Průvodce digitalizací televizního vysílání v České republice

Transkript

1 ComMedia Digital Prezentace a komunikace informací Průvodce digitalizací televizního vysílání v České republice Vysoká škola ekonomická v Praze 2008

2 Předmluva Vážení čtenáři, právě jste otevřeli Průvodce digitalizací televizního vysílání v České republice. Tato příručka si klade za cíl usnadnit běžnému divákovi českých televizních stanic přechod z analogového pozemního vysílání na některý druh digitálního vysílání. Přechod na digitální pozemní vysílání (DVB-T) začal v České republice v roce 2004 spuštěním prvního pozemního digitálního multiplexu ve zkušebním provozu. Nyní, v roce 2008, byl zahájen úplný přechod z analogového na digitální vysílání jsou spouštěny nové digitální multiplexy a vypínány původní analogové vysílače. Nejpozději v roce 2012 nebude na území České republiky dostupný analogový televizní signál a všechny televizní stanice budou vysílat pouze digitálně. V některých oblastech České republiky (Praha, Plzeň) dojde k úplnému vypnutí analogových vysílačů již v roce Kromě této příručky, ve které doufáme najdete všechny potřebné informace týkající se digitálního vysílání, jsme vytvořili ještě brožury zaměřené na konkrétní oblast: Jak přejít na pozemní digitální vysílání? Jaké jsou možnosti příjmu HD vysílání? Termíny spuštění DVB-T v jednotlivých oblastech Věříme, že Vám tento průvodce usnadní přechod na digitální televizní vysílání a pomůže Vám s orientací v této problematice. Vždy aktuální informace a další odkazy včetně této příručky a brožur v digitální podobě najdete na webovém portálu Tým ComMedia Digital Tato příručka, brožury a webový portál vznikly jako studentská práce v rámci kurzu 4SA426 Prezentace a komunikace informací, vyučovaném na Vysoké škole ekonomické v Praze.

3 Obsah Digitální vysílání v České republice 2 Možnosti příjmu 6 Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílaní 7 Katalog produktů pro digitální příjem 14 Přehled digitálně vysílaných TV programů 20 Programy vysílané ve vysokém rozlišení 21 Přehled vysílačů DVB-T v ČR 22 Často kladené dotazy 25 Slovníček pojmů 25 Další užitečné zdroje 27

4 2 Digitální vysílání a digitalizace v České republice Digitální vysílání v České republice Jak funguje digitální vysílání? Digitální televize (DTV) je přenos obrazu a zvuku diskrétním (digitálním) signálem. Jedná se tedy o principiálně zcela odlišný způsob přenosu televizního vysílání od vysílatele k divákovi než dosud, přičemž jednotlivé složky vysílání, tj. obraz, zvuk a doprovodné služby (teletext apod.) jsou přenášeny v digitální podobě. Jednou z hlavních výhod digitálního vysílání je to, že oproti analogovému vysílání podstatně lépe využívá kmitočtové spektrum, které je poměrně omezené. Jeden program analogové televize zabírá v našich podmínkách 8 MHz, což je poměrně velká část spektra (pro analogové televizní vysílání je určena část spektra MHz). Aby se jednotlivé vysílače vzájemně nerušily, musí každý vysílat na jiné frekvenci. Se zvyšováním počtu kanálů začíná být v éteru poněkud těsno. Proto se v Evropě přechází na digitální vysílání, které je oproti analogovému mnohem úspornější. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik a k tomu ještě několik dalších telekomunikačních služeb. Díky obrovské variabilitě digitální přenosových systémů nelze přesně říct, kolik programů lze na místo jednoho analogového umístit, ale při současném stavu techniky lze reálně uvažovat o čtyřech až šesti programech. Navíc je možné konstruovat vysílací sítě tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu. Takže první výhodou digitální televize pro diváky je možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky, než jak je tomu u analogové televize. Historie digitalizace v České republice První zmínky o digitálním vysílání se v České republice objevily před více než deseti lety. V červnu 1997 předala Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) parlamentní Stále komisi pro sdělovací prostředky text Problematika Internetu a digitálních elektronických médií, který uváděl zemskou digitální televizi jako technologickou novinku. Problematiku pak Rada zmínila i ve své výroční zprávě za rok 1997, ze zákona předkládané Poslanecké sněmovně. Regulátor audiovize i politická reprezentace v Česku vědí o digitálním televizním vysílání tedy už celé desetiletí. Přechod na digitální televizní vysílání je jediný možný způsob, jak do budoucna dále zlepšovat kvalitu obrazu a zvuku a především jak hospodárně využívat kmitočtové spektrum přidělené pro televizní vysílání, uváděla v roce 1997 Rada ve výroční zprávě. V červenci téhož roku se konalo také zasedání Evropské konference správy pošt a telekomunikací (European Conference of Postal and Telecommunications Administrations, CEPT) v britském Chesteru, na němž vznikla Vícestranná koordinační dohoda o technických podmínkách, koordinačních principech a postupech pro zavádění zemské digitální televize. Mezinárodní smlouvu podepsala i Česká republika, čímž se zavázala k několika úkolům. Mezi nimi bylo také zpracování koncepce rozvoje televizního vysílání do roku 2005, rozbor možnosti pokrytí ČR signálem digitální televize včetně prvního návrhu vysílací sítě a příprava experimentálního vysílání. Po teoretických úvahách o digitalizaci a hledání volných kmitočtů pro nové multiplexy DVB-T začalo v roce 2000 experimentální vysílání. Experimentální vysílání zahájila společnost České radiokomunikace 12. května a 18. srpna se přidala společnost Czech DVB Group, zajišťující digitální vysílání českých programů přes satelitní službu CzechLink. V roce 2004 se ke dvojici experimentujících připojil Český Telecom (od 1. září 2006 Telefónica O2 Czech Republic). Stejný rok znamenal průlom v koordinaci kmitočtů pro budování celoplošných digitálních televizních sítí. ČTÚ vydal všem třem společnostem se zájmem o digitální vysílání sadu povolení ke zřizování a provozování tří sítí vysílačů DVB-T. Od té doby až do současnosti existují tři přechodné multiplexy s označením A, B a C. Síť A připadla Českým Radiokomunikacím, multiplex B firmě Czech Digital Group a v síti C zahájil 3. srpna 2004 vysílání Český Telecom.» Řádné pozemní digitální vysílání bylo v ČR zahájeno v roce 2008, analogové vysílání bude ukončeno nejpozději roku 2012 «Zkušební provoz sítě A přešel 21. října 2005 na řádné vysílání, jeho signál byl v té době dostupný stále jen obyvatelům Prahy, části středních Čech a některých výše položených horských oblastí. Nabídka multiplexu zahrnovala tři stanice České televize, televizi Nova a pět okruhů Českého rozhlasu. Na přelomu let 2005 a 2006 se digitální televize dostala i k divákům v Brně (22.12.) a v Ostravě (9.2.). Pokrytí se tak rozšířilo na 30% populace. Od 10. února 2006 vysílá nový program České televize ČT4 Sport, což způsobilo boom v nákupu set-top boxů. K dalšímu rozšíření pokrytí došlo v polovině letošního roku na Ústecku a na Domažlicku. Zároveň tam bylo poprve v ČR vypnuto analogové vysílání, neboť kanál ČT2 rušily německé vysílače. V roce 2008 začalo vysílání v síti 1. Zemské digitální vysílání, které není šířeno ve vysílací síti 1, v územních oblastech Praha, Ústí nad Labem, Plzeň a v části Brno město a územní oblasti Brno, bylo ukončeno ke dni a v územní oblasti Ostrava bude ukončeno nejpozději ke dni Analogové pozemní vysílání bude ukončeno na celém území do s výjimkou oblastí Jeseník a Zlín, kde bude ukončeno do

5 Digitální vysílání a digitalizace v České republice 3 Legislativní rámec přechodu Pro zavedení DVB-T neexistuje jednotný model, protože podmínky každé země jsou odlišné z hlediska velikosti trhu, kapacity dostupného kmitočtového spektra a rozšíření satelitního a kabelového vysílání. Každá evropská země si tedy sama stanovuje klíčové parametry pro přechod na DVB-T při respektování mezinárodních závazků v oblasti kmitočtového plánování, technické standardizace a pravidel pro rovný přístup k technickým platformám poskytujícím programové a informační služby. Existují tři různé legislativně regulační přístupy pro zavedení DVB-T: licenční model multipex-led, tj. oddělené licencování provozovatele multiplexu a programových služeb licenční model service led tj. licencování programových služeb v předem daných multiplexech technicky kontrolovaných provozovatelem terestriální vysílací sítě, případně jinými investory kombinace předchozích dvou přístupů Tzv. aktualizace koncepce přechodu na digitální vysílání, předložená RRTV počátkem roku 2004, je odrazem druhého výše nastíněného modelu service led, kdy budou nejdříve sestaveny a licencovány vysílací sítě se stanoveným režimem. Názory na postup zvolený v ČR se liší. Vzhledem k tomu, že legislativní úpravy digitálního vysílání započaly jinde v Evropě již před zhruba deseti lety, měla Česká republika možnost přiučit se z chyb ostatních zemí a tuzemský postup kvalitně vyladit s požadavky všech zainteresovaných subjektů. Volba konkrétních podzákonných právních nástrojů přechodu pak byla záležitostí odborných setkání. Na úrovni zákonných předpisů je základní normou upravující přechod ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání tzv. diginovela, která byla přijata dne 1. listopadu 2007 jedná se o zákon č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, který novelizoval zejména zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dále potom zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, i zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, či zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Ještě před přijetím diginovely se rozhodla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájit výběrové řízení na udělení programových licencí pro digitální vysílání. Dospěla totiž k závěru, že tak může (a dokonce musí) učinit ještě podle předchozího legislativního rámce (zákon č. 231/2001 Sb.). Výše uvedená diginovela však byla výsledkem několika let příprav a jednání mezi subjekty zainteresovanými na přechodu. Jak vyplývá ze zápisu schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 24. března 2005, už před třemi lety někteří poslanci upozorňovali na to, že s přechodem na nový způsob příjmu vysílaného signálu se k nám dostane nejen nová moderní technologie, ale tato změna s sebou nutně přinese i sociálně-ekonomické zásahy do společnosti, které pak způsobí i přeformování trhu v oblasti elektronických médií, což vyžaduje nutně regulaci ze strany zákonodárce. Ani diginovelou však činnost zákonodárce v této oblasti nekončí. Již nyní se projednává další novela zákona o elektronických komunikacích. Ta by měla řešit několik klíčových oblastí v problematice digitalizace, a to zejména: správu kmitočtového spektra zrušení zákazu křížení vlastnictví v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání zrušení omezení vlastnictví sítí elektronických komunikací pro šíření rozhlasového a zemského digitálního televizního vysílání v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání upřesnění kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání k provádění změn v souboru technických parametrů zrušení poplatků za společný příjem digitálního televizního vysílání v autorském zákoně zpřesnění rozsahu povinností České televize po dobu přechodu na digitální televizní vysílání Pozornost legislativní úpravě digitálního vysílání však byla věnována již o několik let dříve, možná v návaznosti na podobné úpravy v jiných evropských zemích. Již v minulém století Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vytvořila meziresortní poradní orgán, tzv. Skupinu pro digitální vysílání (SDV). Na základě její činnosti byla v r vytvořena Koncepce přechodu na digitální vysílání (schválená vládou v roce 2001). Tímto směrem však zaměřil pozornost nejen národní, ale také komunitární zákonodárce. Jak vyplývá z nedávné tiskové zprávy Evropského parlamentu, evropské právo se čile věnuje předpisům v oblasti telekomunikací právě v těchto měsících se na půdě evropských institucí projednává nová směrnice o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací. Na operativní úrovni řízení je nejdůležitějším předpisem upravující přechod z analogového na digitální vysílání Technický plán přechodu (TPP), který ve formě nařízení přijala vláda ČR na svém zasedání dne 28. dubna Z dotčených subjektů tento krok uvítala např. Česká televize, protože jí TPP uděluje zákonný rámec k uskutečnění výstavby multiplexu veřejné služby. Hlavním subjektem vedoucím osvětovou kampaň za digitalizaci je Národní koordinační skupina pro digitalizaci (NKS). Kampaň by měla být technicky neutrální a měla by představit všechny možnosti příjmu digitálního vysílání. Má být zaměřena regionálně. S podporou mohou počítat například zdravotní zařízení, ústavy sociální péče a další podobné instituce. Co na to divák? Primárním požadavkem diváka televizního vysílání je to, aby mohl sledovat svoje oblíbené pořady v nejlepší kvalitě a v nejširší nabídce. Neboli mít

6 4 Digitální vysílání a digitalizace v České republice na výběr co možná největší množství pořadů, respektive programů. Právě v této oblasti má digitální televize co nabídnout. Technologie digitálního vysílání umožňuje vměstnat do jednoho kmitočtu větší množství programů, než tomu bylo u vysílání analogového. Divák zvyklý na základní programovou nabídku původních 4 českých televizních programů, kterou tvořily televize ČT1, ČT2, Nova a Prima, bude mít s příchodem digitálního vysílání možnost naladit mnohem širší paletu programů. Jako přidanou hodnotu příjmu digitálních programů je třeba zmínit současné digitální vysílání rádiových stanic. Jediným přijímačem je totiž možné přijímat jak televizní, tak rádiové vysílání. Technologie digitálního vysílání vychází vstříc teké dalšímu požadavku, který televizní diváci očekávají, totiž vyšší kvalitě vysílání. Digitální vysílání již v současné době může nabídnout větší kvalitu obrazu i zvuku, než tomu bylo u analogového vysílání. Jak z pohledu lepšího podání barev, vyššího rozlišení obrazu, možnosti ozvučení prostorovým zvukem, tak z pohledu omezení výpadků a rušení signálu. Problémem technologie analogového vysílání jsou interference, které mohou být způsobeny příjmem signálu z více směrů, či jeho odrazem. U digitální technologie byl tento faktor potlačen. Respektive příjem signálu z více zdrojů zvyšuje u digitálního vysílání kvalitu obrazu a zamezuje výpadkům. U digitálního vysílání se také nesetkáme se šuměním, zrněním obrazu na televizoru či televizními duchy. Velkou výhodou digitálního vysílání je zjednodušení samotného příjmu signálu. Zejména proto, že při silném signálu postačí k příjmu obyčejná pokojová anténa, či anténa zabudovaná v přijímači. Je tak možné přijímat digitální signál i přenosnými zařízeními, mobilními telefony a přenosnými přehrávači. Digitální vysílání lze přijímat dokonce i za pohybu, například i v jedoucích automobilech, což bylo dříve prakticky nemožné. Pro tento způsob sledování je výhodnější i nový formát vysílání. V dnešní době je upřednostňován poměr stran obrazu 16:9 na úkor staršího 4:3. Tento poměr stran lépe odpovídá lidskému vidění a téměř všechny nové televizní přístroje či monitory jsou vyráběny s tímto poměrem stran obrazovky. Stejně tak je třeba zmínit, že technologie digitálního vysílání na těchto přijímačích (mobily, počítače, přenosné přehrávače) usnadňuje nahrávání vysílaných pořadů. Obraz je přijímán již v digitální podobě a nemusí být převeden do formátu, který jsou schopny tyto přijímače nahrávat. Digitální vysílání s sebou přináší také doplňkové služby, které rozšiřují již tak bohatou nabídku služeb digitálního vysílání. Jedná se především o interaktivní služby, které divák televizního vysílání může bezprostředně ovlivnit pomocí dálkového ovládání televizoru» Digitální vysílání přináší širší nabídku programů a služeb «nebo set-top boxu. Z těch nejzákladnějších můžeme zmínit možnost výběru různých druhů jazyků u právě vysílaného pořadu, možnost výběru titulků či úhlu kamery. Již fungující službou, kterou mohou diváci digitálního vysílání využít je EPG elektronický programový průvodce. Divák může pomocí této služby zjistit informace o právě sledovaném pořadu (jazyku, přístupnosti pro děti, obsahu filmu) nebo o tom, jaké pořady běží na ostatních programech. Jedná se v podstatě o interaktivní program zprostředkovaný přes digitální vysílání. Možnosti doplňkových služeb jsou však mnohem širší. Bohužel tyto služby či technologie jsou dosud z větší části teprve ve stádiu testování. Na to, do jaké míry budou tyto služby zavedeny a přijaty diváky televizního vysílání, odpoví až budoucnost. Je možné, že se za několik let diváci dočkají takových možností, jako je hlasování v soutěžích a anketách prostřednictvím televizoru a jeho obrazovky, přístupu ke službe Video on Demand i ke službám, na které jsou zvyklí při práci s internetem. Stinné stránky přechodu S přechodem na digitální vysílání souvisí nutnost pořízení potřebného technického vybavení. V lepším případě jste již vlastníky televize, která je schopna digitální vysílání přijímat, nebo vám postačí nákup jednoduchého set-top boxu. V horším případě musíte investovat do nákladného zařízení v domě se společnou anténou. Tak či tak se jedná o jednu z negativních stránek přechodu na digitální vysílání nutnost počáteční investice. Ta vyvstává jak na straně diváka, tak na straně provozovatele sítě vysílání. Mnoho lidí vidí tyto výdaje jako zbytečné, bohužel se definitivní vypnutí analogového vysílání blíží a nikdo se této investici v budoucnosti nevyhne. S tím souvisí i jeden z problémů přechodu na digitální vysílání neochota uživatelů. Velká část televizních diváku je spokojena se stávající programovou nabídkou, a proto si myslí, že se jich přechod na digitální vysílání netýká budou moci stále sledovat tuto základní paletu programů. Realita je bohužel odlišná a mnoho lidí tak může být v budoucnu nemile překvapeno, pokud ze dne na den nebudou mít možnost příjmu televizního vysílání. Jak již bylo řečeno, divák má díky technologii digitálního vysílání možnost sledovat televizi s kvalitnějším obrazem a zvukem. Navíc zde nedochází k rušení a zrnění obrazovky. Tyto atributy však nejsou obecné. V místech se silným signálem může televizní divák počítat právě s těmito vlastnostmi čistý, kvalitní obraz a zvuk. V místech se slabým signálem je tomu však naopak. Zatímco u analogové technologie se divák dočkal zhoršení obrazu ve formě ruchů obrazu či zrnění, pokud byl signál slabý, či byl rušen, u technologie digitální se nedočká obrazu žádného. Při slabém signálu není set-top box schopen převést digitální signál na obrazový a televizní divák se tak dočká pouze černé obrazovky. Důležitým faktorem, pokud mluvíme o kvalitě vysílání, je stupeň komprese obrazu. Stupeň komprese stanovuje, v jaké kvalitě jsou obraz a zvuk televizního vysílání přenášeny. Čím větší komprese, tím horší kvalita. Nejvyšší kvality by bylo dosaženo přenosem signálu v nekomprimované podobě. To by však bylo z hlediska provozovatele

7 Digitální vysílání a digitalizace v České republice 5 vysílání neekonomické, neboť by každý takový program zabral příliš velkou část datového toku a nebylo by možné přidat další programy a informace. Proto musí provozovatelé digitálního vysílání zvolit vhodný kompromis mezi kvalitou a kompresí. Obecně lze říct, že pokud běžný divák nepozná rozdíl mezi vysílaným komprimovaným obrazem a obrazem, jenž by byl vysílán v nekomprimované podobě, je vše v pořádku. Záleží však, jak se rozhodnou provozovatelé. Zda nedají přednost ekonomickým zájmům před zájmy diváka. Jak digitální vysílání funguje Kompresní technologie DVB V systému digitální pozemní televize (DVB-T) jsou televizní obraz a jeho zvukový doprovod zdigitalizovány a spolu s přidruženými datovými službami (Teletext, VPS, WSS) jsou přenášeny společným datovým kanálem v podobě tzv. digitálního multiplexu. Tento multiplex může obsahovat několik televizních programů (v DVB-T typicky 4-6 programů) a k tomu ještě např. sadu rozhlasových programů a množství rozličných doplňkových služeb (EPG, MHP apod.). Kompresní technologie zajišťuje dvě základní operace - zdrojové kódování a multiplexování. Zdrojové kódování Digitalizovaný obraz je velmi náročný na přenosovou kapacitu (hrubá přenosová rychlost ve studiovém formátu SDI je 270Mbit/s), proto je nutné jej komprimovat. V systému DVB se pro komprimaci nejčastěji používá systém MPEG2. Funguje na principu redukce irelevantních a redundantních informací v obrazovém signálu. Redukce irelevantních informací znamená, že jsou z obrazu vypuštěny všechny informace, které lidské oko díky své nedokonalosti nemůže vidět (zejména při rychlém pohybu apod.). Redukce redundantních informací využívá toho, že sousední snímky záznamu se liší jen málo, proto stačí přenášet jenom diference mezi nimi. Systém MPEG2 je systém ztrátové komprese. Jím komprimovaný signál již nelze nikdy plně obnovit v původní kvalitě. Je však velmi účinnou metodou dosahující kompresního poměru 20:1 až 40:1 (obraz s datovým tokem 166 Mbit/s lze bez větších ztrát kvality zkomprimovat na 4-8 Mbit/s). Další výhodou je nesymetričnost, což znamená, že komplikovaný je pouze kodér na straně vysílatele, dekodér na straně příjemce je velmi jednoduchý a levný. Existují samozřejmě sofistikovanější systémy komprimace, například MPEG4. S jejich plošným nasazením se však v ČR zatím nepočítá. Zvuk je v systému DVB-T také komprimován. Nejprve se uvažovalo pouze o využití systému MPEG1, respektive MPEG2, záhy se však situace vyvinula podobně jako v případě nosičů DVD. Jako alternativa pro přenos vícekanálového zvukového doprovodu byl povolen i systém Dolby Digital. V současné době probíhá standardizace systému DTS, mírně upraveného pro použití v rámci DVB. V blízké budoucnosti by tak mohlo být vysílání DVB-T zdrojem kvalitního vícekanálového zvuku podobně jako nosiče DVD. Multiplexování Zakódované obrazové a zvukové signály se šíří společným datovým kanálem, proto je nutné sloučit je dohromady. Tomuto procesu se říká multiplexování a provádí ho zařízení zvané multiplexer. Zdrojové datové toky, které generuje videokodér a audiokodér, jsou vedeny do tzv. primárního, neboli programového multiplexeru, kde jsou spojeny s datovými toky doplňkových datových služeb (teletext, titulky atd.). Videokodér, audiokodér a primární multiplexer obvykle tvoří jediné zařízení, tzv. DVB kodér. Datový tok z DVB kodéru je poté veden do tzv. transportního multiplexeru. Ten slučuje datové toky jednotlivých televizních programů s datovými toky doplňkových služeb, jako jsou např. EPG (elektronický programový průvodce), datový karusel, interaktivní aplikace apod., do jediného datového toku, kterému se říká transportní tok. Transportní multiplexer má také za úkol vytvořit servisní data, která identifikují jednotlivé komponenty výsledného transportního toku. Bez servisních dat uspořádaných do mnoha tabulek, by byl transportní tok jen nekonečnou řadou bitů, kterou by nebylo již nikdy možné dekódovat zpět. Digitální multiplex, reprezentovaný transportním tokem, obsahuje v systému DVB-T obvykle 4 až 6 televizních programů podle toho, jaká kvalita reprodukce je požadována. Příjem DVB-T Pro příjem digitálního pozemního vysílání není třeba speciální antény. Signál pro DVB-T je šířen ve stejných kmitočtových pásmech jako analogové televizní vysílání. Ve větších městech a jejich okolí je zpravidla k dipozici signál umožňující bezproblémový příjem na pokojovou anténu. Na zbytku území bude pravděpodobně zapotřebí užít venkovní antény, avšak její umístění a přesnost nasměrování by neměly být zásadním faktorem pro kvalitní příjem vysílání jako u analogového příjmu. Ani na domovní rozvody signálu se nekladou zvláštní nároky, a proto by měly plně vyhovět stávající rozvody analogového signálu.

8 6 Možnosti příjmu Možnosti příjmu Pozemní vysílání (DVB-T) DVB-T (z anglického Digital Video Broadcasting Terrestrial) je standard digitálního televizního vysílání šířeného pozemními vysílači. Na rozdíl od analogového vysílání jsou programy v reálném čase převáděny do datového toku a společně komprimovány (v současnosti se nejvíce používá formát MPEG-2, výjimečně dokonalejší MPEG-4), což umožňuje daleko lepší využití frekvenčního spektra. Prakticky to znamená, že na jednom kanále místo jedné televizní stanice vysílá tzv. multiplex, který může obsahovat několik televizních stanic, rozhlasových stanic a doplňkových služeb, ke kterým patří zejména EPG (Electronic Program Guide - Elektronický programový průvodce), superteletext, popř. další interaktivní služby (on-line nákupy, hlasování, , jednoduché hry). DVB-T je možné přijímat přes: set-top box integrovaný digitální televizor kartu pro příjem a záznam televizního vysílání na osobním počítači Set-top box Set box je zařízení, které se připojí mezi analogovou televizi a anténu, jež přijímá televizní signál. Hlavní funkcí set-top boxu je transformace (přeměna) digitálního televizního signálu na analogový. Všechny staré televize totiž pracují v rámci analogového vysílání a mají v sobě zabudovánu příslušnou techniku, která televizní příjem dokáže zpracovat jako obraz a zvuk. Nyní, kdy dochází k přechodu na digitální vysílání, již analogová televize není schopna přijímanému signálu porozumět. Integrovaný digitální televizor Integrovaný digitální televizor je moderní televizor s již zabudovaným DVB-T dekodérem, díky kterému dokáže zpracovat přijímaný digitální televizní signál v obraz a zvuk. Funkce je stejná, jako při použití analogové televize s připojeným set-top boxem, jeho obvody jsou v tomto případě již součástí televizoru. Karta pro příjem a záznam televizního vysílání na osobním počítači Jedná se o kartu ve formátu PCI, kterou je možné přidat do osobního počítače. Dojde k rozšíření funkcí počítače o příjem DVB-T. Po správném nainstalování softwaru lze sledovat televizní vysílání na monitoru osobního počítače. Některé moderní multimediální notebooky mají obvody této karty integrované, postačí jen připojit anténu a sledovat oblíbený pořad. Existuje též možnost pořídit si k počítači přijímač DVB-T ve formátu USB. Výhodou je možnost ukládat televizní vysílání do osobního počítače a dále jej zpracovávat. Většina karet podporuje ukládat vysílání do MPEG-2 nebo MPEG-4. Tato varianta není ovšem pro běžného diváka příliš praktická, protože sledování televizního vysílání komplikuje další práci na osobním počítači není příliš praktické surfovat po internetu a v malém okně sledovat televizi. Satelitní vysílání (DVB-S) DVB-S (z anglického Digital Video Broadcasting over Satellite) je standard DVB - digitálního televizního vysílání přes satelit. Je používán v celé Evropě a ve větší části zbytku světa. Pro transport datových streamů je použita QAM nebo QPSK modulace. České televizní stanice je možno přes satelitní vysílání sledovat pouze v případě zakoupení dekódovací karty CS link nebo jiného placeného balíčku pro příjem českých televizních programů, jako např. DigiTV, či UPC Direct. Základem přijímacího řetězce satelitního vysílání je venkovní anténa (lidově parabola). V ohnisku paraboly je umístěn konvertor, který spojuje se satelitním přijímačem (set-top boxem) koaxiální kabel. Set-top box se připojí k zobrazovacímu zařízení. V České republice je dostupných několik placených služeb pro příjem českých i zahraničních programů přes satelit. Přijímat lze také několik stovek volných, neplacených zahraničních programů, mezi nimi pak několik českých. Kabelová televize (DVB-C) DVB-C je standard digitálního televizního vysílání v sítích kabelových Výhody Minimální investice Jednoduchá instalace Budoucí dostupnost Příjem zdarma Výhody Pokrytí signálem Kvalita obrazu Programová nabídka Bezplatný příjem základních programů Výhody Vysoká kvalita Programová nabídka Nízká investice Výhody Interaktivní služby Kvalita příjmu Programová nabídka Doplňkové služby Nevýhody Kvalita obrazu Programová nabídka Nevýhody Počáteční investice Složitější instalace Nevýhody Dostupnost Paušální poplatky Nevýhody Poplatky Vyžaduje pevnou linku

9 Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání 7 televizí. Systém je kódován pomocí MPEG-2, v budoucnu se plánuje také MPEG-4. K využití tohoto vysílání je zapotřebí přijímač, který dokáže datový tok distribuovaný v rámci kabelového vysílání přijímat. Tento přijímač distribuují sami zprostředkovatelé kabelových televizí jako součást distribučních balíčků/tarifů. Internetová televize (IPTV) IPTV (Televize přes internetový protokol) je systém, ve kterém jsou služby digitální televize šířeny prostřednictvím IP protokolu přes počítačové sítě. IPTV může být součástí dodávky širokopásmového připojení k internetu (nejčastěji ADSL). Hlavním rozdílem IPTV od klasického plošného nebo kabelového vysílání je použití technologií pro počítačové sítě. Pro příjem IPTV je potřeba speciální zařízení, které nejčastěji dodává přímo poskytovatel služeb IPTV. Digitální rozhlas Pozemní digitální vysílání Digitální rozhlas lze v českém éteru naladit prozatím několika způsoby. Tím prvním je platforma DVB-T, kde se kromě televizních kanálů objevují i rádiové stanice. V televizním multiplexu 1 vysílá sedm stanic veřejnoprávního Českého rozhlasu. Z běžně dostupných stanic jsou to Český rozhlas 1 Radiožurnál, Český rozhlas 2 Praha a Český rozhlas 3 Vltava. Nově jsou to pak digitální stanice Rádio Česko, populárně-vědecký okruh ČRo Leonardo, ČRo D-dur věnovaný vážné hudbě a ČRo 4 Rádio Wave pro mladé posluchače. Tyto nové digitální stanice vznikly speciálně pro digitalizaci ČRo a jsou ve většině případů dostupné kromě pozemního vysílání pouze na internetu. Tento způsob příjmu je prozatím pro posluchače nejjednodušší. K příjmu posluchači postačí pouze set-top box, či televizor se zabudovaným DVB-T přijímačem. Při ladění televizních stanic se pak v programové nabídce kromě televizních objeví i stanice rozhlasové. Digitální rozhlas - DAB DAB neboli Digital Audio Broadcasting je speciální technologie pro vysílání digitálního rozhlasu. V několika zemích je již tato technologie ve standardním provozu. K příjmu tohoto formátu je nutné pořídit speciální přístroj. Na běžném rádiu či set-top boxu nelze toto vysílání naladit, což je také jeden z důvodů, proč majitelé stanic netlačí na zavedení této technologie. V České republice probíhá prozatím vysílání ve formátu DAB jen v testovacím provozu. Posluchači vybavení patřičným přijímačem si mohou v Praze naladit ČRo Wave, Dance Radio, Rádio Proglas, ČRo Region, ČRo Leonardo a ČRo D-dur. Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílaní Několik návodů nás postupně provede všemi důležitými úkony potřebnými pro hladký přechod z příjmu analogového televizního signálu na příjem signálu digitálního. První část návodů nám pomůže se zajištěním digitálního signálu, ať už ze společné televizní antény (STA) nebo z individuální antény. Druhá část návodu popisuje různé druhy zařízení potřebných pro příjem a dekódování digitálního signálu, jakými jsou televize, antény nebo set-top boxy. Poskytuje návod na jejich instalaci a finální zprovoznění příjmu televizního signálu prostřednictvím digitálního vysílání. Společná televizní anténa (STA) Co to je STA? Společná televizní anténa (dále STA) je systém společného příjmu televizních, rozhlasových a satelitních signálů v bytových domech. Na rozdíl od kabelové TV je soubor zařízení STA ve vlastnictví majitele domu (družstva, společenství vlastníků apod.). V minulosti byla STA synonymem nekvalitního příjmu způsobeného zastaralými zařízeními i anténami. V současné době již jsou na trhu zařízení, která zaručují špičkovou kvalitu obrazu a zvuku při zachování nízké ceny a vysoké spolehlivosti. Z čeho se STA skládá? Anténní systém - stožár a antény Hlavní stanice STA - obsahuje napájecí zdroj, zesilovače, modulátory Rozvod signálu kabeláž, rozbočovače Účastnické zásuvky Jaké jsou možnosti řešení příjmu digitálního signálu? V současnosti je pomocí STA přijímán analogový signál, který je pak rozvody přenášen k cílovému místu. Signál není potřeba dekódovat, tudíž není potřeba žádného speciálního zařízení. Po přechodu na digitální vysíláni je nutno zvolit jedno z následujících řešení. převod DVB-T programů na analogové kanály přímý rozvod digitálního signálu DVB-T převod DVB-S programů na analogové kanály přímý rozvod DVB-S signálu převod DVB-T nebo DVB-S na DVB-C převod DVB-T nebo DVB-S na IPTV

10 8 Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání Převod DVB-T programů na analogové kanály Nejlevnější a v současné době nejjednodušší způsob, jak se přes STA dostat k digitálně šířeným programům. Signál je přijímán pomocí terestriální antény. DVB-T programy jsou pomocí transmodulátorů (digitálních přijímačů) převedeny do analogové podoby a namodulovány do TV pásma. Zesilovací souprava je pak rozesílá do účastnických zásuvek. Komu je řešení určeno? Přestože se toto řešení může jevit jako zpátečnické (převádí nový digitální signál zpět na starý analogový ), Výhody Signál digitálních programů lze přijímat na běžných TV přijímačích (bez použití set-top-boxů) Všechny stávající přístroje (videorekordéry, DVD rekordéry atd.) zůstávají plně funkční - není nutná rekonstrukce rozvodů Programy mohou zůstat na původních TV kanálech - vzhledem k modulární koncepci lze jednoduše rozšiřovat počet programů je v mnoha případech optimální jak z důvodů technických, tak ekonomicko-sociálních. Pro obyvatele domu má konverze hlavní výhodu v tom, že nemusí pořizovat set-top boxy, Všechny stávající přístroje (TV, VCR, DVD rekordéry atd.) zůstávají plně funkční. Sestavu lze nastavit tak, že volbou původních výstupních kanálů není ani nutné přelaďovat TV. Řešení se nabízí do domů vybavených STA, kde většina účastníku preferuje levné řešení a nejsou otevřeni změně v systému příjmu televizních programů (domy se starším obyvatelstvem). Instalaci provede odborná firma. Nevýhody Ztráta přídavných digitálních služeb (EPG) Nižší kvalita obrazu Nemá perspektivu (analogové TV se přestanou vyrábět) Neumožňuje přenos rozhlasových programů, které bývají součástí digitálních multiplexů ve standardu DVB-T Kolik to bude stát Odhadované náklady pro šíření šesti televizních programů v domě postaveném okolo roku 1970, celkem 207 bytů v devíti vchodech. Položka Převodník jednoho programu z digitálního multiplexu na signál analogový Šest převodníků z DVB-T do analogu včetně montáže Výměna anténního systému Celkem Náklady na jeden byt Náklady Kč Kč Kč Kč Kč

11 Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání 9 Přímý rozvod digitálního signálu DVB-T Signál je přijímán digitální terestriální anténou a DVB-T je v STA šířen na původní frekvenci a v původní digitální podobě. Účastníci používají vlastní set-top boxy případně televizory s digitálním tunerem. Výhody Signál se v digitální podobě dostává až k účastníkovi Nízká cena rozšíření nebo zřízení hlavní stanice STA Systémově čisté a perspektivní řešení Komu je řešení určeno? Řešení je vhodné pro obytné domy, které mají nové rozvody, nebo uvažují o jejich rekonstrukci. Řešení splňuje plné využití možností digitálního přenosu. Instalaci provede odborná firma. Nevýhody Nutnost pořízení set-top boxu k televizoru (nebo TV s digitálním tunerem) Nutná kontrola rozvodů včetně účastnických zásuvek U starších společných antén bude příliš nákladné Kolik to bude stát Odhadované náklady pro šíření šesti televizních programů v domě postaveném okolo roku 1970, celkem 207 bytů v devíti vchodech. Ve výpočtu je zohledněno, že všechny původní účastnické zásuvky instalované do roku 1980 se musí vyměnit a zároveň u domů postavených do roku 1980 se dá předpokládat výměna celého účastnického rozvodu i technologie hlavní stanice. Položka Výměna účastnických zásuvek a kabelů stoupacích vedení Vybavení hlavní stanice, výměna anténního systému, změna konfigurace horizontálního propojení domů Set-top boxy, případně nové televizory Celkem Náklady na jeden byt Celkové náklady na elektrickou energii spotřebovanou set-top boxy za rok Zvýšení platby za elektrickou energii na jeden byt za jeden rok Náklady Kč Kč Kč Kč Kč Kč 130 Kč

12 10 Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání Převod DVB-S programů na analogové kanály Signál je přijímán satelitem. Vybrané satelitní programy jsou pomocí satelitních transmodulátorů převedeny do pozemního pásma v analogové podobě a lze je tak přijímat na běžných TV přijímačích. Co k tomu potřebuji? Pro zavedení řešení je potřeba instalace nového zařízení: zařízení pro příjem satelitního signálu (společné) Výhody Signál satelitních programů lze přijímat na běžných TV přijímačích (bez použití satelitních přijímačů) Možnost příjmu volných i kódovaných TV programů Není nutná rekonstrukce rozvodů Vzhledem k modulární koncepci lze jednoduše rozšiřovat počet programů transmodulátor (společné) Instalaci by měla provést odborná firma. Firmu kontaktuje zástupce obytného domu. Komu je řešení určeno? Skupinový satelitní příjem je vhodný například v lokalitách, kde je signál analogové TV nekvalitní a pokrytí signálem DVB-T nejisté. Transmodulátory lze nastavit na původní analogové TV kanály. Nevýhody Ztráta přídavných digitálních služeb (EPG) - omezený počet programů Kvalita obrazu Přímý rozvod DVB-S signálu Satelitní signál je pomocí tzv. multipřepínačů přiveden do každé bytové jednotky. Každý účastník má svůj vlastní satelitní přijímač s dekódovací kartou a může si tak zcela individuálně určit programovou nabídku. Příjem je možný až ze čtyř různých satelitů ale běžně se využívá hlavně příjem ze satelitů ASTRA 23, 5 E (české programy) a ASTRA 19, 2 E. Řešení je moderním a progresivním způsobem modernizace nebo výstavby STA. Je však podmíněno kompletní rekonstrukcí rozvodů, musí být použity prvky schopné pracovat ve frekvenčním pásmu do 2150 MHz a nutností je hvězdicové uspořádání rozvodu. Nevýhodou jsou vyšší náklady jak na samotnou rekonstrukci (příp. výstavbu), tak na pořízení satelitních přijímačů s dekódovacími kartami. Varianta s jednokabelovým rozvodem satelitního signálu je levnější než varianta předchozího řešení. Namísto multipřepínačů se používají kmitočtové konvertory satelitního signálu. Vybrané satelitní transpondéry jsou převedeny do jednoho pásma a do nižších frekvencí, proto odpadá nutnost Výhody Signál se v digitální podobě dostává přímo k účastníkovi Lze přijímat všechny programy dostupné na přijímaných satelitech budování hvězdicového rozvodu a jsou sníženy nároky na kvalitu rozvodu. Příjem je omezen na vybrané transpondéry z jednotlivých satelitů. Co k tomu potřebuji? Pro zavedení řešení je třeba instalace nového zařízení: zařízení pro převod satelitního signálu multipřepínač (společné) satelitní přijímač (individuální) Instalaci by měla provést odborná firma. Firmu kontaktuje zástupce obytného domu. Komu je řešení určeno? Skupinový satelitní příjem je vhodný například v lokalitách, kde je signál analogové TV nekvalitní a pokrytí signálem DVB-T nejisté. Přímý rozvod DVB-S signálu zachovává všechny možnosti digitálního příjmu (EPG apod.), je ale nákladnější než převod do analogových kanálů (nutnost pořídit satelitní přijímač ke každé televizi). Nevýhody Účastníci musí mít pro každý televizor vlastní satelitní přijímač s dekódovací kartou Nutná kompletní rekonstrukce rozvodů včetně výměny účastnických zásuvek Pro koho je příjem satelitního vysílání vhodný? Příjem a případný převod digitálního satelitního signálu (DVB-S) je vhodný zejména pro individuální příjem (satelitní signál není šířen pomocí společného televizního rozvodu, ale každý uživatel nájemník má svou vlastní satelitní anténu). Tento druh příjmu je také vhodný v případech, kdy není a nebude dostupný signál DVB-T nebo když uživatelé vyžadují širší programovou nabídku, než jakou poskytuje DVB-T. V neposlední řadě příjem satelitního vysílání nabízí nejširší nabídku programů ve vysokém rozlišení (HDTV). Pokud má uživatel přístup k digitálnímu kabelovému příjmu, je vhodné zvážit výhody a nevýhody těchto dvou způsobů příjmu.

13 Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání 11 Převod DVB-T nebo DVB-S na DVB-C Digitální multiplex šířený pozemní cestou ve standardu DVB-T lze přivést do společných rozvodů s obvyklou šířkou pásma 8 MHz také ve standardu DVB-C, tedy digitální kabelové televize. Maximální datový tok je oproti DVB-T téměř dvojnásobný. Samotný kabelový standard DVB-C ale distribuci digitálního multiplexu v STA neusnadňuje. DVB-C má zatím naději na úspěch jen u televizních kabelových rozvodů. Vybavení hlavní stanice je nákladné, set-top boxy pro tento standard jsou méně dostupné a nakoupené levné modely pro DVB-T jsou nepoužitelné. Na volném trhu je nabídka DVB-C přijímačů výrazně omezená a mnohem užší než u DVB-T nebo DVB-S. Set-top boxy pro příjem kabelové digitální televize v tuzemsku nabízejí většinou přímo kabeloví operátoři a přijímače lze používat pouze pro sledování jejich konkrétní programové nabídky. Tyto přijímače obvykle zároveň obsahují Výhody Vysoká kvalita DVB-C Zachování možností digitálního příjmu (EPG apod.) Možnost individuálního zřízení DVB-C příjmu přes kabelového operátora dekodéry a dekódovací karty nastavené pro příjem určitých programů, takže zákazník například nemůže pro sledování digitální kabelové televize od společnosti UPC použít jiný typ přijímače než ten, který mu dodá sám operátor. Co k tomu potřebuji? Pro zavedení řešení je potřeba instalace nového zařízení: zařízení pro příjem satelitního nebo pozemního digitálního signálu (společné) transmodulátor (společné) DVB-C set-top box (individuální) Instalaci by měla provést odborná firma. Firmu kontaktuje zástupce obytného domu. Komu je řešení určeno? V současné době je toto řešení určeno především pro použití v sítích kabelových operátorů (např. UPC). Nevýhody Jako náhrada STA velmi nákladné Malý výběr DVB-C set-top boxů Převod DVB-T nebo DVB-S na IPTV DVB-T (DVB-S) programy jsou pomocí IP streamerů převedeny na IP pakety a šířeny počítačovou sítí. Nejsou potřeba žádné koaxiální rozvody. Příjem je možný pomocí IP set-top boxu a nebo pomocí PC. Co k tomu potřebuji? Pro zavedení řešení je potřeba instalace nového zařízení: zařízení pro příjem satelitního nebo pozemního digitálního signálu (společné) Výhody Vysoká kvalita Interaktivity (přes IP probíhá obousměrná komunikace mezi set-top boxem a IP streamerem) Zachování možností digitálního příjmu (EPG apod.) Možnost individuálního zřízení IPTV příjmu přes pevnou telefonní linku IP streamery (společné) síťový rozvod UTP (společné) IP set-top box (individuální) Instalaci by měla provést odborná firma. Firmu kontaktuje zástupce obytného domu. Komu je řešení určeno? V současné době je toto řešení určeno především pro použití v síti internet (např. Telefónica O2, Volný). Nevýhody Jako náhrada STA velmi nákladné a neúčelné Pro koho je převod digitálního vysílání na DVB-C nebo IPTV vhodný? Tato dvě řešení jsou zde uvedena zejména pro úplnost našeho přehledu. Obě řešení jsou vhodná pro operátory kabelových sítí nebo pro operátory, kteří své služby šíří prostřednictvím sítě internet. Při použití pro distribuci digitálního signálu mezi uživatele pomocí STA převod digitálního vysílání na DVB-C nebo IPTV nepřínáší žádné výhody oproti šíření nepřevedeného signálu. Pro použití běžnými uživateli tedy tato dvě řešení nedoporučujeme.

14 12 Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání Individuální televizní anténa Co to je? Individuální televizní anténa je řešení, které umožňuje příjem televizního signálu v samostatné obytné jednotce. Výběr vhodné televizní antény je důležitý, protože bez dobrého zdroje signálu set-top box nedokáže zobrazit obraz. Některým lidem ve městech bude stačit malá pokojová anténa, ale obyvatelé dále od vysílačů na ni nenaladí vůbec nic. Žádné změny pravděpodobně nečekají majitele venkovních antén, ale také oni mohou získat lepší signál správným nasměrováním na vysílač. Je nutné připomenout, že anténa sama o sobě příjem signálu nezajistí a je potřeba mít k dispozici ještě dekódovací zařízení (set-top box nebo IDTV). Jaká anténa je vhodná pro příjem signálu? Typ antény a vhodnost použití se liší vzdáleností místa příjmu od vysílače. Obecně platí, čím je slabší a horší signál, tím kvalitnější (ziskovější, směrovější, či řečeno lidově větší ) anténu potřebujeme. Malá vzdálenost od vysílače velké město Doporučuje se použít malou anténu pokud možno umístěnou běžným způsobem na střeše nebo alespoň venku, např. na balkoně. Na některých místech v blízkosti vysílače sice může vyhovět anténa pokojová, ale rozhodně to neplatí obecně pro celou oblast. Navíc i v místech, kde je signál silný, je pokojový příjem mnohem více náchylný k rušení (např. GSM nebo i jinými elektrickými spotřebiči), tedy k výpadkům. Pokojovou anténu lze vždy považovat jen za nouzové řešení (v případě že venkovní anténu není možné nainstalovat). Vzdálenost do 10 km Pro příjem digitálního vysílání ze vzdálenosti do 10 km od vysílače ve většině případů stačí menší typy antén, například: malá yagi anténa (např. osmi nebo devítiprvková, zisk cca 7-9,5 db) logaritmicko-periodická anténa (zisk cca 8-10 db) Buzená dvoupatrová celovlnná soustavu (poloviční síto, zisk cca 8-10 db) aktivní panelová - Schwaiger Antares DTA 3000, DA5000 Digiality, Kathrein BZD 40 (oproti yagi dražší, některé mají integrován GSM filtr, ale jsou příliš širokopásmové včetně integrovaného zesilovače (pásmo VHF i UHF) riziko možných problémů, např. zahlcením zesilovače nebo vstupního dílu přijímače v místě jiného silného nežádoucího signálu (např. analogového TV vysílače) Všechny tyto antény je možno bez větších problémů umístit i na okenní rám, balkon nebo stěnu domu, pokud je výhled situovaný směrem k vysílači. Vzdálenost nad 10 km Pro příjem digitálního vysílání ve vzdálenosti od vysílače větší než 10 km je třeba nainstalovat větší, ziskovější anténu, například: buzenou čtyřpatrovou celovlnnou soustavu do méně kopcovitého terénu ( síto, zisk cca 9-12 db) víceprvkovou yagi anténu (běžně s 12 prvky, pro místa se slabým signálem a členitým terénem nebo v různě členité městské zástavbě až s 28 prvky; zisk cca 7-13,5 db) 91 prvkovou anténu (XL 91 BL Color Super a podobné: Fracarro BLU 920, Iskra UHF 91X, Color Supra) při opravdu slabé intenzitě signálu (zisk cca db, úzká směrovost, vysoký předozadní poměr a potlačené boční laloky omezují nežádoucí příjem signálů z jiných směrů) V mnoha případech se bez odborných montáží antén pro příjem DVB-T neobejdeme ani v budoucnosti. Lze jen doporučit obracet se na zkušené prodejce, ne každý obchod totiž zajisté stejnou odbornou úroveň prodavačů. Digitální satelitní přijímač, kabelová televize, pevná linka se službou digitální televize Změna pozemního vysílání z analogu na digitál se nás netýká, problém za nás vyřeší operátor společnosti a my se o nic starat nemusíme. Zařízení pro dekódování digitálního signálu Podrobný přehled jednotlivých druhů zařízení pro příjem digitálního signálu najdete v katalogu těchto přístrojů v následující kapitole. Na tomto místě uvádíme pouze základní rozdělení. STB (Set-Top Box) Set-top box je přídavný přístroj, který se zapojí mezi anténu a televizor. Přijímá digitální vysílání a převádí je na obraz a zvuk nebo na analogový televizní signál, který je pak přiveden do analogového televizoru. Napájení Set-top box vyžaduje napájení. Většina set-top boxů má zabudovaný

15 Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání 13 vlastní zdroj, některé pak používají externí adaptér. DVB-T karty a USB moduly jsou většinou napájeny přímo z počítače nebo notebooku. Kompatibilita s televizory Set-top box lze zapojit k jakémukoliv televizoru, záleží pouze na způsobu zapojení. Pokud váš televizor nemá videovstup SCART, ale jen kulatou anténní zdířku, je třeba mít set-top box s tzv. modulátorem. Dálkové ovládání Pro přepínání digitálních programů se využívá dálkové ovládání dodávané se set-top boxem. Pro zapnutí a vypnutí televize, případně přepínání analogových programů je používáno původní dálkové ovládání. Použiti jednoho set-top boxu pro více televizorů Aby bylo možné použít jeden settop box pro více televizorů, musel by běžet na všech připojených obrazovkách stejný program. Výjimkou jsou vícetunerové set-top boxy, většinou dvoutunerové. Ty pak mohou přijímat tolik programů zároveň, kolik obsahují tunerů. Pro standardní příjem digitálního vysílání na více televizorech se používají televizní rozvody nebo více set-top boxů. Čeština v set-top boxu Pokud vyžadujeme, aby byl přístroj lokalizovaný do českého jazyka, je třeba si všimnout dvou věcí: zda je ovládací menu v češtině a jaké kódování přístroj používá pro zobrazování českých znaků. Česká diakritika činí řadě výrobců set-top boxů problémy. Existují tři základní oblasti, ve kterých se podpora češtiny může výrazně lišit. Součástí úvodního nastavení přístroje bývá volba jazyka. Většina dnes prodávaných přijímačů nabízí české uživatelské menu, často ale jen bez háčků a čárek. Některé set-top boxy mají problémy s českými znaky ve stránkách teletextu, tedy při aplikaci služby, kterou digitální vysílání převzalo z analogového konceptu. Největší potíže dělá přístrojům programový průvodce. Ujistěte se u prodejce, zda je jím prodávaný přístroj dobře vybaven i v tomto směru. Jak poznat, jaké vstupy nabízí můj televizní přijímač? Většina současných televizí nabízí vstupy typu SCART a cinch. Jedná se o analogové vstupy. Na obrázku jsou vstupy SCART velké černé konektory označené AV1 a AV2, vstupy typu cinch jsou malé barevné konektory uprostřed obrázku. Přes tyto vstupy můžete k televizi připojit set-top box. Pokud televize i set-top box disponují digitálními vstupy/výstupy, je vhodné použít je namísto analogových. Digitální vstupy jsou nejčastěji HDMI nebo DVI. Konektor HDMI můžete na obrázku vidět vlevo nahoře, konektor DVI se často používá pro propojení obrazového výstupu počítače a televize. Propojení s videorekordérem nebo DVD rekordérem Zapojení je stejné jako u televizoru, tedy nejlépe přes konektor SCART. Set-top box bývá vybaven dvěma konektory SCART jeden pro televizi a druhý pro video nebo DVD rekordér. Příjem kódovaných pořadů Většina levných DVB-T přijímačů neobsahuje CI rozhraní (Common Interface), určené pro vložení karty, která dovoluje příjem placených kanálů. Je možné, že v budoucnu budou provozovány také placené prémiové programy, pro jejichž příjem bude nutné zakoupení dekódovací karty. Nahrávání pořadů na pevný disk Samostatnou skupinu tvoří přijímače se zabudovaným pevným diskem (PVR Personal Video Recorder). Uživatel může nahrávat pořady z vysílání v nezměněné kvalitě v délce mnoha hodin nebo zastavit obraz pomocí funkce Time Shift a následně pořad sledovat se zpožděním ze záznamu. Důležité je, aby bylo možné záznam z pevného disku dále archivovat mimo přijímač, stáhnout do osobního počítače nebo vypálit na DVD. Firmware set-top boxu U většiny zařízení lze firmware (softwarové vybavení přijímače) inovovat přes sériový port RS-232C nebo přes USB. V některých případech je možná také automatická aktualizace firmware (update) přímo z vysílání. Inovace firmware může významně zlepšit uživatelskou přívětivost i výkonové vlastnosti přijímače. Elektronický programový průvodce Funkce elektronického programového průvodce (EPG), která umožňuje divákovi prolistovat nabídku pořadů všech programů obsažených v multiplexu, je naprosto nezbytnou součástí výbavy každého digitálního přijímače. Různí výrobci přistupují k EPG odlišně. Někteří se omezují na pouhé zobrazení aktuálně vysílaných (Current) a následujících (Next) pořadů, jiní se snaží vytěžit z dané možnosti maximum a jejich elektroničtí průvodci provedou diváka programem na celý následující týden, eventuálně umožní přímo zanést vybraný pořad do programu časovače.

16 14 Krok za krokem k úspěšnému přechodu na digitální vysílání Automatické vypnutí a časovač Mezi doplňkovou softwarovou výbavu lze zařadit funkci automatického vypnutí (Sleep Timer) anebo časovače (Timer) synchronizovaného podle času z multiplexu. Podpora interaktivních aplikací MHP Přijímače podporující MHP (Multimedia Home Platform) bývají navíc vybaveny integrovaným modemem pro realizaci tzv. zpětného datového kanálu (od diváka k vysílateli) pro interaktivní aplikace, vyžadující zpětný kanál. Výhody STB Set-top box je možné připojit k jakémukoliv zařízení s AV vstupem Nejsnazší cesta k příjmu digitálního signálu s analogovou televizí Levnější řešení než IDTV Nevýhody STB U moderních LCD panelů a plazmových televizí, které zpracovávají signál digitálně, dochází k nadbytečnému převodu z digitálního signálu na analogový a zpět na digitální Potřeba dalšího dálkového ovládání Televize programy zobrazuje na AV kanálu (přepínání programů obsluhuje set-top box) IDTV (Televizor s digitálním tunerem ) IDTV je moderní TV přijímač s vestavěným digitálním tunerem pro příjem DVB-T. Stále více výrobců uvádí na trh nové plazmové a LCD televizní přijímače s integrovaným tunerem DVB-T. Toto řešení má oproti STB výhodu v tom, že signál je zpracováván výhradně digitálně a nedochází tak ke zbytečné konverzi digitálního signálu na analogový a k následné degradaci signálu. Obraz má v tomto případě nesrovnatelně vyšší kvalitu, než je tomu u set-top boxu. Přenosný přijímač Díky výrazně nižším nárokům na velikost a směrovost TV antén je možné přijímat televizní signál i v místnosti na krátkou prutovou anténu. Tato vlastnost umožní výrobu a prodej i velmi malých přenosných digitálních přijímačů nebo příjem TV signálu pomocí mobilních telefonů. Využití osobního počítače Přídavné DVB T nebo PCMCIA karty - toto řešení přináší možnost pořizování záznamu vysílaného programu přímo na HDD počítače. Výhody IDTV Hlavní výhodou je pohodlí, protože s IDTV není pro sledování digitálního vysílání potřeba žádných dalších přístrojů, dálkových ovládání a kabelů IDTV poskytují lepší a jasnější obraz, protože při použití digitálního televizoru se ruší dvoustupňový proces zpracování digitálního/analogového obrazu, který je nezbytný v případě použití set-top boxu. Jakékoliv konverze snižují obrazovou kvalitu. Je možné přímé propojení s videorekordérem Nevýhody IDTV Vyšší cena než u klasického televizoru Ne všechny IDTV podporují provoz interaktivních aplikací na platformě MHP (Multimedia Home Platform). Pokud chcete tyto interaktivní služby u takového IDTV využívat, bude nutné dokoupit set-top box podporující MHP aplikace Ne všechny IDTV obsahují CI (Common Interface) rozhraní pro vložení karty ke sledování kódovaných (placených) programů. Pokud budou v budoucnosti v DVB-T vysílány placené programy, bude nutné dokoupit set-top box s CI rozhraním. Katalog produktů pro digitální příjem První otázku, kterou si musíte položit při výběru přístroje, s jehož pomocí hodláte sledovat digitální vysílání, je jaký druh digitálního vysílání budete využívat. Teprve poté je možné přemýšlet o tom, zda jej hodláme sledovat v televizi nebo v počítači a co by měl přijímač umět. Zda vystačíte s pouhým sledováním pořadů nebo požadujete také jejich nahrávání na HDD, popř. i vypalování záznamu na DVD. Teprve nakonec bude důležité, jakými má být vaše budoucí zařízení vybaveno konektory, či zda je vhodné použít multifunkční zařízení apod. Cílem tohoto katalogu je přehledně rozdělit produkty do jednotlivých skupin, popsat jejich výhody a nevýhody a přiblížit orientační cenu a funkce, kterými disponují. Odráží se v něm fakt, že největší zájem je o pozemní vysílání, proto existuje i nejširší a největší nabídka produktů určených právě pro DVB-T. V poslední době se objevují monitory s digitálním tunerem, které fungují na stejném principu jako televize. Ojedinělá nejsou ani zařízení schopná přijímat více typů vysílání. Přístroje pro příjem DVB-T lze rozdělit do tří kategorií. Jsou jimi zejména televizory se zabudovaným digitálním tunerem, set-top boxy s různou funkcionalitou a počítačové tunery s různým typem připojení, jejichž rozsah funkcí ovlivňuje především volitelné softwarové vybavení. Je nutno zmínit, že všechny typy produktů umožňují příjem digitálního televizního i rozhlasového vysílání.

17 Katalog produktů pro digitální příjem 15 Přístroje pro příjem DVB-T IDTV (televize s digitálním tunerem) Nejjednodušším způsobem příjmu digitálního signálu je pořízení nového televizoru. Není třeba nic připojovat, postačí poze jeden dálkový ovladač a ovládání funguje na stejném principu, na jaký jsme zvyklí. Nový televizor umožní sledovat TV pořady v digitální kvalitě, zprostředkuje teletext i EPG. Cena tohoto řešení však je nejvyšší. Začíná na Kč (LCD, úhlopříčka 66 cm). Podle způsobu použitého panelu (obrazovky) rozlišujeme dva typy televizorů: LCD televizory a plazmové televizory. Výhody LCD televizorů Dostupné i v menší úhlopříčkách (do 139 cm) Menší váha Menší spotřeba elektrické energie Méně vyzařovaného tepla Mírně levnější než plazmové televizory Nevýhody LCD televizorů Nedostupné ve velkých úhlopříčkách Mírně horší kvalita obrazu než u plazmového televizoru Výhody plazmových televizorů Dostupné ve velkých úhlopříčkám (až cca 3 metry) Mírně lepší kvalita obrazu než u LCD televizorů Nevýhody plazmových televizorů Nedostupné v malých úhlopříčkách Větší spotřeba elektrické energie Více vyzařovaného tepla Mírně vyšší cena než u LCD televizorů Přídavná zařízení s digitálním tunerem (set-top box a další) Přídavných zařízení s digitálním tunerem je velmi mnoho. Zjednodušeně je lze dělit na prostý set-top box, set-top box s možností nahrávání a různá multifunkční zařízení, která obsahují několik technologií najednou (například DVD přehrávač a digitální tuner). K televizi se připojují nejčastěji pomocí SCART kabelu. Některé obsahují i HDMI či USB výstup, pomocí něhož je možné připojit set-top box i k PC. HDMI a USB výstupy nabízejí však spíše dražší modely. Set-top box Set-top box je větší či menší krabička, která zpracovává digitální vysílání a umožňuje jeho příjem na běžné televizi. Ve většině případů si vystačíte s doposud využívanou anténou a se svou starší televizí. Náklady činí okolo 1000 Kč za set-top box a 100 Kč za kabely (nejčastěji SCART), pomocí kterých se box připojí k televizoru. Jedná se o nejlevnější řešení pro příjem digitálního vysílání, které však zpřístupní pouze základní funkce: sledování TV programu, teletext a EPG elektronický programový průvodce. Dražší verze boxů bývají vybaveny dvěma tunery, které umožňují sledovat televizi a zároveň nahrávat rekordérem jiný program. Jejich funkce jsou rozšířeny o např. tzv. time shift pro zastavení obrazu a následné pokračování ze stejného místa. Jejich cena začíná na 2000 Kč. Výhody set-top boxů Cena Jednoduchost Nevýhody set-top boxů Omezené funkce Co znamená funkce time shift? Funkce time shift, kterou poskytují dražší set-top boxy a rekordéry, umožňuje zpožděné sledování vybraného programu. Set-top box zaznamenává vysílaný program do své paměti a z ní pak program přehrává. Tato funkce je výhodná například tehdy, že nestihnete začátek oblíbeného programu a chtěli byste si ho spustit o 20 minut později. Funkce se také dá využít pro vypouštění reklam rozdělujících program vybraný pořad začnete sledovat později a reklamy budete přeskakovat.

18 16 Katalog produktů pro digitální příjem Rekordér Set-top box doplněný o možnost nahrávání bývá označován jako rekordér. Zpravidla obsahuje dva digitální tunery, aby bylo možné sledovat jeden televizní program a zároveň nahrávat jiný pořad. Nahrané programy se ukládají na pevný disk, který je součástí zařízení. Nahrané programy jsou pak zobrazovány v přehledné tabulce s podrobnějšími informace, které umožňují rychlé nalezení požadovaného programu. Dražší verze rekordérů často obsahují USB či HDMI konektor a umožňují tak zkopírování uložených programů do PC a následně například jejich editování a vypálení na DVD. Podmínkou je samozřejmě propojit přístroj s počítačem příslušným kabelem a instalovat do počítače potřebný software. Ceny rekordérů se pohybují od Kč výše, cena kabelu činí cca 100 Kč. Multifunkční zařízení Multifunkčních zařízení je nepřeberné množství. Pro jejich velkou různorodost je nelze blíže charakterizovat, popsat jejich výhody a nevýhody, funkce a orientační cenu. Výhody rekordérů Možnost nahrávání televizních pořadů Více funkcí Nevýhody rekordérů Složitější ovládání oproti jednoduchému set-top boxu Vyšší cena Příkladem těchto zařízení, která mimo jiné umožňují příjem digitálního vysílání, je mobilní telefon, digitální reciever, domácí kino apod. Příjem digitální televizního vysílání v počítači Rozdíly mezi zařízeními pro příjem digitálního signálu do počítače jsou především ve způsobu připojení (druhu použité sběrnice) a v softwaru, který je ovládá a který musí být instalován v počítači. Monitor s digitálním tunerem Oproti televizi se zabudovaným tunerem se nejedná o nejjednodušší řešení. Stačí sice pouze připojit anténu a pak monitor ovládat jako běžnou televizi, ale sledování pořadu znemožní hlavní funkci moinitoru, kterou je zobrazování výstupů z počítače. Nelze zároveň sledovat televizní pořad a pracovat na počítači. Při cenách začínajících na Kč není monitor ideálním řešením pro sledování digitální TV. Výhody monitorů s DVB-T Jednoduchá instalace Jednoduché užívání Nevýhody monitorů s DVB-T Vyšší cena než řešení s použitím PC Nemožnost současného sledování TV a práce s PC PCI/PCIe tuner PCI tuner je karta, kterou je nutné nainstalovat do stolního počítače. Nelze jí instalovat do notebooku. V dnešní době poskytuje veškerou možnou funkcionalitu (v závislosti na ovládacím softwaru a vybavení počítače), tedy sledování TV, nahrávání, vypalování, time shift, PiP, EPG. Pro sledování jednoho programu a nahrávání jiného musí být karta vybavena dvěma tunery. Samozřejmostí je dálkové ovládání. V závislosti na hardwarovém i softwarovém vybavení se ceny těchto karet pohybují od 500 Kč, nejčastěji však okolo Kč. Oproti USB tunerům se většinou vyznačují větší stabilitou a kvalitnější příjmem signálu. Výhody PCI/PCIe tunerů Cena Dobrý příjem signálu Stabilita Funkčnost Nevýhody PCI/PCIe tunerů Složitější instalace Řešení pouze pro stolní počítače Složitá přenositelnost mezi počítači

19 Katalog produktů pro digitální příjem 17 USB tuner USB tuner je zařízení podobné USB paměťovým klíčenkám. Díky připojení pře USB port se jedná o univerzální řešení vhodné pro stolní počítač i pro notebook. Poskytuje veškerou možnou funkcionalitu (v závislosti na ovládacím softwaru a vybavení počítače), tedy sledování TV, nahrávání pořadů, vypalování, time shift, PiP, EPG podobně, jako PCI tuner. Pro svoji velikost obsahuje však pouze jeden tuner a neumožňuje tak současné sledování a nahrávání rozdílných programů. Samozřejmostí je dálkové ovládání. V závislosti na hardwarovém i softwarovém vybavení se ceny těchto karet pohybují od 500 Kč výše, nejčastěji je lze pořídit v ceně okolo Kč. Oproti PCI tunerům se většinou USB tunery vyznačují horší stabilitou provozu (závisí na použitém software, především u starších tunerů) a o něco málo horší kvalitou příjmu signálu. PCMCIA a Express Card PCMCIA a Express Card jsou typy karet, které se provozují zasunuté do odpovídající zásuvky v notebooku. Nelze je instalovat do stolního počítače. V současné době tento typ karet poskytuje veškerou možnou funkcionalitu (v závislosti na ovládacím softwaru a vybavení počítače), tedy sledování TV programu a jeho nahrávání i vypalování na DVD, time shift, PiP i EPG. Pro sledování jednoho programu a nahrávání jiného je nutno použít kartu se dvěma tunery. Samozřejmostí je dálkové ovládání. Ceny začínají na Kč. Nevýhodou tohoto typu karet je využití často jediného slotu tohoto typu, který je v počítači obsažen, což znemožní souběžně provozovat a využívat více zařízení určených k instalaci v tomto slotu. Výhody USB tunerů Cena Univerzálnost Jednoduchá instalace Funkčnost Nevýhody USB tunerů Horší příjem signálu Občasná nestabilita provozu Výhody PCMCIA a Express Card tunerů Jednoduchá instalace Funkčnost Nevýhody PCMCIA a Express Card tunerů Vyšší cena Použitelné pouze pro notebooky Přístroje pro příjem DVB-S Přídavná zařízení s digitálním tunerem (set-top box a další) Zařízení určená pro digitální satelitní vysílání jsou obvykle dražší, než obdobná zařízení pro pozemní vysílání a také dosud byla méně dostupná. Jejich menší nabídka se projevuje také v menší počtu prodávaných druhů. Pro DVB-S jsou dostupné set-top boxy a rekordéry. K použití v počítačích jsou k dispozici zařízení s USB a PCI rozhraním. Funkcionalita zařízení pro příjem DVB-S je srovnatelná s ostatními druhy vysílání. K televizi se připojují nejčastěji pomocí SCART kabelu. Některé přístroje jsou opatřeny i HDMI či USB výstupy, pomocí nichž je možné připojit set-top box i k PC.

20 18 Katalog produktů pro digitální příjem Set-top box Podobně jako u DVB-T se jedná o krabičku, v tomto případě spíš větší, která zpracovává digitální vysílání a umožňuje jeho příjem na běžné televizi. Její cena však začíná na Kč. To je způsobeno jejich menším rozšířením, jakož i faktem, že často obsahují zároveň tuner pro příjem DVB-T i DVB-S. Způsob připojení (kabelem) i jejich funkčnost jsou stejné jako u přístrojů pro příjem DVB-T (sledování TV, teletext a EPG elektronický programový průvodce). Rekordér Pro tento druh produktů je možné použít stejné charakteristiky jako u přístrojů pro DVB-T. Jediným podstatným rozdílem je cena, ta začíná nad úrovní Kč. DVB-S rekordér je set-top box s možností nahrávání. Zpravidla obsahuje dva digitální tunery, aby bylo možné sledovat TV a zároveň jiný pořad nahrávat. Nahrané programy se ukládají na pevný disk, který je součástí zařízení. Nahrané programy jsou pak zobrazovány v přehledné tabulce s podrobnějšími informace, které umožňují jejich rychlé vyhledání a zpřístupnění k dalšímu použití. Rozdílem oproti pozemnímu vysílání je ve většině zařízení přítomnost USB či HDMI konektorů. Ty umožňují zkopírovat uložené programy do PC a následně je například editovat a vypalovat na CD nebo DVD nosiče. Podmínkou je samozřejmě dostupnost příslušného kabelu a instalace software v počítači. Výhody set-top boxů Cena Jednoduchost Nevýhody set-top boxů Omezené funkce Výhody rekordérů Možnost nahrávání Více funkcí Nevýhody rekordérů Složitější ovládání oproti jednoduchému set-top boxu Vysoká cena Příjem na počítači Rozdíly mezi zařízeními pro příjem digitálního signálu do počítače jsou především ve způsobu připojení (sběrnici). PCI/PCIe karta PCI tuner je karta, kterou je nutné nainstalovat do stolního počítač. Nelze jí instalovat do notebooku. Tuner poskytuje veškerou možnou funkcionalitu (v závislosti na ovládacím software a vybavení počítače), tedy sledování TV programu, nahrávání, vypalování, time shift, PiP, EPG. Pro sledování jednoho programu a nahrávání jiného je zapotřebí karty se dvěma tunery. Samozřejmostí je dálkové ovládání. Na rozdíl od DVB-T PCI tuneru jsou o něco dražší od 900 Kč. Oproti USB tunerům se většinou vyznačují větší stabilitou. Výhody PCI/PCIe tunerů Cena Stabilita Funkčnost Nevýhody PCI/PCIe tunerů Služitější instalace Řešení pouze pro stolní počítače