Druhá světová válka část 1.

Transkript

1 Druhá světová válka část 1. Strana 1

2 Trvání: 1. září září 1945 Místo: Evropa, Středomoří, Afrika, Tichomoří, Jihovýchodní Asie, Čína, Střední východ Výsledek: Vítězství Spojenců: o Rozdělení nacistického Německa o Vytvoření Organizace spojených národů o Ustanovení Spojených států a Sovětského svazu jako supervelmocí o Počátek studené války Strany: o Spojenci: Britský Commonwealth Sovětský svaz Spojené státy Druhá světová válka Část 1. Základní údaje (začátek vlevo nahoře pokračování ve směru hodinových ručiček) Čínské síly v bitvě o Wanjialing; Australské 25- pounder zbraně během první bitvy El Alamein; Německé Stuka ponorné bombardéry na východní frontě v prosinci 1943; Americké námořní síly v zálivu Lingayen; Wilhelm Keitel podepisuje Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa; Sovětské jednotky v bitvě u Stalingradu Strana 2

3 a jejich kolonie o Osa: Druhá světová válka Část 1. Německá říše, její spojenci a loutkové státy Japonsko, jeho kolonie a loutkové státy Itálie, její kolonie a loutkové státy Velitelé: o Spojenci: Josif Stalin (Sovětský svaz) Franklin Roosevelt (USA) Winston Churchill (Spojené království) Čankajšek (Čínská republika) Charles de Gaulle (Svobodná Francie) Władysław Sikorski (Polsko) Josip Broz Tito (Jugoslávie) Winston Churchill (vlevo), Franklin Roosevelt (uprostřed) a Josif Stalin Strana 3

4 o Osa: Druhá světová válka Část 1. Adolf Hitler (Nacistické Německo) Hideki Tódžó (Japonsko) Hirohito (Japonsko) Benito Mussolini (Italské království) Viktor Emanuel III. (Italské království) Carl Gustaf Mannerheim (Finsko) Philippe Pétain (Francie) Ztráty: kolem 60 milionů - 80 milionů lidí o Spojenci: Padlí vojáci: přes 14 milionů přes 16 milionů Civilní oběti: přes 36 milionů více než Celkové ztráty: přes 50 milionů více než o Osa: Padlí vojáci: přes 8 milionů Civilní oběti: přes 4 miliony Celkové ztráty: přes 12 milionů Strana 4 Franklin Roosevelt Benito Mussolini (vlevo) a Adolf Hitler

5 Základní informace Druhá světová válka, byla globální válka, která trvala od roku 1939 do roku 1945, ačkoliv související konflikty začaly dříve. Jednalo se o drtivou většinu zemí světa včetně všemi velmocemi tvořících dvě protilehlé vojenské skupiny: Spojenců a Osy. Byla to nejrozšířenější válka v historii a přímo se podílela na více než 100 milionům lidí z více než 30 zemí světa. Ve stavu Totální války, hlavní účastníci daly za vojenským úsilím veškeré hospodářské, průmyslové a vědecké Evropa na vrcholu nacistické nadvlády roku schopnosti, čímž se Tady máte dokonce odkaz na animaci méně (někdy vůbec ne) Druhé světové války v Evropě nerozlišoval rozdíl mezi civilními a vojenskými zdroji. Druhá světová válka byla nejnebezpečnějším konfliktem v dějinách lidstva, který se vyznačoval 50 miliony až 85 miliony obětí, z nichž většina byla civilní v Sovětském svazu a Strana 5

6 v Číně. Zahrnovala masakry, úmyslnou genocidu holokaustu, strategické bombardování, hladovění, nemoci a první použití jaderných zbraní v historii. Japonsko s cílem ovládnout Asii a Tichomoří a bylo už ve válce s Čínskou lidovou republikou v roce 1937, ale světová válka obecně začala dne 1. září 1939 s invazí do Polska ze strany Nacistického Německa a následné vyhlášení války proti Německu Francií a Spojeným královstvím. Díky sérii kampaní a smluv se Sovětským svazem o neútočení, od konce roku 1939 do začátku roku 1941, Německo podmanilo Nadšení němečtí vojáci strhávají Polskou nebo kontrolovalo hraniční závoru při Invazi do Polska většinu kontinentální Evropy a vytvořilo alianci s Itálií a Japonskem. Podle paktu Molotov-Ribbentrop ze srpnu 1939 si Německo a Sovětský svaz rozdělily a připojily území u svých evropských sousedů, Polska, Finska, Rumunska a pobaltských států. Válka pokračovala především mezi pravomocemi evropské osy a koalicí Spojeného království a Britského Strana 6

7 společenství s kampaněmi zahrnujícími v severní Africe a východní Africe, leteckou bitvu o Británii, bleskovou bombardovací kampaň, balkánskou kampaň i dlouhotrvající bitvu o Atlantik. Dne 22. června 1941 zahájily evropské osové síly invazi do Sovětského svazu a zahájily největší pozemní operaci války v dějinách, které uvěznilo velkou část ozbrojených sil. V prosinci 1941 Japonsko zaútočilo na Spojené státy a evropské kolonie v Tichém oceánu a rychle obsadilo mnoho západního Pacifiku. Osový postup se zastavil v roce 1942, kdy Japonsko prohrálo bitvu u Midway, a Německo a Itálie byly poraženy v severní Africe a pak u Stalingradu v Sovětském svazu. V roce 1943, s Záchrana přeživších z USS Virginia, zadní věž patří USS Tennesse při Útoku na Pearl Harber řadou německých porážek na východní frontě, spojeneckou invazí na Sicílii a spojeneckou invazí do Itálie, která přinesla italskou kapitulaci, a vítězství spojenců v Pacifiku, osa ztratila iniciativu a podnikla strategické ústup na všech frontách. Strana 7

8 V roce 1944 napadli západní spojenci obsazenou Francii ovládané němci, zatímco Sovětský svaz získal všechny své územní celky a napadl Německo a jeho spojence. V letech 1944 až 1945 Japonci utrpěli velké porážky v kontinentální Asii, v Jižní centrální Číně a Barmě, zatímco Spojenci zmrzačili japonské námořnictvo a obsadily klíčové ostrovy západního Tichého oceánu. Válka v Evropě skončila obsazením Německa ze strany západních spojenců a Sovětského svazu, vyvrcholila obsazením Berlína sovětskými vojsky, sebevraždou Adolfa Hitlera a následnou německou bezpodmínečnou kapitulací dne 8. května V návaznosti na Postupimské konferenci spojenců ze dne 26. července 1945 a odmítnutí Japonska vzdát se podle jejich podmínek, Spojené státy americké 6. srpna a 9. srpna svrhly atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. S invazí na japonské souostroví bez možností dalších atomových bombových útoků a sovětská invaze do Manchurie, se Japonsko formálně vzdalo dne 2. září Strana 8 Výbuch atomové bomby nad Nagasaki

9 Tím skončila válka v Asii, která upevnila celkové vítězství spojenců. Světová Válka změnila politické uspořádání a sociální strukturu světa. Organizace Spojených Národů (OSN) byla založena na podporu mezinárodní spolupráce a předcházet budoucím konfliktům. Vítězné velmoci Čína, Francie, Sovětský Svaz, Spojené Království a Spojené Státy se staly stálým členům Rady Bezpečnosti organizace Spojených Národů. Sovětský Svaz a Spojené Státy se objevily jako soupeřící velmoci, a začala Studenou Válku, která trvala na příští 46 let. Vlajka Organizace spojených národů Mezitím, vliv Evropských velmocí klesal, zatímco dekolonizace Afriky a Asie začala. Většina zemí, jejichž průmysl byl poškozen, se přesunuli směrem k hospodářskému oživení. Politická integrace, zejména v Evropě, se objevila jako snaha ukončit předválečné nepřátele a vytvořit společnou identitu. Strana 9

10 Chronologie Začátek války v Evropě se obecně považuje za 1. září 1939, počínaje německou invazí do Polska; Británie a Francie vyhlásily válku s Německem o dva dny později. Data pro začátek války v Pacifiku zahrnují zahájení druhé čínsko-japonské války dne 7. července 1937, nebo dokonce japonská invaze do Manchurie 19. září Jiní následují Britského historika A. J. P. Taylora, který se domníval, že k Čínsko- Japonské válce a války v Evropě a jejích koloniích došlo současně a dvě války sloučeny v roce Tento článek používá konvenční datování. Jiná počáteční data někdy používané pro druhou světovou válku zahrnují italskou invazi Bitva u řeky Chalchyn na Abyssinii 3. října Britský historik Antony Beevor vidí začátek druhé světové války jako bitvu u řeky Chalchyn, kde mezi sebou bojovaly Japonsko a síly Mongolska proti Sovětskému svazu od května do září Přesné datum konce války nebylo také přešně Strana 10

11 dohodnuto. To bylo obecně přijato, když válka skončila příměřím dne 14. srpna 1945 (Den V-J), spíše než formální kapitulace Japonska (2. září 1945). Mírová smlouva s Japonskem byla podepsána v roce Smlouva o budoucnost Německa umožnila znovusjednocení Východního a Západního Německa, které se uskutečnilo v roce 1990 a vyřešilo poslední problémy po druhé světové válce. Pozadí Evropa První světová válka radikálně změnila evropskou politickou mapu s porážkou centrálních mocností - včetně Rakouska-Uherska, Německa, Bulharska a Osmanské říše a v roce 1917 Bolševické převzetí moci v Rusku nakonec vedla k založení Sovětského Svazu. Mezitím získali území vítězní spojenci první světové války, jako je Francie, Belgie, Itálie, Rumunsko a Řecko, a Strana 11 Ilustrační obrázek z První světové války

12 nové národní státy byly vytvořeny z kolapsu Rakousko- Uherska, osmanské a ruské říše. Aby se předešlo budoucí světové válce, byla Společnost národů založena během Pařížské mírové konference v roce Hlavním cílem organizace bylo zabránit ozbrojeným konfliktům prostřednictvím kolektivní bezpečnosti, vojenského a námořního odzbrojení a urovnání mezinárodních sporů prostřednictvím mírových jednání a rozhodčí řízení. Navzdory silné pacifistické náladě po První světové válce, jeho následky stále způsobil irredentist a revanšistický nacionalismus v několika Evropských státech. Pařížská mírová konference Strana 12

13 Tyto pocity byly zvlášť patrné v Německu, protože z významných územních, koloniálních, a finančních ztrát, které vznikly Versailleskou smlouvou. Podle smlouvy, Německo ztratilo 13% svého území a všechny své zámořské majetky, zatímco německé anexi dalších států zakázáno, byly uloženy reparace a omezeny na velikost a schopnost ozbrojených sil země. Německá říše byla rozpuštěna v německé revoluci v letech a byla vytvořena demokratická vláda, později známá jako Výmarská republika. Meziválečné období spatřovalo konflikt mezi příznivci nové republiky a tvrdými oponenty na pravé i na levé straně. Itálie, jako spojenec dohody, učinila některé poválečné územní zisky; nicméně italští nacionalisté byli hněváni, že sliby, které Británie a Francie učinily pro vstup do války v Itálii, nebyly v mírovém urovnání splněny. Strana 13 Německo v roce 1930 (Výmarská republika)

14 Od roku 1922 do roku 1925 se fašistické hnutí pod vedením Benita Mussoliniho chopilo moci v Itálii s nacionalistickou, totalitní třídou a kolaboračním programem, která zrušila zastupitelskou demokracii, potlačila socialistické, levicové a liberální síly, a sledoval agresivní expanzivní zahraniční politiku zaměřena na to, aby Itálie jako světová velmoc, vytvořila "Novou Říši Římskou". Adolf Hitler, po neúspěšném pokusu o svržení německé vlády v roce 1923, se nakonec stal kancléřem Německa v roce Zrušil demokracii, podporovat radikální, rasově motivované revize světového řádu, a brzy začal masivní přezbrojení kampaň. Mezitím Francie, aby zajistila svou alianci, umožnila Itálii volnou ruku v Etiopii, kterou si Itálie přála jako koloniální držení. Adolf Hitler v německém národně- Socialistickém politickém shromáždění ve Výmaru, říjen 1930 Situace se zhoršila na počátku roku 1935, kdy bylo území Sárské kotliny legálně sjednoceno s Německem a Hitler odmítl smlouvu z Versailles, zrychlil svůj přezbrojení program a zavedl brannou povinnost. Aby Německo, Spojené království, Francie a Itálie Strana 14

15 obsáhlo, tvořily přední stranu Stresa v dubnu 1935; v červnu však Spojené království uzavřelo nezávislou námořní dohodu s Německem a uvolnilo předchozí omezení. Sovětský svaz, který se zajímal o záměry Německa obsadit rozsáhlé oblasti východní Evropy, vypracoval smlouvu o vzájemné pomoci s Francií. Předtím, než smlouva vstoupila v platnost (pakt francouzsko-sovětský) pakt musel projít byrokracií Společnosti národů, což ji činilo v podstatě bezzubou. Spojené státy, které se zabývaly událostmi v Evropě a Asii, prošli zákonem o neutralitě v srpnu Němečtí vojáci na sjezdu NSDAP v Norimberku v roce 1935 téhož roku. Hitler vzdoroval smlouvám Versailles a Locarno tím, že v březnu 1936 remilitarizoval Porýní a setkal se s malou opozicí. V říjnu 1936 tvořilo Německo a Itálie Římsko-berlínskou osu. O měsíc později podepsaly Německo a Japonsko Anti- Kominternský pakt, do něhož se Itálie připojí v následujícím roce. Strana 15

16 Asie Strana Kuomintang (KMT) v Číně zahájila sjednocovací kampaň proti regionálním válečníkům a nominálně sjednocené Číně v polovině dvacátých let, ale brzy se zapojila do občanské války proti bývalým spojencům Čínské komunistické strany a novým regionálním válečníkům. V roce 1931 se stále více militaristická říše Japonska, která se již dlouho usilovala o vliv v Číně jako první krok toho, co jeho vláda viděla jako právo země ovládat 19. čínská armáda v obranné pozici v bitvě u Šanghaje (1932) Asii, použila incident Mukden jako záminku k zahájení invaze Manchurie a stanovit loutkový stát Mandžusko. Ještě slabá Čína, aby odolala Japonsku, apelovala na Společnost národů o pomoc. Japonsko se odvolalo ze Společnosti národů poté, co bylo odsouzeno za jeho vpád do Manchurie. Strana 16

17 Dvě národy pak bojovali v několika bitvách, v Šanghaji, v Rehe a Hebeii, až do roku 1933, kdy byla podepsána smlouva Tanggu. Poté čínské dobrovolnické síly pokračovaly v odporu proti japonské agresi v Manchuriu a Chahar a Suiyuan. Po incidentu z Xi'anu z roku 1936 se Kuomintang a komunistické síly dohodly na příměří, aby předložily jednotnou frontu, která se postavila proti Japonsku. Druhá italskoetiopská válka byla krátká koloniální válka, která začala v říjnu 1935 a skončila v květnu Válka začala invazí do Etiopské říše (také známá jako Habeš) ze strany Předválečné události Italská invaze do Etiopie (1935) Italští vojáci během odjezdu do Druhé italskoetiopské války Strana 17

18 ozbrojených sil království Itálie, který byl zahájen z italského Somalilandu a Eritreje. Válka vedla k vojenské okupaci Etiopie a jejímu připojení k nově vytvořené kolonii východní Afriky (Africa Orientale Italiana, AOI); kromě toho odhalila slabost Ligy národů jako síla k zachování míru. Jak Itálie, tak i Etiopie byly členy, ale Liga neudělala nic, když jasně porušila článek X. Německo bylo jediným významným evropským národem, který podpořil invazi. Itálie následně vzala své námitky proti německému cíli absorbovat Rakousko. Španělská občanská válka ( ) Když vypukla občanská válka ve Španělsku, Hitler a Mussolini poskytli vojenskou podporu nacionalistickým povstalcům vedeným generálem Francisco Francem. Sovětský svaz podporoval stávající vládu, Španělskou republiku. Více než zahraničních dobrovolníků, známých jako mezinárodní brigády, Strana 18 Francisco Franco (1964)

19 také bojovalo proti nacionalistům. Německo a SSSR použily tuto proxy válku jako příležitost k testování v boji k nejmodernějším zbraním a taktikám. Nacionalisté vyhrály občanskou válku v dubnu 1939; Franco, nyní diktátor, zůstal Bombardování Guernica v roce 1937, během oficiálně španělské občanské války, zažehl neutrální během celoevropské obavy, že příští válka měla být druhé světové války, založena na bombardování měst s velmi ale obecně vysokými počty civilních obětí upřednostňoval Osu. Jeho největší spolupráce s Německem byla vyslání dobrovolníků bojovat na východní frontě. Strana 19

20 Japonská invaze do Číny (1937) V červenci 1937 Japonsko obsadilo bývalé čínské císařské město Peking poté, to zahájilo incident na mostě Marca Pola, který vyvrcholil japonskou kampaní k napadení celé Číny. Sověti rychle podepsali smlouvu o neagresi s Čínou, aby poskytli podporu materiálu, čímž účinně ukončily předchozí spolupráci Číny s Německem. Od září do listopadu Japonci zaútočili na Taiyuan, stejně jako zapojili Kuomintang armádu kolem Xinkou a komunistické síly v Pingxingguan. Generalissimus Čankajšek nasadil svou nejlepší armádu na Vojáci japonské císařské armády během bitvy u Šanghaje, 1937 obranu Šanghaje, ale po třech měsících boje Šanghaj padla. Japonci pokračovali v prosazování čínských sil zpět a obsadily hlavní město Nanking v prosinci Po pádu Nankingu Japonci zavraždily desítky, až stovek tisíc čínských civilistů a odzbrojených bojovníků. V březnu 1938 nacionalistické čínské slavily své první Strana 20

21 velké vítězství v Taierzhuangu, ale pak v květnu město Xuzhou získalo Japonci. V červnu 1938 čínské síly zastavily japonský pochod zaplavením Žluté řeky; tento manévr dal Číně čas, aby připravila svou obranu ve Wuhan, ale město bylo do října dobito Japonci. Japonské vojenské vítězství nevedlo ke kolapsu čínského odporu, jak Japonsko očekávalo; místo toho, aby se čínská vláda přestěhovala do Chongqing do vnitrozemí, tak pokračovala ve válce. Sovětsko-japonské pohraniční konflikty V polovině 30. let minulého století Japonská vojska v Mandžusku měli sporadické střety na hranicích se Sovětským Svazem a Mongolské lidové Republiky. Japonská doktrína Hokushinron, která zdůraznila, Japonskou expanzi na sever, byla zvýhodněna Dělostřelecká jednotka Rudé armády během bitvy u jezera Khasan, 1938 Strana 21

22 Císařskou armádou během této doby. S Japonskou porážku u Khalkin Gol v roce 1939, probíhání Druhé Čínsko-Japonské Války a spojenec Nacistické Německo prosazováním neutrality se Sověty, by se tato politika těžko udržovala. Japonsko a Sovětský Svaz nakonec podepsaly Sovětsko-japonský pakt neutrality v Sovětsko-japonský pakt neutrality dubnu 1941, a Japonsko přijalo doktrínu Nanshin-ron, podporované námořnictvem, které se soustředilo na jih a nakonec vedlo k válce se Spojenými státy a západními spojenci. Evropské dohody a okupace V Evropě Německo a Itálie se stávaly agresivnějšími. V březnu 1938 Německo připojilo k sobě Rakousko, opět vyvolalo malou reakci od jiných evropských mocností. Hitler začal povzbuzovat, a naléhat německé nároky na sudetské území, oblast Československa s převážně etnickým Strana 22

23 německým obyvatelstvem; a brzy Británie a Francie následovala radu britského premiéra Neville Chamberlaina a přiznala toto území Německu v Mnichovské dohodě, která byla postavena proti přáním československé vlády výměnou za příslib žádných dalších územních požadavků. Brzy poté Německo Druhá světová válka Část 1. (Všichni od leva) Chamberlain, Daladier, Hitler, Mussolini a Ciano na snímku těsně před podpisem Mnichovské dohody, 29. září 1938 a Itálie přinutily Československo, aby odevzdalo další území v Maďarsku a Polsko Zaolzii, které bylo připojené Československu. Přestože všechny požadavky Německa byly dohodou uspokojeny, Hitler byl soukromě zuřivý, že jeho zásahy Britům mu zabránily zabavit celé Československo v jedné operaci. V následných projevech Hitler zaútočil na britské a židovské "válečníky" a v lednu 1939 tajně objednal velkou výstavbu německého námořnictva, aby napadl britskou námořní nadvládu. V březnu 1939 Německo obsadilo zbytek Československa Strana 23

24 a následně ho rozdělilo na německý Protektorát Čechy a Morava a na Německo - klientský stát, Slovenská republika. Hitler také předložil Litvě ultimátum, čímž ji donutil aby vydala region Klaipėda. Británie a Francie byly značně znepokojeni na Hitlerovy další požadavky svobodné město Gdaňsk, a proto zaručily svou podporu polské nezávislosti; když Itálie v dubnu 1939 dobyla Albánii, byla stejná záruka rozšířena i na Rumunsko a Řecko. Krátce po francouzskobritském příslibů do Polska, Německo a Itálie formalizovaly svou vlastní alianci s paktem ocelové výroby. Hitler obvinil Británii a Polsko, že se snaží "obklíčit" Německo a vzdal se anglickoněmecké námořní dohody a německo-polského paktu o neagresi. V srpnu 1939, Německo a Sovětský svaz podepsali Ribbentrop-Molotov pakt, neagresovou smlouvu s tajným protokolem. Strana 24 Německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop (vpravo) a sovětský vůdce Josif Stalin po podepsání Paktu Molotov-Ribbentrop, 23. srpna 1939

25 Strany si navzájem poskytovaly práva na "sféry vlivu" (západní Polsko a Litva pro Německo, východní Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Bessarabii pro SSSR). Také nastolila otázku pokračující k polské nezávislosti. Dohoda byla pro Hitlera klíčová, protože ujistila, že Německo nebude muset čelit vyhlídce na dvojpodlažní válku, jako tomu bylo v první světové válce poté, co porazilo Polsko. Situace dosáhla všeobecné krize koncem srpna, zatímco německé jednotky pokračovaly v mobilizaci proti polským hranicím. Na soukromé schůzce s italským ministrem zahraničí, hrabětem Ciano, Hitler tvrdil, že Polsko je "pochybně neutrální", Hrabě Galeazzo Ciano který potřeboval buď vyhovět jeho požadavkům, nebo "likvidovat", aby zabránil tomu, aby v budoucnu odčerpal německé jednotky k "nevyhnutelné" válce se západními demokraciemi. Nevěřil tomu, že by Británie nebo Francie zasáhly do konfliktu. Dne 23. srpna Hitler nařídil invazi do Polska na 26. srpen, ale poté, co slyšel, že Británie uzavřela formální smlouvu o vzájemné pomoci s Polskem a že Itálie zachovala neutralitu, rozhodl se o jeho odložení. Strana 25

26 V reakci na britské žádosti o přímé vyjednávání, aby se zabránilo válce, požádalo Německo o Polsko, které jen sloužilo jako záminka ke zhoršení vztahů. Dne 29. srpna Hitler požadoval, aby polský zplnomocněnec okamžitě cestoval do Berlína, aby vyjednal předání Gdaňska a umožnil referendum v polském koridoru, v němž by německá menšina hlasovala o odchodu. Poláci odmítli vyhovět německým požadavkům a v noci z Neville Henderson srpna v násilném setkání s britským velvyslancem Nevillem Hendersonem prohlásil, že Německo považuje jeho tvrzení za zamítnuté. Pokud chcete vědět více informací o těchto a více událostech, které vedly k Druhé světové válce koukněte se na bonus. Vypuknutí války v Evropě Dne 1. září 1939 Německo napadlo Polsko pod falešnou záminkou, že Poláci provedli řadu sabotážních operací proti německým cílům poblíž hranic. Strana 26

27 O dva dny později, dne 3. září, poté, co britské ultimátum do Německa, aby ukončily vojenské operace bylo ignorováno, Británie a Francie, následně plně nezávislé dominie z britského společenství - Austrálie (3. září), Kanada (10. září), Nový Zéland (3. září) a Jižní Afrika (6. září) vyhlásily válku proti Německu. Na počátku však aliance poskytla omezená přímá vojenská podpora do Polska, skládající se z opatrné, polodlouhosrsté francouzské sondy do Sárska. V západní části spojenci také začali námořní blokádu Německa, jehož cílem bylo poškodit hospodářství a září 1939 válečné úsilí země. Německo odpovědělo tím, že nařídilo válčení U-lodi proti spojeneckým obchodníkům a válečným lodím, které měly později přerůst k bitvě o Atlantik. Dne 17. září 1939, po podepsání příměří s Japonskem, Sověti napadli Polsko z východu. Polská armáda byla poražena a Varšava dobita Němci Strana 27 Německé tanky poblíž města Bydgoszcz během invaze v Polsku

28 27. září. Polské území bylo rozděleno mezi Německo a Sovětský svaz, přičemž Litva a Slovensko také získaly malé akcie. Po porážce polských ozbrojených sil polský odpor založil podzemní stát a partyzánskou domácí armádu. Bylo asi polských vojáků evakuováno do Rumunska a pobaltských zemí; mnozí z těchto vojáků později bojovali proti Němcům. Polští luštitelé kódů byli evakuováni do Francie. Dne 6. října Hitler učinil veřejnou mírovou předehru pro Británii a Francii, ale řekl, že budoucnost Polska bude určována výhradně Německem a Sovětským svazem. Chamberlain to Němečtí a sovětští vojenští důstojníci si potřásají rukou - poté, co nacistické Německo a Sovětský svaz připojily nová území ve východní Evropě, 1939 dne 12. října odmítl a řekl: "Minulé zkušenosti ukázaly, že na sliby současné německé vlády nelze spoléhat." Strana 28

29 Po tomto odmítnutí Hitler nařídil okamžitou ofenzívu proti Francii, ale špatné počasí přinutilo opakované odložení až do jara Po podepsání německo-sovětské smlouvy o přátelství, spolupráci a demarkaci Sovětský svaz přinutil pobaltské země - Estonsko, Lotyšsko a Litvu - aby mu umožnily postavit sovětské vojáky ve svých zemích pod záštitou "vzájemné pomoci". Finsko odmítlo územní požadavky, vyvolalo tak sovětskou invazi v listopadu Výsledná Zimní válka skončila v březnu 1940 s finskými ústupky. Británie a Francie, které se zabývaly sovětským útokem na Finsko ve srovnání s nástupem do války na straně Němců, reagovaly na sovětskou invazi tím, že podporovaly vyhoštění SSSR ze Společnosti národů. V červnu 1940, Sovětský svaz násilně k sobě připojil Estonsko, Lotyšsko a Litvu, a sporné rumunské regiony Besarábii, Severní Bukovinu a Hertzu. Mezitím Nacisticko-sovětské politické sblížení a hospodářské spolupráce postupně zastavilo, a oba státy začaly s přípravami na válku. Pokračování příště Strana 29

30 Závěr Tak pro tuto část je to všechno. Tak si to ještě shrňme. Základní údaje - tam jste se dozvěděly o stranách, které mezi sebou bojovaly ve válce, vrchní velitele těchto stran, kolik vojáků zhruba v této válce padlo, a další údaje. Základní informace - shrnutí o celé válce a jejích důsledcích. Chronologie - kdy a kde válka začala i skončila. Pozadí důvody proč byla rozpoutána (jako byla např. Versailleská smlouva, neschopnost Společnosti národů, válka s Čínou a Japonskem). Předválečné události události které postupně vedly k Druhé světové válce. Tyto události zahrnovaly Invazi do Etiopie, Španělskou občanskou válku, Sovětsko - Japonské pohraniční konflikty a Evropské dohody a okupace (kde Německo získalo několik území a to díky různým dohodám). Vypuknutí války v Evropě V této kapitole Německo napadlo Polsko (nakonec obsazeno a rozděleno). To byla zásadní událost k vypuknutí války. A jak probíhala si povíme někdy příště. Doufám že takovýto konflikt se nebude víckrát opakovat, protože v budoucnu to může mít ještě horší následky díky vyspělejší technologii; to by si vyžádalo mnohem krát víc než za Druhé světové války. OSN má právě za úkol udržovat mír aby se předcházelo těmto budoucím konfliktům. Tak doufáme, že to tak bude. Kvíz snad nemusím zmiňovat a samozřejmě se podívejte Strana 30

31 co bude příště. A také se podívejte na bonus. Tak Hodně štěstí v kvízu. Strana 31 Vše připravil Kvido Polívka

32 Doporučené zdroje dalších informací Tady máte zdroje na další informace, které jsem pro Vás vybral. Zdroje jsou rozdělené do videí a dokumentů; internet; knihy a encyklopedie. Videa, filmy a dokumenty Apokalypsa: Druhá světová válka - Napadení Druhá světová válka v barvě: Přicházející bouře Dějiny udatného českého národa: Mnichov, Druhá světová válka Slavné dny: Den kdy začala Druhá světová válka Dějepis.com: Internet Druhá světová.cz: Strana 32

33 Knihy a encyklopedie Druhá světová válka Unikátní obrazový průvodce od Blitzkriegu k Hirošimě (Autor: Richard Holmes Nakladatelství: Universum 2016) Strana 33

34 Příště uvidíte V říjnovém vydání Kvíz z České republiky Část 3. V této části se dozvíme o ekonomice a obyvatelstva Česka. Víte které klíčové nerostné suroviny se v Česku těží? Která elektrárna je největším českým energetickým zdrojem? Jaký je nejnavštěvovanější turistický cíl v Česku? Na tyto otázky a mnoho dalších můžete narazit právě v tomto článku. Strana 34

35 Obsah Základní údaje Strana 2 4 Základní informace Strana 5 9 Chronologie Strana Pozadí Strana Evropa Strana Asie Strana Předválečné události Strana Italská invaze do Etiopie (1935) Strana Španělská občanská válka ( ) Strana Japonská invaze do Číny (1937) Strana Sovětsko-japonské pohraniční konflikty Strana Evropské dohody a okupace Strana Vypuknutí války v Evropě Strana Závěr Strana Doporučené zdroje dalších informací Strana Příště uvidíte Strana 34 Strana 35

36 Obsah Strana Strana 36