Frýdek-Místek. místo posledního vzdoru. Lenka Judičáková Gymnázium a SOŠ, Cihelní 410 Frýdek-Místek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Frýdek-Místek. místo posledního vzdoru. Lenka Judičáková Gymnázium a SOŠ, Cihelní 410 Frýdek-Místek"

Transkript

1 Frýdek-Místek místo posledního vzdoru Lenka Judičáková Gymnázium a SOŠ, Cihelní 410 Frýdek-Místek 1

2 Úvod Událost, která se významně zapsala do našich dějin, letos 14. března 1939 oslavila své sedmdesáté výročí. Událost, jeţ dodnes budí emoce v našich srdcích. Dny, kdy český národ pozoroval, jak příslušníci německé říše okupují rodnou zem a kdy i nás pohltila válka. Ne všichni však dokázali sledovat uzurpaci naší půdy a připustit si ztrátu svobody. Poslední, kdo vzdoroval okupantům, ještě neţ Hácha podepsal náš ortel, byly Čajánkovy kasárny. Jako jediní při okupaci nacisty se postavili čelem a vzdorovali do poslední chvíle bez pořádného ozbrojení jen s určitým počtem nábojů na pár pušek a pár lehkých kulometů, ale s pořádnou dávkou cti a odvahy. Obrázek 1 - Pomník na místě bývalých Čajánkových kasáren Zde kladl se zbraní v ruce 8. pěší pluk Slezský dne 14. března 1939 odpor německým okupantům Zdroj: 2

3 Obsah Úvod... 2 Historie 8. pěšího pluku... 4 Události před 14. březnem Ve světě... 6 U nás březen Čajánkova kasárna Osobnosti Podplukovník Karel Štěpina Kapitán Karel Martínek Plukovník Karel Pavlík Prof. PhDr. et JUDr. Edvard Beneš Emil Hácha Závěr Seznam pouţitých obrázků: Pouţitá četba: Odkazy: Poděkování: Obrázek 2 - Frýdecké náměstí na jaře roku 1939 Zdroj: Nosková, Miroslava 8. pěší pluk Slezský, Muzeum Beskyd,

4 Historie 8. pěšího pluku V dubnu 1917 ruská válečná rada schválila návrh československého exilu na ustanovení armádního sboru. Velmi důleţitým datem nejen pro vznik 8. pěšího pluku, ale i mnoha dalších byl 2. červen téhoţ roku. V této bitvě u Zborova bojovalo velmi mnoho československých jednotek-legií. Zúčastnilo se ji okolo 3500 muţů československé střelecké brigády (1. střelecký pluk Mistra Jana Husi, 2. střelecký pluk Jiřího z Poděbrad, 3. střelecký pluk Jana Ţiţky z Trocnova ). Oproti tomu na druhé straně bojovalo asi 5500 muţů lépe cvičených a vybavených. Avšak česká střelecká brigáda se probojovala přes 4 linie a na její straně napočítali "jen 185 padlých a okolo 700 zraněných. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, ţe ruská vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců. Zajímavostí je, ţe v této bitvě se proti sobě utkali budoucí dva prezidenti Československa, a to Klement Gottwald na straně Rakouska a legionář Ludvik Svoboda. Tento pěší pluk vznikl za první světové války přesněji v červnu 1917 na území Ukrajiny jako součást československých legií. V srpnu tehdejšího roku pak se z tohoto pěšího pluku stal střelecký a pojal název Slezský (kromě jiţ zmíněných pluků I. divize nesoucích názvy husitské 4. pluk Prokopa Holého, na rozdíl pluky II. divize nesly názvy krajů s výjimkou pátého, který byl pojmenován po T. G. Masarykovi, a to 6. Hanácký, 7. Tatranský). Obrázek 3 - Vlajka 8. pěšího pluku Zdroj: 4

5 V srpnu také se náš pluk přestěhoval do malého ukrajinského města Baryševky. Poté 3 roky různě cestoval po Sibiři a ruských městech. 10. listopadu 1918 mu byl udělen v Jekatěrinburku plukovní prapor vyšitý československými ţenami, který měl být původně předán ve Francii. 28. září 1919 dostává rozkaz k evakuaci z Ruska a nasedá na magistrálu a putuje do Vladivostoku. V únoru 1920 se dostává do Vladivostoku a v červnu se naloďuje na anglickou loď M.S.Dollar, se kterou pluje aţ do kanadského Vancouveru. Poté nasedá na kanadskou dráhu a jede aţ ke Quebecu a do Halifaxu, kde se nalodí na lodě Belgic a Valencia a putují přes Atlantský oceán do německého Cuxhavenu, odtud uţ jen vlakem přes Bavorsko do Čech. 29. června 1920 dosahují čeští vojáci toho pluku v 5 hodin ráno konečně hranic naší země. Přes Plzeň, Prahu a Olomouc cestují a nakonec jsou vítáni 4. srpna v Opavě. Do vlasti přijelo 89 důstojníků a 2200 vojínů. Na následky nemocí nebo zranění zemřelo 174 příslušníků pluku a 17 osob zůstalo nezvěstných. Jiţ 28. srpna jsou opět stěhování, a to do Frýdku, kde přetrvávají aţ do roku 1923 neţ jsou přesunuti do Místku (tehdy dvě samostatná města dělená řekou Ostravicí, přirozenou hranicí mezi Moravou a Slezskem) se připojuje III. prapor z Českého Těšína. Při květnové mobilizaci v roce 1938 měl pluk primárně za úkol ochranu tehdejších hranic především okolo Hlučína a Bohumína. V září se rozkaz změnil na obranu prostoru okolo Moravského Berouna (Bruntál). Po mnichovské zradě se pluky rozmístily do původních posádek. Koncem temného září 1938 jsme museli odstoupit od Sudet, ale také části Těšínska, Javoriny, Beckovského Polska, jiţní části Slovenska, kterou zabrali fašističtí Maďaři, a také Karpatské Ukrajiny, čím jsme ztratili snad veškeré ţelezobetonové bunkry v pohraničí vystavěné v roce Obrázek 4 - Mapka znazorňující hranice po mnichovské dohodě Zdroj: 5

6 Události před 14. březnem 1939 Ve světě O nás, bez nás. Čtyři zástupci tehdy nejsilnějších států, jmenovitě Velká Británie, Francie, Itálie a Německo, Chamberlain, Daladier, Mussolini a Hitler se podepsali 29. září 1938 na smlouvu, jeţ zpečetila náš osud. Chamberlain, kdyţ přijel zpátky poté do Anglie, prohlásil, ţe podpisem smlouvy přinesl mír. I kdyţ zástupci naší země mohli přihlíţet tomuto aktu, nemohli se nijak vyslovit. Výsledek jednání uţ jen smutně předal náš velvyslanec Mastný dr. Edvardu Benešovi. Mnichovský diktát přijal dr. Edvard Beneš společně s vládou generála Syrového hned následujícího dne a pak 5. října pan prezident abdikoval. Obrázek 5 - Podpis mnichovské dohody Zdroj: Mezitím ještě v říjnu luďácko-agrární vláda přijala ústavní zákon o autonomii Slovenska. A aţ 30. listopadu tohoto roku byl zvolen prezidentem Doc. JUDr. Emil Hácha. U nás Jiţ od začátku toho roku se nálada a souţití obyvatel veškerých národností zde ţijících začala pozvolna měnit. 30. ledna na budově německého domu v Místku byl vyvěšen první prapor s hákovým kříţem. V březnu se jiţ běţně ve městě občané zdravili Heil März!. Ve Frýdku i v Místku ţilo docela vysoké procento obyvatel právě německé národnosti. Při sčítání 6

7 lidu v roce 1930 bylo ve frýdeckém okrese zaznamenáno 5% Němců a 3,4 % v místeckém okrese, zatímco v obou městech jako takových toto číslo bylo mnohem vyšší - ve Frýdku 19% a v Místku 10%. V únoru dokonce v kasárnách přijali tajný rozkaz z velitelských míst, aby nikomu, kdo se hlásí na německou stranu, nebylo bráněno odchodu z armády. Zatímco Němci se na nás všemoţně připravovali a velitelství československé armády vědělo o těchto přípravách, přesto jiţ dávno předtím stáhli všechny těţké zbraně, včetně těţkých kulometů a průbojného střeliva a odevzdali je do divizních skladů, lid byl však stále uklidňován, ţe se nic váţnějšího neděje. Obrázek 6 - Nacisté v Místku na jaře v r Zdroj: Nosková, Miroslava 8. pěší pluk Slezský, Muzeum Beskyd, březen 1939 Jak nejlépe popsat události? Snad slovy těch, kteří si ji proţili. Výpověď inženýra R. Ichnovského, bývalého 2. pobočníka velitele 3. Pluku Slezského: Po čtrnácté hodině ozval se na velitelství pluku telefon. Volal velitel divize. Chtěl velitele pluku plukovníka Eliáše. Ten se ještě nevrátil z oběda. Velitel nechtěl mluvit se mnou jako s druhým pobočníkem hovořit. Dostal jsem rozkaz sehnat plukovníka Eliáše a vyřídit 7

8 mu, aby ihned volal divizi. Plukovník Eliáš nešel a nešel. Asi za 15 mnut mu zvonil telefon znovu. Tentokrát to byl náčelník štábu sboru. A stejně naléhavě ţádal velitele pluku. V tom přišel plukovník Eliáš se svým pobočníkem majorem Brychem. Vzal ode mne sluchátko. Co hovořil náčelník štábu, nevím, ale přesně jsem slyšel odpověď plukovníka Eliáše a viděl jsem jeho reakci jak zbledl. Coţe? ptal se, Coţe?. Jako by nerozuměl. To není moţné, vyrazil potom ze sebe. A zase opakoval: Nerozumím, nerozumím Zřejmě konečně pochopil. Vzchopil se. Řekl: Rozkaz! A kdyţ zavěsil sluchátko, dodal ještě: Ne, to je něco strašného Přesně si to všechno pamatuji. Nikdy jsem ještě Eliáše, kterého nikdo mezi důstojníky nesnášel, neviděl tak zdeptaného Mně však neřekl nic. Ani slovíčko. I s majorem Brychem se pak uzavřeli v jeho kanceláři. A protoţe jsem seděl hned vedle, všechno jsem slyšel. Napřed chodili po místnosti. Potom otevřeli trezor ten zvuk otevíraného trezoru jsem přece znal. Potom začali pálit tajné spisy. Asi za hodinu, bylo půl čtvrté, se otevřely dveře plukovní kanceláře. Eliáš s Brychem, nápadně bledí, mně oznámili, ţe jdou na posádku. A zase neřekl ani půl slova na vysvětlenou Aţ druhého dne jsem se dozvěděl od poručíka Drka, ţe také na posádce pálili dokumenty. Ne, nikomu nic netelefonoval, s nikým nic nemluvil musel bych to přece slyšet. A kdyby chtěli něco zařídit u jednotek, musel bych to slyšet. Druhý pobočník velitele pluku byl přece současně operačním důstojníkem. Něco se tedy stalo? Ale co? Teprve později jsem pochopil. A tak se potvrdilo, co jsme tušili, a co se dodnes většinou neví: Velení československé armády uţ vědělo daleko dřív, neţ tzv. prezident Hácha, nastoupil do berlínského expresu, 1 co bude následovat téhoţ dnes večer a co druhého dne 15. března Vydalo i přesné rozkazy. Naše jednotky měly být zajaty, měly být lapeny jako nic netušící králíci v kasárnách. I plukovník Eliáš velitel místecké posádky, uţ tedy o půl třetí odpoledne věděl všechno a mlčel. Kronika Frýdku-Místku, list 44: Jako přívaly kalných vod hnaly se v 17:30 hodin od Příbora nacistické motorizované jednotky vedené plukovníkem Stoewerem. Jejich čelo tvořili motorizované jednotky polního četnictva. Projeli hraniční čárou. Němečtí celníci obsadili zatím budku naší pohraniční stráţe. Jednomu celníkovi se podařilo podat hlášení do Rychaltic. 1 V 13: 00 tohoto dne padlo rozhodnutí, že pan prezident Hácha pojede do Berlína. V 16:00 nastoupil do vlaku na cestu. 8

9 Při průjezdu Příborem o půl šesté ještě stihli Němci zavolat okresnímu hejtmanovi Cidlíkovi, aby při průjezdu na Slovensko nebyly činěny německým vojákům potíţe. Tento voj se zastavil u Landsbergovy továrny v Místku přibliţně okolo šesté hodiny. Okresní hejtman Cidlík si vyslyšel hlášení o jejich přítomnosti a nařídil městské stráţi, aby odloţila zbraně. Teprve poté se vojsko vydalo dál městem. Vladimír Škuta, bývalý ředitel muzea Se smíšenými pocity zoufalství, překvapení a lítosti jsme pozorovali zpupné tváře vetřelců. Do očí se nám draly slzy mocného hněvu a zatínaly se pěsti. Němci postupně obsazovali stráţnici. K nim se v postupném hojném počtu připojovali místní henleinovci a nabízeli své sluţby. Dále se zmocnili budovy okresní politické zprávy a mnoha dalších. Obrázek 7 - V Místku Na levém blatníku vozidla je poměrně zřetelně vidět vlaječka s číslovkou 84, takto byla označována ve Wehrmachtu velitelská vozidla. Jedná se s velkou pravděpodobností o vůz velitele 84. pěšího pluku plk.stoewera, jehož jednotky se utkaly s 3. praporem 8. pěšího pluku "Slezského" v Czajánkových kasárnách a důstojník stojící ve vozidle bude možná i sám plk.stoewer. Pavel Frýda, MÚ Frýdek-Místek Zdroj: 9

10 Část jednotek pokračovala městem a blíţila se k místním kasárnám, které stály hned před mostem přes řeku Ostravici. V kasárnách ten den měli pohotovost. Nováčkové poprvé dostali do rukou pušky. Později ale pohotovost zrušili. Pak přišel rozkaz, ţe se nikdo nesmí vzdálit z budovy kasáren. Jinak všichni měli normální zaměstnání. Ve 13 hodin nastoupil do stráţe u brány svobodník Bohuslav Přibyla s dalšími 5 muţi. Dostal rozkaz, aby nepouštěl nikoho do města. Zanedlouho se vrátil desátník Karel Urbánek ze stráţe u muničního skladu ve Staříči. Kdyţ přišel ke své XII. kulometné rotě, podplukovník Štěpina mu rozkázal, aby připravil lehké kulomety k ostré střelbě, ale tento rozkaz byl také později odvolán. Po skončení denního zaměstnání byl čten denní rozkaz. Nástup a čtení měl v popisu práce velitel X. roty poručík Cibien. Podle výpovědí účastníků mluvil prý nějak jinak neţ obvykle. Hovořil o Slovácích a o Háchově cestě do Berlína. Kdyby prý k něčemu došlo, měli by si zúčastnění pamatovat, ţe všichni za jednoho a jeden za všechny. Bohuslav Přibyla: Stráţe u brány se střídaly po dvou hodinách. Jako velitel stráţe jsem zavedl stráţného na jeho stanoviště a chvíli s ním zůstal venku, bylo to v 18 hodin. Stojím před bránou a přede mnou stráţný Sagan, takový hromotluk, odněkud z východního Slovenska a najednou slyším motory. Kolem nás projelo několik plně obsazených sidecarů, aniţ se zastavily. Měl jsem dojem, ţe to jsou naší četníci. Byla uţ tma. Hlásil jsem to. Velitel praporu podplukovník Štěpina mně řekl: Nemám ţádné instrukce, asi jde o nějaký povolený průjezd. Vrátil jsem se před stráţnici. Asi 15 aţ 20 minut jedou kolem nás čtyřstopá vozidla a zase plně obsazená lidmi. Byl jsem v bráně a stráţný Sagan kousek vpředu. Jeden automobil zastavil. K nám se blíţili s napřaţenými zbraněmi teď uţ jsem poznával, ţe jsou to Němci několik vojáků. Slyšeli jsme: Vzdejte se! Ihned jsem vydal povel: Do zbraně! A teď uţ třeskl výstřel. Kdo byl první zda voják Sagan nebo německý důstojník, těţko povědět. Stáhli jsme se dovnitř, zavřel jsem dvířka v bráně a nařídil, aby stráţ obsadila okna a zahájila palbu. Potom jsem utíkal za podplukovníkem Štěpinou, co mám dělat. Neporadil, nevěděl. Jenom mi přikázal, abych se ihned vrátil ke stráţi. To uţ byl ve vratech průstřel. Svatoslav Kalich četař III. praporu: V kasárnách byli nováčci, kteří tam narukovali 1. března. Byli tam samozřejmě téţ poddůstojníci, důstojníci a lékaři. Před rozkazem byl prováděn kurz polského jazyka. To se 10

11 provádělo u 12. roty a vedl ho poručík Martínek. Byli přítomní samí poddůstojníci a někteří vojíni základní sluţby. Jak jsme uslyšeli, ţe se něco venku děje, tak jsme se nahrnuli k oknám a tak jsme viděli, ţe jede kolona německých vojáků od Místku k našim kasárnám. Vpředu byl motocykl se sajdkárou a v ní seděl důstojník. Za ním seděl cyklista, který ukazoval, kde ty kasárny jsou. Ten důstojník sesedl ze sajdkáry a šel proti tomu našemu vojákovi, který tam dělal sluţbu u brány, jako stráţný s puškou. Voják viděl, ţe je to německý důstojník tak nemeškal, sundal pušku a volal na něho: Stůj! Ovšem ten důstojník neposlechl a vytáhl pistoli a střelil do toho voják, kulka proletěla nad jeho uchem. Ten voják nemeškal a vystřelil téţ proti němu. Nevím, jestli ho zastřelil nebo poranil, ale ten důstojník padl na zem. Tak to byl takový povel k zahájení střelby. Rychle jsme převzali náboje a pušky, já sám jsem měl pistoli, šli jsme do oken a začala střelba do Němců, kteří se usadili naproti v tom parku. Já jsem, přelez přes okno a takovou střechu, kde byla dříve továrna, doplíţil jsem se aţ na kraj a střílel jsem z mé pistole na ty Němce, jak tam pobíhali po parku. Střílelo se z oken, z chodeb, z kanceláří, kde se dalo. Nahoře byla jedna rota, dole byla další rota. Němci na nás stříleli z pušek, samopalu a později i z kulometu. Velitel praporu podplukovník Štěpina, kdyţ viděl, ţe jsme obklíčeni těma Němcama, a viděl, ţe je zbytečné se bránit, svlékal číšníkovi v jídelně bílou blůzu, uvázal ji na metlu a vystrčil ji z okna ven. Střelba utichla a z německé strany vyšel důstojník k bráně, od nás vyšel tam i velitel praporu před kasárnu a setkali se uprostřed silnice. Tam se spolu domlouvali déle neţ deset minut, pak se rozešli, velitel šel do kanceláře a vydal rozkaz Zbraně odloţit! Obléct a nastoupit na dvůr! Karel Martínek: Naši vojáci stříleli do nepřátel z pušek a lehkých kulometů. Nacističtí vojáci odpovídali strojními puškami a protitankovými střelami. Stateční vojáci si uvědomovali naprostou převahu útočníků, ale rozbouřená krev se nedala utišit. Nacističtí vojáci se schovávali na okraji místního parku, ve křoví mezi domy a za silné reflektory jejich aut. Nepřátel stále přibývalo. Výkonný rotmistr Vilém Tobola vyzval nováčky, aby stříleli, kdo umí, a vytáhl lehký kulomet. V celých kasárnách byla tma. Kapitán Pavlík vypnul elektrický proud hned na začátku boje. Němci z protější budovy vystrčili vojína, který rozstřílel světla na ulici. Potom palba zesílila. 11

12 Naši stříleli z oken, střech a půdy. K nacistům se přidávali někteří místní. Na stráţnici měli málo nábojů kvůli předešlým nařízením vlády, která nařídila mít ve skladu jen určitý počet nábojů na zbraně. Svobodník Přibyla běţel za kapitánem praporu, jenţe potkal po cestě kapitána Pavlíka, který mu řekl, ţe ať za velitelem praporu neběţí, ale utíká chránit prapor. Lehkým kulometem vyřídil kapitán Pavlík německého ostřelovače, který vlezl do nedalekého kanálu. Potom volal: To nic, ty zmůţeme!. Přibyla mezitím sháněl další střelivo. Znovu běţel za velitelem praporu. V tom nepřátelé pouţili protitankovou střelu, vypálili ji přímo do kanceláře podplukovníka Štěpiny, jeţ mu zaneřádila uniformu omítkou, který doposud byl v kanceláři uvězněný a čas trávil obvoláváním různých velitelství. Bohuţel telefonáty moc nepořídil a přidal se k ostatním bojujícím. Svobodník Přibyla nepořídil. Docházely i zásoby střeliva ponechaného na černo. Napětí rostlo. Do kasáren vjelo obrněné vozidlo ostřelující nádvoří. Kapitán Pavlík po výstřelu z děla vytáhl pistoli a ulevil si: To nic, hoši, nebojte se! Poslední rána je pro mne. Od kanceláře se ozvala trubka: Zastavte palbu! Nikdo neposlechl. Znovu troubení. Poručík Martínek k veliteli praporu! Kdyţ se dostavil, podplukovník Štěpina se ho zeptal, zda umí německy. Poté mu podal bílý prapor a s pokynem ať mává a volá německého velitele. A. Březina: Zanedlouho bylo vidět, ţe obrana slábne., zásoby střeliva byly vyčerpány. Velitel 3. praporu podplukovník Štěpina, který mezitím usiloval o spojení s velitelem pluku, toto spojení získal a převzal pokyn od plukovníka Eliáše k zastavení boje. Vyslal tedy k okupantům parlamentáře a oznámil, ţe se boj zastavuje. Boj utichl, někteří vojáci unikli, ostatní byli zajati a později propuštěni. Fakt, ţe se zachovali, jako vojáci, kteří plní přesně své vojenské povinnosti, imponoval i okupantům. Obránci místeckých Czajankových kasáren uhájili svou vojenskou čest a nebyli poraţeni Veškeré bojové aktivity trvaly přibliţně hodinu. Poté nastoupili okupanti k prohlídkám a drancování kasáren, které podle vzpomínek trvaly přibliţně tři hodiny. Stáli ve větru bez plášťů jen lehce oděni. Nacističtí vojáci i místní henleinovci se kochali nad jejich bezmocností. Po této potupě byli odvedeni do kasáren a to do ubikace IX. roty. Všechny 12

13 východy byly hlídány a na střechách stáli Němci s kulomety. Mezitím naši stáli seřazeni před Štursovým pomníkem padlých. Důstojníky si svolali do Německého domu, zde byli provokativně přehlíţeni a s příkazem očekávání propuštěni domů. Přesný počet padlých není znám. Všechno se snaţili utajit. Víme, ţe u nás se to obešlo bez ztráty na ţivotech a váţnějších zranění, avšak na německé straně se mluví o 6, ale v jiných zdrojích i 18 mrtvých a dalších raněných. Čajánkova kasárna Kdysi známá jako Czajankova kasárna. Kasárny bychom mohli svého času nalézt poblíţ toku řeky Ostravice odvěkou hraniční čárou dělící území Slezska (pravý břeh řeky Frýdek) a Moravy (levý břeh řeky - Místek). Dnes bychom ji hledali na ulicích Hlavní třídy a 8. pěšího pluku. Obrázek 8 - Czajankova kasárna (před 1939) Zdroj: V dvoupatrové budově staré textilní továrny pojmenované po jejím majiteli bychom mohli nalézt v přízemí IX. rotu, v prvním patře X. rotu a zcela nahoře patře druhém XI. rotu. Vedle staré brány stála stráţnice. Nalevo bychom mohli vidět vojenské zátiší a kanceláře velitele praporu. Na levé 13

14 straně stávala další dvoupatrová budova, kde sídlila svého času XII. rota. Za dvorem bychom dnes jiţ také marně hledali skladiště praporu, záchody, kuchyni a zadní bránu. V popředí kasáren vedla důleţitá silnice na Frýdek a za ní jako jediný přetrval v dobrém stavu jedině park, který dnes známe jako sady Bedřicha Smetany. Obrázek 9 - Poloha někdejších kasáren Zdroj: V dnešní době na místě kasáren najdeme jen pomník a ceduli informující o naší památce okolní chodce. Budovu vlevo zbourali nacisté za okupace okolo roku Tu druhou si ještě mnoho starších občanů pamatuje, ta byla zničena aţ v sedmdesátých letech. Málokteré z aut projíţdějících okolo mohou tušit, ţe místo, kde se odehrálo tolik důleţitých věcí, můţe být jen tak lehce opomíjeno. Obrázek 10 - Cedule stojící u pomníku Zdroj: 14

15 Osobnosti Podplukovník Karel Štěpina Narodil se 20. října 1893 v Hradišti u Kolína. Účastnil se první světové války. Obdrţel mnoho vyznamenání a medailí: válečný kříţ (1918) Za civilizaci V těţkých dobách Zborov 1917 Pravda vítězí (T. G. M.) Medaile Národe vzhůru Medaile Trocnovského hrdiny Patřil k 4. střeleckému pluku pak 8. střeleckému pluku Slezskému. Major Karel Brych, který taky slouţil v Čajánkových kasárnách, o něm řekl: Byl odhodlaný se bez boje kasáren nevzdat. Poručík Drk: Musel kvůli střelbě zůstat v kanceláři. Kapitán Karel Martínek Štábní kapitán Karel Martínek se narodil 19. prosince 1910 v Třinci. Následně se jeho rodina přestěhovala do Bohumína a zde potom od školního roku 1922/1923 navštěvoval gymnázium v Novém Bohumíně, kde také odmaturoval. Jeho jméno je známé především z bojů o Čajánkovy kasárny, kdy v osudný den měl vést jako poručík kurz polštiny. Nakonec to byl i on, kdo musel vyjít ven s improvizovaným bílým praporem v podobě kuchařovy zástěry. Po německé okupaci se zapojil do odboje. Vyhodil do povětří nacistický vlak v Lískovci i stoţáry elektrického vysokého napětí v Ostravě-Kunčicích a u Lipníku, dále dálkový telefonní kabel u Hranic. Zúčastnil se mnoha protinacistických akcí. Byl zrazen přítelem poručíkem Jichnovským. Obrázek 11 - Karel Martínek 15

16 Následně prošel koncentračními tábory Flossenburg a Mauthausen, kde se na pokraji smrti dočkal vysvobození americkou armádou. Po vyléčení slouţil jako velitel pancéřovaných vlaků v Milovicích, kde se přidal k odváţnému vojenskému povstání proti komunistické diktatuře. Nerozhodnost majora Tupého a poručíka Hrušky zhatila plán, ale také přivedla Karla Martínka k vyššímu vojenskému soudu, kde byl odsouzen k patnácti letům těţkého ţaláře, z nichţ si odseděl sedm. V únoru 1975 zemřel na leukémii. Zdroj: Plukovník Karel Pavlík Narodil se roku v Hradových Střímelicích v učitelské rodině (sám také absolvoval učitelský ústav), ale přihlásil se na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. V československé armádě dosáhl hodnosti kapitána (od roku 1932) a funkce velitele kulometné roty. Slouţil v Děčíně, Praze a následně v Místku, kde se účastnil také kurzu polštiny a po začátku boje s okupanty byl velkou posilou pro ostatní. Záhy po okupaci se zapojil do odboje. Zpočátku působil v ostravské ilegální skupině "Za Vlast!" jeţ pomáhala československým letcům v útěcích za hranice. Následně se přesunul do Prahy, kde vstoupil do převáţně důstojnické odbojové organizace "Obrana národa", kde spolupracoval mimo jiné s Václavem Morávkem. Osudným se mu stal kontakt na sokolskou ilegální skupinou "Jindra". Obrázek 12 - Karel Pavlík Od září 1942 v ní totiţ pracoval jako konfident prof. Ladislav Vaňek (později spolupracoval také s StB ), který jej udal. Po krutých výsleších K. Pavlíka transportovali do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl v 16 hodin a 31 minut popraven střelou do týla. Jeho tělo se nikdy nepodařilo nalézt a jeho symbolický hrob stojí na novém hřbitově v Kostelci nad Černými lesy. Zdroj: 16

17 Prof. PhDr. et JUDr. Edvard Beneš Edvard Beneš se narodil 28. května 1884 v Koţlanech leţících nedaleko Rakovníka a Plzně jako desáté a nejmladší dítě rolníka. Studoval gymnázium v Praze-Vinohradech. Poté nastoupil na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Po studiích v Praze odjel studovat do Paříţe na Sorbonu se Edvard Beneš přestěhoval do Berlína a studia ukončil doktorátem práv v Dijonu (1908) a o rok později sloţením rigorózních zkoušek v Praze. Obrázek 13 - Edvard Beneš s manželkou Zdroj: Tři roky vyučoval na obchodní akademii v Praze, od roku 1912, poté, co habilitoval v oboru filosofie, přednášel jako docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Po začátku první světové války organizoval vnitřní odboj (Maffie). Spolupracoval například s T. G. Masarykem a M. R. Štefánikem. Společně se Štefánikem získal souhlas dohodových mocností se zakládáním československých vojenských jednotek a přispěl tak ke vzniku samostatných legií ve Francii, Rusku a Itálii, které se úspěšně zapojily do bojů první světové války. Důleţitým výsledkem Benešovy diplomacie bylo uznání Československé národní rady jako představitele nového státu Francií, Velkou Británií a Itálií. Po vyhlášení samostatnosti Československé republiky byl jmenován ministrem zahraničí. Pomáhal zakládat společnost národů. Byl i jejím místopředsedou. Prosazoval politiku tzv. kolektivní 17

18 bezpečnosti. Po abdikaci T. G. Masaryka byl zvolen 18. prosince 1935 prezidentem. Udává se, ţe nejpozději od roku 1927 patřil k svobodným zednářům. Po přijetí mnichovského diktátu 5. října 1938 abdikoval a 22. října 1938 odletěl nejdříve do Velké Británie, později odcestoval do Spojených států amerických, kde přednášel na univerzitě v Chicagu. Po okupaci se přestěhoval do Londýna. Stal se opět vůdčím představitelem zahraničního odboje i přes spory s dalšími exilovými představiteli. Po osvobození země se zde 1945 navrátil. V dubnu tohoto roku jmenoval první poválečnou vládu. V říjnu byl potvrzen ve funkci prezidenta a následně znovu další rok. Roku 1948 v zemi komunisté pomalu přebírali moc. Beneš po nepodepsaní nové ústavy abdikoval a na jeho místo poté nastoupil Klement Gottwald. Dne 3. září roku 1948 Edvard Beneš zemřel v Sezimově Ústí. V dubnu 2004 schválila Poslanecká sněmovna zákon 292/2004 Sb., který zní: Edvard Beneš se zaslouţil o stát. Emil Hácha Narodil se 12. července v Trhových Svinech, které se nalézají jihovýchodně od Českých Budějovic. Jeho otec pracoval jako berní úředník. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích. V roce 1895 promoval na právnické fakultě praţské univerzity a poté působil jako úředník zemského výboru Království českého a rada Nejvyššího správního soudního dvora ve Vídni. V průběhu první světové války spolupracoval Hácha s Mafií. Po vzniku Československa v roce 1918 se stal členem Nejvyššího správního soudu, který spolu s Ferdinandem Pantůčkem pomáhal zaloţit. V roce 1920 obhájil svoji habilitační práci na Právnické fakultě UK, kde se také stal docentem. Po smrti Pantůčka byl v roce 1925 Tomášem Garriguem Masarykem jmenován druhým prezidentem Nejvyššího správního soudu, kde zůstal aţ do roku V tomto roce mu zemřela manţelka. 18

19 Obrázek 14 - Emil Hácha zdroj: 14. března 1939 byl pozván do Berlína na jednání, na kterém byl násilím a výhrůţkami přinucen k souhlasu se vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Hácha se mylně domníval, ţe nacisté budou respektovat uzavřené dohody a mezinárodní právní normy. V prvních letech svého působení ve funkci státního prezidenta byl velmi aktivním politikem, který se zasazoval za práva českého národa. Protestoval u říšského protektora Konstantina von Neuratha proti germanizaci, v říjnu 1939 odmítl slib věrnosti Hitlerovi a v listopadu 1939 poţadoval propuštění zatčených vysokoškolských studentů, v mnoha případech úspěšně. Byl iniciátorem vzniku Národního souručenství, které měla být zastřešující organizací českého obyvatelstva protektorátu. Po atentátu a pohřbu Heydricha 9. června roku 1942 Emil Hácha znovu jednal s Hitlerem. Ten byl nepříčetný a přímo hrozil likvidací a vystěhováním zbytku českého národa ještě za války. Masové vraţdy Háchu zlomily. Zdolaného nemocného Háchu vyuţívali nacisté jako symbol propagovaného protektorátního vlastenectví v rámci Německé říše. Po zhoršení nemoci přestal být pro Němce zajímavý. Hácha ztratil nejen důvěru domácího odboje a londýnské exilové vlády, ale i okupantů a jejich přisluhovačů. 13. května 1945 byl Emil Hácha zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci, kde 27. června 1945 zemřel. Háchův pohřeb se konal za přísných bezpečnostních opatření na vinohradském hřbitově o tři dny později. 19

20 Hácha ve svém ţivotě působil především jako odpůrce fašismu, právník a překladatel. Jako právník se stal ceněný pro svoje znalosti anglosaského zvykového práva a mezinárodního práva. V Československu byl člen legislativní rady vlády ČSR, člen české akademie a České učené společnosti. Jako uznání Háchových hodnot lze povaţovat členství u haagského rozhodčího soudu. Přestoţe Háchu vnímáme jako německého, pro mě osobně to byl mimořádný člověk. Jeho činy za první světové války jsou obdivuhodné. Za doby jeho prezidentování jeho často pasivní odpor vycházející z jeho právní praxe dokázal mnohé. K největším jeho úspěchům můţe být počítána záchrana většiny studentů zatčených v roce 1939 po pohřbu Jana Opletala. Po válce Národní soud prohlásil, ţe od ledna 1943 nebyl dr. Emil Hácha fakticky zodpovědný za své činy kvůli pokročilému stádiu jeho arteriosklerózy. A ani do roku 1943 není jeho kolaborace zcela jednoznačná s přihlédnutím k jeho těsným vazbám na protinacistický odboj i Edvarda Beneše, odmítnutí slibu Hitlerovi. Závěr Ačkoliv je Frýdek-Místek poměrně malé město, přece událost, která byla inspirací pro mou práci a velmi na mě zapůsobila, přesáhla daleko všechny jeho hranice. To, co se zde událo, mělo mnohem větší význam neţ si mnozí myslí. Na nádvoří kasáren po válce 18. července 1946 probíhala slavnostní chvíle, na kterou dodnes vzpomínají ti, kteří se jí účastnili. Uţ v průběhu celé druhé světové války se Edvard Beneš o tomto otevřeném střetu zmiňoval v rozhlase pro Anglii jako o hrdinné události slezských vojáků proti okupantům. Tento den navštívil naše město osobně a připomněl tuto akci slovy: Byli jste stateční, to vám nebude zapomenuto nikdy! Mohu vám říci jenom tolik, že tak jako u vás, mělo se stát ve všech posádkách. Pak by se naše tehdejší situace vytvořila snad docela jinak. Váš statečný odpor byl vlastně jediným pevným bodem, o který jsme se my v zahraničí mohli opřít a na kterém jsme později začali budovat. Z vašich řad nepadl ani jediný. A i kdyby se tak bývalo stalo, bylo by to sice bolestné, ale s oběťmi se konečně v každém boji musí počítat. Jsem dnes opravdu šťasten a spokojen, neboť jsem se konečně přesvědčil, že to, o čem jsem mluvil v zahraničí, se skutečně zakládá na pravdě. Po tom všem, co se stalo, všichni na celém světě mohli odtušit to, co tehdejší občané nosili ve skrytu duše a pomocí svých skutků hlásali světu. 20

21 Nechtěla jsem dlouze rozepisovat pro některé nepodstatné informace, chtěla jsem ukázat jen těm, jeţ mou práci budou číst, ţe jsme jeden národ a jako takový máme sklony ke schovávání se v koutě a čekání, co s námi ten svět udělá, jestli nás třeba chytne jako kousek papíru a zmuchlá a zahodí do kouta, nebo v těţkých chvílích se zachovat tak, jak si od nás situace ţádá a ukázat, ţe i přesto, ţe jsme malá země, musí se s námi všude počítat, ţe jsme samostatným národem jako ostatní. Poučit se z historie a ze skutků našich předků, kteří se zachovali jako kluci z Čajánkových kasáren, kteří neměli ani trochu pořádného vybavení natoţ nějaký výcvik, nebo mnoho dalších, kteří za druhé světové války na frýdecko-místecku poloţili své ţivoty jenom kvůli poslednímu vzdoru. Zakončila bych svou práci slovy, jeţ jsem našla na fotce datované právě po 14. březnu 1939, Byli jsme a budem. Obrázek 15 - "Byli jsme a budem" Zdroj: 21

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

DĚJEPIS 9. ROČNÍK OSVOBOZENÍ A SNP.notebook. April 14, 2015

DĚJEPIS 9. ROČNÍK OSVOBOZENÍ A SNP.notebook. April 14, 2015 SNP 14. března 1939 vznikl samostatný slovenský stát totalitní režim, satelit Německa. Prezidentem byl zvolen Josef Tiso. Jedinou povolenou stranou byla Hlinkova slovenská ĺudová strana (KLEROFAŠISTICKÁ

Více

Československý zahraniční odboj proti nacismu

Československý zahraniční odboj proti nacismu Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Československý

Více

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla ihned po skončení první světové války zároveň se vznikem samostatného československého

Více

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace 12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ E)Literatura v době okupace E) Literatura v době okupace 15.3.1939 obsadila německá vojska o Sudety okleštěné české země a vznikl Protektorát Čechy a Morava hlavním

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Češi a Slováci za první světové války

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Češi a Slováci za první světové války Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

OSVOBOZENÍ OSTRAVY ukrajinského frontu československá samostatná tanková brigáda československá smíšená letecká divize.

OSVOBOZENÍ OSTRAVY ukrajinského frontu československá samostatná tanková brigáda československá smíšená letecká divize. OSVOBOZENÍ OSTRAVY Po padesáti dnech tvrdých bojů byla vojsky 4. ukrajinského frontu osvobozena Moravská Ostrava. Operace se aktivně zúčastnily i naše zahraniční jednotky 1. československá samostatná tanková

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

Rakousko Uhersko na konci I. světové války

Rakousko Uhersko na konci I. světové války Rakousko Uhersko na konci I. světové války Poslední Rakousko - Uherští panovníci Císař František Josef I. (1830-1916) Císař Karel I. (1887-1922) Národně osvobozenecký boj od I.SV až do vzniku Československé

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Československý odboj v době druhé světové války

Československý odboj v době druhé světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Mnichovská dohoda 30.září 1938

Mnichovská dohoda 30.září 1938 Mnichovská dohoda 30.září 1938 XI 29 19:08 1 Opakování: podzim 1937 12.3.1938 jaro 1938 duben 1938 20.5.1938 podzim 1938 12.9.-13.9.1938 1. pokus anšlus Rakouska karlovarský sjezd SDP 2. pokus částečná

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC Autoři Iva Černá Tereza Černá Veronika Nevřivá Michaela Obrovská Jan Procházka Alžběta Rádsetoulalová Tereza Smékalová Natálie Tejkalová Pedagogické vedení PhDr. Jana Henzlová Spolubojovníci ve válce proti

Více

D o l n í S v ě t l á 2 3. z á ř í 2 0 1 0

D o l n í S v ě t l á 2 3. z á ř í 2 0 1 0 Vzpomínka na události roku 1938 v Lužických horách D o l n í S v ě t l á 2 3. z á ř í 2 0 1 0 Sedmé výročí odhalení Pomníku československých hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá - Waltersdorf Než

Více

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky Otázka: Československo 1918-1938 Předmět: Dějepis Přidal(a): Terezie Chiara 1. charakteristika politického systému a ekonomiky 2. nejdůležitější zákony a reformy, ústava 3. zahraničně-politická orientace

Více

Politické procesy v Československu

Politické procesy v Československu Politické procesy v Československu Anotace: prezentace věnující se politickým procesům v 50. letech v Československu. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola

Více

ČSR po Mnichovské konferenci Období druhé republiky

ČSR po Mnichovské konferenci Období druhé republiky ČSR po Mnichovské konferenci Období druhé republiky Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Filipová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje

Více

Československý odboj, Heydrichiáda

Československý odboj, Heydrichiáda Československý odboj, Heydrichiáda ODBOJ a) zahraniční b) domácí A) Zahraniční odboj - byl tvořen prvorepublikovými politiky a emigranty (hlavně vojáci) CÍL uznání neplatnosti Mnichovské dohody FORMY ODBOJE

Více

Od Čeljabinsku k válce - Historicky Kaleidoskop - Historicky Kaleidoskop Pondělí, 25 Leden 2010 18:37

Od Čeljabinsku k válce - Historicky Kaleidoskop - Historicky Kaleidoskop Pondělí, 25 Leden 2010 18:37 Po incidentu v Čeljabinsku a přepadení částí 6. střeleckého pluku Hanáckého bolševiky u Marianovky koncem května 1918 došlo i následně k dalším přepadením československých částí. Trockého telegram sovětům

Více

Konec World War 2-druhé svět.války v okrese Č.KRUMLOV

Konec World War 2-druhé svět.války v okrese Č.KRUMLOV Konec World War 2-druhé svět.války v okrese Č.KRUMLOV Počátek r.1945 byl asi pro Horní Planou velmi rušný.již před tímto rokem se její německy psaná kronika zmiňuje o uprchlících z Německa a Rakouska.Tehdy

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932.

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Českoslovenští politikové a především ministr zahraničních věcí s obavami sledovali vývoj

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_345 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec

Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec Naše Sokolská župa nese název Župa plk. Švece. Kdo vlastně byl Josef Jiří Švec /1883-1918/? Ano, skoro zapomenutý plukovník československých legií v

Více

Českoslovenští prezidenti 1918 1993

Českoslovenští prezidenti 1918 1993 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Zámek Bruntál nebo dle domluvy. dle zájmu a domluvy

Zámek Bruntál nebo dle domluvy. dle zájmu a domluvy Harmonogram kulturních akcí pořádaných příspěvkovými organizacemi Moravskoslezského kraje k 70. výročí osvobození Československa, města Ostravy a Ostravsko-opavské operace Kdy? Akce Kde? Co? Osvobození

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0112. Dějepis

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0112. Dějepis Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Učebnice, atlas, pracovní list- dokončení Zápis z vyučovací hodiny:

Učebnice, atlas, pracovní list- dokončení Zápis z vyučovací hodiny: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_17 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Československé vojenské ikony 20. století plk. Švec a kpt. Jaroš

Československé vojenské ikony 20. století plk. Švec a kpt. Jaroš Československé vojenské ikony 20. století plk. Švec a kpt. Jaroš Kult osobnosti v perspektivě výuky dějepisu Masarykovo muzeum v Hodoníně - 25. července 2013 Mgr. František Štambera Josef Jiří Švec (19.7.1883

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s životem českých lidí během druhé

Více

FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A. I. Dvě vlasti

FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A. I. Dvě vlasti FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen

Více

VY_32_INOVACE_03_IV./7_Dějepis Cesta k rozbití ČSR

VY_32_INOVACE_03_IV./7_Dějepis Cesta k rozbití ČSR VY_32_INOVACE_03_IV./7_Dějepis Cesta k rozbití ČSR Cesta k rozbití ČSR v roce 1938 pohraniční opevnění Od dubna roku 1938 připravovala SdP ve spolupráci s generálním štábem Wehrmachtu válečný úder proti

Více

S m ě r n i c e ČsOL pro udělování ocenění a jmenování do vyšší hodnosti.

S m ě r n i c e ČsOL pro udělování ocenění a jmenování do vyšší hodnosti. (2012) S m ě r n i c e ČsOL pro udělování ocenění a jmenování do vyšší hodnosti. Část I. Udělování ocenění I. Udělování. Československá obec legionářská (dále jen ČsOL) uděluje čestné uznání, minci ČsOL,

Více

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908)

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908) FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna Druhá světová válka Rysy oběma válkám společné 1. snaha po světovládě na úkor jiných zemí 2. boj o rozdělení světa, nově rozdělit a dobýt v něm převahu pro fašistické mocnosti Nové rysy 1. likvidace SSSR

Více

20. 6. 1956 vláda Československé republiky schválila výstavbu letiště v Náměšti nad Oslavou svým usnesením číslo 1674.

20. 6. 1956 vláda Československé republiky schválila výstavbu letiště v Náměšti nad Oslavou svým usnesením číslo 1674. 20. 6. 1956 vláda Československé republiky schválila výstavbu letiště v Náměšti nad Oslavou svým usnesením číslo 1674. Historie vzniku letecké základny v Náměšti nad Oslavou je úzce spojena se založením

Více

DRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E

DRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E DRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E Druhá republika = období od 1. října 1938 do 15. března 1939. (167 dní) V říjnu 1938 vyhlásilo autonomii Slovensko a Podkarpatská Rus. Nový název Česko Slovenská republika federativní

Více

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K UDÁLOSTEM

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K UDÁLOSTEM ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA JANA ŽELEZNÉHO V PROSTĚJOVĚ Autorský tým: Veronika Jurčíková, Martin Němec, Lucie Jakubcová, Lukáš Pospíšil Pedagogické vedení: Mgr. Dita Krpcová DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

Druhý břeh (Břeh Marny), 1895. Olej na plátně, 46x38. V majetku Národní galerie v Praze.

Druhý břeh (Břeh Marny), 1895. Olej na plátně, 46x38. V majetku Národní galerie v Praze. FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ C I. Druhý břeh Úvodní brainstorming Jaké významy může mít slovní spojení dostat se na druhý břeh? Sedlářský učeň František Kupka byl odmalička posedlý malováním. Díky své nezdolnosti

Více

Konec druhé světové války v Satalicích

Konec druhé světové války v Satalicích Konec druhé světové války v Satalicích Druhá světová válka si vyžádala oběti i mezi občany Satalic. V koncentračních táborech přišlo o život 8 občanů naší obce. O květnové neděli 25. 3. 1945 od 12 do13

Více

Scénář k rozhlasovému natáčení. Podplukovník Pavel Vránský

Scénář k rozhlasovému natáčení. Podplukovník Pavel Vránský Scénář k rozhlasovému natáčení Podplukovník Pavel Vránský Člověk musí svůj život řídit. Nelze jej jen přijímat tak, jak přichází. ZŠ V Rybníčkách Tereza Pískačová, Širín Nafariehová, Anna Marková, Jasmine

Více

OH OÁL AKTIVNÍ ZÁLOH AKTIV ZÁLOÁL

OH OÁL AKTIVNÍ ZÁLOH AKTIV ZÁLOÁL AKTIVNÍ ZÁLOH AKTIV OH ZÁL OÁL ZÁLOÁL Proč jsem se přihlásil do aktivní zálohy? Abych pravdu řekl, rád vzpomínám na dva roky strávené v zeleném, když jsem byl záklaďák. Vojna pro mě byla školou, v tom

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Jakým nedostatkem trpělo civilní obyvatelstvo za 2. světové války? Nedostatkem jídla. Nedostatkem práce. Nedostatkem zábavy. 2. Ve kterém roce skončila 1. světová válka? 1914. 1916. 1917. 1918. 1930.

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 296 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 20. 4. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

TAJEMSTVÍ VOJENSKÉHO KUFŘÍKU

TAJEMSTVÍ VOJENSKÉHO KUFŘÍKU TAJEMSTVÍ VOJENSKÉHO KUFŘÍKU RUSKÝ LEGIONÁŘ JMÉNO: Antonín Dimitrij Martinec RODINNÝ STAV: svobodný DATUM A MÍSTO NAROZENÍ: 24. listopad 1894, Račice,okres Roudnice nad Labem VZDĚLÁNÍ: střední hospodářská

Více

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz SLAVNOSTI SVOBODY Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz PLZEN OSLAVUJE Tati, co vlastně dneska slavíme? Připomínáme si konec 2. světové války.

Více

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora Druhá světová válka (1. 9. 1939 2. 9. 1945): Osa: Německo (včetně Rakouska a čs. pohraničí), Itálie, Japonsko (od 1941; včetně Koreje), Maďarsko, Finsko, Rumunsko (do 1944), Slovensko x Spojenci: Velká

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek společensko-historický přehled

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek společensko-historický přehled Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompní znění testových otázek společensko-historický přehled x Koš Znění otázky Odpověď Odpověď Odpověď c) Odpověď d) Správná odpověď 1 1 Volební období senátora Senátu

Více

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy.

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. Vznik Československa Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. 28. října 1918 vyhlášen samostatný československý stát Národní výbor (červen 1918) orgán, který

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT České svátky, vy_32_inovace_ma_36_02

Více

První chvíle Československé republiky byly plné horečných změn. Že je všechno jinak, poznal hned ráno 29. října 1918 místodržící hrabě Coudenhove.

První chvíle Československé republiky byly plné horečných změn. Že je všechno jinak, poznal hned ráno 29. října 1918 místodržící hrabě Coudenhove. První roky republiky Samostatný československý stát vznikl po skončení první světové války s přispěním vítězných mocností Spojených států, Anglie a Francie na troskách rakousko-uherského císařství. I když

Více

Za svobodu a demokracii

Za svobodu a demokracii Za svobodu a demokracii (Příběh jednoho masarykovského důstojníka z doby nacistické okupace) Těsně po okupaci Československa důstojníci generálního štábu pečlivě zvažovali, kdo odejde a kdo zůstane. A

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

1. Z Plzně přes Vladivostok a tuniskou Bizertu do československé armády ve Francii

1. Z Plzně přes Vladivostok a tuniskou Bizertu do československé armády ve Francii Kamil Cipra varianta A František Kupka: Br. Cipra, in: Čs. legie ve Francii/Malířské dokumenty 1914-1918, Památník odboje, 1923 I. MLÁDÍ A 1. SVĚTOVÁ VÁLKA 1. Z Plzně přes Vladivostok a tuniskou Bizertu

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 2014 DOKUMENTY - FOTO

KRONIKA JIMRAMOVA 2014 DOKUMENTY - FOTO qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnm qwertyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvb KRONIKA JIMRAMOVA DOKUMENTY - FOTO nmqwertyuiopasdfghjklzxcv bnmqwertyuiopasdfghjklzxc

Více

Datum: 7. 1. 2013 Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013

Datum: 7. 1. 2013 Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Datum: 7. 1. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_325 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

LEGIOVLAK LEGIOVLAK PRO ŠKOLY

LEGIOVLAK LEGIOVLAK PRO ŠKOLY LEGIOVLAK U příležitosti 100. výročí boje československých legií za samostatný stát zahájila Československá obec legionářská v loňském roce dlouho připravovaný projekt Legie 100, který je realizován za

Více

OBSAH: ZVed. oddělení obranných příprav kapitán Ing. Jan ŠVERMA

OBSAH: ZVed. oddělení obranných příprav kapitán Ing. Jan ŠVERMA OBSAH:» Legislativa krizového řízení» Armáda ČR IZS» Síly a prostředky AČR vyčleňované ve prospěch IZS» Vyžadování a nasazování SaP AČR - ZÁCHRANNÉ PRÁCE» Vyžadování a nasazování SaP AČR - LIKVIDAČNÍ PRÁCE»

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA DOMÁCÍ ODBOJ III. ČÁST

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA DOMÁCÍ ODBOJ III. ČÁST DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA DOMÁCÍ ODBOJ III. ČÁST DOMÁCÍ PROJEVY ODPORU Většina lidí okupaci trpělivě snášela. Za projevy nepřátelství vůči říši hrozil trest smrti nebo koncentrační

Více

Cesta komunistů k převzetí moci

Cesta komunistů k převzetí moci Cesta komunistů k převzetí moci vývoj v letech 1945-1948 Učivo dějepisu, 9. ročník Součást projektu Příběhy bezpráví Charakteristika období Pretotalitní stát ne totalitní ne zcela demokartický "omezená"

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

VYPUKNUTÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

VYPUKNUTÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY 12 VYPUKNUTÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY Na mapě vykresli státy spadající pod nadvládu Německa a SSSR do pol. roku 1940 VYPUKNUTÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY v letech 1938 1939 se snaží Fr. a V. B. odvrátit válku vedou

Více

Rozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami.

Rozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami. Rozhovor k životu Karla Reinera mezi pamětnicí Doris Grozdanovičovou a Sebastianem Foronem. Uskutečnil se 26.6.2011 před Terezínskými hradbami. Přeložila Doris Grozdanovičová: Doris Grozdanovičová byla

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Majakovského 8. 9. třída Základní Dějepis Téma

Více

VY_32_INOVACE_OV89LE_14_01_08. Mgr.Eva Lepší. Občanská výchova. 9.roč. 17. listopad. prezentace spojená s interaktivitou.

VY_32_INOVACE_OV89LE_14_01_08. Mgr.Eva Lepší. Občanská výchova. 9.roč. 17. listopad. prezentace spojená s interaktivitou. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

II. ZIMNÍ LEGIOMARŠ. si Vás dovolují pozvat. Československá obec legionářská a Klub vojenské historie I. prapor

II. ZIMNÍ LEGIOMARŠ. si Vás dovolují pozvat. Československá obec legionářská a Klub vojenské historie I. prapor Československá obec legionářská a Klub vojenské historie I. prapor si Vás dovolují pozvat na II. ZIMNÍ LEGIOMARŠ Pořádaný 23.-24.1. 2015 v rámci 96. výročí Sedmidenní války, K uctění památky hrdinů padlých

Více