PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA KATEDRA OBCHODNÍHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE URČENÍ PLATEBNÍHO MÍSTA NA SMĚNCE HANA MÍKOVÁ 2014/2015

2 "Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Určení platebního místa na směnce zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury." Hana Míková 1

3 Ráda bych na tomto místě poděkovala doc. JUDr. Josefu Kotáskovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a taktéž jeho vstřícný přístup při zpracování této diplomové práce. 2

4 Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou určení platebního místa na směnce. Cílem této práce je vymezení významu platebního místa jako jedné z náležitostí směnky a analýza jednotlivých způsobů určení platebního místa. Úvodní kapitola se věnuje významu platebního místa, přičemž největší důraz je kladen na prezentaci a placení směnky. Druhá kapitola popisuje jednotlivé způsoby určení platebního místa. Stěžejní a poslední kapitola se zabývá analýzou judikatury Nejvyššího soudu a obou vrchních soudů, neboť právě judikatura vzhledem k velmi stručné právní úpravě obsažené v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, představuje nezastupitelný zdroj pro výklad a aplikaci tohoto právního předpisu. Klíčová slova Cenný papír, domicil, náležitosti směnky, platební místo, směnka cizí, směnečné prohlášení, směnka vlastní, zákonné platební místo Abstract in english The presented thesis discusses the issue of the designation of place of payment in the bill of exchange. The aim of this thesis is to define the significance of the place of payment as one of the requisites of the bill of exchange as well as this thesis aims to analyze the individual ways to designate the place of payment. The first chapter discusses the significance of the place of payment, with the emphasis being put on the presentation and payment of the bill of exchange. The second chapter describes the individual ways of designating the place of payment. The last and at the same time also the main chapter deals with analysis of the Supreme Court judicature as well as the judicature of both the high courts, since it is this judicature that, due to a very brief legal regulation as contained in the Act No. 191/1950 Coll. Bills of Exchange and Cheques, represents an irreplaceable source for the reading and application of this legal regulation. Key words in english Securities, domicile, bill of exchange requisites, place of payment, bill of exchange, bill statement, promissory note, legal place of payment 3

5 Obsah Obsah...4 Úvod Význam platebního místa Platební místo jako jedna z náležitostí směnky Prezentace a placení směnky Bližší určení platebního místa dle 87 a 88 ZSŠ Omezení plateb v hotovosti a směnky Platební místo v kolizních ustanoveních mezinárodního práva směnečného Význam platebního místa při určování místní příslušnosti soudu Další vazby na platební místo Hodnocení Způsob určení platebního místa Požadavky na určení platebního místa Určitost, srozumitelnost, vážnost a nerozpornost platebního místa Zásada neměnnosti platebního místa Směnečná přísnost a interpretace směnečných prohlášení Výslovně určené platební místo Zprostředkované platební místo Směnky domicilované Upřesnění platebního místa směnečníkem Zákonné (podpůrné) platební místo Judikatura týkající se určení platebního místa Určitost platebního místa Geografická (faktická) určitost platebního místa Kolize údajů o platebním místě v textu směnky (Ne)existence platebního místa Platební místo na směnce lokalizované k jejímu majiteli Zákonné platební místo Vztah zákonného a výslovně určeného platebního místa (rozpornost směnky) Domicilovaná směnka Uvedení časového údaje u platebního místa Analýza závěrů judikatury...54 Závěr...56 Seznam použitých pramenů

6 Úvod Tato diplomová práce zpracovává téma s názvem Určení platebního místa na směnce. Platební místo představuje jednu z náležitostí směnky vlastní i směnky cizí. Základním předpisem upravujícím směnečné právo je zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový 1 (dále jen ZSŠ ). Pro otázky neupravené ZSŠ se použije subsidiárně obecná úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 2 (dále jen OZ ). Ustanovení ZSŠ týkající se platebního místa na směnce se vyznačují velkou stručností, proto nezastupitelnou roli při výkladu a aplikaci ustanovení ZSŠ zaujímá judikatura. Přestože se může vzhledem k absenci podrobné právní úpravy týkající se způsobu určení platebního místa zdát, že jeho určení nemůže působit obtíže a problémy, nelze toto tvrzení považovat za pravdivé. Vzhledem k tomu, že na směnku jako vysoce formální cenný papír jsou kladeny přísnější nároky, pokud se týká obsahu a formy směnečných prohlášení, stává se platební místo jedním z nejproblematičtějších údajů, jehož nesprávné pochopení a použití může vést až k neplatnosti celé směnky. Z tohoto důvodu se domnívám, že problematika platebního místa na směnce si zasluhuje zvláštní pozornost. Tato diplomová práce si klade za cíl vymezení významu platebního místa jako náležitosti směnky a analýzu způsobů určení a požadavků kladených na určení platebního místa především v kontextu judikatury soudů vyšších stupňů, tj. rozhodnutí našeho Nejvyššího soudu a obou vrchních soudů. První kapitola se zabývá otázkou významu platebního místa na směnce. Platební místo uvádí ZSŠ v čl. I 1 a v čl. I 75 mezi obsahovými náležitostmi směnky cizí i vlastní. V první řadě chápu význam platebního místa jako náležitosti směnky mající vliv na její platnost. Největší důležitosti nabývá platební místo při prezentaci směnky k placení a vlastním placení, neboť právě v platebním místě se zavazuje dlužník směnku zaplatit a jen na tomto místě je věřitel oprávněn po dlužníkovi plnění ze směnky požadovat. Platební místo hraje významnou roli i při protestaci směnky pro neplacení. V neposlední řadě má platební místo vliv na stanovení místní příslušnosti soudu ve směnečných sporech. Taktéž se objevuje v kolizních ustanoveních mezinárodního práva směnečného. Dle platebního místa se určuje rozhodné právo pro směnečné vztahy. Těmto oblastem a i dalším méně významným vazbám na platební místo se bude věnovat první kapitola. Druhá kapitola podrobně zpracovává jednotlivé způsoby určení platebního místa. Kromě toho se druhá kapitola taktéž zabývá obecnými požadavky kladenými na platební místo, jako jsou především určitost a srozumitelnost, dále je věnována pozornost zásadě neměnnosti platebního místa, směnečné přísnosti a interpretaci směnečných prohlášení. 1 Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 2 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 5

7 Nejrozsáhlejší třetí kapitola analyzuje judikaturu vztahující se k platebnímu místu. Konkrétně se jedná o judikaturu ve věci určitosti platebního místa, existence resp. neexistence platebního místa, platebního místa lokalizovaného k majiteli směnky, zákonného platebního místa, vztahu zákonného a výslovně určeného platebního místa (tj. rozpornosti směnky), domicilovaných směnek a ve věci uvedení časového údaje u platebního místa. Poslední čtvrtá kapitola poskytne závěry vyplývající z analyzované judikatury. Závěr diplomové práce patří celkovému shrnutí získaných poznatků a analyzované judikatury a zároveň ověření hypotézy a zodpovězení otázek uvedených níže. Jak již bylo uvedeno, mimořádného významu nabývá platební místo v okamžiku prezentace směnky k placení a při jejím placení. Věřitel musí předložit originál směnky směnečnému dlužníkovi, příp. domiciliátovi, aby si dlužník mohl ověřit, zda osoba předkládající směnku je z ní skutečně legitimována. Splnění tohoto požadavku vyžaduje fyzické setkání směnečného věřitele a dlužníka a předložení směnečné listiny, aniž by ji musel věřitel nutně vydat z ruky. Pro věřitele představuje takové jednání vysoké riziko ztráty či zničení směnečné listiny. Je vůbec takováto vskutku středověká ceremonie nutná i dnes? Na tuto otázku se pokusím v rámci této práce odpovědět a zároveň i na s tím související otázku, jakým způsobem se současná judikatura vrcholných soudů staví k požadavkům na prezentaci směnky. Zdali lze pozorovat, že soudy přikládají fyzické prezentaci směnky menší význam, či naopak. Vzhledem k jistému nepohodlí způsobenému striktními pravidly pro předložení směnky se snaží účastníci směnečných vztahů nalézt způsob obcházení nutnosti prezentovat směnečnou listinu na konkrétním místě. Jak si účastníci dokáží s obcházením prezentace směnky poradit a jaké způsoby k tomu lze zvolit? I těmito otázkami se diplomová práce zabývá. Rovněž se tato práce snaží vypořádat s hypotézou související s problematikou směnečné přísnosti a interpretace směnečných prohlášení, tedy, zdali platí, že česká judikatura vztahující se k problematice určení platebního místa potvrzuje tendenci k méně striktním náhledům na směnečné vztahy a směnečnou listinu samotnou. Úprava směnečného práva se vyznačuje výrazným formalismem, do jaké míry však lze tento přísný pohled překonat? Je opravdu nezbytné, aby každé formální pochybení účastníků směnečných vtahů vedlo k zneplatnění směnky? I nad těmito otázkami bude nezbytné se v následujícím textu zamýšlet. 6

8 1 Význam platebního místa 1.1 Platební místo jako jedna z náležitostí směnky Výčet náležitostí zakotvuje ZSŠ pro směnku cizí v ust. čl. I 1 a pro směnku vlastní v ust. čl. I 75. Jednou z obsahových náležitostí je i údaj místa, kde má být placeno 3, tj. platební místo. Pokud směnečná listina neobsahuje údaj o platebním místě, nezpůsobuje tato skutečnost vždy neplatnost, neboť zmíněná ustanovení ZSŠ musí být vykládána ještě v kontextu ust. čl. I 2 (pro směnku cizí) a ust. čl. I 76 (pro směnku vlastní). Dle těchto ustanovení nemá absence některých náležitostí požadovaných ZSŠ za následek neplatnost směnky, kterou obecně jejich neuvedení způsobuje a ZSŠ umožňuje použití podpůrných údajů. Mezi takové náležitosti patří i platební místo, neboť podle čl. I 2 odst. 3 ZSŠ pro směnku cizí platí, že není-li zvláštního údaje, platí, že místo uvedené u jména směnečníkova je místem platebním a zároveň místem směnečníkova bydliště 4. Pro směnku vlastní upravuje ZSŠ podobné pravidlo v ust. čl. I 76 odst. 3, kdy v případě neuvedení žádného platebního místa se použije údaj místa vystavení směnky, který zároveň slouží jako místo výstavcova bydliště. ZSŠ takto konstruuje podpůrné (zákonné) platební místo pomocí nevyvratitelné právní domněnky. 5 6 Právní domněnka se samozřejmě uplatní pouze v případě, že je uvedeno určité místo u jména směnečníka směnky cizí nebo u podpisu výstavce směnky vlastní. 7 V opačném případě nelze směnku považovat za platnou. Na tomto místě nesmí být opomenuta třetí možnost způsobu určení platebního místa, a to prostřednictvím domicilu. 8 Z výše uvedeného vyplývá, že v úpravě náležitostí směnek se projevuje přísné formální pojetí směnečných závazků, neboť listina, která nevykazuje zákonem stanovené znaky, směnkou není 9. To ovšem neznamená, že taková listina nemůže naplňovat znaky jiného platného právního jednání, a to dle ust. 575 OZ o konverzi právních jednání. 10 U směnky cizí bude zpravidla přicházet v úvahu konverze v poukázku dle 1939 OZ, ale může se jednat i o jiná právní jednání. Z povahy věci u směnky vlastní konverze v poukázku nastat nemůže, nicméně lze připustit konverzi v dlužní úpis, v případě použití hodnotové doložky v uznání dluhu, nebo může směnka sloužit alespoň jako důkaz o tom, že mezi 3 Čl. I 1 bod 5. zákona č. 191/1950 Sb. (pro směnku cizí) a čl. I 75 bod 4 zákona č. 191/1950 Sb. (pro směnku vlastní) 4 Srov. čl. I 2 odst. 3 zákona č. 191/1950 Sb. 5 KOTÁSEK, J. Zákon směnečný a šekový. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s Pozn.: Taktéž lze zákonné platební místo charakterizovat jako fikci. Striktní rozlišování právní domněnky a fikce nemá v případě platebního místa žádný praktický význam. 7 KOVAŘÍK, Z. Typické problémy současné směnečné praxe I. Právo a podnikání. 1993, č. 10, s Pozn.: Jednotlivé způsoby určení platebního místa budou podrobně zpracovány v rámci druhé kapitoly. 9 KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s KOVAŘÍK, Z. Renesance směnky IV. Právní praxe v podnikání: měsíčník Komory komerčních právníků ČR. 1993, č. 2, s

9 subjekty uvedenými na směnce existují nějaké právní vztahy. 11 Pokud se týká citované možnosti konverze v uznání dluhu, nabízí se i takový pohled, že směnka, kterou nelze v důsledku absence jedné či více náležitostí považovat za platnou, naplňuje znaky uznání dluhu. V takovém případě je listina uznáním dluhu od počátku své existence a nelze vlastně o konverzi jako takové hovořit. Dále si lze představit i souběh uznání dluhu a směnky. Na rozdíl od připuštění konverze nelze přistoupit na aplikaci ustanovení o částečné neplatnosti právního jednání dle 576 OZ, který připouští oddělit neplatnou část právního jednání, a zachovat tak platnost jinak bezvadného právního jednání. V případě směnek takové roztržení obsahu listiny, zejména jde-li o její základ, to je prohlášení jejího výstavce, není možné a určitá listina buďto platnou směnkou je, anebo jí není. 12 Platební místo můžeme označit za podmíněně podstatnou (obligatorní) náležitost směnky, protože s absencí tohoto údaje se umí ZSŠ za určitých okolností vypořádat. Ovšem pokud směnka neobsahuje ani výslovně stanovené platební místo, nelze z ní dovodit platební místo zákonné, není určeno ani domicilem anebo trpí vadou neurčitosti, je směnka neplatná 13. Lze shrnout, že význam platebního místa na směnce v první řadě spočívá ve skutečnosti, že jeho určení, bez ohledu na zvolený způsob, má vliv na platnost směnky. 1.2 Prezentace a placení směnky K platebnímu místu se vážou dva významné směnečné úkony, a to předložení směnky k placení a protestace směnky pro neplacení. 14 Význam platebního místa pro prezentaci a placení směnky považuji za nutné vykládat v kontextu základní charakteristiky směnky jako abstraktního a oběžného cenného papíru. Vzhledem k těmto znakům je majitel 15 směnky povinen dostavit se na platební místo, setkat se osobně s přímým dlužníkem 16, tedy výstavcem směnky vlastní nebo směnečníkem, bez ohledu na to, zda směnku přijal, a předložit mu originál směnky. 17 Dokud není dlužníkovi originál směnky prezentován, není povinen směnku uhradit 18, a tudíž se nemůže ocitnout v prodlení. Dlužník musí umožnit 11 KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s Tamtéž, s Tamtéž, s Pozn.: Smyslem této podkapitoly není podrobně se věnovat postupu při splatnosti, placení a protestaci směnky, ale pouze přehledově podat nejdůležitější informace a zaměřit se otázky související s platebním místem. 15 Pozn.: Případně jiná osoba v obdobném postavení indosatář z prokuraindosamentu nebo zástavního rubopisu. 16 Pozn.: Pokud je směnka domicilována, překládá se k placení domiciliátovi. Směnku lze předložit i avalovi přímého dlužníka, nicméně tato prezentace nemá vliv na zachování postižních práv vůči nepřímým dlužníkům (nejde o zachovávací úkon). (Srov. KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 169.). 17 Pozn.: Pokud bude dále v této podkapitole uvedeno dlužník, jsou pod tímto pojmem chápáni přímí dlužníci, a to výstavce směnky vlastní a směnečník u směnky cizí. Pokud nebude uvedeno jinak, není pod tímto pojmem chápán aval, přestože postavení přímého dlužníka mít může. 18 KOVAŘÍK, Z. Placení směnky a námitky s tím spojené. Bulletin advokacie. 2004, č. 5, s

10 předložení směnky v platebním místě a musí mít připravené příslušné finanční prostředky. 19 Dlužník má při prezentaci možnost ověřit, zda osoba předkládající směnku je z ní skutečně oprávněná. U směnky se předpokládá častá změna majitele, dlužník tedy nemůže mít objektivně přehled o tom, kdo v daný okamžik směnku vlastní, a jen ze směnečné listiny zjistí, kdo směnku aktuálně vlastní. Povinnosti předložit směnku k placení nemůže být majitel v zásadě nijak zbaven, a to ani zvláštní doložkou ve směnce. 20 Z povinnosti předložit směnku k placení existují dvě výjimky, a to v případě nepřekonatelné překážky způsobené vyšší mocí dle čl. I 54 ZSŠ a nebo byla-li směnka již dle čl. I 44 odst. 4 ZSŠ protestována pro nepřijetí. Předložení směnky k placení představuje kromě výzvy k placení také tzv. zachovávací úkon. Pokud směnka není předložena k placení, ztrácí majitel dle čl. I 53 odst. 1 ZSŠ postižní práva vůči nepřímým dlužníkům. Všechny směnky vyjma vistasměnek 21 se předkládají k placení v den platební nebo v jednom ze dvou následujících pracovních dní. 22 Směnku lze předložit k placení pouze v pracovní den, tudíž platebním dnem je vždy pracovní den 23, který se může od dne splatnosti lišit. Majitel směnky samozřejmě požaduje plnění v místě platebním, které vždy musí ze směnky vyplývat, jinak by byla směnka neplatná. Jak již bylo uvedeno, dlužníkovi se předkládá originál směnky proto, aby si mohl ověřit svou povinnost směnku zaplatit. Nicméně i tak stále existuje nebezpečí, že bude zaplaceno neoprávněné osobě. Tuto situaci řeší ust. čl. I 40 odst. 3 ZSŠ, které uvádí, že kdo platí při splatnosti, zprošťuje se svého závazku, nejedná-li podvodně nebo nelze-li mu přičíst hrubou nedbalost. Je povinen zkoumat správnost řady indosamentů, nikoli však podpisy indosantů. Lze tedy řádně zaplatit směnku i neoprávněnému majiteli. Směnečný závazek ideálně zaniká zaplacením směnečné sumy dlužníkem. Směnku lze uhradit i jen částečně a majitel takové částečné plnění není oprávněn odmítnout. 24 Dlužník 25 je oprávněn požadovat vydání směnky opatřené potvrzením majitele o placení. 26 Bez tohoto úkonu není dlužník povinen platit. 27 V praxi bude placení směnky probíhat tak, že dlužník uhradí směnečnou sumu a proti tomu je mu vydán originál směnky opatřený kvitancí. Pokud dlužník nestáhne směnku z oběhu, vystavuje se nebezpečí dvojího placení (jestliže by nepoctivý majitel směnku i přes její vyplacení převedl na třetí osobu) KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s KOTÁSEK, J. a kol. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014, s Pozn.: Vistasměnky se překládají k placení do jednoho roku ode dne jejich vystavení (čl. I 34 odst. 1). 22 Čl. I 38 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. 23 Čl. I 72 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. 24 Čl. I 39 odst. 2 zákona č. 191/1950 Sb. 25 Pozn.: Zde je nutné zahrnout pod pojem dlužník i avala přímého dlužníka. Uhradí-li směnku, má právo na obdržení kvitance. Věřitel může směnku překládat rovnou avalovi, nemusí předtím prezentovat avalátovi. 26 Čl. I 39 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. 27 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s KOTÁSEK, J. a kol. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014, s

11 V případě částečného zaplacení zůstane majiteli kvitovaný originál směnky a dlužník dostane pouze potvrzení o zaplacení. Tento postup je vhodný při platbě v hotovosti. Platba v hotovosti často účastníkům nevyhovuje, ať už z důvodu rizika přenášení hotovosti, určitého nepohodlí či z důvodu dodržování limitu pro platby v hotovosti. Směnky se tak často domicilují u banky, která proti vkladu směnečné sumy vydá originál směnky. Při bezhotovostní platbě bez využití služeb peněžního ústavu vzniká z důvodu časové prodlevy mezi příkazem k platbě a reálným zaplacením riziko, že směnka bude vydána, aniž bude uhrazena, nebo naopak bude uhrazena, ale bez současného vydání originálu směnky. Nebyla-li směnka uhrazena, ačkoliv byla prezentována, musí majitel 29 směnky provést protest pro neplacení proti dlužníkovi Protestace směnky pro neplacení představuje další zachovávací úkon. 32 V odborné literatuře zůstává spornou otázka, zda má být u domicilovaných směnek prováděn protest proti domiciliátovi či dlužníkovi. Z. Kovařík se kloní k protestaci u domiciliáta, neboť zjišťování, zda byla směnka neúspěšně předložena k placení, by se mělo provádět u osoby, která byla určena k placení. 33 Naopak R. Chalupa zastává opačný názor, protože platbu směnky provádí domiciliát jménem a na účet dlužníka 34 a sám dlužníkem ze směnky není. Z opatrnosti proto bývá v praxi doporučováno, aby bylo protestováno jak proti domiciliátovi, tak proti směnečníkovi (resp. výstavci vlastní směnky). 35 Přikláním se k názoru R. Chalupy. Přestože je směnka fakticky prezentována u domiciliáta, nemá tato osoba postavení dlužníka, ale pouze zprostředkovává platbu. Následky nezaplacení směnky nikdy nemohou dopadat na domiciliáta vzhledem k tomu, že nemá postavení dlužníka, proto i protest pro neplacení by měl směřovat ke skutečnému dlužníkovi ze směnky. I když by se okolnosti nezaplacení směnky posuzovaly u jiné osoby, než u které měla být směnka prezentována a placena, stále představuje domicil pouze prostředníka platby nezavázaného ze směnky. Protestační povinnost není dána u směnek s doložkou bez protestu (čl. I 46 ZSŠ) a u směnek již protestovaných pro nepřijetí (čl. I 44 odst. 4 ZSŠ). Protest pro neplacení je prováděn opět v platebním místě. Lhůta pro protestaci směnky činí dva pracovní dny následující po dni splatnosti 36, s výjimkou vistasměnek se lhůtou jednoho roku ode dne vystavení. Protest lze dle ust. čl. I 72 odst. 1 ZSŠ provést pouze v pracovní den, a to zásadně od devíti do osmnácti hodin (dle čl. I 85 ZSŠ). 29 Pozn.: Příp. prokuraindosatář nebo zástavní indosatář. 30 Pozn.: Případně i směnečníkovi u neakceptované směnky cizí. 31 Pozn.: Následující výklad se týká protestu pro neplacení po splatnosti. 32 Čl. I 53 dost. 1 zákona č. 191/1950 Sb. 33 KOVAŘÍK, Z. Protestace domicilovaných směnek pro neplacení. Právní praxe v podnikání: měsíčník Komory komerčních právníků ČR. 1996, č. 10. s CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 2. vyd. Praha: Linde, 2006, s KOTÁSEK, J. a kol. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, 2014, s Čl. I 43 odst. 3 zákona č. 191/1950 Sb. 10

12 U prezentace a placení směnek přetrvává dodnes požadavek ceremonie, působící z dnešního pohledu poněkud středověce, která ukládá věřiteli předložení originálu směnky a její předání proti finančním prostředkům z ruky do ruky. Pro věřitele to znamená pohybovat se s originálem směnky, často znějícím na velmi vysokou sumu, s obavami o její ztrátu nebo zničení. Naštěstí pro věřitele, nemusí věřitel směnku vydat z ruky, stačí ji dlužníkovi ukázat z takové vzdálenosti, která umožňuje přečíst text směnky. 37 To může vést až k absurdním postupům, např. předkládání - ukazování směnky přes sklo automobilu. Zcela klíčovou roli v rámci tohoto postupu zaujímá právě platební místo. Pokud má dojít k fyzickému předložení směnky, ověření správnosti řady indosamentů a vyplacení směnečné pohledávky, musí se účastníci setkat na konkrétním místě. Směnečný závazek je vtělen pouze do směnečné listiny, z jiného zdroje se nemohou směneční účastníci dozvědět o jeho existenci, vlastnostech a oprávnění majitele. Domnívám se, že právě proto právní úprava trvá alespoň na podpůrném platebním místě. Za současného pojetí směnečných závazků by nebylo jejich uplatňování bez platebního místa možné. I když je platební místo pro realizaci uvedeného nezastupitelné, je nutné si položit otázku, zda je taková procedura skutečně nutná i dnes, neboť konstrukce směnečné prezentace a protestace odráží dřívější poměry a koliduje se zájmem současného obchodu na rychlém a neformálním průběhu transakcí. 38 Uvedený postup znamená pro majitele směnek poměrně velkou zátěž a především riziko ztráty své pohledávky, a tak se účastníci směnečných vztahů snaží požadovaný postup obcházet. Jednou z možností je použití doložky bez protestu, příp. bez útrat, dle ust. čl. I 46 ZSŠ. Na základě této doložky odpadá povinnost majitele učinit protest pro neplacení. Doložka má rozdílné účinky podle toho, kdo ji připojil. Pouze doložka výstavce směnky působí vůči všem osobám na směnce podepsaným, zatímco doložka indosanta či avala za nepřímého dlužníka pouze vůči jim samotným. 39 Taková doložka nicméně nezbavuje majitele povinnosti předložit směnku k placení, ale důkazní břemeno ohledně nedodržení lhůty k prezentaci směnky k placení nese ten, kdo se nepředložení vůči majiteli dovolává. 40 Unesení důkazního břemene se netýká pouze zachování lhůty pro prezentaci, ale i samotného uskutečnění předložení. 41 Pokud se nepodaří nepřímému dlužníkovi prokázat opožděnou prezentaci, popř. její neprovedení, a tak prolomit vyvratitelnou domněnku provedené a včasné prezentace, neztrácí majitel práva vůči postižním dlužníkům dle čl. I 53 ZSŠ. Využitím doložky bez protestu a spolehnutím se na důkazní nouzi nepřímých 37 CHALUPA, R. Předložení směnky k placení. Právní rádce. 2005, č. 8, s KOTÁSEK, J. Zákon směnečný a šekový. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s Čl. I 46 odst. 3 zákona č. 191/1950 Sb. 40 Pozn.: Jedná se o nepřímého dlužníka. Ten musí dokázat, že nebylo prezentováno vůbec nebo včas přímému dlužníkovi. 41 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 2. vyd. Praha: Linde, 2006, s

13 dlužníků se lze vyhnout prezentaci směnky bez následků pro majitele, a tak vyloučit rizika spojená s předkládáním originálu směnky. Dále se majitelé směnek snaží fyzickou prezentaci směnky obcházet umisťováním směnky do svého sídla. Majitelům směnky samozřejmě velmi vyhovuje toto pohodlné a bezpečné řešení, kdy mohou prezentovat a protestovat směnky u sebe. Směnečný dlužník přinese peníze přímo majiteli a majitel tak docílí donosnosti směnečné pohledávky, na rozdíl od klasického pojetí směnečného závazku jako odnosného závazku. Lokalizace směnky k majiteli představuje výhodu především u zajištěných směnek, u kterých se nepředpokládá další obchodování. 42 Při převodu směnky má nový majitel stěží zájem na tom, aby směnka byla splatná u dřívějšího majitele. Do budoucna se dá velmi těžko odhadnout, kdo směnku bude vlastnit, a podle toho stanovit platební místo u budoucího věřitele. Určení platebního místa u majitele sice může přinést výhody, ale zároveň může představovat problém z hlediska platnosti samotné směnky. 43 V praxi se lze setkat i s dalším pro majitele přívětivým postupem, který spočívá v tom, že majitel zašle dlužníkovi výzvu k zaplacení směnky, aniž by předložil originál směnečné listiny. Záleží ovšem pouze na ochotě dlužníka zaplatit směnečnou pohledávku, aniž by viděl originál směnky. I když nedojde k předložení směnky, není důvod, proč nepovažovat takovou platbu za účinnou a vedoucí k zániku závazku. 44 Nejen majitelé směnek hledají způsoby jak obcházet nutnost prezentace směnky, ale i soudy nabízejí ve své rozhodovací praxi řešení tohoto problému. Dle současné rozhodovací praxe je možno právo na zaplacení směnky úspěšně uplatnit u soudu i tehdy, jestliže směnka nebyla předložena k placení a jde o přímého dlužníka 45. Podáním žaloby tedy může majitel nahradit prezentaci směnky k placení. Názor, že doručení směnečného platebního rozkazu se stejnopisem žaloby přímému dlužníku má stejné právní následky jako předložení směnky k placení vůči tomuto přímému dlužníkovi, můžeme nalézt např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 1937/ Nejvyšší soud odůvodňuje svůj názor tím, že soud při vydávání směnečného platebního rozkazu řádně posoudí legitimaci žalobce jako majitele směnky, a tak již není důvod směnku předkládat. Stejný postoj formuloval Nejvyšší soud v dalším ze svých rozhodnutí: I v případě, že směnka nebyla předložena přímému dlužníkovi k placení, lze se domáhat práv ze směnky vůči těmto dlužníkům u soudu, přičemž doručení směnečné žaloby žalovaným má účinky prezentace 42 KOVAŘÍK, Z. Platební místo směnky lokalizované k jejímu majiteli. Právní rozhledy. 2007, č. 8, s Pozn.: Problematice směnek lokalizovaných k majiteli bude věnována pozornost v kapitole třetí. 44 KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 1937/2000. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 12

14 směnky. 47 Nejvyšší soud uvádí argument, že na rozdíl od nepřímých dlužníků práva majitele vůči přímým dlužníkům ze směnky nejsou podmíněna provedením žádných dalších zachovacích úkonů, mezi něž (mimo jiné) patří právě předložení směnky k placení. 48 V rozhodnutí pod sp. zn. 29 Cdo 998/ Nejvyšší soud navíc doplnil, že účinky prezentace směnky se nevztahují pouze na výstavce směnky vlastní a směnečníka směnky cizí, ale i na směnečného rukojmí. Dle názoru Z. Kovaříka má podání žaloby pouze funkci legitimace (uplatnění práv) a nemůže mít účinky zachování postižných práv. 50 R. Chalupa ovšem zastává opačný názor, že podání žaloby představuje plnohodnotnou náhradu předložení směnky k placení 51 a lze jím tedy vyloučit zánik práv vůči postižným dlužníkům. Přikláním se k názoru a argumentaci R. Chalupy, který uvádí, že náhradní prezentace by vůbec neměla opodstatnění, kdyby i přes podání žaloby docházelo k zániku postižných práv, neboť právě zánik postižných práv je jediným závažným důsledkem nepředložení směnky k placení. 52 Nicméně Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vždy hovoří o účincích podání žaloby vůči přímým dlužníkům, vůči kterým není potřeba vykonat žádný zachovávací úkon, na rozdíl od nepřímých dlužníků, u kterých je v zásadě nutné ještě vykonat protest pro neplacení. Je otázkou, zda lze vyložit judikaturu v tom smyslu, že podání žaloby nahrazuje i protestní povinnost. Domnívám se, že nikoliv. Kromě toho, že Nejvyšší soud v uvedené judikatuře hovoří pouze o účincích vůči přímým dlužníkům, lze v jednom z jeho rozhodnutí nalézt odkaz na povahu účinků podání žaloby. V již citovaném rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 998/2009 Nejvyšší soud uvádí, že prezentace směnky, za kterou je nutno považovat i doručení směnečné žaloby výstavci vlastní směnky (příjemci směnky cizí) ve věci, ve které je tento výstavce (příjemce) žalován, má pouze povahu upomínacího úkonu. 53 I když souhlasím s argumentací R. Chalupy, kterou považuji za logickou, neodpovídá dle mého názoru postoji Nejvyššího soudu. Asi nejvýznamnější skutečností vedoucí majitele směnky k obcházení prezentace směnky je riziko ztráty a zničení směnečné listiny, nicméně směnečné právo nabízí instrumenty umožňující se s tímto nebezpečím alespoň do jisté míry vyrovnat. Jedná se o 47 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 483/2002. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 48 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 3964/2007. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 49 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 998/2009. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 50 KOVAŘÍK, Z. Vybrané problémy judikatury ve věcech směnečných. Soudní rozhledy. 1998, č. 6, s In: beck-online [právní informační systém]. C. H. Beck. 51 CHALUPA, R. Základy směnečného práva. 2. rozš. vyd. Praha: Linde, 2008, s CHALUPA, R. Předložení směnky k placení. Právní rádce. 2005, č. 8, s Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 998/2009. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 13

15 směnečné stejnopisy a opisy. 54 Pořídit stejnopis neboli duplikát lze pouze u směnek cizích. Všechny duplikáty vyjadřují jeden jediný směnečný závazek a zaplacením jednoho stejnopisu zanikají práva ze všech ostatních. 55 Jeden z duplikátů lze prezentovat, další bezpečně uložit, a tak ochránit před zničením či ztrátou. Komplikace pro majitele směnky cizí mohou nastat, pokud nedošlo k akceptaci všech stejnopisů a majitel nemá k dispozici akceptovaný stejnopis. V takovém případě by ztrátu či zničení akceptovaného stejnopisu použití neakceptovaného stejnopisu nevyřešilo. Pro směnečníka je totiž velmi riskantní akceptovat všechny stejnopisy, protože zůstává dle ust. čl. I 65 odst. 1 ZSŠ zavázán z každého přijatého stejnopisu, což by v případě vlastnictví jednotlivých stejnopisů odlišnými subjekty znamenalo pro směnečníka vícenásobnou povinnost uhradit směnečnou sumu. Směnečný opis neboli směnečnou kopii lze pořídit u směnek vlastních i cizích. Směnečný opis nelze řádně prezentovat a ani nepostačuje k protestu pro neplacení 56, ale může posloužit alespoň jako důkaz pro umořovací řízení. Směnečný opis tak nemůže posloužit jako preventivní opatření, ale řeší až důsledky případného zničení či ztráty směnky. Umoření směnky slouží také jako řešení již nastalé ztráty nebo zničení směnky. 57 Smyslem umoření směnky je nahrazení ztracené nebo zničené listiny jinou listinou, a to usnesením soudu o umoření. Směnečný závazek ze ztracené nebo zničené směnky je převeden do rozhodnutí soudu Bližší určení platebního místa dle 87 a 88 ZSŠ Ustanovení čl. I 87 ZSŠ dopadá na situace, kdy platební místo, ať už výslovné nebo zákonné, nebylo stanoveno natolik přesně, aby bylo dle textu směnky možné dohledat přesné místo, resp. prostory, kde směnku předkládat k placení, popř. protestovat. Bude se typicky jednat o směnky s platebním místem stanoveným s přesností pouze na obec. Dále může dojít na aplikaci tohoto ustanovení i v případě platebního místa na první pohled stanoveného dostatečně podrobně pomocí přesné adresy včetně čísla popisného nebo orientačního, pokud se v domě identifikovaném dle adresy bude nacházet více bytů fyzických osob, případně sídel právnických osob. Naopak u platebního místa zcela přesně označeného se toto ustanovení vůbec nepoužije. Dle znění čl. I 87 odst. 1 ZSŠ je předložení směnky k přijetí nebo k zaplacení, pořízení protestu, vyžádání stejnopisu směnky, jakož i všechny ostatní úkony, které musí být provedeny u určité osoby, nutno vykonat v místnostech, kde provozuje svůj podnik, a nemá-li jich, nebo nedají-li se vypátrat, v jejím bytě 58. Toto ustanovení tedy umožňuje konkretizovat prostory, kde má být směnka placena, protestována, případně, kde mají být prováděny další úkony. Je však nutno zdůraznit, že 54 Čl. I 64 až 68 zákona č. 191/1950 Sb. 55 Čl. I 65 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. 56 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s Čl. I 90 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. 58 Čl. I 87 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. 14

16 pokud je ze směnky alespoň rámcově místo provedení určitého úkonu patrné, budou se tyto prostory vždy hledat v rámci tohoto místa. 59 Pokud s tím strany souhlasí, lze úkon provést i na jiném místě. 60 Souhlas lze poskytnout i konkludentně a v případě provádění protestace se souhlas zaznamenává do protestu. Úkony se dle dikce ZSŠ vykonávají v místnostech, kde osoba, u níž se mají úkony provést, provozuje svůj podnik, to znamená v místnostech, kde provozuje podnikatelskou činnost. Nemusí se jednat o sídlo této osoby, ani o místnosti, kde pracují její odpovědní zástupci, taktéž to nemusí vůbec být kancelář, ale může se jednat např. o prodejny, dílny, sklady apod. 61 Občanský zákoník považuje za takové místnosti místo, o kterém podnikatel uvědomí veřejnost a umožní jí v tomto místě s ním vstupovat do právního styku. 62 Samozřejmě se nabízí otázka, jak postupovat, pokud těchto míst podnikání bude více. Úkony lze provést v kterémkoliv z nich, záleží na volbě osoby provádějící úkon, nicméně z hlediska pravděpodobnosti dosažení provedení úkonu, především dosažení zaplacení nebo přijetí směnky, lze doporučit provádět úkon v místě, kde se skutečně nacházejí odpovědní pracovníci nebo zástupci osoby, která má předmětný úkon učinit, a nikoliv v místě, kde se nalézají pouze pracovníci výkonní. 63 Pokud nelze prostory podnikání nalézt, protože např. vůbec neexistují, nebo dotyčná osoba není podnikatelem, provádí se úkony dle ZSŠ v bytě této osoby, resp. v bytě fyzické osoby a v sídle právnické osoby. V bytě lze provádět úkony, pouze pokud nelze využít prostory k podnikání, tj. pokud takové místnosti neexistují, nebo je nelze vypátrat. Byt tudíž nepředstavuje náhradní místo, které by šlo využít vedle provozovny podnikatele. Prezentát si nemůže vybrat mezi provozovnou a bytem podnikatele, ale vždy se uplatní primárně místo provozování podniku a až subsidiárně lze předkládat směnku v bytě protestáta. Ust. čl. I 88 ZSŠ rozšiřuje možnost účastníků směnečných vztahů provádět úkony na jiném místě než v místě přesně uvedeném na směnce, pokud k tomu při prováděném úkonu dají všichni účastníci souhlas. Účastníci tedy mohou na základě vzájemné shody směnku platně zaplatit kdekoliv Omezení plateb v hotovosti a směnky V souvislosti s placením směnek nelze opomenout úpravu v zákoně o omezení plateb v hotovosti (dále jen ZOPVH ) 64, která může průběh placení do jisté míry komplikovat. Tradiční pojetí směnky předpokládá hotovostní placení, nicméně směnku lze uhradit i 59 KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s Čl. I 87 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. 61 KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s zákona č. 89/2012 Sb. 63 KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 15

17 bezhotovostně. Směnečné právo nezná takovou doložku, která by zakazovala nebo naopak přikazovala zaplatit směnku v hotovosti či bezhotovostním převodem, a takto zvolená doložka by neměla žádný vliv na práva a povinnosti účastníků směnečných vztahů. 65 ZOPVH stanoví v ust. 4 odst. 1 limit, nad který vzniká povinnost provést platbu bezhotovostně. Tento limit v současnosti činí Kč. 66 Limit se vztahuje na všechny platby provedené mezi stejným příjemcem a poskytovatelem platby v průběhu jednoho kalendářního dne. 67 Osobní působnost zákona je stanovena v 3 s tím, že zákonem uložené povinnosti se vztahují na platby prováděné mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem v České republice a mezi pobočkami či organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky a dále na platby mezi tuzemskou osobou specifikovanou výše a osobou s pobytem nebo sídlem v zahraničí. Lokalizování platebního místa do zahraničí tak nezajistí možnost vyhnout se povinnostem dle ZOPVH. Zajímavá je otázka výkladu pojmu místo pobytu. Vzhledem k účelu zákona jako nástroji proti praní špinavých peněz považuji za obhajitelné, že stačí, pokud se osoba provádějící platbu na území České republiky pouze zdržuje, a to bez ohledu na délku pobytu. 68 Přestože se ZOPVH na platbu směnky vztahuje, její platnosti se žádným způsobem nedotýká. 69 Směnku vždy půjde zaplatit bezhotovostním převodem. Pokud bude směnečná suma znít na odlišnou měnu než korunu českou, bude nutný přepočet podle kurzu České národní banky. Pak může nastat, že v určitý okamžik bude směnečná suma limit splňovat, ale při následné změně kurzu již nikoliv. Rozhodně by nemohlo dojít k situaci, že v určitý okamžik by směnka platná byla a následně se stala neplatnou. Taktéž je nutné počítat s příslušenstvím směnečné listiny, ať už jde o směnečné úroky nebo postižní sumu dle čl. I 48 ZSŠ, jejichž výše se taktéž v čase mění. Nicméně i kdyby směnečná suma nepřesahovala stanovený limit, může dojít k tomu, že v den placení směnky mezi stejnými osobami již k jiné hotovostní platbě došlo, a tak by další platba odporovala zákonnému limitu. Z výše uvedeného vyplývá, že bez ohledu na výši směnečné sumy, nebude mít ZOPVH vliv na platnost směnky, u vlastního placení směnky tomu bude již naopak. Aby se účastníci směnečných vztahů vyhnuli porušení povinnosti uložené zákonem, umísťují směnky u banky. Dle ust. 2 odst. 2 písm. a) ZOPVH se vklady v hotovosti a výběry z účtů u peněžního ústavu nepovažují za platbu, a tudíž se na ně nevztahuje uvedený limit. Skutečný problém nastane, není-li směnka domicilována u banky a směnečná suma přesahuje limit, pak nezbývá než provést platbu bezhotovostním převodem. Zadáním 65 KOVAŘÍK, Z. Zákon o omezení plateb v hotovosti ve vztahu ke směnce a šeku. Právní rozhledy. 2005, č. 7, s Pozn.: Limit byl snížen z dřívějších Kč novelou zákona o omezení plateb v hotovosti, zákonem č. 261/2014 Sb., s účinností od odst. 4 zákona č. 254/2004 Sb. 68 KOVAŘÍK, Z. Zákon o omezení plateb v hotovosti ve vztahu ke směnce a šeku. Právní rozhledy. 2005, č. 7, s Tamtéž, s

18 příkazu k platbě nedochází ke splnění směnečného závazku, neboť k tomu dojde až připsáním směnečné sumy na účet majitele směnky. 70 K vlastnímu zaplacení tak dojde až se zpožděním a v mezičase hrozí riziko převedení směnky. Částečné placení se taktéž nejeví jako ideální řešení, neboť v případě částečného plnění vzniká majiteli směnky právo na postih v rozsahu nezaplacené směnečné sumy. 71 Lze nicméně zákon o omezení plateb v hotovosti obejít tím, že ve skutečnosti dojde k zaplacení částky převyšující ,-Kč, ale formálně se platby rozdělí a vydají kvitance na částky v souladu se zákonným limitem. ZOPVH jako veřejnoprávní předpis pouze stanoví povinnost provádět od určitého limitu platby bezhotovostně pod hrozbou sankce v podobě pokuty. Porušení této povinnosti nebude mít žádné soukromoprávní následky a i platba překračující limit povede k řádnému zaplacení směnečného dluhu a zániku směnečné obligace Platební místo v kolizních ustanoveních mezinárodního práva směnečného Platební místo jako hraničního určovatele nalézáme v některých kolizních normách mezinárodní práva směnečného. Na směnečné vztahy se neaplikují předpisy Evropské unie, konkrétně tzv. nařízení Řím I 73, které by standardně mělo aplikační přednost před vnitrostátními předpisy. Nařízení Řím I vyjímá v ust. čl. I odst. 2 písm. d) ze své věcné působnosti veškeré závazky ze směnek vlastních i cizích, proto se na směnečné vztahy s mezinárodním prvkem aplikuje zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS ) 74. ZMPS obsahuje normy mezinárodního práva směnečného v ust. 31, 43 a v ustanoveních dílu 9, hlavy IX, části čtvrté ( 93 až 97). Právem platebního místa se řídí účinky závazných prohlášení příjemce směnky cizí a výstavce směnky vlastní. 75 Pro ostatní účastníky směnečných vztahů platí odlišný režim dle ust. 93 odst. 2 ZMPS. Důsledky přijetí směnky akceptantem, jakož i emise vlastní směnky posuzujeme dle práva místa platebního; u jiných prohlášení (avalování směnky, indosace) se uplatní právo místa, v němž byla příslušná prohlášení vykonána. 76 Pod účinky závazných prohlášení, tj. pod právy a povinnostmi, které vyplývají z těchto prohlášení, chápeme zejména místo, čas a předmět plnění, přípustné námitky, výplatní právo (vyjma odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 71 Čl. I 43 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. 72 KOVAŘÍK, Z. Zákon o omezení plateb v hotovosti ve vztahu ke směnce a šeku. Právní rozhledy. 2005, č. 7, s Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 74 Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 75 Srov. 93 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. 76 KOTÁSEK, J. Komentář k 43 a zákona o mezinárodním právu soukromém. In: PAUKNEROVÁ, M. a kol. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s

19 práva na částečné placení speciálně upraveného v 96 ZMPS), právo na složení do úřední úschovy, formální a materiální předpoklady postihu (kromě lhůt a forem protestu se speciální úpravou v 43 odst. 4 a 94 ZMPS), druh směnečné povinnosti, předpoklady vymahatelnosti a splnění a taktéž předpoklady zániku směnečného závazku. 77 Pochybnosti vyvolává, zda se ust. 91 odst. 1 ZMPS vztahuje i na avalisty akceptanta směnky cizí a výstavce směnky vlastní. V odborné literatuře převládá názor, že nikoliv. 78 Právem platebního místa se dle ust. 96 ZMPS taktéž řídí přípustnost omezení částečného přijetí směnky cizí a částečného placení u směnky vlastní i cizí. Podle názoru Z. Kovaříka se toto ustanovení týká pouze placení přímým dlužníkem nebo za přímého dlužníka umístěncem, ale nikoliv už placení postižního. 79 Dle ust. 97 ZMPS se právo platebního místa aplikuje jako právo rozhodné pro opatření činěná v případě ztráty či ukradení směnky. Typicky se bude jednat o umořování směnek. ZMPS v uvedeném ustanovení nepamatuje na zničení směnky (stejně jako předcházející již zrušená úprava v ust. čl. I 98 ZSŠ), narozdíl od ust. čl. I 90 odst. 1 ZSŠ, které hovoří o možnosti umoření směnek ztracených a zničených. Pod směnky ztracené dle ust. 97 ZMPS lze nicméně zahrnout i směnky zničené Význam platebního místa při určování místní příslušnosti soudu Platební místo má taktéž význam pro určení místní příslušnosti soudu v občanském soudním řízení. Místní příslušnost upravuje ust. 84 a násl. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) 81. Obecně platí, že k řízení je místně příslušný obecný soud žalovaného. 82 Vedle výlučné a sjednané místní příslušnosti stanoví o.s.ř. třetí výjimku z obecného pravidla pro určení místní příslušnosti, a to místní příslušnost danou na výběr dle 87 o.s.ř. Podle ust. 87 písm. e) o.s.ř. je vedle obecného soudu žalovaného k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru 83. Pravidlo obsažené v ust. 87 písm. e) o.s.ř. dává žalobci ve sporném řízení právo vybrat soud dle platebního místa namísto obecného soudu žalovaného. Toto ustanovení lze aplikovat v případě žaloby na plnění, určení platnosti směnky nebo šeku, i na řízení o vydání 77 KOTÁSEK, J. Komentář k 43 a zákona o mezinárodním právu soukromém. In: PAUKNEROVÁ, M. a kol. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s Srov. KOTÁSEK, J. Komentář k 43 a zákona o mezinárodním právu soukromém. In: PAUKNEROVÁ, M. a kol. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s. 635 a KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s KOVAŘÍK, Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s Tamtéž, s Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] zákona č. 99/1963 Sb písm. e) zákona č. 99/1963 Sb. 18

20 směnečného platebního rozkazu a šekového platebního rozkazu. 84 Věcně příslušným soudem pro spory ze směnek je vždy krajský soud 85, to znamená, že místně příslušným soudem bude v případě uplatnění 87 o.s.ř. krajský soud v obvodu platebního místa. Příslušnost danou na výběr nelze použít, jsou-li splněny podmínky příslušnosti výlučné dle 88 o.s.ř. Místní příslušnost dále není možné aplikovat, pokud se platební místo nachází v České republice, ale žalovaný směnečný dlužník zde bydliště nemá, nebo se zde nezdržuje, tj. žalovaný zde nemá obecný soud 86. V případě bydliště žalovaného v členském státě Evropské unie se přednostně aplikují pravidla pro místní příslušnost dle předpisů Evropské unie, konkrétně dle tzv. Nařízení Brusel I. 87 Tento předpis nicméně vychází z podobné konstrukce jako o.s.ř. Žalobce může zvolit namísto soudu příslušného dle bydliště žalovaného podle čl. 2 odst. 1 nařízení soud místa, kde předmětný závazek byl nebo má být splněn 88, což v případě směněného řízení bude platební místo. Místní příslušnost soudu se dle platebního místa určuje také pro umořovací řízení dle 303 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních 89. Pokud nemá navrhovatel v České republice obecný soud, je pro umořovací řízení příslušný soud, v jehož obvodu se nachází platební místo Další vazby na platební místo Platební místo dále hraje roli při směnečné intervenci. V případě přijetí pro čest ovlivňuje platební místo postup majitele, pokud se směnka ocitá ve stavu nouze. Platební místo nabývá na významu především u intervence volané, neboli intervence podpůrnou adresou. Pokud má osoba určená v podpůrné adrese přijmout směnku v platebním místě, musí majitel směnku předložit právě této osobě, resp. na podpůrné adrese. Je-li přijetí odmítnuto, musí majitel odepření zjistit honoračním protestem pro nepřijetí 91, který se provádí taktéž v platebním místě. Pokud tak neučiní, nemůže vykonat postihová práva před splatností směnky proti té osobě, která podpůrnou adresu na směnku připojila, a proti jejím nástupcům. 92 Naopak, jde-li o podpůrnou adresu, které měla být směnka předložena v jiném než platebním místě a jde-li o intervenci nevolanou, může se majitel směnky bez následků 84 DAVID, L. a kol. Občanský soudní řád : komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s odst. 2 písm. j) zákona č. 99/1963 Sb. 86 SVOBODA, K. Občanský soudní řád : komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 a Nařízení Rady (ES) č. 1103/2008. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 88 Čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení č. 44/2001/ES odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. 91 Pozn.: Není-li protestační povinnost vyloučena doložkou výstavce bez protestu. 92 Čl. I 56 odst. 2 zákona č. 191/1950 Sb. 19