Recyklace hraček Elektrozařízení vracíme zatím neradi. Zvolen Šrotozemšťan roku Šek míří do Olomouce. Andrew Brookie Z Nového Zélandu až do Prahy

Transkript

1 MAGAZÍN ASEKOL č. 1/2008 Recyklace hraček Elektrozařízení vracíme zatím neradi Zvolen Šrotozemšťan roku Šek míří do Olomouce Andrew Brookie Z Nového Zélandu až do Prahy

2 Al Hliník, latinsky Aluminium, objevil v roce 1825 Hans Christian Orsted. Je to třetí nejrozšířenější prvek (po kyslíku a křemíku) a vůbec nejčastěji se vyskytující kov na Zemi, ale v přírodě se nachází pouze ve sloučeninách. Hliník je stříbrošedý měkký kov, který se vyznačuje malou hustotou, výbornou tepelnou a elektrickou vodivostí, kujností, tažností a odolností vůči korozi. Elementární hliník nelze jednoduše získat z rudy jako např. železo, vzniká procesem elektrolýzy z taveniny bauxitu a kryolitu. Na 1 kg hliníku je potřeba asi 4 kg bauxitu. Roční světová produkce hliníku přesahuje 21 milionů tun. Jeho recyklací můžeme ušetřit až 95 % energie a primárních surovin. V elektrospotřebičích se hliník pro dobrou elektrickou vodivost využívá jako materiál pro výrobu kabelů a drátů, pro svou nízkou hmotnost pak také nachází uplatnění jako součást krytu výrobků.

3 EDITORIAL OBSAH Vážení čtenáři, zdravím Vás poprvé v novém roce u dalšího vydání časopisu Zpětný odběr. Zima je k nám zatím letos přívětivá a téměř jarní počasí svádí k výletům. Minulý týden jsem si vyšla na procházku krásným údolím řeky Orlice a už po pár metrech mě vyděsil pohled na dva odložené sporáky a jednu televizi podél turistické stezky v lese. Obrázek jako z plakátu na ochranu přírody s velkým varovným nápisem Takhle ne!, takový, jakému by snad nikdo ani nevěřil. Pravděpodobně někdo v okolních domcích či chatách inovoval domácnost a staré spotřebiče mu překážely. Přemýšlela jsem proč, když už si lidé dají práci s odvozem vysloužilého elektrozařízení do lesa, neodvezou je raději na sběrný dvůr. Radují se, jak se ho lehce zbavili a nedochází jim, že poškozují životní prostředí? Je za tím pouhá lenost, nebo snad mezi lidmi stále panuje neznalost, jak naložit s vysloužilými elektrospotřebiči? Společnost ASEKOL vynakládá značné úsilí na informování spotřebitelů, pořádá osvětové kampaně a i z této mé zkušenosti je zřejmé, že je potřeba v tom nadále pokračovat. Jednou takovou akcí je projekt na podporu sběru hraček. Sběrné nádoby jsou umístěny v několika mateřských a základních školách a dále ve vybraných prodejnách hraček. Další akcí je sběr elektrozařízení do speciálních kontejnerů umístěných v několika obcích středočeského kraje. O obou projektech se dozvíte více na stránkách již třetího vydání časopisu. Nově se budou objevovat dvě pravidelné rubriky. V jedné z nich se budeme ptát známých osobností na jejich vztah k přírodě, ekologii a zpětnému odběru, v té druhé oslovíme právníka, který s námi rozebere aktuální téma týkající se zpětného odběru elektrozařízení. 8 Téma: Recyklace hraček V třídění PET lahví patříme k evropské špičce, ve zpětném odběru hraček ale zaostáváme. 13 Z pohledu obce Maleč V podhůří Železných hor vznikla na místě někdejší mateřské školy dílna na zpracování elektroodpadu. 16 Rozhovor Představujeme nového jednatele Ekolampu pana Andrewa Brookieho. V letošním roce se nad stránkami časopisu Zpětný odběr sejdeme celkem třikrát. Věřím, že v něm pokaždé najdete zajímavé čtení. Přeji Vám, aby rok 2008 byl úspěšný a splnil všechna vaše očekávání. RNDr. Eva Lukešová Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 1/08, vyšlo v Praze, vychází 3 ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČ: , Dobrušská 1, Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Lukešová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Lukešová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: klienti@asekol.cz, tel.: , , Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s.r.o., Poděbradská 110/1, Praha 9, Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

4 ZPRÁVY / NOVINKY V Brně o třídění odpadu Loňský podzim se v moravské metropoli nesl v duchu ekologické osvěty. Vše odstartovala října osvětová kampaň statutárního města Brna nazvaná Brno třídí odpad organizovaná ve spolupráci s kolektivními systémy ASEKOL, Elektrowin, Ekolamp a společností SAKO. Akce probíhala na třech různých místech, na Šilingrově a Malinovského náměstí a v ulici Česká. Občané Brna měli například možnost využít služeb ekologické poradny, zájem dětí zase poutaly nejrůznější soutěže či kvízy a samozřejmě také vystavená socha Šrotozemšťana Asekodaktyla. V průběhu října doprovázela kampaň také soutěž v rádiu Krokodýl. Posluchači se v pravidelných vstupech dozvídali základní informace o třídění odpadů a zpětném odběru v Brně a následně soutěžili o drobné ceny, když odpovídali na jednoduché kvízové otázky. Žáci brněnských základních škol, kteří rádi kreslí, se pak mohli pořádně vyřádit v listopadu, kdy byla vyhlášena výtvarná soutěž Naše rodina třídí odpad. Deset nejlepších prací bylo odměněno a před Vánocemi také vystaveno v Křížové chodbě Nové radnice v Brně. Vítězství si odnesli žáci třídy 3.B ze Základní školy Kotlářská, kteří představili rodinu Odpadkových ze Špindírova a Dobráčkovi z Čistotína. Odměnou jim byla cena v podobě zájezdu do termálních lázní v rakouském Laa an der Thaya. ISIFA Podpora z fondu ASEKOL Kolektivní systém ASEKOL stále hledá nové možnosti rozvoje zpětného odběru elektrozařízení. Jednou z osvědčených cest je nabídka podpory realizátorům zajímavých akcí. Proto vznikl projekt s názvem FOND ASEKOL. Do konce dubna mohou zájemci podávat žádost o poskytnutí finanční podpory pro rok Ta bude poskytována na neziskové a veřejně prospěšné projekty zaměřené na podporu zpětného odběru a recyklace elektrozařízení. Z toho plyne, že peníze nejsou určeny pro podnikatelské projekty orientované na zisk. Žadateli mohou být například obce, kraje, právnické nebo fyzické osoby se sídlem na území ČR. Všechny přihlašované projekty musí být určeny na financování jedné ze tří vyhlášených kategorií: výzkum, vzdělávání a osvěta, rozvoj a zvýšení efektivity míst zpětného odběru. Více informací najdou zájemci o podporu na internetových stránkách nebo na ové adrese fond@asekol.cz. Letos se zaměříme na tři typy projektů. Jde o Program Intenzita, Program Rekonstrukce a Program Osvěta, říká jednatel společnosti ASEKOL Jan Vrba. První z nich se týká vytvoření nebo zvýšení počtu sběrných míst v konkrétní lokalitě, popřípadě i zlepšení jejich dostupnosti. Program Rekonstrukce je zaměřen na kvalitu sběrných míst z hlediska zvýšení kapacity, jejich rekonstrukce nebo zlepšení vybavení a Program Osvěta cílí na oblast vzdělávání v problematice, vysvětluje Vrba. V následujících letech by měl do Fondu ASE- KOL přibýt ještě Program Výzkum sloužící k uplatnění výzkumu, vývoje a rozvoje technologií v oblasti logistiky, zpětného odběru a recyklace elektrozařízení. 4 Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 /

5 Sběr elektroodpadu vzrostl o více než polovinu Kolektivní systém ASEKOL, který se zabývá organizací zpětného odběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení, loni podle předběžných výsledků vybral 9172 tun elektroodpadu. Každý občan mu tedy průměrně odevzdal 0,89 kg starých spotřebičů, což ve srovnání s rokem 2006 představuje nárůst o 58 %. Soustavné zvyšování objemu zpětného odběru a fakt, že jsme dosáhli většího růstu sběru než ostatní kolektivní systémy, je logickým vyústěním rozvoje spolupráce s obcemi a působení osvěty, říká jednatel kolektivního systému ASEKOL Jan Vrba. Během loňského roku se společnosti ASE- KOL podařilo rozšířit síť sběrných míst na více než čtyři tisíce a zintenzivnit osvětu. V letošním roce chceme počet sběrných míst nadále zvyšovat, což by se mělo odrazit i na dalším nárůstu zpětného odběru, který by měl dosáhnout hodnoty 1,2 kg elektroodpadu na obyvatele. Počet sběrných míst k Složení sebraného EEZ sběrné dvory mobilní svoz prodejci oddělený sběr 13% 4% 3% TV PCM Ostatní EEZ smlova s obcí na SD Celkem počet SD Obce mobilní svoz Celkem počet Mzo % pokrytí obyvatelstva Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezký Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkový součet % Sběr r % 14% 70% Celkově už ASEKOL od počátku svého působení v roce 2005 vybral přes tun elektroodpadu. Největší podíl na hmotnosti sebraných elektrozařízení mají televize (69 %) a monitory (16,5 %). Nejdůležitějším sběrným místem jsou obecní sběrné dvory, z nichž pochází zhruba 80 % hmotnosti všech elektrozařízení. ASEKOL tak obcím šetří peníze, které samosprávy nemusí vynakládat na dopravu a zpracování vysloužilých elektrozařízení. Naopak kolektivní systém přispívá obcím na administrativu spojenou s provozem místa zpětného odběru na sběrném dvoře. Spolupráce je tedy výhodná pro obě strany. Kromě sběrných dvorů ASEKOL spolupracuje i s posledními prodejci a opravnami spotřebičů a pořádá pravidelné mobilní svozy v obcích bez sběrného dvora. Krátce Nové tváře v ASEKOLu Společnost ASEKOL má od ledna 2008 nového technického ředitele. Stal se jím Václav Douda, který má z předchozích zaměstnání dlouholetou praxi v odpadovém hospodářství. Jeho zástupkyní se od téhož data stala Gabriela Setunská, která dříve působila ve státní správě. Klientské oddělení posílila Lucie Mašková, ta ve společnosti pracuje na pozici back office. Bezpečná výměna dat Společnost ASEKOL zavádí v souladu s normou ISO/IEC 27001:2006 zabezpečení výměny dat s obchodními subjekty. Připravované řešení umožní obchodním subjektům zabezpečené připojení a přenos souborů na bázi SSL VPN šifrované 128bit algoritmem. Část uživatelů bude navíc využívat dvoufaktorovou autentizaci s využitím RSA klíče. Spuštění pro první vlnu uživatelů se předpokládá 1. dubna Aplikace uživatelského rozhraní bude dodána spolu s celým řešením a bude vytvořena na klíč společností ORBIT s.r.o. Snížení příspěvků Na základě rozhodnutí dozorčí rady kolektivního systému ASEKOL byl s účinností od upraven sazebník příspěvků. Změny se týkají skupiny č.3 IT a telekomunikační zařízení monitorů, příslušenství k PC a notebookům, kopírek, skenerů, faxů a skupiny č.4 spotřebitelských zařízení televizorů. Všechny uvedené změny v sazebníku příspěvků jsou směrem dolů, tj. došlo k jejich snížení u historických i nových elektrozařízení. pracovní setkání všech zainteresovaných Koncem února byla uspořádána další setkání pracovních skupin výrobců a dovozců elektrozařízení registrovaných v kolektivním systému ASEKOL. Zástupci pracovních skupin byli seznámeni s aktivitami společnosti, které proběhly v loňském roce a těmi, které jsou plánovány na rok Technickým oddělením byly odprezentovány výsledky sběru za rok 2007, výsledky výběrových řízení na dopravce a zpracovatele vysloužilých elektrozařízení a pilotní projekty, které jsou ASEKOLEM realizovány. Součástí setkání byla diskuze o způsobech výkaznictví a kontrolních auditech, které probíhají u výrobců elektrozařízení. 5

6 ZPRÁVY / NOVINKY Stánek na Dni Země Jako každý rok, i letos jsou na duben 2008 plánovány osvětové akce k oslavám Dne Země. Městům a obcím, které se je chystají pořádat, nabízí ASEKOL možnost, že přijede s informačním stánkem a bude s návštěvníky diskutovat téma zpětného odběru elektrozařízení a recyklace. Rodiče mohou přijít i se svými ratolestmi, protože na stáncích budou připraveny hry a soutěže pro děti zaměřené na ekologickou výchovu. V případě zájmu o umístění stánku ve vašem městě nebo obci kontaktujte společnost ASEKOL na adrese ansorgova@asekol.cz. Z kapacitních důvodů nebudeme pravděpodobně moci vyhovět všem zájemcům, přednost mají ti, kteří se přihlásí dříve. Krátce Nové identifikační karty V únoru byly všem posledním prodejcům registrovaným ve společnosti ASEKOL rozeslány nové identifikační karty, které je opravňují bezplatně odevzdat zpětně odebrané elektrospotřebiče ze skupin 3, 4 a 7 na nejbližším sběrném dvoře zapojeném v systému. Karta umožňuje odložit na sběrném dvoře až 20 ks kompletních elektrozařízení za den. Nové ID karty jsou v platnosti do ASEKOL zvýšil příspěvky pro obce Vzhledem k náročnosti úkonů spojených s evidencí mobilních svozů elektrozařízení, bylo rozhodnuto o zvýšení příspěvků za každou svezenou obec na dvojnásobek. To znamená, že v případě obcí do 1999 obyvatel včetně je částka za pololetí navýšena na 300 Kč bez DPH místo původních 150 Kč, u obcí nad 2000 obyvatel včetně se částka ze 300 Kč zvyšuje na 600 Kč bez DPH. Setkání starostů V úterý se v Hluboké nad Vltavou uskutečnilo setkání starostů a místostarostů Jihočeského kraje. Hlavními diskutovanými tématy byly rozvoj obcí v kraji, posílení příjmů samospráv, jejich příležitosti k získání dotací do roku 2013 a také novinky v oblasti ekologie a informačních systémů. Akce byla pokračováním tradice pořádání krajských setkání starostek a starostů za účasti a pod záštitou hejtmanů jednotlivých krajů, které v roce 2007 navštívilo více než 2500 nejvyšších zastupitelů měst a obcí. Kolektivní systémy ASEKOL, Elektrowin a Ekolamp se akce účastnily jako její partneři. Na setkání měly umístěny hojně navštěvované informační stánky, za všechny tři společnosti vystoupila se společnou prezentací Helena Vogelová z ASEKOLU. Setkání starostů v Hluboké není jedinou akcí tohoto typu, které se ASEKOL účastní, počátkem března se bude ASEKOL prezentovat na Dnech malých obcí v Praze a ve Vyškově. ASEKOL členem SVPS Společnost ASEKOL se dnem stala členem Sdružení veřejně prospěšných služeb se sídlem ve Žďáru nad Sázavou. Toto sdružení je nezávislá organizace s působností na území celé České republiky. SVPS je samostatnou právnickou osobou sdružující organizace a odborníky oborů veřejně prospěšných služeb. Více informací o sdružení na Školení ASEKOLu a Ekolampu V únoru a březnu probíhají školení určená pro zástupce spolupracujících měst a obcí, provozovatele mobilních svozů elektrozařízení a provozovatele sběrných míst řešících problematiku zpětného odběru v praxi. Hlavními tématy školení jsou novinky v oblasti odvozu a shromažďování elektrozařízení ze sběrných míst a podmínky pro mobilní svoz elektrozařízení. Změna adresy S platností od došlo ke změně adresy sídla společnosti ASEKOL s.r.o. Sídelní, korespondenční i fakturační adresa je nyní: ASEKOL s.r.o. Dobrušská 1/ Praha 4 6 Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 /

7 Otázky pro Se synem Jonášem a dcerou Hankou v době, kdy je ještě hračky zajímaly Ptáme se Petra Vacka, herce divadla Ypsilon ČTK 1. Jaké hračky kupujete svým dětem? Nové elektrické a elektronické, nebo jste příznivcem starší klasiky? Moje děti jsou ve věku deset a dvanáct let, kdy už moc hračky nevyžadují. Víc je zajímá spotřební elektronika, takže obě děti mají ipod, mobil i notebook. Já sám bych dal přednost hračkám dřevěným, ale kdo ví, co by mě okouzlilo, kdyby za mého dětství byly takové hračky, jako jsou dnes. 2. Jak ve vaší domácnosti obvykle končí vysloužilé elektrospotřebiče? Starou ledničku si vzala firma, co mi přivezla novou, starou pračku si odvezl opravář, který staré pračky repasuje. Staré počítače a monitory jsem odvezl do sběrného dvora, staré mobily zatím schraňuji a nejspíš využiji možnost zpětného odběru u prodejce. S čím si nevím rady, jsou stará cédéčka. Zatím není nikdo, kdo by je recykloval, tak se mi hromadí doma. 3. Máte pocit, že se u nás v porovnání s okolním světem chováme k životnímu prostředí dostatečně ohleduplně? Porovnání s okolním světem nemám, ale řekl bych, že se občané chovají k životnímu prostředí mnohem lépe než před deseti či dvaceti lety. Zřejmě to souvisí s osvětou a vzděláváním. To ovšem neplatí o politicích a velkých firmách, rozhodně to pak neplatí o stavební činnosti v Praze, o dopravě, energetice, výstavbě dálnic a tak dále. 4. Na jakou práci se v nejbližší době těšíte v divadle a v televizi? Pokud jde o televizi, stále uvádím dětský pořad České televize Pomáhejme si, kde se s dětmi, ale i s dospělými bavím o tom, jak pomáhat, komu pomáhat a proč pomáhat. To je práce, která mě moc těší. Na Nově stále běží seriál Ulice, kde mě čeká v roli doktora Jordána mnoho dobrodružství všedního dne. V Ypsilonce jsme právě krátce po světové premiéře hry Marka Twaina Vdovou proti své vůli. ČTK 7

8 Zpětný odběr hraček se vyplatí Třídit běžný odpad jako sklo, papír nebo plasty už dnes považujeme za naprosto přirozené. U vysloužilých elektrických a elektronických hraček se to bohužel zatím teprve učíme.

9 TÉMA ČÍSLA / Recyklace hraček Recyklace hraček Elektrické a elektronické hračky do popelnice nepatří V České republice se ročně prodá okolo tun nových elektrozařízení, zpětně jich je odebráno asi deset procent. U hraček to pak není ani jedno procento. Proč Češi tak málo přispívají k jejich recyklaci, když v třídění PET lahví patří k evropské špičce? Jsou nadějí děti, které naučí ekologickému chování i své rodiče? Když hračky omrzí Hračky, které nejsou interaktivní, nemají mezi dnešními dětmi šanci uspět. Hitem jsou herní konzole nebo autodráhy, z jiných elektrozařízení pak mp3 přehrávače. Tento trend dokazují i čísla za loňský rok výrobci a dovozci registrovaní u systému ASEKOL uvedli na český trh 1815 tun elektrických a elektronických hraček a elektrozařízení pro volný čas a sport. Jan Vrba, jednatel kolektivního systému ASEKOL, k tomu říká: V loňském roce odevzdali lidé k recyklaci 7,3 tuny těchto výrobků. Až 87 % hmotnosti elektrohraček je recyklovatelných. S ekologickou výchovou by se nepochybně mělo začínat už u dětí předškolního a školního věku. Proto se kolektivní systém ASEKOL rozhodl ve školním roce 2007/2008 realizovat pilotní projekt na podporu zpětného odběru vysloužilých elektrických a elektronických hraček. Projektu se účastní 40 pražských mateřských a základních škol a také síť prodejen hraček Pompo. V místech, jež se do projektu zapojila, naleznou děti sběrné nádoby se speciální úpravou pro vhození použitých hraček a dalších elektrozařízení. Nádoby je možné umístit v interiérech i exteriérech škol a jsou opatřeny plastovým pytlem, který po vyjmutí slouží jako přepravní obal. Každý pytel je označen svým evidovaným čárovým kódem, který zajistí, že odebraný odpad bude připsán té správné škole. Jednotlivé školy, které se projektu účastní, spolu navzájem soutěží v množství sebraného elektrozařízení a první tři budou odměněny hodnotnými dary. Vyměňte je v obchodě Zpětný odběr elektrozařízení v prodejní síti je dán zákonnou povinností posledního prodejce odebrat při koupi nového elektrického či elektronického zařízení obdobný použitý výrobek. Totéž platí i pro hračky. Zákazníci tedy mohou vyměnit kus za kus. Co však se starými elektrickými nebo elektronickými hračkami, které se nám nahromadily doma? V rámci pilotního projektu vyšly spotřebitelům vstříc pražské sítě prodejen hraček Pompo, v nichž je možné do speciálních nádob odevzdat přiměřené množství hraček. Náklady na rozšířený sběr přebírá společnost ASEKOL. Pokud se projekt sběru hraček osvědčí, plánuje kolektivní systém jeho rozšíření i do dalších regionů. O tom, že se nápad odebírat hračky na školách ujal, hovoří anketa provedená na ZŠ Táborská v Praze, v níž si žáci kampaň vesměs pochvalovali. Partnerství se společností Odas Podle novely zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. (s platností od ) jsou výrobci a dovozci povinni zajistit zpětný odběr a následné zpracování elektrozařízení. Na základě těchto novel se výrobci a dovozci stali klienty kolektivních systémů, které zajišťují organizaci sběru a recyklace nebo ekologické likvidace. Jedním z partnerů kolektivního systému ASEKOL je společnost Odas ze Žďáru nad Sázavou. Odas v roce 2006, tedy v prvním roce spolupráce, odebral od ASEKOLU na demontáž přibližně 450 tun zařízení, v roce 2007 to bylo již téměř 850 tun. A zatímco v roce 2006 z 99 % šlo o televizory, respektive počítače, o rok později už 12 % tvořila jiná zařízení, např. rádia, přehrávače, telefony, tiskárny či hračky. Iva Zeroníková, manažerka firmy Odas, vidí příčinu v tom, že u lidí už došlo k určitému posunu v myšlení a oni si začali více uvědomovat, co všechno může tvořit nebezpečný odpad a které spotřebiče si zaslouží zvláštní zacházení. 9

10 TÉMA ČÍSLA / Recyklace hraček / text: Lucie Kettnerová foto: Jan zavřel, michael kratochvíl, archiv Namísto pásové linky nastupuje poctivá ruční práce Anketa ZŠ Táborská Musím říct, že děti se k celému projektu postavily velmi zodpovědně. Zejména mladší žáci z prvního stupně jej přijali s nadšením a již před Vánocemi byla sběrná nádoba téměř plná. Petra Machalová, zástupkyně ředitele Nic jsem tam zatím nehodil, ale líbí se mi ten ježek. Možná tam někdy něco dám. Lukáš, 2. třída Dala jsem tam letadlo na baterky, které zničil mladší brácha. Markéta, 2. třída Hodil jsem tam mobil, který jsem dostal minulý rok od táty k Vánocům. Líbila se mi i propagace s ježkem. Samolepku jsem si přilepil na žákajdu. Matěj, 7. třída Co mohou děti přinést Elektrické a elektronické hračky, RC modely, autodráhy včetně trafa a ovladačů, digitální hry, herní konzole, ovladače videoher (joysticky, volanty), vybavení pro volný čas a sporty (stopky, tachoměry, krokoměry) Do sběrných nádob lze odložit i vysloužilé walkmany, mp3 přehrávače, mobilní telefony, rádia, kalkulačky a drobnou výpočetní techniku Rozebrat, roztřídit a poslat dál Protože se v Odasu zpracovávají různé druhy spotřebičů, není možné využít pásovou výrobu. Nastoupit musí vyškolení a zkušení pracovníci, kteří všechna zařízení demontují ručně, jen pomocí elektrického nářadí. Nejprve jsou z přístrojů odstraněny kryty. Dřevěné složky, které jsou nerecyklovatelné, odebírají například teplárny a zužitkují je na výrobu tepla. Plastové položky se dále rozdělí na materiálové, energetické či PVC. Zpracovatelé zajistí buď jejich ekologickou likvidaci, nebo je dále ošetří a znovu použijí třeba při výrobě zahradního nábytku nebo ve stavebnictví. Jakmile se pracovníci dostanou do útrob přístroje, opatrně vyjmou a uloží do označených uzavíratelných kontejnerů složky, které lze označit jako nebezpečné (obsahují např. rtuť nebo azbest, spadají sem ale i baterie a PCB kondenzátory). Jejich odvoz a další zpracování zajišťují akreditované firmy, které dokážou garantovat, že tyto složky budou zlikvidovány bezpečně pro lidské zdraví i šetrně ve vztahu k životnímu prostředí. Pak přicházejí na řadu jednotlivé druhy kovů, o jejichž další zpracování se postarají opět v kovohutích. Jde především o železo, hliník, zinek či měď. Výhodou těchto železných i neželezných kovů je, že ani při opakované recyklaci neztrácejí své původní vlastnosti a lze je tedy opět použít např. při výrobě kabelů a elektrosoučástek. Ekonomicky zajímavou položkou při recyklaci elektroodpadu, tedy i elektrických či elektronických hraček, jsou drahé kovy, ať už jde o zlato, stříbro, platinu či palladium. Tyto prvky lze nalézt v nejiskřivých kontaktech (jističích, relé) a různých spojích či obvodech. Jejich velkou nevýhodou pro další zpracování ovšem je, že bývají pevně připojeny či prolnuty s dalšími materiály, nejčastěji plasty. Proto není možné je separovat ručně, ale pouze pomocí chemického nebo hutního procesu. Při hutním procesu Osvětová kampaň s ježkem Asíkem slaví u dětí úspěch se roztříděné součástky jako konektory, tištěné spoje nebo integrované obvody mísí v peci s roztaveným olovem. Plasty vyhoří, železo a část barevných kovů plavou na povrchu taveniny a odtud se stahují. Většina ušlechtilých kovů přejde do roztaveného olova. Tato tavenina se následně prohání vzduchem, čímž většina olova a obecných kovů zoxiduje a odstraní se jako struska. Zbylá část olova obohacená o drahé kovy se podrobí rafinaci. Čísla postupného růstu zpětného odběru elektrozařízení ukazují, že jde o velice perspektivní obor. Recyklace má již také oporu v zákoně, ten však není všemocný a někteří lidé či obce zatím ani Ekonomicky zajímavou položkou při recyklaci elektroodpadu jsou drahé kovy. pod hrozbou sankcí své chování nemění. Snad i jim brzy dojde, že elektrospotřebič, ať už jde o rádio, počítač nebo elektrohračku, odhozený do lesa nebo na černou skládku je obrovskou zátěží pro přírodu. Hlavní riziko přináší přítomnost mnoha těžkých kovů a jejich sloučenin, elektrolytů, ale i komponent vymývajících se z plastů nebo vznikajících jejich hořením. Elektrozařízení vracíme zatím neradi Zatímco ve zpětném odběru PET lahví patříme v Evropě mezi špičku (vrátí se každá druhá lahev), třídění elektroodpadu Čechům prozatím nejde. K opětovnému zpracování vracejí jen 10 % z množství zakoupených elektrozařízení, u hraček a vybavení pro volný čas a sporty je to necelé 1 %. Možná to bude dáno českou mentalitou jsme přece národ kutilů. Raději nic nevyhodíme, ono by se to mohlo ještě hodit. A když ne doma, tak na chatě či chalupě určitě. Přitom odbornou recyklací chráníme nejen lidské zdraví a životní prostředí, ale šetříme i přírodní bohatství a finanční náklady spojené s výrobou surovin. Do popelnice ne! Symbol, že elektrospotřebič, tedy ani elektrickou či elektronickou hrač- 10 Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 /

11 ku, nesmíte vyhodit na skládku nebo do popelnice, již naleznete na všech nových výrobcích. Ikona přeškrtnuté popelnice je umístěna přímo na výrobku či jeho obalu. Elektrozařízení určená ke zpětnému odběru musí být odevzdána kompletní a nepoškozená. Jejich rozebíráním (rozbitím) se do životního prostředí mohou uvolňovat látky, které poškozují životní prostředí i lidské zdraví. Rozebrané elektrozařízení je odpadem, který již do bezplatného zpětného odběru nespadá. PVC A PLASTY Při spalování vznikají vysoce toxické dioxiny. BROMOVANÉ ZPOMALOVAČE HOŘENÍ Mohou způsobovat poškození štítné žlázy, u těhotných žen hrozí narušení vývoje plodu. RTUŤ Negativně ovlivňuje mozek a ledviny, rovněž škodí vyvíjejícímu se plodu. KADMIUM Při dlouhodobém působení poškozuje ledviny a kosti. OLOVO Má špatný vliv na funkci ledvin a reprodukční systém, může narušit mentální vývoj dítěte. MĚĎ Nepřiměřeně vysoký příjem mědi může vést ke vzniku závažných zdravotních problémů, jako je poškození jater a ledvin, nebo anemie. Extrémně vysoké dávky mědi mohou způsobit i smrt. Kabely a dráty PVC, měď Reproduktor plasty, bromované zpomalovače hoření Baterie, akumulátory rtuť, kadmium Elektrozařízení skupiny č. 7 nejsou jenom hračky Mezi elektrozařízení skupiny č. 7 patří autodráhy včetně traf či ovladačů, modelové železnice, RC modely, modelářská příslušenství jako serva, motory, startéry, vysílače či přijímače, ovladače videoher joysticky, volanty, gamepady a další příslušenství k videohrám, kapesní digitální hry například gameboy, herní konzole playstation, nevýherní automaty jako jukeboxy, automaty na šipky. Dále sem náleží vybavení pro sporty jako počítače pro sport stopky, tachomety, krokoměry, výškoměry, aladiny či pulsmetry, sportovní trenažery jako rotopedy, ergometry, běžecké a veslařské trenažery, steppery, nadhazovací stroje, golfové analyzátory a různé sportovní doplňky typu lavinových vyhledávačů, sonarů nebo vyhřívačů lyžařských bot a golfové vozíky. Mezi elektrozařízení z této skupiny se dále řadí bowlingové dráhy nebo výherní mincovní automaty (rulety, forbesy). Elektrickými a elektronickými hračkami rozumíme i ty poháněné baterií či akumulátorem jako elektrické deskové hry, terče na šipky nebo různé doplňky pro batolata, dále pak elektrická vozítka, například elektrické koloběžky. Kromě hraček najdeme ve skupině č. 7 výrobky pro akvaristy (kompresory, turbíny, čerpadla, pumpy, vzduchovače, filtry, topítka apod.), chovatele (zařízení pro sledování a výcvik zvířat) a rybáře (hlásiče záběru ryb, navijáky), elektronické doplňky ke zbraním nebo dalekohledy s elektronickými prvky. LCD displej rtuť Základní deska a spoje olovo, rtuť, palladium, zlato, stříbro Recyklace v číslech Podle směrnice EU musí Česká republika do roku 2008 zpětně odebrat 4 kg elektrozařízení na obyvatele. V současnosti se u nás vybere kolem 2,5 kg vysloužilých elektrozařízení na osobu a rok. Každý elektrovýrobek tvoří průměrně 47 % recyklovatelných kovových materiálů a 22 % plastů. Na výrobu nové elektroniky padne 30 % roční těžby stříbra nebo 10 % roční těžby zlata. Díky dnešním technologiím lze recyklací získat zpět až 95 % drahých kovů. 11

12 Názor právníka Mobilní svozy V některých menších obcích nejsou zřízeny sběrné dvory a nebezpečné složky komunálního odpadu se sbírají formou tzv. mobilních svozů. Lze prostřednictvím takovéhoto mobilního svozu dostatečným způsobem zajistit v těchto obcích zpětný odběr elektrozařízení, anebo i zde musí být nutně zřizovány sběrné dvory? Nad touto problematikou se zamýšlí advokát Mgr. Jan Kořán. Mgr. et Mgr. Jan Kořán, advokát Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ), rozumí zpětným odběrem elektrozařízení odebírání použitých elektrozařízení pocházejících z domácností od spotřebitelů bez nároku na úplatu na místě k tomu určeném. Zákon tedy vyžaduje, aby zpětný odběr elektrozařízení probíhal bezúplatně, přičemž místo, kde je zpětný odběr prováděn, ponechává na rozhodnutí nositele povinnosti zpětného odběru, kterým je výrobce elektrozařízení [ 37g) písm. g) zákona o odpadech]. Místo zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupné jako místo prodeje výrobků, na které se zpětný odběr vztahuje; povinná osoba je povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem spotřebitele bez jeho nadměrného zatížení ( 37k odst. 7). Způsob provedení zpětného odběru elektrozařízení zákonem nijak pozitivně vymezen není, pouze se vyžaduje, aby neztížil opětovné použití nebo materiálové využití elektrozařízení či jejich komponentů ( 37k odst. 6). Zároveň zákon o odpadech výslovně připouští využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanoveného obcí, aniž by se určovalo, že se může jednat pouze o systém založený na tzv. sběrných dvorech ( 38 odst. 6). Podle 17 odst. 3 zákona o odpadech obec splní svoji povinnost zajištěním míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu i formou mobilního svozu oprávněnou osobou; vyžaduje se provedení svozu alespoň dvakrát ročně. Přikláním se proto k závěru, že tam, kde neexistují sběrné dvory, lze povinnost zpětného odběru elektrozařízení zajistit ve spolupráci s obcemi i prostřednictvím jejich mobilního svozu. Zákon o odpadech tuto možnost nevylučuje. Domnívám se, že se nejedná o nadměrné zatížení spotřebitele, pokud tento musí po určitou dobu i nadále ponechat jím doposud používané elektrozařízení ve své domácnosti a odevzdat je až při příležitosti konání mobilního svozu, a to tím spíše, že tato možnost bývá využívána převážně v případě menších obcí (kde dominuje zástavba rodinných domků) a že je na mobilní svoz spotřebitel odkázán i v případě nebezpečných složek komunálního odpadu. Ministerstvo životního prostředí však ve svém kladném stanovisku k této problematice, které v roce 2007 vydalo, upozorňuje na požadavek dostatečné četnosti mobilního svozu; za minimum z tohoto hlediska pokládám svoz prováděný alespoň dvakrát ročně, shodně jako u nebezpečných složek komunálního odpadu. Současně doporučuji klást důraz na to, aby i v případě zajištění zpětného odběru byla řádně zajištěna zákonná informační povinnost ve vztahu ke spotřebitelům a posledním prodejcům elektrozařízení. Do budoucna by podle mého názoru bylo vhodné tuto otázku výslovně upravit v zákoně o odpadech. 12 Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 /

13 Z pohledu obce / maleč / autor a foto: Roman Peterka Dobře zabezpečená dílna Maleč je malá obec v podhůří Železných hor. Jako většina podobně malých obcí nemá vlastní sběrný dvůr, sběr elektrošrotu a nebezpečného odpadu tu zajišťují dvakrát ročně mobilní svozy. Přesto místní nemusí starou televizi nebo třeba vysloužilý počítač skladovat na půdě, než přijede mobilní svoz. Mohou je donést rovnou na zdejší linku pro zpracování elektroodpadu, která už rok a půl funguje v budově někdejší mateřské školy na okraji obce. Zhruba před pěti lety muselo začít zastupitelstvo Malče hledat odpověď na otázku, co s budovou bývalé mateřské školy. Z uvolněné školky měl původně vzniknout dům s pečovatelskou službou. Budova by se ale musela přestavět, což by bylo vzhledem vzhledem k výškám stropů velmi náročné. Navíc by se výrazně změnil ráz budovy, což by určitě nebylo pro správu CHKO Železné hory přijatelné, vysvětluje starosta Musílek, proč bylo nakonec rozhodnuto jinak. Shodou okolností v době, kdy Maleč měla velkou prázdnou budovu a přemýšlela, co s ní, projednával svazek obcí Podoubraví možnost vytvořit dílnu pro recyklaci elektroodpadu ve spolupráci s firmou Odas, která zajišťuje ve zdejším regionu svozy a zpracování elektroodpadu pro kolektivní systém ASEKOL. Začali jsme se o projekt zajímat s tím, že pro jeho realizaci máme volné prostory, nakonec byl usnesením sdružení obcí Podoubraví projekt pro obec Maleč schválen, vypráví Karel Musílek. V červnu roku 2006 tak byl zahájen provoz dílny, která dává práci čtrnácti lidem z Malče a blízkého okolí. Veškerý elektroodpad je přísně evidován váha přijatého elektroodpadu a součet váhy surovin z něj vytříděných musí souhlasit. Nepřipadá v úvahu, že se něco ztratí, pokud by se tak stalo, byl by problém, potvrzuje vedoucí dílny Milan Čapek. Objekt dílny je zabezpečen proti zájmu nechvalně proslulých sběračů barevných kovů. Podmínkou pojišťovny, když jsem sjednával pojištění proti krádeži, bylo vybavení objektu bezpečnostními zámky a alarmem, říká starosta. Po pracovní době tak budovu hlídá systém čidel pohybu, při narušení dostane starosta Malče i vedoucí dílny okamžitě zprávu na mobil. I přes tato zabezpečení už tu ale mají se zloději barevných kovů své zkušenosti ze dvora zmizelo několik velkých pytlů s kabely od rádií. Připravujeme proto také instalaci venkovních čidel a kamerového systému, který bude čtyřiadvacet hodin denně monitorovat areál, doplňuje starosta. Provoz dílny dává práci čtrnácti lidem z Malče a blízkého okolí Karel Musílek: Zaměstnáváme zdravotně postižené Dílna v Malči funguje jako samostatný ekonomický subjekt, obec ji však má plně pod kontrolou. Je to společnost s ručením omezeným stoprocentně vlastněná obcí. Veškerá rozhodnutí podléhají schválení zastupitelstva v čele se starostou Karlem Musílkem, se kterým jsme si také o celém projektu povídali. Jak přijalo v době, kdy se rozhodovalo, co dál s někdejší budovou mateřské školy, obecní zastupitelstvo nápad na vytvoření dílny na zpracování elektroodpadů? V podstatě tu panovala shoda. Všem šlo hlavně o to, aby budova nezůstala opuštěná, protože to by bylo nejhorší, co se může stát. Pak by nás už jen stála peníze. Takhle tu funguje subjekt, který je víceméně schopen vydělat si peníze na svůj provoz. Víceméně? Když se sečtou všechny výdaje a příjmy, lze říci, že konečná bilance je velmi, ale skutečně jen velmi mírně zisková. Pouze z plateb za zpracovaný elektroodpad by ale dílna nepřežila některé suroviny jsou pro nás ziskové, jako například měď, za jiné ale zase musíme platit my. Zachraňují nás dotace na pracovní místa pro lidi se změněnou pracovní schopností, kteří tvoří již téměř polovinu zdejších zaměstnanců. Dílna tedy přispěla k větší zaměstnanosti v obci? Určitě. V této oblasti jsou jen dva větší zaměstnavatelé, zemědělské družstvo, kde pracuje stotřicet lidí, a OMA, která jich má asi pětadvacet. Naše dílna jich zaměstnává čtrnáct, což v tomto srovnání není nijak zanedbatelné číslo. Navíc zaměstnáváme především lidi se změněnou pracovní schopností, kteří mají se sháněním práce velký problém. Pro mnohé z našich zaměstnanců byla tato pracovní nabídka první šancí po dlouhých letech, kdy byli bez práce. Karel Musílek, starosta obce Maleč, před budovou dílny 13

14 ASEKOL INFO Sběrné dvory na Mapách.cz Máte doma vysloužilé elektrozařízení a hledáte nejbližší sběrný dvůr? Nově jej najdete také v mapách internetového portálu Seznam.cz, na webové adrese Pokud zadáte do vyhledávače heslo zpětný odběr nebo sběrný dvůr a jméno města či okresu, ve kterém se nacházíte, objeví se vám v prohlížeči nejen poloha daného sběrného dvora, ale navíc ještě také telefonní kontakt s informací o otvírací době. Doplnění sběrných dvorů do bylo realizováno na základě aktivity ASEKOLU, který také data o sběrných dvorech portálu Seznam.cz poskytl a bude zajišťovat jejich pravidelnou aktualizaci. Elektrošrot na Digitálně.cz Od září minulého roku můžete nalézt na serveru Digitálně.cz ( novou sekci Elektrošrot. je dostat informace mezi veřejnost a zvednout tak povědomí o problematice a povinnostech týkajících se zpětného odběru. Chceme také informovat o místech, kde je možné vysloužilé elektrospotřebiče k následné ekologické recyklaci odevzdat, uvedl k tomu zástupce ASEKOLU Karel Krejsa a dodal: spotřebitelská veřejnost má v procesu zpětného odběru a recyklace naprosto nezastupitelnou pozici. Nestačí, abychom jako spotřebitelé platili poplatky při nákupu nového spotřebiče, ale musíme se zodpovědně rozhodnout, co se starým spotřebičem, když doslouží. Osvěty v této oblasti není nikdy dost. Jde o dlouhodobý projekt společnosti ASEKOL a internetového portálu Centrum.cz, který bude pokračovat i během roku Pomocí této sekce se kolektivní systém ASEKOL snaží osvětlit problematiku zpětného odběru a jednoduchou formou uvést základní povinnosti výrobců/dovozců, prodejců i spotřebitelů. Elektrošrot by měl návštěvníkům ulehčit orientaci ve zpětném odběru, popsat samotný systém a financování zpětného odběru, upozornit na osvětové kampaně i na další materiály, dále také informovat o možnostech odevzdání vysloužilých spotřebičů či o právech a povinnostech s odběrem spjatých. Sekce je přehledně rozdělena na pět částí: aktuality, legislativa, zpětný odběr a recyklace, osvěta a sběrné dvory. Účelem Výsledky návštěvnosti na září říjen listopad prosinec Reální uživatelé Počet zobrazení 14 Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 /

15 ASEKOL INFO Pilotní projekt je úspěšný V rozmezí od července do konce listopadu 2007 byl realizován v obcích Středočeského kraje pilotní projekt Podpora zvýšení zpětného odběru vyřazených elektrozařízení od spotřebitelů v obcích do obyvatel na území Středočeského kraje. Výsledné množství sesbíraného elektrozařízení jasně ukazuje, že tento typ odpadu se v menších obcích vyskytuje a také, že obyvatelé mají zájem o jeho šetrné a ekologické odstranění. Díky silné komunikační a mediální podpoře se podařilo občany dobře informovat a zapojit do projektu. Občané v zúčastněných obcích poté hojně využívali možnosti ekologicky se zbavit domácích spotřebičů a dalších elektrozařízení. V pěti obcích byl vyzkoušen nový sběr nepotřebných elektrozařízení do stacionárních kontejnerů. Tyto nádoby byly speciálně upraveny pro sběr malých elektrozařízení a umístěny u separačních stání pro kontejnery na tříděný sběr odpadu. Mobilní svoz byl realizován v polovině obcí každý měsíc, celkově proběhly čtyři svozy bez jakýchkoliv komplikací. Vždy bylo množství vyřazených elektrozařízení až překvapivě vysoké. Vzhledem k pozitivním výsledkům pilotního projektu v malých obcích bylo testování rozšířeno také do městské aglomerace. Konkrétně v Kladně bylo umístěno dalších pět stacionárních kontejnerů a testování zde právě probíhá. Speciální sběrné nádoby naleznou občané v centru u České pojišťovny na rohu ulic Váňova a Poděbradova a u Okresního soudu na náměstí Eduarda Beneše. V Kladně Kročehlavech stojí kontejnery u gymnázia na ulici Plzeňská, u základní školy v Norské ulici a u základní a mateřské školy v Ukrajinské ulici. Doposud proběhla dvě vyhodnocení kladenského testování. Při prvním dne bylo z kontejnerů odvezeno 320 kg drobných elektrospotřebičů, při druhém na počátku ledna 2008 přibližně 600 kg. Obce zapojené do projektu Bratřínov Černolice Jíloviště Líšnice Okrouhlo Pohoří Slapy Svinaře Trnová Zadní Třebaň 80 obyvatel 145 obyvatel 580 obyvatel 300 obyvatel 506 obyvatel 137 obyvatel 601 obyvatel 287 obyvatel 145 obyvatel 617 obyvatel Vyhrál Šrotík Botík Projekt Šrotozemšťan roku 2007 dospěl loni na podzim do finále. V hlasování, které probíhalo na internetu na adrese a prostřednictvím SMS, zvítězil nakonec olomoucký brachiosaurus Šrotík Botík. Na druhém místě skončil dlouho vedoucí stegosaurus Šroťáček z Hradce Králové organizované ASEKOLEM v deseti krajských městech Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Zlíně, Brně, Olomouci, Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem a Liberci. Jména sochám vybírali sami občané, město Olomouc, rodiště vítězného Šrotozemšťana, získalo od pořádající společnosti ASE- KOL šek v hodnotě Kč, druhé město Hradec Králové bylo obdarováno šekem na Kč. ASEKOL zorganizoval loni už druhý ročník tohoto happeningu. Hlavním cílem akce bylo přesvědčit občany, aby staré elektrospotřebiče neházeli do popelnice, ale nosili na sběrný dvůr. Sochy Šrotozemšťanů z vysloužilých elektrozařízení vyrostly v průběhu června a září v rámci osvětové road-show Nakrmte Šrotozemšťana 15

16 ROZHOVOR / S Andrewem Brookiem / TEXT: milan machatý / FOTO: David hanykýř Práce v oblasti životního prostředí je přitažlivá Po absolvování oboru účetnictví a finance na Massey University na Novém Zélandu se Andrew Brookie rozjel do světa. V 90. letech působil ve střední Evropě, kde pracoval ve společnostech KPMG International a Young & Rubicam v České republice, Maďarsku, Polsku a Slovensku. V letech 2002 až 2005 byl generálním ředitelem reklamní agentury DDB v Praze. Posléze se stal regionálním finančním ředitelem DDB Asia v Hongkongu, kde byl zodpovědný za trhy v Číně, Japonsku, Koreji a Vietnamu. Nakonec dal ale světu reklamy vale a stal se jednatelem pražské společnosti Ekolamp působící v úplně jiném oboru. Můžete v krátkosti představit kolektivní systém Ekolamp? Jsme nezisková společnost zajišťující sběr, svoz a zpracování nefunkčních osvětlovacích zařízení. Za své účastníky zajišťujeme sběr všech použitých svítidel a světelných zdrojů, a to bez ohledu na značku a na datum, kdy tato elektrozařízení byla uvedena na trh. V České republice působíme od roku Které firmy váš kolektivní systém sdružuje a jaké výrobky zpětně odebíráte? Ekolamp sdružuje výrobce a dovozce osvětlovací techniky, za které plníme jejich zákonné povinnosti. Na druhé straně tedy na straně sběru s námi spolupracují velkoobchody, maloobchody, obce a odpadové společnosti, jejichž prostřednictvím se do našeho systému dostávají použitá osvětlovací zařízení od firem i od samotných občanů. Usměvavý světoběžník zakotvil nakonec v kanceláři Ekolampu v pražských Strašnicích Jak vlastně takový zpětný odběr funguje? Kolektivní systém Ekolamp během svého působení na trhu vybudoval již velmi hustou síť sběrných míst. Vzhledem k tomu, že světelné zdroje jsou velmi křehká zařízení, vybavujeme naše sběrná místa speciálními kontejnery pro jejich oddělené shromažďování a přepravu. Jakmile se kontejner naplní, je odvezen na tzv. konsolidační místo, kterých máme v současnosti jedenáct, a jsou rovnoměrně rozmístěna po celé České republice. Z konsolidačních míst jsou kontejnery ve větším počtu odváženy ke zpracovatelům. Technologie zpracování je poměrně složitá, a to zejména kvůli obsahu rtuti v zářivkách a výbojkách. Ekolamp spolupracuje pouze se dvěma recyklačními společnostmi, které zaručují splnění zákonných limitů pro zpracování světelných zdrojů. Sběr a svoz svítidel probíhá velmi podobným způsobem jako u světelných zdrojů, jen není potřeba speciálních nádob a svítidla se v současnosti shromažďují a přepravují zejména na paletách. Zpracování svítidel pro Ekolamp smluvně zajišťují také dvě společnosti. 16 Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 /

17 Pocházíte z Nového Zélandu, pracovně jste působil v Asii i ve střední Evropě, můžete porovnat přístup k otázkám životního prostředí v jednotlivých zemích? Například v oblasti osvětlení a úspor energie vlády prakticky ve všech vyspělých státech v současnosti začínají předkládat návrhy na omezování užívání neúsporných žárovek. U některých typů požadují, aby přestaly být používány do roku Hledání alternativy k žárovkovému osvětlení však není snadné, nicméně je nutné. Takové osvětlení stále produkuje hodně tepla na úkor světla, což je problém, protože osvětlovací zařízení jsou zodpovědná za 19 % globální spotřeby elektrické energie. Ví se o vás, že se zajímáte například o biopotraviny a ekologické zemědělství. Byla ekologie vaším koníčkem už od mládí, nebo jste si k ní našel cestu až později? K farmářství a biopotravinám mám vztah již od dětství. Kromě toho se rovněž zajímám o botaniku a zoologii. Chceme se zaměřit na velké společnosti, ve kterých se zářivky a výbojky používají k osvětlení hal a provozů. V lednu 2008 americký kongres přijal zákon o energetické nezávislosti a bezpečnosti, který obsahuje ustanovení o postupném stažení běžných žárovek během následujících deseti let. Obdobné zákazy se chystají zavést rovněž v Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu. Co se týká zpětného odběru, celosvětově jde o relativně nový trend. Například v Číně je zpětný odběr elektrozařízení kompletně pod kontrolou vlády. Evropská unie ve světě vede při vytváření legislativního rámce v oblasti zpětného odběru elektrozařízení, i když jednotlivé členské státy implementují směrnice s rozlišným stupněm efektivnosti. V tomto ohledu je nejúspěšnější Švédsko. Nakolik se liší způsob života lidí v jiných zemích? Odráží se nějak povaha toho kterého národa na chuti a schopnosti třídit odpad? Přístup k třídění odpadu je v jednotlivých zemích skutečně velmi odlišný. Například ve Švédsku je povědomí o sběru a recyklaci osvětlovacích zařízení vůbec největší. Švédové recyklují osvětlení nejdéle ze všech zemí EU, a proto dosahují i nejlepších výsledků. Na Novém Zélandu má každá městská domácnost koše na tříděný odpad plasty, sklo a kov. Obecní úřad zajišťuje sběr odpadu z domácností pouze z těchto speciálních nádob a potom ještě papíru, který domácnosti rovněž separují. Ostatní domovní odpad musí být odnesen pryč v předplacených odpadních taškách. Jednou ročně je prováděn sběr anorganického odpadu, jakým jsou například i elektrozařízení. V reklamní branži jste byl velice úspěšný, dosáhl jste postů, jež by většina manažerů považovala za absolutní vrchol své kariéry. Co vás přimělo změnit obor? Když působíte osm let ve financích a deset let v reklamě, je pro vás příležitost pracovat v oblasti životního prostředí přitažlivá jak profesně, tak i z osobního hlediska. Jaké jsou nejbližší plány Ekolampu? Rok 2008 bude pro EKOLAMP velmi významným rokem. Chceme být pro veřejnost mnohem srozumitelnější a prosazovat ekologické poslání společnosti ve všech oblastech naší činnosti. Chceme se zaměřit na velké společnosti, ve kterých se zářivky a výbojky používají k osvětlení hal a provozů. Nabídneme jim výhodné podmínky spolupráce, pokud se zapojí přímo do našeho systému. Letos máme v záloze i zvláštní akci pro domácnosti. V nejbližší době chceme zahájit pilotní projekt sběru světelných zdrojů do nového typu sběrných nádob v Praze 6. Po jeho vyhodnocení pak bude projekt rozšířen po celé České republice. A vaše osobní plány? Přečíst více knížek. 17

18 ASEKOL INFO ASEKOL vybral dodavatele V závěru roku 2007 vyhlásil kolektivní systém ASEKOL výběrové řízení na zpracovatele a následně také na dopravce pro svoz a zpracování vysloužilých elektrozařízení. Důvodem nebyl jen blížící se termín ukončení platnosti dosavadních smluvních vztahů a snaha o finanční úspory. Cílem bylo zkrátit svozové trasy a recyklovat elektrozařízení pokud možno tam, kde dosloužila. ASEKOL bude od února 2008 dodávat elektrozařízení k recyklaci celkem do dvaadvaceti demontážních a zpracovatelských firem, z nich devět má statut chráněné dílny. Aktuálně uzavírané smlouvy budou platné dva roky. Výběrová řízení probíhala v průběhu listopadu. Jedním z důvodů pro vyhlášení tenderu byla také naše snaha přizvat ke spolupráci i menší lokální odpadářské firmy, uvedla Mgr. Helena Vogelová ze společnosti ASEKOL a doplnila, svoz nebude probíhat v rámci krajů k jakémukoliv zpracovateli, ale v rámci svozových oblastí vždy k jednomu předem vybranému zpracovateli. V uplynulém období spolupracoval ASEKOL se sedmi dopravci, od února letošního roku je to již patnáct partnerů a celkem bylo připraveno čtyřicet svozových oblastí, které vycházejí z administrativních území obcí s rozšířenou působností. Zpracovatelé ECO Retel Celio Marketa Remone D+P Rekont Kovohutě Příbram Fermet Rumpold-T SKS Stena Safina Elektroodpady Dohnal Ekopart Odas MHM EKO Liga Bruntál ASTV Kovosteel Respono Mesit Charita Opava OZO Ostrava Šance pro region Pražské služby Dopravci Remondis AVE CZ Ústí nad Labem AVE CZ odpadové hospodářství Rumpold-T MPS Kladno Compag Marius Pedersen TS města, provozovna Skuteč Petr Křehlík Sběrné suroviny UH Biopas Strnadel SAKO Brno OZO Ostrava TS Olomouc TS Opava 18 Z P Ě T N Ý O D B Ě R 1 /

19 ASEKOL INFO Křížovka Deset vylosovaných, kteří nám do 31. března zašlou na ovou adresu správné znění tajenky, obdrží věcné ceny: rádio, meteostanici, ježka v kleci nebo trička. Většina prodejců elektrozařízení spolupracuje s kolektivními systémy Kolektivní systém ASEKOL koncem minulého roku oslovil více než sto prodejců elektra s žádostí o odpověď na několik otázek týkajících se zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení. Poslední prodejci tvoří důležitou součást sběrné sítě zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení. Přestože od nich odebíráme jen zhruba dvacetinu veškerého elektroodpadu, je pro nás důležité vědět, jaký mají ke zpětnému odběru vztah, říká Zuzana Přikrylová, která v kolektivním systému ASEKOL vede agendu posledních prodejců. Otázky mini výzkumu byly zaměřeny na účast prodejců v kolektivních systémech, nakládání s elektroodpadem, dostupnost osvětových letáků, vztah prodejců k vysloužilým elektrozařízením a v neposlední řadě i problémy, které prodejce ve vztahu k elektroodpadu tíží. Výzkum ukázal, že většina dotázaných prodejců s kolektivními systémy spolupracuje. V jedné ze společností ASEKOL, Elektrowin a Ekolamp jsou zapojeny více než dvě třetiny prodejců, 11 % spolupracuje se všemi třemi systémy. V jiném kolektivním systému než ve výše uvedených je zapojeno pouze 8 % prodejců. Celkem tedy s kolektivními systémy nespolupracuje necelá čtvrtina prodejců elektrozařízení. Potěšující je statistika zájmu zákazníků o zpětný odběr. Zatímco 44 % spotřebitelů podle slov prodejců vyžaduje informace často, dalších 52 % uvádí alespoň občasný zájem. Pouze čtyři prodejci sdělili, že jejich zákazníci se na zpětný odběr neptají vůbec Zapojení posledních prodejců v kolektivních systémech v % Asekol Elektrowin Ekolamp Všechny 3 KS Jiný KS Žádný KS Zájem zákazníků o informace týkající se zpětného odběru elektrozařízení Často Vůbec Občas 44% 38% 4% 52% Vztah prodejců ke zpětnému odběru elektrozařízení Odebírá formou kus za kus PCM Odkazuje na sběrný dvůr Odebírá vždy 10% 52% K osvětě spotřebitelů mohou prodejci využívat informační letáky, které jim dodáváme. Přes 80 % prodejců, kteří mají smlouvu s naším systémem uvádí, že má letáků dostatek. Vzrůstající zájem občanů o zpětný odběr se promítá i do objemu sebraných elektrozařízení, udává Přikrylová. Co se týče vztahu k vysloužilým elektrozařízením, i zde prodejci prokazují, že myslí a jednají ekologicky a v neposlední řadě velká většina plní své zákonné povinnosti. Více než polovina z nich je odebírá formou kus za kus, tedy umožňuje spotřebitelům vrátit v obchodě starý spotřebič při nákupu nového, pokud jde o stejný druh. Dalších 38 % prodejců dokonce nepotřebná elektrozařízení odebírá i bez nákupu nového. Jen 10 % prodejců neodebírá spotřebiče vůbec a alespoň zákazníka odkáže na nejbližší sběrný dvůr. Správné znění tajenky z minulého čísla: Pro nový život staré elektro Výherci z minulého čísla: Ranata Haladová, František Veselý, Petra Kofroňová, Ivan Havlínek, Marie Čechová (triko) Milan Belko, Pavel Kopřiva, Jana Střípková (kniha) Lenka Tomíčková, Vanda Dušková (MP3 přehrávač) 19

20