COLOURS 2012 V DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVIC?

Transkript

1 COLOURS 2012 V DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVIC? ROČENKA 2012 rozhovory zlata Holušová Jan Světlík ilona Rozehnalová Petr hruška Eva Dřízgová 1

2 NAVŠTIVTE NÁS NA POBOČCE GE MONEY BANK. Nabízíme bankovní produkty a služby pro občany i podnikatele. běžné účty platební karty půjčky hypoteční úvěry infolinka: Jeseník Mohelnice Zábřeh na Moravě Šumperk Olomouc Uničov Šternberk Prostějov Hranice Přerov Bruntál Krnov Hlučín Opava Ostrava Frenštát pod Radhoštěm Nový Jičín Studénka Bohumín Havířov Karviná Orlová Český Těšín Frýdek Místek Kopřivnice Třinec

3 Redakce OKNO se představuje Na počátku bylo slovo... zakladatelky známého a respektovaného Antikvariátu a klubu Fiducia Ilony Rozehnalové. Na jaře nás přesvědčila, že Ostravě chybí seriózní noviny, které by se zabývaly kulturou. Samozřejmě včetně odborných recenzí, kritiky, rozhovorů se zajímavými lidmi a inspirujícími diskuzemi. Na tak velký projekt se ale nepovedlo sehnat peníze. Myšlenka však byla na světě a začala žít vlastním životem. Nápad se velmi zalíbil Ostravskému informačnímu servisu (OIS), který dlouhodobě prodává vstupenky na všechny kulturní, společenské a sportovní akce. Podpořit zájem občanů o kulturu ve městě větší informovaností je to pravé ořechové, shodlo se vedení OIS společně se svou dozorčí radou. Pořád ale chyběly peníze. A tak vznikl projekt internetových novin OKNO Ostravské kulturní noviny, které jsou na webových stránkách OIS: www. ostravainfo.cz. Minimálně s týdenním předstihem si v rubrice Ostrava uvidí může každý přečíst, kdy a kde se děje něco zajímavého, ale hlavně, o čem to bude, a to včetně vyjádření hlavních protagonistů. Speciální rubriky Víkend a Dětem nás pak navigují, kam o víkendu a co zajímavého mohou prožít naše děti. Pro dospělé máme také rubriky Stojí za to a Rozhovor měsíce. Bohužel, všichni Ostravané zatím den na našich kulturních webových stránkách OIS nezačínají, jak bychom si samozřejmě přáli. Redakční rada se proto rozhodla vydat ke konci roku i tištěnou ročenku OKNO 2012, kterou si právě prohlížíte. Věříme, že Vám OKNO zpříjemní nejen vstup do nového roku 2012, ale po celý rok Vás bude upozorňovat na nevšední a okouzlující zážitky. Obsah Zlata Holušová... 4 Jan Světlík... 6 Ostravský informační servis... 8 Pobočka Elektra... 9 Petr Kajnar Ilona Rozehnalová Festival Ostrava Kamera Oko Tipy na cyklovýlet Čtyři strany ostravské cykloturistiky S cyklokoordinátorem o nových trasách Janáčkův máj Petr Hruška O ostravských malých pivovarech Pobočka Přívoz Ost-ra-var Eva Dřízgová-Jirušová Svatováclavský hudební festival Pobočka Svinov Dalibor Madej O pivu a kultovních ostravských hospodách Jiří Jůza Pobočka Letiště Letní shakespearovské slavnosti Norbert Lichý...38 Jiřina Kábrtová Pobočka Věž Jen vše dobré v roce 2012 přeje Vaše redakce Redakce: (zleva nahoře): Martin Straka, externí fotograf, Táňa Korotkovová, zástupce šéfredaktora, Radim Chytka, šéfredaktor (zleva dole): Petra Sasínová, editorka, Jan Král, redaktor, Lucie Ochodková, redaktorka Vydal: Ostravský informační servis, s.r.o, Prokešovo náměstí 1803/8, redakce@ostravainfo.cz, tel: , Tisk: Repronis s.r.o, použité fotografie: Martin Straka, archiv ISBN:

4 rozhovor Zlata Holušová Na Colours of Ostrava 2012 je možné všechno Už od podzimu cestuje Zlata Holušová po světě s jasným cílem. Najít muzikanty pro Colours of Ostrava Chystá se do Anglie, Dánska, Austrálie. Holušová si festival před jedenácti lety vymyslela, uskutečnila a od té doby ho také řídí. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Hodně jsem přemýšlela, ale největší kulturní zážitek nemám. Protože těch zážitků byla celá řada, musím jich jmenovat víc. Když jsem poprvé v Austrálii viděla domorodého hudebníka Franka Yammu, byl ve fantastické formě. Byl v domácím prostředí se všemi těmi Aboriginci v publiku i vším, co kolem něho vyzařovalo. To bylo pro mne velice silné. Ráda vzpomínám i na koncert Nicka Cavea, který jsem nejprve viděla ve Vídni. Vystoupení bylo nakonec úplně jiné než to, které později předvedl na Colours. Právě ve Vídni jsem se rozhodla, že Nick Cave musí v Ostravě na Colours vystoupit. Ten pocit z jeho hraní byl fantastický. Pak musím zmínit především skupinu Swans. Tu jsem v roce 2011 viděla dvakrát. Jednou ve Španělsku a podruhé na Colours. Zážitek ve Španělsku byl ohromující. Kapela vtrhla na jeviště s ohromnou silou a opravdu mne uzemnila. Na konci koncertu jsem říkala, proboha, co já to těm lidičkám na Colours dělám, že zvu zrovna tuhle kapelu? Ale nemohla jsem na ni zapomenout. Hluboce mne zasáhla. Opravdu to byl veliký zážitek. Co vám v ostravské kultuře nejvíce chybí? Dobrý sál, kde by se v zimě daly dělat fajn koncerty. Když musí člověk na skvělém jazzovém koncertě v klubu Fabric stát a tlačit se s ostatními, není to ono. Chtělo by to kvalitní, dobrý sál tak pro dva tisíce lidí. To by se v Ostravě mohly dít ještě daleko lepší věci. Myslíte si, že Ostrava v tom ve srovnání s jinými městy zaspala? To si nemyslím. Jde o obecnou bolest. V České republice není moc dobrých sálů. Kdyby takový sál Ostrava měla, pak by to bylo něco, čím může ostatní přesáhnout. Fabric je fantastický klub, ale nemůže zvládnout všechno. Jaké budou Colours 2012? O koho usilujete tentokrát? Na dalším ročníku pracujeme pilně, jednáme s agenty, ale zatím není nic dohodnuto natolik, abych to mohla zveřejnit. Ale myslím si, že se všichni budou mít na co těšit. Neuvažujete o změně místa konání festivalu? Letos uvažujeme naprosto o všem. Všechny možnosti jsou otevřené. Zvažujeme všechny druhy změn. Nejsme festivalem, který by stál na místě. Možné je všechno. Jak hodnotíte uplynulý ročník? Pro mne byl hodně těžký. Lidé měli obrovská očekávání vzhledem ke kulatému, desátému výročí. Do programu jsme dali ohromnou spoustu peněz, daleko více než v jiných letech. Myslím, že kdo na Colours byl, nelitoval a program si mohl užít. Festi- 4

5 Rozhovor Zlata Holušová zakladatelka a ředitelka hudebního festivalu Colours of Ostrava předtím organizovala také festivaly Hudba k tichu a Dolnolhotský buben narozená roku 1958 žije v Dolní Lhotě zvládnout navštívit festivaly v Anglii, Dánsku a také v australském Melbourne. Ostravě chybí dobrý sál, kde by se v zimě daly dělat fajn koncerty. Chtělo by to kvalitní sál tak pro dva tisíce lidí. To by se v Ostravě mohly dít ještě daleko lepší věci. Město letos přispělo na Colours šesti miliony korun. S takovou podporou jste asi musela být spokojená. Myslím, že je fantastické, že existuje symbióza města a festivalu, že vzájemně chápeme svoji užitečnost, abych tak řekla. Protože Ostrava jako město se pořád v rámci republiky musí rvát za uznání své jedinečnosti. Má obrovský, zcela výjimečný zdroj talentů a uměleckého potenciálu. Dokazuje to i každoroční udílení cen Anděl, kde pravidelně vítězí lidé z Moravskoslezského kraje. Možná i právě proto okolní svět Ostravě moc nepřeje. Nakonec je to svým způsobem dobře, protože vždy musíme bojovat o své místo. Možná se to promítá i do toho, že město spolupracuje s festivalem, že máme takovou podporu, za kterou jsme velmi vděčni. val byl tak kvalitní, jak jen mohl v daných možnostech být. Měli jsme problémy, měnili jsme Afričana jménem Youssou N Dour za jiného Afričana Salifa Keithu, ale všechno jsme nakonec zvládli. Tento ročník byl hodně těžký v přípravě, ale dopadl výborně. A počasí nám přálo. Vyrážíte už do světa hledat účinkující příštího ročníku? Samozřejmě. Jen během podzimu chci Jak se vám to přihodilo, že stojíte v čele takového festivalu? Byl to pozvolný vývoj. Festivaly pořádám už třicet let. Možná jsem dospěla k nějakém vrcholu, ale kdo ví, třeba jsou ty opravdové vrcholy ještě přede mnou. 5

6 rozhovor Jan Světlík V květnu 2012 se Ostrava úplně změní Když si Jan Světlík nasazuje hornickou přilbu, vypadá šťastně a rozjařeně. Konečně po sedmnácti letech mají Pražáci pravdu, že se v Ostravě těží uhlí, vysvětluje generální ředitel společnosti Vítkovice Holding. Právě otevírá novou hornickou expozici v muzeu Landek Park v Ostravě-Petřkovicích, která věrně napodobuje prostředí černouhelného dolu. Těžba skončila v ostravské části ostravskokarvinského revíru v roce Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Jednoznačně to byla architektura Josefa Pleskota. (Pleskot patří ke špičce českých architektů, v Ostravě pracuje mimo jiné na proměně Dolní oblasti Vítkovic poznámka redakce.) Co vám v ostravské kultuře nejvíce chybí? Chybí mi Bílý stín. (Tak se nazývá plánovaná přístavba Domu umění podle návrhu architekta Josefa Pleskota poznámka redakce.) Ostrava potřebuje další galerijní prostory nejen pro vzdělávací a muzejní účely, ale také pro oživení centra města. Taková instituce, jakou se má v budoucnu stát Bílý stín, ve městě zatím vůbec není. Bude Colours of Ostrava v roce 2012 v Nových Vítkovicích? Někteří lidé to už berou jako hotovou věc. K tomu se nemohu vyjádřit. Zatím vedeme s pořadateli festivalu jednání. A přál byste si, aby festival byl tam u vás? Celou oblast kolem Dolu Hlubina chceme upravit tak, aby se v ní daly dělat nejrůznější hudební představení a festivaly. Jinými slovy, v oblasti by mohly znít všechny druhy hudby, které se nedají provozovat tam, kde stojí byty, protože horní limity povolené hlučnosti bývají pro každého pořadatele velkým problémem. Spousta klubů končí kvůli hygienickým předpisům. Chceme v Ostravě vytvořit prostor, ve kterém by bylo možné pouštět hlasitou hudbu a nikoho přitom neobtěžovat. Z jedné strany Dolu Hlubina je dálnice, z druhé strany budou administrativní centra a ze třetí stojí vysoká pec. Právě na Hlubině by díky tomu hluk neměl nikomu vadit. Myslím si, že z tohoto pohledu půjde o výjimečný prostor v celé České republice. Problémy s hlukem řeší spousta provozovatelů koncertů i v Praze. Kvůli tomu de facto skončila i hudba ve Stodolní ulici. Proto chceme Ostravě nabídnout vhodný prostor. Fabrika není v zásadě o strojích, ale je o lidech. A těm nejde jenom o to jít do práce, pak se zavřít do nějakého kutlochu a zase mazat do práce. Jak bude v příštím roce pokračovat proměna Nových Vítkovic? Nejdůležitější bude 1. květen To bude ve Vítkovicích Den otevřených dveří. Lidé uvidí vše, co jsme už v Nových Vítkovicích změnili. Někdy v té době také zpřístupníme vysokou pec. A zatímco prvního května půjde jen o prohlídku, v září celou upravenou oblast lidem zpřístupníme. Jsem přesvědčený, že to bude atraktivní pro lidi z Ostravy i pro turisty. Tahákem jistě bude pohled z nové rozhledny. Lidé vyjedou šikmým výtahem nahoru na vysokou pec a dalším výtahem sjedou dolů. Vše bude prosklené, všude budou průhledy. Den otevřených dveří bude 6

7 Rozhovor klíčovou událostí příštího roku. Tvrdím, že prvního května 2012 se Ostrava úplně změní. O Nové Vítkovice, ale vůbec o industriální památky, se dnes lidé zajímají více, než by se ještě nedávno dalo čekat. Před deseti lety převažoval názor, že vysoké pece a provozy kolem by se měly jako hromada nepotřebného šrotu jednoduše zbourat. Jak vidíte dnešní zájem lidí o průmyslové památky? Musím zdůraznit, že v Dolní oblasti se zatím tvrdě pracuje čtyřiadvacet hodin denně, sedm dnů v týdnu. Na výrazný nárůst návštěvníků si ještě chvilku počkáme, ale jsem přesvědčen, že lákadel bude opravdu mnoho. Vždyť dnes neukazujeme ani plynojem, ani šestou ústřednu, ani vysokou pec. Přesto jsme už nyní pro řadu lidí zajímaví. Chtěli bychom v budoucnu přitáhnout až čtvrt milionů návštěvníků ročně. To bychom patřili ke špičce. Dvě stě padesát tisíc lidí ročně například navštíví industriální památky v německém Duisburgu. Příští rok asi ještě Duisburg nepřekonáme, ale i tak bude návštěvnost v Nových Vítkovicích velká. Zrovna jste vyfáral. Jaký máte dojem z nové expozice? Můžeme tady současným i budoucím generacím ukazovat, kdo to byl horník. Dnes už je tato profese v Ostravě neznámá. Uhlí se tady netěží už sedmnáct let. Interaktivní šachta bude velmi atraktivní hlavně pro lidi, kteří v normálním dole nikdy nebyli. Jaké máte další plány s tímto muzeem? Máme už hotovou studii, jak dál celý areál rozvíjet. Studie je rozdělená na tři části. Tou první, kterou chceme uskutečnit v příštích pěti letech, je hornická vesnička. Rádi bychom zde udělali co nejvíce autentických hornických expozic. To bude specifikum tohoto muzea. Landek, Důl Michal i Nové Vítkovice by měly mít zase svou exkluzivitu. Stojí vám to jako průmyslníkovi za to, starat se i o kulturu? Fabrika není v zásadě o strojích, ale je o lidech. A těm nejde jenom o to jít do práce, pak se zavřít do nějakého kutlochu a zase mazat do práce. Nemůžeme všem naordinovat, aby chodili na Baník nebo na golf. Nabídka musí být bohatá. Může to být zásadní i při rozhodování lidí, o které stojíme, jestli u nás budou nebo nebudou chtít pracovat. Moc bych si přál, aby ti nejlepší lidé zůstávali a neutíkali pryč, aby byla Ostrava jednou natolik atraktivní, že přitáhne i špičkové odborníky odjinud. Jan Světlík předseda představenstva a generální ředitel společnosti Vítkovice Holding, které patří strojírenská skupina Vítkovice Machinery Group narozen roku 1958 od roku 1982 pracuje ve Vítkovicích žije v Ostravě 7

8 O nás Ostravský informační servis V našich pěti pobočkách ELEKTRA, VĚŽ, PŘÍVOZ, SVINOV a LETIŠTĚ nabízíme tradiční služby všech infocenter, ale také mnoho navíc: Radíme jak strávit volný čas, kam za kulturou, zábavou a sportem. Vše o dopravě, turistických zajímavostech, ubytování, stravování! Nabízíme průvodcovskou činnost, kopírování, směnárenskou službu bez poplatku, umístění placené reklamy. Prodáváme ostravské suvenýry, vstupenky na kulturní, sportovní a společenské akce v Ostravě, v celé republice a Evropě, jízdenky na městskou hromadnou dopravu, dálniční známky a mnoho dalšího. Zajišťujeme v pobočkách Elektra a Svinov pohodlný nákup vnitrostátních jízdenek Českých drah, v Elektře i mezinárodní jízdenky. Dlouhodobé jízdenky na městskou hromadnou dopravu a Ostravský dopravní integrovaný systém pro všechny zóny. Přes terminál Sazka nabízíme nákup vstupenek na kulturní akce i možnost zkusit štěstí v sázkových hrách a losech. V pobočkách Elektra a Svinov můžete platit kartou! Navštivte nebo naše pobočky! Soutěžte s informačním centrem Stačí odpovědět na jednu ze tří jednoduchých otázek: 1. Jak se jmenuje kavárna na Stodolní ulici, jejíž interiér je vyzdobený texty písničkáře Jaromíra Nohavici? 2. Který ročník festivalu Colours Of Ostrava bude v roce 2012? 3. Kde najdete OKNO (Ostravské kulturní noviny)? Se správnou odpovědí přijďte do kterékoliv z našich poboček, za každou správně zodpovězenou otázku Vás odměníme buttonem Ostrava (přijďte, bo nebudou). Těšíme se na Vás. ANKETA 1. Jaký byl Váš největší kulturní zážitek tohoto roku? 2. Co Vám v ostravské kultuře chybí? Jiří Sovadina, šéfredaktor vzdělávacího portálu Moderní dějiny.cz 1. V kultuře jsem si plně vychutnal festival Colours of Ostrava. Koncerty veteránů Rottena, Cavea a Plastic People of The Universe zůstanou nezapomenutelné. Nečekaným zážitkem pro mě byla exploze Semi Precious Weapons. Na poli divadla jsem ocenil dramatizaci kultovního románu Pestré vrstvy Divadla Petra Bezruče v autentickém prostředí. V oblasti výtvarného umění vyzdvihuji výstavu Alfred Kubin/Josef Váchal ŠUMAVA v Galerii výtvarného umění v Ostravě. 2. Chybí Černá kostka a centralizace informací o všech typech kulturních akcí. Jiří Havlíček, starosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz 1. Na počátku tohoto roku to byl koncert patrně nejlepší tributní kapely na světě The Australian Pink Floyd Show v ČEZ aréně. Během koncertu zazněly v kvadrofonním ozvučení největší hity legendárních Pink Floyd, zahrané přesně do detailů podle svých hudebních vzorů, někdy možná i lépe. Koncert byl zážitkem i pro oči díky velkolepé výpravě, laserovým projekcím a trojrozměrným vizualizacím. Rovněž velkým zážitkem byla návštěva výstavy v Ostravském muzeu Král, který létal věnované nejen sedmistému výročí od nástupu Lucemburské dynastie na český trůn, ale i historickému a uměleckému kontextu Evropy a našeho regionu. Největším kulturním zážitkem poslední doby byla bezesporu divadelně i hudebně strhující opera Paula Hindemitha Cardillac v Divadle Antonína Dvořáka. Tomu, kdo má rád náročnou harmonii, melodické i nemelodické pasáže, skvělý sbor, doporučuji návštěvu. 2. V ostravské kultuře je pestrá nabídka, nechybí mi téměř nic. Myslím, že je zapotřebí trvale vytvářet podmínky pro její fungování. Umělci a jejich manažeři jistě připraví zajímavé projekty. Ostravské kultuře dlouhodobě a významně schází koncertní sál a městská galerie výtvarného umění typu Kunsthalle. Město Ostrava to také mělo jako hlavní body pro doplnění kulturní infrastruktury v Ostravě v přihlášce do soutěže Evropské hlavní město kultury

9 o nás ANKETA 1. Jaký byl Váš největší kulturní zážitek tohoto roku? 2. Co Vám v ostravské kultuře chybí? Elektrou to začalo Jiří Jung, odborný asistent Filozofické fakulty Ostravské univerzity, Píšť 1. Nejde ani tak o zážitek, ale o naději v to, že se v projektech a dílech architekta Josefa Pleskota navrátí do Ostravy kvalitní architektura veřejných budov. 2. Ostravě schází důstojné zázemí pro vědeckou knihovnu, momentálně je v naprosto nevyhovujících prostorech. Stanislav Rusnok, student, Ostrava 1. Velkým zážitkem byl pro mne koncert žesťového souboru Brass Chybí jazzový klub se zázemím pro amatérské muzikanty a konzervatoristy, hrajícími bez nároku na honorář. Bohužel, klub Parník tím rozhodně není. Lenka Králová, nákupčí, Praha 1. Pokud bych měla v Ostravě vyzvednout nějakou kulturu, tak je to vynikající divadelní scéna, fenomén Stodolní a Antikvariát a klub Fiducia. Kéž by bylo více takových kulturních míst. 2. Nedostatky vidím v oblasti galerií. Vadí mi také malá informovanost o výstavách. Pokud už nějaká je, tak je to moderna, která nemá dobré public relation. Ocenila bych více drobných akcí ve stylu Fiducie. Stačí prostory a správní lidé s nasazením. Pro srovnání s Prahou, kde momentálně žiji a navštěvuji mnoho kulturních akcí, tak tam je na spoustu akcí nulové nebo symbolické vstupné. Pokud si vybavím Ostravu a vynechám Stodolní, tak jako jediné takové místo mě napadne Fiducia. Až v druhé řadě vidím akce v Librexu či Parníku. Ostravě by neškodila lepší propagace. Drobnějších akcí, například filmových festivalů, je hodně, ale málokdo o nich ví. Stále se mluví jen o Stodolní, ale Ostrava má potenciál nabídnout i jinou kulturu. Ještě si dovolím doporučení: Vytvořit více drobných kulturních center, ve kterých by se konal různorodý kulturní program výstavy, čtení, promítání filmů. A samozřejmě jim udělat velmi dobrou propagaci. Bude chvíli trvat, než si vybudují jméno a lidé si je zažijí. Ale pokud se to podaří, bude to velmi dobrá devíza. Stálo by to ale hodně dobrovolnické práce. Obyvatelé i mnozí návštěvníci Ostravy si již zvykli na první pobočku Ostravského informačního servisu, která je na jednom z nejrušnějších míst v centru města u tramvajové zastávky Elektra na Nádražní ulici. Náš tým dělá vše pro to, aby poradil místním, mimoostravským i lidem ze zahraničí v mnoha věcech. Základní a nejčastější otázky, na které jsme připraveni co nejlépe odpovědět jsou, jak se ve městě nejsnadněji a nejrychleji dostanou na konkrétní místo, ulici, kde najdou určitou restauraci, firmu, úřad, instituci. Máme samozřejmě mapy a mapky, které jim pomohou v další orientaci. Poradíme s ubytováním ve městě i v okolí. Další významný okruh otázek je volný čas. U nás lidé najdou kompletní programy kin, divadel, klubů, galerií a dalších zařízení. A když si návštěvník našeho infocentra vybere konkrétní akci, prodáme mu nebo rezervujeme vstupenku. Zajistíme vstupenky i na akce v Praze, na Slovensku, v Polsku či v Rakousku třeba na muzikály, koncerty, divadla, sportovní události. Prodáme jízdenku na vlak a pomůžeme s výměnou peněz na cestu do zahraničí. Řidičům prodáme naše i zahraniční dálniční známky. Heslem našeho nadšeného týmu je hasit. Proč? Snažíme se ze všech sil a možností, které Ostrava i okolí nabízí, hasit žízeň po informacích, přáních a kulturních touhách. A myslíme i na tu základní žízeň. V našem infocentru máme širokou nabídku chlazených nápojů. Někdy hasíme i opravdový požár. Zvláště v létě vybíhá naše speciální požární hlídka občas uhasit doutnající odpadkový koš. Snažíme se, abychom profesionálně zvládli všechny otázky, i když zrovna nezapadají do okruhu dotazů, na který jsme připraveni. Díky internetu si ale dokážeme se vším poradit. Lidé se nás ptají třeba na to, jaké bude zítra počasí, kdo se stane americkým prezidentem, kde se dá koupit nejlevnější salám, kde jsou noční kluby a jaké služby nabízejí, nebo třeba kdo napsal předlohu k pohádce Čarovné dědictví. Příchozí se u nás dožadují i takových věcí, jako jsou dětské pleny, krém proti celulitidě, nebo chtějí koupit petardy. Pokoušíme se správně nasměrovat i tyto, leckdy zmatené, návštěvníky naší pobočky. 9

10 rozhovor Petr Kajnar Dávali operu Cardillac a já byl nadšený Petr Kajnar je ostravským primátorem již druhé volební období. V oblasti kultury by si přál vidět ve městě vznikat kluby pro mladé a doufá, že nově postavená Karolina přivede do centra města více lidí. Oceňuje práci Antikvariátu a klubu Fiducia, přestože na besedách konaných v těchto prostorách rozhodně neslyší jen chválu. Také drží palce změnám v Dolní oblasti Vítkovic a je se svými dětmi častým a spokojeným návštěvníkem Divadla loutek. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Mým nejhlubším kulturním zážitkem byl postoj slovenské premiérky Ivety Radičové. Položila vládu kvůli tomu, že vnímala, že pokud je někdo členem Evropské unie, pak musí snášet dobré i špatné. Není to totiž jako žít v rodině a brát jen to dobré, a když je zapotřebí trochu něco odedřít, říct, že se mne to netýká. Iveta Radičová byla schopna kvůli myšlence spolupracující Evropy dát všanc svoji pozici. Myslím, že to je určitě kulturní počin. Jen málokterý český politik by něco takového dokázal. Co vám v Ostravské kultuře nejvíce chybí? Mně? Nic (smích). Vím, co chybí lidem, kteří se kulturou zabývají. Ale co já považuji za nejzásadnější a co se zatím nedaří změnit, je, že se málo investuje do mladých lidí. Praha by nám mohla být vzorem v tom, jak podporuje různé MeetFactory a kluby, ve kterých se mladí lidé mohou seznámit s kulturou, která odpovídá jejich věku a mentalitě, prostory, ve kterých mohou něco tvořit. Taková místa Ostravě chybí. To považuji za největší nedostatek. Přes kulturu získáte vztah k městu. To je důvod, proč někde zůstávat. Řada lidí odchází do Prahy a říká, že Ostrava, to není ono, protože je právě kvůli tomu nedostatku pro ně málo atraktivní. Mně takové kluby nechybí, protože už dávno nejsem v klubovém věku. Ale jako primátor bych byl rád, kdyby byli lidé v Ostravě spokojeni a neodcházeli pryč. Město bude muset na změnách tímto směrem zapracovat. Taková místa pro mladé by možná nemusela stát zase až tolik peněz. Mnohdy to tak může být. Záleží i na tom, jestli se nakonec najdou lidi, kteří dají něco dohromady. Musí se napřed najít nějaký organizátor. Já sám určitě nic zakládat nebudu. Jako příklad může sloužit sdružení Dream factory, které vzniklo během kandidatury Ostravy na Evropské hlavní město kultury Organizovali divadelní festivaly a dnes už jsou zařazeni v rozpočtu města pod nějakou částkou. Pokud se najdou takoví lidé a začnou něco dělat, mohou přijít požádat o pomoc. Obdobné iniciativy by měly vzniknout spontánně a pak lze s nimi pracovat. Nebo si vezměte Fiducii a Ilonu Rozehnalovou. Bez ní by žádná Fiducia nebyla. Jde o velký kulturní počin, i když mne tam na besedách všichni vždycky strašně zkritizují. V těchto týdnech se jedná o tom, zda se festival Colours of Ostrava v příštím roce nepřestěhuje do vítkovické Dolní oblasti. Myslíte si, že by taková změna Colours slušela? Uvažuje se o tom a myslím si, že v určité chvíli k tomu i dojde. Nechci mluvit za organizátory, ale pokud mají představu rozvoje, tak to znamená víc lidí na festivalu. A prostor, kde se Colours nyní koná, je z hlediska dalšího rozvoje už vyčerpaný. Není důvod, proč by festival nemohl fungovat na více místech Ostravy. Vždyť vzdálenost mezi Černou loukou a Dolní oblastí se dá pěšky ujít za dvacet minut. Navíc postupně se celý prostor bude kultivovat, bude dobře dostupný, povede tam i cyklistická stezka. Petr Kajnar od roku 2006 ostravským primátorem za ČSSD signatář Charty 77 narozený roku 1956 v Ostravě žije v Ostravě, je ženatý, má čtyři děti 10

11 Rozhovor Nakonec se může zapojit i městské Trojhalí na Nové Karolině. Myslím si, že festival se má rozrůst do oblastí, které nabízejí nové možnosti, kvalitní zastřešení a podobně. S tím souvisí veškeré aktivity, které nyní v Dolní oblasti provádí vítkovický ředitel Jan Světlík. Myslíte si, že Ostravané se mohou těšit na výsledky toho všeho? Bezesporu ano. Jan Světlík dokázal připravit projekty, do kterých dal mnoho svých peněz. Mohl si za ně místo toho klidně koupit byt u Ženevského jezera nebo nějakou jachtu. To, co vložil do přípravy projektů, se mu nikdy nevrátí. Svým způsobem se ty peníze vrátí městu. Všichni tomu držíme palce. Jan Světlík maluje velmi správně osu spojující Landek, Komenského sady, Černou louku, Trojhalí, Novou Karolinu a Dolní oblast. Tato osa by se měla stát páteří města. Myslím, že je to správný pohled. Jestli něco nyní vyvolává rozpaky, pak právě stavba Nové Karoliny. Lidé se diví, co to tam roste za obrovské kostky. Myslíte, že se ten pohled časem, po otevření, změní? Myslím, že ano. Kdo pamatuje návrh polských architektů v první soutěži, pak to, co nyní vzniká na Karolině, se mu velmi podobá, hlavně co se nových bytů a kancelářských budov týká. Tehdy tam chyběl velký nákupní objekt. Jenže bez něj by projekt nikdo nerealizoval. Nelze udělat developerský projekt jenom z bytů nebo kancelářských prostor. Musí tam být něco, co je hodně výnosné. A výnosná bývají nákupní centra. Centrum je daní za to, že se na Nové Karolině vůbec něco děje. Vzniká tak investice za zhruba pět miliard! Živí spoustu lidí a znamená také, že Ostrava má důvěryhodnou pozici, když do ní někdo tolik investuje. To podle mne převáží i fakt, že na Karolině neroste přesně to, co by tam ideálně být mohlo. Město taky mohlo čekat, avšak je možné, že by se taky nedočkalo. Možná by se mezitím všichni odstěhovali. Druhou variantou je kompromis. Takové řešení nemusí některým lidem vonět, na druhou stranu, kdyby nevzniklo nákupní centrum na Karolině, vniklo by někde jinde na kraji města. Myslíte si, že otevření nákupního centra na Nové Karolině na jaře roku 2012 hodně ovlivní život městského centra? Nelze udělat developerský projekt jenom z bytů nebo kancelářských prostor. Musí tam být něco, co je hodně výnosné. A výnosná bývají nákupní centra. Centrum je daní za to, že se na Nové Karolině vůbec něco děje. Zrovna včera večer jsem šel Ostravou. Po osmé hodině bylo všude úplně mrtvo. Strašné. A nikdo si s tím neví rady. Myslím, že město chybovalo při privatizaci, když prodalo domy v centru a ztratilo nad nimi kontrolou. Tak mohly být dnes v těch domech instituce, které by v centru udržovaly život. To jsme v devadesátých letech opravu moc dobře nezvládli a dnes vidíme důsledky. Navíc z mnoha bytů jsou kanceláře a centrum se ještě víc vylidnilo. Nové byty a obchodní centrum vznikající na Karolině přitáhnou do středu města spoustu lidí. Jinými slovy, že něco takového roste v centru města, ještě vůbec nemusí být chybou. Sám jsem na výsledek zvědavý. Ale opakuji, že když v případě Karoliny zvážím všechna pozitiva i negativa, myslím, že pozitiva převažují. Připravuje se v Ostravě nějaká kulturní událost, kterou si během roku 2012 nechcete nechat ujít? Tohle v hlavě nenosím. Vím dobře, že si mohu v Ostravě prakticky kdykoliv zajít na dobré představení nebo na dobrý koncert. V tom je Ostrava skutečně velkoměstem. Myslím, že řada větších měst třeba ve Spojených státech tak pestrou kulturní nabídku nemá. Díky tomu nepovažuji kulturní události za něco, co bych si musel plánovat rok dopředu. Kdy jste byl naposledy v divadle? Před týdnem v Praze na představení Národního divadla moravskoslezského. Dávali Hindemithova Cardillaca. Byl jsem nadšený. V době, kdy jsme usilovali o titul Evropského hlavního města kultury 2015, padlo rozhodnutí, že o sobě musíme dávat vědět, že nejsme poslední vesnice s věčně špinavou a zataženou oblohou, ale že tady něco umíme. Napadlo mne to už, když jsem slyšel argumenty, proč v Ostravě pořádáme divadelní festival Ostravar. Přijedou kritici z Prahy, uvidí šest představení během dvou dnů a potom o nich píšou. To byl další impuls k tomu, abychom se prezentovali přímo v Praze. Jestli chceme změnit pověst špinavého města, kterému Pražáci říkají Asie, tak musíme dát o sobě vědět. Taková iniciativa není jenom pro náš dobrý pocit. Má ekonomické dopady, protože pověst Ostravy souvisí s tím, jestli získá investice nebo ne. Jde o marketing města. A kdy jste byl na nějaké kulturní akci v Ostravě? S dětmi chodím hodně často do Divadla loutek. Je to teď tím pádem moje divadlo. Je pořád plné a to je potěšující, protože tam chodí právě děti. Mám velmi dobrý pocit z toho, jak divadlo pracuje. 11

12 rozhovor Ilona představuje nové trendy v umění a buduje komunitu Rozehnalová Ilona Rozehnalová vede jeden z největších moravských antikvariátů. V domě na Nádražní ulici provozuje také galerii Dole zaměřenou na současné výtvarné umění a v patře pak fotografickou galerii Fiducia. Organizuje literární čtení, přednášky, prohlídky, debaty k aktuálním problémům města. Například její angažovanost za záchranu lipové aleje v Komenského sadech výrazně přispěla k tomu, že alej zůstala zachována. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Mým největším takovým zážitkem byly procházky lipovou alejí v Komenského sadech. Alej vypadá jako gotická katedrála. Když jí procházím, vždycky si říkám, jaký je to zázrak. Lidé si přáli, aby zůstala, a ona skutečně stojí. Asi víte, že jí hrozilo skácení. Alej nás dnes za to, že zůstala stát, odměňuje nádhernou duchovní atmosférou. Opravdu krásné. Co vám v ostravské kultuře nejvíce chybí? Městská galerie to je věc, která ve městě chybí výrazně. Nemůžeme tady ve větší míře sledovat moderní trendy ve výtvarném umění. Takovou úlohu částečně sice suplují jiné galerie, ale pořádná koncepce, která by ukazovala, co se děje v umění ve světě i v Česku, tady prostě není. K tomu potřebujete nejen vizi, ale také adekvátní prostor. Ten ale Ostrava nemá. Kromě antikvariátu Fiducia provozujete dvě galerie jednu zaměřenou na fotografii, druhou na výtvarné umění. To je v Ostravě docela odvážné. Můžete přiblížit, jak je takové podnikání obtížné? Těžké to je, myslím si, všude. Každý, kdo provozuje takovéto galerie zaměřené na současné trendy výtvarného umění i fotografii tak jako my, zápasí o existenci. To se netýká jen Ostravy, ale i dalších měst. Myslím si ale, že v Ostravě je zajímavá výtvarná scéna a že je tady hodně lidí, kteří se o současné výtvarné umění zajímají. Takže určitě existuje důvod takové galerie udržet. A jak je to s fotografy a jejich publikem? Fotografických galerií v Česku moc není. Ta naše je považována za jednu z těch lepších. Myslím si, že zájem o fotografii je ještě větší než o výtvarné umění. A to kvůli tomu, že fotografie je pro mnohé lidi srozumitelnější než současné výtvarné umění. Výstavu u nás měl například výtvarník Tomáš Skalík. Šlo o takovou elektroinstalaci. Ilona Rozehnalová narozená roku 1976 žije v Ostravě členka Umělecké rady NDM roku 1998 založila Antikvariát a klub Fiducia, je majitelkou a provozovatelkou 12

13 Rozhovor Tvořily ji různé zásuvky, dráty a celé to vydávalo zvuky. Pro lidi, kteří nemají moc přehled o tom, jak také může vypadat současná umělecká instalace, je něco takového dost těžko stravitelné. A to je právě důležitá přidaná hodnota galerie ukazuje, co se děje v současném umění. Lidé Fiducii oceňují také za to, že v ní organizujete debaty o nejrůznějších společenských tématech, od divadla, přes architekturu až ke správě města. Nemáte pocit, že tak nahrazujete veřejný prostor? Jinde v Ostravě jsou podobné debaty velmi sporadické. Jasně. Veřejný prostor se tak utváří. Ne, že by byl nahrazován. Vytvořilo se místo pro setkávání lidí a tím vzniká i komunita. To znamená, že se ve Fiducii za roky jejího fungování podařila vytvořit komunita? Určitě ano. Sama to tak vnímám a myslím, že to tak vnímají i lidé, kteří k nám chodí. Že k nám jednoduše patří. Dostala jste se k návštěvnosti. Existuje nějaký recept, jak dostat do galerií co nejvíce lidí? Něco na způsob nějakého nekomerčního trháku? Takové recepty samozřejmě jsou. Ale vždycky říkám, že mne návštěvnost až tak moc nezajímá. Bývají i špičkové události, na které přijde jen málo lidí. Mám potřebu a také povinnost dělat věci, u kterých je návštěvnost menší. Prostě doplňovat mozaiku. Měli jsme ve Fiducii Václava Jamka, kterého kupodivu dnes málokdo zná. Jde o špičkového literárního kritika, esejistu. Přišlo na něj možná čtyřicet lidí. Pak jsme dělali Máchovskou procházku na haldu Ema a lidí se sešlo mnohonásobně více. Obě akce jsou kvalitní stejně, ovšem návštěvnost je diametrálně odlišná. Vůbec největší návštěvnost v dějinách Fiducie měla vycházka do Dolní oblasti Vítkovic. Byla to první návštěva, kterou nám tam tehdy Vítkovice umožnily. Přišlo přes tisíc lidí. Naproti tomu na čtení špičkových slovinských autorů přišlo jen patnáct návštěvníků. Mým největším kulturním zážitkem byly procházky lipovou alejí v Komenského sadech. Alej vypadá jako gotická katedrála. Když jí procházím, vždycky si říkám, jaký je to zázrak. Jak galerie funguje, když akce tam bývají zdarma? Je to vše díky grantům, především tedy ministerským dotacím. Důležité jsou také soukromé nadace. Ty hodně podporují debaty, akce ve veřejném prostoru nebo prohlídky. To je samozřejmě dobrá zpráva, že soukromý sektor má zájem podporovat svými penězi takové věci To určitě. Například Nadace Open Society Found či Nadace OKD je, myslím si, vzorem toho, jak mají profesionální nadace vypadat. Mají komise složené z odborníků, podporují projekty, které jsou dobře připravené, a myslím si, že za nimi stojí hodně kvalitní práce. Co čeká návštěvníky Fiducie v roce 2012? Nejvíce mne budou zajímat veřejné aktivity. Dál budeme dělat komentované prohlídky, ale netradiční formou. Chceme s historikem architektury Martinem Strakošem například poukázat na situaci kolem obchodního domu Ostravica Textilia. Venku postavíme provizorní kavárnu, budeme v ní předčítat texty autorů, kteří chodili do kavárny hotelu Palace ve dvacátých letech minulého století. To totiž bývala slavná kavárna. Lidé by měli přijít oblečeni jakoby z Ostravice Textilie. Zúčastní se David Vávra, Radovan Lipus i herci z divadla Aréna. Uděláme takovou performanci, pomocí které poukážeme na to, jak významný prostor to byl. Náměstí u Divadla Antonína Dvořáka a jeho okolí je dnes degradované tím, že na něm stojí, bohužel, ruiny. Jinak se to říct nedá. Další akci chceme uspořádat u vítkovického nádraží. Plánujeme udělat úklid. Vyzveme příchozí, aby si vzali úklidové i ochranné pomůcky. Historik Martin Strakoš vysvětlí, v čem spočívá hodnota této kulturní památky, která kulturní památkou nakonec prohlášena nebyla. A to přesto, že odborná komise památkářů zařazení vítkovického nádraží do seznamu památek navrhla. Jde o krásnou ukázku bruselského stylu. Nádraží je pověstné tím, jak je špinavé. Úklid bude asi nejvhodnější metodou, jak na celý problém poukázat. 13

14 Pravidelně v ostravě Festival Ostrava Kamera Oko 2012 už se rýsuje Chceme ještě více proniknout do zpřístupněných industriálních prostor, říká ředitel festivalu Deset dní, více než sto filmů a šest tisíc návštěvníků. To jsou ve zkratce výsledky třetího ročníku festivalu Ostrava Kamera Oko, který se uskutečnil na podzim v Ostravě. Festival je zaměřen na kameramanskou tvorbu. Návštěvnost v letošním roce vzrostla více, než jsme se odvažovali předpokládat, říká ředitel festivalu Jakub Felcman. Další, čtvrtý ročník připravuje na 21. až 27. září roku Letos se promítalo ve čtyřech ostravských jednosálových kinech, také v areálu Dolní oblasti Vítkovic, v tradičním festivalovém centru Stará Aréna nebo na fasádách domů na Hlavní třídě v Porubě. Záštitu nad festivalem letos přijala Asociace českých kameramanů a federace evropských kameramanských asociací IMAGO, což nám umožnilo také sestavení elitního soutěžního programu, říká Felcman. Během přehlídky byly některé sály ostravských kin několikrát zcela vyprodány. Tisíce lidí například viděly v kině Vesmír ještě před premiérou snímek Alois Nebel. Součástí festivalu byly různé semináře, besedy s tvůrci, plno bývalo i při promítání v Dolní oblasti Vítkovic. Cítím, že podpora diváků v Ostravě je jednolitá. Jakoby letos všichni poprvé uvěřili, že to má smysl. Ostrava se s tím festivalem sžila. Kamera Oko není podobná jiným filmovým festivalům jako například v Karlových Varech, kam přijedou většinou Pražáci, nebo v Uherském Hradišti, na který nechodí zdaleka jenom místní, konstatuje Felcman. V roce 2012 by měl festival ještě více proniknout do již zrekonstruovaných částí Dolní oblasti, nebo možná také premiérově do hal v Landek Parku v Petřkovicích. Zvlášť Dolní oblast vidí Felcman jako ideální a originální festivalové místo. Tím, jak se Dolní oblast rekonstruuje, je pořád na co se těšit do budoucna. Trochu se bojím, že až bude vše hotovo, už se na co těšit nebude. Teď je to nejkouzelnější období. Tak mimořádný přerod města by si měl každý Ostravák užívat, míní Felcman. Porotci budou v příštím ročníku opět posuzovat dvě tradiční kategorie. Udělí Cenu za nejlepší kameru v Mezinárodní soutěži celovečerních snímků a Cenu za nejlepší kameru v Národní soutěži krátkometrážních filmů. V porotě letos seděli mimo jiných třeba Ivan Šlapeta nebo Martin Preiss. Festival obohacovaly různé sekce, nejvýraznější a jedna z nejnavštěvovanějších byla Ostrava ve filmu. I tato tradice má pokračovat. V roce 2012 bychom na festivalu chtěli uvést filmy, ve kterých hráli ostravští herci, například Norbert Lichý, míní Felcman. Ostravu Kameru Oko nejvýrazněji finančně podporuje ministerstvo kultury a Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Peníze však stačí jen na to nejnutnější. Zatímco v roce 2010 měl festival rozpočet tři a půl milionu korun, v roce 2011 to bylo o milion méně. Jakub Felcman zdůrazňuje, že i jeden z nejmenších českých filmových festivalů Fresh film fest, což je festival debutů a studentských filmů v Praze, má rozpočet šest milionů korun. Pro Ostravu Kameru Oko tak stále pracuje spousta dobrovolníků za velmi malé peníze, či dokonce úplně zadarmo. 14

15 samolepka_148x28:layout samolepka_148x28:layout : Page 1 13:54 Page 1 INZERCE Pomoc nezaměstnaným regionální individuální projekty pro uchazeče o zaměstnání v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost Od jara 2010 do jara 2012 probíhají v Moravskoslezském kraji včetně statutárního města Ostrava regionální individuální projekty, realizované Úřadem práce České republiky, Krajskou pobočkou v Ostravě. Cílem projektů je návrat uchazečů o zaměstnání zpět na trh práce, a to prostřednictvím vzdělávacích, motivačních a rekvalifikačních kurzů. Základním principem projektů je individuální přístup k jednotlivci a využití poradenských a vzdělávacích aktivit projektů tak, aby pomocí nově získaných vědomostí a dovedností bylo možno co největšímu počtu účastníků nalézt nové pracovní uplatnění. Dodavatelem služeb projektu je společnost COFET, a.s., pobočka Ostrava. Projekt START rozvojem měkkých dovedností k získání zaměstnání Celkový počet účastníků vstupujících do projektu je 800. Projekt PŘÍPRAVA+ Celkový počet účastníků vstupujících do projektu je Projekt ZMĚNA VČAS Celkový počet účastníků vstupujících do projektu je 800. Součástí projektů je podrobný monitoring trhu práce, pomocí kterého jsou průběžně analyzovány potřeby zaměstnavatelů (specifikace žádaných profesí). Pro účastníky projektů je vytvářen informační servis o aktuální nabídce volných pracovních míst, což zvyšuje jejich šanci najít odpovídající zaměstnání. Dále jsou realizována výběrová řízení pro zaměstnavatele a zároveň jsou poskytovány informace zaměstnavatelům o možnosti přijmout účastníka projektu a získat mzdový příspěvek. Tyto příspěvky byly poskytovány zaměstnavatelům, kteří přijmou účastníky projektů do pracovního poměru ve výši až Kč měsíčně (včetně odvodů). Pro velký zájem zaměstnavatelů byly do konce měsíce října 2011 všechny mzdové příspěvky vyčerpány. Uchazečům o zaměstnání nabízíme: Vzdělávací aktivity a školení Osobního poradce při hledání zaměstnání Rekvalifikační kurzy Motivační a poradenský program, efektivní techniky hledání zaměstnání Individuální přístup každému účastníkovi projektu Zajištění pracovní praxe pro úspěšné absolventy rekvalifikačních kurzů Přímou podporu formou proplácení nákladů na jízdné, stravné a další Zaměstnavatelům nabízíme: Motivované žadatele o zaměstnání Potencionální zaměstnance s jasně definovanými schopnostmi Spoluúčast při realizaci výběrových řízení Nabídku lidských zdrojů a výběr vhodných kandidátů Kontaktní místa projektu: Ostrava-Hrabůvka I. Hasičská 545/44, tel.: Ostrava-Hrabůvka II. Hasičská 545/44, tel.: Ostrava-Hrabůvka III. Hasičská 545/44, tel.: Opava Horní náměstí 49, tel.: Frýdek-Místek Prokopa Holého 400, tel.: Bruntál Dukelská 1501/2, tel.: Nový Jičín Bohuslava Martinů 1994/4, tel.: Havířov Junácká 1632/3, tel.: Karviná Nové Město Na Vyhlídce 1079, tel.: Třinec nám. Svobody 527, tel.: Realizátorem projektu je Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Ostravě. Dodavatelem služeb projektu je společnost COFET, a.s. Tyto projekty jsou financovány z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. 15

16 Tipy na cyklovýlet Od radnice kolem tří řek Radnice hornické muzeum Landek Park Třebovice Děhylov a zpět Tato cyklotrasa je určena pro lidi, kteří se vyhýbají jízdě po silnici a někdy se raději projdou vedle kola, než aby riskovali srážku s agresorem za volantem. Je také vhodná pro ty, kteří se moc nehrnou do kopců. Tedy minimálně její první půle. Trasa začíná u Nové radnice, ze které se po cyklostezce v Komenského sadech vydáme až na konec parku směrem po proudu řeky. Tam zahneme doprava a přejedeme přes most. Rušnou Muglinovskou čtyřproudou silnici buď opatrně projedeme, nebo podjedeme most. Po štěrkové cestě pokračujeme dále, řeku Ostravici už máme po levé ruce. Podjíždíme železniční trať vedoucí do Bohumína a vlevo vidíme typickou ostravskou scénérii koksovnu Odra, většinou kouřící. Tam se nabízejí dvě varianty. Buď můžeme pokračovat po silnici přes chudinskou čtvrť s Riegrovou ulicí v jejím středu, nebo se budeme držet řeky. Kdo zvolí druhou variantu, uvidí hned poté, co i s kolem tak trochu podleze dálnici, působivý soutok Ostravice s Odrou. Chvílemi je třeba kolo po šikmém dálničním náspu vést, ale útěchou by mohlo být, že cyklostezku vedoucí těmito místy má už město v plánu. Potom je zapotřebí pomocí hrušovského mostu překonat řeku a za mostem, u trolejbusové smyčky, prudce odbočit doleva zpět k Odře. Projížďka k hornickému muzeu v Petřkovicích těmito místy je jednou z nejkrásnějších v Ostravě. Po sedmi kilometrech jsme v muzeu, a kdo se chce občerstvit, má ideální možnost. Pak na chvíli čekají cyklisty nepohodlné kočičí hlavy. Opravdu to ale netrvá dlouho. Těsně před blížící se křižovatkou je třeba odbočit doleva. Potom po dobře viditelné cyklotrase pokračovat směrem k Odře a k mostu vedoucímu do Přívozu. Za mostem se stočíme pod něj, abychom zbytečně nemuseli překonávat rušnou komunikaci. A čeká nás několik kilometrů krásné jízdy po vyvýšeném valu držíme se červené turistické značky. Odru, tekoucí proti nám, máme po pravé ruce. Je to ideální cesta zejména pro děti, ony ani rodiče se nemusí bát aut. A znovu je nutné podjet dálnici. Pak narazíme na lávku pro pěší přes Odru. Tam už jsou značené cyklotrasy. Ty cykloturisty spolehlivě zavedou do Třebovic k řece Opavě a dál směrem na Děhylov a Hlučín. Jedinou nevýhodou této stezky zvané Jantarová a označené číslem 5 je, že na ní bývá zvláště o hezkých víkendech až moc lidí. V Děhylově u řeky Opavy čekají na cyklisty další příjemná osvěžení. Kdo nemá chuť vracet se stejnou cestou, může pokračovat do Hlučína a cyklotrasou s číslem 6185 se vrátit přes Bobrovníky zpět do Petřkovic. Tady už je třeba počítat i s kopci, ovšem trasa je to opět exkluzivní. Tedy pro toho, kdo má rád přírodu a venkov. Celý okruh měří asi třicet kilometrů a jeho neobyčejnou výhodou je, že člověku dává docela často zapomenout, že rozsáhlá průmyslová aglomerace je tak blízko. 16

17 Čtyři strany ostravské cykloturistiky Kam se vydat z Ostravy na kole? Rozhodování to může být těžké, protože všechny světové strany nabízejí příjemné vyjížďky. Jen vědět kudy. Sever: Příjemně do Slezska na golf Cyklista, který chce vyrazit na sever do kultivovaných oblastí Opavska, se u Nové radnice dá směrem k řece Ostravici, pokračuje kolem Odry přes Hrušov do Koblova. Tam pak zabočí doprava směrem na Antošovice, poté pojede doleva pod viadukt, ulicí Podsedliště projede kolem sdružení Nová šance. Pak už cyklistu čeká Černý les a značená cyklistická trasa Krásná projížďka po zelené značce vede až do Šilheřovic. Projet se dá i golfovým hřištěm. Kdo podle pokynů turistických značek zahne včas doleva, dojede kolem nejrůznějších bunkrů do Areálu československého opevnění v Darkovičkách. A pokračovat může i dál západním směrem, a to po modré značce. Místy vede trasa poli a lesy a pokračuje až do Bohuslavic. Po trasách 554 a 552 lze dojet přes Bolatice a Štěpánkovice až do Opavy. Pro lidi, kteří tuto trasu neznají, bude jistě příjemným překvapením, že z Ostravy do Opavy mohou dojet na kole zcela mimo hlavní a rušné cesty. Odtud se lze pohodlně vrátit moderními klimatizovanými vlaky, které mezi Opavou a Ostravou jezdí velmi často. Místa pro kola v těchto vlacích jsou, s dopravou bicyklů nebývá nejmenší problém. Jih: Přes Poodří třeba až do Břeclavi Od Nové radnice je zapotřebí vyjet směrem na Fifejdy. Odtamtud pojede po značené trase F přes Mariánské Hory k areálu Benátky. Nutným zlem je rušná křižovatka u vodárny. Pak už se cyklista napojí na ulici U Boříka. Cesta začne být příjemnější. Nedaleko stejnojmenné restaurace překoná most pro pěší a cyklisty přes řeku Odru a odtamtud už vedou dobře značené trasy napříč Svinovem do Polanky nad Odrou. Je to jakási cyklovýpadovka z Ostravy dál do světa nádherné krajiny Poodří. Teď už záleží jen na cyklistovi, kde se zastaví, jestli už někde v Jistebníku, v Kuníně, nebo bude pokračovat dál a dál přes Hustopeče k Hranicím a Přerovu, aby se zde stočil třeba na jih a přes Kroměříž dojel podél řeky Moravy klidně až do Břeclavi. Za Hranicemi už není žádný kopec, krajina je otevřená a lákavá. Západ: Přes Porubu až do Hradce Od Nové radnice je dobré jet úplně stejně jako v předchozím případě. Jenom ve Svinově se cyklista nestočí na Polanku, ale bude pokračovat dál na Porubu. Nabízí se svým způsobem luxusní projížďka po cyklostezce s označením W napříč Hlavní třídou až k areálu Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. Odtud může například pokračovat přes Vřesinu do restaurace Mexiko s vyhlášenými tvarůžky. Cesty jsou dobře značeny. Nebo se nabízí možnost pokračovat západním směrem pořád dál. Po trasách 6140 a pak 6141 se pěkně jede až do Hradce nad Moravicí. Z Hradce vede opět pohodlná trasa do Opavy. Tam může unavený cyklista naložit sebe i kolo do vlaku a do Ostravy se vrátit po kolejích. Východ: K Žermanické přehradě Východní směr nabízí cyklistovi z Ostravy například cestu k Žermanické přehradě. Tentokrát musí jet od Nové radnice po trasách F a V přes pěší lávku na Slezskou Ostravu, přes Muglinov do Michálkovic a pak po trase B přes Petřvald do Šumbarku. Možná budou turisté překvapeni, že část trasy je velmi přírodní a vede lesem, že i cesta mezi Ostravou a Havířovem může být příjemná. Pak přichází trochu komplikovaný úsek známý kruhový objezd v Havířově. Po jeho překonání lze klidnými částmi Havířova pokračovat po trase 56 a 6099 až k Žermanické přehradě. Tu je možné celou objet a vydat se zpět do Havířova a pak vlakem do Ostravy, nebo pokračovat od přehrady po dobře značených trasách třeba do Českého Těšína. I odtamtud je spojení zpět vlakem do Ostravy velmi dobré. Potřebné cyklomapy zakoupíte na všech pobočkách Ostravského informačního servisu. Šťastnou cestu! 17

18 S cyklokoordinátorem o nových trasách, pruzích i půjčovně kol Česká republika se stává cyklistickou velmocí. I v Ostravě přibývá lidí, kteří používají kolo jako dopravní prostředek do práce, školy. O tom, že i Ostrava začala brát cyklisty vážně, svědčí funkce cyklokoordinátora města. Zastává ji Martin Krejčí a jeho úkolem je mimo jiné prosazovat bezpečnější pohyb cyklistů po městě. Ostrava, stejně jako celé Česko, se zatím, co se potřebné infrastruktury týká, nemůže měřit s Amsterodamem nebo Berlínem. Jak jsme na tom v porovnání s jinými českými městy? Ostrava nebude nikdy vzhledem k velkým vzdálenostem mezi jednotlivými čtvrtěmi a částečně kopcovitému terénu supercyklistickým městem, jakým jsou například Pardubice nebo Hradec Králové. Na druhé straně byl při loňském sčítání evidován takový počet cyklistů, o jakém by si například v Praze nebo Brně mohli nechat zdát. Co město Ostrava dělá pro zvýšení bezpečnosti cyklistů? Letos začal pilotní projekt úprav křižovatek řízených semaforem, kdy je před takzvanou stopčáru pro motoristy vyčleněný prostor pro cyklisty. Na třech křižovatkách tak už máme značení, které umožní cyklistům jet přímo v pruhu, který je jinak určen pro vozidla odbočující vpravo, takže se nemusí tísnit v prostoru mezi dvěma jízdními pruhy. V příštím roce se cyklisté mohou těšit na výstavbu trasy podél Ostravice, která by měla být do roku 2013 zprovozněna celá. Další akce jsou závislé buď na dotacích, o které město bude žádat, nebo na ochotě městských radních vložit peníze do výstavby cyklistických stezek. Jaký povrch budou mít nové úseky cyklostezek? Bude to hlavně asfalt, nebo počítáte i s alternativními materiály? Záleží na konkrétním úseku. Trasy v chráněných územích budou štěrkové. Tam, kde ochranáři tento požadavek neuplatňují a počítáme i s částečným využitím pro bruslaře, bude živice. Dlažba se používá jako nouzové řešení v husté zástavbě, kde je pod stezkou příliš mnoho inženýrských sítí. Nově se ve městě budou budovat také stezky s povrchem z betonu, který by měl odolat tlaku kořenů stromů. Mnozí cyklisté se těší na cyklotrasu podél Ostravice. Kdy bude průjezdná celá, z Landeku až do Beskyd? V Ostravě, jak už jsem říkal, by měla být hotová do konce roku Stejný nebo dřívější termín mají i další stavby mezi Řepištěm a Sviadnovem a mezi Baškou a Ostravicí. Bohužel, vzhledem k tomu, že stále není připravený k výstavbě úsek mezi Frýdkem- -Místkem a Baškou, je to spíše otázka pro někoho, kdo umí předpovídat budoucnost. Bude město pokračovat ve vyznačování cyklistických pruhů přímo na vozovce? Dobrým příkladem je třeba úprava ulice 1. máje. Ano. Letos přibyly vyhrazené cyklistické pruhy na Polské ulici v Porubě a na některých dalších komunikacích, kde je dostatečně široká vozovka, se tak stane v budoucnu. Tyto úpravy jsou ve stádiu projekčních prací. Společnost Ostravské komunikace zkoumá také možnost vyznačení společných pruhů pro cyklisty a autobusy. Ty jsou běžné v Paříži nebo Praze, ale záměr zatím komplikuje nečekaný odpor ze strany Dopravního podniku. Velkým problémem Ostravy je fakt, že chybí bezpečné napojení z centra města na síť cyklotras. Kdy se dočkáme nějakého zlepšení? Obvod Moravská Ostrava a Přívoz hodlá zpřístupnit centrum pomocí vyhrazených tras pro cyklisty, které jim umožní v některých jednosměrných ulicích jízdu v protisměru. Součástí projektu bude také zpřístupnění pěší zóny cyklistům. To ale stále neřeší propojení centra města se sídlištěm Fifejdy a Mariánskými Horami. Proč se během plánování nových mostů na Českobratrské ulici zapomnělo na cyklostezku? Projekt mostů se začal připravovat v době, kdy se o cyklistech vůbec neuvažovalo. Pokud se nepodaří vybudovat cyklostezku do centra od západu jinde, možnou alternativní trasou jsou chodníky na mostech. Musely by se ale upravit. Jednou z možností, jak nalákat více lidí k využívání kol k dopravě po městě, je také zřízení půjčoven, které známe z některých evropských velkoměst. Uvažuje Ostrava o podobném kroku? Ano. Firma Garáže Ostrava připravuje takový projekt. Bude však záležet na samosprávě města, jestli na to uvolní peníze. Jaká je vaše nejoblíbenější cyklistická trasa? Tak tou je asi cyklotrasa L, která vede po hrázi podél Odry, odkud se otevírají zajímavé pohledy na řeku. Povrch stezky je sice štěrkový, ale jede se pěknou přírodou mimo jakoukoli jinou dopravu. Chcete-li si projet některou z ostravských cyklostezek s odborným komentářem průvodce, můžete se zúčastnit 29. dubna 2012 cykloprohlídky. Více informací najdete na. Zajímavosti 15. července 2011 bylo v Ostravě v provozu 203 km cyklistických tras a stezek jeden kilometr nové stezky mimo souvislou zástavbu stojí asi milion korun, v zástavbě i dvakrát až čtyřikrát více v Ostravě je 8 světelně řízených přejezdů pro cyklisty neřízených cyklistických přejezdů je více než 50 cyklistických informačních tabulí je 66 zastupitelstvo má v plánu vybudovat v Ostravě celkem 416 kilometrů cyklistických stezek a tras v každém městském obvodu bude alespoň jedna cyklistická mapa nově budované cyklistické stezky budou převážně v červené barvě na okraji města trasy navazují a navážou na trasy mimoostravské prioritu má budování stezek podél hlavních komunikací a řek se svolením řidiče a mimo dopravní špičku je možné přepravovat kolo v tramvajích, autobusech i trolejbusech 18

19 Pravidelně v ostravě Slavnostní zahájení Janáčkova máje bude v plynojemu Dvanáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj začne v Ostravě 17. května. Slavnostní zahájení bude v prostoru, který byl ještě na podzim jedním velkým staveništěm v obrovském plynojemu ve vítkovické Dolní oblasti. Podle návrhu uznávaného českého architekta Josefa Pleskota se mění v obrovskou multifunkční halu. V Ostravě bude festival probíhat ještě na několika dalších místech. Kromě těch obvyklých, jakými jsou Janáčkova konzervatoř, Dům kultury města Ostravy nebo Divadlo Antonína Dvořáka, budeme hrát i v hornickém muzeu Landek Park v Petřkovicích, říká o plánech na příští rok ředitel festivalu Jaromír Javůrek. Koncerty Janáčkova máje budou až do 8. června v Ostravě i v dalších městech a vesnicích Moravskoslezského kraje například v Opavě, Kravařích, Orlové nebo Ludgeřovicích. Ludgeřovice jsme vybrali i z toho důvodu, že jsou tam ty nejlepší varhany z celé Ostravsko-opavské diecéze, vysvětluje Javůrek. Již nyní je jasné, že festival opět nabídne řadu hvězd klasické hudby. Účast přislíbil například světově proslulý italský bas Ferruccio Furlanetto. Vokální složka festivalu bude příští rok významnější. Ferruccio Furlanetto se představí v reprezentativních operních áriích Wolfganga Amadea Mozarta, Antonia Vivaldiho a dalších, upřesňuje Javůrek. Italský operní pěvec vystoupí v Ostravě vůbec poprvé. Organizátoři festivalu budou pokračovat ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským. Součástí festivalu budou i některá operní představení tohoto divadla například Armida Antonína Dvořáka, jejíž premiéra bude 3. května Javůrek dodává, že exkluzivním zážitkem jistě bude opět koncert prezidenta festivalu dirigenta Zdeňka Mácala. Vystoupí na něm další slavný světový sólista, jehož jméno organizátoři zatím tají. Janáčkův máj si získal za roky trvání stálé posluchače. Podle Javůrka v pevném jádru publika převažují lidé starší čtyřiceti let. Struktura návštěvníků se však stále vyvíjí. Jiné publikum přijde na hudbu dvacátého století či avantgardu, jiné zase na klasickou operu. Ale jádro, to zůstává stejné, říká ředitel. Návštěvnost všech akcí Janáčkova máje je zhruba devadesátiprocentní. 19

20 rozhovor O tom, co chybí Ostravě, i o tom, proč je asi básníkem Petr Hruška Osobní tajná přání básník Petr Hruška jen tak nevyzrazuje. Ostravě a lidem, kteří v tomto městě hledají kulturu, však přeje pořádný koncertní sál, novou knihovnu, městskou galerii výtvarného umění a také velké nakladatelství, které by mohlo konkurovat těm brněnským a olomouckým. Radost mu dělá festival nové hudby Ostravské dny a také Měsíc autorského čtení. Už teď se těším na příští ročník, říká v rozhovoru. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Zážitky nemám srovnány od největšího po nejmenší. Ale ty nepochybně velice silné byly spojeny s Ostravou. Určitě mezi ně patří už šestý ročník Ostravských dnů nové hudby. Mám je velmi rád, jsou dělány opravdu profesionálně a přitáhly zde výkvět nové hudby z celého světa. Hlavně mne naučily té hudbě propadnout. Vůbec jsem netušil, že se mnou budou dělat takové zázraky. Nevěděl jsem o nové hudbě nic a dodneška vlastně ani nic moc nevím. Ten týden na konci srpna, kdy se jednou za dva roky festival odehrává, je pro mne zvláštním druhem blaha, koncentrace a zároveň jistého uvolnění. Ta zvláštní hudba nehudba, ty hluchy a ruchy se mnou úžasně dobře nakládají. Vždycky mne rozházejí, ale takovým dobře inspirativním způsobem. Takže si to užívám. A protože je festival organizován opravdu dobře, tak nejsem rozptylován ničím, kdy by to drhlo. A druhý zážitek, moc se mi líbila opera Cardillac Paula Hindemitha. Šel jsem na ni s jistou nejistotou a obavou. A byl jsem doslova smeten jak provedením, tak předlohou i libretem. Režii měl Jiří Nekvasil. Myslím, že jde o kromobyčejnou věc a že se na ní znovu ukazuje, jak velké možnosti má opera. A že může být i v dnešní době živým naléhavým tvarem, který člověka prostě škrábne. Co vám v ostravské kultuře nejvíce chybělo? Řekl bych, že setrvalé nadšení radních, které měli v době, kdy Ostrava kandidovala na Evropské hlavní město kultury Když jsme kandidovali, zdálo se, že jsou schopni udělat pro ten titul nebývalé věci. Když jsme o titul přišli, zaujetí šlo o sedmdesát procent dolů. Co bych chtěl, tak aby stejné nadšení pro kulturu tady bylo pořád, ať už Ostrava kandiduje nebo nekandiduje. Ostrava by se měla snažit být městem kultury. A ne hlavním městem kultury nějakého roku. To znamená, že by měla cítit permanentní absenci koncertního sálu, nové knihovny i kunsthalle pro výtvarné umění. Myslím také, že Ostrava by měla mít pořádné velké nakladatelství. Na to má náběh nakladatelství Protimluv. Ale zatím velkým nakladatelstvím není. Jsou úžasní, jak si všímají zahraničních autorů, zejména polských, slovenských a maďarských. Při- 20