Dějiny Číny ve 20. století pekingský mír = otevření Číny evr. obchodníkům a křesťanským misiím; zřízení stálých velvyslanectví

Transkript

1

2 Dějiny Číny ve 20. století Počátkem 20.st. byla Čína polokolonií západních mocností (důsledek tzv. opiových válek s VB / Fr / / ) nerovné smlouvy : cizí země ovládaly všechny přístavy a důležitá města na východním a JV pobřeží 1860 pekingský mír = otevření Číny evr. obchodníkům a křesťanským misiím; zřízení stálých velvyslanectví povstání boxerů - proti cizincům / likvidováno zásahem 8 koloniálních mocností: VB, FR, USA, Ruska, Japonska, Itálie, Německa a Rakouska-Uherska 1905 ztráta Koreje po prohrané válce s Japonskem ztráta Mandžuska obsazeno Ruskem / Jap.

3

4 formální vláda dynastie Čhing císařovna regentka Cch -si (cixi) snaha o dílčí reformy byly nedostatečné, přišly pozdě, byly problémy s jejich zaváděním

5 sinchajská (buržoazní) revoluce - svržení mandžuské dynastie Čching po úspěšném povstání vojska ve Wu-čchangu proti centrální vládě se přidalo 15 z 18 čínských provincií Sunjatsen vůdce Kuomintangu (Národní strany) - vyhlásil Čínskou republiku (císař Pchu-I abdikoval) prezidentem Číny Jüan Š'-kchaj poslední ministerský předseda čchingské dynastie / budovatel Nové armády / po svém zvolení zavedl vojenskou diktaturu (1913 vyhrál volby Kuomintang nechal zavraždit jeho šéfa Sung- Ťiao-žena a zrušil parlament) Po jeho smrti (1916) éra militaristů (viz dále)

6 Pchu-I poslední čínský císař ( formální hlavou japonského loutkového státu Manžukuo) Sunjatsen Jüan Š'-kchaj vlajka Kuomintangu

7 1914 Japonsko (na straně Dohody a ve válce s Německem) obsadilo něm. území v S Číně (přístav Čching-tao, provincie Šan-tung, Fu-ťien) - rozšíření jap. vlivu v S Číně od 1917 Čína na straně Dohody (pouze pracovní oddíly) ve Versailles požadavek zrušení velmocenských zájmových sfér v Číně 1919 nevyhověno důsledek: hnutí 4. května (1919) - velké protesty Číňanů (studenti) hesla "Čína patří Číňanům", "Nezřekneme se Šan-tungu", "Odmítněte podepsat pařížskou mírovou smlouvu" či "Bojkotujte japonské zboží vznik Komunistické strany Číny

8 éra militaristů - permanentní vojenská anarchie vládci jednotlivých provincií budují vlastní armády / bojují navzájem a společně proti ustavení silné centrální vlády 1924 po rezignaci Ruska na všechny práva a koncese v Číně komunisté přijati do Kuomintangu dohodu zprostředkoval Sunjatsen, který formuloval pol. program: tři lidové moudrosti : jednota lidu (nacionalismus) / práva lidu (demokracie) / blaho lidu (socialismus) smrt Sunjatsena - v čele Kuomintangu: důstojník ČANKAJŠEK (nová armáda) / politické vedení: Čou-En-Laj

9 vláda Kuomintangu Čankajškův pochod na sever: porazil militaristy ve střední a severní Číně obnovil centrální vládu v Nankingu 1928 obsazen Peking KMT se stal hlavní silou v Číně 1927 roztržka s komunisty Čankajšek zlikvidoval komunisty v Šanghaji (stovky mrtvých) a likvidoval komunistické sítě v dalších městech (Čínská občanská válka ) Komunisté se stáhli na venkov

10

11 S podporou rolnických svazů (v zemědělství pracovalo 85% Číňanů) vznikaly na venkově komunistické základny 1928 komunisté založili Rudou armádu čelila pěti tažením KMT a v letech tzv. dlouhým pochodem km unikli komunisté do Jen-anu, kde MAO CE-TUNG zřídil hlavní stan KS Číny

12 zinscenovaný incident v Mukdenu invaze do Mandžuska (kvůli nerostným surovinám) - vyhlášen loutkový stát Mandžukuo incident na mostě Lukchou-čchiao u Pekingu (přestřelka jap. a čín. jednotek) = počátek války Čínsko-japonská válka ( ) 1937 Jap. invaze do nejvyspělejších oblastí Číny Šanghaj, Nanking tehdejší hlavní město zde masakr civilistů říjen /2 milionová armáda Japonců v Číně za cenu vlastních obětí ovládali hlavní přístavy na východě a ekonomicky nejproduktivnější oblasti Číny

13 EXPANZE JAPONSKA DO R. 1941

14

15

16

17 ČÍNA utrpěla ve 2. sv. v. druhé největší oběti na životech: 10 milionů

18 Kuomintang (KMT) a KSČ uzavřeli příměří a dohodu o spolupráci. Každá strana měla své jednotky a své oblasti působnosti. Vůdcem protijaponského odporu Čankajšek (dodávky zbraní z USA / barmská cesta pouze KMT) 1943 spojenci se vzdali všech práv z nerovných smluv, aby zabránili uzavření separátního míru mezi Jap. a KMT HIDEKI TÓDŽÓ - válečný premiér Japonska a císař HIROHITO

19 svatyně Jasukuni Jasukuni - zasvěcena vojákům i civilistům, kteří zemřeli v boji za japonského císaře / na jejím seznamu je bezmála dva a půl miliónů jmen- včetně válečných zločinců. Jejich kami (zbožštělé duše) zde nyní sídlí. Ostré protesty ČLR, když jap. premiér Koizumi svatyni opakovaně navštívil

20

21 9. srpna 1945 zahájily tři fronty RA (1,5 mil.) masivní úder proti japonské Kwantungské armádě (1 mil.) v Mandžusku / mohutné údery RA / blesková válka / postup 150 km denně / pro Japonce naprostá zkáza / poměr padlých 1:10 k RA se připojila Maova 8. armáda a začala dostávat ruské zbraně

22 vypukla opět občanská válka mezi KMT a KSČ KMT měl zprvu převahu (počet vojáků + technika) - ovládl hlavní středisko Komunistické strany Číny Jen-an ovšem KMT měl problémy: vysoká inflace + korupce a vnitřní rozklad komunisté v defenzivě, ale kontrolovali VENKOV: zde měli dostatek zásob + noví branci (do jara 1948 celková síla hodně přes 3 mil. vojáků) léto 1947 Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) převzala strategickou iniciativu: počátkem listopadu 1947 dobyla Mandžusko a uvolněná vojska nasadila do operací jižně od Velké čínské zdi

23 rozhodující střet (operace Huaj-haj) : gigantická dvouměsíční bitva u Sü-čou (na řece Chuajche - SZ od Nankingu a Šanghaje / největší střetnutí v čínské historii) Kuomintang přišel o pět ze šesti skupin armád, jež byly dílem zničeny, dílem zajaty (přes zajatců) komunisté se zmocnili Pekingu ČLOA překročila řeku Jang-c a postupně obsadila severozápadní a střední Čínu, jakož i rozsáhlá území na jihu a západě Mao Ce-tung v Pekingu slavnostně vyhlásil založení Čínské lidové republiky.

24

25

26