KANALIZANÍ ÁD STOKOVÉ SÍT OBCE OPATOVICE

Transkript

1 KANALIZANÍ ÁD STOKOVÉ SÍT OBCE OPATOVICE (podle zákona. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a provádcí vyhlášky. 428/2001 Sb., k tomuto zákonu) erven 2005 Z Opatovice kanalizaní ád str.: 1

2 OBSAH 1. TITULNÍ LIST KANALIZANÍHO ÁDU ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZANÍHO ÁDU VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZANÍHO ÁDU CÍLE KANALIZANÍHO ÁDU POPIS ÚZEMÍ CHARAKTER LOKALITY ODPADNÍ VODY TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍT POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE HYDROLOGICKÉ ÚDAJE : ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI NEJVYŠŠÍ PÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEIŠTNÍ PRMYSLOVÝCH ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTNÝCH DO KANALIZACE MENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD OPATENÍ PI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOÁDNÝCH UDÁLOSTECH KONTROLA ODPADNÍCH VOD ROZSAH A ZPSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD Kontrolní vzorky Podmínky pro provádní odbr a rozbor odpadních vod PEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEIŠTNÍ ODPADNÍCH VOD KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZANÍM ÁDEM AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZANÍHO ÁDU Z Opatovice kanalizaní ád str.: 2

3 1. TITULNÍ LIST KANALIZANÍHO ÁDU NÁZEV OBCE A PÍSLUŠNÉ STOKOVÉ SÍT : OPATOVICE IDENTIFIKANÍ ÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍT (PODLE VYHLÁŠKY. 428/2001 Sb.) : /1 Psobnost tohoto kanalizaního ádu se vztahuje na vypouštní odpadních vod do toku Malá Haná. Vlastník kanalizace : Vodovody a kanalizace Vyškov a.s. Identifikaní íslo (I) : Sídlo : Brnnská 13, Vyškov Provozovatel kanalizace : VaK Vyškov a.s. Identifikaní íslo (I) : Sídlo : Brnnská 13, Vyškov Zpracovatel provozního ádu : AQUA PROCON s.r.o. Datum zpracování : únor 2004 Záznamy o platnosti kanalizaního ádu : Kanalizaní ád byl schválen podle 14 zákona. 274/2001 Sb., rozhodnutím místn píslušného vodoprávního úadu MÚ OŽP Vyškov. j.... ze dne razítko a podpis schvalujícího úadu Z Opatovice kanalizaní ád str.: 3

4 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZANÍHO ÁDU Úelem kanalizaního ádu je stanovení podmínek, za nichž se producentm odpadních vod (odbratelm) povoluje vypouštt do kanalizace odpadní vody z ureného místa, v uritém množství a v urité koncentraci zneištní v souladu s vodohospodáskými právními normami zejména zákonem. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a zákonem. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly plnny podmínky vodoprávního povolení k vypouštní odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy urující existenci, pedmt a vztahy plynoucí z kanalizaního ádu : - zákon. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu (zejména 9, 10, 14, 18, 19, 32, 33, 34, 35) - zákon. 254/2001 Sb., o vodách (zejména 16) a zmnu.20/2004 Sb. - vyhláška. 428/2001 Sb., ( 9, 14, 24, 25, 26) a jejich eventuální novely VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZANÍHO ÁDU a) Vypouštní odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby pipojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odbratel) v rozporu s kanalizaním ádem je zakázáno ( 10 zákona. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle 33, 34, 35 zákona. 274/2001 Sb., b) Vlastník pozemku nebo stavby pipojený na kanalizaci nesmí z tchto objekt vypouštt do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemk, staveb nebo zaízení bez souhlasu provozovatele kanalizace, c) Nov smí vlastník nebo provozovatel kanalizace pipojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zaízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepesahují ped vstupem do veejné kanalizace míru zneištní pípustnou kanalizaním ádem. V pípad pesahující urené míry zneištní je odbratel povinen odpadní vody ped vstupem do kanalizace pedišovat, d) Vlastník kanalizace je povinen podle 25 vyhlášky 428/2001 Sb. zmnit nebo doplnit kanalizaní ád, zmní-li se podmínky, za kterých byl schválen, e) Kanalizaní ád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádní odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odbratelem, f) Provozovatel kanalizace shromažuje podklady pro revize kanalizaního ádu tak, aby tento dokument vyjadoval aktuální provozní, technickou a právní situaci, g) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizaního ádu jsou uvedeny v následujících kapitolách. Z Opatovice kanalizaní ád str.: 4

5 2.2. CÍLE KANALIZANÍHO ÁDU Kanalizaní ád vytváí právní a technický rámec pro užívání stokové sít obce Opatovice tak, aby zejména : a) byla plnna rozhodnutí vodoprávního úadu, b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sít a objekt, c) odpadní vody byly odvádny plynule, hospodárn a bezpen, d) byla zaruena bezpenost zamstnanc pracujících v prostorách stokové sít. 3. POPIS ÚZEMÍ 3.1. CHARAKTER LOKALITY Obec Opatovice je satelitní ástí msta Vyškova. V obci je v souasné dob 446 trvale bydlících obyvatel. Na kanalizaci je napojeno 415 trvale žijících obyvatel. V obci není žádný prmysl a obanská vybavenost svým rozsahem odpovídá velikosti obce. Produkují se zde pouze komunální odpadní vody. Zásobování pitnou vodou je zajištno z veejného vodovodu, na který jsou napojeni všichni obyvatelé obce. V obci je vybudována jednotná kanalizace. ást stok však ve skutenosti funguje jako dešová kanalizace (stoky A, C, E a F), protože do nich nejsou napojeny žádné pepady ze septik. Do tchto stok jsou napojeny jen uliní vpusti. Stoková sí odvádí i vody extravilánové. V objektech napojených na kanalizaci jsou splaškové vody likvidovány v septicích s pepadem do kanalizace nebo jsou objekty napojeny pímo do stoky. U ásti obyvatel napojených pímo jsou odpady z WC likvidovány v žump a do kanalizace jsou odvádny pouze odpadní vody z umyvadel a van. Kanalizace je zaústna do toku Malá Haná šesti výustními objekty ODPADNÍ VODY Odpadní vody v obci mají pvod: a) v bytovém fondu ( obyvatelstvo ), b) v zaízeních obanské vybavenosti c) srážkové a povrchové vody (vody ze stech, zpevnných ploch a komunikací), d) jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území). Odpadní vody z bytového fondu ( obyvatelstvo ) - jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v souasné dob produkovány od 415 obyvatel, bydlících trvale na území obce Opatovice. Do kanalizace jsou tyto vody vypouštny ásten pes septiky, ásten pímo. Nkteré pímo napojené objekty mají žumpu a do kanalizace pak jdou jen vody z umyvadel a van. Z Opatovice kanalizaní ád str.: 5

6 Odpadní vody z obanské vybavenosti jsou (krom srážkových vod) vody zásti splaškového charakteru, jejichž kvalita se mže pechodn mnit ve znan širokém rozptí podle momentálního použití vody. Patí sem producenti odpadních vod ze sféry inností (služeb). Pro úely tohoto kanalizaního ádu se do obanské vybavenosti zahrnují zejména : - restaurace - prodejna smíšeného zboží Tyto odpadní vody jsou komunálního charakteru a neovliv ují významn kvalitu odpadních vod ve stokové síti. Povolen vypouštní odpadních vod Opatovice.j.ŽP/157/130/03 z TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍT 4.1. POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE Veškeré odpadní vody jsou gravitan odvádny stokovou sítí jednotné kanalizace do toku Malá Haná, kam stoková sí ústí v šesti výustních objektech. ást stok však ve skutenosti funguje jako dešová kanalizace (stoky A, C, E a F), protože do nich nejsou napojeny žádné pepady ze septik. Do tchto stok jsou napojeny jen uliní vpusti. Stoková sí odvádí i vody extravilánové. Hlavní stokou je stoka B, která odvod uje celý sted obce. Celková délka stokové sít je 1942 m. Kanalizaní potrubí je provedeno z betonových trub (délka 1673 m) a z trub železobetonových (délka 269 m). Profily potrubí se pohybují v rozmezí DN 300 až DN 1000 mm. Technický stav kanalizace odpovídá stáí a realizaci díla svépomocí. Objekty : Na stokové síti se nachází pouze revizní šachty. Nkteré z nich mají souasn i funkci uliních vpustí. Dalšími objekty jsou výustní objekty HYDROLOGICKÉ ÚDAJE : Pro obec Opatovice je smrodatná intenzita pívalového dešt (t = 15 min., p = 1) 130 (l/s.ha). Prmrný srážkový úhrn je 700 mm/rok, prmrný poet srážkových událostí je 71, prmrný (celoplošný) odtokový koeficient je 0,05. Poet pipojených ekvivalentních obyvatel: 108 e.o. Množství vypouštné vody Poet obyvatel napojených na kanalizaci: 415 x 120 l/obyvatele/den = 49,8 m 3 /den Z Opatovice kanalizaní ád str.: 6

7 Celkem: Q p =0,58 l/s Q max = 1,73 l/s Q roní = m 3 /rok Povolené zneištní na výustní kanalizace do recipientu v mg/l: p m BSK CHSK NL ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU Název recipientu : Malá Haná íslo hydrologického profilu : Profil : nad obcí Opatovice Q 355 : 15,0 l/s Kvalita : BSK5 = 1,2 mg/l CHSK(Cr) = 18,0 mg/l NL = 2,0 mg/l Správce toku : Povodí Moravy s.p. ZHODNOCENÍ VODNÍHO TOKU PI PRTOKU OBCÍ Vodní tok nad obcí má kvalitu vody se zneištním pod hodnotami pro vody lososové BSK 5 3,0 mg/l a NL 25 mg/l. Vzhledem ke vzdálenosti mezi výustmi, charakterem vodního toku a skuteností, že protéká obcí, neuvažujeme se samoisticím úinkem v recipientu. K výpotu ovlivnní toku jsou použity koncentrace z rozbor odebrané odpadní vody z jednotlivých výustí laboratoí VaK Vyškov a.s.. Výpoet ovlivnní toku vypouštnou splaškovou vodou pod výustí VO 6 Výpoet ovlivnní toku: Prtok Q355 (l/s) 15 Qmax z kanalizace (l/s) 0,09 Ukazatel mg/l BSK5 NL CHSK V potoce 1, Voda z kanalizace Po smísení (mg/l) 1,91 3,28 19,18 Z Opatovice kanalizaní ád str.: 7

8 Výpoet ovlivnní toku vypouštnou splaškovou vodou pod výustí VO 5 Prtok Q355 (l/s) 15,09 Qmax z kanalizace (l/s) 0,14 Ukazatel mg/l BSK5 NL CHSK V potoce 1,91 3,28 19,18 Voda z kanalizace Po smísení (mg/l) 3,00 5,20 20,98 Výpoet ovlivnní toku vypouštnou splaškovou vodou pod výustí VO 4 Výpoet ovlivnní toku: Prtok Q355 (l/s) 15,23 Qmax z kanalizace (l/s) 0,36 Ukazatel mg/l BSK5 NL CHSK V potoce 3 5,2 20,98 Voda z kanalizace Po smísení (mg/l) 5,79 9,95 25,48 Výpoet ovlivnní toku vypouštnou splaškovou vodou pod výustí VO 3 Výpoet ovlivnní toku: Prtok Q355 (l/s) 15,59 Qmax z kanalizace (l/s) 0,09 Ukazatel mg/l BSK5 NL CHSK V potoce 5,79 9,95 25,48 Voda z kanalizace Po smísení (mg/l) 6,44 11,14 26,55 Výpoet ovlivnní toku vypouštnou splaškovou vodou pod výustí VO 2 Výpoet ovlivnní toku: Prtok Q355 (l/s) 15,68 Qmax z kanalizace (l/s) 0,78 Ukazatel mg/l BSK5 NL CHSK V potoce 6,44 11,14 26,55 Voda z kanalizace Po smísení (mg/l) 11,92 20,75 35,62 Z Opatovice kanalizaní ád str.: 8

9 Výpoet ovlivnní toku vypouštnou splaškovou vodou pod výustí VO 1 Výpoet ovlivnní toku: Prtok Q355 (l/s) 16,46 Qmax z kanalizace (l/s) 0,28 Ukazatel mg/l BSK5 NL CHSK V potoce 11,92 20,75 35,62 Voda z kanalizace Po smísení (mg/l) 13,81 23,92 38,67 Vodní tok pod obcí má charakter podle pípustného zneištní povrchových vod pro vody kaprovité pouze v ukazateli nerozpuštné látky, v ukazateli BSK 5 je voda nevyhovující pro cílové hodnoty. Ukazatel recipient pod obcí hodnota z píl..2 NV.61/2003 BSK 5 13,81 mg/l 6,00 mg/l NL 23,92 mg/l 25,0 mg/l 6. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona. 254/2002 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami : A. Zvláš nebezpené látky, s výjimkou tch, jež jsou, nebo se rychle mní na látky biologicky neškodné : 1. Organohalogenové sloueniny a látky, které mohou tvoit takové sloueniny ve vodním prostedí. 2. Organofosforové sloueniny. 3. Organocínové sloueniny. 4. Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostedí, nebo jeho vlivem. 5. Rtu a její sloueniny. 6. Kadmium a jeho sloueniny. 7. Persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného pvodu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. Z Opatovice kanalizaní ád str.: 9

10 B. Nebezpené látky : 1. Metaloidy, kovy a jejich sloueniny : 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. m 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stíbro 2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvláš nebezpených látek. 3. Látky, které mají škodlivý úinek na chu nebo na vni produkt pro lidskou potebu, pocházející z vodního prostedí, a sloueniny, mající schopnost zvýšit obsah tchto látek ve vodách. 4. Toxické, nebo persistentní organické sloueniny kemíku a látky, které mohou zvýšit obsah tchto slouenin ve vodách, vyjma tch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle pem ují ve vod na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloueniny fosforu. 6. Minerální oleje nepersistentní a uhlovodíky ropného pvodu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepíznivý úinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy 7. NEJVYŠŠÍ PÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEIŠTNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTNÝCH DO KANALIZACE 1) Do kanalizace NESMÍ být odvádny prmyslové odpadní vody!!!!! 2) Splaškové odpadní vody mohou být do kanalizace vypouštny pedištné na hodnoty uvedené v rozhodnutí ve vci Povolení vypouštní odpadních vod Opatovice.j. ŽP/1557/130/03 z platné do Ukazatel p mg/l m mg/l BSK CHSK CR NL Z Opatovice kanalizaní ád str.: 10

11 2) Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace pekroení limit (maximálních hodnot) podle odstavce 2) nebo vypouštní jiných vod než splaškových, bude o této skutenosti informovat vodoprávní úad a mže na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztah a platných právních norem (viz 10 zákona. 274/2001 Sb. a 14 vyhlášky. 428/2001 Sb.). Krajský úad a obecní úad obce s rozšíenou psobností uplat ují sankce podle zákona. 274/2001 Sb. 8. MENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na mení a stanovení množství odvádných odpadních vod jsou všeobecn stanoveny zejména v 19 zákona. 274/2001 Sb., a v 29, 30, 31 vyhlášky. 428/2001 Sb. Obyvatelstvo (místní) - objemová produkce splaškových odpadních vod bude zjišována z údaj stoného. Mení je provádno namátkov. Výpoet množství odpadních vod vypouštných do veejné kanalizace se obecn stanoví : 1. U zneišovatel nenapojených na veejný vodovod nebo tch, kteí vlastní dopl kový zdroj pitné vody vlastní studnu se stanoví podle 30 Vyhlášky. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon.274/2002 Sb o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu. 2. U zneišovatel napojených na veejný vodovod bez dopl kových zdroj pitné vody se zjišuje pímo, shodn s množstvím vody dodané odbrateli z veejného vodovodu zjištným na vodomru u odbratele 3. U podnikatel, kteí potebují pro svoji innost technologickou vodu odebíranou z jiného zdroje se k množství odebraném z veejného vodovodu pipote i množství vody odebírané z jiných zdroj a odpoítá voda, která zstává v technologii. Výpoet množství srážkových vod vypouštných do jednotné kanalizace jednotlivými odbrateli se obecn stanoví: - výpotem podle pílohy.16 k vyhlášce.428/2001 Sb, kterou se provádí zákon.274/2002 Sb o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu. Výpoet se provádí násobením soutu redukovaných ploch areálu odbratele v m 2 a dlouhodobého srážkového úhrnu v m/rok. Pro výpoet redukované plochy se odtokové souinitele stanovují podle druhu plochy v pípad možnosti odtoku do kanalizace: Z Opatovice kanalizaní ád str.: 11

12 Charakter povrchu plochy Odt. koeficient Zastavné plochy a tžce propustné zpevnné plochy ( A ) 0,9 Lehce propustné zpevnné plochy ( B ) 0,4 Plochy kryté vegetací ( C ) 0,05 Vypoítaná plocha a množství vypouštných srážkových vod za rok jsou uvedeny ve smlouvách mezi provozovatelem veejné kanalizace a odbratelem. 9. OPATENÍ PI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOÁDNÝCH UDÁLOSTECH Pípadné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí na: Povodí Moravy s.p. Devaská 11, Brno, tel. : VaK Vyškov a.s., Brnnská 13, Vyškov, tel.: MÚ OŽP Vyškov, Masarykovo nám. 1, Vyškov, telefon Krajská hygienická stanice jihomoravského kraje, Jeábkova 4 Brno, pracovišt Vyškov telefon Hasiský záchranný sbor Vyškov, telefon 150 Producent odpadních vod hlásí neprodlen provozovateli kanalizace možné nebezpeí pekroení pedepsaného limitu (i potenciální). Provozovatel kanalizace postupuje pi likvidaci poruch a havárií a pi mimoádných událostech podle píslušných provozních pedpis zejména provozního ádu kanalizace podle vyhlášky. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulaních a provozních ád vodovodních dl. V pípad havárií provozovatel postupuje podle ustanovení 40 a 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasiskému záchrannému sboru R (pípadn jednotkám požární ochrany, Policii R, správci povodí). Vždy informuje píslušný vodoprávní úad, eskou inspekci životního prostedí, pípadn eský rybáský svaz. Náklady spojené s odstranním zavinné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji zpsobil. 10. KONTROLA ODPADNÍCH VOD Pi kontrole jakosti vypouštných odpadních vod se provozovatel kanalizace ídí zejména ustanoveními 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., 9 odst. 3) a 4 a 26 vyhlášky 428/2001 Sb ROZSAH A ZPSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD V obci se nenachází žádní pravideln sledovaní odbratelé. Kontrola odbratel bude provádna namátkov a pi výskytu havárie. Vzorky pi kontrole Z Opatovice kanalizaní ád str.: 12

13 budou odebírány bodové vzorky. Rozbor vzork musí provádt akreditovaná laborato. Rozbor bude pi namátkové kontrole provádn na tyto druhy zneištní: BSK 5 CHSK NL Pi havárii pak na zneištní, které zpsobilo havárii Kontrolní vzorky Provozovatel kanalizace ve smyslu 26 vyhlášky. 428/2001 Sb. namátkov kontroluje množství a zneištní (koncentraní hodnoty) odvádných odpadních vod. Kontrola množství a jakosti vypouštných odpadních vod se provádí v období bžné vodohospodáské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu - tj. obecn tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Kontrola se provádí namátkov nebo v pípad havárie Podmínky pro provádní odbr a rozbor odpadních vod Pro uvedené ukazatele zneištní a odbry vzork uvedené v tomto kanalizaním ádu platí následující podmínky : Podmínky : 1) Pro analýzy odebraných vzork se používají metody uvedené v eských technických normách, pi jejichž použití se pro úely tohoto kanalizaního ádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, pesnosti a správnosti prokázaný.. 2) Rozbory vzork odpadních vod se provádjí podle metodického pokynu MZe. j / k plánu kontrol míry zneištní odpadních vod (l. 28). Pedepsané metody u vybraných ukazatel jsou uvedeny PEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEIŠTNÍ ODPADNÍCH VOD (metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu. 254/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatk m za vypouštní odpadních vod do vod povrchových) Upozornní: tento materiál je prbžn aktualizován, nkteré informace jsou uveej ovány ve Vstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Vstníku Ministerstva životního prostedí Z Opatovice kanalizaní ád str.: 13

14 Ukazatel zneištní Oznaení normy Název normy Msíc a rok vydání CHSK Cr TNV Jakost vod Stanovení chemické spoteby kyslíku dichromanem (CHSK Cr ) RAS SN l. 5 Jakost vod Stanovení rozpuštných látek l. 5 Gravimetrické stanovení zbytku po žíhání NL SN EN 872 ( ) Jakost vod Stanovení nerozpuštných látek Metoda filtrace filtrem ze sklenných vláken P c SN EN 1189 ( ) l. 6 a 7 N-NH 4 + TNV SN EN ISO ( ) SN ISO 5664 ( ) SN ISO ( ) SN ISO ( ) SN EN ISO ( ) SN ISO 6778 ( ) Jakost vod Stanovení fosforu Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným l. 6 Stanovení celkového fosforu po oxidaci peroxodisíranem a l. 7 Stanovení celkového fosforu po rozkladu kyselinou dusinou a sírovou Jakost vod Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusinou a chloristou (pro stanovení ve zneištných vodách) Jakost vod Stanovení 33 prvk atomovou emisní spektrometrií s indukn vázaným plazmatem (ICP AES) Jakost vod Stanovení amonných iont Odmrná metoda po destilaci Jakost vod Stanovení amonných iont ást 1.: Manuální spektrometrická metoda Jakost vod Stanovení amonných iont ást 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda Jakost vod Stanovení amoniakálního dusíku prtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí Jakost vod Stanovení amonných iont potenciometrická metoda N anorg (N-NH + 4 )+(N-NO - 2 )+(N-NO - 3 ) - N-NO 2 SN EN ( ) Jakost vod Stanovení dusitan Molekulárn absorpní spektrometrická metoda SN EN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusitanového dusíku a dusinanového dusíku a sumy Z Opatovice kanalizaní ád str.: 14

15 obou prtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou SN EN ISO ( ) detekcí Jakost vod stanovení rozpuštných aniont metodou kapalinové chromatografie iont ást 2: Stanovení bromid, chlorid, dusinan, dusitan, ortofosforenan a síran v odpadních vodách - N-NO 3 SN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusinan ást 2.: Spektrofotometrická destilaní metoda s 4 fluorfenolem SN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusinan ást 3.: Spektrofotometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou SN EN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusitanového dusíku a dusinanového dusíku a sumy obou prtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou SN EN ISO ( ) detekcí Jakost vod stanovení rozpuštných aniont metodou kapalinové chromatografie iont ást 2: Stanovení bromid, chlorid, dusinan, dusitan, ortofosforenan a síran v odpadních vodách AOX SN EN 1485 ( ) Jakost vod Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogen (AOX) Hg SN EN 1483 ( ) Jakost vod Stanovení kadmia TNV atomovou absorpní spektrometrií Jakost vod Stanovení 33 prvk atomovou emisní spektrometrií s indukn vázaným plazmatem SN EN ( ) Cd SN EN ISO 5961 ( ) SN EN ISO ( ) (ICP AES) Podrobnosti k uvedeným normám : a) u stanovení fosforu SN EN 1189 ( ) je postup upesnn odkazem na píslušné lánky této normy. Použití postup s mírnjšími úinky mineralizace vzorku podle SN EN 1189 l. 6 nebo podle SN ISO je podmínno prokázáním shody s úinnjšími zpsoby mineralizace vzorku podle SN EN 1189 l. 7 nebo podle TNV , b) u stanovení CHSK Cr podle TNV lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titraní, Z Opatovice kanalizaní ád str.: 15

16 c) u stanovení amonných iont je titraní metoda podle SN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle SN ISO ( ) nebo automatizovaná podle SN ISO ( ) je vhodná pro nižší koncentrace. Ped spektrofotometrickým stanovením podle SN ISO , SN ISO a SN EN ISO ve zneištných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a edním vzorku, se oddlí amoniakální dusík od matrice destilací podle SN ISO 5664, d) u stanovení dusitanového dusíku se vzorek ped stanovením podle SN EN ISO se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometr. Tuto úpravu, vhodnou k zabránní zmn vzorku v dsledku mikrobiální innosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle SN EN a SN EN ISO 13395, e) u stanovení dusinanového dusíku jsou postupy podle SN ISO , SN EN ISO a SN EN ISO jsou vhodné pro mén zneištné odpadní vody. V siln zneištných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, edním nebo iením vzorku, se stanoví dusinanový dusík postupem podle SN ISO , který zahrnuje oddlení dusinanového dusíku od matrice destilací, f) u stanovení kadmia uruje SN EN ISO 5961 ( ) dv metody atomové absorpní spektrometrie (dále jen AAS ) a to plamenovou AAS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia. 11. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZANÍM ÁDEM Kontrolu dodržování kanalizaního ádu provádí provozovatel kanalizace pro veejnou potebu v návaznosti na každý kontrolní odbr odpadních vod. O výsledcích kontroly (pi zjištném nedodržení podmínek kanalizaního ádu) informuje bez prodlení dotené odbratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úad. 12. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZANÍHO ÁDU Aktualizace kanalizaního ádu (zmny a dopl ky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. zmn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizaní ád schválen. Revizí kanalizaního ádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizaní ád schválen. Revize, které jsou podkladem pro pípadné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace prbžn, nejdéle však vždy po 5 letech od schválení kanalizaního ádu. Provozovatel informuje o výsledcích tchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úad. Vypracoval: Ing. Jaromír Koupán Datum: erven 2005 Z Opatovice kanalizaní ád str.: 16