PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT PRÁCE S POČÍTAČEM

Transkript

1 PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT PRÁCE S POČÍTAČEM Obor: Studijní obor Ročník: Druhý Zpracoval: Mgr. Fjodor Kolesnikov

2 PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ TÉMA Adresy na Internetu Předmět: Práce s počítačem Obor: Studijní obor Ročník: Druhý Zpracoval: Mgr. Fjodor Kolesnikov

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tento výukový materiál vypracoval samostatně, a to na základě poznatků získaných praktickými zkušenostmi z pozice učitele ve Střední odborné škole Josefa Sousedíka Vsetín, a za použití níže uvedených informačních zdrojů a literatury. Tento výukový materiál byl připravován se záměrem zkvalitnit a zefektivnit výuku minimálně v 1 vyučovací hodině. Ve Vsetíně dne podpis autora

4 Adresy na Internetu

5 Internet Už se vás někdy někdo zeptal, co je to Internet a jak funguje? A jak jste s tím poprali? Pokud nejste zrovna fanoušek informatiky a síťových technologií, asi jste se do toho pěkně rychle zamotali. Tak co kdybychom si v tom zkusili udělat pořádek? Začněme jinou otázkou: Co Internet není? Obvykle totiž bývá zaměňován za internetové stránky, prohlížeč, součást vybavení počítače či telefonu nebo určitou on-line službu. Někdy z neznalosti, častěji ale spíše ze snahy zobecnit význam pojmu Internet, aby lépe odpovídal tomu, jak jej známe z běžného života. Lze tedy rozlišovat mezi Internetem v užším a širším slova smyslu.

6 Co je tedy Internet? Zastavme se rychle u Internetu v užším slova smyslu. Pojem Internet (složenina předpony inter vyjadřující vztah mezi, a anglického net označujícího síť) se v tomto případě vysvětluje jako celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, které propojují tzv. síťové uzly. Uzlem pak může být počítač nebo zařízení se speciální síťovou funkcí, například router. Klíčovou pro fungování Internetu, jak jej známe dnes, je také rodina protokolů TCP/IP. Její detailní popis by vystačil na několikadílný román, ale my si to trochu zjednodušíme: Internet potřebuje protokoly TCP/IP k tomu, aby komunikace (výměna dat) probíhala bez chyb a mezi správnými počítači (aby y našly svou cestu k adresátovi nebo aby kliknutí na tento odkaz uživatele nasměrovalo na stránky správce české národní domény.cz).

7 Služby provozované na internetu WWW stránky, atd. (Internet v širším slova smyslu), jsou pak jen některé z tzv. služeb, které je možné na Internetu provozovat. Tyto služby zajišťují počítačové programy, které mezi sebou komunikují pomocí protokolů (protokoly jsou definovány jako seznam doporučení, jejichž dodržování vede k bezproblémovému fungování služeb). Další známé internetové služby jsou například instant messaging (protokoly ICQ, Jabber ), VoIP - internetová telefonie (protokol SIP, proprietární, tedy uzavřený protokol Skype ), přenos souborů (FTP) atd.

8 Kdo to všechno propojuje? Tak to bychom měli teorii. Ale jak se tohle všechno dostane k vám do obýváku? A dalším 2,8 miliardy uživatelů s přístupem k Internetu (přes násobně vyšší množství zařízení)? Samozřejmě díky internetovému připojení (například přes přípojku TV kabelu, telefonní linku ADSL či mobilní datové připojení). Zprostředkování připojení uživatelům mají na starosti tzv. Internet Service Providers (ISP) - poskytovatelé internetového připojení. Ti mají přístup k peeringovým uzlům, které se nejčastěji označují jako IXP (Internet Exchange Point - doslova bod výměny Internetu). V České republice je tímto uzlem neutrální uzel NIX.CZ. IXP slouží především k tomu, aby si zde ISP mohli vyměňovat své datové toky. IXP tak lze vnímat doslova jako páteř Internetu, která navíc ISP výrazně snižuje jejich náklady na konektivitu, kterou dodávají dál svým zákazníkům.

9 Jak? Vraťme se kousek zpátky do historie Internetu. Dříve Internet tvořil omezený počet mezikontinentálních páteřních sítí rozmístěných po celém světě. Na ně pak byly napojeny jednotlivé sítě okolních států (síť měla hvězdicové uspořádání). To znamenalo jednak technické riziko (selhání páteřní sítě znamenalo přerušení toku dat) a také to, že provozovatelé páteřních sítí měli v podstatě monopolní postavení, kterého neváhali podnikatelsky využít. Dále tato situace byla problematická i z čistě praktického hlediska: pokud jste poslali kamarádovi, který bydlel o dva vchody vedle, zpráva klidně mohla absolvovat trasu Praha - New York - Praha.

10 Proto začaly vznikat veřejné IXP (např. český NIX.CZ), propojovací body, do nichž se připojily jednotlivé telekomunikační společnosti. Ty si po vzájemné dohodě začaly vyměňovat data a zprostředkovaly si přístup do více páteřních sítí. IXP jsou zároveň vzájemně propojené, takže při výpadku jednoho ostatní fungují dál, a nehrozí tak úplný kolaps. Možná se někomu vkrádá otázka, kde je to hlavní centrum připojení k Internetu, odkud se pak šíří dál? Z výše popsaného ale vyplývá, že takové centrum neexistuje. Infrastruktura Internetu je decentralizovaná, což sebou nese především výhodu v tom, že Internet jako takový je velmi obtížné vyřadit z provozu. Je také obtížně regulovatelný ze strany politických a ekonomických zájmových skupin, jejichž působnost je vždy do určité míry územně omezená.

11 Jak internet funguje? Všechny servery v internetu jsou mezi sebou určitým způsobem propojeny. Na rozdíl od běžných počítačových sítí však v internetu neexistuje žádný centrální uzel, který by řídil celý chod internetu. Všechny servery v internetu jsou propojeny zdánlivě chaoticky zhruba jak ukazuje následující obrázek.

12 Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný server, který by byl nadřazený ostatním serverům, získávají všechny servery v internetu rovnocenné postavení. Každý server tvoří jeden uzel (jednu křižovatku), která má stejný význam jako jiný uzel kdekoliv jinde v internetu. Jednotlivé servery jsou v internetu propojeny zdánlivě nahodile. Díky tomu má internet vysokou stabilitu v případě výpadku jednoho uzlu si data najdou cestu přes uzel jiný. Jednotlivé uzly (servery) jsou mezi sebou propojeny různými způsoby. Tok dat (informací) v internetu není dán nějakým přesným pravidlem. Například nikde není řečeno, že všechny informace z Prahy do New Yorku budou putovat jednou a toutéž linkou přes oceán. Jednou může informace putovat třeba přes satelit a podruhé tatáž informace bude putovat podmořským kabelem. Při proudění informací v internetu se uplatňuje pravidlo, že data vždy hledají tu nejprůchodnější a nejrychlejší cestu.

13 Identifikace serveru v internetu IP adresy Pokud si přejete získat informace ze serveru, který je umístěn někde na naší zeměkoule (v podstatě ani nemusíte vědět kde), je třeba nějakým způsobem zadat, jaké informace vlastně mají do počítače putovat. Pokud například víte, že ministerstvo školství má svůj server, musíte nějak zadat, že chcete získat informace právě z tohoto místa. Aby byl v internetu určitý pořádek, musí být každý server označen. Každý server internetu má proto svou číselnou adresu říká se jí IP adresa. IP adresa je složena ze čtyř čísel oddělených tečkou například IP adresa je pro každý server v internetu jedinečná. Není možné, aby existovaly dva servery se stejnou IP adresou, podobně jako není možné, aby existovala dvě stejná doménová jména. Příklad: Server ministerstva školství = IP adresa: = doménové jméno:

14 Doménová adresa Číselná IP adresa je pro běžného člověka obtížně zapamatovatelná, a proto ke každé číselné IP adrese existuje i tzv. doména neboli adresa v textovém tvaru například: Adresa v tomto tvaru je pro běžného uživatele podstatně lépe zapamatovatelná. Jak již bylo uvedeno, každá adresa je v internetu jedinečná není možné, aby existovaly dva servery se stejným jménem nebo číselnou IP adresou. Chce-li majitel serveru zaregistrovat doménu (za registraci se platí), může si vybrat pouze ze zatím nezaregistrovaných textových tvarů. Platí zde jedno pravidlo Kdo dřív přijde, ten dřív bere.

15 Strukturu domény vidíte na obrázku dole Struktura domény HTTP je zkratka pro Hyper Text Transfer Protokol. Jedná se o jazyk, který používají počítače mezi sebou. Protokol HTTP se používá u naprosté většiny všech stránek. Zkratka HTTP se nemusí psát, prohlížeč ji doplní sám. Po zkratce HTTP vždy následuje oddělovač :// WWW je zkratka pro World Wide Web. Což v překladu znamená celosvětová počítačová síť. Většina internetových adres začíná právě písmeny www. Adresa však může mít i podobu např. .seznam, tedy bez www Doména druhé úrovně. Jména domény druhé úrovně mohou být tvořená písmeny anglické abecedy, číslicemi a pomlčkou. Majitel domény si při vytváření může vybrat jakékoliv zatím neobsazené jméno. Snahy pojmenovávat domény krátkým, snadno zapamatovatelným a výstižným názvem např. centrum, seznam, knihy atd. Doména první úrovně. Charakterizuje zaměření serveru. Domény první úrovně (TOP LEVEL DOMAIN) jsou pevně definovány.org,.edu,.com,.net,.mil atd. Podle domény první úrovně lze poznat, zda adresa patří úřadu, komerční organizaci, firmě, škole. Například.com komerční (nejpoužívanější typ koncovky),.edu vzdělávací,.int mezinárodní,.eu firmy a instituce Evropské unie,.mil - armáda USA,.gov - vládní USA,.org server určité organizace. Národní domény státu: jsou vždy dvojznakové např..cz pro Českou republiku,.sk pro Slovensko,.de pro Německo,.fr pro Francii,.at pro Rakousko,.au pro Austrálii,.ua - pro Ukrainu,.ru pro Rusko,.pl pro Polsko atd. Na pravidla řádné registrace národních domén dohlíží příslušný národní Správce domény nejvyšší úrovně (tedy domény.cz). Na jeho webových stránkách naleznete i pravidla pro registraci domén.eu

16 Zdroje Literatura: NAVRÁTIL Pavel a Michal JIŘÍČEK. S počítačem nejen k maturitě. 8. vyd. Prostějov: Computer Media s.r.o., ISBN Internet: Odkazy ze dne