c. 1 k teto vyhlasce.

Transkript

1 Strana 2854 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Castka VYHLASKA ze dne 23. cervna 2009 o zjist'ovanf ernisi ze stacionarnich zdroju a 0 provedeni nekterych dalsfch ustanoveni zakona 0 ochrane ovzdusi Ministerstvo zivotniho prostredi stanovi podle 55 odst. 2 zakona c. 86/2002 Sb., 0 ochrane ovzdusf a 0 zrnene nekterych dalsich zakonu (zakon 0 ochrane ovzdusi), ve zneni zakona c. 92/2004 Sb., zakona c. 695/2004 Sb., zakona c. 385/2005 Sb., zakona c. 212/2006 Sb., zakona c. 180/2007 Sb., zakona c. 25/ /2008 Sb. a zakona c. 483/2008 Sb., (dale jen "zakon") k provedenf 5 odst. 12, 9 odst. 10, 11 odst. 4, 15 odst. 22 a 17 odst. 11 zakona: 1 Predmet iipravy (1) Touto vyhlaskou se stanovi a) obecne emisni limity znecistujicich latek a jejich stanovenych skupin, b) rozsah a zpusob mereni ernisi znecistujicich latek u stacionarnich zdroju znecistovani ovzdusf (dale jen "zdroje") a jejich vyhodnocovani, c) zjistovani rnnozstvi znecistujicich latek vypoctern, postup vypoctu a emisni faktory, d) mereni ucinnosti spalovani u malych spalovaefch zdroju vcetne rnnozstvi a rozsahu vypoustenych latek, e) pripustna tmavost koure a zpusob jejiho zjistovani, f) podmfnky a pozadavky pro vydani rozhodnuti o autorizaci podle zakona a seznam metod a postupu, u kterych je podle 15 odst. 3 pism. f) zakona vyzadovana akreditace, g) nalezitosti zadosti 0 povolenf a zavazne stanovisko podle 17 zakona, h) nalezitosti, forma a postup vedeni provozni evidence zdroju a zpracovani souhrnne provozni evidence zdroju a jejiho ohlasovani, i) nalezitosti, forma a postup zpracovani provozniho radu, j) nalezitosti, forma a postup pri hlaseni havarii na zdrojich. (2) Tato vyhlaska byla oznamena v souladu se smernici Evropskeho parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. cervna postupu pri poskytovanf informaef v oblasti technickych norem a predpisu a pravidel pro sluzby informacni spolecnosti, ve zneni smernice 98/48/ES. 2 Zakladni pojmy Pro iicely teto vyhlasky se rozurni a) hmotnostnim to kern podfl hmotnosti znecistujici latky nebo stanovene skupiny latek odvadenych ze zdroje do ovzdusf a casu, po ktery je tato latka nebo skupina latek odvadena, vyjadreny v hmotnostnich jednotkach za jednotku casu, b) rnernou vyrobni ernisi podfl hmotnosti znecistujici latky nebo stanovene skupiny latek odvadenych ze zdroje do ovzdusf a vztazne veliciny; vztaznou velicinou je naprfklad hmotnost spaleneho paliva, rnnozstvi tepla privedeneho palivem, hmotnost vstupni suroviny, rnnozstvi nebo hmotnost jednotek produkce na jednotlivem merenem zdroji, pfipadne u ustaleneho provozu casovy iisek, c) emisnim faktorem merna vyrobni emise typicka pro urcitou skupinu zdroju. 3 Obecne ernisni limity znecistujfcich latek a jejich stanovenych skupin Obecne emisni limity pro vybrane znecistujici latky a jejich stanovene skupiny jsou uvedeny v prfloze c. 1 k teto vyhlasce. 4 Rozsah a zpusob rnereni ernisi znecistujfcich latek u zdroju vcetne jejich vyhodnoceni (1) Mefenim se zjistujf emise znecistujicich latek nebo jejich stanovenych skupin, pro nez rna dany zdroj stanoveny emisni limity, a dale v prfpadech stanovenych v 12. (2) Mefeni ernisi znecistujfcich latek se provadi v rniste pfed vyiistenim odpadniho plynu do ovzdusf nebo na jinem miste, jestlize je v nern slozeni odpadniho plynu stejne jako ve vyustenf nebo je presne definovano obsahem srovnavaef slozky, nejcasteji kysliku tak, aby vysledky merenf byly porovnatelne s hodno-

2 Castka 60 Sbfrka zakonu e. 205 / 2009 Strana 2855 tami ernisnfch limitu. Hodnota ernisniho limitu se vztahuje ke kazdernu vyduchu zdroje. (3) ad mereni ernisi znecistujfcich latek lze upustit a emise zjistovat vypoctem v pripadech, kdy a) nelze dostupnyrni technickyrni prostredky zarucit, ze mereni odrazf sku teeny stay znecistovani ovzdusi, nebo b) zdroj je provozovan jako zalozni a neni v kalendarnim roce provozovan vice nez 300 hodin; toto ustanoveni se nevztahuje na jednorazove mereni ernisi znecistujicich latek podle 5 odst. 2 pism. a) a na spalovaci zdroje 0 jmenovitern tepelnem pfikonu 50 MW a vyssim, na spalovny odpadu a na zarizeni schvalena pro spoluspalovani odpadu. (4) U zdroju se neprovadi mereni ernisi a) tuhych znecistujfcich latek, jde-li 0 zdroj spalujfef vyluene zernni plyn nebo zkapalneny zernni plyn, vodik, propan a butan ei jejich srnesi a bioplyn; toto ustanoveni se nevztahuje na spalovaci zdroje o jmenovitem tepelnem prfkonu 100 MW a vyssfm, b) tuhych znecistujicich latek, jde-li 0 zdroj do jmenoviteho tepelneho vykonu 5 MW spalujfef vyhradne nizkosirna kapalna paliva, zejmena lehky topny olej, naftu nebo zkapalnene ropne plyny, pokud tmavost koure zjistovana po dobu mereni ernisi ostatnich znecistujicich latek neprekroci stupen 1 Bacharachovy stupnice, c) oxidu sirieiteho, jde-li 0 zdroj spalujfef plynne nebo kapalne palivo, pokud dodavatel paliva zarucuje staly obsah siry v palivu na takove iirovni, aby pri spalovani nebyl prekrocen emisni limit; toto ustanoveni se nevztahuje na spalovaci zdroje o jmenovitem tepelnem prfkonu 100 MW a vyssfrn. V techto pripadech se pro zjistenf emisf tuhych zneeistujfefch latek a oxidu sirieiteho pouzije hodnot emisnfeh faktoru uvedenych v pruoze e. 2 k teto vyhlasce. 5 ]ednorazove merenf emisf znecist'ujfefch latek (1) ]ednorazove merenf emisf zneeistujfefch latek (dale jen "jednorazove merenf") se provadf manualnfmi metodami se samostatnyrni odbery dilcfch vzorku, nebo pifstroji konstruovanyrni pro kontinualni mefeni; v ramci jednorazoveho mereni se za jednotlive mereni povazuje odber dilcfho vzorku a jeho vyhodnocenf. (2) jednorazove mereni se u zvlaste velkych, velkych a strednich zdroju provadi tak, aby byly stanoveny emise kazdeho zdroje a) po uvedeni zdroje do zkusebniho nebo trvaleho provozu, b) po kazde zamene paliva nebo suroviny, pokud tato zrnena neni schvalena v provoznim radu, c) po kazdem vyznamnem a trvalem zasahu do konstrukce nebo vybavenf zdroje, ktery by mohl vest ke zmene emisi, a to nejpozdeji do tri mesicu od vzniku nektere ze skutecnosti uvedenych pod pisrneny a) az c) nebo ve lhute stanovene organem ochrany ovzdusf v povolenf podle 17 zakona nebo podle zakona 0 integrovane prevencl '1). (3) jednorazove mereni se dale provadi, pokud neni stanoveno organern ochrany ovzdusf v povolenf podle jineho pravniho predpisu 1 ) odlisne, a) u zvlaste velkych zdroju dvakrat za kalendami rok, ne drive nez po uplynutf tri mesicu od data predchoziho jednorazoveho mefeni, pokud provozovatel nema povinnost merit kontinualne nebo pokud tato povinnost neni stanovena jinym pravnim predpisem'') jinak, b) u velkych zdroju jedenkrat za kalendami rok, ne drive nez po uplynutf sesti mesfcu od data predchoziho jednorazoveho rnereni, pokud provozovatel nerna povinnost merit kontinualne, nebo pokud neni stanoveno jinym pravnim predpisem'') jinak, c) u strednfch zdroju jednou za tri kalendarnf roky, ne drive nez po uplynutf osmnacti mesfeu od data predchozmo jednorazoveho merenf, a to u spalovaefch zdroju 0 jmenovitem tepelnem vykonu rovnem nebo vyssfm nez 1 MW a dale u zdroju, u kterych se doddovanf emisnfeh limitu dosahuje uprayou technologickeho rizenf vyrobnmo procesu nebo pouzitfm zarizenf k eistenf odpadnmo plynu, d) u strednfeh zdroju nespadajfefch pod pfsmeno c) 1) Zakon c Sb., 0 integrovane prevenci a omezovanf znecistenf, 0 integrovanem registru znecisrovanf a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 integrovane prevenci), ve znenf pozdejsfch predpisu. 2) N ai'lzenf viady c Sb., kterym se stanovf emisnfiimity a daisf podmfnky pro spaiovanf odpadu, ve znenf nai'lzenf viady c Sb. VyhIaska c Sb., kterou se stanovf emisnfiimity a daisf podmfnky provozovanf ostatnfch stacionarnfch zdroju znecisrovanf ovzdusf emitujfc1ch tekave organicke Iatky z procesu apiikujfc1ch organicka rozpoustedia a ze skiadovanf a distribuce benzinu, ve znenf vyhiasky c Sb.

3 Strana 2856 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 jednou za pet kalendamich let, ne drive nez po uplynutf tficeti mesfcu od data predchoziho jednorazoveho mereni, (4) Pro jednorazove mereni lze pouzit pouze tech mericich metod, ktere urnozni stanovit koncentrace znecistujicich latek alespoii v intervalu od 10 % do 200 % ernisniho lirnitu. 6 Provedeni jednorazoveho rnereni (1) Pfi jednorazovern mereni manualnimi metodami se provadi a) nejmene tri jednotliva mereni u zdroju s nernennyrni provoznfmi podmfnkami, b) nejmene sest jednotlivych mereni u zdroju s promenlivyrni provoznfmi podmfnkami, nebo c) technickyrni podmfnkami provozu a ernisnimi koncentracemi znecistujfcfch latek urceny pocet jednotlivych na sebe navazujfefch mereni u zdroju s periodickyrn, prerusovanym, sarzovitym zpusobern vyroby tak, aby mereni postihlo cely casovy interval cyklu nebo sade; doba odberu dflcich, na sebe navazujfefch vzorku se prizpusobi ocekavanyrn koncentracim v souladu s technickyrni postupy pro jednorazove mereni a poiadavkl teto vyhlasky, urcenyrni technickyrni normami ) pro jednorazove mereni a podmfnkami stanovenyrni v rozhodnutich organu ochrany ovzdusi, (2) Minimalni doba jednorazoveho mereni podle 5 odst. 2, s vyjimkou zdroju uvedenych v odstavcich 4 a 7, je a) sest hodin u zvlaste velkych, velkych a strednich zdroju pri jmenovitem vykonu zdroje, nebo b) u zdroju s periodickym, prerusovanym nebo sariovitym zpusobem vyroby stanovena tak, ie se jednorazove merenf provadf po celou dobu trvanf jednoho nebo vice cyklu nebo sadf pri jmenovitern vykonu zdroje; trva-li jeden cyklus nebo sade mene nei 4 hodiny vcetne, zahrnuje jednorazove merenf nejmene merenf trech cyklu nebo sadf, pokud je tato merenf moine provest behem jednoho dne; trva-li jeden cyklus nebo sade dele nei 4 hodiny nebo nenf-li moine provest merenf trech cyklu nebo sadf behem jednoho dne, meri se emise pouze po dobu trvanf jednoho cyklu nebo sade. Pokud nelze u zdroje dosahnout z technickych duvodu jmenoviteho vykonu, provede se jednorazove mereni pri maximalnim dosazitelnem vykonu zdroje. (3) Minimalni doba jednorazoveho mereni podle 5 odst. 3, s vyjimkou zdroju uvedenych v odstavcich 4 a 7, je a) sest hodin u strednich zdroju pri obvyklych provoznich podminkach tohoto zdroje, kteryrni se rozumi vykon za nepretrziteho vyuziti zdroje s dosazenim produkce, ktera je z hlediska ekonornickych a obchodnich podmfnek provozovatele v obdobi od posledniho autorizovaneho mereni prumerna a obvykla, b) sest hodin u zvlaste velkych a velkych zdroju s nemennyrni provoznfmi podmfnkami pri obvyklern provoznim vykonu zdroje, c) dvanact hodin u zvlast velkych a velkych zdroju s prornenlivymi provoznfmi podmfnkami pri obvyklem provoznim vykonu tohoto zdroje, nebo d) u zdroju s periodickyrn, prerusovanym nebo sarzovitym zpusobern vyroby stanovena tak, ie se jednorazove mereni provadi po celou dobu trvani jednoho nebo vice cyklu nebo sadf pri obvyklern provoznim vykonu zdroje; trva-li jeden cyklus nebo sade rnene nez 4 hodiny vcetne, zahrnuje jednorazove mereni nejmene mereni trech cyklu nebo sadf, pokud je tato mereni moine provest behem jednoho dne; trva-li jeden cyklus nebo sade dele nez 4 hodiny nebo nenf-li moine provest mereni trech cyklu nebo sadf, behem jednoho dne, meri se emise pouze po dobu trvani jednoho cyklu nebo sarze. (4) U spalovaefch zdroju 0 jmenovitem tepelnem vykonu do 5 MW vcetne spalujfefch vyhradne lehky topny olej, zernni plyn, zkapalneny zernni plyn nebo zkapalnene ropne plyny lze hmotnostni koncentrace oxidu uhelnateho a oxidu dusfku zjistovat take potenciometricky primym merenfm pristroji s elektrochemickymi clanky. (5) Pri jednorazovem merenf pristroji s elektrochemickymi clanky podle odstavce 4 se provadf nejmene a) tri jednotliva merenf, kaide v trvanf minimalne 15 minut nepretdite s periodou ukladanf merene hodnoty rovnou nebo kratsf nei 30 sekund u zdroje s nemennymi provoznfmi podmfnkami, provedena v Casovem intervalu minimalne 45 minut, b) sest jednotlivych merenf, kaide v trvanf minimalne 15 minut nepretdite s periodou ukladanf merene 3) 4a odst. 1, 2 a 3 zakona c. 22/1997 Sb., 0 technickych pozadavclchna vyrobky a 0 zmene a doplnenf nekterych zakonu, ve znenf pozdejsfch predpisu.

4 Castka 60 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2857 hodnoty rovnou nebo kratsi nez 30 sekund u zdroje s promennyrni provoznfmi podmfnkami, provedenych v casovem intervalu minimalne 90 rninut. (6) Pri jednorazovern mereni za pouziti prfstroju pro kontinualni mereni se mereni provadi za podmfnek uvedenych v odstavefch 2 a 3. (7) N a zdrojfeh vybavenych latkovym filtrem pro ornezovani znecistovani ovzdusf s vystupni koncentraci tuhych znecistujicich latek nihf nez 50 mg.rn:' za provoznich stavovych podmfnek a s ernisnim limitem stanovenyrn pro tuhe znecistujici latky se provadi tri jednotliva mereni koncentrace tuhych znecistujfcich latek. Doba odberu dflcfeh, na sebe navazujfefch vzorku se prizpusobi ocekavanyrn koncentraefm, v souladu s poiadavky teto vyhlasky, urcenyrni technickyrni norrnarni") pro jednorazove mereni a podmfnkami stanovenyrni v rozhodnutich organu ochrany ovzdusi, minimalne vsak v trvani nepretrzite 30 minut pro kazde jednotlive dflcf rnefeni. (8) Ustanoveni odstavcu 1 az 7 se nepouziji, pokud jiny pravni predpis") stanovi odlisne. 7 Vyhodnoceni jednorazoveho rnereni (1) Vysledky jednorazoveho mereni se zpracujf tak, aby je bylo rnozno porovnat s ernisnimi limity. Emisni limit se povazuje za dodrzeny, pokud prurner jednotlivych mereni koncentrace znecistujici latky za cele jednorazove mereni vypocitany podle odstavcu 3 az 5 je rnensi nebo roven hodnote ernisniho limitu a soucasne kazda hodnota koncentrace znecistujici latky zjistena jednotlivym merenfm je mensf nez 120 % emisnmo limitu. Obdobne se hodnotf doddenf emisnfho limitu, je-li vyjadren jinou meritelnou velicinou nez koncentraef znecistujfef latky. (2) U jednorazoveho merenf provadeneho prfstroji pro kontinualnf merenf se emisnf limit povazuje za doddeny, je-li aritmeticky prumer tricetiminutovych strednfeh hodnot vypocteny podle odstavce 5 mensf nebo roven hodnote emisnmo limitu a soucasne kazda tricetiminutova strednf hodnota zjistene koncentrace znecistujfef latky je mensf nez 120 % emisnmo limitu. (3) Vyhodnocenf jednorazoveho merenf obsahuje udaj 0 hmotnostnf koncentraci znecistujfef latky, jejfm hmotnostnfm toku a merne vyrobnf emisi a podmfnky jejich platnosti pro jednotlive merene zarfzenf nebo technologicky proces. Je-li hodnota merne vyrobnf emise soucasne stanovena u zdroje jako emisnf limit, je jejf prfpadne prekrocenf prokazane na zaklade vysledku jednorazoveho mereni povazovano za prekroceni ernisniho limitu. (4) jednorazove mereni manualnimi metodami se vyhodnotf jako stredni hodnota vazenym prumerern, podle doby odberu jednotlivych vzorku, za cele mereni z vysledku jednotlivych mereni, (5) jednorazove mereni pristroji pro kontinualni mereni se vyhodnotf jako stredni hodnoty za kazdych 30 minut mereni vyjadrene po prepocru na stanovene podmfnky a jako aritmeticky prumer techto hodnot za cele rnefeni, (6) jednorazove mereni ernisi oxidu uhelnateho nebo oxidu dusiku provedene pifstroji s elektrochernickymi clanky na spalovaefm zdroji 0 jmenovitem vykonu nihfm nez 5 MW vcetne spalujfefm vyhradne lehky topny olej, zernni plyn, zkapalneny zemni plyn nebo zkapalnene ropne plyny se vyhodnotf jako stredni hodnoty za kazdych 15 minut mereni pri provozu horaku kotle vyjadrene po prepoctu na stanovene podmfnky a jako aritmeticky prurner techto hodnot za cele mereni, (7) Soucinem rnerne vyrobni emise a poctu jednotek vztazne veliciny, nebo soucinem hmotnostniho toku znecistujici latky a doby provozu zdroje v prubehu kalendamiho roku se vypocte rocni emise znecistujici latky do ovzdusi, (8) Ustanoveni odstavcu 1 az 8 se nepouziji, pokud jiny pravni predpis") stanovi odlisne. 8 Kontinualni rnereni (1) Kontinualni mereni se provadi u zvlaste velkych a velkych zdroju v tech prfpadech, kdy se doddenf emisnmo limitu dosahuje upravou technologickeho rfzenf vyrobnmo procesu nebo pouzitfm zarfzenf k cistenf odpadnmo plynu a u nichz je prekracovan hmotnostnf tok vybranych znecistujfefch latek podle odstavce 2. (2) U zdroju uvedenych v odstavci 1 se kontinualnfm merenfm zjistuje doddovanf emisnmo limitu pouze te znecistujfef litky, jejfz rocnf hmotnostnf tok prekracuje pri projektovanem vykonu zdroje a pri hmotnostnf koncentraci znecistujfef latky odpovfdajfef emisnfmu limitu hodnoty a) 200 t tuhych znecistujfefch latek, b) 1000 t oxidu siriciteho, c) 4 t chloru a jeho plynnych anorganickych sloucenin chloru vyjadrenych jako chior, d) 10 t tekavych organickych latek vyjadrenych jako celkovy organicky uhlik,

5 Strana 2858 Sbfrka zakonu e. 205 / 2009 Castka 60 e) 200 t oxidu dusiku vyjadrenych jako oxid dusicity, f) 1 t sulfanu, g) 2 t plynnych anorganickych sloucenin fluoru vyjadrenych jako fluor, nebo h) 50 t oxidu uhelnateho. (3) U zvlaste velkych spalovaefch zdroju 0 jmenovitem tepelnem prikonu 100 MW a vyssim se zjistujf kontinualnfrn rnefenim emise tuhych znecistujicich 1.1 tek, oxidu siriciteho, oxidu dusiku vyjadreneho jako oxid dusicity a oxidu uhelnateho, a to bez ohledu na ustanoveni odstavcu 1 a 2. (4) Metody mereni a technicke pozadavky pro kontinualni mereni upravujf urcene technicke normy'}, Technicke pozadavky vztahujfef se k pouzite metode rnusi spliiovat i pifstroje pro mereni stavovych, srovnavaefch a vztaznych velicin. V prfpade, ze technicke normy neobsahujf metodu mereni nebo technicke poiadavky pro kontinualni mefeni, rmize organ ochrany ovzdusf pri stanoveni podmfnek v povolenf ke stavbe zdroje stanovit jine metody a technicke pozadavky pro kontinualni mereni, (5) Pro kontinualni mereni se pouziva pifstroj, ktery je schopen stanovit hmotnostni koncentrace zne Cistujfefch latek alespoii v intervalu od 10 % do 250 % ernisniho limitu nebo od 10 % do 250 % koncentrace garantovane vyrobcem technologickeho zarizeni na snizovani ernisi. (6) Spravnost udaju kontinualniho mereni overuje jednorazovym rnefenim autorizovana osoba podle 15 odst. 1 pism. a) zakona nejmene jednou za rok a dale pri kazdem vyznamnern zasahu do ernisniho mericfho systernu nebo technologickeho procesu nebo vyznamne zrnene zpracovavanych surovin nebo spalovaneho paliva, a to do 3 mesicu od vzniku nektere z uvedenych zmen. Prfpustna tolerance pro overenf spravnosti udaju kontinualnfho merenf je 10 % z hodnoty emisnfho limitu merene zneeistujfef latky, pokud jiny pravnf predpis nebo organ ochrany ovzdusf nestanovf jinak. Nejmene jednou za tri roky je provedena kalibrace emisnmo mericmo systemu. (7) Ustanovenf odstavcu 1 a 2 se nepouzijf pro jmenovite ureene zdroje podle 12 a rovnez v prfpade, ze je jinym pravnfm predpisem 2 ) povinnost kontinualnmo merenf upravena odchylne. 9 Vyhodnocenf kontinualnfho rnerenf (1) Pri vyhodnocovanf kontinualnmo merenf se pouzije tento postup a) z hodnot namerenych v intervalech ne kratsfeh nez 1 minuta se vypoete 30minutova strednf hodnota koncentrace pifslusne znecistujici latky pri stanovenych stavovych a vztaznych podminkach; za 30minutovou stredni hodnotu se povazuje aritmeticky prumer minutovych strednfch hodnot zaznamenanych po dobu nejmene 20 minut ze sledovaneho 30minutoveho intervalu, b) 30minutove stredni hodnoty se roztridi do nejrnene 20 tifd, na ktere je rozdelen interval od nuly do dvojnasobku ernisniho limitu, a to pocinaje prvnim dnem kalendamfho roku nebo prvnim dnem zahajeni provozu; zvlast se zaznamena prekroceni 1,2nasobku a dvojnasobku ernisniho limitu, c) z 30minutovych strednfch hodnot se vypocte prumerna denni stredni hodnota koncentrace znecistujfef latky a prekroceni ernisniho limitu se zaznarnena. (2) Hodnoty namerene a vypoctene podle odstavce 1 jsou kdykoliv pristupne prfslusnym organum ochrany ovzdusi, vystupy z nich se zpracovavajf denne. V poslednf den kalendamiho roku se zpracuje souhrnny vystup za kalendami rok, ktery je uchovan v listinne podobe jako vystupni tisteny produkt. Denni vystupy se ukladaji na elektronicky nosic a jsou vytisteny v pfipadech, kdy dokumentuji prekroceni hodnot podle odstavce 3 pism. b) a c). (3) Pri pouziti kontinualniho mereni se emisni limit povazuje za dodrzeny, jestlize jsou v prubehu kalendarniho roku soucasne splneny tyto podmfnky a) rocni prurner dennich strednfch hodnot je nihf nez hodnota ernisniho limitu, b) 95 % vsech tricetiminutovych strednfch hodnot je nihf nez 120 % hodnoty ernisniho limitu, c) vsechny 30minutove stredni hodnoty jsou nihf nez dvojnasobek hodnoty emisnmo limitu, d) pro zvlaste velke spalovaef zdroje zadna z mesfenfeh strednfeh hodnot nepresahne emisnf limit a pro oxid sirieity a tuhe zneeistujfef latky 97 % a pro oxidy dusfku 95 % vsech 48hodinovych strednfeh hodnot nepresahne 110 % emisnmo limitu; 48hodinovou strednf hodnotou se rozumf aritmeticky prumer dvou platnych po sobe jdouefch dennfeh strednfeh hodnot; pro vypoeet 48hodinove strednf hodnoty se pouzijf dennf strednf hodnoty poefnaje 1.lednem a konee 31. prosincem kalendarnfho roku, prieemz pro vypoeet 48hodinove strednf hodnoty muze byt kazdy ze dnu v roce pouzit pouze jednou; osamocene dennf prumery v prubehu roku se pro vypoeet 48hodinove strednf hodnoty neseftajf. (4) Pri hodnocenf doddenf emisnfho limitu se neprihlizf k vypadkum kontinualnmo merenf, neprekroef-

6 Castka 60 Sbfrka zakonu c. 205 I 2009 Strana Ii 5 % celkove provozni doby zdroje v kalendamfrn roce; toto ustanoveni se nevztahuje na spalovaci zdroje o jmenovitem tepelnem prfkonu 100 MW a vyssim, na spalovny odpadu ana zafizeni schvalena pro spoluspalovani odpadu. Pfi hodnoceni dodrzeni ernisniho limitu spalovaciho zdroje 0 jmenovitem tepelnem prfkonu 100 MW a vyssim se neprihlizf k vypadkum kontinualniho mefeni, neprekroci-li tyto vypadky 10 dni v kalendamim roce, pricemz neplatnym dnem z hlediska mereni se rozurni den, ve kterem jsou vice nez 3 prumerne hodinove hodnoty z duvodu poruchy nebo iidrzby systernu kontinualniho mereni neplatne. (5) Do hodnot rozhodnych pro posouzeni dodrzeni ernisniho limitu se nezahrnujf iidaje zjistene v dobe uvadeni zdroje do provozu, v dobe jeho odstavovani z provozu nebo pri odstraiiovani jeho poruchy, poprfpade havarie. Delka pripustne doby trvani techto stavu rnusi byt uvedena v provoznim radu. Za uvadeni zdroje do provozu a jeho odstavovani z provozu se nepovazuji zahajovani a ukoncovani cyklu u zdroju s periodickyrn, prerusovanym nebo sadovityrn zpusobem vyroby. (6) Pri vyhodnocovani kontinualniho mereni prutoku (objernoveho toku) odpadnfho plynu a) z hodnot narnerenych v intervalech ne kratsich nez 1 minuta se vypocte 30minutova stredni hodnota objernoveho toku odpadniho plynu pri stanovenych stavovych a vztaznych podminkach; za 30minutovou stredni hodnotu se povazuje aritmeticky prurner minutovych strednfch hodnot zaznamenanych po dobu nejmene 20 minut ze sledovaneho 30minutoveho intervalu a b) z 30minutovych strednfch hodnot objernoveho toku odpadniho plynu a denni doby provozu zdroje se vypocte celkovy objem odpadniho plynu pri stanovenych stavovych a vztaznych podmfnkach vypusteneho do ovzdusf za den. (7) Rocnf emise znecistujfef latky nebo stanovene skupiny znecistujfefch latek se na zaklade vysledku kontinualnmo merenf stanovf jako soucet soucinu vyslednych hodnot podle odstavce 1 pfsm. c) a odstavce 6 pfsm. b). (8) Vyhodnocenf kontinualnmo merenf se provede odlisne od postupu podle odstavcu 1 az 7, pokud tak stanovf jiny pravnf predpis 2 ). 10 Zjist'ovanf mnozstvf znecist'ujfefch latek vypoctem Emise se stanovujf vypoctem v prfpadech uvedenych v 4 odst. 3 a v prfpadech, kdy vypocet poskytuje presnejsf udaje, zejmena pokud vypocet zahrnuje i fugitivnf emise, a to a) bilanef technologickeho procesu jako rozdfl mezi hrnotnosti znecistujici latky do procesu vstupujicf a hrnotnosti znecistujici latky z procesu vystupujici jinyrni cestami nez ernisi do ovzdusf a obsazenou ve vyrobku se zohlednenim jejf chernicke a fyzikalni zrneny v procesu v pozadovanem casovem iiseku, nebo b) jako soucin ernisniho faktoru uvedeneho pro odpovidajici skupinu zdroju v priloze c. 2 k teto vyhlasce nebo v jinem pravnim predpisu") a poctu jednotek pifslusne vztazne veliciny na zdroji v pozadovanem casovem iiseku. 11 Mefen] ernisi azbestu (1) Mefenim jsou sledovana azbestova vlakna o delce vetsf nez 5 pm, prumeru rnensim nez 3 pm a porneru delky vlakna k prumeru vlakna vyssim nez 3 : 1. (2) Odber vzorku pro stanoveni poctu vlaken azbestu se provadi z proudici vzdusiny prosavanim izokineticky odebrane vzdusiny pres filtracni material. V ostatnich prfpadech se sledujf depozice azbestu. (3) Stanoveni vlaken azbestu v odebranych vzorcich se provadi metodou opticke mikroskopie pro pocet vlaken vyssf nez m-3 a metodou elektronove mikroskopie pro pocet vlaken nihf nez m Mefen] ernisi znecistujicich Iatek u jmenovite urcenych zdroju (1) jmenovite urcene zdroje jsou a) spalovaci zdroje, jejichz celkovy jmenovity tepelny prfkon je 50 MW a vyssf, spalujfef tuhe nebo kapaine palivo; pro potreby merenf emisf znecistujfefch latek podle tohoto ustanovenf jsou jimi pouze jednotlive kotle, b) spekaef pasy aglomerace pro prazenf nebo slinovanf kovovych rud vcetne sirnfkove rudy s projektovanou vyrobnf kapacitou nad 150 t aglomeratu denne pro zelezne rudy nebo koncentrat a nad 30 t aglomeratu denne pro prazenf rud medi, olova nebo zinku nebo jakekoli zpracovanf rud zlata a rtuti, c) nfstejove pece s intenzifikaef kyslikem, kyslikove konvertory nebo elektricke obloukove pece, pro vyrobu oceli s projektovanou vyrobnf kapacitou nad 2,5 t/hod, d) slevarny zeleznych kovu s projektovanou vyrobnf kapacitou nad 20 tiden,

7 Strana 2860 Sbfrka zakonu c. 205 I 2009 Castka 60 e) vyroba nebo taveni nezeleznych kovu s projektovanou vyrobni kapacitou nad 20 t/den, f) vyroba cementarskeho slinku v rotacnich peefch s projektovanou vyrobni kapacitou nad 500 t/den. (2) U jmenovite urcenych zdroju podle odstavce 1 se zjistujf jednorazovym rnefenim a) emise kadmia a jeho sloucenin vyjadrenych jako kadmium, rtuti a jejfeh sloucenin vyjadrenych jako rtut, olova a jeho sloucenin vyjadrenych jako olovo, arsenu a jeho sloucenin vyjadrenych jako arsen, b) emise polychlorovanych dibenzodioxinu a polychlorovanych dibenzofuranu v rozsahu podle pfilohy c. 1 k teto vyhlasce; rnnozstvi se stanovi jako soucet ekvivalentnich rnnozstvi toxickych kongeneru vypoctenych jako soucin stanovene koncentrace individualniho toxickeho kongeneru a pfislusneho koeficientu ekvivalentu toxicity podle prflohy c. 1 k teto vyhlasce, c) emise polychlorovanych bifenylu, a to individualni kongenery v rozsahu prflohy c. 1 k teto vyhlasce; emise se vyjadri jako celkova hmotnost uvedenych kongeneru, d) emise polycyklickych arornatickych uhlovodikii, a to benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indenol (1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten. (3) U zdroju pro vyrobu vapna, cementu a zpracovani magnezitu se provadi kontinualni mereni nebo jednorazove mefeni, aniz by tim bylo dotceno ustanoveni odstavce 1 pisrn. f) a odstavce 2, takto a) pri vypalu vapna, cernentarskeho slinku a magnezitu se zjistujf kontinualnim mefenim emise tuhych znecistujicich latek, oxidu dusiku prepoctene na oxid dusicity a oxidu siriciteho u kazde z techto larek, pokud hmotnostnf tok emise znecistujfef latky vypocteny z emisnmo limitu pri maximalnfm projektovanem vykonu zdroje prekracuje 15 kg/hod, b) u sachtovych peef s vnitrnfm topenfm se zjistujf emise tuhych znecistujfefch latek, oxidu dusfku prepoctene na oxid dusicity a oxidu siriciteho jednorazovym merenfm tak, aby byly zfskany hodnoty hmotnostnfeh toku emisf odpovfdajfef celemu zavazeefmu cyklu, c) u mleefch zarizenf a chladicu pri vyrobe vapna, cementu a zpracovanf magnezitu se zjistuje kontinualnfm merenfm emise tuhych znecistujfefch latek, pokud hmotnostnf tok emise prekracuje 15 kg/hod. (4) Jednorazove merenf podle odstavcu 2 a 3 se provadf pri obvyklem provoznfm vykonu zdroje pri prvnfm uvedenf tohoto zdroje do provozu a dale jednou za 3 kalendamiroky nebo po kazde zamene paliva, suroviny nebo druhu odpadu nad ramec schvaleneho provozniho radu nebo po kazdem vyznamnem a trvalem zasahu do konstrukce nebo vybavenf zdroje, a to do 6 mesfcu od vzniku jedne z vyse uvedenych skutecnosti. 13 Mefen] ucinnosti spalovani, rnnozstvi vypoustenych latek a kontrola spalinovych cest u rnalych spalovaefch zdroju (1) Ucinnost spalovani pro iicely teto vyhlasky se vypocte z kominove ztraty, pricemz ostatni kotlove ztraty se nezapocitavaji. Tato ztrata je vyhodnocovana sottwarovym vybavenfm mericfho systernu z namerenych velicin, kteryrni jsou obsah kyslfku, teplota spalin a teplota spalovaciho vzduchu merenych analyzatorem s elektrochernickyrni clanky. Pfi mereni techto velicin, vcetne mereni rnnozstvi vypousteneho oxidu uhelnateho, rnusi byt provedena nejmene 3 dflcf mefeni, pricernz interval mezi dilcimi rnefenimi nesmi byt kratsi nez 10 rninut. (2) Mefeni velicin se provadi za techto podrninek a) mereni je rnozno zahajit teprve v okamziku, kdy je spalovaci zdroj v ustalenem provoznim stavu, podie provozniho predpisu vyrobce nebo pri vystupni teplote vody teplovodniho spalovaciho zdroje 80 ± 5 C, a vstupnf teplote vody 60 ± 5 C; u tuhych paliv se mereni provadi nejdifve 30 minut po prilozeni paliva, b) u spalovaefch zdroju s atmosferickymi horaky a prerusovaci tahu musi byt merief misto umisteno v prime casti kourovodu ve vzdalenosti rovnajici se maximalne dvema prumerlim kourovodu merene od hrdla spalovacmo zdroje, pripadne muze byt merenf velicin provedeno pred prerusovacem tahu, c) u spalovaefch zdroju kategorie "C" die CSN EN 483 se merenf velicin nutnych pro vypocet ucinnosti mereneho spalovaefho zdroje provadf originalnfmi meriefmi otvory. Nejsou-li merief otvory k dispozici, je mozno merenf velicin provadet v ustf odvodu spalin a sanf spalovacmo vzduchu. (3) Kontrola stavu spalinovych cest se provadf podie CSN PHpustna tmavost koure Pripustna tmavost koure a metody zjistovanf tmavosti koure jsou uvedeny v pruoze c. 3 k teto vyhlasce.

8 Castka 60 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Strana Rozsah znalosti, ktere jsou pfedpokladem pro vydani rozhodnuti 0 autorizaci (1) Rozsah znalosti podle 15 odst. 9 a 10 zakona podmiiiujfefch vydani autorizace Ministerstvem zivotniho prostredi se prokazuje a) predlozenim dokladu 0 vzdelani a dolozenfrn delky praxe zadatele 0 autorizaci nebo jeho odpovedneho zastupce, ktery bude autorizovanou cinnost vykonavat, v cinnosti, ktera je predmetern zadosti 0 autorizaci, b) zkouskou pred zkusebni kornisi zfizenou Ministerstvem zivotniho prostredi overujici zejmena znalosti pravnich predpisu upravujfefch ochranu ovzdusf a c) dokladem 0 akreditaci metody nebo postupu, pokud je akreditace metody nebo postupu vyzadovaria. (2) Termin zkousky podle odstavce 1 pism. b), rozsah pozadovanych znalosti a jednotny zkusebni rad rnusi byt zadatelum oznamen pisernne nejmene 14 dni predem. V den konani zkousky oznarni komise ustne zadateli vysledek zkousky. (3) V prrpade ulozeni rozdilove zkousky jako kornpenzacniho opatreni osobe opravnene k uznani odborne kvalifikace podle zakona 0 uznavani odborne kvalifikace") se pouziji ustanoveni 0 zkousce podle odstavce 1 pism. b) obdobne. (4) V prrpade zadosti 0 prodlouzeni platnosti autorizace podle 15 odst. 12 zakona se znalosti prokazuji namisto zkousky podle odstavce 1 pism. b) predlozenim a) nejmene trr protokolu 0 autorizovanern mereni vydane autorizovanou osobou v obdobf od vydani stavajicf autorizace, b) nejmene dvou rozptylovych studif vydanych autorizovanou osobou v obdobf od vydani stavajfef autorizace, nebo c) nejmene dvou odbornych posudku vydanych autorizovanou osobou v obdobf od vydanf stavajfef autorizace. 16 Akreditovane metody a postupy pro ucely rnerenf znecistujicich latek Metody a postupy odberu a stanoveni znecistujicich latek a doplrikovych velicin, pro nez je vyzadovano osvedceni 0 akreditaci podle 15 odst. 3 pism. f) zakona, jsou uvedeny v priloze c. 4 k teto vyhlasce. N alezitosti zadosti 0 17 povoleni a zavazne stanovisko (1) :ladost 0 povolenf a zavazne stanovisko podle 17 zakona obsahuje a) jmeno, prrjmenf a adresu, v prrpade pravnicke osoby nazev, pravni formu a sidlo zadatele, podpis osoby k tomu opravnene v souladu s vypisem z obchodniho rejstifku (statutarni zastupce), popifpade poverene k jednani na zaklade plne moci vystavene statutarnim zastupcem, a dale IC, bylo-li prideleno, b) iidaje 0 dosavadnfeh rozhodnutich pifslusnych spravnich organu podle zakona a podle jinych pravnfch predpisu, ktere souvisi s predrnetem zadosti, c) projektovou dokumentaci nebo jinou obdobnou dokumentaci, kterou je zadatel povinen predlozit v ramci stavebniho nebo jineho rrzenf podle jinych pravnfch predpisu"), jez souvisi s predmetern zadosti, d) popis zdroje, vyrobku nebo materialu, ktery je predmetern zadosti, vcetne uvedeni identifikacniho cfsla provozovny, kde je zdroj umisten, pod kteryrn je provozovna vedena v registru ernisi a zdroju znecistovani, pokud bylo prideleno, e) vyjadreni obce, na jejimz katastralnim iizemi bude zdroj umisten, obec pro potreby sveho vyjadreni obdrzi od zadatele iidaje dle predchozfch pismen a) az d) v listinne a elektronicke podobe. (2) :ladost 0 zavazne stanovisko podle 17 odst. 1 pism. b) a povolenf podle 17 odst. 1 pism. c) a d) a odst. 2 pfsm. c) nebo f) zakona u spalovny odpadu nebo zarrzenf pro spoluspalovanf odpadu dale obsahuje a) udaje dokladajfef, ze spalovna odpadu nebo zarrzenf pro spoluspalovanf odpadu jsou navdeny, vybaveny a budou provozovany pro stanovene ka- 4) Zakon c. 18/2004 Sb., 0 uznavanf odborne kvalifikace a jine zpusobilosti statnkh pi'lslusnfku clenskych statu Evropske unie a nekterych pi'lslusnfku jinych statu a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 uznavanf odborne kvalifikace), ve znenf pozdejskh predpisu. 5) Zakon c. 183/2006 Sb., 0 uzemnfm planovanf a stavebnfm radu (stavebnf zakon), ve znenf pozdejskh predpisu. Zakon c. 44/1988 Sb., 0 ochrane a vyuzitf nerostneho bohatstvf (hornf zakon), ve znenf pozdejskh predpisu.

9 Strana 2862 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 tegorie odpadu zpusobern, ktery spliiuje pozadavky jineho pravniho predpisu") a teto vyhlasky, b) iidaje 0 vyuziti tepla vznikajfciho pri procesech spalovani nebo spoluspalovani, c) iidaje 0 minimalizaci odpadu vznikajfefch pri provozu spalovny odpadu nebo zafizeni pro spoluspalovani odpadu co do rnnozstvi a skodlivosti, a kde je to vhodne, 0 jejich recyklaci, d) postup odstraneni odpadu vznikajfefch pri provozu spalovny, ktere nelze recyklovat a nelze zabranit jejich vzniku ani snizit jejich rnnozstviv souladu s jinyrn pravnim predpisern"), e) vyjadreni vodopravniho uradu k odpadnfm vodam z cistenf odpadnfeh plynu, pokud budou vznikar), f) kategorie a druhy odpadu podle jineho pravniho predpisu"), ktere budou spalovany, g) celkovou jmenovitou provozni kapacitu spalovny odpadu nebo zafizeni pro spoluspalovani odpadu a h) specifikaci postupu vzorkovani a mereni stanovenych pro kontinualni i jednorazova mereni ernisi vsech relevantnich latek znecistujfcich ovzdusf a vodu a zpusobu registrace, vyhodnocenf a prezentace mereni umozriujici overeni splneni stanovenych ernisnfch lirnitu. (3) Dalsi nalezitosti zadosti 0 zavazne stanovisko a zadosti 0 povolenf jsou uvedeny v prfloze c. 5 k teto vyhlasce. 18 Provoznf evidence (1) Provozovatele zvlaste velkych, velkych a strednich zdroju vedou prubezne evidenci 0 provozu zdroju, a to vcetne dokladu urnozriujicfch prokazat spravnost techto udaju. V provozni evidenci se zaznamenavaji stale a promenne iidaje podle prflohy c. 6 k teto vyhlasce. Provozni evidence je pro prfpady kontroly pifslusnym organem ochrany ovzdusf stale k dispozici v rniste provozu zdroje. (2) Provozovatele zvlaste velkych, velkych a strednfeh zdroju zpracovavajf souhrnnou provoznf evidenci a predavajf ji za uplynuly kalendarnf rok prfslusnym organum ochrany ovzdusf prostrednictvfrn integrovaneho systemu plneni ohlasovacich povinnostf v oblasti zivotniho prostredi"). Seznam udaju souhrnne provozni evidence je uveden v bodech 1. az 5. prflohy c. 7 k teto vyhlasce. 19 Provoznfrad Provozovatele zdroju podle 11 odst. 2 zakona zpracovavajf provozni rad v rozsahu uvedenem v pfiloze c. 8 k teto vyhlasce. 20 Postup ph hlasenf havarie zdroje (1) Hlaseni provozovatele 0 havarii bezprostredne po jejim zjisteni, nejdele vsak do 24 hodin, predane Ceske inspekci zivotniho prostredi obsahuje a) nazev zafizeni a urceni mista a casu vzniku, a pokud je to znamo, i predpokladanou dobu trvani havarie, b) druh ernisi znecistujicich latek a jejich pravdepodobne rnnozstvi a c) opatreni prijata z hlediska ochrany ovzdusi, (2) Do 14 dmi po nahlaseni havarie podle odstavce 1 provozovatele vypracujf a Ceske inspekci zivotniho prostredi predaji zpravu, ktera vedle souhrnu vsech dostupnych podkladu pro stanoveni rnnozstvi uniklych znecistujicich latek do ovzdusf obsahuje a) nazev zarizeni, u nehoz doslo k havarii, b) casove iidaje 0 vzniku adobe trvani havarie, c) druh a rnnozstvi ernisi znecistujfcich latek po dobu havarie, d) prfcinu havarie, e) prijata konkretni opatreni k zamezeni vzniku dalsfeh pripadu havarii, f) casovy iidaj 0 hlaseni havarie Ceske inspekci zivotniho prostredi. (3) Provozovatel poskytuje na vyzadanf Ceske inspekce zivotniho prostredi dopliiujfef iidaje, ktere souvisejf se vznikem, prubehem, zmahanfm a s dusledky havarie. 6) Zakon c. 185/2001 Sb., 0 odpadech a 0 zmene nekterych dalsfch zakonu (zakon 0 odpadech), ve znenf pozdejsfch predpisu. 7) Zakon c. 254/2001 Sb., 0 vodach a 0 zmene nekterych zakonu (vodnf zakon), ve znenf pozdejsfch predpisu. 8) Vyhlaska c. 381/2001 Sb., kterou se stanovf Katalog odpadu, Seznam nebezpecnych odpadu a seznamy odpadu a statupro ucely vyvozu, dovozu a tranzitu odpadu a postup pe udelovanf souhlasu k v,yvozu, dovozu a tranzitu odpadu (Katalog odpadu), ve znenf pozdejsfch predpisu. 9) Zakon c. 25/2008 Sb., 0 integrovanem registru znecisrovanf zivotnfho prostredf a integrovanem systemu plnenf ohlasovadch povinnostf v oblasti zivotnfho prostredf a 0 zmene nekterych zakonu.

10 Castka 60 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Strana Prechodna ustanoveni (1) Poiadavky na obsah provoznfho radu podle teto vyhlasky se vztahujf na zdroje, u nichz je provozni rad schvalovan az po nabytf ucinnosti teto vyhlasky. (2) Souhrnna provozni evidence podle teto vyhlasky se vykazuje poprve za rok 2009 v roce Zrusuji se: 22 Zrusovaci ustanoveni 1. Vyhlaska Ministerstva zivotniho prostredi c. 356/ /2002 Sb., kterou se stanovi seznam znecistujfcfch latek, obecne emisni limity, zpusob predavani zprav a inforrnaci, zjistovani rnnozstvi vypoustenych znecistujfcich latek, tmavosti koure, pripustne miry obtezovani zapachern a intenzity pachu, podmfnky autorizace osob, pozadavky na vedeni provozni evidence zdroju znecistovani ovzdusf a podmfnky jejich uplatiiovani, 2. Vyhlaska c. 363/2006 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 356/2002 Sb., kterou se stanovi seznam znecistujfcfch latek, obecne emisni limity, zpusob predavani zprav a inforrnaci, zjistovani rnnozstvi vypoustenych znecistujicich latek, tmavosti koure, pripustne miry obtezovani zapachern a intenzity pachu, podminky autorizace osob, pozadavky na vedeni provozni evidence zdroju znecistovani ovzdusf a podminky jejich uplatiiovani, 3. Vyhlaska c. 570/2006 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 356/2002 Sb., kterou se stanovi seznam znecistujfcfch latek, obecne emisni limity, zpusob predavani zprav a inforrnaci, zjistovani rnnozstvi vypoustenych znecistujicich latek, tmavosti koure, pripustne miry obtezovani zapachern a intenzity pachu, podminky autorizace osob, pozadavky na vedeni provozni evidence zdroju znecistovani ovzdusf a podminky jejich uplatiiovani, 23 Ucinnost Tato vyhlaska nabyva ucinnosti patnactym dnem ode dne jejfho vyhlaseni. Ministr: doc. RNDr. Miko, Ph.D. v. r.

11 Strana 2864 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 Priloha C. 1 k vyhlasce c Sb. OBECNE EMISNi LIMITY PRO VYBRANE ZNECISTUJiCi LATKY A JEJICH STANOVENE SKUPINY I. Obecne emisni limity pro vybrane znecist'ujici latky a jejich stanovene skupiny platne do 31. prosince 2014 Obecne emisni limity uvedene v teto prilozc plat! pro koncentrace ve vlhkem plynu ph normalnich stavovych podminkach (tlaku 101,325 kpa a teplote O C). Nize uvedene prvky resp. latky nesmi, a to i v pfipade phtomnosti vice prvku resp. latek teze skupiny, v prtpade prekrocent uvedenych hmotnostnich toku prekrocit jim stanovene hmotnostni koncentrace v odpadnim plynu. 1. Tuhe znecistujfci latky Hmotnostni Hmotnostni Nazev znecistujfci latky tok koncentrace (v g/h) (v mg/m 3 ) 1.1 skupina tuhe znecistujici latky s > Prvky a jejich sloucenlny vyjadrene jako prislusny prvek 2.1 skupina rtut'; thalium; kadmium; berylium >1 0,2 2.2 skupina arsen; kobalt; nikl; selen; tellur; sestirnocny chrom > skupina chrom (bez sestirnocneho chromu); olovo; zinek; rned: mangan; vanad; Gin 3. Plynne anorqanicke slouceniny 3.1 skupina >50 5 kyanidy > skupina stiban; arsan; fosfan; chlorkyan; karbonyldichlorid (fosgen) > skupina kyanovodik; sulfan; silne anorqanicke kyseliny (krorne HCI) vyjadfene jako H+; fluor a jeho anorqanicke slouceniny vyjadrene jako HF; brom a > jeho anorqanicke slouceniny vyjadfene jako HBr; 3.4 skupina chlor a plynne anorqanicke slouceniny chloru (krorne chlorkyanu) vyjad rene jako HCI > skupina amoniak a soli arnonne vyjadfene jako amoniak >500 50

12 Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana skupina oxidy siry vyjadfene jako oxid sificity 3.7 skupina oxidy dusiku vyjadfene jako oxid dusicity 3.8 skupina oxid uhelnaty 4. Orqanicke sloucenlny vyjadfene jako celkovy orqanicky uhlik 4.1. skupina 2-naftylamin; 4.2. skupina 1,2-dibromethan; buta-1,3-dien; akrylonitryl; benzen; epichlorhydrin (1-chlor-2,3-epoxypropan); oxiran (epoxyethan); hydrazin; 2-methyloxiran (1,2-epoxypropan); vinylchlorid (chlorethen) 4.3. skupina N-nitrosodimethylamin ;1,2-dichlorethan (ethylendichlorid); toluidiny (2-methylanilin, 3-methylanilin a 4-methyanilin); tetrachlormethan; trichlormethan (chloroform); 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid); benzylchlorid; tetrachlorethylen; trichlorethylen; 1,2-dichlorethylen; acetaldehyd (ethanal); kyselina akrylova (kyselina propenova); ethylakrylat, rnethylakrylat; diethylamin; dimethylamin; methylamin; formaldehyd (methanal); kyselina rnravenci: 3-nitrotoluen; 4-nitrotoluen; pyridin; sirouhlik; 1,1,2,2-tetrachlorethan; anilin; 2-aminoethan-1-ol (kolamin); fenol; fenylhydrazin; kresoly (hydroxyderivaty toluenu); thioly (merkaptany); nitrobenzen; tetrachlorethan; 2-nitrofenol; 3-nitrofenol; 4-nitrofenol; nitrokresoly; nitroslouceniny: sulfidy (thioethery); >20000 > >5000 >1 >50 > , skupina 1,4-dichlorbenzen ; benzaldehyd; butylaldehyd (butanal); ethylbenzen; 2-furaldehyd (furfural); chlorbenzen; 2-chlor-butadien (chloropren); isopropylbenzen (kumen); rnethylacetat; rnethylrnethakrylat; kyselina octova: styren; toluen; vinylacetat; xyleny (dimetylbenzeny); naftalen; 2-methylnaftalen; 1-methylnaftalen; 2-chlorpropan > skupina dichlormethan (methylenchlorid); chlorethan (ethylchlorid); butan-2-on (ethylmethylketon); propan-2-on (aceton, dimethylketon); butylacetat; ethylacetat; ethan-1,2-diol (ethylenglykol); 4-hydroxy-4 methyl-pentan-2-on; bifenyl; difenylether; diisopropylether; N-methyl-2 pyrrolidon (N-methyl-y-butyrolaktam); 4-methylpentan-2-ol; estery kyseliny benzoove: alitaticke a arornaticke ethery, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 9 a nizsfrn; alifaticke aldehydy, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 8 a nizsirn: alkylalkoholy s poctern atornu uhliku v molekule 6 a nizsfrn; alkany s poctern atornu uhliku v molekule 11 a nizsim s vyjirnkou methanu; alkeny, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 11 a nizslrn >

13 Strana 2866 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka skupina Orqanicke latky vyjadfene jako celkovy orqanicky uhlik (TOC), pokud pro ne nejsou stanoveny emisni limity uvedene ve skupine 4.1. az 4.5. > Orqanicke halogenovane slouceniny neuvedene v jine skupine 5.1 skupina orqanicke slouceniny fluoru vyjadfene jako F (s vyjirnkou requlovanych latek a latek ovlivnujicich klirnaticky system Zeme) > skupina orqanicke slouceniny chloru vyjadfene jako CI; orqanicke slouceniny bromu vyjadrene jako Br > Persistentni orqanicke latky (POPs) 6.1 skupina polychlorovane dibenzodioxiny (PCDD) ; polychlorovane dibenzofurany >0 0,1 ng (PCDF)1) TEQ/m skupina Polycyklicke arornaticke uhlovodiky (PAH) >0 0,2 mg/m skupina polychlorovane bifenyly (PCB) 2) >0 0,2 mg/m skupina hexachlorcyklohexan; tetrachlorfenol; hexachlorbenzen; trichlorbenzen >0 0,2 rnq/rn" Poznamka: 1) Vycet PCDD a PCCF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v casti III 2) Vycet PCB ajejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v casti IV II. Obecne emisni limity pro vybrane znecist'ujici latky a jejich stanovene skupiny platne od Obecne emisni limity uvedene v teto prilozc plat! pro koncentrace ve vlhkem plynu ph normalnich stavovych podminkach (tlaku 101,325 kpa a teplote O C). Nize uvedene prvky resp. latky nesmi, a to i v prtpadc pritomnosti vice prvku resp. latek teze skupiny, v prtpade prekrocent uvedenych hmotnostnlch toku prekrocit jim stanovene hmotnostni koncentrace v odpadnim plynu. 1. Tuhe znecistujfci latky Hmotnostni Hmotnostni Nazev znecistujlci latky tok koncentrace (v g/h) (v mg/m 3 ) 1.1 skupina tuhe znecistujici latky s >

14 Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana Prvky a jejich sloucenlny vyjadrene jako prislusny prvek 2.1 skupina rtut'; thalium; kadmium; berylium >1 0,2 2.2 skupina arsen; kobalt; nikl; selen; tellur; sestirnocny chrom > skupina chrom (bez sestirnocneho chromu); olovo; zinek; rned: mangan; vanad; Gin > Plynne anorqanicke slouceniny 3.1 skupina kyanidya kyanovodik > skupina stiban; arsan; fosfan; chlorkyan; karbonyldichlorid (fosgen) > skupina silne anorqanicke kyseliny (krorne HCI) vyjadrene jako H+ > skupina fluor a jeho anorqanicke slouceniny vyjadfene jako HF > skupina chlor; brom a jeho plynne anorqanicke slouceniny vyjadfene jako HBr; sulfan > skupina plynne anorqanicke slouceniny chloru (krorne chloru a chlorkyanu) vyjadfene jako HCI > skupina amoniak a soli arnonne vyjadfene jako amoniak > skupina oxidy siry vyjadfene jako oxid siricity > skupina oxidy dusiku vyjadfene jako oxid dusicity > skupina oxid uhelnaty > Orqanicke sloucenlny vyjadrene jako celkovy orqanicky uhlik 4.1. skupina 2-naftylamin; N-nitrosodimethylamin >1 0, skupina 1,2-dibromethan; buta-1,3-dien; akrylonitryl; benzen; epichlorhydrin (1-chlor-2,3-epoxypropan); oxiran (epoxyethan); hydrazin; > methyloxiran (1,2-epoxypropan); vinylchlorid (chlorethen)

15 Strana 2868 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka skupina 1,2-dichlorethan (ethylendichlorid); toluidiny (2-methylanilin, 3-methylanilin a 4-methyanilin); tetrachlormethan; trichlormethan (chloroform); 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid); benzylchlorid; tetrachlorethylen; trichlorethylen; 1,2-dichlorethylen; acetaldehyd (ethanal); kyselina akrylova (kyselina propenova); ethylakrylat, rnethylakrylat; diethylamin; dimethylamin; methylamin; formaldehyd (methanal); kyselina rnravenci: 3-nitrotoluen; 4-nitrotoluen; pyridin; sirouhlik; 1,1,2,2-tetrachlorethan; anilin; 2-aminoethan-1-ol (kolamin); fenol; fenylhydrazin; kresoly (hydroxyderivaty toluenu); thioly (merkaptany); nitrobenzen; tetrachlorethan; 2-nitrofenol; 3-nitrofenol; 4-nitrofenol; nitrokresoly; nitroslouceniny: sulfidy (thioethery); dichlormethan (methylenchlorid); chlorethan (ethylchlorid); 1,4-dichlorbenzen 4.4. skupina > benzaldehyd; butylaldehyd (butanal); ethylbenzen; 2-furaldehyd (furfural); chlorbenzen; 2-chlor-butadien (chloropren); isopropylbenzen (kumen); rnethylacetat; rnethylrnethakrylat; kyselina octova: styren; toluen; vinylacetat; xyleny (dimetylbenzeny); naftalen; 2-methylnaftalen; 1-methylnaftalen; 2-chlorpropan > skupina butan-2-on (ethylmethylketon); propan-2-on (aceton, dimethylketon); butylacetat; ethylacetat; ethan-1,2-diol (ethylenglykol); 4-hydroxy-4 methyl-pentan-2-on; bifenyl; difenylether; diisopropylether; N-methyl-2 pyrrolidon (N-methyl-y-butyrolaktam); 4-methylpentan-2-ol; estery kyseliny benzoove: alitaticke a arornaticke ethery, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 9 a nizsirn: alifaticke aldehydy, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 8 a nizsirn: alkylalkoholy s poctern atornu uhliku v molekule 6 a nizsfrn; alkany s poctern atornu uhliku v molekule 11 a nizsim s vyjirnkou methanu; alkeny, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 11 a nizslrn 4.6. skupina Orqanicke latky vyjadfene jako celkovy orqanicky uhlik (TOC), pokud pro ne nejsou stanoveny emisni limity uvedene ve skupine 4.1. az 4.5. >3000 > Orqanicke halogenovane slouceniny neuvedene v jine skupine 5.1 skupina orqanicke slouceniny fluoru vyjadfene jako F (s vyjirnkou requlovanych latek a latek ovlivnujicich klirnaticky system Zerne)" 5.2 skupina >2 5 orqanicke slouceniny chloru vyjadfene jako bromu vyjadfene jako Br CI; orqanicke slouceniny > Persistentni orqanicke latky (POPs) 6.1 skupina

16 Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2869 polychlorovane dibenzodioxiny (PCDD) ; polychlorovane dibenzoturany 0,1 ng (PCDF) >0 1) TEQ/m skupina Polycyklicke arornaticke uhlovodiky (PAH) >0 0,2 mg/m skupina polychlorovane bitenyly (PCB) 2) >0 0,2 mg/m skupina hexachlorcyklohexan; tetrachlorfenol; hexachlorbenzen; trichlorbenzen >0 0,2 rnq/rn" Poznamka: 1) Vycet PCDD a PCCF ajejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v casti III 2) Vyce; PCB ajejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v casti IV III. Vycet PCDD a PCDF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity Ke stanoveni souctove hodnoty se hmotnostni koncentrace dale uvedenych PCDD a PCDF pred scctcnim nasobi uvedenymi koeficienty ekvivalentu toxicity 2,3,7,8-TCDD: PCDD resp. PCDF Koeficient ekvivalentu toxicity 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD) 1 1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD) 0,5 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HpCDD) 0,01 oktachlordibenzodioxin (OCDD) 0,001 2,3,7,8-tetrachlordibenzoturan (TCDF) 0,1 2,3,4,7,8-pentachlordibenzoturan (PeCDF) 0,5 1,2,3,7,8-pentachlordibenzoturan (PeCDF) 0,05 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzoturan (HxCDF) 0,1 1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzoturan (HxCDF) 0,1 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzoturan (HxCDF) 0,1 2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzoturan (HxCDF) 0,1 1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzoturan (HpCDF) 0,01 1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzoturan (HpCDF) 0,01 oktachlordibenzoturan (OCDF) 0,001

17 Strana 2870 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 IV. Vycet polychlorovanych bifenylu a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity K6d UIPAC Vycet polychlorovanych bifenylu Koeficient ekvivalentu toxicity 77 3,3',4,4'-tetraCB 0, ,3',4,4',5-pentaCB 0, ,3',4,4',5,5'-hexaCB 0, ,3,3',4,4'-pentaCB 0, ,3,4,4',5-pentaCB 0, ,3',4,4',5-pentaCB 0, ',3,4,4',5-pentaCB 0, ,3,3',4,4',5-hexaCB 0, ,3,3',4,4',5'-hexaCB 0, ,3',4,4',5,5'-hexaCB 0, ,3,3',4,4',5,5'-heptaCB 0, di-ortho PCB 0, di-ortho PCB 0,00001

18 Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2871 Priloha C. 2 k vyhlasce c Sb. EMISNI FAKTORY 1. Stanoveni mnozstvi vypustene znecistujlci latky se provede vypoctem podle vztahu: Ez=Ef. M kde Ef je emisni faktor a M je mnozstvi jednotek, na ktere je emisni faktor vztazen (vztazna velicina emisniho faktoru - naprtklad hmotnost spaleneho paliva, hmotnost vstupni suroviny, hmotnost produkce, pocet jednotek produkce, a pod.). 2. Hodnoty ernisnich faktoru pro stanoveni rnnozstvi emisi vypoctem ph spalovani paliv. Druh paliva Druh topeniste pevny rost Jmenovlty Org. tepelny vykon TZL S02 NO x co latky* zdroje :::;0,2MW 1,0 xap 19,0 x Sp 2,0 45,0 8,90 0,2-5 MW 1,9 Jednotka pasovy rost s pohazovanirn jakykoliv 5,0 xap 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,40 vsechna tuha paliva mimo cerne uhli, koks a drevo pohyblivy rost (presuvny, vratny aj.) a kombinace rest-ole], rost + plyn kg/t jakykoliv 3,5 xap 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,40 spaleneho paliva qranulacni a kombinace rost-prasek prasek-plyn jakykoliv 8,5 xap 19,0 x Sp 6,0 0,5 0,14 cerne uhli a koks vytavne jakykoliv 5,5xAp 19,0 x Sp 15,0 0,5 0,14 cyklonove jakykoliv 1,5 xap 19,0 x Sp 27,5 0,5 0,14 pevny rost <5MW 1,0 xap 19,0 x Sp 2,0 45,0 8,90 pasovy rost s pohazovanirn pohyblivy rost (presuvny, vratny aj.) a kombinace rest-ole], rost-plyn qranulacni a kombinace rost-prasek prasek-plyn jakykoliv 5,0 xap 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,42 jakykoliv 3,5 xap 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,40 kg/t spaleneho paliva jakykoliv 8,5 xap 19,0 x Sp 9,0 0,5 0,14 tavid jakykoliv 5,5 xap 19,0 x Sp 15,0 0,5 0,14 cyklonove jakykoliv 1,5 xap 19,0 x Sp 27,5 0,5 0,14 hnede uhli, :::;3MW 1,9 xap 19,0 x Sp 3,0 5,0 1,29 proplastek, pasovy rost lignit, hnedo- uhelne brikety >3MW 1,9 xap 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,43 kg/t spaleneho paliva cerne uhli trldene a pasovy rost :::;3MW 1,7 x Ap 19,0 x Sp 3,0 5,0 1,29 kg/t spaleneho

19 Strana 2872 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 prachove, jina tuha paliva >3MW 1,7 x Ap 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,43 paliva s 50kW 5,2 1,0 0,7 1,0 0,89 drevo jakekoliv > 50:::; 3000 kw 4,5 1,0 0,7 1,0 0,89 >3MW 15,0 1,5 0,7 1,0 0,89 tezkya s 100 MW 2,91 20x S 10,0 0,53 0,29 stredni topny jakekoliv olej > 100 MW 1,06 20xS 13,4 0,42 0,20 lehky topny olej rnotorova nafta a podobna paliva propan a butan koksarensky plyn jakekoliv jakykoliv 2,13 20xS 2,0 0,59 0,34 jakekoliv jakykoliv 1,42 20xS 2,0 0,71 0,34 :::;3MW 0,45 jakekoliv >3MW 0,42 :::;3MW 302 [akekoliv 0,02 x S (0,004) 1,8 0,46 0,09 0,02 x S (0,004) 2,8 0,37 0,04 2,OxS (9500) > 3 MW:::; 100 2,OxS MW (9500) :::;3MW 302 2,OxS (6500) qeneratorovy 2,OxS jakekoliv > 3:::; 100 MW 290 plyn (6500) > 100 MW 240 2,OxS (6500) ,OxS :::;3MW (150) kg/10 6 m 3 vysokopecnf 2,OxS jakekoliv > 3:::; 100 MW spaleneho plyn (150) plynu 2,OxS > 100 MW (150) :::;0,2 MW 20 > 0,2:::; 5 MW 20 zemni plyn jakekoliv > 5:::; 50 MW 20 > 50 :::;100 MW 20 2,OxS (9,6) 2,OxS (9,6) 2,OxS (9,6) 2,OxS (9,6) > 100 MW 20 2,OxS (9,6) Poznamky: * nemetanicke tekave organicke latky vyjadrene jako celkovy organicky uhlik Ap - obsah popela v puvodnim vzorku tuhych paliv (% hm.) Sp - obsah siry v puvodnim vzorku tuhych paliv (% hm.) S - obsah siry v puvodnim vzorku paliva pro kapalna paliva ( % hm.), propan-butan (g/kg), plynna paliva (mg/m')

20 Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana Emisni faktory pro pouziti plynnych paliv v plynovych turbinach a pistovych spalovacich motorech (kg/10 3. m") Specifikace NOx SOx voe TZL eo Plynove turbiny 11 0, ,2-3,7 Plynove turbiny odvozene 25 0, Z leteckych rnotoru Pistove motory zazehove 60 0, ,05 15 Pistove motory dvojpalivove 40 0, ,1 15 j - Poznamka. S obsah siry v pahvu v mg/m 4. Emisni faktory pro pouziti kapalnych paliv v plynovych turbtnach a pistovych spalovacich motorech (kg/t) Specifikace NOx SOx voe TZL eo Plynove turbiny ,6-5 Plynove turiny odvozene Z leteckych motoru Pistove motory zazehove ,1 250 Pistove motory vznetove ,0 15 Poznamka: S = obsah siry v palivu v % hmotnosti 5. Emisni faktory pro koksovani uhli Uvedene hodnoty jsou orientacni, pro vypocet poplatku jsou stanovovany emisni faktory pro jednotlive baterie a provozni sluzby hutnich a banskych koksoven. Znecist'ujici latka Er(g/t koksu) NOx )/ ) voe 1000 TZL 1000 eo 1200 Poznamky: 1) Plati ph otopu odsirenym koksarenskym plynem. 2) Plati ph otopu smesnym plynem. 6. Emisni faktory pro upravu rud v cerne metalurgii (spekaci pasy) Zneeist'ujicl latka Er(kg/t specence) NOx 0, ,0 voe 0,1 TZL 2,0 eo 50