Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci"

Adam Bednář
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze U3V

2 Organizace kurzu 12 přednášek: pátky 10:30-12:30 prezentace budou na doporučená literatura způsob ukončení: 1) rozprava o přednášených tématech na poslední přednášce (19.1.) 2) tematicky zaměřená esej 3) diskuse nad knihou (dohodnout se nad kterou)

3 Inspirativní počítačová hra Sid Meier s Civilization IV + mod Rhye s and Fall of Civilization -

4 Něco o mě Vzdělání doktorské studium: ČVUT v Praze - Fakulta stavební; Katedra urbanismu a územního plánování; téma doktorské práce: Proces modernity a jeho artikulace v prostorové struktuře území 2012 NCKU, Tainan, Čínská Republika (Taiwan) Krátkodobé výzkumné stipendium (6 měsíců), udělené Ministerstvem školství Čínské republiky na Taiwanu magisterské studium: ČVUT v Praze - Fakulta stavební, studijní program: Pozemní stavby a konstrukce; modul: Územní plánování; téma diplomové práce: Urbanistická studie městské části Praha-Řeporyje zahraniční studijní stáž (Erasmus, 10 months): KTH Stockholm (Švédsko), Environmental engineering and sustainable infrastructure

5 Něco o mě Pracovní zkušenosti 2017-dosud Walloth Urban Advisors - analytik územních systémů, urbánní poradenství (pro evropská města, kraje, hospodářské asociace a občanské iniciativy) ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra urbanismu a územního plánování výuka urbanismu, správa webu, řešitel výzkumných grantů v týmu doktorandů, pořádání odborných konferencí (editor sborníku z konference ČSÚP), výzkum měst jakožto komplexních systémů 2007-dosud Architektonická kancelář Foglar architects + spolupráce s Ing. arch. Marií Horváthovou projektant územních plánů (obce ve Středočeském a Královéhradeckém kraji Ing. arch. Miloš Černý tvorba dokumentace rodinných domů pro stavební povolení (kresličské práce)

6 Úvod: lidská evoluce, pravěké migrace, největší města v dějinách, antropocén 1

7 Než se zrodila města......lidé už leccos uměli.

8 Evoluce druhu Homo Sapiens př.n.l. vznik řeči př.n.l. anatomicky moderní člověk př.n.l. úspěšná migrace z Afriky na další kontinenty př.n.l. kognitivně moderní člověk (uměl by žít v současnosti) př.n.l. konec doby ledové, začátek holocénu, první stavby

9 Pravěká migrace Homo Sapiens postupné osídlení všech kontinentů moderním člověkem postup migrace rekonstruován na základě analýzy DNA v současné populaci většina populace se příliš nestěhovala a žila v lokalitách, které osídlili jejich předci ještě před poslední dobou ledovou

10 Rekonstrukce pravěké migrace

11 Růst světové populace

12 Milníky v historii urbanizace neolit mladší doba kamenná první trvalá sídla doba bronzová, první města zrod modernity, fosilní paliva doba železná, antika

13 Největší města v dějinách 3000 př. n.l.: Uruk (cca obyv.) Mezopotámie Memfis (cca ) Egypt 2100 př. n.l.: Ur ( ) Mezopotámie 1700 př. n.l: Babylón (60.000) Mezopotámie 1600 př. n.l.: Avaris (až ) Egypt 1400 př. n.l: Théby (až ) Egypt 1000 př. n.l: Haojing (> ) Čína Théby (> ) Memfis (> ) Babylón ( ) 650 př. n.l: Ninive ( ) Mezopotámie 430 př. n.l.: Babylón ( tis) 320 př. n.l.: Alexandrie (300 tis) Egypt 200 př. n.l: Pataliputra (350 tis) Indie Alexandrie ( tis) Chang'an (400 tis) Čína 1 n.l.: Řím (650 tis 1 milión) Itálie 361: Konstantinopol ( tis) Turecko 500: Konstantinopol ( tis) 700: Chang'an = dnešní Si-an (800 tis 1 milión) Čína

14 Největší města v dějinách 932: Bagdád (1.1 mil) Mezopotámie 1000: Kchaj-feng (1 milión) Čína Kordóba (450 tis) Španělsko 1300: Chang-čou (432 tis 1.5 mil) Čína Káhira (500 tis) Egypt 1400: Nanking (500 tis 1 mil) Čína 1500: Peking (672 tis 1 mil) Čína 1650: Istanbul (700 tis) Turecko Dillí (500 tis) Indie 1684: Paříž (540 tis) Francie 1700: Ayutthaya (1 mil) Thajsko 1800: Peking (1.1 mil) 1825: Londýn (1.34 mil) Velká Británie 1850: Londýn (2.32 mil) 1900: Londýn (6.48 mil) 1925: New York (7.77 mil) USA 1950: New York (12.5 mil) 1965: Tokio (15 mil) Japonsko 2000: Tokio (26.4 mil)

15 Megaměsta > 10 milionů obyvatel

16 Globální metropole globální metropole zahrnuje termíny: global city (Saskia Sassen) metropolitan region (Manuel Castells) megacity (> milion / 10 milionů obyvatel) jde tedy o velké město, které je zároveň významným ekonomickým, politickým a kulturním centrem země či oblasti ohnisko, v němž je charakter moderní doby zhuštěn (a snad i vysvětlen)

17 Globální metropole jeden svět

18 Počátek Antropocénu? 1950

19 Antropocén Věděli jsme, že svět už nikdy nebude stejný. Někteří lidé se smáli. Několik jich plakalo. Většinou jen mlčeli. - Robert Oppenheimer

20 Antropocén Znečištění plastovým odpadem a intenzívní jaderné testy ukončily geologickou éru Holocénu a posunuly Zemi do nové epochy Antropocénu Tým Mezinárodní komise pro stratigrafii, vloni (2016) doporučila stanovit oficiální začátek Antropocénu na rok uskutečněných jaderných výbuchů vytvořilo specifický spad a ozáření planety, který lze nazývat novou geologickou vrstvou

21 Změny v klimatickém systému IPCC (2013): Oteplování klimatického systému je nesporné a od 50. let 20. století lze pozorovat změny, nevídané za celá desetiletí i milénia. Atmosféra a oceány se oteplily, množství sněhu a ledu se ztenčilo, hladina moří se zvedla a koncentrace skleníkových plynů se zvýšily. Lidský vliv na klimatický systém je zřejmý.

22 Mapa lidského dopadu na mořské ekosystémy

23 Porozumění klimatickému systému a výhled do budoucna IPCC (2013): Pokračování emisí skleníkových plynů způsobí další oteplování a změny ve všech komponentech klimatického systému. Omezení změny klimatu bude vyžadovat podstatnou a dlouhodobou redukci emisí skleníkových plynů. Kumulativní emise CO 2 výrazně určují zvýšení globální průměrné povrchové teploty koncem 21. století a dále. Většina aspektů klimatické změny přetrvá několik století, i když by emise CO 2 byly zastaveny.

24 IPCC (2013): Nárůst globální teploty jako funkce kumulativních emisí CO 2

25 Antropogenická transformace suchozemských biomů

26 Antropogenická transformace suchozemských biomů

27 Ekologická stopa lidstva v současnosti lidstvo spotřebovává produkci víc než 1,5 pozemských ekosystémů cca od roku 1975 žijeme na ekologický dluh

28 Ekologická stopa lidstva: srovnání s národní biokapacitou

29 Ekologická stopa lidstva: srovnání s globální biokapacitou

30 Ekologická stopa lidstva a index lidského rozvoje

31 Ekologická stopa lidstva a index lidského rozvoje: ČR

32 Planetární hranice (Rockström et al. 2009, Steffen et al. 2015)

33 Historie historie je plná příběhů o tom, kdo jsme my: my, občané určitého města (Epos o Gilgamešovi), my, příslušníci určitého kmene (potomci Romula a Réma), my, vyznavači určité víry (v Krista, Alláha), my, obyvatelé určité země (Američané, Češi) moderní historici tyto příběhy poskládali do příběhu civilizace a zkonstruovali tak příběh lidstva (jeho příběh = his-story)

34 Geohistorie antropologové a evoluční biologové zkonstruovali příběh lidského druhu (příběh evoluce druhu homo sapiens) pohled z perspektivy Antropocénu i tento příběh přerámovává a vplétá do příběhu Země (do jejího příběhu, tj. do vědou zkonstruovaného příběhu o posloupnosti geologických epoch, o vývoji oceánských a suchozemských druhů, o zalednění a o změnách složení atmosféry)

Podobné dokumenty

Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci

Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze U3V 30. 9. 2016 Organizace kurzu 12 přednášek: