SEZNAM BÁSNÍ URČENÝCH K ILUSTROVÁNÍ

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "SEZNAM BÁSNÍ URČENÝCH K ILUSTROVÁNÍ"

Jaroslav Moravec
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Příloha č. 1 SEZNAM BÁSNÍ URČENÝCH K ILUSTROVÁNÍ

2 Soubor A Holič Chodil pán, chodil po louce Krokodýl, krokodýl, Kňour Hleďte pana holiče, jak se vrací pro klíče! K jeho krámu už se trousí zákazníci s plnovousy. Kde je holič? Zamknuto má! Asi nechal klíče doma. Jenom holič s klíčem dolít, odemkl krám, začal holit. v takovém černém klobouce. Poledne bylo, čisté nebe. Ulehl ten pán do trávy. Položil klobouk vedle sebe. Poledne zvoní. A v té chvíli vykoukne krtek ze své díry. Vykoukne rovnou do klobouku. -Ten svět je černý, u sta brouků! Honem do své díry vlezl, nikdy víckrát nevylezl. troje boty prochodil, na čtvrté se nezmůže, všude bláto, kaluže, když jde koupit housky, musí chodit bosky, naříká si tuze, jaká je to chůze, svět ho mrzí, v očích má slzy, chytil rýmu, jde pro medicínu, kdo mu dá na boty? A to budeš zrovna ty! Za procházky po lese z ničeho nic potkám kňoura. Srdcem mi to otřese. jak ten kňour, jak na mě mžourá! Jako kdyby chtěl mě sníst! Náhle spadne s doubku list, já se leknu, kňour se zděsí, už jsme oba pryč a kdesi. Vzduchem stará vrána plove, ta nás vidí oba dva, za břicho se popadá. Kam tak rychle, hrdinové?

3 Soubor B Motocykl Velká voda! Už se blíží! Čarovné zrcadlo Náš Jeníček maso nerad, Hádej, malý, víš, jak vznikl tento krásný motocykl? To se vzaly šroubky, páky, kolečka a posouváky, písty, nýty, hřídel, rourky, klínky, válce, jímky, ďourky, potom se to nabarvilo no a vidíš. Už to bylo. Sedni na to! A v ten mžik bude z tebe závodník. Už se hrne! Už se valí! Všichni jsme se polekali. Kocour mňau a oknem ven, pilka prchá s polenem, mléko strachem v díži zkyslo, vítr skočil za povříslo, vejce šup! a ze dveří, vidlička se čepejří, lžíce spadla do boty, na myši jdou mrákoty, v hodinách to hrklo z hrůzy, vrána zbledla na haluzi, vše se třese, vše se bojí a už v brance Janek stojí. Vcelku je to hodný kluk, na co ale jenom šlápne, na co sáhne, na co hmátne, všude zmatek, všude hluk, všude vřava převeliká. Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, jsem-li já princezna pravá? Anka jsi s copánky pěknými, ta, co moc nerada vstává. Zrcadlo, zrcadlo, zlobím se. Hodnější je-li kdo v kraji? Včera jsi lozila po římse, dnes v tobě čertíci hrají. Zrcadlo, vidoucí pozpátku, proč sis tak zasedlo na mě? Utři si nosánek do šátku, jdi pomoct uklízet mámě. Náš Jeníček mlíčko nechce, zelenina nejede mu. Nejslabší je z celé třídy, a takový celý malý. Tuhle se ho naši ptali, co chce být, až bude velký. Prý chce dělat krotitele. Co to, chlapče, povídáš? Když ty přece maso nerad, když ty přece mlíčko nechceš, zeleninka nejede ti! On chce dělat krotitele! Nanejvýš by zkrotil tele. A proto se Jankovi Velká voda u nás říká.

4 Soubor C Zloději Ptal se včera pána pán. Na veliké poušti Vlak Křičí zloděj na zloděje: Utíkejte, bratři, zle je! Chtěl jsem ukrást vánočku, zakopl jsem o kočku. Chtěl jsem ukrást podkovu, zakopl jsem o vdovu. - Kudy tudy do Hajan? - To se dáte kolem plotu, od Klímadel na Dřímotu, z Dřímoty dál na Zívánky, ze Zívánek na Hajánky, z Hajánek dál k Polospaní, a tam dole na stráni, to už budou Hajany. - Děkuju vám, pane, moc. - Na shledanou. - Dobrou noc. - jménem Gobi velbloudě tam žije, a to zlobí. Všechny čtyři nohy jsou mu málo. Prý by raděj autem cestovalo. Směje se mu máma velbloudice. -Čtyři nohy máš, a co chceš více? Ve stanici čeká vlak a s tím vlakem je to tak: on se nesmí ani hnouti, pokračovat ve své pouti čeká, až pan výpravčí dýmčičku si vybafčí. Kozel vzal ty nádražáky! bručí vlak a bafčí taky. Auto ti mám koupit? A co nohy? Přeběhneš jak vítr tu poušť Gobi.

5 Soubor D Krokodýl, krokodýl, Motocykl Kňour Na veliké poušti troje boty prochodil, na čtvrté se nezmůže, všude bláto, kaluže, když jde koupit housky, musí chodit bosky, naříká si tuze, jaká je to chůze, svět ho mrzí, v očích má slzy, chytil rýmu, jde pro medicínu, kdo mu dá na boty? A to budeš zrovna ty! Hádej, malý, víš, jak vznikl tento krásný motocykl? To se vzaly šroubky, páky, kolečka a posouváky, písty, nýty, hřídel, rourky, klínky, válce, jímky, ďourky, potom se to nabarvilo no a vidíš. Už to bylo. Sedni na to! A v ten mžik bude z tebe závodník. Za procházky po lese z ničeho nic potkám kňoura. Srdcem mi to otřese. jak ten kňour, jak na mě mžourá! Jako kdyby chtěl mě sníst! Náhle spadne s doubku list, já se leknu, kňour se zděsí, už jsme oba pryč a kdesi. Vzduchem stará vrána plove, ta nás vidí oba dva, za břicho se popadá. Kam tak rychle, hrdinové? jménem Gobi velbloudě tam žije, a to zlobí. Všechny čtyři nohy jsou mu málo. Prý by raděj autem cestovalo. Směje se mu máma velbloudice. -Čtyři nohy máš, a co chceš více? Auto ti mám koupit? A co nohy? Přeběhneš jak vítr tu poušť Gobi.

6 Soubor E Ptal se včera pána pán. Holič Velká voda! Už se blíží! Zloději - Kudy tudy do Hajan? - To se dáte kolem plotu, od Klímadel na Dřímotu, z Dřímoty dál na Zívánky, ze Zívánek na Hajánky, z Hajánek dál k Polospaní, a tam dole na stráni, to už budou Hajany. - Děkuju vám, pane, moc. - Na shledanou. - Dobrou noc. - Hleďte pana holiče, jak se vrací pro klíče! K jeho krámu už se trousí zákazníci s plnovousy. Kde je holič? Zamknuto má! Asi nechal klíče doma. Jenom holič s klíčem dolít, odemkl krám, začal holit. Už se hrne! Už se valí! Všichni jsme se polekali. Kocour mňau a oknem ven, pilka prchá s polenem, mléko strachem v díži zkyslo, vítr skočil za povříslo, vejce šup! a ze dveří, vidlička se čepejří, lžíce spadla do boty, na myši jdou mrákoty, v hodinách to hrklo z hrůzy, vrána zbledla na haluzi, vše se třese, vše se bojí a už v brance Janek stojí. Vcelku je to hodný kluk, na co ale jenom šlápne, na co sáhne, na co hmátne, všude zmatek, všude hluk, všude vřava převeliká. Křičí zloděj na zloděje: Utíkejte, bratři, zle je! Chtěl jsem ukrást vánočku, zakopl jsem o kočku. Chtěl jsem ukrást podkovu, zakopl jsem o vdovu. A proto se Jankovi Velká voda u nás říká.

7 Soubor F Vlak Náš Jeníček maso nerad, Chodil pán, chodil po louce Čarovné zrcadlo Ve stanici čeká vlak a s tím vlakem je to tak: on se nesmí ani hnouti, pokračovat ve své pouti čeká, až pan výpravčí dýmčičku si vybafčí. Kozel vzal ty nádražáky! bručí vlak a bafčí taky. Náš Jeníček mlíčko nechce, zelenina nejede mu. Nejslabší je z celé třídy, a takový celý malý. Tuhle se ho naši ptali, co chce být, až bude velký. Prý chce dělat krotitele. Co to, chlapče, povídáš? Když ty přece maso nerad, když ty přece mlíčko nechceš, zeleninka nejede ti! v takovém černém klobouce. Poledne bylo, čisté nebe. Ulehl ten pán do trávy. Položil klobouk vedle sebe. Poledne zvoní. A v té chvíli vykoukne krtek ze své díry. Vykoukne rovnou do klobouku. -Ten svět je černý, u sta brouků! Honem do své díry vlezl, nikdy víckrát nevylezl. Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, jsem-li já princezna pravá? Anka jsi s copánky pěknými, ta, co moc nerada vstává. Zrcadlo, zrcadlo, zlobím se. Hodnější je-li kdo v kraji? Včera jsi lozila po římse, dnes v tobě čertíci hrají. Zrcadlo, vidoucí pozpátku, proč sis tak zasedlo na mě? Utři si nosánek do šátku, jdi pomoct uklízet mámě. On chce dělat krotitele! Nanejvýš by zkrotil tele.

Podobné dokumenty

Benjamínek váš mateřský klub

Benjamínek váš mateřský klub Seznam našich básniček Pozdrav Dobrý den, dobrý den, to je ale krásný den, nohy máme na běhání, a ručičky na tleskání, dobrý den, dobrý den, dneska zlobit nebudem, ne ne ne.