Žádost o prodloužení akreditace studijního programu

Transkript

1 Žádost o prodloužení akreditace studijního programu Doktorský studijní program Chemie a technologie potravin (P2901) Studijní obor Potravinářská chemie (2901V021) Forma studia: prezenční i kombinované studium Jazyk studia: čeština, angličtina Žadatel: Purkyňova Brno

2 Doplňující informace k žádosti Studium na Fakultě chemické VUT v Brně navazuje od roku 1992 svou činností na dlouhou tradici chemického vysokého školství v Brně, zahájenou zřízením chemického odboru České vysoké školy technické v listopadu 1911 a přerušenou v roce 1951 přeměnou brněnské techniky na Vojenskou technickou akademii. Fakulta znovu zahájila svoji činnost ve školním roce 1992/93. Koncepce studijních oborů, konstituovaných od obnovení činnosti chemické fakulty i v dalším výhledu vychází z potřeb rozvoje Vysokého učení technického v Brně a reflektuje potřeby trhu práce moravských regionů v blízké i vzdálenější budoucnosti. Fakultu chemickou VUT v Brně tvoří v současnosti pět ústavů: Ústav chemie potravin a biotechnologií, Ústav chemie a technologie životního prostředí, Ústav chemie materiálů, Ústav fyzikální a spotřební chemie a Centrum materiálového výzkumu. Struktura studijních programů a oborů je na FCH VUT v Brně od akademického roku2009/2010 zcela v souladu s plánem výstavby Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Soustava je tedy třístupňová, složená z bakalářských, navazujících magisterských a doktorských studijních programů. Ve třech bakalářských studijních programech mohou studenti studovat v sedmi oborech, čtyři navazující magisterské studijní programy obsahují každý po jednom oboru a v doktorském studiu je akreditováno pět programů. Doktorský program Chemie a technologie potravin Doktorský studijní program Chemie a technologie potravin, obor Potravinářská chemie je realizován na Ústavu chemie potravin a biotechnologií FCH VUT v Brně. Akreditován byl jako čtyřletý v říjnu 2007 za účelem možnosti vzdělávání absolventů příslušných magisterkých oborů ve třetím stupni vysokoškolského studia. Doktorský program CHTP byl reakreditován v roce Při první reakreditaci měl program pouze dva absolventy, zatímco v současné době má DSP celkem 18 absolventů. Aktuálně studuje DSP 15 posluchačů v prezenční formě a 14 studentů v distanční formě, 4 prezenční a 1 distanční student byli přijati ke studiu od akademického roku 2015/16. Cílem studia je zvládnutí vyváženého poměru teoretických i praktických experimentálních dovedností a zkušeností s aplikací obecných postupů na konkrétní řešené situace v oblasti chemie i technologie potravin. Program je orientován jak do oblasti potravinářských i biotechnologických výrob s ohledem na rozvoj a aplikaci progresivních postupů a technologií, tak také do oblasti kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti produkovaných potravin, doplňků, polotovarů i surovin. Samostatnou oblastí je zpracování a valorizace odpadů z potravinářských výrob. Za účelem dosažení odpovídajících znalostí a dovedností studenti procházejí v průběhu studia nezbytnými disciplinami širšího teoretického základu, pokročilých a aplikovaných potravinářských

3 věd. Potravinářské vědy v současné době procházejí etapou intenzivního rozvoje, charakterizovaného kromě jiného i přechodem od empiricky získaných zkušeností na exaktní formu poznatků, spočívajících na teoretických disciplínách jako jsou fyzikální chemie, biochemie, organická chemie, procesní inženýrství, analytická chemie, a pod. Absolvent doktorského studia musí mít hluboké poznatky nejenom ze samotných aplikovaných potravinářských věd, ale musí mít také prohloubené poznatky z těchto teoretických disciplín. Na těchto základech se pak mohou rozvíjet samotné tvořivé přístupy studenta při řešení problematiky doktorské práce včetně postupného zařazování moderních postupů sofistikovaných instrumentálních metod i nanotechnologií. Specifickým požadavkem prací v tomto oboru je časová náročnost, protože student musí hledat souvislosti mezi měřenými parametry v komplikované potravinové matrici a existujícími přírodními zákonitostmi. Studium je proto zaměřeno též na analýzu procesů, reakcí a interakcí probíhajících při skladování potravinové matrice v dlouhém časovém horizontu. Pro verifikaci a správnou interpretaci naměřených hodnot je nevyhnutné tyto časově náročné experimenty vícenásobně opakovat, aby bylo možné učinit definitivní závěry. Z těchto důvodů se jeví jako optimální doba studia ve studijním oboru Potravinářská chemie rozmezí čtyř let. Výzkumná práce doktorandů je realizována v několika hlavních oblastech, které se částečně prolínají a mohou sdílet některé metody a postupy. Témata disertačních prací jsou orientovány do oblasti analýzy a technologie potravin, využití biotechnologií a nanotechnologií při produkci moderních potravin a surovin a aplikace molekulárních biotechnologií k identifikaci a charakterizaci vybraných potravin a doplňků. Důraz je a nadále bude kladen zejména na komplexní přístup k řešení problémů, kombinaci vhodných progresivních technik k celkovému posouzení problémů a k návrhu adekvátních řešení. Rozvoj moderních potravinářských věd je závislý na vývoji a aplikaci pokročilých metod přípravy, charakterizace a zpracování potravin a surovin a analýzy obsahových složek všeho typu včetně posouzení účinků na organismus. Absolventi doktorského studijního programu získají teoretické vědomosti i praktické experimentální dovednosti a zkušenosti nezbytné k samostatnému tvůrčí řešení problematiky v široké oblasti komplexního oboru chemie potravin. Program je orientován jak do oblasti chemické podstaty potravinářských i biotechnologických výrob s ohledem na zabezpečování a rozvoj progresivních technologií, tak také do oblasti kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti produkovaných potravin. Absolventi DSP najdou uplatnění v oblasti univerzitního i neuniverzitního výzkumu, ve výzkumněvývojové oblasti veřejných i soukromých společnostía institucí nejen v ČR, ale i v EU (např. Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Úřad pro zdraví a ochranu spotřebitele při Evropské komisi), a ve výrobních podnicích zemědělsko potravinářského komplexu národních i nadnárodních potravinářských společností. Profil absolventa nabízí také uplatnění v rámci státních kontrolních institucí a obchodních organizacích. Profil absolventa je formulován tak, aby byl srovnatelný se studiem podobného charakteru na tuzemských i zahraničních univerzitách i s nároky evropského výzkumného prostoru.

4 Změny od předchozí akreditace Předložená žádost o reakreditaci vychází z dosavadních zkušeností v průběhu realizace DSP. Původní akreditace byla zavedena jako kreditová s tím, že každý předmět byl hodnocen 2 kredity a vědecká aktivita byly hodnocena v každém ročníku jiným počtem kreditů. Kreditový systém však nepůsobil motivačně a skutečnost, že DSP CHTP je jediný doktorský program s kreditovým systémem na FCH, bránila formulaci jednotné směrnice pro DSP v rámci fakulty. V reakreditaci je proto navržen DSP bez kreditů s jasně stanovenými podmínkami pro postup ve studiu. V souvislosti s novým vedením FCH a s přirozenou obměnou pracovníků byla změněna sestava členů oborové rady. Dále byla upravena skladba předmětů. Předměty s dlouhodobě slabým zájmem studentů byly zrušeny, případně sloučeny nebo nahrazeny předměty odpovídajícími aktuálnímu zaměření prací. U některých předmětů došlo pouze ke změně garanta, a to z důvodu úmrtí nebo důchodového věku. Jako jeden povinný předmět v rámci předmětové skladby je navržen předmět Potravinářská chemie a biochemie. Ostatní předměty jsou povinně volitelé a odpovídají pokročilým teoretickým nebo aplikovaným disciplínám v souladu s aktuálními trendy vývoje oboru DSP. V následujícím období budou rozvíjeny moderní a sofistikované postupy využitelné jak při výrobě a optimalizaci jednotlivých kroků v rámci technologie potravin, tak i při kontrole kvality a bezpečnosti potravin a jejich složek, potravinářských surovin i finálních výrobků. Odborné směry studované v rámci projektu budou zaměřeny zejména na analýzu obsahu, účinku a stability prospěšných látek, ale i na identifikaci a kvantifikaci kontaminantů, toxických látek a alergenů ve vybraných surovinách i v potravinářských výrobcích. Nemalá pozornost bude věnována i zpracování odpadních surovin ze zemědělsko potravinářského komplexu a jejich zhodnocení při produkci průmyslově významných metabolitů jako je bioetanol, bioplasty, enzymy a další specifické metabolity. Pozitivní úlohu při realizaci pokračování DSP Potravinářská chemie sehrává skutečnost, že v současnosti jsou laboratoře ÚCHPBT dobře vybaveny po přístrojové stránce a dále byla navázána úzká spolupráce s regionálním Centrem materiálového výzkumu FCH VUT v Brně, což umožňuje rozšíření řešených témat, sdílení nejmodernější přístrojové techniky a podporu mezioborové spolupráce i spolupráce s řadou jiných pracovišť v ČR i zahraničí. Kvalitní vědecko výzkumná práce je bezprostředně spojena se schopností prezentacezískaných výsledků před odbornou komunitou. Posluchači jsou v tomto směru vychováváni formou aktivní účasti na odborných mezinárodních konferencích, i při každoroční konferenci posluchačů doktorského studia na Fakultě chemické VUT. Nedílnou součástí práce většiny studentů jsou i pobyty na předních zahraničních výzkumných pracovištích. Zejména v posledních letech dochází ke stále užšímu propojení výsledků vědecko výzkumné činnosti s potřebami odborné praxe. Předkládaný čtyřletý doktorský studijní program se tedy vyznačuje poněkud odlišnou koncepcí studia (zrušení kreditového systému), změnou sestavy předmětů, školitelů a členů oborové rady. Uvedené změny reflektují vývoj v oboru Potravinářská chemie a aktuální požadavky praxe kladené na absolventy doktorského studia. Předložená

5 akreditace v sobě zahrnuje odlišné nároky kladené na studenta směrem k podpoře samostatného myšlení, požadavku dlouhodobé stáže na zahraničním pracovišti, k aktivní publikační činnosti a odlišné nabídce předmětů. Rovněž jsou jasně specifikovány požadavky na publikační činnost nezbytnou k obhajobě disertační práce. Žádost je podepřena mimo jiné zájmem studentů o obor studia, stabilizujícím se týmem mladších i zkušených školitelů s odpovídající publikační aktivitou i odpovídajícími mezinárodními kontakty. Výsledkem studia by měl být absolvent s větším všeobecným přehledem, lepšími mezinárodními kontakty i většími zkušenostmi v odborné práci a prezentaci jejích výsledků. Garant programu Garantem programu byla nově jmenována prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. která je od roku 2014 jmenována profesorkou v oboru Biochemie. Biochemie je obor zaměřením blízký potravinářské chemii, která je z velké části orientována na chemii přírodních látek, chemické reakce probíhající v buňkách a jejich molekulární podstatu. Prof. Márová je v současné době garantem bakalářského oboru Chemie pro medicínské aplikace akreditovaného na FCH VUT v Brně v roce 2011 a navazujícího magisterského studijního programu Chemie pro medicínské aplikace akreditovaného v roce Bude však přebírat garanci programů Chemie a technologie potravin (Bc., obor Biotechnologie; navazující Mgr: obor Potravinářská chemie a biotechnologie). V současné době přednáší celoročníkový předmět Biochemie 1, oborové předměty Biochemie 2, Genové technologie, Základy moderních biotechnologií a Základy fyziologie. Nově zavádí přednášky Biotechnologie přírodních látek a Principy uchovávání potravin. Dále garantuje řadu praktických oborových předmětů. V doktorském studijním programu přednášela a garantovala předmět Pokročilá biochemie, který se nyní bude rozšiřovat a inovovat na povinný kurz Potravinářská chemie a biochemie. Dalším garantovaný předmětem v rámci DSP bude nově navrhovaný předmět Moderní postupy valorizace potravinářských odpadů. Vede bakalářské a diplomové práce z oborů CHMA, BT a PCH (resp. PCHBT; dosud byla školitelem úspěšně obhájených 69 diplomových prací a 42 bakalářských prací) a disertační práce z oboru CHTP, obor Potravinářská chemie. Vychovala dosud 23 studentů doktorského studia, z toho 21 jako školitel a 2 jako konzultant. Hlavním oborem aktuální odborné činnosti prof. Márové je mikrobiální biotechnologie (fermentační produkce metabolitů), potravinářská chemie a biochemie (regulace metabolických drah; antioxidační systémy, vitaminy a provitaminy), fyziologie a moderní molekulární (př. elektroforetické techniky analýzy DNA) a instrumentální metody analýzy přírodních látek a systémů (HPLC, LC MS). Spektrum odborné činnosti rozšiřuje na nanotechnologie a specializované metody na úrovni analýzy jedné buňky. Výstupy odborné práce jsou shrnuty ve více než 90 recenzovaných a impaktovaných časopisech (h index 11), využity při řešení grantových projektů včetně mezinárodních a aplikačních projektů. Základní údaje o garantovi oboru jsou uvedeny na listu G. Splnění všech podmínek

6 kladených standardy akreditační komise na garanta je doloženo životopisem a charakteristikou garanta uvedenou v příloze. Kombinovaná forma studia, výuka v anglickém jazyce Součástí žádosti je i žádost o prodloužení akreditace kombinované formy studia. Vzhledem k experimentální náročnosti převážné většiny dizertačních prací řešených na Fakultě chemické, jsou studenti primárně přijímáni do prezenční formy doktorského studia. V průběhu studia, obvykle v jeho závěru, nebo při překročení standardní doby studia, studenti přecházejí na kombinovanou formu studia. Žádáno je rovněž o prodloužení akreditace programu oboru v anglickém jazyceformou dopisu rektora, který zaručuje, že jsou splněny všechny požadavky akreditační komise pro tuto výuku. Informace k žádosti Žádost byla sestavena v souladu s 79 odst. 1 zákona 111/1998 Sb. (Zákon o vysokých školách), s 11 vyhlášky MŠMT 42/1999 Sb. v aktuálním znění, v souladu s Dlouhodobým záměrem VUT v Brně a Dlouhodobým záměrem FCH VUT v Brně, jakož i s ostatními vnitřními normami a předpisy VUT v Brně a FCH VUT v Brně. Žádost je předkládána v tištěné i elektronické formě a je rovněž dostupná na stránkách fakulty Na stránkách fakulty jsou také zveřejněny veškeré další dokumenty a směrnice fakulty související se studiem. Žádost byla schválena vědeckou radou FCH VUT v Brně dne Žádost má tyto přílohy: 1. Vlastní akreditační formuláře 2. Životopis a charakteristiku garanta 3. Dopis rektora stvrzující splnění podmínek pro výuku v angličtině V Brně dne prof. Ing. Martin Weiter, Ph.D. děkan

7 Část A - Žádost o akreditaci / rozšíření nebo prodloužení doby platnosti akreditace doktorského studijního programu A Vysoká škola: Součást VŠ: Název SP: Typ žádosti: Druh rozšíření: Chemie a technologie potravin_akreditace prodloužení akreditace Standardní doba studia: Vyučovací jazyk: 4 roky čeština Titul: Forma studia: Ph.D. prezenční i kombinované studium Přehled studijních oborů programu, kterých se týká tato žádost: zkratka název oboru KKOV platnost akr. DPCO_ Potravinářská chemie 2901V CHTP_A KR Přístup k elektronické verzi žádosti na WWW: Adresa WWW stránky: Heslo : bez hesla Schváleno VR: Kontaktní osoba: FCH VUT prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. Datum schválení VR: marova@fch.vutbr.cz V Brně dne: prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. rektor Vysokého učení technického v Brně

8 Vysoká škola: Součást VŠ: Název SP: Zkratka oboru Část Ba Akreditace studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Chemie a technologie potravin_akreditace DPCO_CHTP_ AKR Název oboru Potravinářská chemie Márová Ivana, prof. RNDr., CSc. Garant studijního oboru Charakteristika studijního oboru Doktorský studijní program Chemie a technologie potravin, obor Potravinářská chemie je realizován na Ústavu chemie potravin a biotechnologií FCH VUT v Brně. Akreditován byl v říjnu 2007 za účelem možnosti vzdělávání absolventů příslušných magisterských oborů ve třetím stupni vysokoškolského studia. Výzkumná práce doktorandů je realizována v několika hlavních oblastech, které se částečně prolínají a mohou sdílet některé metody a postupy. Hlavní směry jsou orientovány do oblasti analýzy a technologie potravin, využití biotechnologií a nanotechnologií při produkci moderních potravin a surovin a aplikace molekulárních biotechnologií k identifikaci a charakterizaci vybraných potravin a doplňků. Důraz je a nadále bude kladen zejména na komplexní přístup k řešení problémů, kombinaci vhodných progresivních technik k celkovému posouzení problémů a k návrhu adekvátních řešení. Rozvoj moderních potravinářských věd je závislý na vývoji a aplikaci pokročilých metod přípravy, charakterizace a zpracování potravin a surovin a analýzy obsahových složek všeho typu včetně posouzení účinků na organismus. Budou tedy rozvíjeny moderní a sofistikované postupy využitelné jak při výrobě a optimalizaci jednotlivých kroků v rámci technologie potravin, tak i při kontrole kvality a bezpečnosti potravin a jejich složek, potravinářských surovin i finálních výrobků. Odborné směry studované v rámci projektu budou zaměřeny zejména na analýzu obsahu, účinku a stability prospěšných látek, ale i na identifikaci a kvantifikaci kontaminantů, toxických látek a alergenů ve vybraných surovinách i v potravinářských výrobcích. Nemalá pozornost bude věnována i zpracování odpadních surovin ze zemědělskopotravinářského komplexu a jejich zhodnocení při produkci průmyslově významných metabolitů jako je bioetanol, bioplasty, enzymy a další specifické metabolity. Doktorský program CHTP byl akreditován v roce 2007, reakreditován v roce Při první reakreditaci měl program pouze dva absolventy, zatímco v současné době má DSP celkem 18 absolventů. V současné době má DSP 10-člennou oborovou radu, 11 školitelů a nabízí 1 povinný a 12 povinně-volitelných předmětů. V rámci studia studenti musí absolvovat zkoušky ze 3 odborných předmětů, z odborné angličtiny, složit SDZ a předložit k obhajobě disertační práci. V současné době studuje DSP 15 posluchačů v prezenční formě a 14 studentů v distanční formě. Profil absolventa Absolventi doktorského studijního programu získají teoretické vědomosti i praktické experimentální dovednosti a zkušenosti nezbytné k samostatnému tvůrčí řešení problematiky v široké oblasti komplexního oboru chemie potravin. Program je orientován jak do oblasti chemické podstaty potravinářských i biotechnologických výrob s ohledem na zabezpečování a rozvoj progresivních technologií, tak také do oblasti kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti produkovaných potravin. Absolventi DSP najdou uplatnění v oblasti univerzitního i neuniverzitního výzkumu, ve výzkumně-vývojové oblasti veřejných i soukromých společnostía institucí nejen v ČR, ale i v EU (např. Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Úřad pro zdraví a ochranu spotřebitele při Evropské komisi), a ve výrobních podnicích zemědělsko-potravinářského komplexu národních i nadnárodních potravinářských společností. Profil absolventa nabízí také uplatnění v rámci státních kontrolních institucí a obchodních organizacích. Profil absolventa je formulován tak, aby byl srovnatelný se studiem podobného charakteru na tuzemských i zahraničních univerzitách i s nároky evropského výzkumného prostoru. Cíle studia Cílem studia je zvládnutí vyváženého poměru teoretických i praktických experimentálních dovedností a zkušeností s aplikací obecných postupů na konkrétní řešené situace v oblasti chemie i technologie potravin. Program je orientován jak do oblasti potravinářských i biotechnologických výrob s ohledem na rozvoj a aplikaci progresivních postupů a technologií, tak také do oblasti kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti produkovaných potravin, doplňků, polotovarů i surovin. Samostatnou oblastí je zpracovánía valorizace odpadů z potravinářských výrob. Za účelem dosažení odpovídajících znalostí a dovedností studenti procházejí v průběhu studia nezbytnými disciplinami širšího teoretického základu, pokročilých a aplikovaných potravinářských věd. Potravinářské vědy v současné době procházejí etapou intenzivního rozvoje, charakterizovaného kromě jiného i přechodem od empiricky získaných zkušeností na exaktní formu poznatků, spočívajících na teoretických disciplínách jako jsou fyzikální chemie, biochemie, organická chemie, procesní inženýrství, analytická chemie, a pod. Absolvent doktorského studia musí mít hluboké poznatky nejenom ze samotných aplikovaných potravinářských věd, ale musí mít také prohloubené poznatky z těchto teoretických disciplín. Na těchto základech se pak mohou rozvíjet samotné tvořivé přístupy studenta při řešení problematiky doktorské práce včetně postupného zařazování moderních postupů sofistikovaných instrumentálních metod i nanotechnologií. Specifickým požadavkem prací v tomto oboru je časová náročnost, protože student musí hledat souvislosti mezi měřenými parametry v komplikované potravinové matrici a existujícími přírodními zákonitostmi. Studium je proto zaměřeno též na analýzu Ba

9 Část Ba Akreditace studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Vysoká škola: Součást VŠ: Název SP: Chemie a technologie potravin_akreditace procesů, reakcí a interakcí probíhajících při skladování potravinové matrice v dlouhém časovém horizontu. Pro verifikaci a správnou interpretaci naměřených hodnot je nevyhnutné tyto časově náročné experimenty vícenásobně opakovat, aby bylo možné učinit definitivní závěry. Z těchto důvodů se jeví jako optimální doba studia ve studijním oboru Potravinářská chemie rozmezí čtyř let. Absolventi DSP najdou uplatnění ve sféře univerzitního i neuniverzitního výzkumu, ve výzkumně vývojové oblasti privátních společností ne jenom v ČR, ale i v EU, ve výrobních podnicích zemědělsko-potravinářského komplexu. Profil absolventa nabízí také uplatnění v rámci státních kontrolních institucí a obchodních organizacích. Charakteristika změn od předchozí akreditace Předložená žádost o reakreditaci vychází z dosavadních zkušeností v průběhu realizace DSP. Původní akreditace byla zavedena jako kreditová s tím, že každý předmět byl hodnocen 2 kredity a vědecká aktivita byly hodnocena v každém ročníku jiným počtem kreditů. Kreditový systém však nepůsobil motivačně a skutečnost, DSP CHTP je jediný doktorský program s kreditovým systémem na FCH, bránila formulaci jednotné směrnice pro DSP v rámci fakulty. V reakreditaci je proto navržen DSP bez kreditů s jasně stanovenými podmínkami pro postup ve studiu. V souvislosti s novým vedením FCH a s přirozenou obměnou pracovníků byla změněna sestava členů oborové rady. Dále byla upravena skladba předmětů. Předměty s dlouhodobě slabým zájmem studentů byly zrušeny, případně sloučeny nebo nahrazeny předměty odpovídajícími aktuálnímu zaměření prací. U některých předmětů došlo pouze ke změně garanta, a to z důvodu úmrtí nebo důchodového věku. Jako jeden povinný předmět v rámci předmětové skladby je navržen předmět Potravinářská chemie a biochemie. Ostatní předměty jsou povinně volitelé a odpovídají pokročilým teoretickým nebo aplikovaným disiplínám v souladu s aktuálními trendy vývoje oboru DSP. Počet přijímaných uchazečů ke studiu v akademickém roce 5 Ba

10 Vysoká škola: Součást VŠ: Název SP: Zkratka oboru Část Bb Prostorové, informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Chemie a technologie potravin_akreditace DPCO_CHTP_ Název oboru Potravinářská chemie AKR Prostorové zabezpečení studijního programu Budova ve vlastnictví VŠ Ano Budova v nájmu doba platnosti nájmu Informační zabezpečení studijního programu Studentům je zajištěn přímý přístup k výpočetní technice a Internetu. V prostorách fakulty mohou studenti využívat asi 100 PC přístupných v otevřených internetových studovnách, přístup k Internetu je v rámci všech prostor fakulty k dispozici i v rámci výkonného WiFi připojení. VUT v Brně centrálně zajišťuje provoz vnitřního informačního systému Studis, prostřednictvím, kterého je studentům zajištěn přístup studentů k studijním informacím a studijní agendě, systém dále slouží k vnitřnímu ročnímu hodnocení studia a k dalším činnostem. Součástí systému je elearningový portál využívaný též jako centrální úložiště učebních opor. Studentům je k dispozici areálová knihovna se základní neperiodickou literaturou v tištěné i elektronické verzi (eknihy). Fond je pravidelně aktualizován a rozšiřován tak aby odrážel stav vývoje oborů, seznam dostupné literatury je uveden na stránkách fakultní knihovny ( Dále je studentům k dispozici větší počet databází odborné literatury (např. Web of Science, Science direct, SciFinder, kompletní plnotextová databáze časopisů Americké chemické společnosti a další, podrobnější info je na stránkách knihovny), které jsou přístupné rovněž prostřednictvím jednotného vyhledávací rozhraní Primo. Rozhraní Primo prohledává všechny Elektronické informační zdroje placené univerzitou, dále knihy a časopisy z knihoven VUT, závěrečné práce a publikace z Digitální knihovny VUT a vybrané volně dostupné elektronické informační zdroje. Umožňuje také plnohodnotnou správu čtenářského konta. Bb

11 Část Bc - Doktorský studijní obor a témata disertačních prací Bc Vysoká škola: Součást VŠ: Název SP: Chemie a technologie potravin_akreditace Název SO: Potravinářská chemie Vstupní požadavky Podmínkou přijetí ke studiu je řádné ukončení magisterského studijního programu chemického nebo příbuzného oboru. Základními předpoklady k přijetí jsou: zájem a schopnosti k vědecké práci, motivace (vyjádřená v motivačním dopise), znalost anglického jazyka a velmi dobré studijní výsledky dosažené v magisterském studijním programu (průměr známek ze všech složených zkoušek zpravidla nepřevýší 2,0). Kladně je hodnocena předchozí vědecká aktivita (účast na studentské konferenci apod.). Student se přihlásí na téma navržené školitelem oboru před přijímacím řízením. Pokud se na jedno téma přihlásí více uchazečů, může školitel modifikovat dílčí témata nebo nabídnout uchazeči jiné téma (jiného školitele). Studijní předměty Koloidní chemie pro potravináře Moderní postupy valorizace potravinářských odpadů Bioinženýrství pro potravináře Potravinářská mikrobiologie Potravinářská chemie a biochemie Pokročilé bioanalytické metody Metrologie a zpracování experimentálních dat Analýza potravin Potravinářské inženýrství Pokročilá molekulární biotechnologie Pokročilá organická chemie Specializované potravinářské technologie Další povinnosti Studenti jsou povinni plnit výukové povinnosti v souladu s příslušným pokynem děkana. Dále jsou studenti povinni prezentovat minimálně jednou za studium přednášku v anglickém jazyce v rámci Studentské konference "Chemie je život" nebo na jiné mezinárodní odborné konferenci. Student je povinen účastnit se na workshopech a odborných akcích pořádných oborovou radou příslušného doktorského programu (veřejné přednášky, semináře apod.). V průběhu studia se musí student aktivně zúčastnit nejméně jedné mezinárodní vědecké konference. Jednou za rok student ke stanovenému datu dodá podklady k ročnímu hodnocení a vystoupí s výsledky studia před oborovou radou. Kromě absolvování všech předmětů a SDZ musí student k obhajobě předložit kromě disertační práce potvrzení o akceptaci nejméně jedné vědecké publikace do mezinárodního vědeckého časopisu s IF. Požadavky na státní doktorskou zkoušku Státní doktorská zkouška musí být vykonána podle standardního studijního plánu nejpozději do konce třetího roku studia. Základní část zkoušky sestává z náplně absolvovaných předmětů širšího teoretického základu, z pokročilých partií oboru a předměty specializace. Při státní doktorské zkoušce musí student prokázat hluboké teoretické vědomosti v oboru disertační práce a získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně metodologických východisek vědecké práce. Její obsah vychází zejména z tématu doktorského studijního programu a individuálního studijního plánu doktoranda; povinným předmětem je Fyzikální chemie Potravinářská chemie Fyzika a chemie materiálů, dále student na základě doporučení školitele volí dva další předměty; obsah a rozsah státní doktorské zkoušky schvaluje oborová rada (ustanovení Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně). Součástí státní doktorské zkoušky podle Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně je diskuse o souvislostech s tématem disertační práce na základě Pojednání k problematice dizertační práce předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Je oponováno a slouží zkušební komisi jako podklad pro diskusi během státní doktorské zkoušky. Otázky mohou pokládat všichni členové komise. Doktorand pro tuto část připraví prezentaci v češtině nebo angličtině. Návrh témat prací

12 Část Bc - Doktorský studijní obor a témata disertačních prací Bc Vysoká škola: Součást VŠ: Název SP: Chemie a technologie potravin_akreditace Název SO: Potravinářská chemie Návrh témat prací -Využití různých typů pevných nosičů při izolaci DNA Vliv způsobu pěstování vinné révy na zastoupení mikroflóry ve víně. Charakterizace vlastností extraktů z hroznových bobulí pomocí moderních analytických metod Studium přírodních látek obsažených ve vybraných bylinách a méně obvyklých druzích drobného ovoce Produkce, charakterizace a využití biomasy různého původu Využití různých typů pevných nosičů při izolaci DNA -Využití různých technik mikro- a nanoenkapsulace k řízenému uvolňování aktivních látek v potravinách a nápojích -Identifikace a charakterizace nepatogenních bakterií rodu Clostridium izolovaných ze sýrů -Druhotné využití odpadů z ovocnářského průmyslu -Studium produkce lipidů a lipofilních metabolitů různými druhy kvasinek -Využití techniky difúzního gradientu v tenkém filmu v analýze potravin -Nové metody analýzy potravin založené na amplifikaci DNA. Studium vlivu specifických druhů kvasinek na proces zrání sýrů a jejich senzorickou kvalitu Studium metabolismu polyhydroxyalkanoátů a vlivu stresu na molekulární charakteristiky PHA.

13 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta nejsou Přednášející Analýza potravin doktorská zkouška doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. (přednášející) Stručná anotace předmětu Analytické metody v kontrolní praxi potravinářského průmyslu. Metody stanovení přírodních součástí potravin. Základní živiny (sacharidy, dusíkaté látky, lipidy, bílkoviny), minoritně zastoupené nutriční složky (vitamíny, biogenní prvky) a senzoricky a biologicky aktivní látky (kyseliny, přírodní barviva, aromatické látky, třísloviny a jiné). Metody stanovení cizorodých látek znečišťujících potraviny (kontaminantů), látek přidávaných do potravin (aditiv) a endogenních cizorodých látek. Senzorické metody hodnocení potravin založené na posuzování jejich organoleptických vlastností smyslovými orgány. 1. Úvod a obecná problematika analýzy potravin, 2. Vzorkování v analýze potravin, 3. Voda, 4. Elementární analýza, 5. Aminokyseliny a bílkoviny, 6. Lipidy, 7. Sacharidy, 8. Vitaminy, 9. Aromatické látky a barviva, 10. Aditiva, 11. Cizorodé látky, 12. Analýza pomocí lidských smyslů Odborná literatura a studijní pomůcky KUBÁŇ, V. a KUBÁŇ, P.: Analýza potravin, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007, 203 stran ISBN: (základní literatura) PRIBELA, A.: Analyza potravin, STU Bratislava, 1991 (základní literatura) PICÓ, I.: Food toxicants analysis, Elsevier,The Netherlands,2007, 762pp. ISBN: (základní literatura)

14 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta nejsou Přednášející Bioinženýrství pro potravináře doktorská zkouška doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Produkce proteinů v GMO a jejich izolace. Izolace bioaktivních látek pomocí nosičů s imobilizovanými afinitními ligandy. Průmyslové chromatografické separační techniky. Stabilita proteinů. Zabezpečení jakosti produkce. Produkce proteinů v GMO a jejich izolace. Izolace bioaktivních látek pomocí nosičů s imobilizovanými afinitními ligandy. Speciální extrakční postupy. Průmyslové chromatografické separační techniky. Odborná literatura a studijní pomůcky Ledersen B.K., DElia N.A., Nelson K.L. Bioprocess engineering: systems, equipment and facilities. John Wiley, New York (základní literatura) B. K. Lydersen, N.A D elia, K.L. Nelson Bioprocess engineering: systems, equpment and facilities, J. Willey, new York, 1994 (základní literatura) l. R. Weatherley Engineering for bioseparationsbutterworth and HeinemannOxford, 1994 (základní literatura) B. A. Shirley. Protein Stability and folding. Humana Press, Totowa, 1995 (základní literatura) B.R. Glick, J.J. Pasternak, C.L. Patten Molecular Biotechnology. 4 rd ed., ASM Press, Washington, 2010 (rozšiřující literatura)

15 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta Koloidní chemie pro potravináře doktorská zkouška Přednášející prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Vybrané kapitoly z koloidní chemie a jejich aplikací v potravinářství, přednostně zaměřené na problematiku disertačních prací studentů: Statický a dynamický rozptyl světla. Povrchové napětí a kontaktní úhel. Adsorpce z roztoku, na mezifází plyn-tuhá látka. Asociační koloidy tenzidového typu. Van der Waalsovy a elektrostatické síly v koloidech. Stabilita a stabilizace koloidů. Odborná literatura a studijní pomůcky HIEMENZ, C., RAJAGOPALAN, R. Principles of Colloid and Surface Chemistry. 3rd ed., N.York: M. Dekker, (základní literatura)

16 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta Metrologie a zpracování experimentálních dat doktorská zkouška Přednášející prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Co je to metrologie a proč je nezbytná pro environmentální analýzu. Vývoj a optimalizace analytické metody; jak se určují parametry pro opakovatelnost. Metrologické vlastnosti analytické metody; limit detekce, limit stanovitelnosti, návratnost, návaznost, robusnost,kontrola dlouhodobé stability analytické metody, validace, nejistoty. Správná analytická praxe, zabezpečování jakosti analytických výsledků. Odborná literatura a studijní pomůcky Základní dokumenty EURACHEM (příručky Kvalimetrie) (základní literatura) GRAFEN, A.. Modern statistics for the life sciences. Oxford: Oxford University Press, ISBN (základní literatura) MILLER, J. N. Statistics and chemometrics for analytical chemistry. 5th ed. Harlow: Pearson Prentice Hall, 2005, 268 s. ISBN (základní literatura) Ermer, J. and Miller, J. H. McB.: Method Validation in Pharmaceutical Analysis: a Guide to Best Prastice. Jonh Wiley & Sons, 2006, 418 s. ISBN: (základní literatura) HANRAHAN, G.: Environmental chemometrics: principles and modern application. CRC Press, 2009, 292 s. ISBN: (základní literatura) CHAN, Ch. Ch., LAM, H., ZHANG, X-M. Practical approaches to method validation and essential instrument qualification. Hoboken, N.J.: Wiley, c2010, xiv, 399 p. ISBN (základní literatura) BLIESNER, D. M. Validating chromatographic methods: a practical guide. Hoboken, N.J.: Wiley, c2006, viii, 291 p. ISBN (základní literatura) REICHENBACHER, M. Challenges in analytical quality assurance. New York: Springer, 2011, p. cm. ISBN (základní literatura)

17 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta Moderní postupy valorizace potravinářských odpadů doktorská zkouška Přednášející prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Studenti budou seznámeni s jednotlivými technologiemi zpracování, využití, recyklace, zneškodňování a minimalizace vzniku odpadů v zemědělství, potravinářství, lesnictví a dalších přidružených průmyslových odvětvích. Důraz bude kladen na procesy biologické úpravy odpadů, možnosti hydrotermínlá úpravy, hydrolýzy a detoxifikace odpadních surovin. V rámci předmětu budou studenti informováni i o právních normách zabývajících se nakládáním s odpady a o metodách analýzy odpadů zemědělsko-potravinářského komplexu. V rámci předmětů budou diskutovány následující okruhy: 1. Přehled odpadů ze zemědělsko-potravinářského komplexu, možnosti jejich využití. 2. Odpady z masného průmyslu a průmyslu tuků a jejich možné využití. 3. Odpady z mlékárenství a výroby sýrů, možnosti využití syrovátky. 4. Odpady z mlýnského, škrobárenského, cukrovarnického, drožďárenského a konzervárenského průmyslu. 5. Odpady z lihovarnictví, výroby sladu, piva a vína a jejich možné využití. 6. Lignocelulózové odpady a jejich zpracování, termickám chemická a enzymová úprava a využití hydrolyzátů. 7. Problematika obalů, recyklace, biodegradabilita, inteligentní obaly. 8. Odpadní vody, procesy čištění a využití odpadních kalů. 9. Komplexní využití biomasy, koncept biorafinerie. 10. Přehled biotechnologických procesů valorizace různých odpadů. 11. Legislativa nakládání s odpady, odpadové hospodářství. Odborná literatura a studijní pomůcky Kizlink J.: Nakládání s odpady. VUT, Brno (základní literatura) Brožek F., Urban R., Zemánek Z.: Recyklace. Moravia Tisk, Vyškov (základní literatura) Dohányos M., Zábranská J., Jeníček P.: Anaerobní technologie v ochraně životního prostředí. VŠCHT Praha, Praha (základní literatura) Kadlec P. a kol.: Technologie potravin I, II, III. VŠCHT Praha, (základní literatura)

18 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta Pokročilá molekulární biotechnologie doktorská zkouška Přednášející doc. RNDr. Alena Španová, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Kurs je zaměřen na využití molekulární biotechnologie při přípravě transgenních organismů, zvláště rostlin. Pozornost je věnována využití transgenních rostlin a živočichů při zvyšování kvality potravin rostlinného a živočišného původu a na jejich využití jako bioreaktorů při produkci významných látek. Část kursu je zaměřena na bezpečnost potravin s obsahem GMO pro zdraví člověka a pro životní prostředí. 1.Syntéza komerčních produktů pomocí genově modifikovaných mikroorganismů. 2. Manipulace genové exprese u rostlin. 3. Transgenní rostliny odolné vůči biotickému stresu. 4. Transgenní rostliny odolné vůči abiotickému stresu. 5. Zvyšování kvality potravin rostlinného původu s využitím transgenních rostlin. 6. Modifikace množství výživných látek (aminokyseliny, lipidy, vitaminy, železo, fosfor). 7. Modifikace chuti a vzhledu (zabarvení, sladkost, množství škrobu). 8. Rostliny jako bioreaktory (produkce protilátek, polymerů). 9. Fytoremediace. 10. Transgenní živočichové a potraviny. 11. Bezpečnost potravin s obsahem genově modifikovaných organismů. 12. Význam genově modifikovaných organismů pro životní prostředí. 13. Ekonomické aspekty. Odborná literatura a studijní pomůcky Glick B.R., Pasternak J.J., Patten C.L., Molecular Biotechnology, 4th ed., 2010, ASM Press,Washington, DC (základní literatura) S. Rosypal a kol. Terminologie molekulární biologie, Brno 2001 (rozšiřující literatura)

19 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta Pokročilá organická chemie doktorská zkouška Přednášející prof. RNDr. Milan Potáček, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Kurz navazuje na základní znalosti organické chemie získané absolvováním kurzů Organická chemie I a II. Předmět rozvíjí poznatky v oblasti mechanismů reakcí organických látek, fyzikálně-chemikcého popisu reaktivity a popisuje stručnou formou moderní syntetické postupy v oblasti farmaceutické a potravinářské chemie. Pozornost je též věnována environmentálním aspektům organické syntézy ("green chemistry"). Odborná literatura a studijní pomůcky Clayden J., Greeves N., Waren S., Wothers P.: Organic Chemistry. Oxford University Press, (základní literatura) Anslyn E.V., Dougherty D.A.: Moder Physical Organic Chemistry. University Science Books, Sausalito,2006. (základní literatura) McMurry J.: Organická chemie. VUTIUM (základní literatura)

20 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta Pokročilé bioanalytické metody doktorská zkouška Přednášející doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Přednášky rozšiřují znalosti získané v základním kurzu se zaměřením na moderní trendy v molekulární diagnostice mikroorganismů jako je sekvencování celých genomů bakterií, využití molekulární databází proteinů a nukleových kyselin. Syntéza genů pomocí PCR. Molekulární databáze proteinů a nukleových kyselin a jejjich využití. Nové postupy analýzy genové exprese s využitím mikročipů. Analýza směsí s nekultivovatelnými mikroorganismy s využitím metagenomiky. Syntéza genů pomocí PCR. Databáze struktur proteinů a nukleových kyselin. Analýza genové exprese s využitím mikročipů. Analýza nekultivovatelných mikroorganismů s využitím metagenomiky. Odborná literatura a studijní pomůcky Weatherley L.R. Engineering Processes for Bioseparations. Butterworth-Heinemann, Oxford (základní literatura) B.R. Glick, J.J. Pasternak, C.L. Patten Molecular Biotechnology. 4 rd ed., ASM Press, Washington, ;"B.R. Glick, J.J. Pasternak, C.L. Patten Molecular Biotechnology. 4 rd ed., ASM Press, Washington, 2010";2015;;0;základní;;en (základní literatura) Turková J. Bioaffinity chromatography, Elsevier 1993 (rozšiřující literatura) Zaslavsky B.Y. Aqueous two-phase partitioning, marcel Dekker 1995 (rozšiřující literatura) Shirley B. A. Protein stability and folding, Humana Press 1995 (rozšiřující literatura) B. A. Protein stability and folding, Humana Press 1995 (rozšiřující literatura)

21 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta Potravinářská chemie a biochemie doktorská zkouška Přednášející prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Předmět zahrnuje pokročilé kapitoly z oblasti majortiních složek potravin, jako jsou bílkoviny, sacharidy, lipidy a jejich stavební složky, dále z oblasti minorintích složek potravin - trpké látky, vitaminy, barviva, aromatické, chuťové a vonné látky a látky aditivní. Důraz bude však kladen kromě struktury a funkce zejména na studium reakcí a změn, kterým uvedené minoritní složky podléhají při zpracování surovin a polotovarů. Dále budou studovány též mechanismy reakcí probíhající mezi složkami potravin navzájem. Budou sledovány změny probíhající v potravinách během skladování za různých podmínek, reakce iniciované exogenními faktory a možnosti omezení nebo eliminace škodlivých změn. 1.Primární a sekundární metabolismus - struktura, produkce a degradace hlavních složek potravy 2.Mechanismy enzymové katalýzy, experimentální přístupy studia enzymových molekul 3.Komplexní studium biochemických reakcí v potravinách na úrovni genomu, transkriptomu, proteomu a metabolomu - experimentální přístupy. 4.Struktura a produkce minortiních složek výživy - sekundární metabolity, vitaminy, barviva, chuťové a vonné látky. 5.Přehled a významné charakteristiky rostlinných, živočišných a jiných typů potravin a jejich složek (řasy, mikroorganismy). 6.Studium interakcí biomolekul v potravinách - interakce mezi složkami navzájem a složkami a aditivy v průběhu zpracování potravin rostlinného a živočišného původu. 7.Reakce doprovázející skladování potravin za různých podmínek. 8.Změny a reakce probíhající v potravinách vlivem fyzikálně-chemických faktorů. 9.Možnosti eliminace nežádoucích změn v potravinách, inaktivace nežádoucích látek. Odborná literatura a studijní pomůcky Velíšek J.: Chemie potravin I, II, III; OSSIS Tábor, 2002 (základní literatura) Voet D., Voet J.: Biochemie. Academia Publishing (základní literatura) Belitz H.D., Grosch W., Schieberle P.: Food Chemistry, Springer, (doporučená literatura)

22 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta Potravinářská mikrobiologie doktorská zkouška Přednášející doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Taxonomie potravinářsky významných mikroorganizmů.vliv fyziologických vlastností mikroflóry na zpracování a uchovávání potravin.využití mikroorganizmů při zpracování surovin a odpadů rostlinného a živočišného původu v potravinářském průmyslu. Mikroflóra jako zdroj primárních a sekundárních metabolitů a jejich využití v potravinářství. Odborná literatura a studijní pomůcky Taxonomie prokaryot, Ivo Sedláček. Publisher, Masarykova univerzita, ISBN, , Length, 270 pages. (základní literatura) Cryopreservation of microorganisms at ultra-low temperatures Zdeněk Hubálek,1996 (ISBN: ) (základní literatura) Kvasinky a kvasinkovité mikroorganizmy,anna Kokocková-Kratochvílová, 1982, VydavatelstvoALFA Bratislava (základní literatura) Aplikovaná mikrobiológia poživatín,f.gorner, L.Valík,2004 ISBN ,Vydavaťelstvo Malé centrum. (základní literatura) Food mikrobiology (3rd Edition)M.R.Adams,M.O.Moss,The Royal Society of Chemistry, 2008 ISBN , Food mikrobiology (3rd Edition)M.R.Adams,M.O.Moss,The Royal Society of Chemistry, 2008 ISBN , (doporučená literatura)

23 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Způsob zakončení: Další požadavky na studenta Potravinářské inženýrství doktorská zkouška Přednášející doc. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Předmět poskytuje teoretické i praktické základy oborů Partikulární systémy, Práškové technologie a Chemické inženýrství aplikované pro oblast výroby potravin. Charakterizace zpracovávaných materiálů - partikulární systémy, kapaliny a pasty, základní parametry partikulárních systémů a jejich měření. Granulometrie a morfologie částicových složek partikulárních systémů. Transport a manipulace s partikulárními systémy, kapalinami a pastami. Procesy desintegrace, třídění, separace, homogenizace, segregace, kompaktace, aglomerace, granulace, tabletování, sušení a tepelná expozice zpracovávaných materiálů. Sypné vlastnosti partikulárních systémů, způsoby měření sypného chování, základy návrhů zásobníků. Dávkování partikulárních látek, kapalin a past. Povrchové vlastnosti jemnozrnných partikulárních látek, sorpční vlastnosti, transport vlhkosti a rovnovážná vlhkost partikulárních látek, tvorba suspenzí a disperzí. Povrchová úprava partikulárních látek. Vzorkování partikulárních systémů, kapalin a past. Problematika plnění obalů, balení potravin, skladování a expedice. Specifika měření a regulace potravinářských linek a procesů. Aspekty prašnosti. Bezpečnost práce a hygienické aspekty zpracování potravin. 1. Charakterizace zpracovávaných materiálů - partikulární systémy, kapaliny a pasty, základní parametry partikulárních systémů a jejich měření. 2. Granulometrie a morfologie částicových složek partikulárních systémů. 3. Transport a manipulace s partikulárními systémy, kapalinami a pastami. 4. Procesy desintegrace, třídění, separace, homogenizace, segregace, 5. Procesy kompaktace, aglomerace, granulace, tabletování, 6. Procesy sušení a tepelná expozice zpracovávaných materiálů. 7. Sypné vlastnosti partikulárních systémů, způsoby měření sypného chování, základy návrhů zásobníků. Dávkování partikulárních látek, kapalin a past. 8. Povrchové vlastnosti jemnozrnných partikulárních látek, sorpční vlastnosti, transport vlhkosti a rovnovážná vlhkost partikulárních látek, tvorba suspenzí a disperzí. Povrchová úprava partikulárních látek. 9. Vzorkování partikulárních systémů, kapalin a past. 10. Problematika plnění obalů, balení potravin, skladování a expedice. 11. Specifika měření a regulace potravinářských linek a procesů. 12. Aspekty prašnosti. Bezpečnost práce a hygienické aspekty zpracování potravin. Odborná literatura a studijní pomůcky Coulson J.M. Richardson J.F. Chemical Engineering Butter worth Heinmann Oxford 2002 (základní literatura) Handbook of Powder Technology, Volume 12, Pages (2007), Particle Breakage, Edited by Agba D. Salman, Mojtaba Ghadiri and Michael J. Hounslow, ISBN: (základní literatura) Zeki Berk, Food Process Engineering and Technology, ISBN: , Elsevier Inc, 2009 (základní literatura)

24 Část C - Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku C Název studijního předmětu: Specializované potravinářské technologie Způsob zakončení: Další požadavky na studenta doktorská zkouška - student zpracuje projekt se zaměřením odpovídajícím tématu disertace - prezentace projektu před odbornou komunitou - ústní zkouška zaměřená na širší souvislosti projektu, hodnotí se okamžitá reakce, všeobecný přehled a schopnost řešit praktické problémy Přednášející prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. (přednášející) Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je prohloubit znalosti o technologických procesech výroby potravin, nových směrech výroby potravin, včetně legislativních aspektů výroby potravin. Výsledkem je získaní inženýrských poznatků o technologii výroby potravin, prohloubení poznatků o procesech ovlivňujících senzorické, výživové a hygienické parametry potravin, dále získaní poznatků o nových směrech rozvoje potravinářských technologií a nabytí poznatků procesech schvalování provozů na výrobu potravin včetně získaní poznatků o kontrole kvality výroby potravin. 1. Inženýrství technologie výroby sušených, chlazených, mražených, fermentovaných produktů, 2. inženýrství produktů dětské výživy a speciálních potravin 3. Techniky enkapsulace a jejich využití 4. Enzymové procesy výroby potravin 5. Hydrogenační procesy a procesy fázových přeměn 6. Technologie výroby hotových výrobků typu sous - vide, výroba minimálně opracovaných potravin 7. Systém správní výrobní praxe a kritických bodu při výrobě pokrmů, algoritmus zavedení výroby a legislativní požadavky na vývoj a schvalování nových výrobků. 8. Zařizování provozu pro výrobu hotových pokrmů, optimalizace výroby, kontrola zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti výroby a parametrů výrobků. Odborná literatura a studijní pomůcky Hui, Y. H.: Handbook of Food Science, Technology and Engineering. Dekker/CRC Press, New York, USA, (základní literatura) M. Shafiur Rahman: Handbook of Food Preservation, Marcel Dekker, (základní literatura)