Služby Českého sociálněvědního datového archivu a jejich aplikace na příkladu vnímání hrozeb českou společností

Transkript

1 Služby Českého sociálněvědního datového archivu a jejich aplikace na příkladu vnímání hrozeb českou společností PhDr. Martin Vávra, PhD 1 Sociologický ústav Akademie věd ČR Český sociálněvědní datový archiv martin.vavra@soc.cas.cz Mgr. Josef Dubský Policejní akademie ČR v Praze Katedra společenských věd Fakulta bezpečnostního managementu dubsky@polac.cz Cílem tohoto informačního článku 2 je seznámit čtenáře se službami Českého sociálněvědního datového archivu Sociologického ústavu AV ČR 3 (ČSDA) a to nejen na obecné úrovni, ale také prakticky s ukázkami práce v online datové bázi, kterou datový archiv provozuje. Klíčova slova: datový archiv, společenské hrozby, sociálněvědní archivy. 1 Autor je pracovníkem ČSDASociologického ústavu AV ČR. Pro další informace je možné jej kontaktovat na martin.vavra@soc.cas.cz 2 Text byl napsán s podporou projektu MŠMT Český sociálněvědní datový archiv (kód LM )

2 Co je Český sociálněvědní datový archiv Sociálněvědní archivy vznikaly v Evropě a USA od šedesátých let s cílem shromažďovat a dále pro sekundární analýzu zpřístupňovat data z výzkumů. Bez systematického shromažďování by byla totiž většina datových souborů relativně rychle ztracena především kvůli stárnutí a degradaci datových nosičů, ale také díky ztrátě čitelnosti formátů, v kterých jsou data uložena. Navíc vzhledem k vysokým nákladům, které pořízení dat často vyžaduje, je i z hlediska vědní politiky státu (či nadstátního aktéra jako je EU) logické požadovat, aby byla data pořízená z veřejných peněz zpřístupněna pro další, sekundární analýzy. Zpřístupnění dat pro další výzkumníky také pomáhá odhalovat a korigovat nedostatky v samotných datech i v následných analýzách, které data využívají. Proto se také zpřístupňování dat pořízených z veřejných zdrojů dnes stává oficiální politikou v rámci Evropského výzkumného prostoru. Sociologický ústav AV se připojil k tomuto trendu na konci devadesátých let minulého století, když zřídil Sociologický datový archiv, který byl později přejmenován na Český sociálněvědní datový archiv (změna názvu vyjadřuje zaměření na širší portfolio dat, přesahující pole sociologie). ČSDA je nyní národním centrem, poskytujícím otevřený přístup k elektronickým souborům dat z výzkumných projektů sociálních věd. ČSDA je ve srovnání s některými sociálněvědními archivy západní Evropy (například s německým archivem 4 či britským UK Data Archive) malou institucí, ovšem co do objemu zpřístupňovaných dat pro uživatele rozhodně relevantní. V současné době (duben 2017) je v archivu dostupných více než 750 datových souborů z výzkumů, z nichž ty nejstarší prochází z roku V ČSDA jsou dostupná především primární data (datové matice) z výzkumů, která jsou určena pro další analytické zpracování. V některých případech jsou ovšem přes on-line katalog ČSDA 6 dostupné zpracované výsledky projektů či alespoň odkazy na jejich umístění v jiných úložištích (jde především o tiskové zprávy či závěrečné zprávy z výzkumů). 4 V tomto archivu německého institutu pro sociální vědy GESIS (adresa pro online katalog s daty) jsou dostupná data z řady mezinárodních výzkumů, i těch kterých se zúčastnila Česká republika (potažmo Československo). 5 Je ovšem potřeba dodat, že nejstarší výzkumy se nedochovaly v podobě datových matic, tedy s údaji za jednotlivé případy (respondenty), ale pouze ve formě závěrečných zpráv, z kterých byla vytěžena pro účely zveřejnění v archivu agregovaná data. 6 Je dostupný na 2

3 ČSDA je součástí mezinárodní výzkumné infrastruktury CESSDA ( která propojuje evropské sociálněvědní datové archivy a v současné době směřuje k ustavení společného systému datových služeb. Co se týče obsahu českého datového archivu, většinově jde o data z dotazníkových šetření, prováděných na reprezentativních vzorcích dospělé populace ČR. Řada z nich může být zajímavá i z hlediska uživatelů zabývajících se bezpečnostními tématy - například výzkumy věnující se zjišťování postojů k práci policie, pocitům bezpečí mezi obyvateli ČR či naopak vnímaným zdrojům ohrožení. V online katalogu ČSDA jsou kupříkladu uloženy všechny dostupné výzkumy prováděné Centrem pro výzkum veřejného mínění a jeho předchůdci od roku Díky tomu je možné sestavovat časové řady popisující například vývoj důvěry obyvatel ČR v politiku nebo jejich postoje k cizincům. A takto by bylo možné pokračovat, ale lepší než zahlcovat čtenáře výčtem dostupných datových souborů a pokrytých témat, je nasměrovat je přímo do datového katalogu. Práce s online databází Nesstar Podívejme se nyní na celou věc prakticky, z hlediska uživatele, který se chce k datům dostat a pracovat s nimi. Základním přístupovým bodem je hlavní stránka ČSDA ( kde lze nalézt řadu informací o dalších datových zdrojích (sekce Přístup k datům ) nebo o tom, jak s vlastními daty nakládat, aby mohla být v archivu uložena. To, co nás zde ale nyní především zajímá je vstup do datového katalogu ČSDA. Stačí klinout na tlačítko Vstup do katalogu (viz. obrázek 1) a ocitneme se přímo v online databázi. Obrázek 1: Vstup do datového katalogu 7 Což bohužel neznamená všechny datové soubory z výzkumů CVVM, které vznikly. Některé soubory z devadesátých let jsou ztraceny právě kvůli zastarávání datových formátů respektive nosičů data se v době, kdy byla přejímána do archivu, již nepodařilo načíst, nebo převést do nových formátů. 3

4 V pak už stačí rozklikávat nabídku nacházející se v levé části obrazovky abychom se postupně přes ČSDA a Česky 8 dostali až k tématům výzkumů respektive konkrétním výzkumným sériím. Pokud klikáme dále, dostaneme se až na úroveň jednotlivých výzkumů. Příklad je uveden na obrázku 2 v nabídce českých dat jsme klikli na sekci CVVM (kde jsou uloženy všechny výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění od roku 2001), poté na rok 2015 a v rámci tohoto roku na měsíc říjen. Obrázek 2. Prozkoumávání konkrétního datového souboru v databázi Nesstar V databázi se prezentace každého výzkumu skládá ze dvou základních částí. První jsou metadata, kde je výzkum popsán. Jsou zde uvedeny všechny informace potřebné k tomu, aby uživatel mohl datům porozumět například údaje o tom, kdo výzkum provedl, kdy, na jaké populaci a s využitím jakým metod. V metadatech jsou také odkazy na další dokumenty vztahující se k výzkumu, například na dotazník, doplňkové metodologické informace a v případě výzkumů CVVM také na tiskové informace, kde jsou zpracovány základní výsledky výzkumu. Druhá sekce každého výzkumu se v databázi nazývá popis proměnných. Zde už můžeme získat informace o jednotlivých otázkách dotazníku, respektive o proměnných, které na jejich základě vytvořili výzkumníci. Kromě textu samotné otázky zde ve většině případů zjistíme i to, jak na ni respondenti odpovídali (frekvence odpovědí). 8 V anglické části nabídky je pouze část dat z těch dostupných i v češtině přeložena do angličtiny pro zahraniční uživatele. Nechávám zde stranou i kvalitativní data prezentovaná v sekci Medard. Nabídka kvalitativních dat v ČSDA je zatím bohužel velmi omezená a navíc jsou tato data dostupná jen za specifických podmínek. 4

5 Pokud už má uživatel nějaké téma, které ho zajímá a k němuž chce najít vhodná data může se k němu dostat procházením jednotlivých uložených výzkumů. Vzhledem k jejich množství je ale mnohem efektivnější cestou použití vyhledávácího nástroje dostupného na horní liště (obrázek lupy se znamínkem +). V okně, které se nám otevře po jeho stisknutí pak zadáme pole v kterém chceme vyhledávat (můžeme vyhledávat pochopitelně v názvech výzkumů, v klíčových slovech, ale také například můžeme zvolit pole metody sběru dat a vyhledat všechny výzkumy, kde byla data získána pomocí dotazování online ) a stiskneme hledat. Pokud nám jde o vyhledání výzkumů nebo konkrétních otázek spojených s určitým tématem, pak asi nejefektivnější je vyhledávání v poli proměnná. Na obrázku 2 vidíme příklad, kdy vyhledáváme proměnné, které jsou vázány na téma důvěry. Zadali jsme výraz důvěr*, protože pak budou ve výsledcích obsaženy všechny varianty slova následující za počátkem důvěr (důvěru, důvěra atd.). Zadali jsme také hledat proměnné, protože pak budou výsledky obsahovat pouze ty proměnné, které daný výraz obsahují a nikoli celé datové soubory. Obrázek 3. Vyhledávání dat Pokud je výsledek vyhledávání neuspokojující, například proto, že nalezených dat je příliš mnoho a jejich tematický záběr je příliš široký (což je právě případ důvěry, která se zkoumá v mnoha modalitách ke konkrétním lidem, institucím, lidem obecně atd.), je možné jej zúžit přidáním dalšího vyhledávaného výrazu po stisknutí tlačítka + vedle pole s vyhledávaným výrazem (například si zvolíme, že kromě výrazu důvěr* bude muset být v dané proměnné i výraz prezid* a pak budou většinu výsledků tvořit proměnné/otázky zjišťující důvěru k prezidentovi ČR. Kromě procházení a prohledávání dat a metadat a Nesstar má ještě dvě důležité funkce. První je online analýza dat a druhou stahování dat. Pro využívání těchto funkcí je ovšem již nutná registrace (na Po 5

6 odsouhlasení podmínek využívání dat 9 uživatel již pouze vyplní krátký online formulář login a heslo pro přístup k vyšším funkcím databáze mu pak přijdou na , který zadal v registračním formuláři. Po registraci je pak možné vytváření tabulek v kterých mohou být dány do vztahu dvě nebo i tři proměnné. Postup je jednoduchý - na horní liště na stránce databáze Nesstar se uživatel přepne ze sekce popis do tabulek. Poté již zvolí konkrétní proměnné a to tak, že klikne levým tlačítkem myši nad názvem dané proměnné a zvolí, zda ji chce přidat do řádků, sloupců nebo podúrovní (viz obrázek 4). Alternativně lze zobrazit proměnné a jejich vztahy několika typy grafů. Výsledné tabulky či grafy lze pak vyexportovat ve formátech.xls respektive.pdf. Obrázek 4: On-line analýza vztahu dvou proměnných Systém Nesstar umožňuje také provádění korelační a regresní analýzy, jde již ale o obtížnější postupy, jejichž popis přesahuje zaměření tohoto textu. Jak už bylo naznačeno, soubor je možné si také stáhnout do svého počítače pro účely podrobnější analýzy. Pro tuto analýzu je ovšem vhodné mít a umět ovládat nějaký specializovaný software jako je například SPSS nebo Statistica, práce s těmito daty například v Excelu je poměrně obtížná. Pro registrované uživatele je samotné stažení 9 Mezi hlavní principy práce s daty ze strany uživatele patří: závazek k tomu, že data bude používat pro nekomerční účely, pokud je využije v nějaké své práci, bude tato data i jejich zdroj citovat a také že se nebude snažit identifikovat jednotlivé respondenty, kteří jsou v datech anonymizováni. 6

7 souboru velice jednoduché. Nejprve si uživatel vybere výzkum a rozklikne jej. Poté stačí kliknout na tlačítko s disketou a v nabídce si vybrat formát dat. Nakonec pak stisknout stáhnout, zadat uživatelské jméno a heslo a soubor se začne stahovat. Využití databáze na příkladu vnímání hrozeb obyvateli ČR Společnost se proměňuje kontinuálně, lidé jsou konfrontování s novými výzvami a hrozbami (např. ekonomické reformy a krize, terorizmus, ). Oporou zde mohou být úvahy Ulricha Becka o roli strachu a obav v pozdně moderní společnosti. Podle tohoto autora hybnou sílu třídní společnosti je možné postihnout větou: Mám hlad! Hnutí uvedené do pohybu rizikovou společností je naproti tomu vyjádřeno slovy: Mám strach! Společenství nouze je nahrazováno společenstvím strachu. 10 Strach, obavy a vnímání hrozeb jsou většinově vnímány jako témata psychologická (tj. zkoumaná psychologií) jako ostatně všechny emoce. Emoce chápeme jako něco individuálního, určeného především bio-psychickým založením jedince (jeho psychickými rysy), anebo v duchu evoluční psychologie, podobou člověka jako druhu. Jak upozorňují Turner a Stets 11 (2006) i drtivá většina sociologů vnímá emoce jako téma, která do centra zájmu jejich vědy nepatří. Teprve v osmdesátých letech minulého století se objevili v sociologii autoři, kteří ukázali, že sociologie má co říci i k lidským emocím a to hned v několika ohledech. Turner se Stetsem se ve svém shrnujícím článku věnují širšímu spektru emocí rozebíraných sociology. My se budeme zabývat pouze vztahem vnímání hrozeb k vybraným sociodemografickým znakům. Díky archivovaným primárním datům CVVM se lze podívat na to, jak se vnímání hrozeb vyvíjí již od roku 2006, kdy CVVM tuto otázku opakovaně zařazovalo do svých výzkumů. Jak využít datový archiv. Ukažme si celý postup na konkrétním aktuálním tématu vnímání hrozeb obyvateli ČR. Pokud nevíme už dopředu například z literatury, v jakém výzkumu se téma hrozeb nachází, pak použijeme vyhledávací nástroj databáze. Můžeme zvolit například současné zadání hrozb* a republi* pro vyhledávání v poli 10 BECK, Ulrich. Riziková společnost: na cestě k jiné moderně. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, s TURNER, J., J. STETS. Sociological Theories of Human Emotions, Annual Review of Sociology, 32: DOI: /annurev.soc

8 proměnná. Mezi výsledky nalezneme několik výzkumů CVVM, kde jsou kladeny otázky, které nějakým způsobem měří, jak vnímají respondenti různé hrozby pro Českou republiku. Pokud projdeme výsledky podrobněji, zjistíme, že CVVM zařazuje kromě jednotlivých aktuálních položek, odrážejících témata, o kterých se v danou dobu ve veřejném prostoru diskutuje jako o hrozbách, každý rok do jednoho ze svých výzkumů stejný blok otázek, které zjišťují jak silně vnímá společnost ČR různé vybrané fenomény (například epidemie, mezinárodní terorismus ) jako hrozbu 12. Zatím naposledy byl tento blok otázek zařazen v prosinci Tabulka 1: Vnímání hrozeb vývoj 2006 až Průměrné hodnocení. (Zdroj: Výzkumy CVVM) Bezpečnostní hrozby pro ČR rozdíl Mezinárodní organizovaný zločin 1,31 1,39 1,48 1,47 1,41 1,36 0,05 Teroristé 1,42 1,50 1,58 1,53 1,55 1,41-0,01 Světová ekonomická krize x x x 1,51 1,65 0,14 Epidemie 1,91 1,85 1,45 1,95 1,88 1,66-0,25 Surovinová krize x x x 1,77 1,80 0,03 Uprchlíci 2,05 2,07 2,08 1,98 1,80 1,82-0,23 Přírodní katastrofy Krajně pravicové skupiny Války 1,77 1,71 1,74 1,62 1,67 1,86 0,09 x x x 1,89 1,88-0,01 2,23 2,15 2,19 2,16 2,18 1,89-0,05 Cizinci zde žijící (v roce 2006, 2007, 2010 "národnostní menšiny") Cizí zpravodajské služby Krajně levicové skupiny 2,24 2,20 2,18 2,03 1,96 1,98-0,26 x x x 2,03 1,98 0,05 x x x 2,00 2, Blok otázek je uvozen následujícím podnětem: Domníváte se, že některá z následujících skupin představuje v současné době reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku? Pokud ano, představuje velkou, nebo malou hrozbu? Respondenti poté zařazují jednotlivé fenomény na škále velká hrozba, malá hrozba, žádná hrozba. 8

9 Z dat je zřejmé, že hodnocení většiny posuzovaných položek jakožto hrozeb je mezi výzkumy (v časové řadě r. 2006, 2007, 2009, 2010, 2013 a 2014, 2015, 2016,) celkově stabilní, přesto ale došlo k několika zajímavým posunům. Nejvíce u národnostních menšin a uprchlíků, které nyní (rok 2014) představují v očích většiny společnosti silnější hrozbu než dříve. Za pozornost stojí i zvýšení významu hrozby epidemií v roce 2009 a pak znovu v roce 2014, to znamená v době mediálně široce prezentovaného ohrožení tzv. ptačí chřipkou respektive ebolou v roce To ukazuje na význam mediálního podání hrozeb. Pro další příklad práce s daty prezentaci byly zvoleny výsledky výzkumu 2016 položku cizinci žijící v ČR. Abychom zjistili základní údaje, stačí na tuto proměnnou kliknout v sekci popis a již zde zjistíme základní údaje, především frekvence jednotlivých odpovědí. Pokud se však na horní liště přepneme do tabulek, pomocí nabídky, která se nám objeví poté co umístíme kurzor nad vybranou proměnnou a stiskneme levé tlačítko myši zvolíme do jaké pozice v tabulce proměnnou umístíme. V tabulce 2 vidíme výsledek, když jsme zvolili umístění do řádků a tabulku vyexportovali ve formátu pro program Excel. Tabulka 2: Vnímání cizinců žijících v ČR jako hrozby PO.39af Bezpečností hrozba pro ČR cizinci žijící v ČR Kód Frekvence % z celku % z platných odpovědí velká hrozba ,6 27,7 malá hrozba ,9 54,1 žádná hrozba ,9 15,9 NEVÍ ,2 2,2 ODMÍTL ODPOVĚDĚT 7 4 0,4 - Celkem Zdroj: Sociologický ústav (Akademie věd ČR). Centrum pro výzkum veřejného mínění. Naše společnost prosinec [datový soubor] [online]. Ver Praha: Český sociálněvědní datový archiv, 2016 [citováno ]. DOI /V1612 Nesstar nám ovšem může ukázat i to, jak se v tomto vnímání liší jednotlivé skupiny či kategorie v rámci české společnosti, díky tomu, že umí dát do vztahu v tabulce (či grafu) dvě nebo i tři proměnné. Stačí najet kurzorem na proměnnou, u které chceme zjistit její vztah k vnímání hrozeb (v našem případě subjektivně vnímaná životní úroveň respondenta) a přidat ji do tabulky (vzhledem k tomu, že v řádcích jsou cizinci, přidali jsme životní úroveň do sloupců). Výsledek ukazuje tabulka 3. 9

10 Tabulka 3: Vztah vnímání cizinců jako hrozby k subjektivní životní úrovni respondenta (sloupcová procenta) t_zivur - životní úroveň_3 kategorie dobrá ani dobrá, ani špatná špatná neví Celkem PO.39af Bezpečností hrozba pro ČR cizinci žijící v ČR velká hrozba 21,6 26, ,7 malá hrozba 56,3 56,7 40,9 0 54,2 žádná hrozba 19,8 14 7,4 0 15,9 NEVÍ 2,3 2,8 0,7 0 2,2 Celkem N= Zdroj: Sociologický ústav (Akademie věd ČR). Centrum pro výzkum veřejného mínění. Naše společnost prosinec [datový soubor] [online]. Ver Praha: Český sociálněvědní datový archiv, 2016 [citováno ]. DOI /V1612 Čísla v tabulce s výjimkou posledního řádku (kde jsou počty respondentů) představují sloupcová procenta, kdy součet procentuálních podílů v každém sloupci představuje 100 %. Snadno tam můžeme zjistit například to, že mezi lidmi, kteří vnímají svoji životní úroveň jako dobrou je pouze 21,6 %, kteří vidí cizince u nás žijící jako velkou hrozbu, zatímco mezi respondenty, kteří svoji životní úroveň označují jako špatnou je to už 51 %. Závěr Cílem tohoto přehledového článku bylo seznámit čtenáře se službami Českého sociálněvědního datového archivu Sociologického ústavu AV ČR (ČSDA) a to nejen na obecné úrovni, ale také prakticky s ukázkami práce v online datové bázi, kterou datový archiv provozuje. Literatura 1. BECK, Ulrich. Riziková společnost: na cestě k jiné moderně. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, s Sociologický ústav (Akademie věd ČR). Centrum pro výzkum veřejného mínění. Naše společnost prosinec [datový soubor] [online]. Ver Praha: Český sociálněvědní datový archiv, 2016 [citováno ]. DOI /V TURNER, J., J. STETS. Sociological Theories of Human Emotions, Annual Review of Sociology, 32: DOI: /annurev.soc