovali svůj názor, že v běžném provozu na silnicích není místa pro závodění a riskování. Řidič se musí před jízdou plně soustředit, zapojit své abstraktní myšlení a snažit se vždy a za každých podmínek předvídat chyby své i pochybení ostatních řidičů. Přesto je v silničním provozu mnoho řidičů, kteří svou rychlou riskantní jízdou ohrožují zdraví a životy své i ostatních účastníků silničního provozu a sankce, které jsou za rychlou jízdu ukládány, nejsou dostatečně odstrašující a tedy ani účinné. Při dopravních nehodách, ke kterým dochází v důsledku nepřiměřeně rychlé jízdy, dochází ke škodám na zdraví, životech i majetku a tyto jsou přímo úměrné rychlosti, v jaké nehoda nastala. To znamená čím vyšší rychlost jízdy, tím tragičtější jsou pak následky dopravní nehody. Takto se řidič může stát nejen pachatelem přestupku, ale také trestného činu, kde již o jeho potrestání nerozhoduje správní úřad, ale soud. Zájmem společnosti je, aby provoz na pozemních komunikacích byl bezpečný a nejvyšší hodnotou zde je život a zdraví člověka, které je potřeba chránit. 48 Při dopravní nehodě může dojít k ublížení na zdraví, těžkému ublížení na zdraví, nebo i usmrcení člověka, a pokud to nastane, je skutek posuzován jako trestný čin podle trestního zákoníku, např. trestný čin usmrcení z nedbalosti ( 143), těžké ublížení na zdraví z nedbalosti ( 147), ublížení na zdraví z nedbalosti ( 148), a viník je potrestán příslušným trestem, kterým je zde již i trest odnětí svobody. 49 Nejvyšší soud ČR zrušil usnesením sp. zn. 8 Tdo 556/2005 ze dne z podnětu dovolání obviněného rozsudek Krajského soudu v Ostravě, neboť dospěl k názoru, že vychází z nesprávného posouzení skutku. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne , sp. zn. 2 T 188/2003, byl obviněný M. H. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle tehdejšího trestního zákona podle odstavců 1 a 2 a odsouzen k trestu odnětí svobody na tři léta s podmínečným odkladem na zkušební dobu pěti let a současně byl nad obviněným vysloven dohled. Obviněnému 47 Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tz 295/2000 ze dne , dostupné z HRDLIČKA, P., KNĚŽÍNEK, J., MLSNA, P. Přehled judikatury ve věcech silničního provozu, silniční dopravy a pozemních komunikací. Praha: Nakladatelství Wolter Kluwer ČR, a.s., 2009, ISBN Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod 49 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

32 byla uložena povinnost v průběhu zkušební doby vyvíjet úsilí k úhradě škody, kterou trestným činem způsobil. Byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 4 let a šesti měsíců. Bylo rozhodnuto i o náhradě škody poškozeným. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obviněný trestného činu ublížení na zdraví podle odstavce 3 trestního zákona dopustil tím, že dne v podvečer řídil osobní automobil v rozporu s ustanoveními zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních a s vozidlem se pohyboval bez zapnutého předepsaného osvětlení vozidla a nesledoval dostatečně situaci v silničním provozu, v důsledku čehož přehlédl na přechodu pro chodce zprava přecházející chodce a v prostoru přechodu pro chodce přední částí vozidla chodce srazil; jedna osoba na následky zranění v nemocnici zamřela a dvě osoby utrpěly těžká zranění. Rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláními státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně, obviněný i poškození. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne , sp. zn. 6 To 622/2004, byl rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušen. Bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle 224 odst. 3 trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody na tři léta, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dohledem. Obviněnému byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 4 let. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání, jež zaměřil proti výroku o vině. Opřel je o dovolací důvod uvedený v 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Vytkl, že skutek byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin ublížení na zdraví podle 224 odst. 3 tr. zák., ačkoliv správně měla být použita právní kvalifikace podle 224 odst. 1, 2 tr. zák. Zdůraznil, že jeho nedbalostním jednáním nebyly naplněny především materiální podmínky pro závěr o hrubém porušení předpisů o bezpečnosti v dopravě. Namítl rovněž, že z hlediska hodnocení materiální stránky trestného činu mělo být důsledněji posuzováno i samotné chování poškozených, protože je třeba, aby se soud při hodnocení důkazů zabýval též jejich spoluzaviněním na vzniku dopravní nehody. Vyšší trestnost je odůvodněna především těžším následkem, který spočívá ve způsobení "těžké újmy nebo smrti více osob", a současně tím, že tento následek je způsoben "hrubým porušením předpisů o bezpečnosti dopravy". Není pochyb o tom, že obviněný svým jednáním naplnil první podmínku, tj. následek představovaný způsobením těžké újmy na zdraví nebo smrti více osob, když

33 ze skutkových zjištění odvolacího soudu plyne, že jedna osoba zemřela a 2 utrpěly těžká zranění. Tento znak ostatně ani dovoláním obviněného zpochybněn nebyl. Rozdíl mezi odst. 2 a odst. 3 trestního zákona spočívá v tom, že podle odst. 2 stačí, když pachatel poruší důležitou povinnost uloženou mu zákonem, kdežto podle odst. 3 musí jít o hrubé porušení předpisů o bezpečnosti dopravy; z povahy věci plyne, že toto porušení je podstatně závažnější. Hrubým porušením zmíněných předpisů je úmyslné nebo hrubě nedbalé porušení předpisů majících základní význam pro bezpečnost dopravy nebo více předpisů zajišťujících bezpečnost v dopravě (k tomu viz č. 13/1972 Sb. rozh. tr.). Za nejpodstatnější pro závěr o hrubém porušení předpisů o bezpečnosti dopravy označil odvolací soud skutečnost, že obviněný jel za snížené viditelnosti v zimním období neosvětleným motorovým vozidlem rychlostí mezi 42 až 61 km/hod, nemohl být tedy včas pozorován chodci vstupujícími na přechod pro chodce a sám nemohl na dostatečnou vzdálenost pozorovat situaci v silničním provozu na přechodu pro chodce. Zřetelně se jedná o velmi závažné porušení předpisů o bezpečnosti silničního provozu; otázkou však je, zda je lze považovat za tak závažné, aby je bylo možné posoudit jako hrubé porušení předpisů o bezpečnosti dopravy. Evidentně byly porušeny důležité povinnosti, odvolací soud ale jasně nevyložil, proč jde o podstatně závažnější porušení předpisů než to, které je vnímáno právě jako porušení důležité povinnosti. Závěry odvolacího soudu rozdíl mezi ustanovením 224 odst. 2 a ustanovením 224 odst. 3 tr. zák. přesvědčivě vyjádřen nebyl. Za porušení důležité povinnosti ve smyslu 224 odst. 2 tr. zák. lze považovat jen porušení takové povinnosti, jejíž porušení za dané situace zpravidla podstatně zvyšuje nebezpečí pro lidský život nebo zdraví. Význam porušení kterékoliv řidičské povinnosti je přímo závislý na konkrétní dopravní situaci. Soudní praxí je za porušení důležité povinnosti uložené zákonem považována např. bezohledná jízda řidiče vůči chodcům nacházejícím se na vyznačeném přechodu nebo hrubě nepřiměřenou rychlostí kolem nástupního ostrůvku, na němž bylo více lidí (viz č. 34/1979 Sb. rozh. tr.), jízda řidiče za snížené viditelnosti se silně znečištěnými reflektory a předním sklem apod. Za hrubé porušení předpisů o bezpečnosti dopravy je judikaturou považováno např. řízení pod vlivem alkoholu na motocyklu, o němž pachatel ví, že je technicky nedostatečně vybaven, zejména má slabá světla a neúčinné brzdy, je-li pachatel v době řízení pod silným vlivem alkoholu a jede rychlostí, která je nepřiměřená viditelnosti a technickému stavu motocyklu (k tomu č. 13/1972 Sb. rozh. tr.) nebo řízení pod silným vlivem alkoholu, nepřiměřenou rychlostí automobilem, který nebyl upraven pro přepravu osob a

34 ve kterém pachatel vezl celkem šest dalších osob (č. 44/1998 Sb. rozh. tr.). Podmínkou trestní odpovědnosti podle 224 odst. 3 tr. zák. je ale nejen to, aby pachatel hrubým porušením předpisů o bezpečnosti dopravy způsobil smrt nebo těžkou újmu na zdraví více osobám, ale současně, aby okolnosti, za kterých se tak stalo, podstatně zvyšovaly stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost ve smyslu 88 tr. zák. Při posuzování konkrétního činu pachatele je proto třeba ve vztahu k okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby posuzovat jeho jednání podle kritérií uvedených v 3 odst. 4 tr. zák. Výrok o vině obviněného trestným činem ublížení na zdraví podle 224 odst. 3 tr. zák. však nelze mít z těchto důvodů za správný. Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil, neboť spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, a přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při novém rozhodování je Krajský soud v Ostravě vázán právním názorem, který v tomto usnesení vyslovil Nejvyšší soud. Rozhodnutí soudu bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. 50 V uvedeném případě porušil řidič vozidla několik ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích za snížené viditelnosti jel s vozidlem, které nemělo předepsané osvětlení, nejel takovou rychlostí, aby zastavil vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, a v důsledku toho způsobil dopravní nehodu s vážnými následky. Jeho jednání proto bylo posuzováno jako trestný čin podle v té době platného trestního zákona. Většina lidí absolvuje autoškolu a získá řidičský průkaz v poměrně mladém věku. Mladí řidiči nemají dostatek zkušeností z provozu ani s řízením vozidla, mají špatný odhad, nestihnou sledovat provoz okolo a ve zpětných zrcátkách a dělají začátečnické chyby. Přesto jsou velmi sebevědomí a považují se za dobré řidiče, často přeceňují své síly a možnosti, a vědomě tak riskují, rychlá jízda je pro ně adrenalinovou zábavou, která končí mnohdy tragickými následky, jak pro oběti dopravní nehody, tak pro jejího viníka. Do určité míry by zde byl řešením tzv. řidičák na zkoušku. Tento institut by se týkal mladých řidičů, kteří by získali řidičské oprávnění podmínečně a plnohodnotné řidičské oprávnění by dostali teprve po určité době, kdy se osvědčí jako zodpovědní řidiči. V té době by pro ně platily např. nižší maximální rychlostní limity než pro ostatní řidiče, jejich vozidlo by bylo povinně označeno značkou pro řidiče 50 Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 8 Tdo 556/2005, ze dne

35 začátečníky, a hlavně by se nesměli zavinit dopravní nehodu a dopouštět se přestupků proti pravidlům silničního provozu. Možnou variantou by mohlo být pro mladého začínajícího řidiče i povinné řízení pod dohledem staršího zkušeného řidiče

36 5.4. Telefonování za jízdy Mobilní telefony se staly zcela běžnou součástí našeho života, zvykli jsme si je neustále používat a mnozí lidé si bez nich nedovedou už svůj život představit. Telefonování za jízdy při řízení vozidla však výrazně snižuje pozornost řidiče a jeho schopnost reagovat na vznikající situace. Náš zákon nezakazuje užívání telefonního přístroje nebo jiného hovorového zařízení, které je upevněno v držáku a řidič je ovládá jen stiskem příslušných tlačítek 51 a telefonování za jízdy za použití sady hands-free, kdy také řidič nedrží telefon v ruce, ale podle různých provedených výzkumů je ale i tento způsob komunikace nebezpečný a snižuje koncentraci řidiče. V časopise Human Factors z roku 2006, který vydává Společnost pro lidské chování a ergonomii (The Human Factors and Ergonomics Society), byly publikovány výsledky výzkumu, který se zabýval telefonováním za jízdy. Výzkum byl prováděn na univerzitě v Utahu a potvrdil, že telefonování za jízdy prostřednictvím hands-free je podobně nebezpečné jako telefonování při držení telefonního přístroje v ruce. Jakékoli telefonování narušuje pozornost řidiče, při řízení a telefonování dochází k překračování mentální kapacity řidiče, jehož mozek je schopen pojmout v jednom okamžiku pouze omezené množství informací. Informace, které jsou nad rámec aktuální mozkové kapacity, nejsou zpracovány a často jsou to právě zásadní informace o dopravní situaci. 52 Příkladem může být případ projednávaný britským soudem, o kterém informovala naše média. Řidič nákladního vozu způsobil hromadnou nehodu na silnici A31, když telefonoval přes hands-free se svým kolegou z práce. Při této nehodě nabouralo jeho sedmnáctitunové nákladní auto do osobního vozu řízeného devatenáctiletou zdravotní sestrou. Ta v troskách svého vozu zahynula. Tragická nehoda se stala navíc v pomalu popojíždějící koloně. Řidič se více soustředil na hovor a nestačil včas zareagovat na situaci na silnici. Za svůj čin byl odsouzen na čtyři roky za nebezpečné řízení a pět let nesmí usednout za volant. Vzhledem k nebezpečným následkům, které mohou nastat v důsledku nevěnování se plně řízení vozidla, držení telefonního přístroje v ruce a telefonování, 51 CHMELÍK, J. Dopravní nehody. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., s. 66. ISBN BESIP zásady bezpečné jízdy, dostupné z BEZPECNE-JIZDY-9-Telefonujete-za-jizdy-Zbytecne-riskujete

37 bylo takové počínání zakázáno 53 a do našich předpisů byl zařazen i příslušný postih. Pokud řidič při řízení motorového vozidla drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, dopouští se přestupku, za který je udělena pokuta od Kč do Kč a bodové hodnocení 2 body. 54 Problém je v dokazování tohoto přestupku, což dokládá i případ projednávaný Nejvyšším správním soudem 55, kdy byl řidič obviněn z telefonování za jízdy a držení mobilního telefonu v ruce, při policejní kontrole pak ještě odmítnul předložit povinnou výbavu. Obviněný prošel celou hierarchií rozhodování až k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozhodnutí o vině zrušil s ohledem na důkazní nouzi a vyzval správní úřady, aby našly lepší důkazy. Obviněný tvrdil, že policisté nemohli v jeho ruce telefonní přístroj vidět vzhledem k okolnostem (rychlost vozidel, která se míjela, úhel pohledu policistů, tmavá folie na oknech vozidla obviněného). Obvinění bylo postaveno na tvrzení dvou policistů, jejichž vypovídací schopnost byla v tomto případě zpochybněna. Nejvyšší správní soud v tomto případě vyjádřil svůj názor takto: "Závěr o spáchání přestupku musí být podložen vyhodnocením obsahu a věrohodnosti provedených relevantních důkazů. Stěžovatele lze shledat vinným ze spáchání přestupku spočívajícího v držení mobilního telefonu v ruce při řízení motorového vozidla jen tehdy, pokud provedené důkazy po jejich vyhodnocení vytvoří dostatečně jednoznačný, vzájemně provázaný a vnitřně nerozporný systém dílčích informací, které nahlíženy jako celek nemohou vést k jinému závěru, než že stěžovatel mobilní telefon při řízení motorového vozidla držel v ruce. Nebude-li možno provedené relevantní důkazy takto vyhodnotit, zůstane pochybnost, zda stěžovatel při řízení motorového vozidla skutečně držel v ruce mobilní telefon, a v takovém případě jej nelze shledat vinným ze spáchání přestupku." 56 Skutečnost, že řidič vozidla drží v ruce telefonní přístroj, je objektivně vnímatelná lidským zrakem z protijedoucího vozidla. Proto tvrzení policistů, že stěžovatelku viděli držet v ruce za jízdy telefonní přístroj, může být samo o sobě 53 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 7 54 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 55 Rozsudek Nevyššího správního soudu sp. zn. 7 As 102/ ze dne Rozsudek Nevyššího správního soudu sp. zn. 7 As 102/ ze dne

38 věrohodným důkazem, aniž by byl předložen další důkaz, neboť k tomu není potřeba odborná znalost ani zvláštní vybavení. 57 Jelikož telefonování během řízení představuje závažnou překážku v plné koncentraci řidiče vozidla, kterou výrazně snižuje, a prodloužení reakční doby řidiče, bylo by pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu vhodné zapracovat do zákona o provozu na pozemních komunikacích úplný zákaz telefonování či užívání jakéhokoli hovorového a záznamového zařízení během řízení. Otázkou je stále způsob rychlého prokazování skutečnosti, že řidič takový zákaz porušil. 57 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 64/ ze dne dostupné z HRDLIČKA, P., KNĚŽÍNEK, J., MLSNA, P. Přehled judikatury ve věcech silničního provozu, silniční dopravy a pozemních komunikací. Praha: Nakladatelství Wolter Kluwer ČR, a.s., 2009, ISBN

39 5.5. Řízení vozidla po požití alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky Alkoholickými nápoji jsou lihoviny, destiláty, víno, pivo a jiné nápoje, které obsahují více než 0,75 objemového procenta alkoholu. Alkoholismus a jiné toxikomanie včetně kouření jsou negativní jevy způsobující značné společenské škody, zejména poškozování zdraví občanů. 58 Ochrana zdraví lidí před škodlivým vlivem alkoholu a drog na jejich zdraví je zájmem každé vyspělé společnosti. Alkohol je společností tolerovaná droga, která tlumí a zpomaluje životní funkce člověka, ztěžuje vnímání a narušuje schopnost rychle a správně reagovat na podněty, racionálně myslet, zkresluje úsudek, omezuje schopnosti koordinace pohybů a sebeovládání, proto je osoba pod vlivem alkoholu nezpůsobilá k řízení motorového (i nemotorového) vozidla. Nebezpečný vliv alkoholu na zdraví a jednání člověka je nepopiratelný a je potvrzen mnohými výzkumy. Právní úprava ve vztahu k řízení vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky je přísná a nekompromisní, v České republice se uplatňuje nulová tolerance alkoholu, a to u jakéhokoli řidiče (řidič automobilu, motocyklu, cyklista, jezdec na zvířeti). Řidiči je zakázáno požít alkohol během jízdy, před jízdou, nebo řídit vozidlo v době, kdy ještě může být jeho schopnost k řízení v důsledku zbytkového alkoholu snížena. 59 Řidič tedy nesmí řídit do té doby, než je z jeho organismu zcela vyloučen všechen alkohol. Doba potřebná pro vyloučení alkoholu je u každého jedince rozdílná a má na ni vliv mnoho faktorů, jako např. tělesná konstituce, psychický stav, fyzická aktivita, množství požitého alkoholu aj. V různých odborných publikacích a časopisech můžeme najít tabulky, které uvádějí doby vylučování alkoholu z organismu, při různých druzích alkoholů a různé hmotnosti člověka. Tyto tabulky jsou ale jen teoretické a uváděné údaje jsou pouze orientační. 60 Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, kdo v provozu na pozemních komunikacích se přes výzvu podle zvláštního právního předpisu odmítne podrobit 58 Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 59 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 5 60 CHMELÍK, J. Dopravní nehody. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., s. 30. ISBN

40 zdraví. 61 Řízením pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky je možné dopustit se vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho nejen přestupku, ale i trestného činu. Závisí na tom, nakolik je řidič návykovou látkou ovlivněn a pokud je to natolik, že je vyloučena jeho způsobilost řídit vozidlo, jedná se o trestný čin. V případě alkoholu je hranice mezi přestupkem a trestným činem poměrně zřejmá způsobilost řídit vozidlo je vyloučena u každého řidiče při dosažení hladiny alkoholu v krvi 1 promile. 62 Vyloučení způsobilosti však může nastat v závislosti na okolnostech a osobě řidiče i při mnohem nižší hladině alkoholu. U drog a jiných návykových látek je určení složitější, protože takových látek existuje mnoho druhů s různými účinky na člověka. Řízením vozidla pod vlivem alkoholu či jakékoli jiné návykové látky je velmi nebezpečným porušením pravidel provozu, následky takového jednání mají často tragické následky, proto jsou stanoveny odpovídající sankce. Řidič je povinen podrobit se na výzvu policisty, příslušníka Vojenské policie, strážníka obecní policie, zaměstnavatele nebo ošetřujícího lékaře vyšetření podle zvláštního předpisu 63 ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. 64 Při pozitivním výsledku vyšetření je podle zákona č. 200/1990 Sb. a nově podle zák. č. 361/2000 Sb. za tento vážný přestupek udělena pokuta od Kč do Kč a zákaz činnosti od 1 roku do 2 let. Bodové ohodnocení je stanoveno na 7 bodů. Podle 274 odst. 1 trestního zákoníku může být za toto překroční předpisů uložen trest odnětí svobody až na 1 rok, podle 2 na 6 měsíců až 3 roky, když takto nezpůsobilý řidič způsobí nehodu či ublížení na zdraví. Avšak ani nejvyšší pokuta či nejpřísnější trest nemůže napravit často velice tragické následky dopravních nehod způsobených pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Přestože trest za řízení pod vlivem návykové látky je poměrně přísný, bylo v II. čtvrtletí roku 2011 evidováno přestupků a trestných činů jízdy pod vlivem návykové látky Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 62 Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 3 Tdo 509/2009, ze dne 13. května 2009, dostupné z Codexis 63 Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 5 65 Příloha Informace o stavu bodového systému v České republice II. Q 2011 Přestupky a trestné činy

41 Přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb. a nově zák. č. 361/2000 Sb. se dopustí i osoba, která se odmítne podrobit vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. Neobstojí tvrzení o krajní nouzi, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne : Krajní nouzi účastníka nelze spatřovat jen v tom, že pokud by za účelem odběru krve nebo moči nechal stát opuštěné vozidlo na odlehlém místě v nočních hodinách, hrozila by mu kvalifikovaně ve smyslu krajní nouze újma na majetku, která by mohla překročit újmu, jež vznikla odmítnutím lékařského vyšetření. Nebezpečí odcizení či poškození osobního automobilu totiž účastníku řízení nehrozilo přímo, skutečně a bezprostředně, nýbrž pouze hypoteticky, např. jako při parkování ve městě. Pouhá okolnost případného stání vozidla na odlehlém místě v nočních hodinách není v tomto případě právně relevantní z hlediska krajní nouze ve smyslu ustanovení zákona o přestupcích. 66 Za důvodné odmítnutí lékařského vyšetření odběrem krve nelze považovat odmítnutí dostavit se k lékařskému vyšetření na základě subjektivního názoru přestupce, že odběr krve je spojen s nebezpečím pro jeho zdraví. Posoudit, zda odběr krve je u přestupce spojen s nebezpečím pro jeho zdraví, může lékař na základě odborného lékařského vzdělání, nikoliv policista, provádějící silniční kontrolu. Svůj subjektivní názor může přestupce sdělit lékaři nebo odbornému zdravotnickému pracovníku. 67 Přestože řidič odmítne po provedené pozitivní dechové zkoušce na alkohol lékařské vyšetření odběrem krve, může být uznán vinným z přestupku spočívajícího v řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu. Úřední záznam o provedené dechové zkoušce j e plně použitelným listinným důkazem. Tento důkaz v kontextu s ostatními shromážděnými důkazy může být dostatečným podkladem pro závěr o tom, že se řidič dopustil přestupku podle 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. 68 Podle poznatků lékařské vědy není žádný řidič motorového vozidla schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, pokud hladina alkoholu v jeho krvi dosáhne hladiny 66 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As. 17/ , ze dne , dostupné z HRDLIČKA, P., KNĚŽÍNEK, J., MLSNA, P. Přehled judikatury ve věcech silničního provozu, silniční dopravy a pozemních komunikací. Praha: Nakladatelství Wolter Kluwer ČR, a.s., 2009, ISBN Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As. 72/ , ze dne , dostupné z HRDLIČKA, P., KNĚŽÍNEK, J., MLSNA, P. Přehled judikatury ve věcech silničního provozu, silniční dopravy a pozemních komunikací. Praha: Nakladatelství Wolter Kluwer ČR, a.s., 2009, ISBN Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As. 1/ , ze dne , dostupné z HRDLIČKA, P., KNĚŽÍNEK, J., MLSNA, P. Přehled judikatury ve věcech silničního provozu, silniční dopravy a pozemních komunikací. Praha: Nakladatelství Wolter Kluwer ČR, a.s., 2009, ISBN

42 apod. 69 Trestní stíhání řidiče motorového vozidla obviněného pro trestný čin ohrožení 1 promile. To ovšem neznamená, že i když byla řidiči v době řízení hladina alkoholu v krvi naměřena nižší než 1 promile, že byl způsobilý k řízení motorového vozidla. Každé ovlivnění alkoholem snižuje schopnosti k řízení. Pro trestní odpovědnost je důležité, jak výrazné snížení těchto schopností v důsledku požití alkoholu skutečně bylo. Důkazem k tomu mohou být svědecké výpovědi spolujezdců, zasahujících policistů a lékařů, svědecké výpovědi o chování obviněného, o jeho způsobu jízdy pod vlivem návykové látky není vyloučeno ani v případě, jestliže se nepodařilo objektivně odběrem a rozborem krve zjistit přesné množství alkoholu v krvi v době řízení vozidla. Stav vylučující způsobilost lze v rámci souhrnu provedených důkazů, např. znaleckých posudků, svědeckých výpovědí, prokázat mimo jiné také výsledkem orientační dechové zkoušky, zejména když byla provedena přístrojem, který umožňuje kvantifikovat množství požitého alkoholu. Výsledek dechové zkoušky nelze odmítnout jen proto, že je zatížen určitou mírou nepřesnosti. 70 Nejvyšší soud České republiky projednal dovolání podané obviněným A. P., proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 9 To 269/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 4 T 107/2001, a rozhodl takto, že dovolání obviněného A. P. je zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl. Obviněný byl uznán vinným trestnými činy obecného ohrožení, neposkytnutí pomoci a ohrožení pod vlivem návykové látky podle platného trestního zákona, kterých se podle zjištění soudu dopustil jako řidič osobního automobilu tím, že pod vlivem alkoholu (nejméně 1,67 g/kg) vjel na nástupní tramvajový ostrůvek, kde se střetl s celkem čtyřmi osobami a ohrozil život nebo zdraví dalších nejméně sedmi osob, přičemž v důsledku střetu došlo k usmrcení tří osob a způsobení těžké újmy na zdraví další osoby. Za tyto trestné činy mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu deseti roků a rovněž bylo 69 Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 874/2007, ze dne , dostupné z HRDLIČKA, P., KNĚŽÍNEK, J., MLSNA, P. Přehled judikatury ve věcech silničního provozu, silniční dopravy a pozemních komunikací. Praha: Nakladatelství Wolter Kluwer ČR, a.s., 2009, ISBN Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Tdo 1215/2007, ze dne , dostupné z HRDLIČKA, P., KNĚŽÍNEK, J., MLSNA, P. Přehled judikatury ve věcech silničního provozu, silniční dopravy a pozemních komunikací. Praha: Nakladatelství Wolter Kluwer ČR, a.s., 2009, ISBN

43 rozhodnuto o náhradě škody. Krajský soud v Plzni usnesením sp. zn. 9 To 708/2001, k odvolání obviněného rozhodl tak, že výše označený rozsudek zrušil pouze ve výroku o náhradě škody, jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen. Proti tomuto usnesení podal obviněný A. P. prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z obsahu dovolání bylo zřejmé, že obviněný namítal, že odvolacím soudem nebyla dostatečně objasněna otázka jeho příčetnosti. Poukazoval na to, že na základě rozhodnutí dovolacího soudu byl ústavní znalecký posudek doplněn dodatkem, ve kterém znalci učinili závěr, že "snížení rozpoznávacích a určovacích schopností obviněného v inkriminované době bylo blíže plnému zachování než úplnému vymizení", čímž zásadním způsobem změnili svůj původní názor na míru snížení jeho schopností oproti původnímu posudku. Podstatné snížení rozpoznávacích nebo ovládacích schopností na straně obviněného nelze považovat za jejich úplné vymizení, a tudíž jednání obviněného nelze kvalifikovat jako trestný čin opilství podle trestního zákona. Obviněný tedy nebyl v době páchání trestného činu nepříčetný. Právní kvalifikace použité soudem jsou správné a dovolací námitky obviněného P. jsou zjevně neopodstatněné. Podotýká, že dovolatel reprodukuje závěry znaleckého dokazování poněkud tendenčně s tím, že znalci přes určitou nejednoznačnost nikdy neučinili kategorický závěr o tom, že rozpoznávací nebo ovládací schopnosti obviněného v době činu byly zcela vymizelé. Dále uvádí, že znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie je významným, nikoli však jediným důkazem, na jehož podkladě je možné učinit závěr o duševním stavu obviněného v době činu s tím, že v tomto směru již soud prvního stupně výstižně poukázal na racionální chování obviněného krátce před činem a po něm. Podle skutkových závěrů obou soudů nebyly u obviněného A. P. zjištěny žádné takové skutečnosti, jež by mohly odůvodňovat závěr, že by u něj nebyla zachována jeho schopnost rozpoznat nebezpečnost svého činu pro společnost nebo schopnost ovládat své jednání. Závěr o příčetnosti obviněného soudy obou stupňů opíraly zejména o obsah ve věci opatřených znaleckých posudků z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie. Ovšem nejen skutečnosti vyplývající z opatřených znaleckých posudků z odvětví psychiatrie důvodně vedly soudy k závěru, že obviněný A. P. se v době činu nenacházel ve stavu nepříčetnosti. Soudy oprávněně tento svůj právní názor opřely též o další provedené důkazy, jež se staly součástí učiněných skutkových zjištění. V tomto směru poukázaly především na to, že obviněný jednal před činem, v době činu

44 i bezprostředně po něm poměrně racionálně a cíleně, když např. před jízdou byl schopen bezpečně najít svůj automobil, bezprostředně po střetu s poškozenými dal spolujezdkyni - svědkyni Č. pokyn, aby z auta vystoupila a utekla, přičemž si byl nepochybně vědom toho, co se stalo, dále pak po nehodě odjel do místa svého bydliště, zdržoval se ve svém bytě, odmítal otevřít policii atd. Jestliže se odvolací soud, i s přihlédnutím k výsledkům dokazování v rámci odvolacího řízení, plně ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, a na základě výše již rozvedených skutkových zjištění vyvodil zákonu odpovídající právní závěr o příčetnosti obviněného A. P., pak nijak nepochybil, pokud jednání obviněného posoudil jako trestné činy obecného ohrožení, neposkytnutí pomoci a ohrožení pod vlivem návykové látky podle platného trestního zákona. 71 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání o dovolání podaném E. B., proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 5 To 382/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 66/2010, že podle 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá. Rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 11 T 66/2010 byla dovolatelka uznána vinnou přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky dle 274 odst. 1 trestního zákoníku. Za výše uvedený přečin byla dovolatelka odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, přičemž jeho výkon jí byl odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Dále jí byl uložen peněžitý trest v počtu 10-ti denních sazeb, kdy denní sazba činí Kč, tedy celkem Kč a současně byl uložen pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců a byl jí uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu osmnácti měsíců. Proti tomuto rozhodnutí soudu prvého stupně podala E. B. odvolání, o němž rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 5 To 382/2010 tak, že podle 258 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 trestního řádu zrušil napadený rozsudek ve výroku o peněžitém trestu. Proti tomuto usnesení soudu druhého stupně podala E. B. dovolání, prostřednictvím svého obhájce, když za důvod dovolání označila ten, který je uveden v 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka uvedla, že soudem prvního stupně byl odmítnut zásadní důkaz spočívající ve znaleckém posudku MUDr. Michala Zeleného svědčící ve prospěch dovolatelky, 71 Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 11 Tdo 963/2004, ze dne , dostupné z Codexis

45 přičemž nad tímto faktem se pozastavil i soud odvolací, přičemž však současně bagatelizoval v něm uvedené skutečnosti týkající se jednak vlastního odběru krve prováděného mimo zařízení k tomu určeného (jiným zařízením než toxikologickou laboratoří), když Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky považuje toliko za interní normu nezávaznou pro trestní řízení a dále bagatelizuje skutečnosti ohledně možné výše obsahu alkoholu v krvi dovolatelky. Vyjádřila také nesouhlas se závěry obou soudů, pokud tyto poukázaly na to, že otázky položené znalci byly tendenční. Námitky, které ve svém dovolání uplatnila dovolatelka jsou přitom námitky ryze skutkového a procesního charakteru, kdy napadá způsob, jakým bylo vedeno dokazování, na jehož základě byla uznána vinnou přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky dle 274 odst. 1 tr. zák. a jako takové nemohou být právně relevantně uplatněny pod deklarovaným dovolacím důvodem, ani pod žádným jiným ze zákonem taxativně stanovených důvodů dovolání. Stav vylučující způsobilost byl navíc u dovolatelky prokázán dalšími skutečnostmi, mimo jiné výslechem zasahujícího policisty, který uvedl, že ji hlídka zastavila kvůli nebezpečnému způsobu jízdy, z dovolatelky byl cítit alkohol a podezření na ovlivnění alkoholem se následně potvrdilo třemi dechovými zkouškami. I z protokolu o lékařském ošetření z Psychiatrické léčebny Brno (z popisu ošetřující lékařky) vyplývá, že byla dovolatelka pod vlivem alkoholu, přičemž tuto skutečnost se snažila zatajit (nejdříve tvrzením, že alkohol vůbec nepožila, následně svoje ovlivnění alkoholem zdůvodňovala konzumací léků). V souvislostech je třeba zdůraznit, že dovolatelce bylo naměřeno 1,60 promile alkoholu v krvi, přičemž o relevantnosti jí uplatněné námitky by se dalo případně hovořit, pokud by tato hodnota byla kolem (judikaturou stanovené) hranice 1 promile, kdy by případná drobná odchylka mezi výsledky jednotlivých laboratoří (toxikologickou a biochemickou) byla podstatná. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Nejvyšší soud neshledal ve věci žádný, natož pak extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právním posouzením skutku na straně druhé, který jediný by mohl v řízení o dovolání odůvodnit zásah do skutkových zjištění soudu prvého stupně a soudu odvolacího Usnesení nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Tdo 44/2011, ze dne , dostupné z Codexis

46 5.6. Způsobení dopravní nehody, opuštění místa dopravní nehody, neposkytnutí pomoci Dopravní nehoda je nepředvídaná, ale zpravidla předvídatelná událost, která vznikla během provozu na dopravní cestě a měla za následek škodu na životě, zdraví nebo majetku či jiný, zvlášť závažný skutek. 73 Pořadí evropských zemí podle koeficientu nebezpečnosti jejich silnic Řecko 15,9 2. Polsko 14,3 3. Belgie 13,0 4. Slovinsko 12,9 5. Maďarsko 12,7 6. Česká republika 12,6 7. Portugalsko 11,8 8. Slovensko 11,3 9. Lucembursko 11,1 10. Španělsko 10,3 11. Itálie 9,7 12. Rakousko 9,3 13. Francie 8,8 14. Irsko 8,4 15. Finsko 7,2 16. Německo 6,5 17. Island 6,5 18. Dánsko 6,1 19. Velká Británie 5,6 20. Švýcarsko 5,5 21. Švédsko 4,9 22. Norsko 4,9 23. Nizozemsko 4,6 Kritériem k této statistice byl počet usmrcených osob při silničních dopravních nehodách na sto tisíc obyvatel za určité období. Z výše uvedené tabulky je patrné, že Česká republika se bohužel nachází v popředí evropských zemí, co se týče nebezpečnosti silničního provozu. O tom svědčí částečně i počet dopravních nehod 73 CHMELÍK, J. Dopravní nehody. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., s. 17. ISBN Rating vypracovaný výborem EU pro dopravní bezpečnost a norskou dopravní službou Statens Vegvesen z roku 2007, dostupné z CHMELÍK, J. Dopravní nehody. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., s. 17. ISBN

47 za I. pololetí roku 2011, který je uveden v příloze vydané Ředitelstvím služby dopravní policie Policejního prezidia ČR ze dne 13. července Dopravní nehody jsou jedním z jevů silničního provozu. S přibývajícím množstvím dopravních prostředků na silnicích roste i nebezpečí a možnost vzniku střetu vozidel či jiné dopravní nehody. Nehodovým jednáním účastníka silniční dopravy je jeho konání či opomenutí, kterým způsobil nehodovou událost. Za nehodovou událost je z teoretického hlediska pokládán konkrétní projev silniční dopravní nehody (např. srážka, havárie apod.) tj. konkrétní průběh a následky nehody. 76 Při dopravních nehodách bohužel dochází ke hmotným škodám, a co je mnohem závažnější dochází ke zranění osob a také umírají lidé. Takto fatální následky nutí společnost ke stále vyšší prevenci, která spočívá v předepsaných aktivních a pasivních prvcích výbavy motorových vozidel, zdokonalování výcviku řidičů, zlepšování výuky a výcviku budoucích řidičů a v neposlední řadě i v zákazech a represích. Dopravní nehoda je zpravidla důsledkem porušení některého ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ukládaná pokuta za přestupek je od Kč do Kč, bodové ohodnocení je 7 bodů. Pokud řidič takový skutek spáchá opakovaně v období 12 po sobě jdoucích měsíců, hrozí mu pokuta od Kč do Kč a zákaz činnosti od 1 měsíce do 6 měsíců. Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla porušením zvláštního právního předpisu způsobí dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví. 77 Při způsobení dopravní nehody se ale nemusí jednat pouze o přestupek, ale také o trestný čin a způsob potrestání viníka je pak závislý na okolnostech dopravní nehody, její závažnosti a jejích následcích. Jako trestný čin bývá označeno způsobení nehody, při níž dojde k závažnému ublížení na zdraví, usmrcení účastníka dopravní nehody, obecnému ohrožení, nehody, jež byla způsobena úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nebo např. nehody, při které došlo k poškození obecně prospěšného zařízení, úmyslnému poškození cizí věci. Zaviněné dopravní nehody způsobené porušením dopravních či jiných předpisů se postihují jako přestupky v silničním provozu (vedle toho méně závažným přestupkem 75 Příloha Informace o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za I. pololetí 2011, dostupné z 76 CHMELÍK, J. Dopravní nehody. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., s ISBN Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, 22, Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 125c

48 mohou být i porušení dopravních předpisů, které ještě nemají za následek vznik dopravní nehody, nicméně zpravidla vytvářejí možnost jejího vzniku). 78 Každý člověk se může ocitnout v situaci, kdy se stane svědkem dopravní nehody nebo se ocitne na místě dopravní nehody, kde došlo ke zranění osob. Ať už nehodu zavinil, nebo nezavinil přímo on sám, musí si uvědomit prioritu lidského života a zdraví a v té chvíli je jakákoli škoda na majetku nepodstatná. Pokud řidič ujede od dopravní nehody, při které nedošlo ke zranění, bude se jednat pouze o přestupek a účastníkovi dopravní nehody bude možné uložit pokutu ve výši od Kč do Kč. Pokud by se přestupce tohoto přestupku dopustil v uplynulých 12 měsících dvakrát a vícekrát, bude mu uložena nejen pokuta, ale i zákaz řízení na 1 až 6 měsíců. 79 Avšak ujetí od dopravní nehody a neposkytnutí pomoci člověku, který je ohrožen na zdraví z jakéhokoli důvodu, učiní z člověka po útěku z místa nehody potenciálního obviněného. V 150 odst. 1 trestního zákoníku je upravena povinnost každého člověka poskytnout pomoc, v odst. 2 pak povinnost, která vyplývá z povahy jeho zaměstnání. 151 trestního zákoníku hovoří o neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. Povinnost poskytnout pomoc závisí na tom, zda jsou splněny podmínky trestního zákona hrozí bezprostřední nebezpečí smrti, nebo osoba jeví známky vážné poruchy zdraví - nestačí, pokud se porucha zdraví jeví jako méně významná, byť by ve skutečnosti šlo o vážnou poruchu zdraví. Rozsah pomoci pak záleží na povaze konkrétního případu poranění (ošetření zranění na místě, transport k lékaři nebo do nemocnice, přivolat odborného lékaře) a dále na možnostech osoby, která by měla pomoc poskytnout, zda je osoba schopna určitou pomoc poskytnout. Poskytnout pomoc nemusí osoba, která by poskytnutím takovéto pomoci sama sebe nebo jiného vystavovala v nebezpečí. Nebezpečí však nezbavuje takovouto osobu povinnosti poskytnout pomoc jiným způsobem, např. přivolat lékaře. Nejvyšší správní soud ČR shledal nedůvodnou kasační stížnost stěžovatele, který jako řidič motorového vozidla způsobil dopravní nehodu při odbočování vlevo, když si nevšiml, že jej v té době předjíždí jiné vozidlo, do kterého narazil. Stěžovateli byla uložena rozhodnutím referátu dopravy a silničního hospodářství okresního úřadu pokuta za přestupek ve výši Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu 78 KUCHTA, J., VÁLKOVÁ a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, s ISBN Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, 22, Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 125c

49 s tím, že žalovaný prvostupňový orgán došel k nesprávným závěrům a nepostupoval objektivně, když nedospěl k závěru, že řidič předjíždějícího vozidla je minimálně spoluviníkem dopravní nehody. Krajský soud tuto žalobu zamítl s tím, že k zavinění ze strany řidiče předjíždějícího vozidla nedošlo. Proti rozhodnutí podal stěžovatel kasační stížnost, která však nebyla shledána důvodnou, jelikož ze správního spisu dostatečně vyplynulo, že stěžovatel při odbočování vlevo - vjíždění na místo mimo vozovku začal odbočovat, když už jej druhé vozidlo předjíždělo, o čemž svědčila i obrazová dokumentace o postavení a poškození vozidel (vozidlo předjíždějící bylo poškozeno v zadní části, kdežto vozidlo odbočující v přední části). Bylo zde tedy na místě aplikovat pravidlo podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, a to že řidič při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti. 80 Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích sp. zn. 1 T 152/2001, byl obviněný I. P. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví a odsouzen k trestu odnětí svobody na deset měsíců podmíněně se zkušební dobou na jeden rok a k trestu zákazu činnosti na jeden rok. Obviněný jako řidič osobního automobilu při jízdě po silnici II. třídy přejel pomyslný střed vozovky do protisměru minimálně o 15 cm levým vnějším okrajem automobilu a v důsledku tohoto došlo ke střetu s protijedoucím osobním automobilem, jehož řidič rovněž přejel pomyslný střed vozovky do protisměru taktéž o 15 cm, přičemž při střetu utrpělo pět osob cestujících v obou vozidlech různá zranění, z nichž některá byla těžká. Kritériem zákonnosti výroku o vině obviněného trestným činem ublížení na zdraví není a ani nemůže být okolnost, zda byl či nebyl stíhán a odsouzen také jiný řidič, který se na vzniku dopravní nehody a na jejích následcích spolupodílel. Při splnění dalších podmínek trestní odpovědnosti je předpokladem výroku o vině trestným činem zjištění, že mezi jednáním obviněného a následkem, spočívajícím v těžké újmě na zdraví jiného účastníka dopravní nehody, je příčinná souvislost. Kritériem nemůže být v tomto případě okolnost, zda byl či nebyl stíhán a odsouzen také jiný řidič, který se spolupodílel na vzniku dopravní nehody a jejích následcích. Soudy konstatovaly, že na vzniku nehody a jejích následků se z poloviny podílel také řidič druhého vozidla a tuto skutečnost zohlednily v právním 80 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 4 As 10/ , ze dne , dostupné z CHMELÍK, J. Dopravní nehody. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., ISBN

50 posouzení skutkového stavu a nekvalifikovaly skutek s okolnostmi podmiňujícími použití vyšší trestní sazby. 81 Říká se, že nehoda není náhoda. Vyskytují se řidiči, kteří způsobí dopravní nehodu opakovaně, a v těchto případech se může jednat o osoby, které se staví odmítavě k respektování jakýchkoli norem (zákony a předpisy jsou od toho, aby se porušovaly), prosazují se bezohledně a egoisticky, dostávají se do konfliktu se zákonem i mimo oblast dopravy a jsou nepřizpůsobiví. V tomto případě selhání osob s opakovanými nehodami nebývá náhodné. 82 Tito řidiči mají na svědomí velký počet kolizí, nejpočetnější však je kategorie řidičů, kteří selhávají pod tlakem situační zátěže, která plyne z dopravně-provozní intenzity, složitých dopravních situací, nedodržení režimu odpočinku, z náročných podmínek Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 7 Tdo 1300/2003, ze dne , dostupné z Codexis 82 HAVLÍK, K. Psychologie pro řidiče. Praha: Nakladatelství Portál, s. 42. ISBN HAVLÍK, K. Psychologie pro řidiče. Praha: Nakladatelství Portál, s. 43. ISBN

51 6. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na přestupky a trestné činy spáchané v silničním provozu a upravené především zákony č. 200/1990 Sb., 361/2000 Sb. a 40/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dosažení nejvyšší možné bezpečnosti silničního provozu je zájmem každé vyspělé společnosti, proto není v zájmu společnosti pouze kodifikovat přestupky a trestné činy spáchané v souvislosti s provozem na pozemních komunikacích a stanovit sankce za porušování předepsaných norem, ale především nastavit preventivní opatření tak, aby k porušování pravidel bezpečného provozu docházelo v co nejmenší míře. V této souvislosti by bylo možné na místě navrhnout celkovou reformu vzdělávání a přípravy uchazečů o řidičské oprávnění, např. zavedení vícefázové přípravy uchazečů o řidičské oprávnění a vydání řidičského oprávnění podmíněně (na zkoušku) na určité období, zavedení škol bezpečné jízdy, kde by nastávající řidiči absolvovali různé zkušební jízdy ve ztížených podmínkách a nasimulovaných krizových situacích. Pozornost by měly být věnována mladým lidem a jejich výchově k zodpovědnému a rozumnému postoji k řízení vozidla, zvláštní pozornost zaměřit na řidiče motocyklů, neboť ti jsou vystaveni v silničním provozu zvýšeným rizikům. Další pozornost by měla bát zaměřena na zlepšení odborné přípravy a výcviku v autoškolách, zdokonalení systému státního dozoru nad autoškolami, zdravotní, fyzickou a psychickou přípravou osob, které řídí vozidlo v profesionálním postavení (řidiči nákladních vozidel a autobusů v pracovním poměru, řidiči složek integrovaného záchranného systému, policie apod.), provádění pravidelných kvalitních školení a různých výchovných programů. Měl by být zaveden kvalitní systém kontroly dodržování dopravních předpisů a nastaven systém nekompromisních sankcí pro řidiče, kteří se dopouštějí opakovaně skutků ohrožujících bezpečnost silničního provozu, kteří se vyznačují nebezpečných chování a agresivitou. V neposlední řadě je potřebné, aby se na silnicích pohybovala pouze vozidla v takovém technickém stavu, který neohrožuje bezpečnost silničního provozu a jeho účastníků v tomto ohledu zlepšit dozor nad stanicemi technické kontroly a provádění namátkových kontrol technické způsobilosti vozidel přímo v provozu. S bezpečností provozu přímo souvisí i technický stav a sjízdnost silničních komunikací, výstavby nových silnic a obchvatů měst a v dnešní době také

52 zavádění systému inteligentních silnic a dálnic vybavených telematikou a informačními technologiemi, které předem varují řidiče před možným nebezpečím. V novele zákona č. 361/2000 Sb. účinné od je hlavní změnou odpovědnost provozovatele za vozidlo - omezení poukazování na osobu blízkou. Provozovatel podle zákona bude potrestán v případě, že se nepodaří zjistit řidiče. Provozovatel však za přestupek není zodpovědný v případě, že prokáže, že mu byl automobil před spácháním přestupku odcizen, nebo jej převádí na někoho jiného. Do zákona přibyla ustanovení o správních deliktech ( 125c a násl.), dále povinnost řidiče zajet k zařízení pro provedení kontroly technického stavu, oprávnění policisty zakázat vozidlům vjezd na špatně sjízdnou komunikaci, povolit okamžitou výjimku z místní a přechodné úpravy provozu, dále ustanovení o zákazu účasti na některých akcích v provozu na pozemních komunikacích ( 47a) a oprávnění policisty zabránit řidiči v jízdě v souvislosti s předchozím ustanovením, oprávnění obecní policie měřit rychlosti jízdy bez označení míst měření, ustanovení o speciálním označování vozidel a osob, změna věkových hranic pro řízení některých motorových vozidel atd. Navrhovaná změna na povolení určité tolerance alkoholu při řízení motorového vozidla schválena nebyla, což osobně považuji za velice rozumné a jedině správné. Novela zároveň má zamezit, aby občané v Evropské unii měli více řidičských průkazů. České úřady budou také na základě nových předpisů kontrolovat, zda už žadatel řidičský nemá, nebo zda mu řidičské oprávnění neodejmuly úřady jiného členského státu EU. Úprava má zamezit takzvané "řidičákové turistice". V Evropské Unii se již projednává společná databáze dopravních přestupků pro všechny členské země. Nejde o společný postup při postihu řidičů, zde to totiž naráží na rozdílné zákony jednotlivých zemí. Tyto problémy by měl vyřešit jednodušší systém, který bude centralizovat přestupky v jednotlivých zemích. Pokud tedy někdo udělá ve Francii přestupek a zachytí ho kamera, nebude ho stíhat francouzská policie, ale česká si bude moci z centrální evidence přestupek vzít a podle místních zákonů jej trestat. Pokud jde o trestní zákoník, tak zde nejsou obsažena ustanovení vztahující se jmenovitě k silničnímu provozu, speciální úpravu zde má pouze ustanovení o neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. Všechna ostatní jeho protiprávní jednání se zpravidla podřazují obecným skutkovým podstatám. Otázkou je, zda to stále postačuje a zda by nebylo vhodné provést úpravy a kvalifikovat v určité kapitoly uceleně skutkové podstaty trestných činů, které se v dopravě mohou vyskytovat. Pak by

53 ale zřejmě mohlo dojít k vyššímu kriminalizování obyvatelstva, protože pravděpodobnost způsobení dopravní nehody, ač neúmyslně, je vyšší než dopuštění se jiného závažnějšího trestného činu a za každý takový čin přichází v úvahu zápis v rejstříku trestu osoby. Navrhovaná další novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která by měla být účinná od (ale pravděpodobně se její účinnost odloží), by měla dle předložené důvodové zprávy posílit princip, že za každý spáchaný a zaznamenaný přestupek bude udělena příslušná sankce, že závažnost přestupku se odvíjí od jeho potenciálních dopadů na ostatní účastníky silničního provozu a posílení principu, že výše finanční sankce se vedle závažnosti přestupku posoudí i v závislosti na ekonomickou situaci pachatele. Důvodová zpráva přibližuje právní úpravu této oblasti v jiných evropských zemích, např. Německu, Nizozemí, Rakousko, Finsko. Podle schválené verze novely by měl provozovatel vozidla zajistit, aby řidič vozidla dodržoval předpisy. Pokud by tak neučinil, mohl by být provozovatel obviněn ze spáchání správního deliktu s možným postihem pokutou až Kč, ale bez připsání bodového trestu. Odpovědnosti se provozovatel zbaví v případě, že mu bylo vozidlo odcizeno nebo probíhá jeho převod. Tímto však podle mého názoru vůbec není řešeno to, že se z provozu budou vyloučeni nedisciplinovaní a nebezpeční řidiči, kteří předpisy porušují opakovaně (jedná se zejména o překračování rychlosti, které je zaznamenáno radarem a řidiče vozidla nelze konkrétně přesně určit). Tito pachatelé v rámci obecné odpovědnosti provozovatele raději zaplatí pokutu za přestupek spáchaných jejich vozidly, ale nikdy nedosáhnou počtu bodů, za který je odebrán řidičský průkaz a budou tedy dále svým nezodpovědným chováním ohrožovat zdraví a životy jiných účastníků silničního provozu

54 7. Resumé In my Bachelor thesis I dealt with the issue of offences and crimes in the field of road traffic. The Czech Republic is in the order of dangerousness on the roads on a very unflattering sixth place in Europe. The primary criteria of the executed research has been the number of people killed in the road accidents per inhabitants. On this basis each individual country has been assigned the coefficient indicating a traffic safety. The Czech Republic has occupied the sixth place with its overall coefficient 12,6 out of 23 surveyed European countries. The achievement of the highest possible degree of traffic safety is the interest of all developed society as the every traffic accident is considered as a loss of highest values lives and health of road traffic users and not least indispensable property damage. The road traffic offences rank among the most frequently committed misdemeanours. The common object of these traffic offences is a traffic safety and free flow of traffic expressing the interest of society in the protection of lives, health and property. The objective element of the offence lies in violation of certain provision of the Highway Code, whereas the indivisible part of objective element of the offence is a consequence, violation and threat to values protected by the society. The subject of the offence is a road traffic user. An offence is culpable conduct that breaches or threatens the interest of society and it is expressly determined in the Offence Act or in other Act unless it is a different administrative offence or a crime. As for a crime it is an unlawful act that the Criminal Code describes as criminal and also fulfils the characteristics specified in such an Act. The criminal liability can be only enforced in the cases that are socially harmful and in which the liability under other legislation is not sufficient, as the criminal law is considered as ultima ratio. The current Criminal Code does not contain a specific and focused regulation of crimes committed in connection with road traffic therefore the characteristics of state of facts can be found in the various heads of the special part of the Criminal Code. A special regulation has only provision for failure to provide first aid by the driver. All his (her) other unlawful conducts connected with traffic are usually subsumed by state of facts of other crimes

55 From the rapid growth number of the motor vehicles as well as from the perspective development of all transport categories it follows a need for effective and preventive measures to prevent crimes, accident rates and road traffic offences. The interest of society is not merely the codification of road traffic offences and crimes connected with traffic and to set up the sanction for a violation but primarily adjusting preventive measures in order to minimalize the violation described by the Highway Code. In this context, the particular attention should be paid to the education of young drivers and achievement of their responsible and reasonable attitude to behaviour while driving. There is a need to focus on continuous improvement of training in driving schools, education and prevention, improving the system of health, mental and physical preparation of current and expectant drivers. There is also a need to set up unequivocal rules, regulation and last but not least to establish the controlling system connected with imposing a penalty for their violation

56 8. Použitá literatura a zdroje Knižní literatura: ČERNÝ, J., HORZINKOVÁ, E., KUČEROVÁ, H. Přestupkové řízení: praktická právnická příručka. 11. vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2009, ISBN ČERVENÝ, Z., ŠLAUF, V. Přestupkové právo. Praha: Nakladatelství Linde, 2006, ISBN HÁJEK, M. Jak nepřijít o řidičský průkaz. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, a.s., 2008, ISBN HAVLÍK, K. Psychologie pro řidiče. Praha: Nakladatelství Portál, 2005, ISBN HAVLÍK, K. Osudová střetnutí. Praha: Nakladatelství Triton, 2010, ISBN HRDLIČKA, P., KNĚŽÍNEK, J., MLSNA, P. Přehled judikatury ve věcech silničního provozu, silniční dopravy a pozemních komunikací. Praha: Nakladatelství Wolter Kluwer ČR, a.s., 2009, ISBN CHMELÍK, J. Dopravní nehody. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2009, ISBN KUČEROVÁ, H. Dopravní přestupky v praxi po změnách účinných od Praha: Nakladatelství Linde Praha, a. s., 2006, ISBN X KUCHTA, J., VÁLKOVÁ a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2005, ISBN MATES, P. a kol. Základy správního práva trestního. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008, ISBN KNĚŽÍNEK, J.: O pojetí sankcí podle 22 zákona o přestupcích, časopis Právní zpravodaj č. 11/2006 Zákony: Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 247/2000 Sb. o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

57 Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 283/1991 Sb., o policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 553/1991 Sb., zákon o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších právních předpisů Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod Důvodová zpráva k zákonu č. 133/2011 Sb., kterým je novelizován zákon č. 361/2000 Sb. Důvodová zpráva Ministerstva dopravy k navrhované novele silničního zákona Judikatura: Rozsudek nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 5/ , ze dne Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 6 Tdo 566/2008, ze dne Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 4 As 10/ , ze dne Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. února 2010, č.j. 58 Ca 46/ , č. 2080/2010 Sb. NSS Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky, sp. zn. 5 As 104/ , ze dne Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tz 295/2000, ze dne Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 8 Tdo 556/2005, ze dne Rozsudek Nevyššího správního soudu sp. zn. 7 As 102/ , ze dne Rozsudek Nevyššího správního soudu sp. zn. 7 As 102/ , ze dne Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 64/ , ze dne Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 3 Tdo 509/2009, ze dne 13. května 2009 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As. 17/ , ze dne

58 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As. 72/ , ze dne Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As. 1/ , ze dne Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 874/2007, ze dne Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Tdo 1215/2007, ze dne Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 11 Tdo 963/2004, ze dne Usnesení nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Tdo 44/2011, ze dne Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 4 As 10/ , ze dne Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 7 Tdo 1300/2003, ze dne Ostatní zdroje: Informace o nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR za leden až květen 2011 Příloha 10 nejčastějších přestupků a trestných činů spáchaných řidiči za rok 2010 Ministerstva dopravy z dostupné z Příloha Informace o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za I. pololetí 2011 z 13. července 2011 dostupné z Příloha Informace o stavu bodového systému v České republice II. Q 2011 Přestupky a trestné činy z Měření rychlosti (radary a tolerance měření) v České republice a v jiných státech, dostupné z BESIP zásady bezpečné jízdy, dostupné z

59 9. Přílohy 1. Příloha 10 nejčastějších přestupků a trestných činů spáchaných řidiči za rok 2010 Ministerstva dopravy z Příloha Informace o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za I. pololetí 2011 z 13. července Příloha Informace o stavu bodového systému v České republice II. Q 2011 Přestupky a trestné činy z

60 TISKOVÁ ZPRÁVA PŘÍLOHY 10 nejčastějších přestupků a trestných činů spáchaných řidiči (za rok 2010): Jednání (zkrácené znění) Body Podíl na všech přestupcích a trestných činech 1 Překročení předepsané rychlosti v obci o méně než 20 km/h 2 24,3% 2 Porušení povinností vyplývajících ze zákazové nebo příkazové značky 1 17,7% 3 Porušení povinnosti být za jízdy připoután nebo užít ochrannou přilbu 2 16,2% 4 Porušení ustanovení o osvětlení vozidla 1 6,9% 5 Držení telefonního přístroje v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla 3 6,3% 6 Překročení předepsané rychlosti v obci o 20 km/h a více 3 5,7% 7 Překročení předepsané rychlosti mimo obec o méně než 30 km/h 2 5,1% 8 Nedání přednosti v jízdě 4 1,8% 9 Nezastavení vozidla na signál, který přikazuje vozidlo zastavit 5 1,8% 10 Překročení předepsané rychlosti mimo obec o více než 30 km/h 3 1,7% Ostatní 12,5% Přehled přestupků a trestných činů dle udělených bodů na kraj (za rok 2010): Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký M oravskoslezský 1b b b b b b b Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Poměry počtů evidovaných přestupků a trestných činů (1b - 7b) v roce b 5% 1b 27% 5b 2% 6b 1% 4b 3% 3b 14% 2b 48% Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 12/1222, PO BOX 9, Praha 1

61 o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za I. pololetí 2011 Policie ČR za prvních šest měsíců letošního roku šetřila nehod, při kterých bylo 319 osob usmrceno, osob těžce zraněno a osob zraněno lehce. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2010 je následující: Nárůst zaznamenáváme v kategorii: počet usmrcených o 22 osob, tj. o 7,4% počet těžce zraněných o 102 osob, tj. o 8,0% počet lehce zraněných o 276 osob, tj. o 2,8% Pokles zaznamenáváme v kategorii: počet nehod o 1 359, tj. o 3,8% odhad hmotné škody o 199,9 mil. Kč, tj. o 8,5%. Počet nehod - letošní počet nehod v prvním pololetí je od roku 1990 nejnižší. Nejvíce nehod se stalo v roce 1999 = Počet usmrcených osob v tomto období (prvních šest měsíců) je od roku nejnižší. Nejméně usmrcených bylo v roce 2010 (297 osob) a nejvíce usmrcených bylo v roce 1994 (640 osob). Počet těžce zraněných osob je v tomto období také 2. nejnižší (po roce 2010, kdy bylo zraněno osob). Nejvíce těžce zraněných osob zaznamenáváme v roce osob. Počet lehce zraněných osob je v porovnání od roku nejnižší; nejvíce lehce zraněných osob bylo v roce a nejméně pak v roce 1991 jen osob. V tabulce je uvedeno porovnání za posledních 10 let. NEHODY A JEJICH NÁSLEDKY, porovnání 1. pololetí za posledních 10 let 1. Pololetí POČET NEHOD USMRCENO TĚŽCE ZRANĚNO LEHCE ZRANĚNO

62 V posledních třech letech (resp. 1. pololetí) byl počet usmrcených pod zatím magickou hranicí 400 usmrcených osob a v posledních 2 letech byla atakována hranice 300 usmrcených osob. Z celkového počtu 110 měsíčně sledovaných položek zaznamenáváme v prvních šesti měsících letošního roku, v porovnání s 1. pololetím roku 2010, více nehod u 35% sledovaných položek, zejména: nehody na suchém povrchu vozovky nehody zaviněné zvířetem nehody končící srážkou s pevnou překážkou nehody v noční době v extravilánu nehody zaviněné cyklisty o nehod o 857 nehod o 543 nehod o 373 nehod o 254 nehod atd. Počet nehod byl nižší u zbývajících položek a největší absolutní snížení zaznamenáváme u následujících sledovaných položek: nehody na náledí, ujetém sněhu nehody na mokrém povrchu vozovky nehody končící srážkou vozidel nehody v obci o nehod o nehod o nehod o nehod Počet usmrcených byl vyšší u 48% měsíčně sledovaných ukazatelů, u 22% zůstal na úrovni roku 2010 a u 30% zaznamenáváme snížení. Nejvíce přibylo usmrcených zejména u nehod: Viníci nehod o zaviněných řidiči osobních automobilů (o 25,1%) o zaviněných na silnicích I. třídy (o 49,5%) o zaviněných mimo obec (o 26,1%) o zaviněných na suchém povrchu vozovky (o 10,7%) o zaviněných nepřiměřenou rychlostí jízdy (o 32,0%) o končících srážkou jedoucích vozidel (o 15,0%) apod. Nejvíce nehod zavinili řidiči motorových vozidel a v této kategorii nastal také největší absolutní pokles, především se snížily nehody zaviněné řidiči osobních a nákladních automobilů sólo (o nehod, resp. o 351 nehod) a významně méně bylo i nehod nákladních automobilů s návěsem (o 144 nehod) a autobusů (o 105 nehod) apod. Naproti tomu bylo více nehod zaviněných řidiči motocyklů (o 97, tj. o 17%) a malých motocyklů (o 20 nehod, tj. dokonce o 43,5%). Více nehod zavinili i cyklisté (téměř o 35,6%). Méně nehod zavinili chodci a jiní účastníci. V ostatních kategoriích zaznamenáváme více nehod. K usmrcení došlo u nehod zaviněných: řidiči osobních automobilů řidiči nákladních automobilů sólo řidiči nákladních automobilů s návěsem řidiči motocyklů řidiči malých motocyklů řidiči autobusů 230 osob (o 45 osob více) 30 osob 13 osob (o 6 osob více) 16 osob (o 8 osob méně) 2 osoby 3 osoby (o 2 osoby více) 2

63 řidiči tramvají řidiči trolejbusů chodci cyklisty 3 osoby (o 1 osobu více) 1 osoba (o 1 osobu více) 13 osob (o 2 osoby méně) 4 osoby (o 14 osob méně) atd. Na nehodách chodců se děti podílejí 212 nehodami (o 48 nehod méně), při nichž 215 osob bylo zraněno (o 59 osob méně). Děti cyklisté zavinily 138 nehod (o 50 nehod více) a tyto nehody si vyžádaly 130 zraněných osob (o 51 osob více). V případech (necelých 18% nehod) viník nehody z místa ujel a při tom byla usmrcena 1 osoba a dalších 385 bylo zraněno. Počet těchto nehod je oproti předchozímu roku nižší o 170 (tj. o 3,0%), počet usmrcených je nižší o 2 osoby a počet zraněných je o 26 osob nižší. Porovnání bilance nehod u sledovaných viníků, nebo zavinění nehod je v následující tabulce. VINÍCI NEHOD Viník, zavinění nehody Počet Rozdíl Počet Rozdíl období leden až červen 2011 nehod nehod Rozdíl v % usmrcených usmrcených Rozdíl v % Řidičem motorového vozidla ,2% ,3% Řidičem nemotorového vozidla ,0% ,8% z toho dětmi ,8% 0 0 Chodcem ,8% ,3% z toho dětmi ,5% ,0% Jiným účastníkem ,8% 1 1 Závadou komunikace ,9% 0 0 Technickou závadou vozidla ,0% ,0% Lesní, domácí zvěří ,3% ,0% Jiné zavinění ,5% ,0% V 1. pololetí 2011 byla nejčastějším druhem nehody vzájemná srážka jedoucích vozidel bezmála 37% z celkového počtu nehod, následují nehody končící srážkou s pevnou překážkou (přes 24% z celkového počtu), necelých 19% nehod skončilo srážkou s odstaveným vozidlem atd. Naproti tomu srážkou s chodcem skončilo jen 4,4% nehod, ale připadá na ně 18% z celkového počtu usmrcených osob v 1. pololetí 2011, přitom více jak 1/5 těchto nehod představují srážky s dětmi. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách končících srážkou jedoucích vozidel (přes 44% z celkového počtu usmrcených osob). Následují nehody končící srážkou s pevnou překážkou (bezmála 22% z celkového počtu) apod. Méně usmrcených bylo pouze u nehod končících srážkou s vlakem (o 15 osob, tj. o 68,2%), srážkou s vozidlem odstaveným (o 2 osoby) a srážkou se zvířetem (o 1 osobu). druh srážky; 1. pololetí 2011 Počet nehod Počet usmrcených Závažnost nehod Rozdíl Rozdíl s jedoucím vozidlem ,1 s vozidlem odstaveným ,9 3

64 s pevnou překážkou ,4 s chodcem ,2 se zvěří ,0 s vlakem ,9 Havárie ,1 jiný druh nehody ,7 Nejvyšší průměrná škoda je u nehod končících srážkou s vlakem (přes 379 tisíc Kč), následují nehody zaviněné řidiči vozidel TIR (téměř 372 tisíc Kč), u nehod končících požárem vozidla byla průměrná škoda přes 363 tisíc Kč, u nehod na dálnicích přesahuje průměrná škoda 163 tisíc Kč atd. Nejnižší průměrná škoda je u nehod končících srážkou s dětmi-chodci (2 807 Kč). Průměrná výše hmotné škody připadající na jednu nehodu v 1. pololetí 2011 je Kč, tj. téměř o Kč méně, než v 1. pololetí V následující tabulce uvádím nehody zaviněné řidiči nákladních automobilů v členění podle hmotnostních kategorií. Nejvíce nehod a nejvíce usmrcených připadá na kategorii do 3,5 t (N1) a při jimi zaviněných nehodách zahynulo také nejvíce osob (22, tj. o 10 osob více, než v pololetí 2010). Naproti tomu méně usmrcených zaznamenáváme v kategorii nad 3,5 t (o 5 osob, tj. o 19%). Porovnání vývoje v kategorii nákladních automobilů, dle jejich celkové hmotnosti Nákladní automobily; Počet hmotnostní třída; pololetí 2011 nehod Rozdíl Usmrceno Rozdíl Závažnost do 3,5 t ,4 3,6 až 7,5 tun ,1 7,6 až 12, ,0 nad 12 tun ,9 nezjištěno ,0 celkem ,9 z toho NA nad 3,5 t ,8 V další tabulce uvádím členění nehod zaviněných řidiči osobních automobilů v závislosti na objemové třídě. Nejvíce nehod připadá na objemovou třídu 1,5 až 1,9 litrů a dále na objemovou třídu 1,1 až 1,4 litry. Tomu odpovídá i rozložení následků nehod. Méně usmrcených registrujeme pouze v objemové třídě nad 1,1 až 1,4 litry (o 2 osoby). Naproti tomu u vyšších objemových tříd dochází k velkému zvýšení - v kategorii 1,5 až 1,9 litrů o 20 osob (tj. o 30%) a v kategorii 2 až 3 litry dokonce o 25 osob (tj. o 78%). Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na nehod) je u vozidel objemové třídy nad 3 litry (ukazatel má hodnotu 15,4) a v průměru pak připadá u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů necelých 12 usmrcených osob na nehod. Porovnání vývoje v kategorii osobních automobilů, členění dle objemu válců. Osobní automobily; Závažnos Počet nehod Rozdíl Usmrceno Rozdíl objemová třída - 1. pol t do 1 l ,0 1,1 až 1, ,2 4

65 1,5 až 1, ,7 2 až ,7 nad 3 litry ,4 celkem ,8 Porovnání počtu nehod a jejich následků v závislosti na objemu válců motocyklů je v následující tabulce. Nejvíce nehod i usmrcených osob připadá na objemovou třídu 460 až 850 ccm. Počet usmrcených osob byl vyšší pouze v objemové třídě 160 až 450 ccm, kde je i nejvyšší závažnost nehod (ukazatel má hodnotu téměř 43), v průměru pak připadá u nehod zaviněných řidiči motocyklů bezmála 23 usmrcených osob na nehod a to je cca 2 krát více, než u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů. Oproti loňskému 1. pololetí došlo k výraznému snížení následků nehod zaviněných řidiči motocyklů (o 1/3). Porovnání vývoje v kategorii motocyklů, členění dle objemu válců. Motocykly; objemová třída Počet 1. pol nehod Rozdíl Usmrceno Rozdíl Závažnost do 150 ccm , ccm , ccm ,6 0,86-1,25 l ,1 nad 1,26 litru ,3 celkem ,7 Hlavní příčiny nehod V tabulce je uvedeno porovnání počtu nehod a jejich následků v členění podle hlavních příčin nehod řidičů motorových vozidel. HLAVNÍ PŘÍČINY NEHOD ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL Hlavní příčina nehody období leden až červen 2011 Počet nehod tj. % Počet usmrcených tj. % Rozdíl usmrcených NEPŘIMĚŘENÁ RYCHLOST , ,0 32 NESPRÁVNÉ PŘEDJÍŽDĚNÍ 696 2,3 12 4,0-2 NEDÁNÍ PŘEDNOSTI , ,7 10 NESPRÁVNÝ ZPŮSOB JÍZDY , ,3 2 Bezmála 60% nehod zavinili řidiči motorových vozidel z důvodu nesprávného způsobu jízdy (byť oproti roku 2010 se počet takto zaviněných nehod snížil o 4,4%. Necelých 21% nehod bylo zaviněno z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy a u této příčiny zaznamenáváme největší relativní snížení (o 8,8%) a méně nehod bylo i u zbývajících kategorií. V pořadí podle následků nehod je na prvním místě nepřiměřená rychlost jízdy, kdy při těchto nehodách zahynulo 132 osob, tj. o 32% více, než v loňském období. Více usmrcených bylo i u nehod zaviněných nesprávným způsobem jízdy (o 2%) a nedáním přednosti v jízdě (o 23,3%). 5

66 Počet zaviněných nehod byl vyšší v kategorii: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky o 325 nehod řidič se plně nevěnoval řízení vozidla o 237 nehod nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu o 93 nehod samovolné rozjetí nezajištěného vozidla o 69 nehod atd. Počet zaviněných nehod byl nižší v kategorii: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky o nehod nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem o 512 nehod vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu o 272 nehod vjetí do protisměru o 176 nehod atd. Počet usmrcených osob byl nižší u nehod zaviněných z důvodu: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky o 24 osob nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu o 7 osob nedání přednosti při odbočování vlevo o 7 osob nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti o 6 osob vjetí do protisměru o 4 osoby atd. Počet usmrcených osob byl vyšší u nehod zaviněných z důvodu: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky o 8 osob nesprávné předjíždění o 3 osoby nedání přednosti o 2 osoby atd. V následující tabulce je uvedeno 10 nejčetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel. Nejvíce nehod připadá na nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky tvoří téměř 30% z celkového počtu nehod. pořadí DESET nejčetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel; období leden až červen 2011 počet nehod 1. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky nesprávné otáčení nebo couvání nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem jiný druh nesprávné jízdy nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky nezvládnutí řízení vozidla nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ! " vjetí do protisměru vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu 967 V následující tabulce je uvedeno 10 nejtragičtějších příčin nehod. Nejtragičtější příčinou nehod řidičů motorových vozidel bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky a vjetí do protisměru - tvoří více jak 30% z celkového počtu usmrcených osob. 6

67 pořadí DESET nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel; počet usmrcených období leden až červen 2011 osob 1. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky vjetí do protisměru řidič se plně nevěnoval řízení vozidla nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ! " nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti nedání přednosti při odbočování vlevo nezvládnutí řízení vozidla jiný druh nepřiměřené rychlosti 10 Místa nehod V tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku. Index -rok 2010=100%. Místo nehody období leden až červen 2011 Počet nehod Počet usmrcených Počet těžce zraněných Počet lehce zraněných Hmotná škoda v mil. Kč V OBCI ,71 Index rok 2010=100% 95,3 78,6 102,5 104,6 91,8 MIMO OBEC ,7 Index rok 2010=100% 98,7 126,1 115,0 100,4 91,0 z toho DÁLNICE ,26 Index rok 2010=100% 76,1 128,6 143,5 88,3 78,0 V obci je nižší: počet nehod o 1 237, počet usmrcených o 25 osob a odhad hmotných škod (o 110,3 mil. Kč); je vyšší:počet těžce zraněných o 18 osob a počet lehce zraněných o 260 osob; Mimo obec- je nižší: počet nehod o 122 a odhad hmotných škod (o 89,5 mil. Kč); je vyšší: počet usmrcených o 47 osob, počet těžce zraněných o 84 osob a počet lehce zraněných o 16 osob; Na dálnici- je nižší: počet nehod o 303, počet lehce zraněných o 29 osob a odhad hmotných škod (o 44,5 mil. Kč); je vyšší: počet usmrcených o 2 osoby a počet těžce zraněných o 10 osob. Z celkového počtu připadá na komunikace v intravilánu: 72,3% nehod 28,8% usmrcených osob 53,2% těžce zraněných osob 59,8% lehce zraněných osob 57,8% odhadu hmotných škod 73,2% nehod zaviněných pod vlivem alkoholu. 7

68 Druh komunikace V následující tabulce je uvedeno porovnání (se stejným obdobím předchozího roku) počtu nehod a počtu usmrcených osob v členění podle druhu komunikace. druh komunikace období leden až červen 2011 Počet nehod Rozdíl nehod Počet usmrcených Rozdíl usmrcených Dálnice Silnice I.třídy Silnice II.třídy Silnice III.třídy Komunikace sledovaná Komunikace místní Účelová komunikace V první polovině roku 2011 připadalo nejvíce nehod na místní komunikace téměř 1/3 z celkového počtu. Nárůst zaznamenáváme jen na silnicích II. a III. třídy a na účelových komunikacích. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách zaviněných na silnicích I. třídy (téměř 44% z celkového počtu) a II. třídy (bezmála 1/4 z celkového počtu). V porovnání s loňským obdobím bylo méně usmrcených jen na místních komunikacích (o 51,4%) a na silnicích III. třídy (o 21,5%). Nehody zaviněné pod vlivem alkoholu Policie ČR, v období leden až červen 2011, eviduje nehod zaviněných pod vlivem alkoholu (tj. 7,5% z celkového počtu), při kterých eviduje 29 usmrcených osob (tj. 9,1% z celkového počtu) a dalších osob bylo zraněno. Oproti stejnému období loňského roku je počet těchto nehod vyšší o 154 (tj. o 6,8%), počet usmrcených je nižší o 17 osob a počet zraněných je vyšší o 124 osob. Nejvyšší podíl těchto nehod byl na území Zlínského a Karlovarského kraje (15,3%, resp. 14,0%). Nejvíce usmrcených při těchto nehodách bylo na území Moravskoslezského kraje (6 osob). Nejvyšší podíl usmrcených osob při těchto nehodách na celkovém počtu je v Pardubickém kraji 22,2%. Nejvyšší podíl registrujeme v kategorii řidičů mopedů a cyklistů, kteří pod vlivem alkoholu zavinili 29,7%, resp. 28,1% z počtu jimi zaviněných nehod, následují řidiči malých motocyklů (22,7%), vozkové (20%), chodci (15,9%) apod. V noční době se stalo těchto nehod (zvýšení o 118 nehod); v denní části dne se stalo těchto nehod (zvýšení o 36 nehod). Podle druhu komunikace jsou na tom nejhůře místní komunikace s 861 nehodou, následují silnice III. třídy se 491 nehodou. Podle dne v týdnu se nejvíce těchto nehod stalo v sobotu 605 (tj. 14% z počtu sobotních nehod) a v neděli 446 (tj. 13%), nejméně pak v úterý 205 (tj. 4%). 8

69 KRAJ období leden až červen 2011 Počet nehod tj. % Počet usmrcených tj. % Praha 219 2,8 1 7,7 Středočeský 302 7,4 3 6,1 Jihočeský ,2 0 Plzeňský ,8 2 8,0 Ústecký 189 6,2 3 15,8 Královéhradecký 122 7,9 1 4,5 Jihomoravský 211 8,1 3 9,4 Moravskoslezský 300 8,9 6 18,8 Olomoucký ,0 3 12,5 Zlínský ,3 1 5,9 Vysočina 85 8,8 0 Pardubický 139 9,2 4 22,2 Liberecký 147 9,7 2 14,3 Karlovarský 91 14,0 0 Česká republika ,5 29 9,1 V následující tabulce je uvedeno členění nehod zaviněných pod vlivem alkoholu, resp. drog v závislosti na výši zjištěné hladiny alkoholu. Nehody v krajích Nehody zaviněné pod vlivem drog, nebo alkoholu; období leden až červen 2011 počet nehod počet usmrcených zjištěná hladina alkoholu je nižší než 0, zjištěná hladina alkoholu je 0,24 až 0, zjištěná hladina alkoholu je 0,51 až 0, zjištěná hladina alkoholu je 0,81 až 1, zjištěná hladina alkoholu je 1,1 až 1, zjištěná hladina alkoholu je 1,51 a vyšší zjištěno požití drog i alkoholu 7 1 zjištěno požití drog 75 5 Podíl jednotlivých krajů na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce. Nejvíce nehod šetřila Policie ČR na území hl. m. Prahy a naopak nejméně na území Karlovarského kraje. Počet nehod byl vyšší na území kraje Jihočeského (o 59 nehod), Jihomoravského (o 255 nehod), Olomouckého (o 86 nehod), Pardubického (o 33 nehod), Zlínského (o 10 nehod) a dále v Kraji Vysočina (o 125 nehod). Počet usmrcených byl nižší pouze v kraji Ústeckém, Pardubickém a v Kraji Vysočina. Největší nárůst o 15 osob byl na území Středočeského kraje. PODÍL KRAJŮ NA NEHODOVOSTI K r a j období leden až červen 2011 Počet nehod Rozdíl v % Počet usmrcených Rozdíl v % Rozdíl usmrcených Hl.m. Praha ,8% 13 8,3% 1 9

70 Středočeský ,9% 49 44,1% 15 Jihočeský ,5% 29 11,5% 3 Plzeňský ,4% 25 13,6% 3 Ústecký ,1% 19-38,7% -12 Královéhradecký ,9% 22 4,8% 1 Jihomoravský ,2% 32 45,5% 10 Moravskoslezský ,4% 32 14,3% 4 Olomoucký ,3% 24 9,1% 2 Zlínský 823 1,2% 17 0,0% 0 Vysočina ,6% 15-21,1% -4 Pardubický ,0% 18-21,7% -5 Liberecký ,5% 14 7,7% 1 Karlovarský ,7% 10 42,9% 3 Nehody v okresech Nejvíce nehod bylo na území okresu Ostrava (1 285), Brna města (1 203 nehod), Olomouce (810 nehod), Pardubice (719 nehod), Liberce (713 nehod), Praha východ (700 nehod) apod. Nejmenší počet nehod byl na území okresu Rokycany (79 nehod tj. v průměru jedna nehoda za 2,3 dne), Prachatice (89 nehod), Znojmo (125 nehod), Písek (134 nehod) apod. Pro porovnání není zohledněn počet nehod na území hlavního města Prahy vzhledem k atypickému (policejnímu) územnímu členění. Na území 57% okresů bylo, v porovnání s pololetím 2010, více nehod. Největší relativní nárůst byl na území okresu: Kolín o 31,9% Znojmo o 31,6% Pelhřimov o 28,5% Šumperk o 27,0% Český Krumlov o 22,5% Brno venkov o 22,2% Strakonice o 17,9% Žďár n. Sázavou o 17,0% atd. Největší relativní pokles byl na území okresu: Tachov o 26,7% Děčín o 24,6% Domažlice o 20,6% Karlovy Vary o 20,3% atd. Nejvíce usmrcených v 1. pololetí 2011 bylo při nehodách na území okresů: Frýdek-Místek (11 osob) Prostějov (9 osob) Hradec Králové (9 osob) Brno město (9 osob) Klatovy (9 osob) České Budějovice (9 osob) Ústí n.orlicí (8 osob) Benešov (8 osob) Praha východ (8 osob) Česká Lípa (8 osob) 10

71 Pouze ve třech okresech se nehody obešly bez následků na životech v okrese Jeseník, Kutná Hora a Plzeň - město. Nárůst počtu usmrcených evidujeme u 33 okresů a u dalších 12 zůstal počet usmrcených na úrovni loňského pololetí. Největší absolutní nárůst počtu usmrcených osob (v porovnání s 1. pololetím 2010) zaznamenáváme na území okresu: Klatovy Frýdek-Místek Praha východ Kladno Prostějov Česká Lípa Hradec Králové Ústí n.orlicí České Budějovice Brno město (8 osob) (8 osob) (7 osob) (6 osob) (6 osob) (6 osob) (5 osob) (5 osob) (4 osoby) (4 osoby) atd. Největší absolutní pokles počtu usmrcených byl na území okresů: Pardubice Ústí n.labem Nový Jičín Praha 2 Chomutov Časové údaje o nehodách (-9 osob) (-6 osob) (-6 osob) (-5 osob) (-4 osob) atd. Vývoj počtu nehod a jejich následků v jednotlivých měsících letošního roku je v následujících tabulkách; nejvíce poklesly (v porovnání s rokem 2010) březnové nehody (o 13%) a více nehod bylo zatím jen v dubnu. Zatím nejvíce nehod šetřila Policie ČR v červnu (6 387 nehod). ROK 2011 ROK 2010 rozdíl tj. % LEDEN ,7% ÚNOR ,5% BŘEZEN ,0% DUBEN ,7% KVĚTEN ,6% ČERVEN ,7% Celkem ,8% Nejvíce usmrcených bylo při červnových nehodách 71 osob. Největší relativní nárůst počtu usmrcených byl u únorových nehod o 70% a největší absolutní i relativní pokles byl zatím u červnových nehod. ROK 2011 ROK 2010 rozdíl tj. % LEDEN ,7% ÚNOR ,0% 11

72 BŘEZEN ,3% DUBEN ,2% KVĚTEN ,6% ČERVEN ,3% Celkem ,4% V tabulce je uvedeno porovnání počtu usmrcených osob v letošních měsících s průměry za posledních 5 let. ROK letý 0 rozdíl rozdíl v % LEDEN ,5% ÚNOR ,4% BŘEZEN ,5% DUBEN ,6% KVĚTEN ,5% ČERVEN ,2% Celkem ,2% Z tabulky je zřejmé, že i přes nepříznivý letošní vývoj, vychází toto porovnání příznivě. To dokládá i pokles počtu usmrcených osob o více jak 22% oproti pětiletému průměru. Toto porovnání, běžně používané v rámci evropských zemích, eliminuje nahodilost vývoje ovlivňovaném např. povětrnostními podmínkami, intenzitou provozu, ekonomickou situací apod. V 1. pololetí 2011 připadá nejvíce nehod na čtvrtky a pátky. V porovnání s loňským obdobím bylo více jen středečních a čtvrtečních nehod (zvýšení o 0,1%, resp. o 3,2%). Největší relativní pokles zaznamenáváme u pátečních nehod (o 15,5%). Den v týdnu období leden až červen 2011 Počet nehod Rozdíl nehod Počet usmrcených Rozdíl usmrcených PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK SOBOTA NEDĚLE Nejvíce usmrcených připadá na pondělní a středeční nehody, kdy bylo usmrceno 53, resp. 52 osob. V porovnání s loňským obdobím registrujeme méně usmrcených osob jen při pátečních (o 4,9%) a sobotních (o 38,7%) nehodách. Z celkového počtu připadá na denní část dne 76,2% nehod 68,7% usmrcených osob 81,3% těžce zraněných osob a 76,7% lehce zraněných osob. 12

73 Přesto je závažnost nočních nehod výrazně vyšší. Na denních nehod připadá 8,3 usmrcených osob, ale na nočních nehod připadá 12,1 usmrcených osob. Nejhorším dnem hodnoceného období bylo pondělí 17. ledna, kdy Policie ČR šetřila 411 nehod, dalším nehodovým dnem byla sobota 1. ledna (338 nehod) a čtvrtek 6. ledna (300 nehod). Červnovým dnem s největším počtem nehod byl pátek 3., kdy Policie ČR šetřila 267 nehod. Nejméně nehod Policie ČR šetřila v neděli 2. ledna a 6. března (79, resp. 86 nehod). V průměru šetřila Policie ČR denně 192 nehod a nejvyšší denní průměr byl v červnu (218 nehod). Nejvíce policií evidovaných nehod pod vlivem alkoholu připadá na sobotu 2. dubna (35 nehod) a 5. března (34 nehod). Nejtragičtějším dnem v období 1. pololetí 2011 byla středa 9. února, kdy při nehodách zahynulo 9 osob. Velký počet usmrcených připadá i na pondělí 23. května a čtvrtek 30. června (shodně 7 osob). Dalšími velmi tragickým dnem byla neděle 12. června, kdy zahynulo 6 osob. Následuje dalších 6 dní, kdy při nehodách zahynulo 5 osob. V tomto období zaznamenáváme 42 dní, kdy při nehodách nebylo zaznamenáno úmrtí zúčastněných osob (o 1 den méně, než v roce 2010). V průměru na jeden den v období leden až červen 2011 připadá 1,76 usmrcené osoby (tj. o 0,12 osoby více než v roce 2010). Nejpříznivější ukazatel byl v lednu, kdy na jeden den připadalo jen 1,35 usmrcené osoby a naopak nejhorší byl červen na jeden den připadalo v průměru 2,37 usmrcené osoby). Na nehod pak připadalo 9,2 usmrcených osob, tj. o 0,96 osoby více, než v roce Souhrnné následky podle jednotlivých kategorií Při nehodách v provozu na pozemních komunikacích v 1.pololetí 2011 zahynulo 319 lidí, z toho: 126 řidičů osobních automobilů 59 chodců 58 spolujezdců v osobním automobilu 28 řidičů motocyklů 19 cyklistů 12 řidičů nákladních automobilů 6 spolujezdců v nákladních automobilech 5 spolujezdců na motocyklech 2 řidiči malých motocyklů 1 řidič autobusu 1 cestující v autobusu 1 cestující v trolejbusu 1 spolujezdec na malém motocyklu Nejvíce usmrcených bylo v kategorii 25 až 34 let (56 osob, tj. o 5 osob více). Počty usmrcených v ostatních kategoriích jsou v následující přehledu: 13

74 kategorie nad 64 let kategorie 45 až 54 let kategorie 35 až 44 let kategorie 55 až 64 let kategorie 21 až 24 let kategorie 18 až 20 let kategorie 15 až 17 let 53 osob (+ 4 osoby) 52 osob (+ 11 osob) 47 osob (- 5 osob) 39 osob (+ 4 osoby) 37 osob (+ 10 osob) 20 osob (+ 1 osoba) 7 osob (- 1 osoba) atd. Z celkového počtu 319 osob usmrcených při nehodách v silničním provozu v prvních šesti měsících roku 2011 byly 4 děti - spolujezdci (3 v osobních automobilech a 1 dítě v nákladním automobilu); bilance následků dětí je tak příznivá, neboť počet usmrcených dětí je o 4 osoby nižší. V porovnání se stejným obdobím roku 2010 byl vyšší počet usmrcených v kategorii: spolujezdec v osobním automobilu o 15 osob řidič osobního automobilu o 10 osob chodec o 5 osob spolujezdec v nákladním automobilu o 3 osoby spolujezdec na motocyklu o 2 osoby cestující v autobusu o 1 osobu cestující v trolejbusu o 1 osobu spolujezdec na malém motocyklu o 1 osobu. Méně usmrcených bylo v kategorii: cyklista o 7 osob řidič nákladního automobilu o 4 osoby řidič motocyklu o 1 osobu řidič traktoru o 1 osobu. V porovnání s obdobím leden až červen 2010 zaznamenáváme nárůst počtu usmrcených u následujících kategorií viníků nehod: u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů u nehod zaviněných řidiči vozidel registrovaných mimo území ČR u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů s návěsem u nehod zaviněných řidiči vozidel MHD u nehod zaviněných řidiči autobusů ( o 46 osob) (o 7 osob) ( o 6 osob) (o 3 osoby) (o 2 osoby) atd. Negativní trendy - v porovnání se stejným obdobím roku 2010 zaznamenáváme nárůst počtu usmrcených u následujících položek statistiky nehod: u nehod, které se staly mimo obec u nehod, které se staly na silnicích I. třídy u nehod zaviněných nepřiměřenou rychlostí jízdy u nehod, které se staly v noční době u nehod, které se staly na suchém povrchu u nehod, které skončily srážkou s jedoucím vozidlem u nehod, které se staly v pondělí (o 47 osob) (o 46 osob) (o 32 osob) (o 21 osob) (o 21 osob) (o 19 osob) (o 15 osob) 14

75 u nehod, které se staly ve čtvrtek u nehod, které se staly na mokrém povrchu vozovky u nehod zaviněných nedáním přednosti v jízdě u nehod, které skončily srážkou s chodcem u nehod, které se staly ve středu u nehod, které se staly v neděli u nehod, které skončily havárií u nehod, které se staly na sledovaných komunikacích velkých měst (o 15 osob) (o 11 osob) (o 10 osob) (o 9 osob) (o 8 osob) (o 8 osob) (o 5 osob) (o 6 osob) apod. Pozitivní trendy významnější snížení počtu usmrcených osob nastalo u následujících položek statistiky nehod: u nehod, které se staly v obci u nehod, které se staly v sobotu u nehod, které se staly na místních komunikacích u nehod zaviněných pod vlivem alkoholu u nehod, které skončily srážkou s vlakem u nehod zaviněných cyklisty u nehod, které se staly na silnicích III. třídy u nehod, které se staly na zledovatělé, zasněženém povrchu vozovky u nehod zaviněných řidiči motocyklů u nehod zaviněných technickou závadou (o 25 osob) (o 24 osob) (o 19 osob) (o 17 osob) (o 15 osob) (o 14 osob) (o 14 osob) (o 12 osob) (o 8 osob) (o 3 osoby) apod. Závěr Zatímní vývoj následků nehod v silničním provozu není příznivý, vždyť počet usmrcených osob je o více jak 7% vyšší, než v loňském období a výrazně vyšší jsou i počty těžce a lehce zraněných osob. Loňský rok pokračoval v příznivém trendu započatém v roce 2008 a celková bilance (včetně následně zemřelých) představuje 802 lidských obětí nehod, což byl nejlepší výsledek od roku Přesto se ambiciózní cíl, snížit do konce roku 2010 počet usmrcených o 50% v porovnání s rokem 2001, ke kterému se přihlásilo 44 evropských zemí, se u nás nepodařilo splnit. V Evropě patří mezi úspěšné státy především Francie, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Lucembursko, Slovinsko, Švédsko (dle předběžné informace ETSC /tzv. evropský besip/ z června 2011). I přes významné snížení absolutního počtu usmrcených osob v posledních 3 letech není mezinárodní porovnání následků nehod vztažených na počet obyvatel pro Českou republiku příznivé a v pořadí států jsme si nepolepšili a patříme stále k nejhůře hodnoceným státům. Na obyvatel připadalo v loňském roce 7,6 usmrcených osob, ale např. ve Švédsku má tento ukazatel hodnotu jen 3 usmrcené osoby a obdobně příznivá situace je i v dalších zemích (Nizozemsko, Velká Británie, Švýcarsko, Norsko, Německo apod.). To ve svém důsledku znamená, že celkové počty usmrcených osob jsou u nás, oproti uváděným zemím, zhruba dvojnásobné. 15

76 Ohlédnutí za rokem 2010 je nutné právě v návaznosti na nepříznivý vývoj v letošním roce a tento stav může jen dále prohloubit rozdíl mezi Českou republikou a evropským zeměmi. V Praze dne 13. července 2011 Zpracoval : ing.josef Tesařík a pplk. Petr Sobotka, telefon: ,584 Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR 16

77 Informace o stavu bodového systému v České republice II. Q 2011 PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY