KANALIZANÍ ÁD. Stokové sít obce Kenovice a obce Hrušky

Transkript

1 KANALIZANÍ ÁD Stokové sít obce Kenovice a obce Hrušky (podle zákona. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a provádcí vyhlášky. 428/2001 Sb., k tomuto zákonu) kvten 2009 Z Kenovice kanalizaní ád str. 1

2 OBSAH OBSAH TITULNÍ LIST KANALIZANÍHO ÁDU ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZANÍHO ÁDU VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZANÍHO ÁDU CÍLE KANALIZANÍHO ÁDU POPIS ÚZEMÍ CHARAKTER LOKALITY ODPADNÍ VODY TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍT POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE HYDROLOGICKÉ ÚDAJE ÚDAJE O ISTÍRN MSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD KAPACITA ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD A LIMITY VYPOUŠTNÉHO ZNEIŠTNÍ EŠENÍ DEŠOVÝCH VOD ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI NEJVYŠŠÍ PÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEIŠTNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTNÝCH DO KANALIZACE MENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD OPATENÍ PI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOÁDNÝCH UDÁLOSTECH KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENT VÝET A INFORMACE O SLEDOVANÝCH PRODUCENTECH ROZSAH A ZPSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD Kontrolní vzorky Podmínky pro provádní odbr a rozbor odpadních vod PEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEIŠTNÍ ODPADNÍCH VOD KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZANÍM ÁDEM AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZANÍHO ÁDU Z Kenovice kanalizaní ád str. 2

3 1. TITULNÍ LIST KANALIZANÍHO ÁDU NÁZEV OBCE A PÍSLUŠNÉ STOKOVÉ SÍT : OBEC KENOVICE A OBEC HRUŠKY OBEC KENOVICE IDENTIFIKANÍ ÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍT UKONENÉ NA OV (PODLE VYHLÁŠKY. 428/2001 Sb.) : / /1 OBEC HRUŠKY IDENTIFIKANÍ ÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍT UKONENÉ NA OV (PODLE VYHLÁŠKY. 428/2001 Sb.) : /1 IDENTIFIKANÍ ÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD (PODLE VYHLÁŠKY. 428/2001 Sb.) : /1 Psobnost tohoto kanalizaního ádu se vztahuje na vypoušt ní odpadních vod do stokové sít obce Kenovice a obce Hrušky zakonené istírnou odpadních vod. Vlastník kanalizace : Vodovody a kanalizace Vyškov a.s. Identifikaní íslo (I) : Sídlo : Brn nská 13, Vyškov Provozovatel kanalizace : Vodovody a kanalizace Vyškov a.s. Identifikaní íslo (I) : Sídlo : Brn nská 13, Vyškov Zpracovatel kanalizaního ádu : AQUA PROCON s.r.o. Datum zpracování : kv ten 2009 Z Kenovice kanalizaní ád str. 3

4 Záznamy o platnosti kanalizaního ádu : Kanalizaní ád byl schválen podle 14 zákona. 274/2001 Sb., rozhodnutím místn píslušného vodoprávního úadu M Ú OŽP Slavkov u Brna. j.... ze dne razítko a podpis schvalujícího úadu Z Kenovice kanalizaní ád str. 4

5 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZANÍHO ÁDU Úelem kanalizaního ádu je stanovení podmínek, za nichž se producentm odpadních vod (odb ratelm) povoluje vypoušt t do kanalizace odpadní vody z ureného místa, v uritém množství a v urité koncentraci zneišt ní v souladu s vodohospodáskými právními normami zejména zákonem. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a zákonem. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly pln ny podmínky vodoprávního povolení k vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy urující existenci, pedm t a vztahy plynoucí z kanalizaního ádu : - zákon. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu (zejména 9, 10, 14, 18, 19, 32, 33, 34, 35) - zákon. 254/2001 Sb., o vodách (zejména 16) - vyhláška. 428/2001 Sb., ( 9, 14, 24, 25, 26) a jejich eventuální novely VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZANÍHO ÁDU a) Vypoušt ní odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby pipojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odb ratel) v rozporu s kanalizaním ádem je zakázáno ( 10 zákona. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle 33, 34, 35 zákona. 274/2001 Sb., b) Vlastník pozemku nebo stavby pipojený na kanalizaci nesmí z t chto objekt vypoušt t do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemk, staveb nebo zaízení bez souhlasu provozovatele kanalizace, c) Nov smí vlastník nebo provozovatel kanalizace pipojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zaízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepesahují ped vstupem do veejné kanalizace míru zneišt ní pípustnou kanalizaním ádem. V pípad pesahující urené míry zneišt ní je odb ratel povinen odpadní vody ped vstupem do kanalizace pedišovat, d) Vlastník kanalizace je povinen podle 25 vyhlášky 428/2001 Sb. zm nit nebo doplnit kanalizaní ád, zm ní-li se podmínky, za kterých byl schválen, e) Kanalizaní ád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvád ní odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odb ratelem, f) Provozovatel kanalizace shromažuje podklady pro revize kanalizaního ádu tak, aby tento dokument vyjadoval aktuální provozní, technickou a právní situaci, g) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizaního ádu jsou uvedeny v následujících kapitolách. Z Kenovice kanalizaní ád str. 5

6 2.2. CÍLE KANALIZANÍHO ÁDU Kanalizaní ád vytváí právní a technický rámec pro užívání stokové sít obce Kenovice a obce Hrušky tak, aby zejména: a) byla pln na rozhodnutí vodoprávního úadu, b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sít a objekt, c) bylo zarueno bezporuchové išt ní odpadních vod v istírn odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu, d) byla pesn a jednoznan urena místa napojení vnitní areálové kanalizace významných producent prmyslových odpadních vod do kanalizace pro veejnou potebu, e) odpadní vody byly odvád ny plynule, hospodárn a bezpen, f) byla zaruena bezpenost zam stnanc pracujících v prostorách stokové sít. 3. POPIS ÚZEMÍ 3.1. CHARAKTER LOKALITY Obec Kenovice se nachází jihozápadn od m sta Slavkova u Brna ve vzdálenosti cca 5 km. Poet obyvatel obce je Obcí protéká tok Rakovec, který ústí do eky Litavy v míst nacházejícím se jižn v katastrálním území obce Hrušky. Obec je odkanalizována jednotnou gravitaní kanalizací. Hlavními stokami jsou stoky A a C, které koní v erpací stanici S1, nacházející se na pravém behu Rakovce. Odpadní vody jsou dále dopraveny erpáním do kanalizaní sít obce Hrušky, odkud jsou gravitan dopraveny na istírnu odpadních vod v Hruškách. Obec Hrušky se nachází jižn od obce Kenovice, v její t sné blízkosti. V odkanalizovaném území bydlí 744 obyvatel. Obcí protéká eka Litava, která tvoí levostranný pítok eky Svratky a obec rozd luje na dv ásti. V katastru obce jsou dva rybníky, každý o rozloze 0,5 ha. Stoková sí jednotné kanalizace obce Hrušky je rozlen na do ty kmenových stok A až D, piemž stoky A a B se stékají uvnit areálu OV, která se nachází na pravém behu eky Litavy. Vyišt né odpadní vody jsou vypoušt ny do eky Litavy. Kanalizaní sí není schopna pevést pívalové dešové vody, pro zachycení dešových vod slouží otevené píkopy, umíst né v celém zastav ném území. Zásobování pitnou vodou je pro ob obce ešeno z veejného vodovodu v majetku VaK Vyškov a.s. Na vodovod jsou napojeni tém všichni trvale bydlící obyvatelé. Stokové sít v t chto dvou obcích jsou pedm tem kanalizaního ádu ODPADNÍ VODY Ve m st vznikají odpadní vody vnikající do kanalizace : a) v bytovém fondu ( obyvatelstvo ), b) pi výrobní innosti prmyslová výroba, podniky, provozovny ( prmysl ), c) v zaízeních obansko-technické vybavenosti a státní vybavenosti ( m stská vybavenost ), Z Kenovice kanalizaní ád str. 6

7 d) srážkové a povrchové vody (vody ze stech, zpevn ných ploch a komunikací), e) jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území). Odpadní vody z bytového fondu ( obyvatelstvo ) - jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v souasné dob produkovány od 2496 obyvatel, bydlících trvale na území obcí Kenovice a Hrušky a napojených pímo na stokovou sí ukonenou OV. Odpadní vody z výrobní a podnikatelské innosti ( prmyslu ) - jsou krom srážkových vod vody: - splaškové (ze sociálních zaízení podnik) - technologické (z vlastního výrobního procesu), Prmyslové vody neprodukuje žádný producent odpadních vod. Odpadní vody z m stské vybavenosti jsou (krom srážkových vod) vody zásti splaškového charakteru, jejichž kvalita se mže pechodn m nit ve znan širokém rozp tí podle momentálního použití vody. Patí sem producenti odpadních vod ze sféry inností (služeb). Pro úely tohoto kanalizaního ádu se do sféry m stské vybavenosti zahrnují zejména: ZÁKLADNÍ ŠKOLA KENOVICE MATESKÁ ŠKOLA KENOVICE PEDIATRIE - MUDR. Dagmar iperová, PRAKTICKÝ LÉKA MUDR. Ivo Škvír ZUBNÍ ORDINACE MUDR. Josef N mec RESTAURACE U FRANTÍKA MATESKÁ ŠKOLA HRUŠKY Podrobné údaje jsou uvedeny v kapitole 11.1 Výet a informace o sledovaných producentech. 4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍT 4.1. POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE V tšina odpadních vod je z obce Kenovice je odvád na stokovou sítí na istírnu odpadních vod v obci Hrušky. Z obce Kenovice je odpadní voda dopravena jednotnou stokovou sítí do erpací stanice S1, odkud je erpána do stokové sít obce Hrušky, kde je vedena istírnu odpadních vod. Celková délka jednotné kanalizace v obci Hrušky je 5 628,5 m. Stoková sí je realizována v tšinou z železobetonových trub, 265 metr tvoí kameninové potrubí. Kanalizaní sí v obci Hrušky neslouží pro odvedení dešových vod za píval, ty jsou zachyceny otevenými píkopy, hlavn v oblasti ásti Chaloupky. Celková délka stokové sít v obci Kenovice je 9625,3 m, piemž rekonstruováno je 3473 m stokové sít. Materiál rekonstruovaných stok je HDPE (výtlak V1 ), PP a sklolaminát. Stávající kanalizace byla budována v 60. letech 20. století a tvoí ji pevážn betonové potrubí. Z Kenovice kanalizaní ád str. 7

8 Obec Hrušky Jednotná stoková sí je tvoena temi hlavními stokami. Stoky A a B slouží k odkanalizování severní ásti obce, která leží pi pravém behu eky Litavy a se stékají uvnit areálu OV, jejíž recipientem je eka Litava. Stoka C odkanalizovává jižní ást obce a je zaúst na do stoky B. Obec Kenovice Hlavními stokami jednotné kanalizace jsou kmenová stoka A a C, které koní na erpací stanici S1 v ulici Píní v jižní ásti obce poblíž behu toku Rakovce. Odtud jsou odpadní vody erpány výtlakem V1 do stokové sít obce Hrušky. Kmenová stoka C zaíná v prostoru kižovatky ulic Mlýnská a Sokolská v její prmyslové ásti, dále vede ulicí Sokolskou, podél hišt a v nezpevn ném terénu pokrauje k odlehovací komoe OK8, která odd lí dešové vody pod jezovou zdrž do recipientu Rakovec a splaškové vody do šachty kmenové stoky A. Stoka C odkanalizovává celou levobežní ást obce Kenovice. Stoka A odvádí v tšinu odpadních vod z pravobežní ásti obce. Stoka A zaíná v ulici Havlíkova, prochází celou obcí podél pravého behu toku Rakovec pes ulici íní až k jižní ásti obce k erpací stanici S1. Na stoce A4 jsou realizovány pepojovací stoky, které budou sloužit výhledov k propojení povodí výhledové kmenové stoky B a odvedení dešových vod z rozd lovací komory RK7 na výhledové stoce B v ulici Školní a zárove k odkanalizování dolní ásti ulice Brn nské. Podrobné informace o stokové síti a parametrech stok jsou uvedeny v provozním ádu kanalizace. Objekty Obec Hrušky Na stokové síti je jeden lapák splavenin. Na stoce D je umíst na jedna dešová výus, která je zaúst na do eky Litavy. Obec Kenovice Na stokové síti je navrženo celkem 5 odlehovacích komor. Na stoce A jsou navrženy 3 odlehovací komory OK2, OK3, OK4, na stoce A4 je odlehovací komora OK1 a na stoce C je odlehovací komora OK8. Rozd lovací komora RK7 je navržena na kanalizaní stoce A4. Funkci rozd lovací komory bude plnit až výhledov po dostavb kmenové stoky B v ulici Školní. Podrobné informace o jejich rozmíst ní a parametrech jsou uvedeny v provozním ádu kanalizace. Z Kenovice kanalizaní ád str. 8

9 4.2. HYDROLOGICKÉ ÚDAJE Pro obce Hrušky a Kenovice je sm rodatná intenzita pívalového dešt (t = 15 min., p = 1,0) 130 (l/s.ha). Prm rný srážkový úhrn je 700 mm/rok, prm rný poet srážkových událostí je 74, prm rný (celoplošný) odtokový koeficient je 0,25. Poet obyvatel: Hrušky Kenovice CELKEM 744 obyvatel 1752 obyvatel 2496 obyvatel Poet pipojených ekvivalentních obyvatel na OV: 2490 e.o. 5. ÚDAJE O ISTÍRN MSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD Vlastní istírna odpadních vod se nachází na západním okraji obce u eky Litavy. istírna odpadních vod je mechanicko-biologická. Technologická linka OV je sestavena z erpací jímky, dešové zdrže, biologické jednotky OMS Simplex s vestav nou dosazovací nádrží, dvou kalojem a provozní budovy, kde jsou osazena dmychadla a kombinované strojní esle s lapákem písku. OV pracuje na principu nízkozat žované dlouhodobé aktivace s nitrifikací, simultánní denitrifikací, biologickým odbouráváním fosforu a aerobní stabilizací kalu. Ped mechanickým pedišt ním a biologickou linkou je vstupní erpací stanice s dv ma provozními erpadly Qmax = 18,6 l/s a dv ma dešovými erpadly Q = 53l/s (Qmaxd = 106 l/s), z nichž každé má samostatný výtlak do dešové zdrže. Prtoná dešová zdrž o objemu 150 m 3 slouží k zachycení pívalových deš s 20 min. zdržením. Vyerpání dešové zdrže je pomocí ponorného erpadla v nejnižším míst, kam je spádováno dno dešové zdrže. Výtlak je veden ped strojn stírané esle, kde je propojen s výtlaky z S a dále již natéká gravitan na zaízení. Oplach dna dešové zdrže zajišuje proplachovací klapka. Odpadní vody jsou výtlakem ze vstupní erpací stanice zaúst ny do kompaktního zaízení HUBER Ro 5C, které v sob sdružuje jemné esle (Ro9) spolu s prakou písku (RoSF4). Na biologickou jednotku odtéká vyišt ná odpadní voda spolu s vypranou organikou zachycenou v prace písku. Zachycené shrabky a písek jsou ze separaních prostor vynášeny šnekovými dopravníky s otonou výsypkou do plastových popelnic a periodicky jsou vyváženy do sb rného kontejneru. Po mechanickém pedišt ní natéká odpadní voda do aktivaní nádrže, která je vybavena 2 ponornými vrtulovými míchadly se zvedacím zaízením a 3 kusy provzdušovacích jemnobublinných aeraních element a sondou pro m ení kyslíku. Z aktivaní nádrže odtéká aktivaní sm s do dosazovací nádrže OMS Simplex o prm ru 8,5 m, která má tvar nálevky a obsahuje prstencovou válcovou st nu, ke které je ve sm ru ke dnu nádrže pipojen kuželový pláš. Dosazovací nádrže má odvád cí zaízení kalu, které je tvoeno dv mi odvád cími trubkami. Plovoucí neistoty jsou stahovány dv ma sb rnými trychtýky napojenými na mamutku a za pomoci tlakového vzduchu se plovoucí neistoty vrací do aktivaní ásti. Pebytený kal z aktivace je erpán do kalojem, kde dochází ke gravitanímu zahušt ní a skladování kalu. Výtlané potrubí je v armaturní komoe rozdvojeno na ob Z Kenovice kanalizaní ád str. 9

10 komory kalojemu s možností runího otevení výtlaku do jednoho nebo druhého kalového síta. Z kalojem je z horní ásti stahována kalová voda pomocí výškov nastavitelného zaízení a je odvedena do erpací stanice. Zahušt ný kal v kalojemech je promícháván a aerobn stabilizován aeraním systémem. Pro promíchávání a aerobní stabilizaci kalu je v dmychárn instalováno rotaní objemové dmychadlo. Pln ní kalojem a kontrola hladiny je pomocí tenzometr. Stabilizovaný kal se bude odvážet ke strojnímu odvodn ní na nejbližší istírnu se strojní kalovou koncovkou. Vodoprávní povolení bylo vydáno : dne j.: ŽP/ / /Kud vydal M Ú Slavkov u Brna, OŽP Identifikaní íslo vypoušt ní odpadních vod z OV: KAPACITA ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD A LIMITY VYPOUŠTNÉHO ZNEIŠTNÍ Základní projektové kapacitní parametry: Poet ekvivalentních obyvatel EO Hydraulické zatížení Prmrný denní pítok odpadních vod Q 24,m 323,70 m 3.d -1 Prmrný bezdeštný denní pítok Q ,26 m 3.d -1 Maximální bezdeštný denní pítok Q d 501,74 m 3.d -1 Maximální hodinový bezdeštný pítok Q h 39,79 m 3.h -1 Roní množství Q r ,9 m 3.rok -1 Látkové zatížení BSK5 149,4 kg.d -1 CHSKCr 298,8 kg.d -1 NL 137 kg.d -1 Nc 27,4 kg.d -1 Pc 6,2 kg.d -1 Stáí kalu Θ X 22 d Koncentrace aktivaní smsi X 5 kg.m -3 Minimální teplota T min 8 C Celkový objem systému V C 950 m 3 Látkové zatížení kalu B X 0,05 kg.kg -1.d -1 Objemové zatížení kalu B V 0,19 kg.m -3.d -1 Specifická produkce kalu Y OBS 0,89 kg.kg -1 Produkce kalu V kal 124,5 kg.d -1 Koncentrace sušiny X PK 8 kg.m -3 Objem kalu Q PK 15 m 3.d -1 Z Kenovice kanalizaní ád str. 10

11 Jakost vypouštných odpadních vod z OV: UKAZATEL p [mg/l] m [mg/l] t/rok BSK ,72 CHSK Cr ,23 NL ,08 N-NH ,36 Emisní standardy ukazatel pípustného zneištní dle naízení vlády.61/2003 Sb.: UKAZATEL p [mg/l] m [mg/l] BSK CHSK Cr NL N-NH Identifikaní íslo vypoušt ní odpadních vod z OV: EŠENÍ DEŠ OVÝCH VOD Odpadní vody z obce Kenovice jsou stokovou sítí jednotné kanalizace odvád ny na istírnu pes soustavu odlehovacích komor (zaúst ných do recipientu Rakovec), kterou je neustále regulován prtok zvýšený srážkovými událostmi. Dešové vody z oblasti Hrušek jsou zachyceny zejména otevenými píkopy. K zachycení dešových vod je na OV dešová zdrž, která je ešena jako prtoná s dobou zdržení 20 minut. 6. ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU Název recipientu : Rakovec íslo hydrologického profilu : Q 355 : 0,029 m 3 /s Kvalita vody : BSK 5 = 2,5 mg.l -1 CHSK Cr = 39 mg.l -1 NL = 48 mg.l-1 N-NH 4 = 1,9 mg.l-1 Nc = 9 mg.l-1 Pc = 2,7 mg.l-1 Správce toku : Povodí Moravy s.p. Kategorie podle vyhlášky. 470/2001 Sb.: Významný vodní tok Z Kenovice kanalizaní ád str. 11

12 Název recipientu : Litava (Cézava) íslo hydrologického profilu : Q 355 : 0,118m 3 /s Kvalita vody : BSK 5 = 5 mg.l -1 CHSK Cr = 23,3 mg.l -1 NL = 77 mg.l -1 N-NH 4 = 3,2 mg.l -1 Správce toku : Povodí Moravy s.p. Kategorie podle vyhlášky. 470/2001 Sb.: Významný vodní tok Identifikaní íslo vypoušt ní odpadních vod z OV: SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona. 254/2001 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami : A. Zvláš nebezpené látky, s výjimkou t ch, jež jsou, nebo se rychle m ní na látky biologicky neškodné : 1. Organohalogenové sloueniny a látky, které mohou tvoit takové sloueniny ve vodním prostedí. 2. Organofosforové sloueniny. 3. Organocínové sloueniny. 4. Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostedí, nebo jeho vlivem. 5. Rtu a její sloueniny. 6. Kadmium a jeho sloueniny. 7. Persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného pvodu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. B. Nebezpené látky : 1. Metaloidy, kovy a jejich sloueniny : 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. m 7. arzen 12. baryum 17. kobalt Z Kenovice kanalizaní ád str. 12

13 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stíbro 2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvláš nebezpených látek. 3. Látky, které mají škodlivý úinek na chu nebo na vni produkt pro lidskou potebu, pocházející z vodního prostedí, a sloueniny, mající schopnost zvýšit obsah t chto látek ve vodách. 4. Toxické, nebo persistentní organické sloueniny kemíku a látky, které mohou zvýšit obsah t chto slouenin ve vodách, vyjma t ch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle pem ují ve vod na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloueniny fosforu. 6. Minerální oleje nepersistentní a uhlovodíky ropného pvodu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepíznivý úinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy 8. NEJVYŠŠÍ PÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEIŠTNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTNÝCH DO KANALIZACE 1) Do kanalizace mohou být odvád ny odpadní vody jen v míe zneišt ní stanovené v tabulce. 2 a to pro všechny producenty. Tabulka. 2 Ukazatel Symbol Maximální koncentraní limit (mg/l) v 2 hodinovém (smsném) vzorku tenzidy aniontové PAL-A 10 tenzidy aniontové PAL-A pro komerní prádelny 35 fenoly jednosytné FN 1 10 AOX AOX 0,05 rtu Hg 0,05 m Cu 0,2 nikl Ni 0,1 chrom celkový Cr 0,3 olovo Pb 0,1 arsen As 0,1 Z Kenovice kanalizaní ád str. 13

14 zinek Zn 0,5 kadmium Cd 0,1 rozpušt né anorg. soli RAS kyanidy celkové CN- 0,2 extrahovatelné látky EL 75 nepolární extrahovatelné látky NEL 10 reakce vody ph 6,0-9,0 teplota T 40 C biochemická spoteba kyslíku BSK5 400 chemická spoteba kyslíku CHSK(Cr) 800 nerozpušt né látky NL dusík amoniakální N-NH4+ 45 dusík celkový Ncelk. 70 fosfor celkový Pcelk. 15 Uvedené koncentraní limity se ve smyslu 25 odst. g), vyhlášky. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod. 2) Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace pekroení limit (maximálních hodnot) podle odstavce 1), bude o této skutenosti informovat vodoprávní úad a mže na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztah a platných právních norem (viz 10 zákona. 274/2001 Sb. a 14 vyhlášky. 428/2001 Sb.). Krajský úad a obecní úad obce s rozšíenou psobností uplatují sankce podle zákona. 274/2001 Sb. 9. MENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na m ení a stanovení množství odvád ných odpadních vod jsou všeobecn stanoveny zejména v 19 zákona. 274/2001 Sb., a v 29, 30, 31 vyhlášky. 428/2001 Sb. Prmysl a m stská vybavenost objemová produkce odpadních vod prtok bude zjišován z údaj fakturované vody a poítán s použitím údaj o srážkovém úhrnu a o odkanalizovaných plochách. Množství odpadních vod vypoušt ných do veejné kanalizace se obecn stanoví : 1. U zneišovatel nenapojených na veejný vodovod nebo t ch, kteí vlastní doplkový zdroj pitné vody vlastní studnu se stanoví podle 30 Vyhlášky. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu. 2. U zneišovatel napojených na veejný vodovod bez doplkových zdroj pitné vody se zjišuje pímo, shodn s množstvím vody dodané odb rateli z veejného vodovodu zjišt ným na vodom ru u odb ratele Z Kenovice kanalizaní ád str. 14

15 3. U podnikatel, kteí potebují pro svoji innost technologickou vodu odebíranou z jiného zdroje se k množství odebraném z veejného vodovodu pipote i množství vody odebírané z jiných zdroj a odpoítá voda, která zstává v technologii. Výpoet množství srážkových vod vypoušt ných do jednotné kanalizace jednotlivými odb rateli se obecn stanoví: - výpotem podle pílohy.16 k vyhlášce.428/2001 Sb., kterou se provádí zákon.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu. Výpoet se provádí násobením soutu redukovaných ploch areálu odb ratele v m 2 a dlouhodobého srážkového úhrnu v m/rok. Pro výpoet redukované plochy se odtokové souinitele stanovují podle druhu plochy v pípad možnosti odtoku do kanalizace: Charakter povrchu plochy Odt. koeficient Zastav né plochy a t žce propustné zpevn né plochy ( A ) 0,9 Lehce propustné zpevn né plochy ( B ) 0,4 Plochy kryté vegetací ( C ) 0,05 Objemový pítok do istírny odpadních vod je zjišován z pímého m ení, z údaj výstupního m idla prtok), umíst ného na odtoku z OV. 10. OPATENÍ PI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOÁDNÝCH UDÁLOSTECH Pípadné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie veejné kanalizace se hlásí: M stský úad Slavkov u Brna, Palackého nám stí 65, Rousínov, tel Vodovody a kanalizace Vyškov a.s. Brn nská 13, Vyškov editel telefon VTN telefon Vedoucí provozu 03 telefon Povodí Moravy, Devaská 11, Brno, tel.: M Ú OŽP Vyškov, Masarykovo nám. 1, Vyškov, telefon Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, územní pracovišt Vyškov, Masarykovo nám. 16, Vyškov, telefon Hasiský záchranný sbor Vyškov, telefon 150 Producent odpadních vod hlásí neprodlen provozovateli OV možné nebezpeí pekroení pedepsaného limitu (i potenciální). Z Kenovice kanalizaní ád str. 15

16 Provozovatel kanalizace postupuje pi likvidaci poruch a havárií a pi mimoádných událostech podle píslušných provozních pedpis zejména provozního ádu kanalizace podle vyhlášky. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulaních a provozních ád vodovodních d l a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V pípad havárií provozovatel postupuje podle ustanovení 40 a 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasiskému záchrannému sboru R (pípadn jednotkám požární ochrany, Policii R, správci povodí). Vždy informuje píslušný vodoprávní úad, eskou inspekci životního prostedí, vlastníka kanalizace pípadn eský rybáský svaz. Náklady spojené s odstran ním zavin né poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji zpsobil. 11. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENT Pi kontrole jakosti vypoušt ných odpadních vod se provozovatel kanalizace ídí zejména ustanoveními 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., 9 odst. 3) a 4 a 26 vyhlášky 428/2001 Sb VÝET A INFORMACE O SLEDOVANÝCH PRODUCENTECH (k datu schválení kanalizaního ádu) Prmysl : 1. Mila Brno spol. s r.o. Adresa: Hrušky 5, Hrušky Telefon: innost : výroba plastových výrobk, výroba palet a dev ných obal 2. NAVARA s.r.o. Adresa: Hrušky 18, Hrušky Telefon: innost : Prodejní centrum nákladních vozidel, výroba a montáž nosi kontejner. Mstská vybavenost : 3. ZÁKLADNÍ ŠKOLA KENOVICE Adresa: Školní 140, Kenovice Telefon: , Kapacita 250 žák, jídelna a kuchyn 4. MATESKÁ ŠKOLA KENOVICE Adresa: Bratí Mrázk 12, Kenovice Telefon: Kapacita 60 d tí, jídelna a kuchyn 5. MATESKÁ ŠKOLA HRUŠKY Z Kenovice kanalizaní ád str. 16

17 Adresa: Bratí Mrázk 12, Kenovice Telefon: Kapacita 40 d tí, jídelna a kuchyn 6. PEDIATRIE - MUDR. Dagmar iperová, PRAKTICKÝ LÉKA MUDR. Ivo Škvír Adresa: Školní 535, Kenovice Telefon: ZUBNÍ ORDINACE MUDR. Josef N mec Adresa: Na Liškov 171, Kenovice Telefon: RESTAURACE U FRANTÍKA Adresa: Sokolská 11, Kenovice Telefon: ROZSAH A ZPSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD Z hlediska kontroly odpadních vod se odb ratelé rozd lují do 2 skupin : A. Obyvatelstvo a nesledovaní odb ratelé B. Ostatní, nepravideln (namátkou) sledovaní odb ratelé Kontrola odpadních vod pravideln sledovaných odb ratel se provádí minimáln 4 x za rok, kontrola nepravideln sledovaných odb ratel se provádí namátkov, podle poteb a uvážení provozovatele kanalizace. Ve m st se nevyskytují žádní odb ratelé patící do skupiny A. pravideln sledovaných odb ratel Kontrola odb ratel bude provád na namátkov a pi výskytu havárie. Vzorky pi kontrole budou odebírány 2 hodinové sm sné. Rozbor vzork musí provád t akreditovaná laborato. Rozbor bude provád n na tyto druhy zneišt ní: BSK 5 CHSK Cr NL Kontrolní vzorky Provozovatel kanalizace ve smyslu 26 vyhlášky. 428/2001 Sb. kontroluje množství a zneišt ní (koncentraní hodnoty) odpadních vod odvád ných výše uvedenými (kapitola 11.1.), sledovanými odb rateli. Kontrola množství a jakosti vypoušt ných Z Kenovice kanalizaní ád str. 17

18 odpadních vod se provádí v období b žné vodohospodáské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu - tj. obecn tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Pedepsané maximální koncentraní limity se zjišují analýzou 2 hodinových sm sných vzork, které se poídí sléváním 8 dílích vzork stejných objem v intervalech 15 minut. Bilanní hodnoty zneišt ní (dležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišují s použitím analýz sm sných vzork, odebíraných po dobu vodohospodáské aktivity odb ratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odb ry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se poídí smísením stejných objem prostých (bodových) vzork, pesn ji pak smísením objem, úm rných prtoku Podmínky pro provádní odbr a rozbor odpadních vod Pro uvedené ukazatele zneišt ní a odb ry vzork uvedené v tomto kanalizaním ádu platí následující podmínky : Podmínky : 1) Uvedený 2 hodinový sm sný vzorek se poídí sléváním 8 dílích vzork stejného objemu v intervalech 15 minut. 2) as odb ru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypoušt ných odpadních vod. 3) Pro analýzy odebraných vzork se používají metody uvedené v eských technických normách, pi jejichž použití se pro úely tohoto kanalizaního ádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, pesnosti a správnosti prokázaný. Rozbory vzork odpadních vod se provád jí podle metodického pokynu MZe. j / k plánu kontrol míry zneišt ní odpadních vod (l. 28). Pedepsané metody u vybraných ukazatel jsou uvedeny. Odb ry vzork musí provád t odborn zpsobilá osoba, která je náležit pouena o pedepsaných postupech pi vzorkování PEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEIŠTNÍ ODPADNÍCH VOD (metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu. 254/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatkm za vypouštní odpadních vod do vod povrchových) Upozorn ní : tento materiál je prb žn aktualizován, n které informace jsou uveejovány ve V stníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve V stníku Ministerstva životního prostedí Ukazatel zneištní Oznaení normy Název normy Msíc a rok vydání CHSK Cr TNV Jakost vod Stanovení chemické spoteby kyslíku dichromanem (CHSK Cr ) RAS SN l. 5 Jakost vod Stanovení rozpušt ných látek l Z Kenovice kanalizaní ád str. 18

19 Gravimetrické stanovení zbytku po žíhání NL SN EN 872 ( ) Jakost vod Stanovení nerozpušt ných látek Metoda filtrace filtrem ze sklen ných vláken P c SN EN 1189 ( ) l. 6 a 7 Jakost vod Stanovení fosforu N-NH 4 + TNV SN EN ISO ( ) SN ISO 5664 ( ) SN ISO ( ) SN ISO ( ) SN EN ISO ( ) Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným l. 6 Stanovení celkového fosforu po oxidaci peroxodisíranem a l. 7 Stanovení celkového fosforu po rozkladu kyselinou dusinou a sírovou Jakost vod Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusinou a chloristou (pro stanovení ve zneišt ných vodách) Jakost vod Stanovení 33 prvk atomovou emisní spektrometrií s indukn vázaným plazmatem (ICP AES) Jakost vod Stanovení amonných iont Odm rná metoda po destilaci Jakost vod Stanovení amonných iont ást 1.: Manuální spektrometrická metoda Jakost vod Stanovení amonných iont ást 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda Jakost vod Stanovení amoniakálního dusíku prtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí Jakost vod Stanovení amonných iont potenciometrická metoda SN ISO 6778 ( ) N anorg (N-NH + 4 )+(N-NO - 2 )+(N-NO - 3 ) - N-NO 2 SN EN ( ) SN EN ISO ( ) SN EN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusitan Molekulárn absorpní spektrometrická metoda Jakost vod Stanovení dusitanového dusíku a dusinanového dusíku a sumy obou prtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí Jakost vod stanovení rozpušt ných aniont metodou kapalinové chromatografie iont ást 2: Stanovení bromid, chlorid, Z Kenovice kanalizaní ád str. 19

20 dusinan, dusitan, ortofosforenan a síran v odpadních vodách - N-NO 3 SN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusinan ást 2.: Spektrofotometrická destilaní metoda s 4 fluorfenolem SN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusinan ást 3.: Spektrofotometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou Jakost vod Stanovení SN EN ISO ( ) dusitanového dusíku a dusinanového dusíku a sumy obou prtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí Jakost vod stanovení SN EN ISO ( ) rozpušt ných aniont metodou kapalinové chromatografie iont ást 2: Stanovení bromid, chlorid, dusinan, dusitan, ortofosforenan a síran v odpadních vodách AOX SN EN 1485 ( ) Jakost vod Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogen (AOX) Hg SN EN 1483 ( ) Jakost vod Stanovení kadmia TNV atomovou absorpní spektrometrií Jakost vod Stanovení 33 prvk atomovou emisní spektrometrií s indukn vázaným plazmatem SN EN ( ) Cd SN EN ISO 5961 ( ) SN EN ISO ( ) Podrobnosti k uvedeným normám : (ICP AES) a) u stanovení fosforu SN EN 1189 ( ) je postup upesn n odkazem na píslušné lánky této normy. Použití postup s mírn jšími úinky mineralizace vzorku podle SN EN 1189 l. 6 nebo podle SN ISO je podmín no prokázáním shody s úinn jšími zpsoby mineralizace vzorku podle SN EN 1189 l. 7 nebo podle TNV , b) u stanovení CHSK Cr podle TNV lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titraní, c) u stanovení amonných iont je titraní metoda podle SN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle SN ISO ( ) nebo automatizovaná podle SN ISO ( ) je vhodná pro nižší koncentrace. Ped spektrofotometrickým stanovením podle SN ISO , SN ISO a SN EN ISO ve zneišt ných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ed ním vzorku, se odd lí amoniakální dusík od matrice destilací podle SN ISO 5664, d) u stanovení dusitanového dusíku se vzorek ped stanovením podle SN EN ISO se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometr. Tuto úpravu, vhodnou k zabrán ní Z Kenovice kanalizaní ád str. 20

21 zm n vzorku v dsledku mikrobiální innosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle SN EN a SN EN ISO 13395, e) u stanovení dusinanového dusíku jsou postupy podle SN ISO , SN EN ISO a SN EN ISO jsou vhodné pro mén zneišt né odpadní vody. V siln zneišt ných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, ed ním nebo iením vzorku, se stanoví dusinanový dusík postupem podle SN ISO , který zahrnuje odd lení dusinanového dusíku od matrice destilací, f) u stanovení kadmia uruje SN EN ISO 5961 ( ) dv metody atomové absorpní spektrometrie (dále jen AAS ) a to plamenovou AAS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia. 12. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZANÍM ÁDEM Kontrolu dodržování kanalizaního ádu provádí provozovatel kanalizace pro veejnou potebu v návaznosti na každý kontrolní odb r odpadních vod. O výsledcích kontroly (pi zjišt ném nedodržení podmínek kanalizaního ádu) informuje bez prodlení dotené odb ratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úad. 13. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZANÍHO ÁDU Aktualizace kanalizaního ádu (zm ny a doplky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. zm n technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizaní ád schválen. Revizí kanalizaního ádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizaní ád schválen. Revize, které jsou podkladem pro pípadné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace prb žn, nejdéle však vždy po 5 letech od schválení kanalizaního ádu. Provozovatel informuje o výsledcích t chto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úad. Datum: kv ten 2009 Vypracoval: Ing. Jan Gažar Kontroloval: Ing. Jaromír Koupán Z Kenovice kanalizaní ád str. 21